Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) · Kapitola IX · Zvláštní situace zpracování
Čl. 88 · Zpracování v souvislosti se zaměstnáním
Znění
-
Členské státy mohou právním předpisem nebo kolektivními smlouvami stanovit konkrétnější pravidla k zajištění ochrany práv a svobod ve vztahu ke zpracování osobních údajů zaměstnanců v souvislosti se zaměstnáním, zejména za účelem náboru, plnění pracovní smlouvy včetně plnění povinností stanovených zákonem nebo kolektivními smlouvami, řízení, plánování a organizace práce, za účelem zajištění rovnosti a rozmanitosti na pracovišti, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, ochrany majetku zaměstnavatele nebo majetku zákazníka, dále za účelem individuálního a kolektivního výkonu a požívání práv a výhod spojených se zaměstnáním a za účelem ukončení zaměstnaneckého poměru.
-
Tato pravidla zahrnují zvláštní a vhodná opatření zajišťující ochranu lidské důstojnosti, oprávněných zájmů a základních práv subjektů údajů, především pokud jde o transparentnost zpracování, předávání osobních údajů v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a systémy monitorování na pracovišti.
-
Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 právní ustanovení, která přijme podle odstavce 1, a bez zbytečného odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.
Znění: EUR-Lex, CELEX 32016R0679 (konsolidované znění s opravami).
Komentář
Otevírací klauzule pro zaměstnanecké kontexty, státy mohou stanovit konkrétnější pravidla pro zpracování v pracovněprávních vztazích (nábor, plnění smlouvy, řízení a ukončení, monitoring).
Související ustanovení: čl. 6 odst. 1 písm. b), c) a f); čl. 7 odst. 4 (svoboda souhlasu); čl. 9 odst. 2 písm. b); čl. 35
Související předpisy ČR: § 316 zákoníku práce; § 30 odst. 2 zákoníku práce
Obsah výkladu
I.Otevírací klauzule a její meze1 II.Co z toho plyne pro českého zaměstnavatele4I. Otevírací klauzule a její meze
1 Členské státy mohou právním předpisem nebo kolektivní smlouvou stanovit konkrétnější pravidla k zajištění ochrany práv a svobod v souvislosti se zpracováním v zaměstnaneckém kontextu, zejména pro účely náboru, plnění pracovní smlouvy, řízení, plánování a organizace práce, rovnosti a rozmanitosti, bezpečnosti práce, ochrany majetku a výkonu a požívání práv a výhod.
2 Odstavec 2 stanoví, co taková pravidla musí obsahovat: vhodná a zvláštní opatření k zajištění lidské důstojnosti, oprávněných zájmů a základních práv, zejména s ohledem na transparentnost zpracování, předávání uvnitř skupiny podniků a systémy monitorování na pracovišti.
3 Česko samostatnou úpravu podle čl. 88 nepřijalo. Použije se proto obecný režim nařízení a vedle něj zákoník práce, který má vlastní, starší a v některých bodech přísnější pravidla.
II. Co z toho plyne pro českého zaměstnavatele
4 Titulem pro zpracování v pracovním poměru je zpravidla plnění smlouvy (čl. 6 odst. 1 písm. b), právní povinnost (písm. c) nebo oprávněný zájem (písm. f). Souhlas se hodí jen tam, kde zaměstnanec může skutečně odmítnout bez následku, tedy prakticky jen u fotografií pro propagaci a podobných dobrovolností.
5 Monitoring upravuje § 316 zákoníku práce samostatně a přísněji: bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele nelze zaměstnance podrobovat otevřenému ani skrytému sledování, odposlechu telefonních hovorů, kontrole elektronické pošty nebo listovních zásilek. Je-li důvod dán, musí zaměstnavatel o rozsahu a způsobech kontroly zaměstnance předem informovat.
6 Nařízení a zákoník práce se tedy sčítají. Splnění GDPR (titul, informování, DPIA) nezhojí to, že závažný důvod podle § 316 chybí, a naopak.
7 § 316 odst. 4 zakazuje vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce; výslovně jmenuje mimo jiné těhotenství, rodinné a majetkové poměry, sexuální orientaci, původ, členství v odborové organizaci, politickou a náboženskou příslušnost a trestněprávní bezúhonnost. Většina z nich je zároveň zvláštní kategorií podle čl. 9 nebo spadá pod čl. 10, takže jde o dvojí zákaz.
8 Monitorování zaměstnanců se rozsahem obvykle blíží situaci podle čl. 35 odst. 3 písm. b) nebo c) a posouzení vlivu je namístě. Odstavec 9 čl. 35 doporučuje zjistit názory subjektů; u zaměstnanců to znamená projednat věc se zástupci zaměstnanců a mít o tom záznam.