Advokát citoval neexistující judikaturu, pokuta 25 000 Kč
advokát podal ústavní stížnost proti usnesení NSS č. j. 10 Azs 113/2025-40 a argumentoval dvanácti rozhodnutími Ústavního soudu a ESLP. Soud zjistil, že „podstatná část z těchto rozhodnutí vůbec neexistuje a část je povinným hrubě dezinterpretována“, a uložil advokátovi pořádkovou pokutu 25 000 Kč podle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu za hrubé ztěžování postupu řízení.
Význam: nejvýraznější ověřené české rozhodnutí k odpovědnosti za AI-generované podání a jediné, kde padla sankce. Ústavní soud zde používá pojem „halucinující argumentace umělé inteligence“. Metodicky podstatné je, na čem rozhodnutí stojí: známky použití AI (anglicismus, neúplné heslovité věty, nejednotný formát citací, nerozpoznání rozdílu mezi nálezem a usnesením) jsou v odůvodnění jen domněnkou o příčině. Důvodem pokuty je to, že soud „pečlivě ověřil, zda skutečně existují rozhodnutí, která povinný k argumentaci použil“, a zjistil, že neexistují. Soud kontroloval obsah, nikoli původ textu. Sám přitom mluví o „zdánlivě bezvadné ústavní stížnosti“, tedy o podání, na kterém není vada znát.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:1.US.3004.25.1
Stěžovatelka bez advokáta s podáním od AI, pokuta neuložena
o jedenáct dnů později tentýž soud odmítl ústavní stížnost pro nenaplnění formálních podmínek a k tomu dodal, že „podání stěžovatelky vykazuje zjevné rysy sepsání za pomoci umělé inteligence (formátování a stylistická úprava, ale také odkaz na nepřiléhavou judikaturu nebo fabulace závěrů, které z uváděných rozhodnutí neplynou)“. S přihlédnutím k sociální a majetkové situaci stěžovatelky pořádkovou pokutu neuložil.
Význam: protipól k I. ÚS 3004/25. Vada podání je táž, sankce nikoli. Ústavní soud tím odstupňoval odpovědnost podle postavení podatele, což je vodítko pro výklad § 61 zákona o Ústavním soudu u AI-generovaných podání. Formulace „fabulace závěrů, které z uváděných rozhodnutí neplynou“ navíc pojmenovává tu obtížnější vadu: citace existuje, míří na skutečné rozhodnutí a jen netvrdí, co se jí přisuzuje.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:1.US.3589.25.1
Advokát s nedohledatelnou judikaturou, jen upozornění na pokutu
Ústavní stížnost proti zamítnutí návrhu na zastavení osmnáct let bezvýsledné exekuce pro 19 529 Kč. Soud ji odmítl jako zjevně neopodstatněnou pro bagatelnost a teprve v závěru popsal, co našel v podání advokáta: u některých odkazů se „nepodařilo identifikovat odpovídající rozhodnutí“, u jiných rozhodnutí pod uvedenou značkou existuje, ale „jeho předmět ani odůvodnění neodpovídají tvrzenému obsahu“, a závěry nelze dovodit ani při zohlednění podobných spisových značek. Pořádkovou pokutu neuložil, jen připomněl, že ji podle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu uložit lze.
