{ "manifest": { "nazev": "Komentář k aktu o umělé inteligenci (nařízení (EU) 2024/1689)", "jazyk": "cs", "autor": "Georgios Tucoglidis", "web": "https://legaltocode.com/ai-act", "licence": { "vlastni_text": "CC BY 4.0", "text_narizeni": "Úřední dílo Unie, nechráněné; přebíráno doslova z EUR-Lex (CELEX 32024R1689) přes rozhraní Cellar.", "podminka": "Uvádějte autora a odkaz na zdrojovou stránku článku." }, "upozorneni": [ "Komentář je výkladová vrstva, ne pramen práva. Závazné je jen znění nařízení.", "AI Act změnilo nařízení (EU) 2026/1744 (Úř. věst. L, 2026/1744, 24. 7. 2026, platnost od 27. 7. 2026). Znění článků je původní z 12. 7. 2024, konsolidované znění po novele zatím vydané není. Které články novela mění a jak, je v poli „novela_2026_1744“ a u dotčených článků v poli „zmeneno_narizenim_2026_1744“.", "Příklady v poli „priklady“ jsou konstruované, nejde o rozhodnuté věci.", "Pole „kotvy“ je odvozeno z textu strojově. Před citací ověřte proti poli „text“." ], "novela_2026_1744": { "predpis": "nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1744 ze dne 8. července 2026", "celex": "32026R1744", "vestnik": "Úř. věst. L, 2026/1744, 24. 7. 2026", "platnost_od": "2026-07-27", "eli": "http://data.europa.eu/eli/reg/2026/1744/oj", "pocet_bodu_meniciho_clanku": 43, "nove_lhuty": { "priloha_III": "2027-12-02", "priloha_I": "2028-08-02", "nove_zakazy_cl_5": "2026-12-02", "cl_50_odst_2_starsi_systemy": "2026-12-02", "cl_102_az_110": "2026-07-27", "regulacni_sandbox_cl_57": "2027-08-02" }, "zmenene_clanky": { "1": "Účel v odst. 2 písm. g) nově zmiňuje i malé podniky se střední tržní kapitalizací.", "2": "Přepsán odst. 2 (na systémy podle přílohy I oddílu B dopadá jen čl. 6 odst. 1, čl. 60a a čl. 102 až 112) a doplněn nový odst. 13, který umožňuje omezit požadavky tam, kde jinou úpravou dosahuje ochrana rovnocenné úrovně.", "3": "Nově vymezena bezpečnostní komponenta (bod 14) a doplněny definice malého podniku se střední tržní kapitalizací.", "4": "Celý článek nahrazen. Povinnost zní nově „přijímají opatření na podporu zlepšení\" gramotnosti a výslovně nevyžaduje zaručit konkrétní úroveň u jednotlivých osob. Komise má zveřejnit praktické příklady, Rada přijmout doporučení.", "4a": "Zcela nový článek: zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, je-li nezbytné k odhalení a nápravě zkreslení u vysoce rizikových systémů.", "5": "Do odst. 1 vložena písm. ba) a bb), nekonsensuální intimní materiál a materiál zobrazující pohlavní zneužívání dětí, a nové odst. 1a a 1b s podmínkami. Použijí se od 2. 12. 2026.", "6": "Vloženy odst. 1a až 1c. Systém sloužící jen uživatelské podpoře, výkonu, efektivitě, automatizaci, pohodlí nebo kontrole kvality mimo bezpečnost se za bezpečnostní komponentu nepovažuje (1a), systém, jehož selhání by ohrozilo zdraví a bezpečnost, ano (1b). Podle odst. 1c produkt, u něhož se posouzení shody třetí stranou vyžaduje pouze kvůli jiným rizikům než rizikům pro zdraví a bezpečnost, zejména kvůli rádiovému spektru nebo elektromagnetické interferenci, podmínku podle odst. 1 písm. b) nesplňuje.", "10": "Přepsán odst. 1 s odkazem na nový čl. 4a a zrušen odst. 5, který zvláštní kategorie údajů upravoval dosud.", "11": "Zjednodušená technická dokumentace pro malé a střední podniky.", "17": "Systém řízení jakosti přiměřený velikosti poskytovatele, výslovně u malých a středních podniků.", "25": "Upřesněn přechod postavení poskytovatele na jiný subjekt a součinnost původního poskytovatele.", "27": "Posouzení dopadů na základní práva lze provázat křížovými odkazy s posouzením vlivu podle GDPR.", "28": "Jednotná žádost o jmenování subjektu posuzování shody podle AI Actu i podle harmonizačních předpisů zároveň.", "29": "Doklady z jmenování podle jiných harmonizačních předpisů lze použít i pro jmenování podle AI Actu.", "30": "Oznamování subjektů posuzování shody přes elektronický nástroj Komise podle nové přílohy XIV.", "40": "Komise má bez zbytečného odkladu požádat evropské normalizační organizace o produkty normalizace ke kapitole III oddílům 2 a 3.", "42": "Nový odst. 3: soulad s aktem o kybernetické odolnosti (EU) 2024/2847 zakládá předpoklad shody s čl. 15.", "43": "Přepsán odst. 3 o posuzování shody u systémů spadajících pod přílohu I oddíl A.", "50": "Přepsán odst. 7 o kodexech správné praxe k odhalování a označování umělého obsahu. Nový čl. 111 odst. 4 dává systémům na trhu před 2. 8. 2026 čas splnit odst. 2 do 2. 12. 2026.", "56": "Přepsán odst. 6 o sledování a vyhodnocování kodexů správné praxe.", "57": "Lhůta pro funkční regulační sandbox posunuta z 2. 8. 2026 na 2. 8. 2027.", "58": "Upřesněno zmocnění Komise k prováděcím aktům o sandboxech a doplněno nové písmeno.", "60": "Testování v reálných podmínkách nově výslovně i u systémů podle přílohy I oddílu A.", "60a": "Zcela nový článek: testování v reálných podmínkách u systémů spadajících pod přílohu I oddíl B.", "63": "Zjednodušený režim systému řízení jakosti pro malé a střední podniky bez partnerských a propojených podniků.", "64": "Nový odst. 3: úřadu pro AI mají být přiděleny odpovídající zdroje k prosazování nařízení.", "69": "Upraveny poplatky za poradenství odborníků.", "70": "Pokyny a poradenství vnitrostátních orgánů výslovně i malým podnikům se střední tržní kapitalizací.", "72": "Plán monitorování po uvedení na trh se stává součástí technické dokumentace, Komise k němu do 2. 9. 2027 vydá pokyny včetně vzoru.", "75": "Změněn název a odst. 1: úřad pro AI je výhradně příslušný k dohledu nad systémy postavenými na obecných modelech téhož poskytovatele.", "75a": "Zcela nový článek: dozorové a prosazovací pravomoci úřadu pro AI.", "75b": "Zcela nový článek k prosazování ze strany úřadu pro AI.", "75c": "Zcela nový článek k prosazování ze strany úřadu pro AI.", "75d": "Zcela nový článek k prosazování ze strany úřadu pro AI.", "76": "Testování podle nového čl. 60a: odkazy na orgán dozoru nad trhem se čtou jako odkazy na příslušný vnitrostátní orgán.", "77": "Změněn název a odst. 1 o pravomocech orgánů chránících základní práva.", "95": "Při kodexech chování se zohlední zájmy malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací.", "96": "Rozšířen okruh pokynů Komise, mimo jiné o praktické provádění čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 10 a čl. 17 odst. 3.", "97": "Upraveno přenesení pravomoci k aktům v přenesené pravomoci, včetně nových zmocnění v čl. 2 odst. 13 a čl. 30 odst. 2.", "99": "Přepsán odst. 1: sankce se stanoví za jakékoli porušení nařízení a při jejich ukládání se zohledňují i malé podniky se střední tržní kapitalizací. Do odst. 4 vloženo písm. da) (povinnosti podle čl. 25 odst. 2 a 4). Nový odst. 6a: u malých podniků se střední tržní kapitalizací je stropem nižší z obou hodnot, ale jen u odst. 4 a 5, ne u odst. 3.", "111": "Přepsán odst. 2 (pevné datum 2. 8. 2026 nahrazeno odkazem na den použitelnosti kapitoly III) a doplněn nový odst. 4 (starší generativní systémy splní čl. 50 odst. 2 do 2. 12. 2026).", "113": "Přepsán třetí pododstavec: příloha III od 2. 12. 2027, příloha I od 2. 8. 2028, nové zákazy v čl. 5 od 2. 12. 2026, čl. 102 až 110 od 27. 7. 2026.", "priloha-1": "V oddílu A zrušen bod 1, do oddílu B doplněno nařízení (EU) 2023/1230 o strojních zařízeních jako bod 21.", "priloha-8": "V oddílu B zrušeny body 7 a 9." } }, "pocet_clanku": 119, "clanky_s_doplnky": [ "10", "13", "14", "15", "16", "2", "25", "26", "27", "3", "31", "4", "43", "5", "50", "51", "53", "55", "57", "6", "60", "73", "86", "9", "99" ], "endpointy": { "manifest": "https://legaltocode.com/ai-act/komentar/manifest.json", "vse": "https://legaltocode.com/ai-act/komentar.json", "clanek": "https://legaltocode.com/ai-act/komentar/cl-{cislo}.json" }, "rejstrik": [ { "cislo": "1", "kapitola": "I", "nazev": "Předmět", "okrajovych_cisel": 5, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "2", "kapitola": "I", "nazev": "Oblast působnosti", "okrajovych_cisel": 18, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "3", "kapitola": "I", "nazev": "Definice", "okrajovych_cisel": 37, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "4", "kapitola": "I", "nazev": "Gramotnost v oblasti AI", "okrajovych_cisel": 9, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "4a", "kapitola": "I", "nazev": "Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů za účelem odhalování a nápravy zkreslení", "okrajovych_cisel": 12, "ma_doplnky": [ "otevrene_otazky", "praxe" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "5", "kapitola": "II", "nazev": "Zakázané postupy v oblasti AI", "okrajovych_cisel": 26, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "6", "kapitola": "III", "nazev": "Klasifikační pravidla pro vysoce rizikové systémy AI", "okrajovych_cisel": 15, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "7", "kapitola": "III", "nazev": "Změny přílohy III", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "8", "kapitola": "III", "nazev": "Soulad s požadavky", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "9", "kapitola": "III", "nazev": "Systém řízení rizik", "okrajovych_cisel": 15, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "10", "kapitola": "III", "nazev": "Data a správa dat", "okrajovych_cisel": 9, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "11", "kapitola": "III", "nazev": "Technická dokumentace", "okrajovych_cisel": 6, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "12", "kapitola": "III", "nazev": "Vedení záznamů", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "13", "kapitola": "III", "nazev": "Transparentnost a poskytování informací zavádějícím subjektům", "okrajovych_cisel": 7, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "14", "kapitola": "III", "nazev": "Lidský dohled", "okrajovych_cisel": 13, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "15", "kapitola": "III", "nazev": "Přesnost, spolehlivost a kybernetická bezpečnost", "okrajovych_cisel": 11, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "16", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI", "okrajovych_cisel": 11, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "17", "kapitola": "III", "nazev": "Systém řízení kvality", "okrajovych_cisel": 5, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "18", "kapitola": "III", "nazev": "Uchovávání dokumentace", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "19", "kapitola": "III", "nazev": "Automaticky generované protokoly", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "20", "kapitola": "III", "nazev": "Nápravná opatření a informační povinnost", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "21", "kapitola": "III", "nazev": "Spolupráce s příslušnými orgány", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "22", "kapitola": "III", "nazev": "Zplnomocnění zástupci poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "23", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti dovozců", "okrajovych_cisel": 5, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "24", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti distributorů", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "25", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti v celém hodnotovém řetězci AI", "okrajovych_cisel": 11, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "26", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti zavádějících subjektů vysoce rizikových systémů AI", "okrajovych_cisel": 13, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "27", "kapitola": "III", "nazev": "Posouzení dopadu vysoce rizikových systémů AI na základní práva", "okrajovych_cisel": 10, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "28", "kapitola": "III", "nazev": "Oznamující orgány", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "29", "kapitola": "III", "nazev": "Žádost subjektu posuzování shody o oznámení", "okrajovych_cisel": 2, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "30", "kapitola": "III", "nazev": "Postup oznamování", "okrajovych_cisel": 2, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "31", "kapitola": "III", "nazev": "Požadavky na oznámené subjekty", "okrajovych_cisel": 9, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "32", "kapitola": "III", "nazev": "Předpoklad shody s požadavky na oznámené subjekty", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "33", "kapitola": "III", "nazev": "Dceřiné společnosti oznámených subjektů a zadávání subdodávek", "okrajovych_cisel": 2, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "34", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "35", "kapitola": "III", "nazev": "Identifikační čísla a seznamy oznámených subjektů", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "36", "kapitola": "III", "nazev": "Změny v oznámeních", "okrajovych_cisel": 6, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "37", "kapitola": "III", "nazev": "Zpochybnění způsobilosti oznámených subjektů", "okrajovych_cisel": 2, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "38", "kapitola": "III", "nazev": "Koordinace oznámených subjektů", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "39", "kapitola": "III", "nazev": "Subjekty posuzování shody třetích zemí", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "40", "kapitola": "III", "nazev": "Harmonizované normy a produkty normalizace", "okrajovych_cisel": 9, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "41", "kapitola": "III", "nazev": "Společné specifikace", "okrajovych_cisel": 6, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "42", "kapitola": "III", "nazev": "Předpoklad shody s určitými požadavky", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "43", "kapitola": "III", "nazev": "Posuzování shody", "okrajovych_cisel": 12, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "44", "kapitola": "III", "nazev": "Certifikáty", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "45", "kapitola": "III", "nazev": "Informační povinnosti oznámených subjektů", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "46", "kapitola": "III", "nazev": "Odchylka od postupu posuzování shody", "okrajovych_cisel": 6, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "47", "kapitola": "III", "nazev": "EU prohlášení o shodě", "okrajovych_cisel": 5, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "48", "kapitola": "III", "nazev": "Označení CE", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "49", "kapitola": "III", "nazev": "Registrace", "okrajovych_cisel": 8, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "50", "kapitola": "IV", "nazev": "Povinnosti poskytovatelů zavádějící subjektů určitých systémů AI, pokud jde o transparentnost", "okrajovych_cisel": 38, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "51", "kapitola": "V", "nazev": "Klasifikace obecných modelů AI jako obecných modelů AI se systémovým rizikem", "okrajovych_cisel": 12, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "52", "kapitola": "V", "nazev": "Postup", "okrajovych_cisel": 9, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "53", "kapitola": "V", "nazev": "Povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI", "okrajovych_cisel": 16, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "54", "kapitola": "V", "nazev": "Zplnomocnění zástupci poskytovatelů obecných modelů AI", "okrajovych_cisel": 5, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "55", "kapitola": "V", "nazev": "Povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI se systémovým rizikem", "okrajovych_cisel": 11, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "56", "kapitola": "V", "nazev": "Kodexy správné praxe", "okrajovych_cisel": 9, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "57", "kapitola": "VI", "nazev": "Regulační sandboxy pro AI", "okrajovych_cisel": 17, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "58", "kapitola": "VI", "nazev": "Podrobná ustanovení pro regulační sandboxy pro AI a jejich fungování", "okrajovych_cisel": 8, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "59", "kapitola": "VI", "nazev": "Další zpracování osobních údajů pro účely vývoje určitých systémů AI ve veřejném zájmu v rámci regulačního sandboxu pro AI", "okrajovych_cisel": 11, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "60", "kapitola": "VI", "nazev": "Testování vysoce rizikových systémů AI v reálných podmínkách mimo regulační sandboxy pro AI", "okrajovych_cisel": 14, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "60a", "kapitola": "VI", "nazev": "Testování vysoce rizikových systémů AI, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I oddíle B, v reálných podmínkách mimo regulační sandboxy pro AI", "okrajovych_cisel": 8, "ma_doplnky": [ "otevrene_otazky" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "61", "kapitola": "VI", "nazev": "Informovaný souhlas s účastí na testování v reálných podmínkách mimo regulační sandboxy pro AI", "okrajovych_cisel": 6, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "62", "kapitola": "VI", "nazev": "Opatření pro poskytovatele a zavádějící subjekty, zejména malé a střední podniky, včetně podniků začínajících", "okrajovych_cisel": 5, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "63", "kapitola": "VI", "nazev": "Výjimky pro specifické provozovatele", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "64", "kapitola": "VII", "nazev": "Úřad pro AI", "okrajovych_cisel": 5, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "65", "kapitola": "VII", "nazev": "Zřízení a struktura Evropské rady pro umělou inteligenci", "okrajovych_cisel": 8, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "66", "kapitola": "VII", "nazev": "Úkoly rady", "okrajovych_cisel": 7, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "67", "kapitola": "VII", "nazev": "Poradní fórum", "okrajovych_cisel": 2, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "68", "kapitola": "VII", "nazev": "Vědecká komise nezávislých odborníků", "okrajovych_cisel": 2, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "69", "kapitola": "VII", "nazev": "Přístup ke skupině odborníků ze strany členských států", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "70", "kapitola": "VII", "nazev": "Určení příslušných vnitrostátních orgánů a jednotného kontaktního místa", "okrajovych_cisel": 7, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "71", "kapitola": "VII", "nazev": "Databáze EU obsahující vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III", "okrajovych_cisel": 7, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "72", "kapitola": "IX", "nazev": "Monitorování prováděné poskytovateli po uvedení vysoce rizikových systémů AI na trh a plán tohoto monitorování", "okrajovych_cisel": 9, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "73", "kapitola": "IX", "nazev": "Oznamování závažných incidentů", "okrajovych_cisel": 14, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "74", "kapitola": "IX", "nazev": "Dozor nad trhem a kontrola systémů AI na trhu Unie", "okrajovych_cisel": 14, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "75", "kapitola": "IX", "nazev": "Vzájemná pomoc, dozor nad trhem a kontrola obecných systémů AI", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "75a", "kapitola": "IX", "nazev": "Pravomoci úřadu pro AI v oblasti dohledu a prosazování", "okrajovych_cisel": 11, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "75b", "kapitola": "IX", "nazev": "Závazky", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "75c", "kapitola": "IX", "nazev": "Nedodržování předpisů, pokuty a penále", "okrajovych_cisel": 9, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "75d", "kapitola": "IX", "nazev": "Záruky a další upřesnění", "okrajovych_cisel": 6, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "76", "kapitola": "IX", "nazev": "Dohled nad testováním v reálných podmínkách vykonávaný orgány dozoru nad trhem", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "77", "kapitola": "IX", "nazev": "Pravomoci orgánů chránících základní práva", "okrajovych_cisel": 7, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "78", "kapitola": "IX", "nazev": "Důvěrnost", "okrajovych_cisel": 8, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "79", "kapitola": "IX", "nazev": "Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání se systémy AI představujícími riziko", "okrajovych_cisel": 9, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "80", "kapitola": "IX", "nazev": "Postup nakládání se systémy AI, které nejsou při použití přílohy III poskytovatelem klasifikovány jako vysoce rizikové", "okrajovych_cisel": 8, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "81", "kapitola": "IX", "nazev": "Ochranný postup Unie", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "82", "kapitola": "IX", "nazev": "Vyhovující systémy AI, které představují riziko", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "83", "kapitola": "IX", "nazev": "Formální nesoulad", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "84", "kapitola": "IX", "nazev": "Podpůrné struktury Unie pro testování AI", "okrajovych_cisel": 2, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "85", "kapitola": "IX", "nazev": "Právo vznést stížnost u orgánu dozoru nad trhem", "okrajovych_cisel": 7, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "86", "kapitola": "IX", "nazev": "Právo na vysvětlení rozhodnutí v konkrétním případě", "okrajovych_cisel": 13, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": false }, { "cislo": "87", "kapitola": "IX", "nazev": "Oznamování porušení a ochrana oznamujících