Přeskočit na obsah

Živý dokument · revize 10. 10. 2026

Česká judikatura k umělé inteligenci

77 rozhodnutí českých soudů, ve kterých se řeší umělá inteligence. Od pořádkové pokuty Ústavního soudu za argumentaci neexistujícími judikáty po Copilot, kterým soudy překládají cizí právo. Každé rozhodnutí je otevřené, přečtené a odkazuje na plné znění u oficiálního zdroje.

Stav ověření k 10. 10. 2026

  • Rozhodnutí existuje, ověřeno proti oficiálnímu zdroji77 z 77
  • Popis odpovídá tomu, co v rozhodnutí stojí, ověřeno čtením77 z 77
  • Odkaz na plné znění u oficiálního zdroje77 z 77
  • Soud, datum a spisová značka přeověřeny proti druhé databázi77 z 77
  • Evropský identifikátor judikatury (ECLI)75 z 77
  • Neověřené tvrzení nebo rozhodnutí bez odkazužádné

Co ověření nepřežilo, tady není. Jak stránka vznikla a co se cestou opravilo, je níže; co z toho plyne pro kohokoli, kdo si staví vlastní přehled, je v poznámkách k ověřování. Celý korpus ke stažení jako JSON , ať si ho můžete přebrat sami.

Co z toho plyne

Soud řekl, co musí AI výstup splnit, aby byl důkazem, a chce i prompt

Krajský soud v Hradci Králové neodmítl rozbory vytvořené AI paušálně, ale vyjmenoval podmínky: „musí být i zadání a vstupy, tedy nejen výstupy, zdokumentovány, výstup pak musí být interpretován odborníkem a musí být doložena autenticita a nezměněnost výstupu AI“, a chybět nemá ani verze nástroje. Předložené listiny nic z toho nesplňovaly. Je to nejkonkrétnější česká odpověď na otázku, co s AI výstupem u soudu, a stojí na tom, že se dokládá zadání, ne jenom výsledek. Stejným měřítkem měří i dvě novější rozhodnutí. Podle Krajského soudu v Brně má rozbor přepisu pohovoru od AI „nanejvýš orientační a podpůrný význam“, protože jeho vypovídací hodnota závisí „na podobě vstupů, formulaci zadání a způsobu zpracování“. Insolvenční soud v Hradci Králové výpočet příjmu dlužníka od AI mezi důkazy vůbec nezařadil a tvrzení na něm postavené vzal jako subjektivní úsudek věřitele.

28 Ad 2/2025-84 · 34 A 35/2025-38 · KSHK 35 INS 6705/2026-B-11

Ústavní soud odstupňoval sankci podle toho, kdo podání psal a jak moc pochybil

Advokátovi, který argumentoval dvanácti rozhodnutími, z nichž podstatná část neexistuje, uložil pořádkovou pokutu 25 000 Kč. O jedenáct dní později u nezastoupené stěžovatelky shledal tutéž vadu a pokutu neuložil s ohledem na její sociální a majetkové poměry. Do třetice v květnu 2026 u advokáta, jehož stížnost měla dvě neidentifikovatelné značky a několik nepřiléhavých citací, na možnost pokuty jen upozornil. V srpnu 2026 se vada objevila v nevyžádaném vyjádření advokáta vedlejšího účastníka: podle soudu je „patrně výsledkem nedbalé práce s umělou inteligencí a každopádně nedbalým výkonem advokacie“, o pokutě usnesení mlčí. Vada podání je pokaždé táž, sankce se liší a rozdíl dělá jak postavení podatele, tak rozsah vady.

I. ÚS 3004/25 · I. ÚS 3589/25 · II. ÚS 802/26 · IV. ÚS 655/26

Na halucinace nesedělo pořádkové opatření, zákon se od ledna 2026 změnil

Krajský soud v Plzni jako jediný vysvětlil, proč pokuta u nezastoupeného účastníka nejde uložit: nepravdivé tvrzení o judikatuře „nelze považovat ani za neuposlechnutí výzvy soudu, ani za uráživé podání“, což byly tehdy jediné dva důvody podle § 44 s. ř. s. Místo toho ukázal na jinou cestu, odmítnutí návrhu a limine pro zjevné zneužití práva, o kterém sám poznamenal, že bude od 1. ledna 2026 v zákoně výslovně. Znění účinné od toho data, tedy tři týdny po rozhodnutí, zná zjevné zneužití práva v obou ustanoveních: v § 46 odst. 1 písm. e) jako důvod odmítnutí návrhu a v § 44 odst. 1 jako důvod pořádkové pokuty do 50 000 Kč.

55 A 71/2025-20

Soudy nekontrolují původ textu, ale jeho obsah

Známky použití AI, kterých si soudy všímají (anglicismy, heslovité věty, nejednotný formát citací), jsou v odůvodněních jen domněnkou o příčině. Důvodem sankce je vždy až to, že soud otevřel citovaná rozhodnutí a zjistil, že neexistují. Detekovat autorství nefunguje, ověřit tvrzení funguje vždy. Stejně postupoval NSS u vymyšlené důvodové zprávy: otevřel sněmovní tisk a citované pasáže v něm nenašel. Jazykový nesoulad citací uvedl až jako podpůrný detail.

I. ÚS 3004/25 · 10 As 81/2026-27 · 8 As 49/2026-26

Soud pojmenoval, že model uživateli přitakává, ne jen že si vymýšlí

Insolvenční soud v Hradci Králové poznal AI výstup podle podnadpisu „Judikatura a právní opora pro Vaši pozici“ a závěru „Vaše odpůrčí žaloba má reálnou šanci na úspěch“. Vedle halucinované citace popsal druhou vadu, o které se skoro nemluví: „jazykové modely jsou implicitně nastaveny tak, aby s uživatelem/tazatelem souhlasily a jeho názory podporovaly“. Následek podle soudu není jen vymyšlený judikát, ale procesní cesta, která neexistuje. Spolek se pokusil převzít žalobní oprávnění insolvenčního správce.

15 ICm 1777/2026-16

Nejvyšší správní soud napsal do rozhodnutí „AI slop“

Podle NSS „značná část podání není věcnou polemikou s posouzením krajského soudu, nýbrž se jedná o text patrně generovaný pomocí umělé inteligence (AI), s jehož revizí si advokát nedal valnou práci“. Vygenerovaný „AI slop“ pak soud podle svých slov důkladně prozkoumal.

10 As 81/2026-27

Vadné AI výstupy nejsou jen problém účastníků, dělají to i úřady

Halucinované nebo nepřiléhavé citace se objevily v argumentaci správního orgánu nejméně třikrát, jednou přímo Ministerstva spravedlnosti. Krajský soud v Praze v jednom z těch případů výslovně recipoval usnesení Ústavního soudu a pořádkovou pokutu zvažoval, neuložil ji jen kvůli abnormálnímu zatížení úřadu a do budoucna varoval. Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, řešil rozhodnutí krajského úřadu, který chybu sám přiznal, a dovodil, že neexistující judikatura rozhodnutí automaticky nezákonným nečiní: rozhoduje, zda jeho závěry obstojí i bez ní. Ministerstvo vnitra zase založilo do spisu jako podklad o zemi původu dokument generovaný AI a soud mu upřel důvěryhodnost i ověřitelnost.

3 A 172/2025-67 · 54 A 68/2024-68 · 73 A 19/2025-37 · 21 Az 22/2025-26

Argument „psala to umělá inteligence“ použil i úřad a nepomohl si

Nejvyšší státní zastupitelství se proti žalobě bránilo mimo jiné tím, že vykazuje znaky textu generovaného AI, a odkázalo se na katalog těch znaků z rozhodnutí Ústavního soudu a NSS. Doložilo i konkrétní neexistující spisové značky. Městský soud v Praze přesto obě správní rozhodnutí zrušil, protože úřad neodůvodnil, čím právě tato žádost o informace naplňuje zneužití práva. Kdo staví obranu na tom, jak protistrana text pořídila, může spor prohrát i s pravdivou domněnkou.

8 A 179/2025-38

Dostupnost AI umí hrát i proti účastníkovi

Většina přehledu je o tom, jak AI důvěryhodnost snižuje. Dvakrát to funguje obráceně. Podle Krajského soudu v Českých Budějovicích schopnost AI zpracovat PDF snižuje laťku, kterou musí úřad splnit u strojově čitelných dat. A podle NSS není jazyková bariéra mezi vyhoštěným cizincem a advokátem závažnou újmou, protože „v době velmi rychle se vyvíjejících technologií a umělé inteligence není přeložení z češtiny do vietnamského jazyka a opačně problémem“.

61 A 27/2025-28 · 5 Azs 84/2026-36

U deepfake platí, že paušální podezření nestačí, a to i když ho vysloví soud

Obecná možnost AI manipulace bez konkrétních indicií není relevantní námitkou, jinak by šlo zpochybnit jakýkoli obrazový důkaz. Zajímavý je opačný případ: krajský soud sám odmítl fotografii mimo jiné s úvahou, že „mohla být upravena pomocí umělé inteligence“, a stěžovatel to označil za zcela nepodložené.

8 A 39/2025-42 · IV. ÚS 2596/24

Soudy samy AI běžně používají a Ministerstvo spravedlnosti jim k tomu dalo nástroj

Copilot mají soudy podle vlastních slov „oficiálně k dispozici jako nástroj tzv. umělé inteligence“ a překládají jím cizojazyčné právní pasáže, včetně dokazování, nejen orientačně. NSS k tomu dovodil, že strojový překlad listin sám o sobě nezakládá nepřezkoumatelnost ani zásah do práv účastníka.

18 A 84/2022-297 · 5 Azs 95/2025-42

Nejvyšší soud poprvé odlišil halucinaci od překlepu a AI Act zatím nedorazil k Ústavnímu soudu

Při kontrole v srpnu 2026 obsahovala databáze Nejvyššího soudu devět zásahů na AI a v žádném z nich soud AI neřešil jako právní otázku: byl to buď šum, nebo argumentace stran. Pořádkovou pokutu Ústavního soudu za neexistující judikaturu Nejvyšší soud cituje dvakrát, v obou případech ale kvůli něčemu jinému, totiž jako oporu pro tezi, že obviněný je povinně zastoupen obhájcem proto, aby jeho práva hájil někdo kvalifikovaný. Poprvé s pojmem pracuje usnesení z 22. září 2026, a to u rozhodnutí odvolacího soudu: chybné značky judikátů nepovažoval za „smyšlené odkazy vygenerované halucinující umělou inteligencí“, protože za nimi stála skutečná rozhodnutí, jen s jiným číslem senátu. V právních větách ani heslech Nejvyššího soudu pojem AI zatím není. AI Act má zatím jediné české rozhodnutí, povolení biometrické identifikace na letišti.