Význam: Třetí bod na škále, kterou Ústavní soud staví od prosince 2025. U advokáta pokuta 25 000 Kč (I. ÚS 3004/25), u nezastoupené stěžovatelky žádná se zřetelem k jejím poměrům (I. ÚS 3589/25), tady advokát a přesto jen upozornění. Rozdíl proti prvnímu případu je v rozsahu vady: tam neexistovala podstatná část z dvanácti rozhodnutí, tady jde o dvě neidentifikovatelné značky a několik nepřiléhavých. Soud přitom o umělé inteligenci nemluví vůbec, popisuje jen vady citací a odkazuje na I. ÚS 3004/25 jako na precedens k § 61.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2026:2.US.802.26.1
Advokát vedlejšího účastníka citoval neexistující nález
Ústavní stížnost ve sporu o dodávky tepla mezi obchodní společností a městem Chodov soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Poslední bod odůvodnění ale věnoval nevyžádanému vyjádření advokáta města, které v řízení vystupovalo jako vedlejší účastník. Vyjádření se opíralo o „nález Ústavního soudu ze dne 4. 9. 2024 sp. zn. I. ÚS 1345/24“ a o rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1374/2004 a 22 Cdo 2002/2017. Neexistuje ani jedno z nich. Soud v bodě 31: „Vyjádření vedlejšího účastníka je tak patrně výsledkem nedbalé práce s umělou inteligencí a každopádně nedbalým výkonem advokacie.“
Význam: Další stupeň škály, kterou Ústavní soud u neexistující judikatury postupně vytváří, a v přehledu první případ, kdy pochybil advokát vedlejšího účastníka, a to v podání, které si soud ani nevyžádal. O pokutě usnesení mlčí. Příčinu soud označuje opatrně slovem „patrně“, rozhodující je pro něj to, že citovaná rozhodnutí neexistují. Přidal větu, kterou lze citovat samostatně: „účelem povinného zastoupení účastníků řízení advokátem rozhodně není zatěžovat soud a ostatní účastníky řízení nutností prodírat se fabulacemi.“
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2026:4.US.655.26.1
Vymyšlené citace judikatury, bez náhrady nákladů
Nejstarší článek české linie o vymyšlené judikatuře a jediný, kde soud sáhl po nákladech místo pokuty. Účastník prostřednictvím zástupce doslova citoval výňatky z devíti rozhodnutí NSS a čtyř nálezů Ústavního soudu. Soud je prověřil všechny: „Soud všechny tyto citace ověřil a došel k jednoznačnému závěru, že ani jedna z nich se v odkazovaných rozhodnutích nenachází.“ Čtyři z odkazovaných rozhodnutí (7 As 172/2019, 1 As 125/2019, 1 As 76/2020 a II. ÚS 1516/14) navíc „dokonce vůbec neexistují“. Sankcí nebyla pořádková pokuta, ale odepření náhrady nákladů: „Ať již daná vyjádření psal kdokoliv či cokoliv, soud tyto ve svém souhrnu nepovažoval pro danou věc za jakkoliv přínosné, a náklady na jejich vznik proto nemohl posoudit jako důvodně vynaložené.“
Význam: Třetí cesta, jak soud na vymyšlenou judikaturu reaguje. Ústavní soud dal pořádkovou pokutu (I. ÚS 3004/25), desátý senát NSS důrazné varování (10 As 81/2026-27), tady se to promítlo do nákladů řízení, tedy přímo do peněz zástupce. NSS na tenhle rozsudek sám odkazuje jako na oporu pro odpovědnost za halucinující argumentaci AI. Předsedkyní senátu byla Mgr. Lenka Krupičková.
Soud v celém rozsudku ani jednou nenapíše „AI“, „umělá inteligence“ ani „halucinace“. Formulaci volí záměrně opatrně: „Ať již daná vyjádření psal kdokoliv či cokoliv“. Autorství tedy neurčuje, řeší vymyšlené citace bez ohledu na to, kdo nebo co je vyrobil. Jako AI judikatura ho čte až NSS v 10 As 81/2026-27.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:3.As.34.2025.80
Žaloba psaná s AI a podle vzoru z internetu
účastník bez právního zastoupení uvedl, že žaloba byla sepsána podle internetového vzoru a s pomocí AI. NSS z toho samotného nedovodil neschopnost účastníka formulovat procesní úkony.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:7.As.194.2025.14
Nedohledatelná rozhodnutí NSS v kasační stížnosti
kasační stížnost citovala rozhodnutí NSS, která se nepodařilo dohledat; text podle NSS alespoň zčásti působil jako výsledek ne zcela pečlivé práce s AI nástroji.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:21.Afs.170.2025.34