osob", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "88", "kapitola": "IX", "nazev": "Vymáhání povinností poskytovatelů obecných modelů AI", "okrajovych_cisel": 8, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "89", "kapitola": "IX", "nazev": "Monitorovací opatření", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "90", "kapitola": "IX", "nazev": "Výstraha vědecké komise ohledně systémového rizika", "okrajovych_cisel": 4, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "91", "kapitola": "IX", "nazev": "Pravomoc požadovat dokumentaci a informace", "okrajovych_cisel": 5, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "92", "kapitola": "IX", "nazev": "Pravomoc provádět hodnocení", "okrajovych_cisel": 6, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "93", "kapitola": "IX", "nazev": "Pravomoc požádat o opatření", "okrajovych_cisel": 3, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "94", "kapitola": "IX", "nazev": "Procesní práva provozovatelů spojených s obecnými modely AI", "okrajovych_cisel": 5, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "95", "kapitola": "X", "nazev": "Kodexy chování v případě dobrovolného uplatňování konkrétních požadavků", "okrajovych_cisel": 10, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "96", "kapitola": "X", "nazev": "Pokyny Komise týkající se provádění tohoto nařízení", "okrajovych_cisel": 12, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "97", "kapitola": "X", "nazev": "Výkon přenesené pravomoci", "okrajovych_cisel": 15, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "98", "kapitola": "X", "nazev": "Postup projednávání ve výboru", "okrajovych_cisel": 6, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "99", "kapitola": "XII", "nazev": "Sankce", "okrajovych_cisel": 19, "ma_doplnky": [ "judikatura", "otevrene_otazky", "praxe", "priklady" ], "meni_novela": true }, { "cislo": "100", "kapitola": "XII", "nazev": "Správní pokuty ukládané orgánům, institucím a jiným subjektům Unie", "okrajovych_cisel": 6, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "101", "kapitola": "XII", "nazev": "Pokuty pro poskytovatele obecných modelů AI", "okrajovych_cisel": 10, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "102", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů (čl. 102 až 110)", "okrajovych_cisel": 8, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "103", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "104", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "105", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "106", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "107", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "108", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "109", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "110", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "okrajovych_cisel": 1, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "111", "kapitola": "XIII", "nazev": "Systémy AI, které již byly uvedeny na trh nebo do provozu a obecné modely AI již uvedené na trh", "okrajovych_cisel": 13, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true }, { "cislo": "112", "kapitola": "XIII", "nazev": "Hodnocení a přezkum", "okrajovych_cisel": 5, "ma_doplnky": [], "meni_novela": false }, { "cislo": "113", "kapitola": "XIII", "nazev": "Vstup v platnost a použitelnost", "okrajovych_cisel": 14, "ma_doplnky": [], "meni_novela": true } ] }, "clanky": [ { "typ": "clanek", "cislo": "1", "slug": "cl-1", "kapitola": "I", "nazev": "Předmět", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-1", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 2 (oblast působnosti)", "čl. 5 (zákazy)", "čl. 6 a příloha III (vysoké riziko)", "čl. 50 (transparentnost)", "kapitola V (obecné modely)", "čl. 95 (kodexy chování)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "Listina základních práv EU. GDPR (nařízení (EU) 2016/679)", "nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Dvojí účel a jeho výkladová váha", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Předmět úpravy jako osnova nařízení", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Dvojí účel a jeho výkladová váha", "text": "Čl. 1 odst. 1 formuluje účel nařízení ve třech vrstvách. Tržní vrstvou je zlepšení fungování vnitřního trhu prostřednictvím jednotných pravidel. Bez nich by hrozila roztříštěnost vnitrostátních úprav a překážky volného pohybu systémů AI. Bod 3 odůvodnění k tomu vysvětluje, že rozdílné vnitrostátní předpisy mohou vést k roztříštěnosti vnitřního trhu a snížit právní jistotu provozovatelů, a proto je namístě zajistit jednotnou a vysokou úroveň ochrany v celé Unii. Bod 1 odůvodnění pak zdůrazňuje, že nařízení zajišťuje volný přeshraniční pohyb zboží a služeb založených na AI a brání členským státům ukládat omezení, není-li to nařízením výslovně povoleno. Ochrannou vrstvou je vysoká úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále „Listina EU\"), a to výslovně včetně demokracie, právního státu a životního prostředí. Základním předpokladem má přitom být AI zaměřená na člověka, tedy nástroj pro lidi (bod 6 odůvodnění). Třetí vrstvou je podpora inovací se zřetelem k malým a středním podnikům, včetně podniků začínajících (k tomu bod 8 odůvodnění).", "kotvy": { "clanky": [ 1 ], "body_oduvodneni": [ 1, 3, 6, 8 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Dvojí účel a jeho výkladová váha", "text": "Zdůrazňuji, že v čl. 1 odst. 1 se odkazuje na **Listinu EU**, nikoli na českou Listinu základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.). Jde o dva odlišné katalogy; Listina EU se uplatní v rozsahu, v němž členské státy uplatňují právo Unie (čl. 51 Listiny EU). Tato distinkce má praktický dopad při výkladu vysoce rizikových oblastí i zákazů, protože posuzovaným měřítkem jsou práva unijní.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 51 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Dvojí účel a jeho výkladová váha", "text": "Účelové ustanovení má výkladovou váhu. Při teleologickém výkladu jednotlivých článků je namístě vážit tržní i ochranný cíl současně. Mám za to, že z rovnocenného postavení obou cílů plyne, že AI Act nelze redukovat na pouhý předpis produktové bezpečnosti. Ochrana základních práv v něm není vedlejším produktem, nýbrž samostatným účelem. Rovnocennost tržního a ochranného cíle podporují body 2 a 8 odůvodnění, které řadí ochranu fyzických osob, demokracie, právního státu a životního prostředí vedle fungování vnitřního trhu a podpory inovací. Tento závěr se promítá zejména do výkladu příložních katalogů (příloha III) a do posuzování dopadů na základní práva podle čl. 27.", "kotvy": { "clanky": [ 27 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Předmět úpravy jako osnova nařízení", "text": "Čl. 1 odst. 2 vypočítává sedm oblastí úpravy a tím zároveň předjímá stavbu celého nařízení. Písmeno a) odpovídá průřezovým pravidlům pro uvádění na trh a do provozu, písmeno b) zákazům podle čl. 5, písmeno c) požadavkům na vysoce rizikové systémy podle kapitoly III, písmeno d) transparentnosti podle čl. 50, písmeno e) režimu obecných modelů podle kapitoly V, písmeno f) dozoru a prosazování podle kapitol VII a IX a písmeno g) opatřením na podporu inovací podle kapitoly VI. Toto rozvržení odpovídá přístupu založenému na posouzení rizik: bod 26 odůvodnění je předjímá, když žádá zakázat některé nepřijatelné postupy, stanovit požadavky na vysoce rizikové systémy a povinnosti transparentnosti pro určité systémy AI.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 5, 50 ], "body_oduvodneni": [ 26 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Předmět úpravy jako osnova nařízení", "text": "Výčet je taxativní v tom smyslu, že vymezuje předmět nařízení, není však uzavřeným katalogem povinností. Ty se rozvíjejí až v jednotlivých kapitolách. Praktický význam odstavce 2 je orientační: slouží jako mapa, podle níž lze každou konkrétní povinnost zařadit k jednomu ze sedmi pilířů.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 1, 2, 4, 5, 6, 27, 50, 51, 95 ], "body_oduvodneni": [ 1, 3, 6, 8, 26 ], "prilohy": [ "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Účel v odst. 2 písm. g) nově zmiňuje i malé podniky se střední tržní kapitalizací." }, { "typ": "clanek", "cislo": "2", "slug": "cl-2", "kapitola": "I", "nazev": "Oblast působnosti", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-2", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 (definice aktérů, body 3 až 8)", "čl. 6 a příloha I (produktově vázané vysoce rizikové systémy)", "čl. 25 (změna rolí v hodnotovém řetězci)", "čl. 57 a čl. 60 (testování a sandbox)", "čl. 70 (vnitrostátní orgány)", "čl. 99 (sankce)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "GDPR (nařízení (EU) 2016/679)", "nařízení (EU) 2018/1725", "směrnice 2002/58/ES (ePrivacy)", "směrnice (EU) 2016/680 (o ochraně údajů v trestních věcech)", "nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách)", "nařízení (EU) 2019/1020 (dozor nad trhem)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Osobní působnost a exteritoriální dosah (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Zvláštní režim produktově vázaných systémů (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Národní bezpečnost, obrana a vojenské účely (odst. 3, 4)", "od_okrajoveho_cisla": 8 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Souběh s jinými režimy Unie (odst. 5, 7, 9)", "od_okrajoveho_cisla": 11 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Výzkum, vývoj a testování (odst. 6, 8)", "od_okrajoveho_cisla": 14 }, { "oddil": "VI.", "nazev": "Osobní neprofesionální užití, pracovní právo a otevřený kód (odst. 10, 11, 12)", "od_okrajoveho_cisla": 16 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Osobní působnost a exteritoriální dosah (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 vymezuje osobní působnost sedmi kategoriemi. Nosnými jsou poskytovatel (písm. a) a zavádějící subjekt (písm. b), k nimž přistupují dovozce a distributor (písm. d), výrobce produktu uvádějící systém pod svým jménem (písm. e), zplnomocněný zástupce (písm. f) a konečně dotčené osoby nacházející se v Unii (písm. g). Obsah těchto pojmů určuje čl. 3; zde postačí, že povinnosti nařízení se neváží na „uživatele\" v hovorovém smyslu, nýbrž na přesně vymezené role.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Osobní působnost a exteritoriální dosah (odst. 1)", "text": "Klíčovým rysem odstavce 1 je exteritoriální dosah. Podle písmene a) nařízení dopadá na poskytovatele, kteří v Unii uvádějí systém na trh nebo do provozu, **bez ohledu na to, zda jsou usazeni v Unii nebo ve třetí zemi**. Shodně bod 21 odůvodnění: pravidla se mají uplatnit nediskriminačně, ať je poskytovatel usazený kdekoli. Podle písmene c) dopadá dokonce na poskytovatele a zavádějící subjekty usazené ve třetí zemi, pokud se **výstup systému používá v Unii**. Právě písmeno c) je nejsilnějším projevem takzvaného bruselského efektu: rozhoduje místo použití výstupu, nikoli sídlo provozovatele ani místo, kde systém běží.