20 Cdo 1907/2026 · 30 Cdo 409/2026 · 4 Tdo 507/2026 · 0 Nc 1001/2025-25

Rozhodnutí

Řazeno podle instance, uvnitř chronologicky, ať je vidět vývoj. Písmeno u každého záznamu říká, jak silně v něm AI figuruje: A je právní problém, B procesní nebo důkazní nástroj, C jen okrajově (strojový překlad, automatizace), D pouhé skutkové pozadí.

AI Act, biometrie a izolovaný systém

Povolení biometrické identifikace na letišti podle AI Actu

první nalezené české rozhodnutí, které přímo pracuje s AI Actem a českou implementační úpravou izolovaného systému. Věcně jde o povolovací režim pro vzdálenou biometrickou identifikaci fyzických osob v reálném čase v prostoru mezinárodního letiště.

Ověřený právní základ: § 39a a § 39b zákona č. 110/2019 Sb. v Legal-To-Code KB definují izolovaný systém jako AI systém podle čl. 3 bodu 42 nařízení (EU) 2024/1689 a vyžadují předchozí písemné povolení předsedy senátu vrchního soudu. Soudce posuzuje nezbytnost, přiměřenost, územní a časové omezení, dopady na základní práva a povolení lze vydat nejdéle na 12 měsíců.

Právní zdroje: § 39a zákona č. 110/2019 Sb., § 39b zákona č. 110/2019 Sb., nařízení (EU) 2024/1689.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:VSPH:2025:0.Nc.1001.2025.25

ChatGPT a generativní AI jako důkaz

Stěžovatel doložil definici církve i výstupem z Deepseeku

stěžovatel nesouhlasil s definicí církve podle českého právního řádu a na několika desítkách stran předložil definice převzaté ze Stanford Encyclopedia of Philosophy, anglické Wikipedie a nástroje umělé inteligence Deepseek. Ústavní soud stížnost odmítl.

Význam: příklad AI jako tvrzeného pramene výkladu pojmu, tedy vedle linie „AI jako důkaz“ i linie „AI jako autorita“. Zařazuji jako doklad, ne jako rozhodnutí tvořící pravidlo.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:4.US.1081.25.1

Odpověď ChatGPT není důkazem o skutkovém stavu

soud řešil použití ChatGPT v informační věci. Dovodil, že veřejně dostupný jazykový model nemůže sám o sobě přispět ke zjištění skutkového stavu, protože jeho odpovědi nejsou spolehlivým zdrojem pravdy a mohou obsahovat smyšlené nebo neexistující odkazy. Pokud je pravdivost ověřena jinde, důkazem je tento jiný zdroj, nikoli odpověď ChatGPT.

Význam: praktický základ české linie „LLM není důkaz pravdivosti“.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2023:10.A.99.2023.73

Význam slova ve smlouvě podle AI soud nepotřeboval

v civilní věci soud nepovažoval odpověď generativního textového procesoru/AI k významu pojmu „implementace“ za potřebnou; rozhodující byl smluvní a skutkový kontext.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:MSPH:2025:3.C.4.2023.190

Rozbor posudků od AI jako důkaz: soud chce i zadání

Nejsilnější české rozhodnutí k AI jako důkazu. Žalobce ve sporu o stupeň invalidity předložil při jednání rozbory posudků vytvořené umělou inteligencí. Soud je neodmítl paušálně, ale stanovil podmínky, za kterých by výstup AI důkazem být mohl: „rozbor provedený AI může být důkazem, ale není automaticky považován za důkaz plnohodnotný. Aby však vůbec za důkaz mohl být považován, musí být i zadání a vstupy, tedy nejen výstupy, zdokumentovány, výstup pak musí být interpretován odborníkem a musí být doložena autenticita a nezměněnost výstupu AI.“ Předložené listiny to nesplňovaly, protože nebylo zřejmé, jak byl rozbor proveden, chyběl komentář odborníka, nešlo ověřit autenticitu a nebyla zřejmá ani verze nástroje.

Význam: Čtyři podmínky, které soud vyjmenoval, jsou nejkonkrétnější česká odpověď na otázku, co musí AI výstup splnit, aby ho soud vzal. Podstatný je požadavek, aby bylo zdokumentováno zadání, tedy prompt, ne jen výsledek. Kdo podává k soudu rozbor od AI, má tady návod. Soud dodal, že „je rovněž všeobecně známo, že AI může být náchylná k chybám či různému zkreslení“.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSHK:2025:28.Ad.2.2025.84

Výstup ChatGPT nedokazuje, že úřad mohl informace najít

soud navázal na 10 A 99/2023. Výstup ChatGPT nepovažoval za spolehlivý důkaz, že povinný subjekt měl být schopen informace vyhledat jinak; argument požadavkem na AI vyhledání označil za lichý.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2025:18.A.11.2025.45

Odpověď ChatGPT závisí na zadání, důkazem není

soud zohlednil, že odpověď ChatGPT závisí na promptu, personalizaci, předchozím kontextu a modelové verzi. Výstup z neplacené verze GPT-5 nepovažoval za konkrétní důkaz k technické možnosti vyhledání informací úřadem.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2025:11.A.35.2025.30

Obecný popis od AI jako důkaz o konkrétní osobě neobstál

Ve sporu o vrácení daru žalobce tvrdil, že žalovaná zneužila jeho poúrazové narušení kognitivních funkcí, a k důkazu předložil výtisk obrazovky s textem, který sám označil jako „generativní popis (AI)“. Odvolací soud důkaz neprovedl a odůvodnil to věcně: podstatné je, jak porucha ovlivňuje chování konkrétní osoby, „nikoli obecná definice vztahující se k obecným důsledkům“.

Význam: Vada AI výstupu tu není v halucinaci, ale v obecnosti. AI popíše, co porucha typicky způsobuje, jenže dokazovat se má stav konkrétního člověka. To je jiný důvod odmítnutí než u vymyšlené judikatury a v přehledu zatím jediný svého druhu.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:KSBR:2025:58.Co.99.2024.1

Ministerstvo vnitra založilo do spisu text od AI

Ministerstvo vnitra založilo do správního spisu jako podklad o zemi původu dokument generovaný umělou inteligencí. Soud: „Ve správním spisu je založen dokument s názvem ‚Profese soudního exekutora v Moldavsku‘. Ten je zjevně založen na odpovědích umělé inteligence, jak je z jeho nadpisu patrno. Dle názoru soudu takový podklad postrádá potřebnou míru důvěryhodnosti a ověřitelnosti. Závěr žalovaného, který se o tento podklad opírá, proto nemá oporu ve spisu.“

Význam: Zrcadlový případ k advokátům s halucinovanými citacemi: tentokrát AI výstup do spisu vložil sám správní orgán a soud mu upřel důvěryhodnost. Na výsledku to nic nezměnilo, protože žalobce byl shledán nevěrohodným z jiných důvodů.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2025:21.Az.22.2025.26

Cizinec doložil rozbor přepisu pohovoru od AI

Cizinec žádal o dlouhodobé vízum za účelem studia a správní orgány dovodily, že účel pobytu chce zneužít, mimo jiné z pohovoru vedeného anglicky a zapsaného česky. Žalobce nechal pro odvolání „zhodnotit autentičnost přepisu pohovoru umělou inteligencí“ a podle výsledku je nepravděpodobné, že by takto anglicky mluvil. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců odpověděla výsledky, které jí umělá inteligence dala na vlastní otázky, a poznamenala, že „vždy záleží na tom, jak se umělé inteligenci položí otázka“. Soud v závěru odůvodnění: „Pokud žalobce předložil rozbor přepisu pohovoru zpracovaný prostřednictvím umělé inteligence, soud má za to, že takový podklad může mít nanejvýš orientační a podpůrný význam. Nejde o znalecký posudek ani o autentický přepis vycházející ze zvukového záznamu, jehož správnost by bylo možno procesně ověřit.“ Rozhodnutí Komise přesto zrušil pro nepřezkoumatelnost.

Význam: Ve stejné linii jako hradecké 28 Ad 2/2025-84: hodnota výstupu umělé inteligence se odvíjí od toho, z čeho vznikl. „Vypovídací hodnota takového výstupu je navíc závislá na podobě vstupů, formulaci zadání a způsobu zpracování, takže sama o sobě nepostačuje ke spolehlivému zpochybnění obsahu úředního záznamu o pohovoru.“ Umělou inteligenci přitom použily obě strany sporu, žalobce na podporu svého tvrzení a úřad na jeho vyvrácení. Žalobce uspěl i bez ní: soud uznal, že český zápis anglicky vedeného pohovoru má jen omezenou vypovídací schopnost.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSBR:2026:34.A.35.2025.38

Žalobce doložil posudek o invaliditě od AI

Spor o výši invalidního důchodu. Žalobce k žalobě přiložil „rozbor svých nemocí a posudkové hodnocení za pomoci umělé inteligence“ s výsledkem poklesu pracovní schopnosti o 65 až 70 % a požádal o znalecký posudek. Soud posudek nechal vypracovat a podle něj rozhodl. K výstupu umělé inteligence se v posouzení nevyjádřil a uzavřel, že žalobce „nepředložil žádnou zprávu lékaře, která by prokázala těžší funkční postižení“. Žalobu zamítl.

Umělá inteligence je jen v tvrzení žalobce, soud ji nehodnotil. Do přehledu patří jako další doklad, že účastníci předkládají soudům posudky od umělé inteligence. Rozhodující byl i tady znalecký posudek.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSOS:2026:72.Ad.47.2025.66

Věřitel doložil výpočet příjmů dlužníka od AI

Věřitel, jehož pohledávka podle jeho tvrzení pochází z trestné činnosti dlužníka, namítal v oddlužení nepoctivý záměr: dlužník podle něj před ním a před exekutorem tajil vysoké příjmy. K tvrzení přiložil „propočet provedený umělou inteligencí k výpočtu průměrného měsíčního příjmu dlužníka“. Soud v bodě 14: „Věřitel k danému tvrzení však nepředložil žádné důkazy, když jediným podkladem pro toto tvrzení je výpočet příjmu dlužníka umělou inteligencí. Soud proto takové tvrzení považuje za subjektivní úsudek věřitele, když toto své tvrzení nijak nedokládá.“ Oddlužení schválil.

