Přeskočit na obsah
← CRA: přehled ustanovení

Nařízení (EU) 2024/2847 (akt o kybernetické odolnosti) · Přílohy

Příloha I · ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA KYBERNETICKOU BEZPEČNOST

Znění

Část I Požadavky na kybernetickou bezpečnost týkající se vlastností produktů s digitálními prvky

  1. Produkty s digitálními prvky musí být navrženy, vyvinuty a vyrobeny tak, aby zajišťovaly odpovídající úroveň kybernetické bezpečnosti zohledňující rizika.

  2. na základě posouzení kybernetického bezpečnostního rizika podle čl. 13 odst. 2 jsou v příslušných případech produkty s digitálními prvky:

a) dodávány na trh bez známých zneužitelných zranitelností,

b) dodávány na trh v konfiguraci zabezpečené na úrovni standardního nastavení, pokud se výrobce nedohodne s podnikatelským uživatelem v souvislosti s produktem s digitálními prvky uzpůsobeným na míru jinak, včetně možnosti obnovit produkt do původního stavu,

c) zajišťují, aby bylo možné řešit zranitelnosti prostřednictvím bezpečnostních aktualizací, a automatických bezpečnostních aktualizací tam, kde je to možné, které lze v přiměřeném časovém rámci nainstalovat jako výchozí nastavení, s jasným a snadno použitelným mechanismem výjimky, a to prostřednictvím oznamování dostupných aktualizací uživatelům a možnosti je dočasně odložit,

d) zajišťují ochranu před neoprávněným přístupem vhodnými kontrolními mechanismy, mimo jiné na základě systémů správy ověřování, identity nebo přístupu, a podávají zprávy o možném neoprávněném přístupu,

e) chrání důvěrnost uchovávaných, předávaných nebo jinak zpracovávaných údajů, ať již osobních či jiných, například šifrováním příslušných uložených nebo přenášených údajů prostřednictvím nejmodernějších mechanismů a za pomoci jiných technických prostředků,

f) chrání integritu uchovávaných, předávaných nebo jinak zpracovávaných údajů, osobních či jiných údajů, příkazů, programů a konfigurace před jakoukoli manipulací nebo změnou, které uživatel nepovolil, a podávají zprávy o poškození,

g) zpracovávají pouze osobní nebo jiné údaje, které jsou přiměřené, relevantní a omezené na to, co je nezbytné ve vztahu k zamýšlenému účelu produktu s digitálními prvky („minimalizace údajů“),

h) chrání dostupnost základních a klíčových funkcí, a to i po incidentu, prostřednictvím opatření ke zvýšení odolnosti vůči útokům, jejichž důsledkem je odepření služby, a opatření ke zmírňování těchto útoků,

i) minimalizují svůj vlastní nepříznivý dopad nebo dopad připojených zařízení na dostupnost služeb poskytovaných jinými zařízeními nebo sítěmi,

j) jsou navrženy, vyvinuty a vyrobeny tak, aby omezily prostory k útoku, včetně vnějších rozhraní,

k) jsou navrženy, vyvinuty a vyrobeny tak, aby se snížil dopad incidentu použitím vhodných mechanismů a technik zmírňujících zneužití,

l) poskytují informace související s bezpečností tím, že zaznamenávají a kontrolují příslušnou interní činnost, včetně přístupu k údajům, službám nebo funkcím či jejich změn, s možností využít mechanismus výjimky pro uživatele,

m) poskytují uživatelům možnost bezpečně a snadno natrvalo odstranit všechny údaje a nastavení, a pokud mohou být tyto údaje přeneseny do jiných produktů nebo systémů, zajišťují, aby se tak stalo bezpečným způsobem.