„AI slop“ v kasační stížnosti advokáta
Rozhodnutí, kterým NSS uvedl do českého soudního jazyka pojem „AI slop“. Desátý senát v bodě [20]: „Značná část podání totiž není věcnou polemikou s posouzením krajského soudu, nýbrž se jedná o text patrně generovaný pomocí umělé inteligence (AI), s jehož revizí si advokát nedal valnou práci.“ Soud pak prošel citovanou judikaturu kus po kuse a našel čtyři různé vady: rozhodnutí, která se věci vůbec netýkají; správnou spisovou značku s vymyšleným datem (7 As 268/2023-32 byl vydán 31. 1. 2024, ne 27. 10. 2022); rozhodnutí přiřčené NSS, které ve skutečnosti vydal Krajský soud v Brně; a judikát, který neexistuje vůbec („Rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2010, čj. 1 As 64/2010-128, neexistuje.“). Stížnost NSS zamítl jako nedůvodnou podle § 110 odst. 1 s. ř. s., pořádkovou pokutu neuložil, ale zástupce varoval: „NSS tedy Mgr. Mandíka důrazně vyzývá, aby se napříště vyvaroval takového ledabylého postupu.“
Význam: Nejsilnější česká věta o profesní odpovědnosti za AI výstup: „profesionálové znalí práva přebírají za svá podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci AI, byla-li při tvorbě podání použita“. NSS ji opírá o 3 As 34/2025-80 a o pokutu Ústavního soudu v I. ÚS 3004/25, čímž ty tři věci spojuje do jedné linie. Pozor na vadu, kterou přehlíží i tisk: nejde jen o „neexistuje“ nebo „netýká se“, ale i o SPRÁVNOU spisovou značku se špatným datem a o špatně určený soud. To jsou vady, které kontrola pouhé existence judikátu nechytí.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:10.As.81.2026.27
Vymyšlená důvodová zpráva v kasační stížnosti
Spor o výklad § 41 odst. 8 zákona o silničním provozu, tedy o to, zda řidič musí nechat volný průjezd pro vozidla s právem přednostní jízdy po celou dobu dopravního omezení. Stěžovatel opřel svůj výklad o tři citace z důvodové zprávy. NSS důvodovou zprávu (sněmovní tisk 833/0) otevřel a zjistil, že „ani jedna z uvedených pasáží není její součástí“. Prozradil to i jazyk: citace mluví o vozidle „s právem přednosti jízdy“, zákon i skutečná důvodová zpráva o vozidle „s právem přednostní jízdy“. Čtyři rozsudky NSS, které stížnost uváděla jako „relevantní“, se týkají jiných věcí, jeden například pokuty vinařství za uvádění nevhodného vína do oběhu. Kasační stížnost NSS zamítl.
Význam: V přehledu první vymyšlená důvodová zpráva. Ověřovat je tedy třeba i citace z legislativních materiálů, judikatura nestačí. NSS v bodě 38 vedle umělé inteligence výslovně připustil i úmysl: „Kasační stížnost tak působí dojmem, že byla zpracována umělou inteligencí, aniž by zástupkyně žalobce ověřila správnost tvrzených údajů, nebo byla zpracována se záměrným uvedením nepravdivých údajů.“ Připomněl etický kodex České advokátní komory, podle kterého projevy advokáta nejsou „vědomě nepravdivé“, a uvedl, že má pochybnosti, zda zástupkyně stěžovatele těmto povinnostem dostála. Sankci neuložil.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:8.As.49.2026.26
Chybné odkazy v rozhodnutí soudu: spíš překlepy než halucinace
Exekuční věc, ve které šlo o to, jak se vůči věřiteli posuzuje zúžení společného jmění manželů, k němuž došlo před 1. lednem 2014. Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích i soudu prvního stupně pro nesprávné právní posouzení. Na konci odůvodnění se vrátil k formálním vadám rozhodnutí odvolacího soudu: k odkazům na neexistující usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3526/2020 a 22 Cdo 2318/2022 (správně 20 Cdo), na neexistující § 351 notářského řádu (správně § 35l) a na nesprávný článek přechodných ustanovení. K jejich původu napsal: „Nejedná se o zcela smyšlené odkazy vygenerované halucinující umělou inteligencí, ale patrně o chybně zapsané odkazy na skutečné zdroje.“ Žádná z vad podle něj není sama o sobě fatální, jejich koncentrace na zhruba jedné straně argumentace ale „překračuje přijatelnou úroveň“ a napadené rozhodnutí je „na samé hraně přezkoumatelnosti“.