Význam: Nejstručnější podoba téhož měřítka, jaké uplatnila rozhodnutí 28 Ad 2/2025-84 a 34 A 35/2025-38. Výpočet od umělé inteligence soud mezi důkazy nezařadil a tvrzení, které na něm stálo, vzal jako subjektivní úsudek věřitele.

Otevřít plné znění rozhodnutí ISIR (insolvenční rejstřík) ECLI:CZ:KSHK:2026:INS.6705.2026.B.11

Rozbor ChatGPT mezi důkazy, soud ho neprovedl

Nešlo o argumentaci. Žalobkyně předložila „rozbor ChatGPT“ mezi listinnými důkazy a soud jej neprovedl: „Žalobkyně v průběhu řízení předložila značné množství listinných důkazů, které však s předmětem řízení nesouvisí… Jedná se o […] a rozbor ChatGPT.“ Je to tedy další doklad soudu odmítajícího AI výstup jako důkaz, což posiluje tezi sekce 2.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSCK:2025:7.C.334.2024.1

AI-generovaná podání a halucinované citace

Advokát citoval neexistující judikaturu, pokuta 25 000 Kč

advokát podal ústavní stížnost proti usnesení NSS č. j. 10 Azs 113/2025-40 a argumentoval dvanácti rozhodnutími Ústavního soudu a ESLP. Soud zjistil, že „podstatná část z těchto rozhodnutí vůbec neexistuje a část je povinným hrubě dezinterpretována“, a uložil advokátovi pořádkovou pokutu 25 000 Kč podle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu za hrubé ztěžování postupu řízení.

Význam: nejvýraznější ověřené české rozhodnutí k odpovědnosti za AI-generované podání a jediné, kde padla sankce. Ústavní soud zde používá pojem „halucinující argumentace umělé inteligence“. Metodicky podstatné je, na čem rozhodnutí stojí: známky použití AI (anglicismus, neúplné heslovité věty, nejednotný formát citací, nerozpoznání rozdílu mezi nálezem a usnesením) jsou v odůvodnění jen domněnkou o příčině. Důvodem pokuty je to, že soud „pečlivě ověřil, zda skutečně existují rozhodnutí, která povinný k argumentaci použil“, a zjistil, že neexistují. Soud kontroloval obsah, nikoli původ textu. Sám přitom mluví o „zdánlivě bezvadné ústavní stížnosti“, tedy o podání, na kterém není vada znát.

Klíčová věta (bod 7): „Není podstatné, s pomocí jakých osob či nástrojů advokáti zpracují podání k soudu. Jako profesionálové znalí práva ovšem přebírají za podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci umělé inteligence, byla-li při vytvoření podání použita.“

Jak věc dopadla: Pokuta padla za podání, ne za výsledek sporu. Vytčenou vadu bylo možné odstranit a stěžovatel ji odstranil, takže Ústavní soud o téže ústavní stížnosti rozhodl znovu 30. 1. 2026 (ECLI:CZ:US:2026:1.US.3004.25.2) a odmítl ji jako zjevně neopodstatněnou se slovy „Ústavní stížnost, jakkoli argumentačně obsáhlá, je zjevně neopodstatněná“. O umělé inteligenci ani o pokutě v druhém usnesení není zmínka.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:1.US.3004.25.1

Stěžovatelka bez advokáta s podáním od AI, pokuta neuložena

o jedenáct dnů později tentýž soud odmítl ústavní stížnost pro nenaplnění formálních podmínek a k tomu dodal, že „podání stěžovatelky vykazuje zjevné rysy sepsání za pomoci umělé inteligence (formátování a stylistická úprava, ale také odkaz na nepřiléhavou judikaturu nebo fabulace závěrů, které z uváděných rozhodnutí neplynou)“. S přihlédnutím k sociální a majetkové situaci stěžovatelky pořádkovou pokutu neuložil.

Význam: protipól k I. ÚS 3004/25. Vada podání je táž, sankce nikoli. Ústavní soud tím odstupňoval odpovědnost podle postavení podatele, což je vodítko pro výklad § 61 zákona o Ústavním soudu u AI-generovaných podání. Formulace „fabulace závěrů, které z uváděných rozhodnutí neplynou“ navíc pojmenovává tu obtížnější vadu: citace existuje, míří na skutečné rozhodnutí a jen netvrdí, co se jí přisuzuje.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:1.US.3589.25.1

Advokát s nedohledatelnou judikaturou, jen upozornění na pokutu

Ústavní stížnost proti zamítnutí návrhu na zastavení osmnáct let bezvýsledné exekuce pro 19 529 Kč. Soud ji odmítl jako zjevně neopodstatněnou pro bagatelnost a teprve v závěru popsal, co našel v podání advokáta: u některých odkazů se „nepodařilo identifikovat odpovídající rozhodnutí“, u jiných rozhodnutí pod uvedenou značkou existuje, ale „jeho předmět ani odůvodnění neodpovídají tvrzenému obsahu“, a závěry nelze dovodit ani při zohlednění podobných spisových značek. Pořádkovou pokutu neuložil, jen připomněl, že ji podle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu uložit lze.

Význam: Třetí bod na škále, kterou Ústavní soud staví od prosince 2025. U advokáta pokuta 25 000 Kč (I. ÚS 3004/25), u nezastoupené stěžovatelky žádná se zřetelem k jejím poměrům (I. ÚS 3589/25), tady advokát a přesto jen upozornění. Rozdíl proti prvnímu případu je v rozsahu vady: tam neexistovala podstatná část z dvanácti rozhodnutí, tady jde o dvě neidentifikovatelné značky a několik nepřiléhavých. Soud přitom o umělé inteligenci nemluví vůbec, popisuje jen vady citací a odkazuje na I. ÚS 3004/25 jako na precedens k § 61.

Jak soud popsal I. ÚS 3004/25 zpětně: „tento postup Ústavní soud již v usnesení sp. zn. I. ÚS 3004/25 ze dne 1. 12. 2025 uplatnil vůči právnímu zástupci, který soudu předložil podání zatížené neexistujícími či hrubě dezinterpretovanými prameny a zjevnými znaky nedostatečné kontroly.“

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2026:2.US.802.26.1

Advokát vedlejšího účastníka citoval neexistující nález

Ústavní stížnost ve sporu o dodávky tepla mezi obchodní společností a městem Chodov soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Poslední bod odůvodnění ale věnoval nevyžádanému vyjádření advokáta města, které v řízení vystupovalo jako vedlejší účastník. Vyjádření se opíralo o „nález Ústavního soudu ze dne 4. 9. 2024 sp. zn. I. ÚS 1345/24“ a o rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1374/2004 a 22 Cdo 2002/2017. Neexistuje ani jedno z nich. Soud v bodě 31: „Vyjádření vedlejšího účastníka je tak patrně výsledkem nedbalé práce s umělou inteligencí a každopádně nedbalým výkonem advokacie.“

Význam: Další stupeň škály, kterou Ústavní soud u neexistující judikatury postupně vytváří, a v přehledu první případ, kdy pochybil advokát vedlejšího účastníka, a to v podání, které si soud ani nevyžádal. O pokutě usnesení mlčí. Příčinu soud označuje opatrně slovem „patrně“, rozhodující je pro něj to, že citovaná rozhodnutí neexistují. Přidal větu, kterou lze citovat samostatně: „účelem povinného zastoupení účastníků řízení advokátem rozhodně není zatěžovat soud a ostatní účastníky řízení nutností prodírat se fabulacemi.“

Kdo na vadu přišel: Jako první ji ohlásila stěžovatelka v replice: nález neexistuje, rozhodnutí Nejvyššího soudu také ne, a „ať už je podání vedlejšího účastníka výsledkem úmyslu, či nedbalé práce s umělou inteligencí, jde o zatěžující postup“. Advokát se v duplice omluvil za nepřesnosti „způsobené časovou tísní“ a popřel, že by chtěl soud uvést v omyl. Ústavní soud domněnku o umělé inteligenci převzal se slovem „patrně“.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2026:4.US.655.26.1

Vymyšlené citace judikatury, bez náhrady nákladů

NSS, 3 As 34/2025-80 15. 10. 2025 B

Nejstarší článek české linie o vymyšlené judikatuře a jediný, kde soud sáhl po nákladech místo pokuty. Účastník prostřednictvím zástupce doslova citoval výňatky z devíti rozhodnutí NSS a čtyř nálezů Ústavního soudu. Soud je prověřil všechny: „Soud všechny tyto citace ověřil a došel k jednoznačnému závěru, že ani jedna z nich se v odkazovaných rozhodnutích nenachází.“ Čtyři z odkazovaných rozhodnutí (7 As 172/2019, 1 As 125/2019, 1 As 76/2020 a II. ÚS 1516/14) navíc „dokonce vůbec neexistují“. Sankcí nebyla pořádková pokuta, ale odepření náhrady nákladů: „Ať již daná vyjádření psal kdokoliv či cokoliv, soud tyto ve svém souhrnu nepovažoval pro danou věc za jakkoliv přínosné, a náklady na jejich vznik proto nemohl posoudit jako důvodně vynaložené.“

Význam: Třetí cesta, jak soud na vymyšlenou judikaturu reaguje. Ústavní soud dal pořádkovou pokutu (I. ÚS 3004/25), desátý senát NSS důrazné varování (10 As 81/2026-27), tady se to promítlo do nákladů řízení, tedy přímo do peněz zástupce. NSS na tenhle rozsudek sám odkazuje jako na oporu pro odpovědnost za halucinující argumentaci AI. Předsedkyní senátu byla Mgr. Lenka Krupičková.