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 21 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Osobní působnost a exteritoriální dosah (odst. 1)", "text": "Kritériem podle písmene c) je „používání výstupu v Unii\". Mám za to, že toto kritérium je třeba vykládat účelově: cílem je zabránit obcházení nařízení přemístěním provozovatele mimo Unii při zachování dopadů na osoby v Unii. Bod 22 odůvodnění tento účel potvrzuje. Nařízení se má vztahovat i na poskytovatele a zavádějící subjekty usazené ve třetí zemi, „pokud jsou výstupy vytvořené těmito systémy zamýšleny k používání v Unii\". Jde o to předejít obcházení a zajistit účinnou ochranu osob v Unii. Jako příklad uvádí případ, kdy provozovatel usazený v Unii smluvně zadá zpracování službě ve třetí zemi. Poznamenávám, že bod 22 odůvodnění formuluje kritérium slovy „zamýšleny k používání\", zatímco znění písmene c) hovoří o výstupu, který se v Unii „používá\". Tato nuance podporuje čtení, podle něhož je součástí kritéria i prvek zamýšlenosti, avšak přednost má znění článku. Sporné zůstává, jak intenzivní a jak zamýšlené musí být použití výstupu v Unii. Nahodilý či okrajový průnik výstupu na území Unie by podle našeho názoru sám o sobě neměl zakládat plnou působnost, avšak tento výklad bude teprve předmětem rozhodovací praxe.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 22 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Osobní působnost a exteritoriální dosah (odst. 1)", "text": "Písmeno g) přiznává postavení adresáta i dotčeným osobám v Unii. To je významné, protože nařízení tím vedle povinností provozovatelů zakládá i referenční bod pro ochranu jednotlivců, na jehož základě se rozvíjejí práva podle kapitoly IX (zejména právo na vysvětlení podle čl. 86 a právo podat stížnost podle čl. 85).", "kotvy": { "clanky": [ 85, 86 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "I. Osobní působnost a exteritoriální dosah (odst. 1)", "text": "Souhrnně: osobní působnost je konstruována funkčně podle rolí v hodnotovém řetězci, nikoli podle formálního postavení nebo usazení. Táž osoba může v různých vztazích vystupovat v různých rolích. K přechodu rolí (typicky když se zavádějící subjekt stane poskytovatelem) se vrací čl. 25.", "kotvy": { "clanky": [ 25 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Zvláštní režim produktově vázaných systémů (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 řeší střet AI Actu se sektorovou harmonizací. U systémů klasifikovaných jako vysoce rizikové podle čl. 6 odst. 1, které souvisejí s produkty spadajícími pod harmonizační předpisy Unie uvedené v příloze I oddíle B, se z celého nařízení použijí **pouze** čl. 6 odst. 1, **článek 60a a články 102 až 112**. Cílem je zabránit zdvojení požadavků tam, kde už existuje odvětvový režim posuzování shody (například pro civilní letectví nebo motorová vozidla).\n\n> Znění po novele (EU) 2026/1744, čl. 1 bod 2 písm. a). Před ní se použily „čl. 6 > odst. 1, články 102 až 109 a článek 112\"; novela do výčtu doplnila čl. 60a > a rozšířila rozsah na články 102 až 112.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 6, 60 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Zvláštní režim produktově vázaných systémů (odst. 2)", "text": "Ustanovení je výjimkou a jako takové je nutné je vykládat zdrženlivě. Neplyne z něj, že by produktově vázané systémy stály mimo ochranu. Znamená jen, že se hmotné požadavky AI Actu na ně přímo neaplikují, ledaže by je zvláštní harmonizační předpis sám převzal. Druhá věta odstavce 2 to potvrzuje u **článků 57, 58 a 59**, které se použijí pouze tehdy, pokud požadavky AI Actu na vysoce rizikové systémy byly do sektorových předpisů začleněny.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Národní bezpečnost, obrana a vojenské účely (odst. 3, 4)", "text": "Odstavec 3 vylučuje z působnosti oblasti mimo právo Unie a nedotýká se pravomocí členských států v oblasti národní bezpečnosti. Dále vylučuje systémy uváděné na trh, do provozu nebo používané **výhradně** pro vojenské či obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, a to bez ohledu na typ subjektu, který činnost provádí. Vyloučení dopadá i na systémy provozované mimo Unii, pokud se jejich výstup používá v Unii výhradně pro tyto účely.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Národní bezpečnost, obrana a vojenské účely (odst. 3, 4)", "text": "Rozhodující slovo je „výhradně\". Systém dvojího užití, který slouží jak obranným, tak civilním účelům, z působnosti nevypadává. Vyloučení se vztahuje jen na užití, které je bezezbytku vojenské, obranné nebo bezpečnostní. Bod 24 odůvodnění to potvrzuje z obou stran. Systém vyvinutý či nabízený pro vyloučené účely spadá do působnosti nařízení, jakmile se dočasně nebo trvale používá i pro jiné účely, tedy civilní, humanitární nebo pro vymáhání práva. Naopak systém uváděný na trh pro civilní účely nebo pro vymáhání práva do působnosti nespadá, používá-li se se změnami či bez nich pro vojenské, obranné či bezpečnostní účely. Bod 24 odůvodnění zároveň připomíná, že vyloučení vojenských a obranných účelů se opírá o čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU a že národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností členských států. Mám za to, že hranici je nutné posuzovat podle skutečného účelu použití, nikoli podle deklarace provozovatele, jinak by výjimka umožňovala snadné obcházení.", "kotvy": { "clanky": [ 4 ], "body_oduvodneni": [ 24 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Národní bezpečnost, obrana a vojenské účely (odst. 3, 4)", "text": "Odstavec 4 vylučuje veřejné orgány třetích zemí a mezinárodní organizace, používají-li systémy AI v rámci mezinárodní spolupráce nebo dohod o vymáhání práva a justiční spolupráci. Podmínkou je, že poskytnou přiměřené záruky ochrany základních práv a svobod. Bod 22 odůvodnění tuto podmínku váže na už existující i budoucí rámce spolupráce a ukládá příslušným dozorovým orgánům posoudit, jestli jsou záruky dostatečné. Výjimka je tedy podmíněná; bez odpovídajících záruk se neuplatní.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 22 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Souběh s jinými režimy Unie (odst. 5, 7, 9)", "text": "Odstavec 7 potvrzuje, že AI Actem není dotčena ochrana osobních údajů. Na zpracování osobních údajů v souvislosti s nařízením se i nadále vztahují GDPR, nařízení (EU) 2018/1725 a směrnice 2002/58/ES a (EU) 2016/680. Praktickým důsledkem je souběžná použitelnost: splnění povinností podle AI Actu nezbavuje povinností podle GDPR a naopak. Bod 10 odůvodnění k tomu doplňuje dvě věci. Nařízením nejsou dotčeny povinnosti poskytovatelů a zavádějících subjektů v jejich úloze správců nebo zpracovatelů. A subjekty údajů dál požívají všech práv podle předpisů o ochraně údajů, včetně práv souvisejících s výhradně automatizovaným individuálním rozhodováním a profilováním. Výhradou jsou **články 4a a 59**, kde AI Act zakládá vlastní právní tituly: čl. 4a pro zpracování zvláštních kategorií údajů za účelem odhalování a nápravy zkreslení, čl. 59 pro další zpracování v sandboxu.\n\n> Znění po novele (EU) 2026/1744, čl. 1 bod 2 písm. b). Původně tu stál odkaz > na čl. 10 odst. 5; ten byl týmž předpisem (čl. 1 bod 9 písm. b) **zrušen** a jeho > obsah se přesunul do nového čl. 4a.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 4, 10, 59 ], "body_oduvodneni": [ 10 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "IV. Souběh s jinými režimy Unie (odst. 5, 7, 9)", "text": "Odstavec 5 ponechává nedotčenou úpravu odpovědnosti zprostředkovatelských služeb podle kapitoly II aktu o digitálních službách (nařízení (EU) 2022/2065; shodně bod 11 odůvodnění). Odstavec 9 pak nechává nedotčena pravidla o ochraně spotřebitele a bezpečnosti výrobků (bod 9 odůvodnění řadí ochranu spotřebitele, bezpečnost výrobků, zaměstnanost i ochranu pracovníků mezi oblasti, které nařízení pouze doplňuje a jež zůstávají plně použitelné). AI Act se tak řadí do soustavy vedle těchto předpisů, nikoli na jejich místo.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 9, 11 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "IV. Souběh s jinými režimy Unie (odst. 5, 7, 9)", "text": "Souhrnně platí zásada koexistence. AI Act je horizontální vrstvou, která se přikládá k existujícím režimům; kde by mohlo vzniknout zdvojení, řeší je nařízení buď zvláštním pravidlem (odst. 2 pro produktovou harmonizaci), nebo výslovnou výhradou nedotčenosti (odst. 5, 7, 9). Tuto zásadu potvrzují i body 9 a 45 odůvodnění: stávající právo Unie nařízení doplňuje, nikoli nahrazuje, a nejsou jím dotčeny postupy zakázané jiným právem Unie, včetně ochrany údajů, nediskriminace, ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "V. Výzkum, vývoj a testování (odst. 6, 8)", "text": "Odstavec 6 vylučuje z působnosti systémy a modely, včetně jejich výstupů, které byly speciálně vyvinuty a uvedeny do provozu **výhradně** za účelem vědeckého výzkumu a vývoje. Jde o širokou výzkumnou výjimku, jejímž smyslem je nebrzdit základní výzkum. I zde je klíčové slovo „výhradně\". Jakmile systém opustí čistě výzkumný účel a míří k uvedení na trh nebo do reálného použití, výjimka končí. Bod 25 odůvodnění uvádí jako důvod podporu inovací a respekt ke svobodě vědy. Zároveň potvrzuje, co vyloučením dotčeno není: povinnost dodržovat nařízení, jakmile je systém po výzkumu a vývoji uveden na trh nebo do provozu, a pravidla o regulačních sandboxech a o testování v reálných podmínkách.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 25 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 15, "oddil": "V. Výzkum, vývoj a testování (odst. 6, 8)", "text": "Odstavec 8 doplňuje výjimku pro činnosti výzkumu, testování a vývoje **před** uvedením na trh nebo do provozu. Výslovně z ní však vyjímá testování v reálných podmínkách. To tedy pod nařízení spadá a řídí se čl. 57 a násl. Rozhraní mezi dovoleným předtržním testováním a testováním v reálných podmínkách je proto prakticky významné a vykládá se u čl. 3 bodu 57 a u čl. 60.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 57, 60 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 16, "oddil": "VI. Osobní neprofesionální užití, pracovní právo a otevřený kód (odst. 10, 11, 12)", "text": "Odstavec 10 vylučuje povinnosti zavádějících subjektů, které jsou fyzickými osobami a používají systém v rámci **čistě osobní neprofesionální činnosti**. Výjimka navazuje na definici zavádějícího subjektu v čl. 3 bodu 4. Stejně ji vymezuje bod 13 odůvodnění: je to osoba používající systém v rámci své pravomoci, s výjimkou osobní neprofesionální činnosti. Odpovídá to logice, na které nařízení stojí, tedy že se regulace soustředí na profesionální a institucionální použití.