Přeskočit na obsah
← NIS2: přehled ustanovení

Směrnice (EU) 2022/2555 (NIS2) · Kapitola VII · Dohled a vymáhání

Čl. 32 · Opatření v oblasti dohledu a vymáhání týkající se základních subjektů

Znění

  1. Členské státy zajistí, aby byla opatření v oblasti dohledu nebo vymáhání uložená základním subjektům v souvislosti s povinnostmi stanovenými v této směrnici účinná, přiměřená a odrazující, přičemž zohlední okolnosti každého jednotlivého případu.

  2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly při výkonu svých dohledových úkolů v souvislosti se základními subjekty pravomoc podrobit tyto subjekty alespoň:

a) kontrolám na místě i externímu dohledu, včetně namátkových kontrol, které provádí vyškolení odborníci;

b) pravidelným a cíleným bezpečnostním auditům, které provádí nezávislý subjekt nebo příslušný orgán;

c) auditům ad hoc, a to i v případech odůvodněných významným incidentem nebo porušením této směrnice ze strany základního subjektu;

d) bezpečnostním prověrkám na základě objektivních, nediskriminačních, korektních a transparentních kritérií posouzení rizik, které se v případě potřeby provedou ve spolupráci s dotčeným subjektem;

e) požadavkům na informace nezbytné k posouzení opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik přijatých dotčeným subjektem, včetně zadokumentovaných zásad kybernetické bezpečnosti, jakož i dodržování povinnosti předkládat informace příslušným orgánům podle článku 27;

f) požadavkům na přístup k údajům, dokumentům a informacím potřebným pro výkon dohledových úkolů;

g) požadavkům na doložení provádění zásad kybernetické bezpečnosti, jako jsou výsledky bezpečnostních auditů provedených kvalifikovaným auditorem a příslušné podpůrné doklady.

Cílené bezpečnostní audity uvedené v prvním pododstavci písm. b) jsou založeny na posouzení rizik, jež provede příslušný orgán nebo auditovaný subjekt, nebo na jiných dostupných informacích týkajících se rizik.

Výsledky cíleného bezpečnostního auditu se zpřístupní příslušnému orgánu. Náklady na takový cílený bezpečnostní audit provedený nezávislým subjektem hradí auditovaný subjekt, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy příslušný orgán rozhodne jinak.

  1. Při výkonu svých pravomocí podle odst. 2 písm. e), f) či g) uvedou příslušné orgány účel žádosti a upřesní informace, které jsou požadovány.

  2. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly při výkonu svých pravomocí v oblasti vymáhání v souvislosti se základními subjekty pravomoc alespoň:

a) vydat varování o porušení této směrnice dotčenými subjekty;

b) přijmout závazné pokyny, včetně pokynů týkajících se opatření nezbytných k zabránění incidentu nebo jeho nápravě, lhůt pro provedení těchto opatření a podávání zpráv o jejich provedení, nebo příkaz požadující, aby dotčené subjekty napravily zjištěné nedostatky nebo porušení této směrnice;

c) nařídit dotčeným subjektům, aby ukončily porušování této směrnice, a takového chování se znovu nedopouštěly;

d) nařídit dotčeným subjektům, aby zajistily, že jejich opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik jsou v souladu s článkem 21, nebo aby plnily oznamovací povinnosti stanovené v článku 23, a to určeným způsobem a ve stanovené lhůtě;

e) nařídit dotčeným subjektům, aby informovaly fyzické nebo právnické osoby, v souvislosti s nimiž poskytují služby nebo vykonávají činnosti, které jsou potenciálně postiženy významnou kybernetickou hrozbou, o povaze této hrozby, jakož i o všech možných ochranných nebo nápravných opatřeních, jež by mohly tyto fyzické nebo právnické osoby učinit v reakci na tuto hrozbu;

f) nařídit dotčeným subjektům, aby v přiměřené lhůtě provedly doporučení vydaná v důsledku bezpečnostního auditu;

g) určit na stanovenou dobu pracovníka pro sledování s přesně vymezenými úkoly, který bude dohlížet na dodržování článků 21 a 23 ze strany dotčených subjektů;

h) nařídit dotčeným subjektům, aby určeným způsobem zveřejnily aspekty týkající se porušení této směrnice;

i) vedle kteréhokoli z opatření uvedených v písmenech a) až h) tohoto odstavce uložit správní pokutu podle článku 34 nebo navrhnout příslušným orgánům nebo soudům v souladu s vnitrostátním právem její uložení.

