Směrnice (EU) 2022/2555 (NIS2) · Přílohy
Příloha I · VYSOCE KRITICKÁ ODVĚTVÍ
Znění
Odvětví Pododvětví
Druh subjektu
- Energetika a) elektřina
— elektroenergetické podniky ve smyslu čl. 2 bodu 57 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (), které zastávají funkci „dodávky“ ve smyslu čl. 2 bodu 12 uvedené směrnice
— provozovatelé distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944
— provozovatelé přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2019/944
— výrobci ve smyslu čl. 2 bodu 38 směrnice (EU) 2019/944
— nominovaní organizátoři trhu s elektřinou ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ()
— účastníci trhu ve smyslu čl. 2 bodu 25 nařízení (EU) 2019/943, kteří poskytují služby agregace, odezvy strany poptávky nebo ukládání energie ve smyslu čl. 2 bodů 18, 20 a 59 směrnice (EU) 2019/944
— provozovatelé dobíjecích bodů, kteří jsou odpovědní za řízení a provoz dobíjecích bodů, které koncovým uživatelům poskytují službu dobíjení, a to i jménem a na účet poskytovatele služeb mobility
b) dálkové vytápění a chlazení — provozovatelé dálkového vytápění nebo dálkového chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ()
c) ropa — provozovatelé ropovodů
— provozovatelé zařízení na těžbu, rafinaci a zpracování ropy a skladovacích a přenosových zařízení
— ústřední správci zásob ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice Rady 2009/119/ES ()
d) zemní plyn — dodavatelské podniky ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ()
— provozovatelé distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/73/ES
— provozovatelé přepravní soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/73/ES
— provozovatelé skladovacího zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice 2009/73/ES
— provozovatelé zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2009/73/ES
— plynárenské podniky ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/73/ES
— provozovatelé zařízení na rafinaci a zpracování zemního plynu
e) vodík — provozovatelé výroby, skladování a přepravy vodíku
- Doprava a) letecká
— letečtí dopravci ve smyslu čl. 3 bodu 4 nařízení (ES) č. 300/2008 využívaní ke komerčním účelům
— řídící orgány letiště ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES (), letiště ve smyslu čl. 2 bodu 1 uvedené směrnice, včetně hlavních letišť uvedených v příloze II, části 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (), a subjekty provozující pomocná zařízení v rámci letišť
— provozovatelé kontroly řízení provozu poskytující služby řízení letového provozu ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ()
b) železniční — provozovatelé infrastruktury ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ()
— železniční podniky ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2012/34/EU, včetně provozovatelů zařízení služeb ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedené směrnice
c) vodní — společnosti vnitrozemské, námořní a pobřežní osobní a nákladní vodní dopravy, jak jsou vymezeny pro námořní dopravu v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 (), kromě jednotlivých plavidel provozovaných těmito podniky
— řídící orgány přístavů ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES (), včetně jejich přístavních zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (ES) č. 725/2004; a subjekty provozující díla a zařízení v rámci přístavů
— provozovatelé služeb lodní dopravy (VTS) ve smyslu čl. 3 písm. o) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ()
d) silniční — silniční orgány ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/962 () odpovědné za kontrolu řízení provozu, s výjimkou veřejných subjektů, pro něž je řízení provozu nebo provoz inteligentních dopravních systémů nepodstatnou částí jejich obecné činnosti
— provozovatelé inteligentních dopravních systémů ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ()
-
Bankovnictví úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ()
-
Infrastruktura finančních trhů — provozovatelé obchodních systémů ve smyslu čl. 4 bodu 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ()
— ústřední protistrany ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ()
- Zdravotnictví — poskytovatelé zdravotní péče ve smyslu čl. 3 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ()
— referenční laboratoře EU ve smyslu článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… ()
— subjekty provádějící výzkum a vývoj týkající se léčivých přípravků ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ()
— subjekty vyrábějící základní farmaceutické výrobky a farmaceutické přípravky ve smyslu sekce C oddílu 21 klasifikace NACE Rev. 2
— subjekty vyrábějící zdravotnické prostředky považované za kriticky důležité v případě mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví (uvedené na „seznamu kriticky důležitých zdravotnických prostředků při mimořádné situaci v oblasti veřejného zdraví“) ve smyslu článku 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/123 ()
-
Pitná voda dodavatelé a distributoři vody určené k lidské spotřebě ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 (), s výjimkou distributorů, pro něž je distribuce vody určené k lidské spotřebě nepodstatnou částí jejich obecné činnosti spočívající v distribuci komodit a zboží
-
Odpadní voda podniky zajišťující odvádění, vypouštění nebo čištění městských odpadních vod, splašek nebo průmyslových odpadních vod ve smyslu čl. 2 bodů 1, 2 a 3 směrnice Rady 91/271/EHS (), s výjimkou podniků, pro něž je odvádění, vypouštění nebo čištění městských odpadních vod, splašek nebo průmyslových odpadních vod nepodstatnou částí jejich obecné činnosti
-
Digitální infrastruktura — provozovatelé výměnných uzlů internetu
— provozovatelé DNS, s výjimkou operátorů kořenových jmenných serverů
— registry domén nejvyšší úrovně (TLD)
— poskytovatelé služeb cloud computingu
— poskytovatelé služeb datových center
— poskytovatelé sítí pro doručování obsahu
— poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru
— poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací
— poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací
- Řízení služeb IKT (mezi podniky) — poskytovatelé řízených služeb
— poskytovatelé řízených bezpečnostních služeb
- Veřejná správa — ústřední subjekty veřejné správy vymezené členským státem v souladu s vnitrostátním právem
— subjekty regionální veřejné správy vymezené členským státem v souladu s vnitrostátním právem
- Vesmír provozovatelé pozemních infrastruktur vlastněných, spravovaných a provozovaných členskými státy nebo soukromými subjekty a podporujících poskytování služeb využívajících kosmického prostoru, s výjimkou poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací
(^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).