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [ 13 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 17, "oddil": "VI. Osobní neprofesionální užití, pracovní právo a otevřený kód (odst. 10, 11, 12)", "text": "Odstavec 11 zachovává členským státům možnost ponechat nebo zavést úpravu příznivější pro pracovníky, pokud jde o ochranu jejich práv v souvislosti s používáním systémů AI zaměstnavateli, a umožnit příznivější kolektivní smlouvy. Nařízení tu tedy stanoví minimální standard, nad který lze jít ve prospěch zaměstnanců. Jde o řešení obdobné minimální harmonizaci v pracovněprávních směrnicích. Bod 9 odůvodnění tento směr potvrzuje. Nařízením není dotčeno právo Unie v oblasti sociální politiky ani české a jiné vnitrostátní pracovní právo. To zahrnuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci, právo na stávku i právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 9 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 18, "oddil": "VI. Osobní neprofesionální užití, pracovní právo a otevřený kód (odst. 10, 11, 12)", "text": "Odstavec 12 vylučuje z působnosti systémy zpřístupněné na základě svobodných licencí a licencí s otevřeným zdrojovým kódem. Výjimka však **neplatí**, jsou-li tyto systémy uváděny na trh nebo do provozu jako vysoce rizikové nebo jako systém, na který dopadá čl. 5 (zákazy) nebo čl. 50 (transparentnost). Otevřený kód tedy sám o sobě z povinností neosvobozuje tam, kde jde o nejrizikovější použití. Poznamenávám, že u obecných modelů má otevřený kód vlastní, odlišný režim úlev podle kapitoly V, který je třeba posuzovat samostatně.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 50 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Poskytovatel mimo Unii (odst. 1 písm. a, c).** Americká firma nabízí svůj systém českým zákazníkům přes web. Spadá pod nařízení podle písmene a), protože systém uvádí na trh v Unii, a to bez ohledu na to, kde sídlí. Táž firma provozuje systém výhradně v USA, ale jeho výstup, například hodnocení uchazeče o práci, se používá pro rozhodování v české pobočce. Spadá pod nařízení podle písmene c), protože výstup se používá v Unii.\n\n**2. Kde vojenská výjimka končí (odst. 3).** Systém vyvinutý výhradně pro obranné účely pod nařízení nespadá. Jakmile ho ale výrobce začne nabízet i pro ostrahu civilních objektů, výjimka padá pro celý systém, ne jen pro to civilní použití. Naopak systém uváděný na trh pro civilní účely nepřestává být civilní tím, že ho armáda koupí a použije pro obranné účely.\n\n**3. Výzkumná výjimka a její konec (odst. 6, 8).** Univerzitní tým vyvíjí model pro detekci nádorů a testuje ho na anonymizovaných datech. Nařízení se neuplatní. Ve chvíli, kdy tým založí firmu a začne model nabízet nemocnicím, výjimka končí a systém se posuzuje jako každý jiný, tady navíc jako vysoce rizikový.\n\n**4. Osobní použití (odst. 10).** Člověk si doma nechá od jazykového modelu napsat blahopřání. Zavádějícím subjektem není, protože jde o čistě osobní neprofesionální činnost. Týž člověk jako živnostník si tímtéž modelem generuje nabídky pro klienty. Zavádějícím subjektem je, protože jedná v rámci svého podnikání.", "praxe": "**Než začnete cokoli řešit, ověřte tři věci.** Zaprvé, jestli je to vůbec „systém AI\" podle čl. 3 bodu 1; když ne, nařízení se neuplatní vůbec. Zadruhé, jestli jste v osobní působnosti podle čl. 2; sídlo mimo Unii vás nechrání, rozhoduje trh nebo místo použití výstupu. Zatřetí, jakou roli máte, protože podle ní se řídí všechny další povinnosti.\n\n**Gramotnost podle čl. 4 platí už teď.** Je použitelná od 2. 2. 2025 a nemá vlastní pokutové pásmo v čl. 99 odst. 4. To ale neznamená, že je bez následku: promítne se do kritéria organizačních opatření (čl. 99 odst. 7 písm. g) při vyměřování pokuty za něco jiného. Opatření se navíc dokládají, takže si veďte evidenci, koho jste školili a čím.\n\n**Co nepomůže.** Otevřený kód vás nezbavuje povinností tam, kde jde o vysoce rizikový systém, o zakázaný postup nebo o povinnosti transparentnosti. Ani výzkumná výjimka nepřežije okamžik, kdy systém míří na trh.", "judikatura": "**Zatím žádná.** Kapitola I se používá od 2. 2. 2025 a rozhodnutí Soudního dvora ani českých soudů, která by vykládala působnost nebo definice, k datu poslední kontroly tohoto komentáře neexistují.\n\nVodítkem zůstávají **pokyny Komise k definici systému AI** vydané podle čl. 96 (6. 2. 2025) a **pokyny k zakázaným praktikám** (4. 2. 2025). Nejsou závazné, ale podle čl. 99 odst. 1 k nim členské státy při stanovení sankcí přihlížejí.", "otevrene_otazky": "**1. Kde končí „systém AI\" a začíná obyčejný software.** Definice v čl. 3 bodu 1 stojí na schopnosti odvozovat výstupy a na tom, že systém přesahuje pravidla vymezená výhradně lidmi. U složitějšího rozhodovacího stromu nebo statistického modelu je hranice sporná, a rozhoduje přitom o tom, jestli se nařízení uplatní vůbec.\n\n**2. Co je „přiměřená záruka\" u třetích zemí (odst. 4).** Bod 22 odůvodnění ukládá dozorovým orgánům posoudit dostatečnost záruk, ale měřítko neurčuje. Přenáší se sem kritérium přiměřenosti z ochrany osobních údajů, nebo se vytvoří vlastní? Nevyřešeno.\n\n**3. Jak se měří „dostatečná\" gramotnost (čl. 4).** Článek žádá dostatečnou úroveň s přihlédnutím ke znalostem, zkušenostem a prostředí. Žádný práh, žádný katalog, žádná povinná forma. V praxi tedy nevíte, kdy jste povinnost splnili, dokud vám to někdo nevytkne.\n\n**4. Souběh s GDPR u téhož zpracování.** Čl. 2 odst. 7 potvrzuje, že se režimy nedotýkají. Jak se ale prakticky vypořádá situace, kdy tentýž systém zakládá povinnost podle nařízení i podle GDPR a dohlížejí na něj dva různé orgány, zůstává na praxi.\n\n**5. Otevřený kód mimo vyjmenované výjimky (odst. 12).** Vyloučení platí pro systémy poskytované pod svobodnou a otevřenou licencí, ale nedopadá na vysoké riziko, zákazy a transparentnost. U komponenty, která je otevřená a zapadne do vysoce rizikového systému někoho jiného, není postavené najisto, kde končí odpovědnost autora komponenty a začíná odpovědnost integrátora.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 1, 2, 3, 4, 5, 6, 10, 25, 50, 57, 59, 60, 70, 85, 86, 96, 99 ], "body_oduvodneni": [ 9, 10, 11, 13, 21, 22, 24, 25 ], "prilohy": [ "I" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Přepsán odst. 2 (na systémy podle přílohy I oddílu B dopadá jen čl. 6 odst. 1, čl. 60a a čl. 102 až 112) a doplněn nový odst. 13, který umožňuje omezit požadavky tam, kde jinou úpravou dosahuje ochrana rovnocenné úrovně." }, { "typ": "clanek", "cislo": "3", "slug": "cl-3", "kapitola": "I", "nazev": "Definice", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-3", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 2 (osobní působnost)", "čl. 5 (zákazy, navazuje na body 39 až 44)", "čl. 6 a příloha III (vysoké riziko)", "čl. 25 (přechod rolí)", "čl. 50 (transparentnost, navazuje na bod 60)", "čl. 51 (obecné modely se systémovým rizikem, navazuje na body 63 až 65)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "GDPR čl. 4 a čl. 9 (body 34, 37, 50 až 52)", "nařízení (EU) 2019/1020 (bod 26)", "nařízení (EU) č. 1025/2012 (body 27, 28)", "směrnice (EU) 2022/2557 (bod 62)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Vstupní pojem: systém AI (bod 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Riziko a systémové riziko (body 2, 65)", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Aktéři a hodnotový řetězec (body 3 až 8, 68)", "od_okrajoveho_cisla": 7 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Životní cyklus a určení produktu (body 9 až 13, 18, 23)", "od_okrajoveho_cisla": 13 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Produktová bezpečnost a shoda (body 14, 20 až 28, 49)", "od_okrajoveho_cisla": 18 }, { "oddil": "VI.", "nazev": "Data (body 29 až 33, 50 až 52)", "od_okrajoveho_cisla": 21 }, { "oddil": "VII.", "nazev": "Biometrie (body 34 až 44)", "od_okrajoveho_cisla": 23 }, { "oddil": "VIII.", "nazev": "Vymáhání práva a instituce (body 19, 26, 45 až 48)", "od_okrajoveho_cisla": 29 }, { "oddil": "IX.", "nazev": "Sandbox a testování v reálných podmínkách (body 53 až 59)", "od_okrajoveho_cisla": 32 }, { "oddil": "X.", "nazev": "Obecné modely a další pojmy (body 56, 60 až 64, 66, 67)", "od_okrajoveho_cisla": 34 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Vstupní pojem: systém AI (bod 1)", "text": "Bod 1 vymezuje pojem, na němž závisí použitelnost celého nařízení: **„systémem AI\" strojový systém navržený tak, aby po zavedení fungoval s různými úrovněmi autonomie a který po zavedení může vykazovat adaptabilitu a který za explicitními nebo implicitními účely z obdržených vstupů odvozuje, jak generovat výstupy, jako jsou predikce, obsah, doporučení nebo rozhodnutí, které mohou ovlivnit fyzická nebo virtuální prostředí.** Není-li systém „systémem AI\" v tomto smyslu, nespadá pod nařízení vůbec.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Vstupní pojem: systém AI (bod 1)", "text": "Definice má několik znaků, které je třeba číst společně. Prvním je „strojový systém\", jímž se vymezuje technický základ bez ohledu na to, zda běží na hardwaru, nebo v prostředí softwarovém. Druhým je „různá úroveň autonomie\", tedy schopnost fungovat do určité míry nezávisle na okamžitém lidském zásahu. Třetím je adaptabilita, kterou systém **může** (nikoli musí) vykazovat; slovo „může\" znamená, že schopnost učit se po zavedení není nezbytnou podmínkou, nýbrž jen typickým rysem. Bod 12 odůvodnění tyto znaky rozvádí. Výraz „strojové\" odkazuje na to, že systémy fungují prostřednictvím strojů. Různou úrovní samostatnosti se rozumí, že činnost systému je alespoň do určité míry nezávislá na zapojení člověka a zvládne běžet bez lidského zásahu. A přizpůsobivostí se rozumí schopnost samoučení, díky které se systém během používání mění. Potvrzuje se tím, že adaptabilita je možností, nikoli podmínkou.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 12 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Vstupní pojem: systém AI (bod 1)", "text": "Jádrem definice je čtvrtý znak: systém „z obdržených vstupů odvozuje, jak generovat výstupy\". Právě odvozování (inference) odlišuje systém AI od tradičního software, který provádí předem plně určené operace. Bod 12 odůvodnění to opírá o dvě vodítka. Definice by se neměla vztahovat na systémy založené na pravidlech, která výhradně vymezily fyzické osoby k automatickému provádění operací. A schopnost odvozování přesahuje základní zpracování údajů tím, že umožňuje učení, uvažování nebo modelování. Bod 12 odůvodnění rovněž vysvětluje, že odkaz na explicitní nebo implicitní cíle znamená, že systém může fungovat na základě cílů výslovně definovaných i cílů implicitních, které se mohou lišit od zamýšleného účelu systému. Výstupy jsou vymezeny příkladmo (predikce, obsah, doporučení, rozhodnutí), výčet je tedy demonstrativní. Rozhodující není druh výstupu, nýbrž způsob jeho vzniku a jeho způsobilost ovlivnit fyzické či virtuální prostředí.