Přeskočit na obsah
← GDPR: přehled ustanovení

Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) · Kapitola III · Práva subjektu údajů

Čl. 21 · Právo vznést námitku

Znění

  1. Subjekt údajů má z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace právo kdykoli vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se jej týkají, na základě čl. 6 odst. 1 písm. e) nebo f), včetně profilování založeného na těchto ustanoveních. Správce osobní údaje dále nezpracovává, pokud neprokáže závažné oprávněné důvody pro zpracování, které převažují nad zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, nebo pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.

  2. Pokud se osobní údaje zpracovávají pro účely přímého marketingu, má subjekt údajů právo vznést kdykoli námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, pro tento marketing, což zahrnuje i profilování, pokud se týká tohoto přímého marketingu.

  3. Pokud subjekt údajů vznese námitku proti zpracování pro účely přímého marketingu, nebudou již osobní údaje pro tyto účely zpracovávány.

  4. Subjekt údajů je na právo uvedené v odstavcích 1 a 2 výslovně upozorněn a toto právo je uvedeno zřetelně a odděleně od jakýchkoli jiných informací, a to nejpozději v okamžiku první komunikace se subjektem údajů.

  5. V souvislosti s využíváním služeb informační společnosti, a aniž je dotčena směrnice 2002/58/ES, může subjekt údajů uplatnit své právo vznést námitku automatizovanými prostředky pomocí technických specifikací.

  6. Jsou-li osobní údaje zpracovávány pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely podle čl. 89 odst. 1, má subjekt údajů, z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace, právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, ledaže je zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného z důvodů veřejného zájmu.

Znění: EUR-Lex, CELEX 32016R0679 (konsolidované znění s opravami).

Komentář

Námitka proti zpracování z titulu oprávněného a veřejného zájmu, správce musí prokázat závažné oprávněné důvody, jinak končí. Proti přímému marketingu je námitka absolutní, po ní se zpracovávat nesmí.

Související ustanovení: čl. 6 odst. 1 písm. e) a f); čl. 17 odst. 1 písm. c); čl. 13 odst. 2 písm. b) a čl. 14 odst. 2 písm. c) (informování o právu)

Související předpisy ČR: § 7 zákona č. 480/2004 Sb. (obchodní sdělení elektronickými prostředky)

Obsah výkladu

I.Dvě námitky s velmi různou silou1 II.Námitka podle odstavce 13 III.Absolutní námitka proti přímému marketingu (odst. 2 a 3)6 IV.Povinnost na právo upozornit (odst. 4)9

I. Dvě námitky s velmi různou silou

1 Článek obsahuje dvě různá práva pod jedním názvem a plete se to. Odstavec 1 dává námitku proti zpracování z veřejného nebo oprávněného zájmu, kterou správce může přebít. Odstavec 2 dává námitku proti přímému marketingu, kterou přebít nelze.

2 Rozdíl je v důkazním břemeni i ve výsledku. U odstavce 1 se poměřuje, u odstavce 2 se nic neposuzuje.

II. Námitka podle odstavce 1

3 Námitku lze vznést „z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace”. Subjekt tedy musí říct, proč právě u něj zpracování zasahuje víc než obvykle; obecný nesouhlas nestačí.

4 Následek je ale silný: „Správce osobní údaje dále nezpracovává, pokud neprokáže závažné oprávněné důvody pro zpracování, které převažují nad zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, nebo pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.” Zpracování se tedy zastavuje jako výchozí stav a je na správci, aby jej obhájil.

5 Slovo „závažné” znamená víc než při původním balančním testu podle čl. 6 odst. 1 písm. f). Prošel-li tedy test na začátku, neznamená to automaticky, že námitka neuspěje.

III. Absolutní námitka proti přímému marketingu (odst. 2 a 3)

6 Proti zpracování pro přímý marketing lze vznést námitku kdykoli, včetně profilování k tomuto marketingu. Odstavec 3 nepřipouští výjimku: „nebudou již osobní údaje pro tyto účely zpracovávány”.

7 Vyřízení tedy nemá žádnou úvahovou složku. Odpověď typu „vaši námitku jsme posoudili a shledali, že náš oprávněný zájem převažuje” je u marketingu vždy vadná.

8 Vedle GDPR běží u elektronických obchodních sdělení § 7 zákona č. 480/2004 Sb., který má vlastní režim a vlastní dozor. Odhlášení z newsletteru je tedy zároveň námitkou podle čl. 21 odst. 2 a odvoláním podle zákona č. 480/2004 Sb.; obojí se plní stejným úkonem, ale vymáhá se jinde.

IV. Povinnost na právo upozornit (odst. 4)

9 Na právo podle odstavců 1 a 2 musí být subjekt „výslovně upozorněn” a upozornění musí být uvedeno „zřetelně a odděleně od jakýchkoli jiných informací”, nejpozději při první komunikaci.

10 Věta o oddělenosti je konkrétní požadavek na sazbu dokumentu. Zmínka o právu námitky ukrytá ve výčtu práv v zásadách zpracování ho neplní.

Jak vzniká obsah

Obsah vzniká v právním workflow Legal To Code pro Claude Code (verze 1.131.0). Citovaná ustanovení se ověřují proti lokální knihovně jejich verbatim znění. Není-li příslušné znění v knihovně, ověřuje se v e‑Sbírce. Pro rešerši judikatury je workflow napojeno na MCP server Salvia. Součástí workflow jsou automatizované kontroly citací a vnitřní konzistence. Ani tyto kontroly nevylučují chybu. Rozhodné informace proto ověřujte v původních pramenech.

Podrobně v metodice · Co se změnilo