Soud v celém rozsudku ani jednou nenapíše „AI“, „umělá inteligence“ ani „halucinace“. Formulaci volí záměrně opatrně: „Ať již daná vyjádření psal kdokoliv či cokoliv“. Autorství tedy neurčuje, řeší vymyšlené citace bez ohledu na to, kdo nebo co je vyrobil. Jako AI judikatura ho čte až NSS v 10 As 81/2026-27.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:3.As.34.2025.80

Žaloba psaná s AI a podle vzoru z internetu

NSS, 7 As 194/2025-14 7. 11. 2025 B

účastník bez právního zastoupení uvedl, že žaloba byla sepsána podle internetového vzoru a s pomocí AI. NSS z toho samotného nedovodil neschopnost účastníka formulovat procesní úkony.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:7.As.194.2025.14

Nedohledatelná rozhodnutí NSS v kasační stížnosti

NSS, 21 Afs 170/2025-34 27. 1. 2026 A/B

kasační stížnost citovala rozhodnutí NSS, která se nepodařilo dohledat; text podle NSS alespoň zčásti působil jako výsledek ne zcela pečlivé práce s AI nástroji.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:21.Afs.170.2025.34

„AI slop“ v kasační stížnosti advokáta

NSS, 10 As 81/2026-27 1. 7. 2026 A/B

Rozhodnutí, kterým NSS uvedl do českého soudního jazyka pojem „AI slop“. Desátý senát v bodě [20]: „Značná část podání totiž není věcnou polemikou s posouzením krajského soudu, nýbrž se jedná o text patrně generovaný pomocí umělé inteligence (AI), s jehož revizí si advokát nedal valnou práci.“ Soud pak prošel citovanou judikaturu kus po kuse a našel čtyři různé vady: rozhodnutí, která se věci vůbec netýkají; správnou spisovou značku s vymyšleným datem (7 As 268/2023-32 byl vydán 31. 1. 2024, ne 27. 10. 2022); rozhodnutí přiřčené NSS, které ve skutečnosti vydal Krajský soud v Brně; a judikát, který neexistuje vůbec („Rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2010, čj. 1 As 64/2010-128, neexistuje.“). Stížnost NSS zamítl jako nedůvodnou podle § 110 odst. 1 s. ř. s., pořádkovou pokutu neuložil, ale zástupce varoval: „NSS tedy Mgr. Mandíka důrazně vyzývá, aby se napříště vyvaroval takového ledabylého postupu.“

Význam: Nejsilnější česká věta o profesní odpovědnosti za AI výstup: „profesionálové znalí práva přebírají za svá podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci AI, byla-li při tvorbě podání použita“. NSS ji opírá o 3 As 34/2025-80 a o pokutu Ústavního soudu v I. ÚS 3004/25, čímž ty tři věci spojuje do jedné linie. Pozor na vadu, kterou přehlíží i tisk: nejde jen o „neexistuje“ nebo „netýká se“, ale i o SPRÁVNOU spisovou značku se špatným datem a o špatně určený soud. To jsou vady, které kontrola pouhé existence judikátu nechytí.

Definice AI slop podle soudu: Rozhodnutí má u pojmu poznámku pod čarou, což je u soudního slangu neobvyklé: „Slangový výraz pro nekvalitní obsah masově generovaný umělou inteligencí bez tvůrčího záměru, obsahové hloubky a často i bez ohledu na faktickou správnost.“ Soud k ní připojil odkaz na aidetem.cz. Překlady typu „pomyje“ nebo „šlichta“, které se objevily v tisku, v rozhodnutí nejsou.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:10.As.81.2026.27

Vymyšlená důvodová zpráva v kasační stížnosti

NSS, 8 As 49/2026-26 4. 9. 2026 A/B

Spor o výklad § 41 odst. 8 zákona o silničním provozu, tedy o to, zda řidič musí nechat volný průjezd pro vozidla s právem přednostní jízdy po celou dobu dopravního omezení. Stěžovatel opřel svůj výklad o tři citace z důvodové zprávy. NSS důvodovou zprávu (sněmovní tisk 833/0) otevřel a zjistil, že „ani jedna z uvedených pasáží není její součástí“. Prozradil to i jazyk: citace mluví o vozidle „s právem přednosti jízdy“, zákon i skutečná důvodová zpráva o vozidle „s právem přednostní jízdy“. Čtyři rozsudky NSS, které stížnost uváděla jako „relevantní“, se týkají jiných věcí, jeden například pokuty vinařství za uvádění nevhodného vína do oběhu. Kasační stížnost NSS zamítl.

Význam: V přehledu první vymyšlená důvodová zpráva. Ověřovat je tedy třeba i citace z legislativních materiálů, judikatura nestačí. NSS v bodě 38 vedle umělé inteligence výslovně připustil i úmysl: „Kasační stížnost tak působí dojmem, že byla zpracována umělou inteligencí, aniž by zástupkyně žalobce ověřila správnost tvrzených údajů, nebo byla zpracována se záměrným uvedením nepravdivých údajů.“ Připomněl etický kodex České advokátní komory, podle kterého projevy advokáta nejsou „vědomě nepravdivé“, a uvedl, že má pochybnosti, zda zástupkyně stěžovatele těmto povinnostem dostála. Sankci neuložil.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:8.As.49.2026.26

Chybné odkazy v rozhodnutí soudu: spíš překlepy než halucinace

Exekuční věc, ve které šlo o to, jak se vůči věřiteli posuzuje zúžení společného jmění manželů, k němuž došlo před 1. lednem 2014. Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích i soudu prvního stupně pro nesprávné právní posouzení. Na konci odůvodnění se vrátil k formálním vadám rozhodnutí odvolacího soudu: k odkazům na neexistující usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3526/2020 a 22 Cdo 2318/2022 (správně 20 Cdo), na neexistující § 351 notářského řádu (správně § 35l) a na nesprávný článek přechodných ustanovení. K jejich původu napsal: „Nejedná se o zcela smyšlené odkazy vygenerované halucinující umělou inteligencí, ale patrně o chybně zapsané odkazy na skutečné zdroje.“ Žádná z vad podle něj není sama o sobě fatální, jejich koncentrace na zhruba jedné straně argumentace ale „překračuje přijatelnou úroveň“ a napadené rozhodnutí je „na samé hraně přezkoumatelnosti“.

Význam: První rozhodnutí Nejvyššího soudu, které pracuje s pojmem halucinující umělé inteligence. Použil ho k rozlišení dvou druhů vady v odkazech: smyšleného zdroje a překlepu ve značce zdroje, který existuje. Rozlišení stojí na tom, že za chybnou značkou se dá najít skutečné rozhodnutí, které obsahu odpovídá. Hranici přezkoumatelnosti pak soud vztáhl k množství vad a k tomu, jak účastníkům ztěžují uplatnění dovolacích námitek. Otázka původu chybných odkazů se tím poprvé objevila u rozhodnutí soudu.

Umělá inteligence tu příčinou vad není: Nejvyšší soud výslovně dovodil, že chybné odkazy krajského soudu halucinacemi nejsou. Rozhodnutí zrušil pro nesprávné právní posouzení věci.

Otevřít plné znění rozhodnutí Nejvyšší soud ECLI:CZ:NS:2026:20.CDO.1907.2026.1

Stěžovatelka hledala judikaturu přes AI, soud hrozil pokutou

Správní spor týkající se stavby, ve kterém vystupuje několik stěžovatelů. Jedna ze stěžovatelek vytýkala Krajskému soudu v Praze, že jí pohrozil pořádkovou pokutou. NSS k tomu v rekapitulaci připsal vlastní poznámku: „krajský soud vytkl stěžovatelce 3 využití umělé inteligence pro vyhledání soudních rozhodnutí, která vůbec neexistovala“.

Umělá inteligence je jen v poznámce NSS uvnitř rekapitulace a NSS ji sám nehodnotí. Rozhodnutí krajského soudu, ve kterém výtka a pohrůžka pokutou stojí (řízení 37 A 89/2025), ve vyhledávači NSS zveřejněné není, takže ho nelze přečíst v plném znění.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:5.As.150.2026.116

Dlužník přisoudil judikatuře smyšlené závěry

Krajský soud v Českých Budějovicích dlužníkovi neschválil oddlužení pro lehkomyslný a nedbalý přístup k povinnostem. Dlužník se v odvolání dovolával dvou usnesení Nejvyššího soudu a jednoho usnesení Vrchního soudu v Olomouci. Ta rozhodnutí existují, řeší ale jiné otázky, a závěry, které z nich dlužník dovozoval, podle odvolacího soudu „jsou smyšlené“. Vrchní soud usnesení přesto v podstatné části zrušil, a to z důvodu, který vyznívá v neprospěch dlužníka: soud prvního stupně se nezabýval tím, zda dlužník nesleduje nepoctivý záměr, a odvolací soud to sám napravit nemohl, protože by šlo o změnu k horšímu.

Význam: První obecné pravidlo k používání umělé inteligence v podáních, které vyslovil vrchní soud, a to pro všechny podatele: „podatelům (včetně dlužníka) nic nebrání využít při (pro) zpracování svého podání i nástroje umělé inteligence, avšak jejich povinností je ověřit a zkontrolovat správnost takového výstupu (včetně odkazované judikatury) ještě před jeho zasláním soudu a zásadně nedůvěřovat výstupům z různých nástrojů.“ Vadou přitom nebyly neexistující značky. Citovaná rozhodnutí existují a vymyšlený je jejich obsah, což kontrola existence judikátu nezachytí.

Datum: Usnesení je ze dne 22. 5. 2026. Nezávislá databáze rozhodnutí, která přebírá dokumenty z insolvenčního rejstříku, u něj vede 28. 5. 2026, tedy den zveřejnění v rejstříku.

Insolvenční spis: Odvolací usnesení je založené ve spisu KSCB 28 INS 11823/2025 jako dokument B-26, proto evropský identifikátor nese kód krajského soudu. Rozhodl senát předsedy JUDr. Jana Klášterky.

Otevřít plné znění rozhodnutí ISIR (insolvenční rejstřík) ECLI:CZ:KSCB:2026:INS.11823.2025.B.26

Zastupitel bez advokáta s vymyšlenou judikaturou

Zastupitel obce se sám, bez advokáta, domáhal zveřejnění příspěvku v obecním zpravodaji a opřel žalobu o judikaturu, která „přímo a beze zbytku“ řešila rozhodné otázky. Soud si ji otevřel: „žádné z citovaných rozhodnutí neexistuje v podobě citované žalobcem“. U tří spisových značek existuje rozhodnutí, ale o něčem jiném (dvakrát dopravní přestupek), čtvrtou nelze dohledat vůbec. Žalobu soud odmítl z jiného důvodu, totiž pro nedostatek pravomoci správního soudu, a otázce halucinací věnoval samostatný oddíl s nadpisem „K použití halucinací o rozsudcích“.

