Nařízení (EU) 2024/2847 (akt o kybernetické odolnosti) · Kapitola II · Povinnosti hospodářských subjektů a otevřený software
Čl. 14 · Povinnosti výrobců podávat zprávy
Znění
-
Výrobce každou aktivně zneužívanou zranitelnost obsaženou v produktu s digitálními prvky, o níž se dozví, oznámí současně týmu CSIRT určenému jako koordinátor a agentuře ENISA v souladu s odstavcem 7 tohoto článku. Výrobce tuto aktivně zneužívanou zranitelnost oznámí prostřednictvím jednotné platformy pro podávání zpráv zřízené podle článku 16.
-
Pro účely oznamování ve smyslu odstavce 1 výrobce předloží:
a) včasné varování o aktivně zneužívané zranitelnosti, a to bez zbytečného odkladu a v každém případě do 24 hodin od okamžiku, kdy se o ní dozví, případně s uvedením členských států, na jejichž území je podle vědomostí výrobce jeho produkt s digitálními prvky zpřístupněn,
b) pokud již nebyly poskytnuty příslušné informace, oznámení o zranitelnosti, a to bez zbytečného odkladu a v každém případě do 72 hodin od okamžiku, kdy se o aktivně zneužívané zranitelnosti dozví, které obsahuje dostupné obecné informace o dotčeném produktu s digitálními prvky, o obecné povaze zneužívání a dotčené zranitelnosti, o veškerých přijatých nápravných nebo zmírňujících opatřeních a o nápravných nebo zmírňujících opatřeních, která mohou přijmout uživatelé, a v němž je případně rovněž uvedeno, nakolik výrobce považuje oznámené informace za citlivé,
c) pokud ještě nebyly příslušné informace poskytnuty, závěrečnou zprávu nejpozději do 14 dnů od okamžiku, kdy začalo být k dispozici nápravné nebo zmírňující opatření, která obsahuje alespoň tyto informace:
i) popis zranitelnosti, včetně její závažnosti a dopadu,
ii) případné informace o každém škodlivém aktéru, který zranitelnost zneužil nebo zneužívá,
iii) podrobné informace o bezpečnostních aktualizacích nebo jiných nápravných opatřeních, které jsou k dispozici k odstranění zranitelnosti.
-
Výrobce každý závažný incident, který má dopad na bezpečnost produktu s digitálními prvky, o němž se dozví, oznámí v souladu s odstavcem 7 tohoto článku současně týmu CSIRT určenému jako koordinátor a agentuře ENISA. Výrobce tento incident oznámí prostřednictvím jednotné platformy pro podávání zpráv zřízené podle článku 16.
-
Pro účely oznamování ve smyslu odstavce 3 předloží výrobce:
a) včasné varování o závažném incidentu, který má dopad na bezpečnost produktu s digitálními prvky, a to bez zbytečného odkladu a v každém případě do 24 hodin od okamžiku, kdy se o něm dozví, včetně alespoň informace, zda existuje podezření, že byl incident způsoben nezákonným nebo škodlivým jednáním, případně také s uvedením členských států, na jejichž území je podle vědomostí výrobce jeho produkt s digitálními prvky zpřístupněn,
b) pokud již nebyly poskytnuty příslušné informace, oznámení o incidentu, a to bez zbytečného odkladu a v každém případě do 72 hodin od okamžiku, kdy se o incidentu dozví, které obsahuje dostupné obecné informace o povaze incidentu, o počátečním posouzení incidentu, o veškerých přijatých nápravných nebo zmírňujících opatřeních a o nápravných nebo zmírňujících opatřeních, která mohou přijmout uživatelé, a v němž je případně uvedeno, nakolik výrobce považuje oznámené informace za citlivé,
c) pokud již nebyly poskytnuty příslušné informace, závěrečnou zprávu nejpozději do jednoho měsíce od okamžiku, kdy bylo vydáno oznámení o incidentu podle písmene b), která obsahuje alespoň tyto informace:
i) podrobný popis incidentu včetně jeho závažnosti a dopadu,
ii) druh hrozby nebo základní příčinu, která incident pravděpodobně spustila,
iii) učiněná a probíhající zmírňující opatření.
