Čl. 1 · Předmět

1. Účelem tohoto nařízení je zlepšit fungování vnitřního trhu, podporovat zavádění důvěryhodné umělé inteligence (AI) zaměřené na člověka a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti, základních práv zakotvených v Listině, včetně demokracie, právního státu a ochrany životního prostředí, před škodlivými účinky systémů AI v Unii, jakož i podporovat inovace.

2. Toto nařízení stanoví: a) harmonizovaná pravidla pro uvádění systémů AI na trh a do provozu a pro jejich používání v Unii; b) zákazy určitých postupů v oblasti AI; c) zvláštní požadavky na vysoce rizikové systémy AI a povinnosti provozovatelů těchto systémů; d) harmonizovaná pravidla transparentnosti pro některé systémy AI; e) harmonizovaná pravidla pro uvádění obecných modelů AI na trh; f) pravidla monitorování trhu, dozoru nad trhem a jeho správy a prosazování tohoto nařízení; g) opatření na podporu inovací se zvláštním zaměřením na malé podniky se střední tržní kapitalizací a malé a střední podniky, včetně podniků začínajících.

Písmeno g) je citováno ve znění nařízení (EU) 2026/1744 (čl. 1 bod 1), které do něj vložilo malé podniky se střední tržní kapitalizací. Novela mění všechny čtyři články této kapitoly a vkládá nový čl. 4a; u každého článku je na to upozorněno.

Související ustanovení: čl. 2 (oblast působnosti), čl. 5 (zákazy), čl. 6 a příloha III (vysoké riziko), čl. 50 (transparentnost), kapitola V (obecné modely), čl. 95 (kodexy chování)

Související předpisy EU: Listina základních práv EU. GDPR (nařízení (EU) 2016/679); nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách)

I. Dvojí účel a jeho výkladová váha

1 Čl. 1 odst. 1 formuluje účel nařízení ve třech vrstvách. Tržní vrstvou je zlepšení fungování vnitřního trhu prostřednictvím jednotných pravidel. Bez nich by hrozila roztříštěnost vnitrostátních úprav a překážky volného pohybu systémů AI. Bod 3 odůvodnění k tomu vysvětluje, že rozdílné vnitrostátní předpisy mohou vést k roztříštěnosti vnitřního trhu a snížit právní jistotu provozovatelů, a proto je namístě zajistit jednotnou a vysokou úroveň ochrany v celé Unii. Bod 1 odůvodnění pak zdůrazňuje, že nařízení zajišťuje volný přeshraniční pohyb zboží a služeb založených na AI a brání členským státům ukládat omezení, není-li to nařízením výslovně povoleno. Ochrannou vrstvou je vysoká úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále „Listina EU”), a to výslovně včetně demokracie, právního státu a životního prostředí. Základním předpokladem má přitom být AI zaměřená na člověka, tedy nástroj pro lidi (bod 6 odůvodnění). Třetí vrstvou je podpora inovací se zřetelem k malým a středním podnikům, včetně podniků začínajících (k tomu bod 8 odůvodnění).

2 Zdůrazňuji, že v čl. 1 odst. 1 se odkazuje na Listinu EU, nikoli na českou Listinu základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.). Jde o dva odlišné katalogy; Listina EU se uplatní v rozsahu, v němž členské státy uplatňují právo Unie (čl. 51 Listiny EU). Tato distinkce má praktický dopad při výkladu vysoce rizikových oblastí i zákazů, protože posuzovaným měřítkem jsou práva unijní.

3 Účelové ustanovení má výkladovou váhu. Při teleologickém výkladu jednotlivých článků je namístě vážit tržní i ochranný cíl současně. Mám za to, že z rovnocenného postavení obou cílů plyne, že AI Act nelze redukovat na pouhý předpis produktové bezpečnosti. Ochrana základních práv v něm není vedlejším produktem, nýbrž samostatným účelem. Rovnocennost tržního a ochranného cíle podporují body 2 a 8 odůvodnění, které řadí ochranu fyzických osob, demokracie, právního státu a životního prostředí vedle fungování vnitřního trhu a podpory inovací. Tento závěr se promítá zejména do výkladu příložních katalogů (příloha III) a do posuzování dopadů na základní práva podle čl. 27.

II. Předmět úpravy jako osnova nařízení

4 Čl. 1 odst. 2 vypočítává sedm oblastí úpravy a tím zároveň předjímá stavbu celého nařízení. Písmeno a) odpovídá průřezovým pravidlům pro uvádění na trh a do provozu, písmeno b) zákazům podle čl. 5, písmeno c) požadavkům na vysoce rizikové systémy podle kapitoly III, písmeno d) transparentnosti podle čl. 50, písmeno e) režimu obecných modelů podle kapitoly V, písmeno f) dozoru a prosazování podle kapitol VII a IX a písmeno g) opatřením na podporu inovací podle kapitoly VI. Toto rozvržení odpovídá přístupu založenému na posouzení rizik: bod 26 odůvodnění je předjímá, když žádá zakázat některé nepřijatelné postupy, stanovit požadavky na vysoce rizikové systémy a povinnosti transparentnosti pro určité systémy AI.

5 Výčet je taxativní v tom smyslu, že vymezuje předmět nařízení, není však uzavřeným katalogem povinností. Ty se rozvíjejí až v jednotlivých kapitolách. Praktický význam odstavce 2 je orientační: slouží jako mapa, podle níž lze každou konkrétní povinnost zařadit k jednomu ze sedmi pilířů.