  1. Pokud jsou opatření v oblasti vymáhání přijatá podle odst. 4 písm. a) až d) a f) neúčinná, členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly pravomoc stanovit lhůtu, v níž bude základní subjekt vyzván k přijetí nezbytných opatření k nápravě nedostatků nebo splnění požadavků těchto orgánů. Pokud požadovaná opatření nebudou přijata ve stanovené lhůtě, členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly pravomoc:

a) dočasně pozastavit nebo v souladu s vnitrostátním právem požádat certifikační nebo povolovací orgán nebo soud o dočasné pozastavení certifikace nebo povolení týkající se části nebo všech příslušných služeb nebo činností poskytovaných základním subjektem;

b) požadovat, aby příslušné orgány nebo soudy v souladu s vnitrostátním právem uložily dočasný zákaz výkonu řídicích funkcí v základním subjektu jakékoliv fyzické osobě, která má odpovědnost za výkon řídicích funkcí na úrovni výkonného ředitele nebo zákonného zástupce v tomto subjektu.

Dočasná pozastavení nebo zákazy uložené podle tohoto odstavce se použijí pouze do okamžiku, než dotčený subjekt přijme opatření nezbytná k nápravě nedostatků nebo splnění požadavků příslušného orgánu, kvůli nimž byla tato opatření v oblasti vymáhání uplatněna. Uložení takových dočasných pozastavení nebo zákazů podléhá náležitým procesním zárukám v souladu s obecnými zásadami práva Unie a Listiny, včetně práva na účinnou právní ochranu a na spravedlivý proces, presumpce neviny a práva na obhajobu.

Opatření v oblasti vymáhání stanovená v tomto odstavci se nevztahují na subjekty veřejné správy, na něž se vztahuje tato směrnice.

  1. Členské státy zajistí, aby každá fyzická osoba jednající za základní subjekt nebo jednající jako právní zástupce základního subjektu na základě oprávnění jej zastupovat, oprávnění přijímat rozhodnutí jeho jménem nebo oprávnění vykonávat nad ním kontrolu měla pravomoc zajistit dodržování této směrnice. Členské státy zajistí, aby byla stanovena odpovědnost těchto fyzických osob za porušení jejich povinností spočívajících v zajištění dodržování této směrnice.

Pokud jde o subjekty veřejné správy, není tímto odstavcem dotčeno vnitrostátní právo o odpovědnosti úředníků veřejné správy a volených veřejných činitelů nebo jmenovaných úředníků.

  1. Při přijímání opatření v oblasti vymáhání podle odstavce 4 nebo 5 dodržují příslušné orgány práva na obhajobu a zohlední okolnosti každého jednotlivého případu a v úvahu vezmou alespoň:

a) závažnost porušení a významnost porušených ustanovení, přičemž následující porušení se vždy považují za závažná:

i) opakovaná porušení;

ii) neoznámení nebo nezajištění nápravy významných incidentů;

iii) nenapravení nedostatků podle závazných pokynů příslušných orgánů;

iv) maření auditů nebo sledovací činnosti nařízené příslušným orgánem po zjištění porušení;

v) poskytnutí nepravdivých nebo hrubě nepřesných informací v souvislosti s opatřeními pro řízení rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo oznamovacími povinnostmi stanovenými v článcích 21 a 23;

b) dobu trvání porušení;

c) veškerá relevantní porušení, kterých se dotčený subjekt dopustil v minulosti;

d) způsobenou hmotnou nebo nehmotnou újmu, včetně jakékoli finanční nebo ekonomické ztráty, účinků na jiné služby a počtu postižených uživatelů;

e) jakýkoli úmysl nebo nedbalost pachatele porušení;

f) jakákoli opatření přijatá subjektem za účelem zamezení nebo zmírnění hmotné nebo nehmotné újmy;

g) jakékoli dodržování schválených kodexů chování nebo schválených certifikačních mechanismů;

h) úroveň spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušnými orgány.

  1. Příslušné orgány svá opatření v oblasti vymáhání podrobně odůvodní. Příslušné orgány před přijetím těchto opatření oznámí dotčeným subjektům svá předběžná zjištění. Rovněž těmto subjektům poskytnou přiměřenou dobu na předložení připomínek, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy by to bránilo přijetí okamžitých opatření k předcházení incidentům nebo reakci na ně.

  2. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány podle této směrnice informovaly relevantní příslušné orgány ve stejném členském státě podle směrnice (EU) 2022/2557, když plní své pravomoci v oblasti dohledu a vymáhání zaměřené na zajištění toho, aby subjekt určený jakožto kritický subjekt podle směrnice (EU) 2022/2557 dodržoval tuto směrnici. Příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2557 mohou případně požádat příslušné orgány podle této směrnice, aby vykonávaly své dohledové a vymáhací pravomoci ve vztahu k subjektu, který je určen jakožto kritický subjekt podle směrnice (EU) 2022/2557.

  3. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány podle této směrnice spolupracovaly s relevantními příslušnými orgány dotčeného členského státu podle nařízení (EU) 2022/2554. Členské státy zejména zajistí, aby jejich příslušné orgány podle této směrnice informovaly fórum dohledu zřízené podle čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2554, když plní své pravomoci v oblasti dohledu a vymáhání zaměřené na zajištění toho, aby základní subjekt, který je označen jakožto kritický poskytovatel služeb IKT z řad třetích stran podle článku 31 nařízení (EU) 2022/2554, dodržoval tuto směrnici.