- Pro účely odstavce 3 se incident, který má dopad na bezpečnost produktu s digitálními prvky, považuje za závažný, pokud:
a) negativně ovlivňuje nebo může negativně ovlivnit schopnost produktu s digitálními prvky chránit dostupnost, autenticitu, integritu nebo důvěrnost citlivých či důležitých dat nebo funkcí; nebo
b) vedl či může vést k zavedení nebo spuštění škodlivého kódu v produktu s digitálními prvky nebo v síti a informačních systémech uživatele tohoto produktu.
-
V případě potřeby může tým CSIRT určený jako koordinátor, který obdržel oznámení jako první, výrobce požádat, aby mu poskytli průběžnou zprávu o relevantním vývoji týkajícím se aktivně zneužívané zranitelnosti nebo závažného incidentu, které mají dopad na bezpečnost produktu s digitálními prvky.
-
Oznámení uvedená v odstavcích 1 a 3 tohoto článku se podávají prostřednictvím jednotné platformy pro podávání zpráv uvedené v článku 16 za použití jednoho z koncových bodů elektronického oznamování uvedených v čl. 16 odst. 1. Oznámení se podává prostřednictvím koncového bodu elektronického oznamování týmu CSIRT určeného jako koordinátor toho členského státu, v němž mají výrobci hlavní provozovnu v Unii, a je současně přístupné agentuře ENISA.
Pro účely tohoto nařízení se má za to, že hlavní provozovnu má výrobce v Unii v tom členském státě, v němž jsou nejčastěji přijímána rozhodnutí týkající se kybernetické bezpečnosti jeho produktů s digitálními prvky. Nelze-li takový členský stát určit, má se za to, že dotčený výrobce má hlavní provozovnu v tom členském státě, v němž má provozovnu s nejvyšším počtem zaměstnanců v Unii.
Pokud výrobce v Unii nemá hlavní provozovnu, podává oznámení uvedená v odstavcích 1 a 3 prostřednictvím koncového bodu elektronického oznamování týmu CSIRT určenému jako koordinátor v členském státě, který je stanoven na základě informací, jež má výrobce k dispozici, a v tomto pořadí:
a) v členském státě, v němž je usazen zplnomocněný zástupce jednající jménem výrobce pro nejvyšší počet produktů s digitálními prvky tohoto výrobce,
b) v členském státě, v němž je usazen dovozce uvádějící na trh nejvyšší počet produktů s digitálními prvky tohoto výrobce,
c) v členském státě, v němž je usazen distributor, který dodává na trh nejvyšší počet produktů s digitálními prvky tohoto výrobce,
d) v členském státě, v němž se nachází nejvyšší počet uživatelů produktů s digitálními prvky tohoto výrobce.
V souvislosti s třetím pododstavcem písm. d) může výrobce podávat oznámení týkající se jakékoli následné aktivně zneužívané zranitelnosti nebo závažného incidentu, které mají dopad na bezpečnost produktu s digitálními prvky, témuž týmu CSIRT určenému jako koordinátor, jemuž podal prvotní oznámení.
-
Poté, co se dozví o aktivně zneužívané zranitelnosti nebo závažném incidentu, které mají dopad na bezpečnost produktu s digitálními prvky, výrobce informuje zasažené uživatele produktu s digitálními prvky, a případně všechny uživatele, o této zranitelnosti nebo incidentu; v případě potřeby informuje také o veškerých opatřeních na zmírnění rizik a nápravných opatřeních, která mohou uživatelé zavést ke zmírnění dopadu této zranitelnosti nebo incidentu, a to pokud možno ve strukturovaném, strojově čitelném a snadno automaticky zpracovatelném formátu. Pokud výrobce uživatele produktu s digitálními prvky neinformuje včas, mohou týmy CSIRT určené jako koordinátoři, které obdržely oznámení, tyto informace uživatelům poskytnout, je-li to považováno za přiměřené a nezbytné k předejití nebo zmírnění dopadu této zranitelnosti či incidentu.
