Čl. 72 · Monitorování prováděné poskytovateli po uvedení vysoce rizikových systémů AI na trh na trh a plán tohoto monitorování

nosné pasáže citujeme u příslušných bodů výkladu.

Související ustanovení: čl. 3 bod 25 (systém monitorování po uvedení na trh), čl. 16 (povinnosti poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI), čl. 73 (oznamování závažných incidentů), čl. 79 (nakládání se systémy představujícími riziko), čl. 98 (postup projednávání ve výboru), příloha IV (technická dokumentace), příloha I oddíl A (harmonizační předpisy), příloha III bod 5 (přístup k základním službám)

I. Účel a povaha monitorování

1 Čl. 72 ukládá poskytovateli vysoce rizikového systému AI, aby zavedl a zdokumentoval systém monitorování po uvedení na trh. Ustanovení navazuje na definici v čl. 3 bodu 25, podle níž jde o veškeré činnosti poskytovatele s cílem shromažďovat a přezkoumávat zkušenosti získané v souvislosti s používáním systémů, které dodává na trh nebo uvádí do provozu, za účelem určení potřeby nápravných nebo preventivních opatření. Jde tedy o proaktivní, trvalou povinnost, nikoli o jednorázový úkon. Její těžiště leží po celou dobu životnosti systému. Bod 155 odůvodnění účel povinnosti upřesňuje: systém monitorování má poskytovateli umožnit, aby zohlednil zkušenosti s používáním systémů při jejich zlepšování i při návrhu a vývoji a aby včas přijal nápravná opatření. Zároveň je tento systém podle téhož bodu klíčovým předpokladem účinnějšího a včasnějšího řešení rizik u systémů, které se po uvedení na trh nebo do provozu dále „učí”.

2 Monitorování musí být podle odstavce 1 vedeno způsobem, který je přiměřený povaze technologií AI a rizikům daného vysoce rizikového systému AI. Zásada přiměřenosti je klíčem k rozsahu povinnosti: intenzita a hloubka monitorování se odvíjí od rizikovosti systému a od povahy použité technologie. Poskytovatel systému s vyšším rizikovým profilem musí zavést propracovanější systém sledování než poskytovatel systému, jehož rizika jsou omezená.

II. Obsah a meze sběru dat (odst. 1, 2)

3 Podle odstavce 2 systém monitorování aktivně a systematicky shromažďuje, dokumentuje a analyzuje příslušné údaje, které mohou pocházet od zavádějících subjektů nebo z jiných zdrojů a které se týkají výkonnosti systému po celou dobu jeho životnosti. Zdůrazňuji dva znaky. Sběr musí být aktivní a systematický, tedy organizovaný a průběžný, nikoli nahodilý; a zdrojem dat jsou nejen zavádějící subjekty, nýbrž i jiné zdroje, což poskytovatele nezbavuje odpovědnosti tam, kde od zavádějících subjektů zpětnou vazbu nedostává.

4 Účelem sběru je umožnit poskytovateli vyhodnocovat nepřetržitý soulad systémů AI s požadavky stanovenými v kapitole III oddíle 2. Monitorování tedy není samoúčelné; je nástrojem k ověření, že systém i po uvedení na trh nadále splňuje požadavky na vysoce rizikové systémy (řízení rizik, data, dokumentace, transparentnost, lidský dohled, přesnost, robustnost a kybernetická bezpečnost). V relevantních případech zahrnuje monitorování i analýzu interakce s jinými systémy AI. Míří to na rizika, která vznikají až v součinnosti více systémů. Bod 155 odůvodnění sem řadí i interakci s jinými zařízeními a softwarem.

5 Odstavec 2 obsahuje výslovnou mez: tato povinnost se nevztahuje na citlivé operativní údaje zavádějících subjektů, které jsou donucovacími orgány. Výjimka chrání operativní údaje ve smyslu čl. 3 bodu 38 (údaje, jejichž zpřístupnění by mohlo ohrozit integritu trestního řízení). Mám za to, že jde o úzkou výjimku vztahující se na citlivé operativní údaje, nikoli na vynětí donucovacích orgánů z monitorování jako takového. Poskytovatel je i zde povinen systém monitorování vést, jen do něj nezahrnuje citlivá operativní data (shodně bod 155 odůvodnění). Zjištění z monitorování jsou vstupem pro oznamování incidentů podle čl. 73 i pro nápravná opatření, k nimž může vést postup podle čl. 79.

III. Plán monitorování a vzor Komise (odst. 3)

6 Podle odstavce 3 je systém monitorování založen na plánu monitorování po uvedení na trh a plán monitorování po uvedení na trh je součástí technické dokumentace uvedené v příloze IV. Plán tedy není volným interním dokumentem, nýbrž povinnou součástí technické dokumentace, kterou poskytovatel zpřístupňuje orgánům. Tím se monitorování stává auditovatelnou povinností: orgán dozoru může ověřovat nejen jeho výsledky, ale i to, zda plán vůbec existuje a odpovídá požadavkům.

7 Odstavec 3 dále počítá s tím, že Komise do 2. února 2026 přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor plánu monitorování a seznam prvků, jež do něj mají být zahrnuty, a to přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2. Standardizovaný vzor sjednocuje obsah plánů napříč poskytovateli a usnadňuje jejich kontrolu. Uvedené datum vychází z původního znění nařízení. Lhůty nařízení upravilo nařízení (EU) 2026/1744; komentář je uvádí v novém znění.

IV. Součinnost se sektorovými režimy (odst. 4)

8 Odstavec 4 řeší souběh s odvětvovými režimy. Volbu mají poskytovatelé u systémů, na které se vztahují harmonizační předpisy z oddílu A přílohy I a pro které už podle těchto předpisů systém i plán monitorování existuje. Mohou nezbytné prvky podle odstavců 1 až 3 začlenit do těch stávajících systémů a plánů. Podmínkou je, že dosáhnou rovnocenné úrovně ochrany. Cílem je zajistit soudržnost, zabránit zdvojování a minimalizovat další zátěž.

9 Podle druhého pododstavce odstavce 4 platí totéž pro vysoce rizikové systémy podle bodu 5 přílohy III (přístup k základním službám), které uvádějí na trh nebo do provozu finanční instituce podléhající požadavkům práva Unie v oblasti finančních služeb týkajícím se jejich vnitřní správy. Poznamenávám, že možnost integrace není oslabením povinnosti. Podmínka rovnocenné úrovně ochrany brání tomu, aby se prostřednictvím odkazu na sektorový režim monitorování fakticky vyprázdnilo.