Význam: Jediné rozhodnutí v přehledu, které vysvětluje, proč pořádková pokuta nesedí, a nabízí místo ní jinou cestu. Soud odlišil svou situaci od Ústavního soudu: „jejím adresátem byl advokát, který zjevně porušil svou povinnost v řízení s povinným advokátním zastoupením. To není případ žalobce.“ A dodal, že nepravdivé tvrzení o judikatuře „nelze považovat ani za neuposlechnutí výzvy soudu, ani za uráživé podání“, takže skutková podstata podle § 44 s. ř. s. naplněna není. Cesta, kterou naznačil, je odmítnutí a limine: „Ve flagrantních případech uvádění nepravd či lží o existující judikatuře lze vycházet z toho, že nejde o návrh vážně míněný. Má být proto a limine odmítnut pro zjevné zneužití práva.“ Slovo „AI“ v rozhodnutí nepadne ani jednou, soud píše jen „Lze si snadno představit, jak k této situaci došlo.“

Vymyšlené a dezinterpretované jsou stejně vážné: „zdejší soud neshledává zásadní kvalitativní rozdíl mezi tím, kdy účastník řízení předloží odkazy na vymyšlené judikáty, a kdy předloží odkazy na dezinterpretované judikáty. První varianta je na první pohled sice vážnější, druhá je však v praxi mnohem častější i náročnější na odhalení.“

Co se změnilo po vydání: Soud vážil jen dva důvody pořádkové pokuty, které § 44 odst. 1 s. ř. s. v odůvodnění jmenuje. Znění účinné od 1. 1. 2026, tedy tři týdny po tomto rozhodnutí, zná i třetí: podání, „které sleduje zjevné zneužití práva“, s pokutou do 50 000 Kč. Odmítnutí návrhu pro zjevné zneužití práva podle § 46 odst. 1 písm. e) s. ř. s., na které soud odkazoval jako na budoucí úpravu, je od téhož data účinné. Obojí ověřeno proti znění soudního řádu správního ke dni 1. 1. 2026 v knihovně Legal-To-Code.

Jak to soud řekl žalobci: „žalobce přicházející k soudu se zjevnými nepravdami již od počátku oslabuje svou důvěryhodnost („mydlí pod sebou schody“ po kterých zároveň stoupá)“.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSPL:2025:55.A.71.2025.20

Úřad poslal soudu nezkontrolovaný text od AI

Nešlo o podání účastníka, ale o vyjádření žalovaného správního orgánu. Neexistující judikatura v něm není žádná (slovo „neexist“ se v rozhodnutí nevyskytuje ani jednou), soud si odkazovanou judikaturu dohledal a v hranatých závorkách opravil chybná čísla listů. Vada byla dvojí: chybná čísla jednací a věcná nepřiléhavost. Soud uvedl, že „vyjádření žalovaného vykazuje charakteristiky výtvoru tzv. umělé inteligence, což by samo o sobě ještě nevadilo. Problémem je ale to, že nebyl podroben opravdové kontrole před odesláním.“

Význam: první doložená recepce I. ÚS 3004/25 nižším soudem, tedy důkaz, že to usnesení je živé právo, ne ojedinělý exces. Zároveň druhý případ AI vad v argumentaci správního orgánu (vedle MS Praha, 3 A 172/2025-67), takže nejde o singularitu. A metodicky: ukazuje, že *neexistující* citaci je nutné odlišovat od *nepřiléhavé* citace se správným rozhodnutím. Soudy to rozlišují.

Recepce I. ÚS 3004/25: soud výslovně připomněl usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 12. 2025, sp. zn. I. ÚS 3004/25, „který takovou nedbalost ‚pisatele‘ podání a jí vyvolané zcela zbytečné zatížení soudu potrestal pořádkovou pokutou ve výši 25 000 Kč“. Pokutu neuložil jen proto, že „žalovaný byl v uvedenou dobu abnormálně zatížen“, a do budoucna ho varoval.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSPH:2026:54.A.68.2024.68

Advokátní podání s citacemi neexistujících rozhodnutí

u profesionálně zastoupeného účastníka soud kritizoval opakované chyby a citace neexistujících rozhodnutí, které s vysokou pravděpodobností vznikly AI zpracováním. Akcentoval očekávanou odbornou úroveň advokátního podání.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:3.Ad.11.2025.130

Neexistující judikatura ve správním rozhodnutí

soud konstatoval, že odkazy na údajná rozhodnutí NSS ve správním rozhodnutí byly zřejmě vyhledány AI, ale neodpovídaly realitě: uvedené spisové značky neexistovaly nebo vedly k jiným věcem.

Význam: důležité tím, že AI-halucinované citace se objevily v argumentaci správního orgánu, nejen v podání účastníka.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:3.A.172.2025.67

Státní zastupitelství tvrdilo, že žalobu psala AI

Nejvyšší státní zastupitelství se v řízení o žalobě proti odepření informací bránilo mimo jiné tím, že žaloba „vykazuje znaky textu generovaného umělou inteligencí“, a odkázalo na 3 As 34/2025-80 a na I. ÚS 3004/25 jako na katalog těch znaků. Doložilo i konkrétní vady: pod sp. zn. 8 As 57/2012 je usnesení v jiné věci, sp. zn. 8 As 150/2014 není evidována, 6 As 68/2019 se zneužití práva netýká. Soud přesto oběma rozhodnutím vyhověl a zrušil je pro nepřezkoumatelnost, protože orgány neodůvodnily, čím právě tato žádost o informace naplňuje zneužití práva.

Význam: První případ, kdy argument „psala to umělá inteligence“ použil orgán veřejné moci proti občanovi, a nepomohl mu. Soud se k němu vyjádřil jedinou větou v bodě 35 a věcně dal za pravdu žalobci. Praktický závěr je stejný jako u ostatních rozhodnutí v této sekci, jen z opačné strany: znaky autorství samy nerozhodují, rozhoduje obsah. Kdo staví obranu na tom, jak protistrana text pořídila, místo na tom, co tvrdí, může spor prohrát i s pravdivou domněnkou.

Proč žalovaný neuspěl: Vady citací nezhojily to, co soudu chybělo u správních orgánů: „ve vztahu ke „kvalitativnímu“ posouzení jak prvostupňové rozhodnutí povinného subjektu, tak napadené rozhodnutí žalovaného postrádá konkrétní zdůvodnění“. Zákaz zneužití práva je podle soudu prostředek ultima ratio a obecný odkaz na dřívější řízení s týmž žadatelem nestačí.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:8.A.179.2025.38

Vymyšlený paragraf v návrhu na místní referendum

Přípravný výbor chtěl místní referendum o tom, aby obec Velemín zastavila prodej pozemku v Milešově, a to jen v této části obce. Obec návrh odmítla, protože referendum nelze konat jen v místní části a otázka je nejasná. Před vlastním posouzením soud konstatoval, že „návrh obsahuje znaky použití umělé inteligence bez odborné korekce“. Navrhovatel se dovolával ustanovení, která tvrzené normy neobsahují (§ 27 zákona o obcích), nebo „vůbec neexistují (§ 10 odst. 3 zákona o místním referendu)“. Citovaná judikatura se místního referenda netýkala, až na jediný rozsudek, který se týká místního referenda, ne však referenda v části obce. Návrh na určení, že návrh na konání referenda nemá nedostatky, soud zamítl a návrh na vyhlášení referenda odmítl.

Význam: Vymyšlené je tu samo ustanovení zákona. Kdo kontroluje jen citovanou judikaturu, tohle nezachytí, ověřit se musí i paragrafy. Za přípravný výbor jednal jeho zmocněnec bez advokáta a soud se u znaků umělé inteligence zastavil jen na začátku posouzení. Věc pak rozhodl podle ustanovení, která na ni skutečně dopadají, a sankci neuložil.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSUL:2026:115.A.1.2026.47

Krajský úřad citoval neexistující judikaturu

Přestupkové řízení o překročení rychlosti správní orgán zastavil, protože se nepodařilo prokázat, kdo vozidlo řídil. Žalobce chtěl jiný důvod zastavení a namítal, že Krajský úřad Libereckého kraje opřel své rozhodnutí o judikaturu, která neexistuje. Soud čtyři rozsudky NSS citované úřadem nedohledal a úřad ve vyjádření k žalobě připustil, že „neproběhla řádná finální kontrola rozhodnutí zejména pokud jde o odkazy na judikaturu“. Soud k tomu napsal: „V odůvodnění správního rozhodnutí nelze pracovat s judikatorními odkazy (vzniklými patrně využitím generativní umělé inteligence), jejichž správnost nebyla ověřena.“ Žalobu přesto zamítl.

Význam: Nejpodrobnější úvaha v přehledu o tom, co neexistující judikatura znamená pro zákonnost správního rozhodnutí. Takové využití judikatury je podle soudu nežádoucí a „hodno silné kritiky“, nepřezkoumatelnost ani nezákonnost z něj ale automaticky neplyne: „Rozhodující je, zda právní závěry žalovaného, které byly těmito vadnými odkazy podpírány, obstojí, a popřípadě nacházejí oporu v jiné, skutečně existující a přiléhavé judikatuře.“ Judikatura je ve správním rozhodnutí podle soudu „podpůrný prostředek, jenž může posílit zejména právní závěry správního orgánu“. Soud proto prošel jednotlivé závěry úřadu, ověřil, že obstojí i bez vadných odkazů, a u části z nich doplnil skutečné rozsudky NSS, které je nesou.

Co udělal úřad: Krajský úřad chybu ve vyjádření k žalobě přiznal a nejdřív navrhoval přerušení soudního řízení, protože chtěl zahájit přezkumné řízení. Od návrhu pak ustoupil.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSUL:2026:73.A.19.2025.37

AI přitakala spolku k žalobě, kterou podat nemohl

Zapsaný spolek podal v insolvenčním řízení odpůrčí žalobu, na kterou je aktivně legitimován jen insolvenční správce, a na výzvu soudu odpověděl podáním, o němž soud napsal: „Podání nese jasné znaky toho, že jde o výstup z AI, resp. její odpověď na dotaz či zadání žalobkyně.“ Poznal to podle struktury a dikce, jmenovitě podle podnadpisu „Judikatura a právní opora pro Vaši pozici“ a podle závěru „Vaše odpůrčí žaloba má reálnou šanci na úspěch“. Halucinace našel jednu: rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1415/2020 neexistuje, citovaná věta je z rozsudku 24 Cdo 1415/2020 ze dne 31. 8. 2021 a je z jiného kontextu. Žalobu odmítl pro nedostatek aktivní legitimace.

