Čl. 70 · Určení příslušných vnitrostátních orgánů a jednotného kontaktního místa

Znění čl. 70 odst. 1 až 9 se pro rozsah cituje po částech u příslušných bodů výkladu.

Související ustanovení: čl. 3 body 19, 26 a 48 (definice orgánů), čl. 65 odst. 4 (koordinační role zástupce v radě), čl. 74 (dozor nad trhem), čl. 78 (důvěrnost)

Související předpisy EU: nařízení (EU) 2019/1020 (dozor nad trhem, prostřednictvím definice orgánu dozoru nad trhem v čl. 3 bodě 26)

I. Dva typy příslušných vnitrostátních orgánů

1 Podle odstavce 1 každý členský stát zřídí nebo určí jakožto příslušné vnitrostátní orgány alespoň jeden oznamující orgán a alespoň jeden orgán dozoru nad trhem. Obsah těchto pojmů určuje čl. 3. Podle bodu 19 je oznamujícím orgánem vnitrostátní orgán odpovědný za stanovení a provádění postupů nezbytných pro posuzování, jmenování a oznamování subjektů posuzování shody a za jejich monitorování. Podle bodu 26 je orgánem dozoru nad trhem vnitrostátní orgán provádějící činnosti a přijímající opatření podle nařízení (EU) 2019/1020. Podle bodu 48 se příslušným vnitrostátním orgánem rozumí právě oznamující orgán nebo orgán dozoru nad trhem. U systémů uváděných do provozu nebo používaných orgány, institucemi a jinými subjekty Unie se odkazy na příslušné vnitrostátní orgány považují za odkazy na evropského inspektora ochrany údajů. Povinnost určit alespoň jeden oznamující orgán a alespoň jeden orgán dozoru nad trhem předjímá i bod 153 odůvodnění, který členským státům přiznává klíčovou roli při uplatňování a prosazování nařízení.

2 Vnitrostátní správa je tedy postavena na dvou funkcích: oznamující orgán zajišťuje vstup třetích stran do posuzování shody (kapitola III), orgán dozoru nad trhem zajišťuje následný dozor a prosazování (kapitola IX). Tyto funkce jsou v jádru odlišné a nařízení jim v definicích přiřazuje odlišný obsah.

3 Nařízení ponechává členským státům organizační volnost. Podle poslední věty odstavce 1 mohou být obě funkce prováděny jedním nebo několika určenými orgány v souladu s organizačními potřebami státu, jsou-li dodrženy zásady nezávislosti, nestrannosti a nezaujatosti. Členské orgány se přitom mají zdržet jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou svých povinností. Mám za to, že z těchto zásad plyne požadavek institucionálního odstupu dozoru od dozorovaných subjektů, byť nařízení konkrétní organizační model nepředepisuje. Zásady nezávislosti, nestrannosti a nezaujatosti vyzdvihuje i bod 154 odůvodnění, podle nějž mají příslušné vnitrostátní orgány vykonávat své pravomoci tak, aby byla chráněna objektivita jejich činností. Organizační volnost přitom potvrzuje bod 153 odůvodnění: členské státy mohou určit jakýkoli druh veřejného subjektu podle svých vnitrostátních organizačních charakteristik a potřeb.

II. Jednotné kontaktní místo a oznamovací povinnosti

4 Odstavec 2 zavádí jednotné kontaktní místo. Členské státy určí orgán dozoru nad trhem, který bude působit jako jednotné kontaktní místo pro toto nařízení, a Komisi jeho totožnost oznámí. Komise poté zveřejní seznam jednotných kontaktních míst. Členské státy dále sdělí Komisi totožnost oznamujících orgánů a orgánů dozoru nad trhem a jejich úkoly a zveřejní kontaktní údaje. Tímto se buduje unijní přehled o tom, kdo v jednotlivých státech nařízení vykonává.

5 Odstavec 2 stanoví pro zveřejnění kontaktních údajů a určení jednotného kontaktního místa lhůtu do 2. srpna 2025. Jde o původní znění z Úředního věstníku; protože lhůty čl. 113 posunulo nařízení (EU) 2026/1744, jsou data v tomto komentáři uvedená už po novele. Zdůrazňuji, že jednotné kontaktní místo je vždy orgánem dozoru nad trhem, nikoli oznamujícím orgánem. Přístupovým bodem k vnitrostátní správě je tedy dozorová, nikoli oznamovací funkce. Bod 153 odůvodnění tento model odůvodňuje zvýšením efektivity organizace a potřebou jednotného kontaktního místa pro veřejnost a další protistrany na úrovni členských států i Unie.

III. Zdroje, důvěrnost a poradenství

6 Odstavce 3 a 4 kladou na členské státy požadavek dostatečných zdrojů. Příslušné vnitrostátní orgány mají mít odpovídající technické, finanční a lidské zdroje a infrastrukturu a trvale dostatečný počet pracovníků, jejichž způsobilost zahrnuje důkladné porozumění technologiím AI, údajům, ochraně osobních údajů, kybernetické bezpečnosti a základním právům. Odstavec 6 doplňuje povinnost předložit Komisi zprávu o stavu finančních a lidských zdrojů do 2. srpna 2025 a poté jednou za dva roky. I toto datum je uvedené ve znění po nařízení (EU) 2026/1744.

7 Odstavce 5, 8 a 9 dokreslují postavení orgánů. Podle odstavce 5 jedná příslušný vnitrostátní orgán v souladu s povinnostmi týkajícími se důvěrnosti podle čl. 78. Podle odstavce 8 mohou orgány poskytovat pokyny a poradenství k provádění nařízení, zejména malým a středním podnikům, přičemž u překryvu s jiným právem Unie mají konzultovat příslušné vnitrostátní orgány podle tohoto práva. Podle odstavce 9 jedná u orgánů, institucí a jiných subjektů Unie jako orgán příslušný pro dohled evropský inspektor ochrany údajů, což navazuje na závěrečnou část definice v čl. 3 bodě 48. Povinnost důvěrnosti a požadavek, aby se členové orgánů zdrželi jakéhokoli jednání neslučitelného s jejich povinnostmi, zdůrazňuje i bod 154 odůvodnění.