Význam: První rozhodnutí Nejvyššího soudu, které pracuje s pojmem halucinující umělé inteligence. Použil ho k rozlišení dvou druhů vady v odkazech: smyšleného zdroje a překlepu ve značce zdroje, který existuje. Rozlišení stojí na tom, že za chybnou značkou se dá najít skutečné rozhodnutí, které obsahu odpovídá. Hranici přezkoumatelnosti pak soud vztáhl k množství vad a k tomu, jak účastníkům ztěžují uplatnění dovolacích námitek. Otázka původu chybných odkazů se tím poprvé objevila u rozhodnutí soudu.
Umělá inteligence tu příčinou vad není: Nejvyšší soud výslovně dovodil, že chybné odkazy krajského soudu halucinacemi nejsou. Rozhodnutí zrušil pro nesprávné právní posouzení věci.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ Nejvyšší soud ECLI:CZ:NS:2026:20.CDO.1907.2026.1
Stěžovatelka hledala judikaturu přes AI, soud hrozil pokutou
Správní spor týkající se stavby, ve kterém vystupuje několik stěžovatelů. Jedna ze stěžovatelek vytýkala Krajskému soudu v Praze, že jí pohrozil pořádkovou pokutou. NSS k tomu v rekapitulaci připsal vlastní poznámku: „krajský soud vytkl stěžovatelce 3 využití umělé inteligence pro vyhledání soudních rozhodnutí, která vůbec neexistovala“.
Umělá inteligence je jen v poznámce NSS uvnitř rekapitulace a NSS ji sám nehodnotí. Rozhodnutí krajského soudu, ve kterém výtka a pohrůžka pokutou stojí (řízení 37 A 89/2025), ve vyhledávači NSS zveřejněné není, takže ho nelze přečíst v plném znění.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:5.As.150.2026.116
Dlužník přisoudil judikatuře smyšlené závěry
Krajský soud v Českých Budějovicích dlužníkovi neschválil oddlužení pro lehkomyslný a nedbalý přístup k povinnostem. Dlužník se v odvolání dovolával dvou usnesení Nejvyššího soudu a jednoho usnesení Vrchního soudu v Olomouci. Ta rozhodnutí existují, řeší ale jiné otázky, a závěry, které z nich dlužník dovozoval, podle odvolacího soudu „jsou smyšlené“. Vrchní soud usnesení přesto v podstatné části zrušil, a to z důvodu, který vyznívá v neprospěch dlužníka: soud prvního stupně se nezabýval tím, zda dlužník nesleduje nepoctivý záměr, a odvolací soud to sám napravit nemohl, protože by šlo o změnu k horšímu.
Význam: První obecné pravidlo k používání umělé inteligence v podáních, které vyslovil vrchní soud, a to pro všechny podatele: „podatelům (včetně dlužníka) nic nebrání využít při (pro) zpracování svého podání i nástroje umělé inteligence, avšak jejich povinností je ověřit a zkontrolovat správnost takového výstupu (včetně odkazované judikatury) ještě před jeho zasláním soudu a zásadně nedůvěřovat výstupům z různých nástrojů.“ Vadou přitom nebyly neexistující značky. Citovaná rozhodnutí existují a vymyšlený je jejich obsah, což kontrola existence judikátu nezachytí.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ ISIR (insolvenční rejstřík) ECLI:CZ:KSCB:2026:INS.11823.2025.B.26
Zastupitel bez advokáta s vymyšlenou judikaturou
Zastupitel obce se sám, bez advokáta, domáhal zveřejnění příspěvku v obecním zpravodaji a opřel žalobu o judikaturu, která „přímo a beze zbytku“ řešila rozhodné otázky. Soud si ji otevřel: „žádné z citovaných rozhodnutí neexistuje v podobě citované žalobcem“. U tří spisových značek existuje rozhodnutí, ale o něčem jiném (dvakrát dopravní přestupek), čtvrtou nelze dohledat vůbec. Žalobu soud odmítl z jiného důvodu, totiž pro nedostatek pravomoci správního soudu, a otázce halucinací věnoval samostatný oddíl s nadpisem „K použití halucinací o rozsudcích“.