Význam: První české rozhodnutí, které jako vadu pojmenovává servilitu jazykových modelů, ne jen halucinace. Soud píše, že „jazykové modely jsou implicitně nastaveny tak, aby s uživatelem/tazatelem souhlasily a jeho názory podporovaly“, a že to v kombinaci s halucinacemi vede k „vršení tvrzení a konstatování následných procesních požadavků bez souvislosti s typem řízení“. To je jiná vada než neexistující citace: model potvrdí uživateli i procesní cestu, která neexistuje. Přesně to se stalo, spolek se pokusil převzít žalobní oprávnění insolvenčního správce. Soud zároveň odděluje původ textu od jeho posouzení: „Způsob zpracování podání samozřejmě nemůže mít a nemá vliv na práci soudu.“ Žádnou sankci neuložil, žalobkyně není advokát.

Halucinace, kterou kontrola existence nechytí: Značka 29 Cdo 1415/2020 je o jeden senát vedle skutečné 24 Cdo 1415/2020. Kdo ověřuje jen to, že „nějaké rozhodnutí s tímhle číslem existuje“, projde. Věta v citovaném rozsudku skutečně je, jen se týká odporovatelnosti podle občanského zákoníku ve znění do 29. 12. 2016, ne aktivní legitimace věřitele k incidenční odpůrčí žalobě.

Insolvenční spis: Incidenční spor 15 ICm 1777/2026 v insolvenční věci KSHK 33 INS 8939/2025, oddíl C7, dokument 5. Rozhodl soudce Mgr. Ondřej Kubát.

Otevřít plné znění rozhodnutí ISIR (insolvenční rejstřík) ECLI:CZ:KSHK:2026:INS.8939.2025.C7.5

Prefabrikovaná námitka věřitele, pravděpodobně z AI

V oddlužení fyzické osoby podal věřitel, obchodní společnost, podání nadepsané jako námitka nepoctivého záměru dlužníka. Soud ho posoudil podle obsahu jako námitku podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona, která musí obsahovat konkrétní tvrzení o skutečnostech, jež by odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Námitka podle soudu obsahovala „pouze obecné floskule a citaci z judikatury, avšak bez jakýchkoliv konkrétních poznatků a tvrzení k osobě dlužníka. Jedná se v zásadě o prefabrikované podání vyhotovené pravděpodobně za použití umělé inteligence.“ Pro nekonkrétnost se jí soud nezabýval ani jako podnětem a oddlužení schválil.

Význam: Soud popisuje podání jako „prefabrikované“, tedy připravené předem a bez vztahu ke konkrétní věci. Týž soudce použil doslova týž odstavec už v květnu 2026 v jiné věci proti námitce jiného věřitele. Šablonovité podání tak dostalo šablonovitou odpověď a obě usnesení mají váhu jedné úvahy. Následek soud odvodil z obsahu: v námitce chybí cokoli o konkrétním dlužníkovi.

Totéž v jiné věci: Usnesení Městského soudu v Praze MSPH 78 INS 14486/2025-B-10 ze dne 21. 5. 2026, ECLI:CZ:MSPH:2026:INS.14486.2025.B.10, plné znění v insolvenčním rejstříku.

Otevřít plné znění rozhodnutí ISIR (insolvenční rejstřík) ECLI:CZ:MSPH:2026:INS.15412.2025.B.10

Žaloba zřejmě sepsaná umělou inteligencí, jen zmínka

Jediná zmínka AI v celém rozhodnutí je závorka v úvodní rekapitulaci: „Žalobou ze dne 15. 7. 2025 (zřejmě sepsané umělou inteligencí) se žalobce domáhal…“ Soud o kvalitě podání ani o dopadu AI neříká nic a žalobu zamítl z důvodu zcela nesouvisejícího (žalobce byl podnikatel čerpající podnikatelský úvěr, neuspěl proto se spotřebitelskou argumentací). Doklad rozšíření jevu, nikoli závěr o kvalitě podání.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSPH03:2025:17.C.199.2025.1

Veřejná správa, informační žádosti a cloudová AI

Úhrada za vyhledání informací, ústavní stížnost odmítnuta

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti rozsudku NSS 6 As 141/2025-39 a navazujícímu rozhodnutí Městského soudu v Praze. AI není jádrem ústavněprávního závěru, ale jde o ústavní endpoint stejné informační věci.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2026:1.US.915.26.1

Úhrada za vyhledání informací a cloudová AI

NSS, 6 As 141/2025-39 5. 2. 2026 A/C

věc se týkala úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání podle zákona č. 106/1999 Sb. Městský soud v předchozím řízení rozebíral, proč nelze po povinném subjektu požadovat volně dostupné cloudové AI nástroje pro zpracování správních spisů: data ze správního řízení nejsou veřejná a nelze je zasílat mimo kontrolu správního orgánu. NSS současně uvedl, že úvahy o konkrétních AI/cloud řešeních byly pro výsledek nadbytečné, protože požadovanou funkcionalitu úřad neměl a nebyla nezbytná pro jeho běžnou činnost.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:6.As.141.2025.39

Vyhledání informací: rozhodují databáze úřadu

NSS, 2 As 235/2025-41 30. 3. 2026 C

navazující informační věc; NSS zdůraznil, že spor se točí kolem interních databází a reálné možnosti vyhledávání, nikoli kolem abstraktní povinnosti používat AI.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:2.As.235.2025.41

Soud: s PDF si poradí běžná AI

Spor o to, zda PDF splňuje požadavek strojově čitelného formátu podle § 3a odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Soud v bodě 35: „V dnešní době je přitom obecně známou skutečností, že moderní a běžně dostupné modely umělé inteligence jsou schopné zpracovat celou škálu různých formátů. Vedle obsahové analýzy umožňují při zadání správného příkazu (promptu) i vytváření databází.“ Proto neshledal důvod, proč by s poskytnutým PDF nešlo přímo pracovat, „a to eventuálně i s využitím modelů umělé inteligence“.

Význam: Opačná polarita než zbytek přehledu. Jinde AI důvěryhodnost snižuje, tady schopnost AI zpracovat formát snižuje laťku, kterou musí úřad splnit u otevřených dat. Stojí za sledování: pokud se ta úvaha ujme, dostupnost AI by mohla zužovat povinnosti veřejné správy vůči občanovi.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz

Automatizované modely, AI a úvěruschopnost

Úvěr schvalovala AI v aplikaci

podnikatelský úvěrový proces probíhal přes aplikaci s „omezená umělá inteligence v aplikaci“, která nabízela výši úvěru a generovala úvěrovou smlouvu; „proces vyhodnocování prováděla umělá inteligence žalované a schválila pouze 3 000 Kč na 14 dní“. Rozhodnutí je významné jako faktický popis automatizovaného úvěrového procesu, nikoli jako závěr k § 86: soud žalobu zamítl proto, že žalobkyni nepřiznal status spotřebitele.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSPH03:2024:17.C.162.2024.1

Šablonová věta o AI v devíti úvěrových sporech

B pro celou sérii (nikoli A). Nosným důvodem žádného z devíti rozhodnutí není AI, ale neposouzení konkrétních příjmů a výdajů a z toho plynoucí absolutní neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. AI věta je přívěsek k tomuto závěru.

Význam: devět rozhodnutí zde má důkazní váhu jedné šablony jednoho okresního soudu, ne devíti nezávislých soudních úvah. Kdo z toho chce dovozovat judikaturní linii k AI a úvěruschopnosti, staví na jednom textu.

Jeden šablonový odstavec vložený do 9 rozhodnutí, ne 9 nezávislých úvah. Táž gramatická chyba je v 8 z 9. Důkazní váha jedné šablony jednoho okresního soudu.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz

Deepfake, AI manipulace a autenticita důkazů

Fotografie odmítnutá s úvahou, že ji mohla upravit AI

krajský soud odmítl fotografii hematomů jako nevěrohodný důkaz mimo jiné s úvahou, že „navíc mohla být upravena pomocí umělé inteligence“. Stěžovatel proti tomu namítal, že „úvahy soudu o možném využití umělé inteligence jsou zcela nepodložené“ a že krajský soud neměl odbornost posoudit barvu hematomů na fotografii sám.

Význam: deepfake linie na ústavní úrovni a zároveň v opačném gardu než zbytek této sekce. Jinde AI manipulaci namítá účastník a soud ji bez konkrétních indicií odmítá. Zde s možnou AI úpravou argumentoval sám soud, aby zpochybnil důkaz. Ukazuje, že paušální podezření na AI je vada bez ohledu na to, kdo je vysloví.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:4.US.2596.24.1

Žák upravoval přes AI fotky spolužaček do aktů

Nezletilý upravoval pomocí umělé inteligence fotografie spolužaček do podoby aktů. Škola to oznámila a OSPOD ho zařadil do evidence ohrožených dětí podle § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, soud zásah aproboval. Z oznámení školy, jak je rekapituluje soud: „žalobce upravoval fotky spolužaček pomocí umělé inteligence, která fotky změnila tak, že dívky měly obnažené tělo“.

Význam: Zatím jediné rozhodnutí, jehož předmětem je samo jednání s AI, ne AI jako nástroj v řízení. Bez AI ta věc neexistuje. Soud ale žádnou AI-specifickou úvahu nevede, jednání hodnotí obecně jako záležitost s prvky trestného činu, a ve vlastním posouzení slovo AI nepoužije ani jednou. Navazující žalobu matky soud odmítl (29 A 52/2024-24, procesní).

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSBR:2025:29.A.76.2024.61

Námitka, že zprávy z WhatsAppu vytvořila AI

v civilní věci byla namítána možnost, že WhatsApp komunikace je AI-vytvořená; významné jako příklad přesunu deepfake argumentace do civilního dokazování.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:KSPH:2025:25.Co.145.2025.1

Obecná možnost úpravy fotky přes AI nestačí

obecná možnost digitální/AI manipulace s fotografií nestačila. Bez konkrétních tvrzení či důkazních indicií by bylo možné paušálně zpochybnit prakticky každý obrazový důkaz.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2025:8.A.39.2025.42

Deepfake se řeší jen při konkrétních indiciích

soud výslovně připustil, že rozvoj AI bude od soudů stále častěji vyžadovat posuzování, zda fotografický důkaz není deepfake. V konkrétní věci ale fotografie pocházely z doby, kdy podobné nástroje nebyly široce dostupné, a správní orgán nemusel řešit hypotetickou manipulaci bez konkrétních indicií.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSUL:2025:141.A.3.2025.118

Video bez známek manipulace přes AI

KS Praha, 52 A 2/2025-24 18. 12. 2025 A/B

soud posuzoval video a neshledal technické ani obsahové nesrovnalosti svědčící pro AI manipulaci; bez konkrétních důkazů nebylo třeba znalecké zkoumání.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSPH:2025:52.A.2.2025.24

AI/Copilot/eTranslation jako pracovní nástroj soudu nebo orgánu

Strojový překlad rejstříku, NSS ho nepřezkoumával

NSS, 7 As 308/2024-55 31. 7. 2025 C

Závěr, že „žalovaná přitom nepochybila, pokud vycházela ze strojového překladu výpisu z ruského obchodního rejstříku“, není závěrem NSS. Je to rekapitulace názoru městského soudu: leží v bodě [4], který začíná slovy „Městský soud dále uvedl, že…“, zatímco vlastní posouzení NSS začíná až bodem [14]. Strojový překlad nebyl mezi kasačními námitkami a NSS ho vůbec nepřezkoumával. Zamítnutí kasační stížnosti není aprobací bodu, který nikdo nenamítal.