(^2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54).
(^3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(^4) Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů (Úř. věst. L 265, 9.10.2009, s. 9).
(^5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
(^6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích (Úř. věst. L 70, 14.3.2009, s. 11).
(^7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
(^8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1).
(^9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).
(^10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6).
(^11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES ze dne 26. října 2005 o zvýšení zabezpečení přístavů (Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 28).
(^12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).
(^13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/962 ze dne 18. prosince 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé EU (Úř. věst. L 157, 23.6.2015, s. 21).
(^14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1).
(^15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(^16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(^17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).
(^18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).
(^19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 ze dne 23. listopadu 2022 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU (Úř. věst. L 314, 6.12.2022, s. 26).
(^20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
(^21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/123 ze dne 25. ledna 2022 o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 1).
(^22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).
(^23) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).
Znění: Úřední věstník EU, L 333 z 27. 12. 2022. Směrnice není přímo použitelná, povinnost nese zákon č. 264/2025 Sb.
Komentář
Vysoce kritická odvětví, jedenáct položek: energetika, doprava, bankovnictví, infrastruktura finančního trhu, zdravotnictví, pitná voda, odpadní vody, digitální infrastruktura, správa služeb IKT, veřejná správa a vesmír. Subjekt odsud, který překračuje strop středního podniku, je základní.
Související ustanovení: čl. 2 odst. 1; čl. 3 odst. 1 písm. a); čl. 40
Související předpisy EU: směrnice (EU) 2019/944 (elektřina); nařízení (EU) 2022/2554 (DORA); nařízení (EU) 2019/881
Obsah výkladu
I.Jedenáct odvětví1 II.Dvě odvětví, která překvapují5 III.Co ze zařazení plyne8I. Jedenáct odvětví
1 Příloha I obsahuje jedenáct odvětví: energetiku, dopravu, bankovnictví, infrastrukturu finančních trhů, zdravotnictví, pitnou vodu, odpadní vodu, digitální infrastrukturu, řízení služeb IKT mezi podniky, veřejnou správu a vesmír.
2 Energetika se dělí na elektřinu, dálkové vytápění a chlazení, ropu, zemní plyn a vodík; doprava na leteckou, železniční, vodní a silniční. U každého pododvětví je pak vymezen druh subjektu odkazem na sektorový předpis, takže se působnost neurčuje podle názvu oboru, ale podle definice tam uvedené.
3 Digitální infrastruktura je nejširší položka: patří sem provozovatelé výměnných uzlů internetu, provozovatelé DNS, registry domén nejvyšší úrovně, poskytovatelé služeb cloud computingu, poskytovatelé služeb datových center, poskytovatelé sítí pro doručování obsahu, poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru a poskytovatelé veřejných sítí a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.
4 Bankovnictví a infrastruktura finančních trhů jsou v příloze uvedeny, ale prakticky z působnosti vypadávají přes čl. 4: nařízení DORA je pro ně odvětvovým aktem s rovnocennými účinky. Uvedení v příloze tedy samo o sobě neznamená, že se subjekt řídí NIS2.
II. Dvě odvětví, která překvapují
5 Řízení služeb IKT mezi podniky je nová kategorie proti staré směrnici a zahrnuje poskytovatele řízených služeb a poskytovatele řízených bezpečnostních služeb. Znamená to, že dodavatel IT, který dosud regulaci nepodléhal, se z ní stává regulovaným subjektem, a to v příloze I, tedy mezi vysoce kritickými odvětvími.
6 Dopad je dvojí a působí proti sobě. Takový dodavatel má vlastní povinnosti podle čl. 21 a 23, a zároveň je předmětem povinnosti svého zákazníka podle čl. 21 odst. 2 písm. d) hlídat bezpečnost dodavatelského řetězce. Obě strany tedy tlačí na tytéž smluvní záruky z opačných konců, což se v praxi projevuje na ceně i na době vyjednávání smluv.
7 Veřejná správa je v příloze I poprvé. Zahrnuje subjekty ústřední vlády a na regionální úrovni ty, jejichž narušení by mělo významný dopad; obce jsou uvnitř, jen pokud se tak stát rozhodne podle čl. 2 odst. 5. Tady se česká úprava od směrnice může lišit a je nutné ji ověřit v zákoně.
III. Co ze zařazení plyne
8 Zařazení do přílohy I samo o sobě nedělá ze subjektu základní subjekt. Rozhoduje ještě velikost: podle čl. 3 odst. 1 písm. a) je základním ten, kdo překračuje stropy pro střední podniky. Kdo je z přílohy I a je jen středním podnikem, je subjektem důležitým.
9 Bez ohledu na velikost jsou základní jen subjekty podle čl. 3 odst. 1 písm. b), tedy kvalifikovaní poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru, registry domén nejvyšší úrovně a provozovatelé DNS. U poskytovatelů veřejných sítí a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací je to jinak: podle písm. c) jsou základní, jen pokud jsou považováni za střední podniky. Písmeno d) přidává subjekty veřejné správy ústřední vlády.
10 Rozsah příloh se bude přehodnocovat podle čl. 40 při přezkumu do 17. října 2027. Kdo je dnes těsně mimo, měl by to sledovat.