Význam: Jediné rozhodnutí v přehledu, které vysvětluje, proč pořádková pokuta nesedí, a nabízí místo ní jinou cestu. Soud odlišil svou situaci od Ústavního soudu: „jejím adresátem byl advokát, který zjevně porušil svou povinnost v řízení s povinným advokátním zastoupením. To není případ žalobce.“ A dodal, že nepravdivé tvrzení o judikatuře „nelze považovat ani za neuposlechnutí výzvy soudu, ani za uráživé podání“, takže skutková podstata podle § 44 s. ř. s. naplněna není. Cesta, kterou naznačil, je odmítnutí a limine: „Ve flagrantních případech uvádění nepravd či lží o existující judikatuře lze vycházet z toho, že nejde o návrh vážně míněný. Má být proto a limine odmítnut pro zjevné zneužití práva.“ Slovo „AI“ v rozhodnutí nepadne ani jednou, soud píše jen „Lze si snadno představit, jak k této situaci došlo.“
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSPL:2025:55.A.71.2025.20
Neidentifikovatelná judikatura v žalobě, znaky AI
žalobce odkazoval na rozhodnutí, která nebyla identifikovatelná; závěry odporovaly zákonnému textu a působily jako nekontrolovaná AI aktivita.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSPH:2026:41.A.49.2023.104
Úřad poslal soudu nezkontrolovaný text od AI
Nešlo o podání účastníka, ale o vyjádření žalovaného správního orgánu. Neexistující judikatura v něm není žádná (slovo „neexist“ se v rozhodnutí nevyskytuje ani jednou), soud si odkazovanou judikaturu dohledal a v hranatých závorkách opravil chybná čísla listů. Vada byla dvojí: chybná čísla jednací a věcná nepřiléhavost. Soud uvedl, že „vyjádření žalovaného vykazuje charakteristiky výtvoru tzv. umělé inteligence, což by samo o sobě ještě nevadilo. Problémem je ale to, že nebyl podroben opravdové kontrole před odesláním.“
Význam: první doložená recepce I. ÚS 3004/25 nižším soudem, tedy důkaz, že to usnesení je živé právo, ne ojedinělý exces. Zároveň druhý případ AI vad v argumentaci správního orgánu (vedle MS Praha, 3 A 172/2025-67), takže nejde o singularitu. A metodicky: ukazuje, že *neexistující* citaci je nutné odlišovat od *nepřiléhavé* citace se správným rozhodnutím. Soudy to rozlišují.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSPH:2026:54.A.68.2024.68
Advokátní podání s citacemi neexistujících rozhodnutí
u profesionálně zastoupeného účastníka soud kritizoval opakované chyby a citace neexistujících rozhodnutí, které s vysokou pravděpodobností vznikly AI zpracováním. Akcentoval očekávanou odbornou úroveň advokátního podání.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:3.Ad.11.2025.130
Neexistující judikatura ve správním rozhodnutí
soud konstatoval, že odkazy na údajná rozhodnutí NSS ve správním rozhodnutí byly zřejmě vyhledány AI, ale neodpovídaly realitě: uvedené spisové značky neexistovaly nebo vedly k jiným věcem.
Význam: důležité tím, že AI-halucinované citace se objevily v argumentaci správního orgánu, nejen v podání účastníka.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:3.A.172.2025.67
Neexistující judikatura Nejvyššího soudu v odvolacím řízení
civilní odvolací soud řešil podání s neexistujícími nebo irelevantními citacemi Nejvyššího soudu. Soud k nim nepřihlížel jako k autoritě a upozornil na znaky AI-generovaného obsahu.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:KSCB:2026:15.Co.100.2026.121
Státní zastupitelství tvrdilo, že žalobu psala AI
Nejvyšší státní zastupitelství se v řízení o žalobě proti odepření informací bránilo mimo jiné tím, že žaloba „vykazuje znaky textu generovaného umělou inteligencí“, a odkázalo na 3 As 34/2025-80 a na I. ÚS 3004/25 jako na katalog těch znaků. Doložilo i konkrétní vady: pod sp. zn. 8 As 57/2012 je usnesení v jiné věci, sp. zn. 8 As 150/2014 není evidována, 6 As 68/2019 se zneužití práva netýká. Soud přesto oběma rozhodnutím vyhověl a zrušil je pro nepřezkoumatelnost, protože orgány neodůvodnily, čím právě tato žádost o informace naplňuje zneužití práva.
