Čl. 10 · Zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů

Související ustanovení: čl. 6 (tituly); čl. 9 (zvláštní kategorie); čl. 87 (národní identifikační čísla)

Související předpisy ČR: zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů; § 316 zákoníku práce (soukromí zaměstnance)

I. Samostatný režim vedle čl. 9

1 Údaje o odsouzeních v trestních věcech a trestných činech či o souvisejících bezpečnostních opatřeních nejsou zvláštní kategorií podle čl. 9, mají vlastní režim. Zpracovávat je lze na základě čl. 6 odst. 1 a k tomu buď pod dozorem orgánu veřejné moci, anebo je-li to povoleno právem Unie či členského státu poskytujícím vhodné záruky. Čl. 10 tedy sám o sobě žádné oprávnění nezakládá, ani úřadu; je to podmínka navíc, ne náhrada titulu podle čl. 6.

2 Formulace „pod dozorem” je širší, než se obvykle čte. Nekryje jen zpracování prováděné úřadem, ale i zpracování jinou osobou, děje-li se pod jeho dozorem. Druhá věta článku pak vyhrazuje souhrnný rejstřík trestů výlučně dozoru orgánu veřejné moci.

3 Rozdíl proti čl. 9 je podstatný: tady nestačí souhlas subjektu. Chybí-li právní základ, souhlas ho nenahradí, protože text žádnou obdobu výslovného souhlasu nezná.

II. Co z toho plyne pro zaměstnavatele

4 Vyžádat si výpis z Rejstříku trestů při náboru tedy nelze paušálně. Obstojí tam, kde to předpis pro danou pozici žádá nebo kde bezúhonnost stanoví zvláštní zákon; jinak jde o zpracování bez základu, a to i když uchazeč výpis „dobrovolně” přinesl.

5 Souvisí to s § 316 odst. 4 zákoníku práce, který zaměstnavateli zakazuje vyžadovat informace, jež bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce. Obě normy se doplňují a argumentovat lze oběma.