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 12 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Vstupní pojem: systém AI (bod 1)", "text": "Definice odpovídá pojetí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a zákonodárce ji s ním sladil vědomě. Pojem je díky tomu použitelný i mimo Unii. Bod 12 odůvodnění ten cíl vyslovuje: sladit pojem s činností mezinárodních organizací zabývajících se AI, a zajistit tak právní jistotu i sbližování pravidel na mezinárodní úrovni. Hranice pojmu přesto zůstává výkladově citlivá zejména u jednodušších statistických nebo pravidlových systémů; její upřesnění je svěřeno pokynům Komise, na které nařízení odkazuje v čl. 96. Vzhledem k tomu, že na pojmu „systém AI\" závisí použitelnost celého nařízení, jde o výkladově nejexponovanější definici vůbec.", "kotvy": { "clanky": [ 96 ], "body_oduvodneni": [ 12 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Riziko a systémové riziko (body 2, 65)", "text": "Bod 2 vymezuje „riziko\" jako **kombinaci pravděpodobnosti toho, že dojde k újmě, a závažnosti takové újmy**. Jde o klasickou dvousložkovou definici rizika (pravděpodobnost krát závažnost), z níž vychází celá rizikově založená architektura nařízení. Pojem újmy zde není omezen jen na újmu na zdraví či majetku; ve světle čl. 1 zahrnuje i újmu na základních právech. Bod 5 odůvodnění tomu odpovídá, když uvádí, že újma působená veřejným zájmům a základním právům může být hmotná i nehmotná, včetně újmy fyzické, psychické, společenské nebo ekonomické.", "kotvy": { "clanky": [ 1 ], "body_oduvodneni": [ 5 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Riziko a systémové riziko (body 2, 65)", "text": "Bod 65 zavádí zvláštní pojem „systémového rizika\", vázaný na obecné modely. Systémovým rizikem se rozumí riziko specifické pro schopnosti s velkým dopadem u obecných modelů, které má významný dopad na trh Unie v důsledku dosahu takových modelů nebo v důsledku skutečných či předvídatelných negativních dopadů na veřejné zdraví, bezpečnost, základní práva nebo společnost jako celek. Tento pojem je nosný pro kapitolu V a vykládáme jej podrobně u čl. 51; zde jen upozorňuji, že systémové riziko se posuzuje na úrovni modelu, nikoli na úrovni jednotlivého použití.", "kotvy": { "clanky": [ 51 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Aktéři a hodnotový řetězec (body 3 až 8, 68)", "text": "Osobní působnost nařízení stojí na rozlišení rolí. Nosnou dvojicí je poskytovatel a zavádějící subjekt. **„Poskytovatelem\"** (bod 3) je osoba nebo orgán, který systém AI či obecný model vyvíjí nebo nechává vyvíjet a uvádí jej na trh, nebo který systém uvádí do provozu pod vlastním jménem, názvem nebo ochrannou známkou, ať už za úplatu, nebo zdarma. **„Zavádějícím subjektem\"** (bod 4) je osoba nebo orgán, který systém využívá v rámci své pravomoci, s výjimkou využití při osobní neprofesionální činnosti (shodně bod 13 odůvodnění, který navíc připomíná, že používání systému může ovlivňovat i jiné osoby než sám zavádějící subjekt).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 13 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Aktéři a hodnotový řetězec (body 3 až 8, 68)", "text": "Rozdíl mezi oběma rolemi je určující pro rozvržení povinností. Nejtěžší povinnosti (splnění požadavků kapitoly III a posouzení shody podle čl. 16) nese poskytovatel vysoce rizikového systému, zatímco zavádějící subjekt nese povinnosti užší (čl. 26). Táž osoba přitom může být u jednoho systému poskytovatelem a u jiného zavádějícím subjektem. Rozhodující je funkční test, nikoli formální označení ve smlouvě.", "kotvy": { "clanky": [ 16, 26 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Aktéři a hodnotový řetězec (body 3 až 8, 68)", "text": "Body 5 až 7 doplňují další role dodavatelského řetězce. **„Zplnomocněným zástupcem\"** (bod 5) je osoba v Unii pověřená písemně poskytovatelem k plnění povinností jeho jménem. Tato role je významná u poskytovatelů ze třetích zemí. **„Dovozcem\"** (bod 6) je osoba v Unii uvádějící na trh systém označený jménem osoby ze třetí země. **„Distributorem\"** (bod 7) je jiný článek řetězce než poskytovatel nebo dovozce, který systém dodává na trh Unie.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Aktéři a hodnotový řetězec (body 3 až 8, 68)", "text": "Bod 8 zavádí zastřešující pojem **„provozovatel\"**, jímž se rozumí poskytovatel, výrobce produktu, zavádějící subjekt, zplnomocněný zástupce, dovozce nebo distributor. Tam, kde nařízení ukládá povinnost „provozovateli\", míří tedy na kteroukoli z těchto rolí; naopak tam, kde jmenuje konkrétní roli, je adresát užší. Přesné čtení tohoto pojmu je nezbytné, protože záměna „provozovatele\" za „poskytovatele\" mění rozsah povinnosti.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "III. Aktéři a hodnotový řetězec (body 3 až 8, 68)", "text": "Bod 68 doplňuje **„navazujícího poskytovatele\"**, jímž je poskytovatel systému (včetně obecného systému AI), který integruje model AI, bez ohledu na to, zda model poskytuje sám a je vertikálně integrovaný, nebo zda jej získává od jiného subjektu. Tento pojem je nosný pro vztahy v hodnotovém řetězci obecných modelů (kapitola V) a pro povinnosti spolupráce mezi poskytovatelem modelu a navazujícím poskytovatelem systému.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "III. Aktéři a hodnotový řetězec (body 3 až 8, 68)", "text": "Souhrnně: aktéři jsou definováni funkčně a jejich role se mohou v čase i mezi vztahy měnit. Klíčovým bodem přechodu je čl. 25, podle něhož se z distributora, dovozce nebo zavádějícího subjektu stává za určitých podmínek poskytovatel s odpovídajícím zesílením povinností.", "kotvy": { "clanky": [ 25 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "IV. Životní cyklus a určení produktu (body 9 až 13, 18, 23)", "text": "Body 9 až 11 přebírají slovník produktové bezpečnosti. **„Uvedením na trh\"** (bod 9) je první dodání systému nebo obecného modelu na trh Unie. **„Dodáním na trh\"** (bod 10) je dodání k distribuci nebo použití v rámci obchodní činnosti. **„Uvedením do provozu\"** (bod 11) je dodání systému k prvnímu použití přímo zavádějícímu subjektu nebo pro vlastní použití se zamýšleným účelem. Tyto okamžiky určují, odkdy se váží povinnosti a odkdy běží dozorové mechanismy.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "IV. Životní cyklus a určení produktu (body 9 až 13, 18, 23)", "text": "Bod 12 vymezuje **„zamýšlený účel\"** jako použití zamýšlené poskytovatelem včetně kontextu a podmínek uvedených v návodu, propagačních materiálech a technické dokumentaci. Zamýšlený účel je referenčním bodem pro klasifikaci rizika i pro posuzování shody. Poskytovatel jej sám vymezuje, a tím zároveň spoluurčuje regulační režim svého systému.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 15, "oddil": "IV. Životní cyklus a určení produktu (body 9 až 13, 18, 23)", "text": "Bod 13 doplňuje **„rozumně předvídatelné nesprávné použití\"** jako použití v rozporu se zamýšleným účelem, které však může vyplynout z rozumně předvídatelného lidského chování nebo interakce s jinými systémy. Dvojice „zamýšlený účel\" a „rozumně předvídatelné nesprávné použití\" tvoří rámec, v němž se hodnotí rizika: poskytovatel nemůže odpovědnost omezit jen na ideální použití, musí počítat i s předvídatelnými odchylkami.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 16, "oddil": "IV. Životní cyklus a určení produktu (body 9 až 13, 18, 23)", "text": "Bod 18 vymezuje **„výkonnost\"** jako schopnost systému dosáhnout zamýšleného účelu. Bod 23 vymezuje **„podstatnou změnu\"** jako změnu po uvedení na trh, kterou poskytovatel nepředvídal a která ovlivňuje soulad s požadavky nebo mění zamýšlený účel. Podstatná změna je významná proto, že zpravidla vyvolává potřebu nového posouzení shody; drobná aktualizace nikoli.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 17, "oddil": "IV. Životní cyklus a určení produktu (body 9 až 13, 18, 23)", "text": "Body 16 a 17 vymezují **„stažení z oběhu\"** (návrat k poskytovateli nebo vyřazení z provozu) a **„stažení z trhu\"** (zabránění dalšímu dodávání systému nacházejícího se v řetězci). Rozlišení odpovídá dvěma fázím nápravných opatření a promítá se do dozorových pravomocí podle kapitoly IX.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 18, "oddil": "V. Produktová bezpečnost a shoda (body 14, 20 až 28, 49)", "text": "Toto hnízdo přebírá aparát nového legislativního rámce. **„Bezpečnostní komponentou\"** (bod 14) je komponenta plnící bezpečnostní funkci produktu nebo systému, jejíž porucha ohrožuje zdraví a bezpečnost. Tento pojem je branou k příloze I. **„Posuzováním shody\"** (bod 20) je postup prokázání splnění požadavků kapitoly III oddílu 2. **„Subjektem posuzování shody\"** (bod 21) a **„oznámeným subjektem\"** (bod 22) jsou třetí strany, které shodu ověřují.