Význam: První případ, kdy argument „psala to umělá inteligence“ použil orgán veřejné moci proti občanovi, a nepomohl mu. Soud se k němu vyjádřil jedinou větou v bodě 35 a věcně dal za pravdu žalobci. Praktický závěr je stejný jako u ostatních rozhodnutí v této sekci, jen z opačné strany: znaky autorství samy nerozhodují, rozhoduje obsah. Kdo staví obranu na tom, jak protistrana text pořídila, místo na tom, co tvrdí, může spor prohrát i s pravdivou domněnkou.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:8.A.179.2025.38
Vymyšlený paragraf v návrhu na místní referendum
Přípravný výbor chtěl místní referendum o tom, aby obec Velemín zastavila prodej pozemku v Milešově, a to jen v této části obce. Obec návrh odmítla, protože referendum nelze konat jen v místní části a otázka je nejasná. Před vlastním posouzením soud konstatoval, že „návrh obsahuje znaky použití umělé inteligence bez odborné korekce“. Navrhovatel se dovolával ustanovení, která tvrzené normy neobsahují (§ 27 zákona o obcích), nebo „vůbec neexistují (§ 10 odst. 3 zákona o místním referendu)“. Citovaná judikatura se místního referenda netýkala, až na jediný rozsudek, který se týká místního referenda, ne však referenda v části obce. Návrh na určení, že návrh na konání referenda nemá nedostatky, soud zamítl a návrh na vyhlášení referenda odmítl.
Význam: Vymyšlené je tu samo ustanovení zákona. Kdo kontroluje jen citovanou judikaturu, tohle nezachytí, ověřit se musí i paragrafy. Za přípravný výbor jednal jeho zmocněnec bez advokáta a soud se u znaků umělé inteligence zastavil jen na začátku posouzení. Věc pak rozhodl podle ustanovení, která na ni skutečně dopadají, a sankci neuložil.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSUL:2026:115.A.1.2026.47
Krajský úřad citoval neexistující judikaturu
Přestupkové řízení o překročení rychlosti správní orgán zastavil, protože se nepodařilo prokázat, kdo vozidlo řídil. Žalobce chtěl jiný důvod zastavení a namítal, že Krajský úřad Libereckého kraje opřel své rozhodnutí o judikaturu, která neexistuje. Soud čtyři rozsudky NSS citované úřadem nedohledal a úřad ve vyjádření k žalobě připustil, že „neproběhla řádná finální kontrola rozhodnutí zejména pokud jde o odkazy na judikaturu“. Soud k tomu napsal: „V odůvodnění správního rozhodnutí nelze pracovat s judikatorními odkazy (vzniklými patrně využitím generativní umělé inteligence), jejichž správnost nebyla ověřena.“ Žalobu přesto zamítl.
Význam: Nejpodrobnější úvaha v přehledu o tom, co neexistující judikatura znamená pro zákonnost správního rozhodnutí. Takové využití judikatury je podle soudu nežádoucí a „hodno silné kritiky“, nepřezkoumatelnost ani nezákonnost z něj ale automaticky neplyne: „Rozhodující je, zda právní závěry žalovaného, které byly těmito vadnými odkazy podpírány, obstojí, a popřípadě nacházejí oporu v jiné, skutečně existující a přiléhavé judikatuře.“ Judikatura je ve správním rozhodnutí podle soudu „podpůrný prostředek, jenž může posílit zejména právní závěry správního orgánu“. Soud proto prošel jednotlivé závěry úřadu, ověřil, že obstojí i bez vadných odkazů, a u části z nich doplnil skutečné rozsudky NSS, které je nesou.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSUL:2026:73.A.19.2025.37
AI přitakala spolku k žalobě, kterou podat nemohl
Zapsaný spolek podal v insolvenčním řízení odpůrčí žalobu, na kterou je aktivně legitimován jen insolvenční správce, a na výzvu soudu odpověděl podáním, o němž soud napsal: „Podání nese jasné znaky toho, že jde o výstup z AI, resp. její odpověď na dotaz či zadání žalobkyně.“ Poznal to podle struktury a dikce, jmenovitě podle podnadpisu „Judikatura a právní opora pro Vaši pozici“ a podle závěru „Vaše odpůrčí žaloba má reálnou šanci na úspěch“. Halucinace našel jednu: rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1415/2020 neexistuje, citovaná věta je z rozsudku 24 Cdo 1415/2020 ze dne 31. 8. 2021 a je z jiného kontextu. Žalobu odmítl pro nedostatek aktivní legitimace.
