Čl. 85 · Právo vznést stížnost u orgánu dozoru nad trhem

Aniž jsou dotčeny jiné správní nebo soudní prostředky ochrany, každá fyzická nebo právnická osoba, která má důvod se domnívat, že došlo k porušení ustanovení tohoto nařízení, by měla mít možnost podávat stížnosti příslušnému orgánu dozoru nad trhem.

V souladu s nařízením (EU) 2019/1020 se takové stížnosti zohlední pro účely provádění činností dozoru nad trhem a vyřizují se v souladu se specializovanými postupy, které orgány dozoru nad trhem pro tyto účely stanoví.

Související ustanovení: čl. 3 bod 26 (orgán dozoru nad trhem), čl. 70 (určení příslušných vnitrostátních orgánů), čl. 74 (dozor nad trhem a kontrola systémů AI na trhu Unie), čl. 79 (postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání se systémy AI představujícími riziko), čl. 86 (právo na vysvětlení), čl. 89 odst. 2 (souběžná stížnost navazujícího poskytovatele u obecných modelů)

Související předpisy EU: nařízení (EU) 2019/1020 (dozor nad trhem)

I. Povaha práva a okruh stěžovatelů

1 Čl. 85 zavádí obecné právo podat stížnost. Okruh stěžovatelů je široký: oprávněna je každá fyzická nebo právnická osoba, která má důvod se domnívat, že došlo k porušení nařízení. Nevyžaduje se tedy, aby stěžovatel byl porušením osobně dotčen, ani aby byl provozovatelem nebo jiným aktérem hodnotového řetězce. Postačí důvodné podezření, že k porušení došlo. Právo tak plní funkci obecného ohlašovacího kanálu, který zapojuje veřejnost do vynucování nařízení (k okruhu oprávněných shodně bod 170 odůvodnění).

2 Adresátem stížnosti je příslušný orgán dozoru nad trhem, tedy orgán vymezený v čl. 3 bodě 26 a určený členským státem podle čl. 70; jeho dozorové pravomoci upravuje čl. 74 ve spojení s nařízením (EU) 2019/1020. Zdůrazňuji, že adresátem není poskytovatel ani zavádějící subjekt, nýbrž veřejný dozorový orgán; čl. 85 nezakládá přímý nárok vůči provozovateli, nýbrž podnět veřejnoprávnímu dozoru.

3 Předmětem stížnosti může být porušení kteréhokoli ustanovení nařízení, nikoli jen ustanovení chránících přímo stěžovatele. Tím se čl. 85 liší od práva na vysvětlení podle čl. 86, které je úzce navázáno na konkrétní rozhodnutí týkající se dotčené osoby. Čl. 85 je nástrojem plošného dozoru, čl. 86 nástrojem individuální ochrany.

II. Meze: stížnost jako podnět, nikoli návrh zakládající řízení

4 Znění je záměrně měkké. Nařízení říká, že osoba „by měla mít možnost” stížnost podat, a druhý pododstavec stanoví, že se stížnosti „zohlední” pro účely dozoru nad trhem a vyřizují se v souladu se specializovanými postupy, které orgány dozoru nad trhem pro tyto účely stanoví. Mám za to, že z této formulace neplyne právo stěžovatele na zahájení formálního řízení ani na konkrétní výsledek. Stížnost je podnětem, který orgán zohlední při výkonu dozoru. Procesní postavení stěžovatele a případné právo na informaci o vyřízení se řídí specializovanými postupy orgánu a obecným rámcem nařízení (EU) 2019/1020, nikoli přímo čl. 85.

5 Uvozující výhrada „Aniž jsou dotčeny jiné správní nebo soudní prostředky ochrany” potvrzuje, že stížnost podle čl. 85 nevytlačuje jiné cesty. Dotčená osoba může souběžně využít prostředků podle českého a jiného vnitrostátního práva. Například žalobu, podnět dozorovému úřadu pro ochranu osobních údajů tam, kde je dotčený i režim ochrany údajů, nebo spotřebitelské prostředky. Nic z toho jí neuzavírá volba stížnosti podle čl. 85 o tyto možnosti připravila. Nařízení tu nezavádí subsidiaritu ani přednost jednoho postupu před druhým. Tuto vrstvenou povahu potvrzuje bod 170 odůvodnění: unijní a vnitrostátní právo již podle něj poskytují účinné prostředky ochrany osobám nepříznivě dotčeným používáním systémů AI a právo podat stížnost podle čl. 85 se přiznává, aniž jsou tyto prostředky dotčeny. Stížnost tak k existujícím cestám ochrany přistupuje, nenahrazuje je.

III. Zařazení do soustavy dozoru a vztah k jiným prostředkům

6 Systematicky čl. 85 zapojuje stížnost do mechaniky dozoru nad trhem. Druhý pododstavec ji výslovně napojuje na nařízení (EU) 2019/1020. Stížnost se stává jedním ze vstupů, na jejichž základě orgán dozoru zvažuje šetření a případná opatření (k tomu postup podle čl. 79 a násl. pro systémy představující riziko). Účinnost práva podle čl. 85 proto v praxi závisí na kvalitě specializovaných postupů, které si orgány dozoru zřídí, a na jejich kapacitě podněty zpracovat.

7 Zdůrazňuji, že čl. 85 sám o sobě nezakládá harmonizované právo na náhradu škody způsobené porušením nařízení. Ta zůstává předmětem jiných režimů odpovědnosti (vnitrostátních i unijních), na které čl. 85 nedopadá. U obecných modelů AI je třeba čl. 85 číst společně s čl. 89 odst. 2, který zakládá zvláštní právo navazujícího poskytovatele podat stížnost na porušení nařízení, avšak nikoli orgánu dozoru nad trhem, nýbrž do centralizovaného kanálu úřadu pro AI. Obě práva stojí vedle sebe: čl. 85 míří na systémy a dozor vnitrostátní, čl. 89 odst. 2 na obecné modely a dozor Komise.