Metodická poznámka: tohle je učebnicová ukázka vady, o které je celý tento přehled. Rekapitulační pasáž není názor soudu, a AI-generovaná rešerše ji vydala za závěr NSS.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:7.As.308.2024.55

Strojový překlad místo úředního

NSS, 5 Azs 95/2025-42 11. 9. 2025 C

navazující kasační věc, kde byla namítána opora soudu o AI/strojové překlady namísto úředního překladu. Zařazeno jako součást linie strojového překladu, nikoli jako generativní AI důkaz.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:5.Azs.95.2025.42

Možnost překládat přes AI nesnižuje váhu společného jazyka

NSS, 9 Azs 30/2025-42 20. 11. 2025 B

U krátkodobého víza rodinného příslušníka občana EU se posuzovalo kritérium společného komunikačního jazyka jako indicie účelového manželství. Stěžovatel namítal, že dostupnost AI překladu váhu toho kritéria snižuje. NSS: „Není důvodná ani kasační námitka, že možnost využívání umělé inteligence snižuje váhu kritéria společného komunikačního jazyka. Žalovaný stěžovateli nevytknul to, že by při komunikaci s manželkou používal překladač či jinou umělou inteligenci.“

Význam: První případ, kdy NSS věcně vypořádal argument postavený na dostupnosti AI, a odmítl ho.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:9.Azs.30.2025.42

Podle NSS jazykovou bariéru s advokátem překoná překlad přes AI

NSS, 5 Azs 84/2026-36 28. 5. 2026 C

U odkladného účinku kasační stížnosti proti správnímu vyhoštění NSS v bodě [11] dovodil, že jazyková bariéra mezi vyhoštěným cizincem a jeho advokátem není závažnou újmou: „V době velmi rychle se vyvíjejících technologií a umělé inteligence není přeložení z češtiny do vietnamského jazyka a opačně problémem, zvláště při písemné (mailové) komunikaci“.

Význam: Doplňuje 9 Azs 30/2025-42 do dvojice o AI překladu v cizinecké agendě. Tam AI argument účastníka neprošel, tady dostupnost AI hraje proti účastníkovi. Obojí je vlastní úvaha NSS.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:5.Azs.84.2026.36

Úřad mohl dokumenty přeložit přes DeepL nebo Google Lens

soud vytkl, že správní orgán mohl alespoň orientačně přeložit předložené dokumenty pomocí dostupných AI/překladových aplikací typu Google Lens nebo DeepL.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSBR:2024:41.Az.25.2024.24

Soud přeložil zprávy o zemi původu přes eTranslation

soud použil evropský AI překladač eTranslation pro překlad zpráv o zemi původu. Jde o AI-adjacent linii k procesní použitelnosti strojových překladů.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSBR:2025:34.Az.20.2024.106

Copilot od ministerstva pro překlad zahraničního práva

soud uvedl, že Ministerstvo spravedlnosti zpřístupnilo soudům Copilot jako AI nástroj; pro krátké pasáže zahraničního práva považoval překlad pomocí více nástrojů za dostatečný, pokud mezi překlady nebyly nesrovnalosti a nebyl třeba úřední překlad.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:9.A.66.2022.308

AI ve vzdělávání

Doktorand a AI v disertaci, kasace o délce studia

Kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze 11 A 114/2025-59, tedy opět o ukončení doktorského studia pro uplynutí maximální doby studia. NSS ji zamítl. Umělá inteligence je jen v popisu skutkového stavu a v argumentaci účastníků. Z úvodu rozsudku ale plyne, jak skončilo disciplinární řízení vedené pro užití nástrojů umělé inteligence při zpracování disertační práce a pro plagiátorství: rektor rozhodnutím ze dne 25. 8. 2025 vyloučení ze studia zrušil a disciplinární řízení zastavil, protože žalobce mezitím přestal být studentem.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:6.As.96.2026.40

Doktorand a AI v disertaci, soud řešil jen délku studia

Není to disciplinární věc. Předmětem řízení je přezkum ukončení studia pro uplynutí maximální doby studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách (to sousloví je v rozsudku 13×). Nepravomocné vyloučení pro užití AI a plagiátorství proběhlo v odděleném disciplinárním řízení a soud ho zmiňuje jen jako kulisu v bodě 2. AI otázku výslovně odmítl řešit, bod 34: „Soud se tak zjednodušeně řečeno omezil pouze na přezkum běhu doby studia žalobce, bez ohledu na disciplinární řízení.“ Všech pět zmínek AI leží před začátkem vlastního posouzení, ve vlastním posouzení AI není ani jednou. Totéž konstatoval rektor: „Námitky stran použití nástroje umělé inteligence neshledal relevantními, jelikož se nyní řešená věc týká uplynutí maximální doby studia, a nikoliv disciplinárního deliktu.“

Jak věc dopadla: Kasační stížnost NSS zamítl rozsudkem 6 As 96/2026-40 ze dne 3. 9. 2026. Z jeho úvodu plyne, že disciplinární řízení skončilo už 25. 8. 2025: rektor rozhodnutí děkana o vyloučení zrušil a řízení zastavil, protože žalobce přestal být studentem. Věcně o tom, zda bylo užití umělé inteligence disciplinárním přestupkem, už nikdo nerozhodoval.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:11.A.114.2025.59

AI jako skutkové pozadí

Studentka nepodala odvolání kvůli radě od AI

Správní vyhoštění studentky, jejíž řízení o prodloužení pobytu za účelem studia bylo zastaveno, protože nedoložila potvrzení o studiu. Odvolání nepodala a soud v bodě 22 uvádí proč: „Od umělé inteligence se dozvěděla, že bez odůvodnění odvolání nebude úspěšné“, a potvrzení od školy neměla. Od té doby pobývala na území neoprávněně. Žalobu soud zamítl. Radu od umělé inteligence uvádí jen jako součást skutkového příběhu a nehodnotí ji.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:16.A.21.2026.17

Automatizované nástroje ve volební kampani

Sociální boti jako důvod regulovat volební kampaň

plenární nález o regulaci volební kampaně. AI zde není předmětem sporu, ale figuruje v odůvodnění jako důvod, proč je regulace potřeba: soud zmiňuje „různé formy umělé inteligence jako tzv. social bots“ a astroturfing jako netransparentní působení na názory voličů. Relevance C, ale jde o jediné plenární rozhodnutí ÚS, které s AI takto pracuje.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2023:Pl.US.92.20.1

Chatbot ve volební kampani: škodlivost podle nákladů

NSS, Ars 6/2023-46 10. 1. 2024 C

Kasační pokračování věci 41 A 24/2022-103, rozhodoval sedmičlenný volební senát a kasační stížnost úřadu zamítl. Vlastní přínos NSS je jinde než u chatbota: u neregistrované třetí osoby se společenská škodlivost měří jen vynaloženými náklady, ne dosahem. Bod [47]: „Při takovém zkoumání lze zároveň brát v úvahu pouze náklady, které žalobce na chatbot vynaložil, nikoli však velikost či intenzitu vlivu, který takový prostředek mohl mít na své adresáty“.

Význam: Pro levný automatizovaný nástroj se širokým dosahem to má reálný dopad: rozhoduje cena, ne zásah. Pozor na váhu: otázku, zda je chatbot volební kampaní, NSS nepřezkoumával, protože mezi stranami nebyla sporná („Krajský soud i stěžovatel dospěli shodně k závěru“). Není to tedy ratio, ale nesporná premisa.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2024:Ars.6.2023.46

Chatbot spolku na Facebooku jako volební kampaň

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran pokutoval spolek Milion chvilek za to, že se neregistroval jako třetí osoba ve volební kampani. Jedním ze skutků byl facebookový chatbot. Soud dovodil, že „facebookový chatbot naplňoval znaky volební kampaně a žalobce porušil svoji povinnost se kvůli němu registrovat“, rozhodnutí úřadu ale zrušil pro nepřezkoumatelnost v otázce společenské škodlivosti.

Chatbot podle popisu soudu není AI, je to „automatizovaný komunikační nástroj“ pořízený v roce 2021 za desítky tisíc korun, tedy nejspíš pravidlový. Slovo „umělá inteligence“ je v rozhodnutí jedinkrát a jen jako rétorická vsuvka žalobce. Zařazeno pro linii automatizovaných nástrojů v kampani, ne jako AI judikatura.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSBR:2023:41.A.24.2022.103

Jak stránka vznikla a co se cestou opravilo

Přehled začal jako rešerše s AI. Následně bylo každé rozhodnutí otevřeno, přečteno a porovnáno se svým popisem. Vymyšlená rozhodnutí ani citace se nenašly ani jednou, což je u AI rešerše judikatury dobrá zpráva. Deset popisů ale ověření nepřežilo v původní podobě: osm bylo nepřesných a dva věcně chybné. U jednoho byla rekapitulace názoru městského soudu vydávaná za závěr NSS, u druhého byl uveden špatný soud. Všechny jsou přepsané podle skutečného textu rozhodnutí. Horší než chyby byly ale výpadky. Původní rešerše přeskočila NALUS, protože ho nelze prohledat jinak než ovládáním formuláře v prohlížeči, a vypadl jí tím celý Ústavní soud, tedy pět rozhodnutí. Systematické doprohledání justice.cz a vyhledávače NSS pak přineslo dalších 59 kandidátů, z nichž 18 obstálo. Mezi nimi je i to nejcennější rozhodnutí celého přehledu, hradecký test připustitelnosti AI výstupu jako důkazu.