Význam: První české rozhodnutí, které jako vadu pojmenovává servilitu jazykových modelů, ne jen halucinace. Soud píše, že „jazykové modely jsou implicitně nastaveny tak, aby s uživatelem/tazatelem souhlasily a jeho názory podporovaly“, a že to v kombinaci s halucinacemi vede k „vršení tvrzení a konstatování následných procesních požadavků bez souvislosti s typem řízení“. To je jiná vada než neexistující citace: model potvrdí uživateli i procesní cestu, která neexistuje. Přesně to se stalo, spolek se pokusil převzít žalobní oprávnění insolvenčního správce. Soud zároveň odděluje původ textu od jeho posouzení: „Způsob zpracování podání samozřejmě nemůže mít a nemá vliv na práci soudu.“ Žádnou sankci neuložil, žalobkyně není advokát.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ ISIR (insolvenční rejstřík) ECLI:CZ:KSHK:2026:INS.8939.2025.C7.5
Prefabrikovaná námitka věřitele, pravděpodobně z AI
V oddlužení fyzické osoby podal věřitel, obchodní společnost, podání nadepsané jako námitka nepoctivého záměru dlužníka. Soud ho posoudil podle obsahu jako námitku podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona, která musí obsahovat konkrétní tvrzení o skutečnostech, jež by odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Námitka podle soudu obsahovala „pouze obecné floskule a citaci z judikatury, avšak bez jakýchkoliv konkrétních poznatků a tvrzení k osobě dlužníka. Jedná se v zásadě o prefabrikované podání vyhotovené pravděpodobně za použití umělé inteligence.“ Pro nekonkrétnost se jí soud nezabýval ani jako podnětem a oddlužení schválil.
Význam: Soud popisuje podání jako „prefabrikované“, tedy připravené předem a bez vztahu ke konkrétní věci. Týž soudce použil doslova týž odstavec už v květnu 2026 v jiné věci proti námitce jiného věřitele. Šablonovité podání tak dostalo šablonovitou odpověď a obě usnesení mají váhu jedné úvahy. Následek soud odvodil z obsahu: v námitce chybí cokoli o konkrétním dlužníkovi.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ ISIR (insolvenční rejstřík) ECLI:CZ:MSPH:2026:INS.15412.2025.B.10
Žaloba zřejmě sepsaná umělou inteligencí, jen zmínka
Jediná zmínka AI v celém rozhodnutí je závorka v úvodní rekapitulaci: „Žalobou ze dne 15. 7. 2025 (zřejmě sepsané umělou inteligencí) se žalobce domáhal…“ Soud o kvalitě podání ani o dopadu AI neříká nic a žalobu zamítl z důvodu zcela nesouvisejícího (žalobce byl podnikatel čerpající podnikatelský úvěr, neuspěl proto se spotřebitelskou argumentací). Doklad rozšíření jevu, nikoli závěr o kvalitě podání.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSPH03:2025:17.C.199.2025.1
Účastník přiznal, že žalobu sepsal s AI
účastník potvrdil využití AI při sepisu žaloby; text obsahoval neexistující nebo nerelevantní judikaturu Nejvyššího soudu.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSPH06:2025:7.C.312.2025.1
Obecné vyjádření od AI bez skutečné obrany
vyjádření žalovaného působilo jako obecný, repetitivní AI výstup bez konkrétní právní obrany.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSPH10:2026:17.C.173.2025.1