Čl. 37 · Vzájemná pomoc

1. Pokud subjekt poskytuje služby ve více než jednom členském státě, nebo pokud poskytuje služby v jednom nebo více členských státech a jeho sítě a informační systémy se nacházejí v jednom či více jiných členských státech, příslušné orgány dotčených členských států podle potřeby spolupracují a jsou si navzájem nápomocny. Tato spolupráce spočívá alespoň v tomto:

a) příslušné orgány uplatňující opatření v oblasti dohledu nebo vymáhání v členském státě kontaktují prostřednictvím jednotného kontaktního místa příslušné orgány v ostatních dotčených členských státech, konzultují s nimi a informují je ohledně přijatých opatření v oblasti dohledu a vymáhání;

b) příslušný orgán může požádat jiný příslušný orgán, aby učinil opatření v oblasti dohledu nebo vymáhání;

c) po obdržení odůvodněné žádosti jiného příslušného orgánu poskytne příslušný orgán druhému příslušnému orgánu vzájemnou pomoc úměrnou vlastním zdrojům, aby bylo možné provést opatření v oblasti dohledu nebo vymáhání účinně, účelně a důsledně.

Vzájemná pomoc uvedená v prvním pododstavci písm. c) může zahrnovat žádosti o informace a opatření v oblasti dohledu, včetně žádostí o provedení kontrol na místě nebo externího dohledu, případně cílených bezpečnostních auditů. Příslušný orgán, kterému je určena žádost o pomoc, nemůže tuto žádost odmítnout, ledaže se prokáže, že tento orgán není příslušný k poskytnutí požadované pomoci nebo požadovaná pomoc není úměrná úkolům dohledu příslušného orgánu nebo že se žádost týká informací nebo zahrnuje činnosti, které by v případě zveřejnění nebo provedení byly v rozporu se zásadními zájmy v oblasti národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti nebo obrany daného členského státu. Před zamítnutím takové žádosti konzultuje příslušný orgán ostatní dotčené příslušné orgány a na žádost jednoho z dotčených členských států také Komisi a agenturu ENISA.

2. Je-li to vhodné, mohou se příslušné orgány z různých členských států vzájemně dohodnout, že budou provádět společné činnosti v oblasti dohledu.