-
Do 11. prosince 2025 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 61 tohoto nařízení za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro uplatňování důvodů souvisejících s kybernetickou bezpečností, pokud jde o odklad rozesílání oznámení podle čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení. Komise při vypracovávání návrhu aktů v přenesené pravomoci spolupracuje se sítí CSIRT zřízenou podle článku 15 směrnice (EU) 2022/2555 a s agenturou ENISA.
-
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů dále upřesnit formát a postupy oznamování uvedené v tomto článku a článcích 15 a 16. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 2. Komise při vypracovávání návrhů těchto prováděcích aktů spolupracuje se sítí CSIRT a s agenturou ENISA.
Znění: Úřední věstník EU, L, 2024/2847 z 20. 11. 2024.
Komentář
Ohlašovací povinnost s nejtvrdšími lhůtami v celém nařízení. Hlásí se dvě různé věci a lhůty se u nich rozcházejí: u aktivně zneužívané zranitelnosti včasné varování do 24 hodin, oznámení do 72 hodin a závěrečná zpráva do 14 dnů od dostupnosti nápravného či zmírňujícího opatření; u závažného incidentu včasné varování do 24 hodin, oznámení do 72 hodin a závěrečná zpráva do jednoho měsíce od tohoto oznámení. Adresátem je tým CSIRT určený jako koordinátor a agentura ENISA. Použije se dřív než zbytek nařízení, od 11. 9. 2026.
Související ustanovení: čl. 3 (definice aktivně zneužívané zranitelnosti a závažného incidentu); čl. 15 (dobrovolné hlášení); čl. 16 (platforma); čl. 17; čl. 24 odst. 3 (otevřený software); čl. 64 odst. 2; čl. 71 (použije se od 11. 9. 2026)
Související předpisy EU: směrnice (EU) 2022/2555 (NIS2, týmy CSIRT); nařízení (EU) 2019/881 (ENISA)
Obsah výkladu
I.Dvě větve hlášení1 II.Tři lhůty a co je spouští3 III.Komu se hlásí13 IV.Co to znamená provozně17I. Dvě větve hlášení
1 Článek zakládá dvě samostatné ohlašovací větve. První se týká aktivně zneužívaných zranitelností obsažených v produktu, druhá závažných incidentů s dopadem na bezpečnost produktu. Každá má vlastní spouštěč a vlastní běh lhůt.
2 Rozlišení není akademické. Zranitelnost může být aktivně zneužívaná, aniž by u konkrétního výrobce nastal incident, a incident může nastat bez zneužití zranitelnosti v produktu. Kdo obojí slučuje do jednoho procesu, buď hlásí zbytečně, nebo pozdě.
II. Tři lhůty a co je spouští
3 Do 24 hodin od okamžiku, kdy se výrobce o aktivně zneužívané zranitelnosti dozví, podá včasné varování, případně s uvedením členských států, na jejichž území je produkt podle jeho vědomostí zpřístupněn.
4 Do 72 hodin podá oznámení o zranitelnosti s obecnými informacemi o dotčeném produktu, o povaze zneužívání a o zranitelnosti, o přijatých nápravných nebo zmírňujících opatřeních a o opatřeních, která mohou přijmout uživatelé. Součástí může být i údaj, nakolik výrobce považuje oznámené informace za citlivé.
5 Do 14 dnů od okamžiku, kdy začalo být k dispozici nápravné nebo zmírňující opatření, podá závěrečnou zprávu s popisem zranitelnosti včetně závažnosti a dopadu, s informacemi o škodlivém aktérovi, je-li znám, a s podrobnostmi o bezpečnostní aktualizaci.
6 Lhůty pro včasné varování a pro oznámení běží od okamžiku, kdy se výrobce dozví; závěrečná zpráva u zranitelnosti se ale neváže na vědomost, nýbrž na dostupnost nápravného či zmírňujícího opatření.
7 Kdy se výrobce „dozví”, upřesnily pokyny Komise C(2026) 5252 z 27. července 2026 v bodech 211 až 214, a je to pro nastavení procesu podstatnější než samotná délka lhůty. Přijde-li podnět, tedy vlastní zjištění nebo hlášení od zákazníka, orgánu, médií či kohokoli jiného, má výrobce neprodleně provést počáteční posouzení, zda jde o aktivně zneužívanou zranitelnost nebo o závažný incident. Za vědomého se považuje až tehdy, má-li po tomhle posouzení přiměřenou míru jistoty, že tomu tak je. Teprve tím se lhůty rozbíhají.