Část II Požadavky na řešení zranitelností

Výrobci produktů s digitálními prvky:

  1. určí a zdokumentují zranitelnosti a komponenty obsažené v produktech s digitálními prvky, mj. na základě vypracování softwarového kusovníku (SBOM) v běžně používaném strojově čitelném formátu, který obsahuje přinejmenším nejdůležitější závislosti produktu,

  2. v souvislosti s riziky, která pro produkty s digitálními prvky představují, neprodleně řeší a odstraňují zranitelnosti, mj. na základě poskytování bezpečnostních aktualizací; v případě, že je to technicky možné, jsou bezpečnostní aktualizace poskytovány odděleně od funkčních aktualizací,

  3. provádějí účinné a pravidelné testy a pravidelný přezkum bezpečnosti produktu s digitálními prvky,

  4. po zveřejnění bezpečnostní aktualizace poskytují a uveřejňují informace o opravených zranitelnostech, včetně popisu těchto zranitelností, informací umožňujících uživatelům zjistit dotčený produkt s digitálními prvky, dopadu zranitelností, jejich závažnosti a jasných a přístupných informací, které uživatelům pomáhají tyto zranitelnosti odstranit; v řádně odůvodněných případech, pokud se výrobci domnívají, že bezpečnostní rizika spojená se zveřejněním převažují nad bezpečnostními přínosy, mohou oddálit zveřejnění informací týkajících se opravy zranitelností až do doby, kdy budou mít uživatelé možnost příslušnou opravu použít,

  5. zavádějí a prosazují politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností,

  6. přijímají opatření ke snadnějšímu sdílení informací o možných zranitelnostech svého produktu s digitálními prvky a o komponentách třetích stran obsažených v daném produktu, mimo jiné poskytnutím kontaktní adresy pro oznamování zranitelností zjištěných v produktu s digitálními prvky,

  7. stanovují mechanismy pro bezpečnou distribuci aktualizací produktů s digitálními prvky s cílem zajistit, že zranitelnosti budou včas opraveny nebo zmírněny, a že se tak bude u bezpečnostních aktualizací dít automaticky, je-li to možné,

  8. zajišťují, aby v případě, že jsou k dispozici bezpečnostní aktualizace pro řešení zjištěných bezpečnostních problémů, byly neprodleně, a pokud neexistuje jiná dohoda mezi výrobcem a podnikatelským uživatelem s ohledem na produkt s digitálními prvky zhotovený na zakázku, bezplatně šířeny spolu s poradními zprávami, které uživatelům poskytují relevantní informace, včetně informací o možných opatřeních, jež je třeba přijmout.

Znění: Úřední věstník EU, L, 2024/2847 z 20. 11. 2024.

Komentář

Základní požadavky na kybernetickou bezpečnost. Část I stanoví vlastnosti produktu (bezpečné výchozí nastavení, ochrana proti neoprávněnému přístupu, důvěrnost a integrita dat, minimalizace útočné plochy, možnost obnovy), část II postupy pro řešení zranitelností po celou dobu podpory včetně seznamu komponent a bezplatných bezpečnostních aktualizací. Bez ní se nedá použít čl. 6.

Související ustanovení: čl. 6; čl. 13; čl. 27; čl. 32; čl. 64 odst. 2; příloha VII

Související předpisy EU: nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), zejména čl. 5 odst. 1 písm. c) a čl. 32

Obsah výkladu

I.Dvě části, dva adresáty1 II.Část I: co musí umět produkt4 III.Část II: co musí dělat výrobce9 IV.Průnik s ochranou osobních údajů13

I. Dvě části, dva adresáty

1 Příloha I má dvě části a je užitečné je od sebe důsledně odlišovat. Část I ukládá vlastnosti produktu. Část II ukládá postupy výrobce při řešení zranitelností. První se plní návrhem a výrobou, druhá provozem po celou dobu podpory.

2 Rozdíl má praktický dopad na to, kdy povinnost končí. Vlastnosti podle části I se posuzují k okamžiku uvedení na trh a při podstatné změně. Postupy podle části II běží po celou dobu podpory, tedy zpravidla nejméně pět let podle čl. 13 odst. 8.

3 Nedodržení kterékoli z obou částí spadá do nejvyššího sankčního pásma podle čl. 64 odst. 2, tedy 15 000 000 EUR nebo 2,5 % celosvětového obratu.

II. Část I: co musí umět produkt

4 Bod 1 je zastřešující: produkt musí být navržen, vyvinut a vyroben tak, aby zajišťoval odpovídající úroveň kybernetické bezpečnosti zohledňující rizika. Není to fráze, ale měřítko, kterým se poměřuje všechno ostatní.

