Přeskočit na obsah
← NIS2: přehled ustanovení

Směrnice (EU) 2022/2555 (NIS2) · Kapitola II · Koordinované rámce kybernetické bezpečnosti

Čl. 9 · Národní rámce řešení kybernetických krizí

Znění

  1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí (dále jen „orgány pro řešení kybernetických krizí“). Členské státy zajistí, aby tyto orgány disponovaly odpovídajícími zdroji pro účinné a účelné plnění svěřených úkolů. Členské státy zajistí soudržnost se stávajícími rámci pro obecné vnitrostátní krizové řízení.

  2. Pokud členský stát určí nebo zřídí více než jeden příslušný orgán pro řešení kybernetických krizí podle odstavce 1, jasně uvede, který z těchto orgánů bude působit jako koordinátor pro řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí.

  3. Každý členský stát určí kapacity, prostředky a postupy, které mohou být nasazeny v případě krize pro účely této směrnice.

  4. Každý členský stát přijme národní plán reakce na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a krize, v němž budou stanoveny cíle a ujednání řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí. V uvedeném plánu se stanoví zejména:

a) cíle vnitrostátních opatření a činností v oblasti připravenosti;

b) úkoly a odpovědnost orgánů pro řešení kybernetických krizí;

c) postupy řešení kybernetické krize, včetně jejich začlenění do obecných vnitrostátních rámců pro krizové řízení, a kanály pro výměnu informací;

d) vnitrostátní opatření v oblasti připravenosti včetně cvičení a školení;

e) příslušné veřejné a soukromé zúčastněné strany a zapojená infrastruktura;

f) vnitrostátní postupy a ujednání mezi příslušnými vnitrostátními orgány a subjekty, aby byla zajištěna účinná účast členského státu a podpora koordinovaného řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí na úrovni Unie.

  1. Do tří měsíců od určení nebo zřízení orgánu pro řešení kybernetických krizí podle odstavce 1 oznámí každý členský stát Komisi, o jaký orgán se jedná, a veškeré následné změny, které se ho týkají. Členské státy předloží Komisi a Evropské síti styčných organizací pro řešení kybernetických krizí (dále jen „EU-CyCLONe“) příslušné informace o požadavcích stanovených v odstavci 4, totiž o svých národních plánech reakce na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a krize, do tří měsíců od přijetí těchto plánů. Členské státy mohou vyloučit informace, pokud je takové vyloučení nezbytné pro jejich národní bezpečnost.

Znění: Úřední věstník EU, L 333 z 27. 12. 2022. Směrnice není přímo použitelná, povinnost nese zákon č. 264/2025 Sb.

Komentář

Národní rámec řešení kybernetických krizí. Kdo řídí rozsáhlý incident a podle jakého plánu. Subjekt v kritické infrastruktuře bývá jeho součástí.

Související ustanovení: čl. 16 (EU-CyCLONe); čl. 7

Obsah výkladu

I.Krizová vrstva1

I. Krizová vrstva

1 Stát určí orgány pro řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí a přijme plán reakce, který stanoví cíle, úlohy jednotlivých aktérů, postupy a komunikaci s veřejností.

2 Subjekt v kritické infrastruktuře bývá součástí těchto plánů. Stojí za to vědět, jestli váš podnik v plánu figuruje, protože z toho plynou očekávání, která ve směrnici ani v zákoně výslovně nejsou.

Jak vzniká obsah

Obsah vzniká v právním workflow Legal To Code pro Claude Code (verze 1.131.0). Citovaná ustanovení se ověřují proti lokální knihovně jejich verbatim znění. Není-li příslušné znění v knihovně, ověřuje se v e‑Sbírce. Pro rešerši judikatury je workflow napojeno na MCP server Salvia. Součástí workflow jsou automatizované kontroly citací a vnitřní konzistence. Ani tyto kontroly nevylučují chybu. Rozhodné informace proto ověřujte v původních pramenech.

Podrobně v metodice · Co se změnilo