Znění: Úřední věstník EU, L 333 z 27. 12. 2022. Směrnice není přímo použitelná, povinnost nese zákon č. 264/2025 Sb.

Komentář

Dohled nad základními subjekty. Kontrola i bez podnětu: inspekce, audity, žádosti o data, a v krajním případě pozastavení osvědčení nebo dočasný zákaz výkonu funkce pro vedení.

Související ustanovení: čl. 3; čl. 20; čl. 21; čl. 23; čl. 34

Obsah výkladu

I.Dohled bez podnětu1 II.Devět vymáhacích nástrojů3 III.Pozastavení a zákaz výkonu funkce5 IV.Odpovědnost fyzických osob a kritéria8

I. Dohled bez podnětu

1 U základních subjektů může orgán kontrolovat z vlastního podnětu, tedy aniž by měl jakoukoli indicii o porušení. Nástrojů je sedm: inspekce na místě a externí dohled včetně namátkových kontrol, pravidelné a cílené bezpečnostní audity, audity ad hoc, kontrolní prověrky, žádosti o informace, žádosti o přístup k datům, dokumentům a informacím a žádosti o důkazy o provádění politik kybernetické bezpečnosti.

2 Náklady nese subjekt jen u cíleného auditu provedeného nezávislým subjektem nebo příslušným orgánem, a to v řádně odůvodněných případech. U ostatních auditů a u dohledu obecně tohle pravidlo neplatí. Tohle je položka, se kterou se v rozpočtech nepočítá, a přitom u nezávislého auditu velké infrastruktury nejde o malé peníze.

II. Devět vymáhacích nástrojů

3 Odstavec 4 vypočítává, co orgán může nařídit: varování, závazné pokyny včetně lhůt, příkaz ukončit porušování, příkaz uvést opatření do souladu s čl. 21 nebo plnit oznamovací povinnosti podle čl. 23, příkaz informovat dotčené osoby o hrozbě, příkaz provést doporučení z auditu, určení pracovníka pro sledování s vymezenými úkoly na stanovenou dobu, příkaz zveřejnit aspekty porušení a konečně správní pokutu podle čl. 34.

4 Dvě z nich stojí za zvláštní pozornost. Určení pracovníka pro sledování znamená, že do subjektu vstoupí externí osoba dohlížející na plnění čl. 21 a 23. A příkaz zveřejnit aspekty porušení má reputační dopad, který obvykle převýší samotnou pokutu.

III. Pozastavení a zákaz výkonu funkce

5 Odstavec 5 nastupuje, jsou-li neúčinná opatření podle odst. 4 písm. a) až d) a f); písmena e), g), h) a i) mezi ně nepatří. Orgán stanoví lhůtu k nápravě, a není-li dodržena, může dočasně pozastavit osvědčení nebo povolení k části či všem službám a navrhnout dočasný zákaz výkonu řídící funkce fyzické osobě na úrovni výkonného ředitele nebo zákonného zástupce.

6 Obě opatření trvají jen do doby, než subjekt nedostatky napraví, a podléhají procesním zárukám podle obecných zásad práva Unie a Listiny, včetně práva na účinnou právní ochranu, spravedlivý proces, presumpce neviny a práva na obhajobu.

7 Na subjekty veřejné správy se odstavec 5 nevztahuje vůbec.

IV. Odpovědnost fyzických osob a kritéria

8 Odstavec 6 ukládá státu stanovit odpovědnost fyzické osoby, která za subjekt jedná nebo jej zastupuje, za porušení povinnosti zajistit dodržování směrnice. Je to protějšek čl. 20 a společně tvoří nejostřejší dvojici celého předpisu.

9 Odstavec 7 stanoví kritéria, ke kterým orgán při volbě opatření přihlíží. Patří sem závažnost porušení a význam porušených ustanovení, doba trvání, předchozí porušení, způsobená škoda, úmysl nebo nedbalost, opatření přijatá k zabránění nebo zmírnění, dodržování kodexů chování a součinnost při šetření.

10 Z toho plyne praktický závěr: součinnost a doložená náprava jsou polehčující okolností výslovně uvedenou v textu. Argument, že subjekt nedostatek sám zjistil a odstranil, není zdvořilostní, ale opřený o ustanovení.

Jak vzniká obsah

Obsah vzniká v právním workflow Legal To Code pro Claude Code (verze 1.131.0). Citovaná ustanovení se ověřují proti lokální knihovně jejich verbatim znění. Není-li příslušné znění v knihovně, ověřuje se v e‑Sbírce. Pro rešerši judikatury je workflow napojeno na MCP server Salvia. Součástí workflow jsou automatizované kontroly citací a vnitřní konzistence. Ani tyto kontroly nevylučují chybu. Rozhodné informace proto ověřujte v původních pramenech.

Podrobně v metodice · Co se změnilo