Jak ověřuji právní tvrzení

Jak tenhle web vzniká

Obsah vzniká v právním workflow s agentickou umělou inteligencí. Pracuji v Claude Code s vlastní sadou pravidel a s knihovnou předpisů uloženou na disku. Pravidla odpovídají téhle metodice a jsou strojově vynucená.

Podkladem jsou moje pokusy, poznámky, nápady a sebrané spisy, včetně myšlenek jiných autorů. Něco vzniklo při práci na konkrétní věci, něco jako poznámka na okraj jiné práce, něco je přečtené a promyšlené po někom jiném. Kde je původ myšlenky dohledatelný, uvádím ho.

• Každá konkrétní citace paragrafu nebo článku se ověřuje doslova proti znění v knihovně. Knihovna drží texty z e-Sbírky a z databáze Úřadu pro publikace Evropské unie.
• Text, který předpis vykládá, se prochází článek po článku vedle jeho znění. Kontrola hledá čtyři typické vzorce chyb: pravidlo převzaté z jiného předpisu, vypuštěné slovo, které mění tvrdost pravidla, odkaz na tematicky blízké místo namísto normativního a tezi soudního rozhodnutí napsanou podle skutkového pozadí místo podle výroku.
• Před zveřejněním běží kontroly, které porovnávají obsah knihovny s prameny a hlásí neshody. Co jimi neprojde, se nezveřejní.

Obsah průběžně procházím i sám, doplňuji ho a aktualizuji podle nové judikatury, praxe a změn předpisů. Každou změnu, která je na webu vidět, zapisuji s datem do seznamu změn.

Prameny

Znění právních předpisů beru z primárních zdrojů: Sbírky zákonů pro české právo, Úředního věstníku a EUR-Lexu pro právo EU.

Sekundární zdroje, jako jsou komentáře, odborné články, právní portály nebo přehledy judikatury, používám hlavně jako vodítko. Pomáhají najít souvislosti, ale nenahrazují samotné znění předpisu.

U vlastní práce navíc ověřuji citace proti lokální právní databázi, než se objeví ve výstupu.

Tři vrstvy tvrzení

U právní analýzy odděluji tři věci:

• Ověřené právo Doslovné znění účinného ustanovení s citací, kterou lze zkontrolovat v primárním zdroji.
• Výklad Moje dovození, závěr nebo pracovní názor. Může být užitečný, ale není to text zákona, a proto ho tak neoznačuji.
• Chybějící fakta Okolnosti konkrétní věci, které neznám a které mohou změnit výsledek. Místo domýšlení je uvádím jako otázky nebo výhrady.

Stejnou logiku používá i prompt builder. Podrobněji ji rozebírají poznámky Práce s normou a Proč AI halucinuje u českého práva.

Citace paragrafů

Konkrétní paragraf necituji jen z paměti. Nejdřív ověřím jeho aktuální znění v prameni a teprve potom s ním pracuji.

Pokud ustanovení nemám jak ověřit, řeknu to výslovně. Číslo paragrafu ani jeho obsah nepředkládám jako jistý, dokud není zkontrolovaný.

Účinnost a změny předpisů

Právní předpisy se mění. Stejný paragraf může mít v různých obdobích jiné znění a starší verze často dál kolují v článcích, databázích i výstupech jazykových modelů.

Proto u právních tvrzení sleduji nejen číslo ustanovení, ale i znění účinné k rozhodnému datu. Tam, kde na tom záleží, uvádím stav ke konkrétnímu dni.

Judikatura

Odkazy na soudní rozhodnutí vedou pokud možno na primární zdroje, například Curia, HUDOC, NALUS nebo weby Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

Anotace rozhodnutí jsou moje shrnutí. Nejsou náhradou plného odůvodnění. Judikatura slouží jako opora výkladu, ale před použitím v konkrétní věci je potřeba rozhodnutí přečíst celé.

Revize

Obsah průběžně aktualizuji. Karty předpisů, výzkumné poznámky i kurz mají datum revize, aby bylo vidět, k jakému stavu se vztahují.

Když se pracovní hypotéza ukáže jako chybná, nemažu ji beze stopy. Označím ji jako vyvrácenou, aby bylo jasné, co se změnilo a proč.

U legislativních procesů, které ještě nejsou dokončené, uvádím výhradu přímo v textu.

Co tenhle web není

Tenhle web neposkytuje právní služby a jeho obsah není právní rada pro konkrétní případ. Je to výzkumný a vzdělávací materiál, který ukazuje zdroje a postup ověřování.

Před rozhodnutím ve vlastní věci si vždy ověřte znění v prameni nebo se obraťte na advokáta. Odpovědnost za použití informací nese čtenář.

Jak vznikají jednotlivé pracovní hypotézy, ukazuje mapa výzkumu.