V srpnu 2026 prošel celý korpus druhým kolem, tentokrát proti nezávislé databázi rozhodnutí (mcp.slv.cz). Ověřovaly se tři údaje u každého záznamu: soud, datum a spisová značka. Neshoda nebyla ani jedna. Všechny nalezené vady byly v evropských identifikátorech judikatury (ECLI), které do korpusu přinesl původní strojový sběr. Tři z nich byly poškozené tím, že se na konec nalepil první znak následujícího pole, tedy „ECLI:CZ:US:2025:4.US.1081.25.1K“ místo správného tvaru, a čtvrtý byl useknutý na jediné písmeno. Opraveny jsou všechny čtyři a u dalších dvaapadesáti rozhodnutí identifikátor přibyl, protože v korpusu do té doby chyběl.

Dvě rozhodnutí identifikátor nemají a nedostanou ho. U série devíti rozhodnutí OS Kroměříž jde o jeden záznam pro devět rozhodnutí, takže jediné ECLI pro ně neexistuje. U rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích 61 A 27/2025-28 je identifikátor poškozený už na straně zdroje, má uvnitř čárku („ECLI:CZ:KSCB:,2026:…“), a dopsat si opravený tvar bez ověření by bylo přesně to, co tahle stránka dělat nemá.

Druhé kolo přineslo i čtyři nová rozhodnutí. Objevila se tak, že se prošlo, kdo cituje pořádkovou pokutu Ústavního soudu z prosince 2025. Cituje ji devět rozhodnutí, sedm z nich se k umělé inteligenci vztahuje, tři už v přehledu byla a čtyři přibyla. Dvě z těch čtyř přitom slova „umělá inteligence“ ani zkratku „AI“ neobsahují vůbec, takže hledání podle nich by je najít nemohlo. Zbylá dvě citující rozhodnutí jsou trestní usnesení Nejvyššího soudu, která na pokutu odkazují kvůli něčemu jinému, totiž kvůli smyslu povinného zastoupení obhájcem.

V říjnu 2026 přibylo třináct záznamů. Hledalo se znovu ve vyhledávači NSS, v NALUS, v databázi Nejvyššího soudu a v insolvenčním rejstříku a prošla se i rozhodnutí, která citují pořádkovou pokutu Ústavního soudu. Každé nové rozhodnutí bylo přečteno celé z úředního zdroje a soud, datum a spisová značka byly porovnány s nezávislou databází rozhodnutí. Databáze rozhodnuti.justice.cz, kde jsou civilní a trestní rozhodnutí okresních a krajských soudů, nebyla v době kontroly dostupná. Rozhodnutí známá jen odtud, mezi nimi pokračování kroměřížské série, proto v přehledu zatím nejsou.

Než budete citovat

Devět věcí, které nejsou vidět a rozhodnou o tom, jestli citujete správně. Všechny se ukázaly při ověřování téhle stránky.

Rekapitulace není názor soudu

Nejčastější vada původní verze tohoto přehledu nebyla vymyšlená judikatura, ale rekapitulace vydávaná za závěr soudu. Soudy v úvodu rekapitulují tvrzení stran a závěry nižších soudů, vlastní názor je až v odůvodnění. Konkrétně: závěr o strojovém překladu ruského rejstříku, který přehled připisoval NSS, leží v bodě uvozeném „Městský soud dále uvedl“, zatímco vlastní posouzení NSS začíná o sedm tisíc znaků dál.

Devět rozhodnutí může být jeden text

Devět rozhodnutí OS Kroměříž k automatizovaným modelům a úvěruschopnosti vypadá jako judikaturní linie. Je to jeden šablonový odstavec vložený devětkrát, což dokazuje táž gramatická chyba v osmi z nich. V šesti z devíti navíc automatizované modely nikdo ani netvrdil, soud odstavec vložil sám. Důkazní váha je váha jedné šablony jednoho okresního soudu.

Odkaz, který se otevře, ještě nic nedokazuje

Portál rozhodnuti.justice.cz je jednostránková aplikace a na vymyšlené UUID vrací stejné HTTP 200 a stejných 7459 bajtů jako na pravé. Proklikáním odkazu neověříte nic. Ověřovat se musí přes rozhraní /api/finaldoc/{uuid}, které na výmysl vrátí 404.

Vyhledávače soudů spojují slova přes celý dokument, ne frázi

Hledání „umělé inteligence“ na NALUS vrací i půlmilionový nález o „umělém přerušení těhotenství“, protože obsahuje slovo „umělý“ i slovo „inteligence“, každé jinde. U vyhledávače NSS jsou dva zásahy, kde jsou ta slova od sebe osm a dvanáct tisíc znaků („umělé náklady“ na reklamu a „soupeření inteligence“ pachatelů). U justice.cz je takový šum drtivý: z třiceti kandidátů jich pětadvacet padlo na „generativní orgány“ u hub, „uměleckou činnost“ nebo „degenerativní onemocnění“. Každý zásah je proto nutné otevřít.

Fráze „umělá inteligence“ nestačí, rozhodnutí se tím míjejí

Hradecké rozhodnutí, které je v tomhle přehledu nejcennější, používá zkratku „AI“ sedmkrát a plné sousloví jednou. Do sady se dostalo jen proto, že soudkyně zkratku uvodila slovy „za pomoci umělé inteligence (dále také jen ‚AI‘)“. Kdyby ji nezavedla, fráze by ho neviděla nikdy. Volební rozhodnutí NSS má „chatbot“ třináctkrát a sousloví nulakrát, takže ho fráze najít nemohla vůbec. Kdo hledá jen frázi, míjí právě to, co je nejnovější, protože nová terminologie se ustaluje pomalu.

Nejcennější rozhodnutí o AI slovo „AI“ vůbec nemusí obsahovat

Rozsudek 3 As 34/2025-80 je nejstarší český případ vymyšlené judikatury a nepadne v něm „AI“, „umělá inteligence“ ani „halucinace“ ani jednou. Soud píše opatrně „ať již daná vyjádření psal kdokoliv či cokoliv“ a autorství neurčuje. Žádné hledání podle AI výrazů ho proto najít nemůže, a taky ho nenašlo. Do přehledu se dostal až přes citaci v mladším rozhodnutí, které se na něj odvolává jako na oporu pro odpovědnost za halucinující argumentaci AI. Kdo staví přehled hledáním klíčových slov, systematicky přichází právě o ty případy, kde soud jev řeší, ale nepojmenuje.

Citace fungují oběma směry, ale zpětné je potřeba probrat ručně

Projít, na co nalezená rozhodnutí odkazují, je jen půlka práce. Druhá je opačná otázka: kdo cituje rozhodnutí, které už v přehledu je, a právě ta přinesla nejlepší úlovek. U pořádkové pokuty Ústavního soudu z prosince 2025 to je devět rozhodnutí napříč čtyřmi databázemi včetně insolvenčního rejstříku, a čtyři z nich přehledu chyběla. Pozor ale na to, že seznam citujících rozhodnutí je surová stopa, ne výsledek. Dvě z těch devíti jsou trestní usnesení Nejvyššího soudu, která na pokutu odkazují kvůli povinnému zastoupení obhájcem a s umělou inteligencí nemají nic společného. Kdo by seznam přebral bez čtení, přidal by si do přehledu dvě rozhodnutí o obchodování s lidmi a o podvodu.

Strojově sebraný identifikátor bývá o znak delší, než má být

Čtyři ze šesti evropských identifikátorů judikatury (ECLI), které v korpusu byly z původního sběru, byly poškozené. Ve třech případech stejným způsobem: na konec se nalepil první znak následujícího pole, takže z „…4.US.1081.25.1“ se stalo „…4.US.1081.25.1K“. Vypadá to jako platný identifikátor, projde to očima i letmou kontrolou formátu a v databázi to nenajde nic. Čtvrtý byl useknutý na jediné písmeno. Kdo přebírá ECLI odjinud, musí je zkusit vyhledat, ne jen přečíst.

U dokumentů z insolvenčního rejstříku vedou databáze den zveřejnění

Usnesení Vrchního soudu v Praze 6 VSPH 511/2026 je podepsané 22. 5. 2026, v insolvenčním rejstříku vyšlo 28. 5. 2026 a nezávislá databáze rozhodnutí, proti které se korpus přeověřuje, u něj vede právě to pozdější datum. U jiného dokumentu z téhož rejstříku je rozdíl týden. Kdo přebírá datum z databáze, cituje rozhodnutí s datem, které nemá. Datum rozhodnutí je jen v dokumentu samém, u podpisu soudce.

Meze

Přehled stojí na veřejně dohledatelných primárních zdrojích: rozhodnuti.justice.cz přes oficiální rozhraní, vyhledavac.nssoud.cz, NALUS, databáze Nejvyššího soudu a insolvenční rejstřík. Není to rešerše placených právních databází a není to záruka, že neexistuje nepublikované rozhodnutí nižšího soudu, které sem patří. U Nejvyššího soudu navíc není ověřeno, jakou část své produkce nezveřejňuje.

Hledalo se na ustálené výrazy. Rozhodnutí, které AI opíše bez nich, třeba slovy „počítačový program vyhodnotil“, fulltext nezachytí. A judikatura přibývá rychle: pět nejcennějších rozhodnutí je z posledních osmi měsíců, takže tenhle přehled bude zastarávat.

Kam dál

Předpis, o který se ta rozhodnutí opírají, je rozebraný v kartě AI Actu; u povinnosti označovat umělý obsah vede přes vlastní situaci nástroj Musím to označit?. Stejnou metodou stojí i druhý korpus na tomhle webu, judikatura ke švarcsystému nad 201 rozhodnutími, a oba jsou ke stažení mezi otevřenými daty.

Není to právní služba ani posouzení konkrétního případu a nenahrazuje ověření v NALUS, u NSS nebo u Nejvyššího soudu. Jak ověřuji právní tvrzení obecně, popisuje metodika.

Jak vzniká obsah

Obsah vzniká v právním workflow Legal To Code pro Claude Code (verze 1.152.0). Citovaná ustanovení se ověřují proti lokální knihovně jejich doslovného znění. Není-li příslušné znění v knihovně, ověřuje se v e‑Sbírce. Pro rešerši judikatury je workflow napojeno na MCP server Salvia. Součástí workflow jsou automatizované kontroly citací a vnitřní konzistence. Rozhodné informace ověřujte v původních pramenech.

Podrobně v metodice · Co se změnilo