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 19, "oddil": "V. Produktová bezpečnost a shoda (body 14, 20 až 28, 49)", "text": "**„Označením CE\"** (bod 24) poskytovatel vyjadřuje shodu s požadavky kapitoly III oddílu 2 a dalších harmonizačních předpisů. **„Harmonizovanou normou\"** (bod 27) a **„společnou specifikací\"** (bod 28) se rozumějí technické prostředky ke splnění požadavků. Harmonizovaná norma, na niž byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku, zakládá domněnku shody (čl. 40 odst. 1); společné specifikace, jimiž lze požadavky konkretizovat, upravuje čl. 41. Odkazy na nařízení (EU) č. 1025/2012 činí tyto pojmy jednotnými napříč právem Unie.", "kotvy": { "clanky": [ 40, 41 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 20, "oddil": "V. Produktová bezpečnost a shoda (body 14, 20 až 28, 49)", "text": "Bod 49 vymezuje **„závažný incident\"** jako incident nebo chybné fungování vedoucí ke smrti nebo závažnému poškození zdraví, k závažnému narušení kritické infrastruktury, k porušení povinností chránících základní práva nebo k závažnému poškození majetku či životního prostředí. Tato definice je nosná pro oznamovací povinnost podle čl. 73 a pro monitorování po uvedení na trh (bod 25, čl. 72).", "kotvy": { "clanky": [ 72, 73 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 21, "oddil": "VI. Data (body 29 až 33, 50 až 52)", "text": "Body 29 až 33 rozlišují **trénovací, validační a testovací data** a **vstupní data**. Rozlišení je nosné pro požadavky na jakost dat podle čl. 10 u vysoce rizikových systémů (reprezentativnost, správnost, úplnost). Zdůrazňuji, že validační data (bod 30) slouží k vyladění parametrů, které nelze ovlivnit učením, kdežto trénovací data (bod 29) k přizpůsobení parametrů učením. Toto technické rozlišení má normativní důsledky v čl. 10.", "kotvy": { "clanky": [ 10 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 22, "oddil": "VI. Data (body 29 až 33, 50 až 52)", "text": "Body 50 až 52 přebírají pojmy z ochrany osobních údajů odkazem: **„osobními údaji\"** (bod 50), **„neosobními údaji\"** (bod 51) a **„profilováním\"** (bod 52) se rozumí tytéž pojmy jako v GDPR (čl. 4 body 1 a 4). Tím se zajišťuje soulad s GDPR, který podle čl. 2 odst. 7 zůstává nedotčen.", "kotvy": { "clanky": [ 2, 4 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 23, "oddil": "VII. Biometrie (body 34 až 44)", "text": "Biometrické hnízdo je nosné pro zákazy podle čl. 5 i pro vysoce rizikové oblasti podle přílohy III. **„Biometrickými údaji\"** (bod 34) jsou osobní údaje z technického zpracování tělesných, fyziologických nebo behaviorálních znaků. Poznamenávám, že definice v AI Actu je konstruována pro účely tohoto nařízení a nemusí se ve všech ohledech krýt s pojmem biometrických údajů v GDPR (čl. 9); bod 14 odůvodnění nicméně žádá, aby byl tento pojem vykládán s ohledem na jeho vymezení v čl. 4 bodu 14 GDPR, čl. 3 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1725 a čl. 3 bodu 13 směrnice (EU) 2016/680, a připomíná, že biometrické údaje mohou umožnit autentizaci, identifikaci či kategorizaci i rozpoznávání emocí. U zvláštních kategorií údajů proto bod 37 odkazuje výslovně na GDPR, směrnici (EU) 2016/680 a nařízení (EU) 2018/1725.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 4, 5, 9 ], "body_oduvodneni": [ 14 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 24, "oddil": "VII. Biometrie (body 34 až 44)", "text": "Nařízení pečlivě rozlišuje tři operace. **„Biometrická identifikace\"** (bod 35) je automatizované rozpoznávání znaků za účelem zjištění totožnosti porovnáním s údaji v databázi (režim „one-to-many\"). Bod 15 odůvodnění upřesňuje dvě věci. Biometrická identifikace probíhá porovnáním s údaji v referenční databázi, a to bez ohledu na to, jestli k tomu člověk dal souhlas. A nespadají sem systémy určené výhradně k ověření totožnosti, jejichž jediným účelem je potvrdit, že člověk je tím, za koho se prohlašuje, například pro přístup ke službě nebo odblokování zařízení. **„Biometrické ověření\"** (bod 36) je naopak ověření „one-to-one\" (autentizace) porovnáním s dříve poskytnutými údaji. Toto rozlišení je zásadní, protože ověření (jeden k jednomu) je zpravidla méně invazivní a nařízení je posuzuje mírněji než identifikaci (jeden k mnoha).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 15 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 25, "oddil": "VII. Biometrie (body 34 až 44)", "text": "**„Systémem rozpoznávání emocí\"** (bod 39) je systém pro zjišťování nebo odvozování emocí či záměrů z biometrických údajů (bod 18 odůvodnění z tohoto pojmu vyjímá pouhé zjištění snadno viditelných výrazů, gest či pohybů a rovněž fyzické stavy jako bolest nebo únava, například u systémů sledujících únavu pilotů či řidičů). **„Systémem biometrické kategorizace\"** (bod 40) je systém pro zařazení osob do kategorií na základě biometrických údajů, pokud není pouhým doplňkem jiné komerční služby a není nezbytný z objektivních technických důvodů (k výluce doplňkového prvku uvádí bod 16 odůvodnění příklad filtrů kategorizujících rysy obličeje na online tržištích nebo v sociálních sítích, které nelze použít bez hlavní služby). Obě definice jsou branou k zákazům a k povinnostem transparentnosti (čl. 5, čl. 50).", "kotvy": { "clanky": [ 5, 50 ], "body_oduvodneni": [ 16, 18 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 26, "oddil": "VII. Biometrie (body 34 až 44)", "text": "Nejcitlivější je rozlišení identifikace na dálku. **„Systémem biometrické identifikace na dálku\"** (bod 41) je systém identifikující osoby bez jejich aktivního zapojení, obvykle na dálku, porovnáním s referenční databází. Uvnitř tohoto pojmu nařízení odlišuje dvě věci. **Identifikace v reálném čase** (bod 42) je ta, u které zachycení, porovnání a identifikace proběhnou bez zbytečného odkladu; krátká omezená zpoždění se tolerují právě proto, aby se pravidlo nedalo obejít. **Následná identifikace** (bod 43) je jakákoli jiná.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 27, "oddil": "VII. Biometrie (body 34 až 44)", "text": "Rozdíl mezi reálným časem a následnou identifikací je normativně zásadní. Právě identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva je jádrem zákazu podle čl. 5 (s úzkými výjimkami), zatímco následná identifikace spadá zpravidla do režimu vysokého rizika. Definice v bodě 42 je proto formulována tak, aby zabránila účelovému „mírnému zpoždění\", jímž by se provozovatel vyhnul přísnějšímu režimu. Bod 17 odůvodnění to potvrzuje výslovně. U systémů fungujících v reálném čase probíhá zaznamenání i porovnání okamžitě, téměř okamžitě nebo bez významného zpoždění, a nemá vznikat prostor pro obcházení pravidel tím, že se zavede menší zpoždění. U následné identifikace se zachycené údaje porovnávají až se značným odstupem.", "kotvy": { "clanky": [ 5 ], "body_oduvodneni": [ 17 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 28, "oddil": "VII. Biometrie (body 34 až 44)", "text": "**„Veřejně přístupným prostorem\"** (bod 44) je jakékoli fyzické místo, veřejné nebo soukromé, přístupné neurčenému počtu osob bez ohledu na případné podmínky přístupu nebo omezení kapacity. Pojem je široký a zahrnuje například obchodní centra, nádraží nebo stadiony. Rozhodující je faktická přístupnost neurčenému okruhu osob, nikoli vlastnický režim místa. Bod 19 odůvodnění pojem dále rozvádí řadou příkladů (obchody, banky, stadiony, nádraží, letiště, parky) a naopak z něj vylučuje prostory přístupné jen vymezeným osobám, věznice a stanoviště hraniční kontroly i prostory ryze online. Přístupnost se posuzuje případ od případu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 19 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 29, "oddil": "VIII. Vymáhání práva a instituce (body 19, 26, 45 až 48)", "text": "**„Donucovacím orgánem\"** (bod 45) je veřejný orgán příslušný k prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů a výkonu trestů, nebo jiný orgán pověřený právem členského státu vykonávat pro tyto účely veřejnou moc. **„Vymáháním práva\"** (bod 46) jsou činnosti takových orgánů nebo činnosti prováděné jejich jménem. Oba pojmy vymezují okruh, v němž platí zvláštní (přísnější i výjimkové) režimy AI Actu, zejména u biometrické identifikace.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 30, "oddil": "VIII. Vymáhání práva a instituce (body 19, 26, 45 až 48)", "text": "Body 19 a 26 vymezují institucionální aktéry na vnitrostátní úrovni: **„oznamující orgán\"** (bod 19) odpovídá za jmenování a monitorování subjektů posuzování shody, **„orgán dozoru nad trhem\"** (bod 26) provádí činnosti podle nařízení (EU) 2019/1020. **„Příslušným vnitrostátním orgánem\"** (bod 48) se rozumí oznamující orgán nebo orgán dozoru nad trhem; u systémů používaných orgány Unie se odkazy na příslušné orgány považují za odkazy na Evropského inspektora ochrany údajů.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 31, "oddil": "VIII. Vymáhání práva a instituce (body 19, 26, 45 až 48)", "text": "Bod 47 vymezuje **„úřad pro AI\"** jako úlohu Komise přispívat k zavádění, monitorování a dohledu nad systémy a obecnými modely. Odkazy na úřad pro AI se považují za odkazy na Komisi. Úřad pro AI tedy není samostatnou agenturou s vlastní právní subjektivitou, nýbrž funkcí uvnitř Komise, což má význam pro výklad jeho pravomocí v kapitole V a VII.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 32, "oddil": "IX. Sandbox a testování v reálných podmínkách (body 53 až 59)", "text": "Body 53 až 55 zavádějí nástroje podpory inovací. **„Regulačním sandboxem pro AI\"** (bod 55) je kontrolovaný rámec zřízený příslušným orgánem, který umožňuje vyvíjet, trénovat, ověřovat a testovat inovativní systém pod regulačním dohledem po omezenou dobu. K sandboxu se váží plány testování (body 53, 54) a podrobná úprava v kapitole VI (čl. 57 a násl.).", "kotvy": { "clanky": [ 57 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 33, "oddil": "IX. Sandbox a testování v reálných podmínkách (body 53 až 59)", "text": "Body 57 až 59 upravují **„testování v reálných podmínkách\"** (dočasné testování mimo laboratoř za účelem shromáždění spolehlivých údajů, aniž jsou naplněny podmínky uvedení na trh), **„subjekt\"** účastnící se takového testování (bod 58) a **„informovaný souhlas\"** (bod 59) jako svobodný, konkrétní, jednoznačný a dobrovolný projev vůle po poučení. Tato triáda je nosná pro čl. 60 a pro rozhraní vůči výjimce podle čl. 2 odst. 8.", "kotvy": { "clanky": [ 2, 60 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 34, "oddil": "X. Obecné modely a další pojmy (body 56, 60 až 64, 66, 67)", "text": "Hnízdo obecných modelů je nosné pro kapitolu V. **„Obecným modelem AI\"** (bod 63) je model vykazující významnou obecnost a schopný kompetentně plnit širokou škálu úkolů bez ohledu na způsob uvedení na trh, s výjimkou modelů používaných jen pro výzkum, vývoj nebo prototypy. **„Obecným systémem AI\"** (bod 66) je systém založený na takovém modelu, schopný sloužit různým účelům. Rozlišení modelu a systému je určující: povinnosti kapitoly V se váží na model, kdežto povinnosti podle rizika na systém.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 35, "oddil": "X. Obecné modely a další pojmy (body 56, 60 až 64, 66, 67)", "text": "**„Schopnostmi s velkým dopadem\"** (bod 64) jsou schopnosti odpovídající nejpokročilejším obecným modelům nebo je překračující. Na ně navazuje již zmíněné systémové riziko (bod 65). **„Operací s pohyblivou řádovou čárkou\"** (bod 67) je matematická operace s čísly s pohyblivou řádovou čárkou. Tento zdánlivě technický pojem je nosný proto, že úhrn takových operací (FLOP) použitých při výcviku modelu je prahovým kritériem domněnky schopností s velkým dopadem, a tím i systémového rizika podle čl. 51 (práh vyšší než 10^25 operací).", "kotvy": { "clanky": [ 51 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 36, "oddil": "X. Obecné modely a další pojmy (body 56, 60 až 64, 66, 67)", "text": "Bod 56 vymezuje **„gramotnost v oblasti AI\"** jako dovednosti, znalosti a chápání umožňující s přihlédnutím k právům a povinnostem zavádět systémy informovaně a být si vědom jejich možností i rizik. Tato definice je základem povinnosti podle čl. 4. Bod 60 vymezuje **„deep fake\"** jako obrazový, zvukový nebo video obsah vytvořený nebo manipulovaný AI, který se podobá existujícím osobám či událostem a mohl by se nepravdivě jevit jako pravdivý. Je nosný pro povinnost transparentnosti podle čl. 50 odst. 4.", "kotvy": { "clanky": [ 4, 50 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 37, "oddil": "X. Obecné modely a další pojmy (body 56, 60 až 64, 66, 67)", "text": "Zbývající definice mají povahu odkazovací nebo evidenční: **„kritickou infrastrukturou\"** (bod 62) se rozumí totéž co ve směrnici (EU) 2022/2557, **„zvláštními kategoriemi osobních údajů\"** (bod 37) tytéž kategorie jako v GDPR a odpovídajících předpisech, **„citlivými operativními údaji\"** (bod 38) údaje z oblasti trestního řízení a **„rozsáhlým porušením práva\"** (bod 61) přeshraniční porušení zasahující více členských států. Tyto pojmy se vykládají v souladu s předpisy, na něž odkazují, a nezavádějí samostatný obsah nad jejich rámec.