8 Neznamená to prostor pro odklad. Odkládané nebo neprovedené posouzení je samo porušením a lhůty tím neposunete; jde jen o to, že neověřené podezření ještě není oznamovanou událostí. Komise ten výklad vědomě sladila s bodem 31 odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2024/2690 k NIS2 a s pokyny 9/2022 k ohlašování porušení podle GDPR, takže kdo plní víc režimů, může mít jeden proces.
9 Lhůty jsou kumulativní, ne alternativní. Podání včasného varování nezbavuje povinnosti podat oznámení a závěrečnou zprávu. Text u pozdějších podání připouští vynechat informace, které už byly poskytnuty, což je jediná úleva.
10 U závažných incidentů je struktura lhůt podobná, ale ne stejná. Včasné varování je do 24 hodin a musí navíc obsahovat údaj, zda je podezření, že incident způsobilo nezákonné či škodlivé jednání. Oznámení je do 72 hodin. Závěrečná zpráva ale běží jinak: do jednoho měsíce od vydání oznámení podle písm. b), ne do 14 dnů od dostupnosti opravy. Kdo si nastaví jeden proces podle větve zranitelností, zmešká u incidentů.
11 Závažným je incident, který negativně ovlivňuje nebo může ovlivnit schopnost produktu chránit dostupnost, autenticitu, integritu či důvěrnost citlivých nebo důležitých dat a funkcí, anebo vedl či může vést k zavedení nebo spuštění škodlivého kódu v produktu či v systémech uživatele. Kritéria jsou alternativní.
12 Vedle toho existuje čtvrté podání, na které se zapomíná: tým CSIRT si může podle odst. 6 vyžádat průběžnou zprávu o vývoji věci.
III. Komu se hlásí
13 Hlásí se současně týmu CSIRT určenému jako koordinátor a agentuře ENISA, a to prostřednictvím jednotné platformy podle čl. 16. Jednotná platforma je architektonicky podstatná: hlášení má být jedno, ne tolik, kolik je dotčených států.
14 Který tým CSIRT to je, určuje odst. 7 a stojí za to si to vyřešit předem, ne až v běžící 24hodinové lhůtě. Rozhoduje hlavní provozovna výrobce v Unii, tedy členský stát, kde se nejčastěji přijímají rozhodnutí o kybernetické bezpečnosti jeho produktů; nelze-li ho určit, stát s nejvyšším počtem zaměstnanců.
15 Nemá-li výrobce hlavní provozovnu v Unii, jde se v uvedeném pořadí podle sídla zplnomocněného zástupce, pak dovozce, pak distributora s největším počtem produktů, a teprve nakonec podle státu s nejvyšším počtem uživatelů. Jen v posledním případě smí výrobce další oznámení podávat témuž týmu, kterému podal první.
16 Určení koordinujícího týmu CSIRT navazuje na směrnici NIS2. Pro české výrobce to znamená, že vstupní bod je v systému, který už existuje pro jiné účely, ale hlášení podle CRA je samostatné a neplní povinnosti podle NIS2.
IV. Co to znamená provozně
17 Čtyřiadvacetihodinová lhůta předpokládá zavedený proces s určenou odpovědností a dosažitelností mimo pracovní dobu. Nejde o právní, ale o provozní požadavek, a je to nejnákladnější důsledek celého nařízení pro menší výrobce.
18 Druhý provozní důsledek je evidenční. Aby šlo v oznámení uvést dotčené členské státy a informovat uživatele, musí výrobce vědět, kam produkt šel. To se potkává s čl. 23 (identifikace hospodářských subjektů) a s evidencí komponent podle přílohy I části II.
19 Porušení tohoto článku spadá do nejvyššího pokutového pásma podle čl. 64 odst. 2. Vzhledem k tomu, že se čl. 14 použije už od 11. 9. 2026, je to zároveň první ustanovení CRA, u kterého lze čekat vymáhání.