5 Bod 2 obsahuje třináct konkrétních požadavků pod písmeny a) až m), ale platí s podstatnou výhradou: uplatní se na základě posouzení kybernetického bezpečnostního rizika podle čl. 13 odst. 2 a v příslušných případech. Nejde tedy o zaškrtávací seznam, který by musel splnit každý produkt v plném rozsahu; jde o katalog, z něhož posouzení rizik vybírá.

6 Tahle konstrukce je zároveň největší past. Vypustit požadavek lze jen tehdy, doloží-li to posouzení rizik, a to posouzení je součástí technické dokumentace podle přílohy VII bodu 3. Kdo požadavek nesplnil a nemá k tomu záznam v posouzení, nemá obranu.

7 Za zmínku stojí čtyři body, které v praxi překvapují nejvíc: písmeno a) zakazuje dodat produkt se známou zneužitelnou zranitelností, písmeno b) vyžaduje bezpečnou konfiguraci ve výchozím nastavení s možností návratu do původního stavu, písmeno c) vyžaduje automatické bezpečnostní aktualizace jako výchozí tam, kde je to možné, a písmeno m) právo uživatele trvale a bezpečně smazat všechna data a nastavení.

8 Písmeno g) přebírá minimalizaci údajů: produkt zpracovává jen údaje přiměřené, relevantní a omezené na to, co je nezbytné vzhledem k jeho účelu. Formulace je záměrně stejná jako v GDPR, ale rozsah je širší, protože se nevztahuje jen na osobní údaje.

III. Část II: co musí dělat výrobce

9 Osm bodů části II popisuje životní cyklus zranitelnosti. Nejtvrdší je bod 1: výrobce určí a zdokumentuje zranitelnosti a komponenty, mimo jiné vypracováním softwarového kusovníku (SBOM) ve strojově čitelném formátu, který obsahuje přinejmenším nejdůležitější závislosti.

10 SBOM je pro většinu výrobců největší nová položka. Nemusí se zveřejňovat (příloha II bod 9 to nechává na rozhodnutí výrobce) a dozoru se předkládá až na odůvodněnou žádost podle přílohy VII bodu 8. Existovat ale musí.

11 Bod 2 žádá, aby byly bezpečnostní aktualizace tam, kde je to technicky možné, poskytovány odděleně od funkčních. Cílem je odstranit situaci, kdy uživatel odmítne bezpečnostní opravu proto, že s sebou nese nechtěnou změnu funkcí. Pro vývojový proces to znamená oddělené větve vydání.

12 Bod 8 stanoví, že bezpečnostní aktualizace se šíří neprodleně a bezplatně. Placený „bezpečnostní balíček” tedy není přípustný. Výjimka platí jen tam, kde se výrobce dohodne jinak s podnikatelským uživatelem u produktu zhotoveného na zakázku.

IV. Průnik s ochranou osobních údajů

13 Písmena e), f) a g) se překrývají s čl. 32 GDPR (bezpečnost zpracování) a s čl. 5 odst. 1 písm. c) (minimalizace). Splnění přílohy I tak zpravidla podpoří i doložení souladu s GDPR, ale nenahrazuje je: GDPR posuzuje zpracování, CRA posuzuje produkt.

14 Prakticky to znamená dvě různá řízení nad týmž incidentem. Ohlášení podle čl. 14 CRA jde na koordinující tým CSIRT a agenturu ENISA, ohlášení podle čl. 33 GDPR na dozorový úřad. Hlavní lhůta je v obou případech 72 hodin; CRA k ní ale předsazuje včasné varování do 24 hodin a přidává závěrečnou zprávu (do 14 dnů u zranitelností, do jednoho měsíce u incidentů). Rozdíl tedy není v odlišné hlavní lhůtě, ale v tom, že CRA má stupňů víc. Odpovědi si přitom nesmějí odporovat.

Jak vzniká obsah

Obsah vzniká v právním workflow Legal To Code pro Claude Code (verze 1.131.0). Citovaná ustanovení se ověřují proti lokální knihovně jejich verbatim znění. Není-li příslušné znění v knihovně, ověřuje se v e‑Sbírce. Pro rešerši judikatury je workflow napojeno na MCP server Salvia. Součástí workflow jsou automatizované kontroly citací a vnitřní konzistence. Ani tyto kontroly nevylučují chybu. Rozhodné informace proto ověřujte v původních pramenech.

Podrobně v metodice · Co se změnilo