Čl. 77 · Právo podat stížnost u dozorového úřadu

Související ustanovení: čl. 57 odst. 1 písm. f); čl. 78 (soudní ochrana proti úřadu); čl. 79; čl. 80 (zastoupení)

Judikatura: C-416/23 (opakované stížnosti); C-414/24 (souběh se soudním řízením)

I. Nejnižší práh vstupu

1 Každý subjekt údajů má právo podat stížnost u dozorového úřadu, „zejména v členském státě svého obvyklého bydliště, místa výkonu zaměstnání nebo místa, kde došlo k údajnému porušení”. Volba je na stěžovateli.

2 Stížnost je podle čl. 57 odst. 3 bezplatná a úřad ji musí prošetřit v přiměřeném rozsahu. Nejde tedy o podnět, se kterým si úřad může naložit libovolně.

3 Úřad informuje stěžovatele o pokroku a výsledku, „včetně možnosti soudní ochrany podle článku 78”. Chybějící poučení je samostatná vada.

II. Co stížnost přinese a co ne

4 Výsledkem stížnosti může být náprava, příkaz nebo pokuta. Není jím náhrada újmy: tu přiznává jen soud podle čl. 82. Kdo chce peníze, musí k soudu, i kdyby u úřadu uspěl.

5 Souběh se soudní cestou úřad nezbavuje povinnosti stížnost vyřídit. Ve věci C-414/24 ze dne 18. června 2026 Soudní dvůr uzavřel, že obě cesty stojí vedle sebe samostatně: nařízení mezi nimi nestanoví pořadí a lze je uplatnit souběžně. Odmítnout stížnost jen proto, že o téže věci běží řízení podle čl. 79, by subjekt údajů připravilo o ochranu, a to i tehdy, je-li v soudním řízení vydáno dosud nepravomocné rozhodnutí. Jako koordinační nástroj Soudní dvůr připustil přerušení správního řízení, nikoli odmítnutí stížnosti.

6 Nečinnost úřadu není bezbranná situace. Cesta vede přes čl. 78 odst. 2 a v Česku prakticky přes žalobu na ochranu proti nečinnosti ve správním soudnictví, ne přes opakované urgence. Vodítkem, kdy má smysl ji podat, je tříměsíční lhůta z čl. 78 odst. 2.

7 Ve věci C-416/23 Soudní dvůr zároveň postavil hranici zneužití: odmítnout či zpoplatnit lze jen žádosti zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené, a jejich povahu prokazuje úřad. Vysoký počet podání sám o sobě nestačí.