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Poskytovatel, nebo zavádějící subjekt (body 3 a 4).** Firma koupí hotový model, nasadí ho pod svým jménem a nabízí jako vlastní službu. Podle čl. 25 se z ní stává poskytovatel se všemi povinnostmi, i když model nevyvinula. Firma, která tentýž model používá interně beze změny označení, zůstává zavádějícím subjektem.\n\n**2. Kdy se identifikace nepočítá (bod 35).** Odemknutí telefonu obličejem je ověření totožnosti, ne biometrická identifikace: systém jen potvrzuje, že jste ten, za koho se prohlašujete. Porovnání tváře z kamery proti databázi hledaných osob je identifikace, protože se hledá, kdo to je.\n\n**3. Reálný čas a následná identifikace (body 42, 43).** Kamera na náměstí porovnává tváře proti databázi průběžně: reálný čas. Policie večer projde záznam z téže kamery a hledá v něm konkrétní osobu: následná identifikace, tedy jiný režim a zpravidla vysoké riziko podle přílohy III. Zavést dvouminutové zpoždění, aby se z prvního stalo druhé, nefunguje; bod 17 odůvodnění to výslovně vylučuje.\n\n**4. Podstatná změna (bod 23).** Aktualizace, kterou výrobce předvídal a popsal v technické dokumentaci, podstatnou změnou není. Doučení modelu na jiných datech pro jiný účel jí je, a systém se posuzuje znovu.", "praxe": "**Definice čtěte dřív než povinnosti.** Skoro každý spor o to, co musíte splnit, je ve skutečnosti spor o to, do které definice spadáte. Nejdražší jsou tři: systém AI (bod 1), poskytovatel versus zavádějící subjekt (body 3 a 4) a podstatná změna (bod 23).\n\n**Roli si zapište a hlídejte.** Role není trvalý stav. Přeznačením systému, jeho podstatnou změnou nebo změnou zamýšleného účelu se ze zavádějícího subjektu stává poskytovatel podle čl. 25, a s ním přichází celá kapitola III.\n\n**Co nepomůže.** Označit systém ve smlouvě jako „nástroj\", „asistenta\" nebo „automatizaci\" nemá žádný účinek. Definice jsou autonomní pojmy práva Unie a smluvní pojmenování je nezmění.", "judikatura": "**Zatím žádná.** Rozhodnutí, která by definice z čl. 3 vykládala, k datu poslední kontroly tohoto komentáře neexistují. Komise k definici systému AI vydala pokyny podle čl. 96 (6. 2. 2025); jsou nezávazné a nenahrazují soudní výklad.", "otevrene_otazky": "**1. Práh odvozování u bodu 1.** Nařízení říká, že systém musí odvozovat, jak generovat výstupy, a že to přesahuje základní zpracování údajů. Kde přesně ten práh leží, se ale z textu ani z bodu 12 odůvodnění vyčíst nedá.\n\n**2. Kdy je změna „podstatná\" (bod 23).** Kritérium se opírá o to, jestli změnu poskytovatel předvídal v posouzení shody. U modelů, které se dál učí z provozu, je hranice mezi předvídaným vývojem a novou verzí nejasná, a přitom rozhoduje o tom, jestli se má posouzení shody opakovat.\n\n**3. Hranice „zamýšleného účelu\" u obecných modelů.** Obecný model nemá jeden zamýšlený účel, přesto se z něj přes navazujícího poskytovatele stává součást systémů s účely velmi konkrétními. Jak se zamýšlený účel určuje v takovém řetězci, text neřeší.\n\n**4. Autonomní výklad pojmu podnik.** Pro sankce podle čl. 99 odst. 6 je rozhodné, jestli je provozovatel podnikem. Nařízení pojem nedefinuje a odkaz na soutěžní pojetí je jen výkladová domněnka.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 1, 2, 3, 4, 5, 6, 9, 10, 16, 25, 26, 40, 41, 50, 51, 57, 60, 72, 73, 96, 99 ], "body_oduvodneni": [ 5, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 ], "prilohy": [ "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Nově vymezena bezpečnostní komponenta (bod 14) a doplněny definice malého podniku se střední tržní kapitalizací." }, { "typ": "clanek", "cislo": "4", "slug": "cl-4", "kapitola": "I", "nazev": "Gramotnost v oblasti AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-4", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 56 (definice gramotnosti)", "čl. 26 (povinnosti zavádějících subjektů)", "čl. 95 (kodexy chování)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povaha a adresáti povinnosti", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Co povinnost žádá a co nežádá", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Podpora ze strany Komise a států (odst. 2 a 3)", "od_okrajoveho_cisla": 8 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povaha a adresáti povinnosti", "text": "Čl. 4 zavádí první průřezovou hmotnou povinnost nařízení, která platí bez ohledu na rizikovost systému. Adresáty jsou jak poskytovatelé, tak zavádějící subjekty. Povinnost se přitom vztahuje nejen na vlastní zaměstnance, ale i na všechny další osoby, které se provozem a používáním systémů zabývají jménem těchto adresátů, což zahrnuje například externí dodavatele nebo agenturní pracovníky. Bod 20 odůvodnění řadí mezi ty, kdo mají povědomí získat, vedle poskytovatelů a zavádějících subjektů i dotčené osoby. Klade přitom důraz na to, aby všichni relevantní aktéři v hodnotovém řetězci AI měli poznatky nezbytné k tomu, aby se nařízení dodržovalo a dalo prosadit.", "kotvy": { "clanky": [ 4 ], "body_oduvodneni": [ 20 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povaha a adresáti povinnosti", "text": "Podle čl. 113 se čl. 4 použije již od 2. 2. 2025. Jde tedy o jednu z prvních účinných povinností celého nařízení, a to i pro provozovatele, kteří jinak systémy vysokého rizika neprovozují. Povinnost nemá podobu certifikace ani formalizovaného školení. Poznamenávám, že přímá sankce za porušení čl. 4 není v čl. 99 samostatně vyčleněna; nesplnění se však může projevit v celkovém posouzení souladu a v odpovědnostních vztazích.", "kotvy": { "clanky": [ 4, 99, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Povaha a adresáti povinnosti", "text": "Povinnost byla nařízením (EU) 2026/1744 přeformulována a je namístě to číst pozorně, protože se tím posunulo, co se dá vymáhat. Nové znění žádá „opatření **na podporu zlepšení** gramotnosti\" a k tomu výslovně dodává, že se nevyžaduje zaručit u jednotlivých osob konkrétní úroveň. Z povinnosti směřující k výsledku se tak stala povinnost úsilí.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Co povinnost žádá a co nežádá", "text": "Žádá se **opatření**, ne dosažená úroveň. Praktický důsledek: předmětem případné kontroly je to, co jste udělali a doložili, ne přezkoušení konkrétního zaměstnance. Kdo si dosud plnění čl. 4 stavěl na testech a certifikátech, plní víc, než se po něm žádá; kdo si ho stavěl na tom, že „lidé to nějak umí\", plní míň, protože neudělal nic, co by šlo doložit.", "kotvy": { "clanky": [ 4 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Co povinnost žádá a co nežádá", "text": "Nežádá se **záruka konkrétní úrovně u jednotlivce**. Věta v odstavci 1 je v textu záměrně a je to jediné místo, kde nařízení takhle výslovně vylučuje výsledkovou odpovědnost. Argument „ten člověk to zjevně neuměl, tedy jste porušili čl. 4\" tím ztrácí oporu; rozhodné zůstává, zda jste opatření přijali.", "kotvy": { "clanky": [ 4 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Co povinnost žádá a co nežádá", "text": "Měřítko opatření zůstalo kontextuální a beze změny. Tvoří ho technické znalosti, zkušenosti, vzdělání a odborná příprava dotčených osob, prostředí, v němž se systémy používají, a povaha osob nebo skupin, na kterých se používají. Bod 20 odůvodnění tomu odpovídá: povědomí se může lišit podle kontextu a může zahrnovat pochopení, jak se technické prvky uplatňují ve vývoji, jaká opatření se mají použít během používání a jak se výstupy vykládají.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 20 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Co povinnost žádá a co nežádá", "text": "Ve spojení s definicí v čl. 3 bodě 56 z toho plyne, že cílem není technická odbornost sama o sobě, nýbrž schopnost zavádět a používat systémy informovaně a být si vědom jejich možností, mezí a možných škod. Mám za to, že přiměřeným splněním povinnosti je odstupňovaný interní program (poučení, pokyny, dohled), jehož hloubka roste s rizikovostí nasazených systémů a s dopadem na dotčené osoby. U provozovatelů vysoce rizikových systémů se to prakticky propojuje s povinnostmi lidského dohledu podle čl. 14 a s povinnostmi zavádějícího subjektu podle čl. 26.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 14, 26 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Podpora ze strany Komise a států (odst. 2 a 3)", "text": "Odstavce 2 a 3 povinnost neukládají adresátům z odstavce 1, ale institucím. Komise a členské státy mají úsilí poskytovatelů a zavádějících subjektů podporovat, **zejména u malých a středních podniků**, a Komise má zveřejnit **praktické příklady plnění** na jednotné informační platformě podle čl. 62 odst. 3 písm. b). Rada s přihlédnutím k evropským rámcům kompetencí přijme doporučení, mimo jiné se společnými cíli.", "kotvy": { "clanky": [ 62 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Podpora ze strany Komise a států (odst. 2 a 3)", "text": "Pro praxi to má konkrétní dopad: až Komise příklady zveřejní, stanou se nejbližším dostupným měřítkem toho, co se považuje za splnění. Do té doby zůstává měřítkem doložitelnost vlastního postupu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Rozdílná úroveň pro různé lidi.** Vývojář, který model ladí, potřebuje rozumět tomu, jak se do systému promítají technická rozhodnutí. Referentka, která výstup jen čte a předává klientovi, potřebuje vědět, jak se výstup vykládá a kdy se mu nedá věřit. Obojí je gramotnost podle čl. 4, ale obsahem se to nepotkává.\n\n**2. Dodavatel jako adresát.** Firma si nechá vývoj systému udělat externě a nasadí ho. Gramotnost musí zajistit nejen u svých zaměstnanců, ale i u těch, kdo systém provozují jejím jménem. Externí správce systému tedy z povinnosti nevypadává.\n\n**3. Zranitelný adresát výstupu.** Systém pomáhá vyřizovat žádosti o sociální dávky. Pracovník, který s ním pracuje, musí podle čl. 4 rozumět i tomu, jak rozhodnutí dopadne na žadatele. Ohled na osoby, na kterých se systém používá, je v textu článku výslovně.", "praxe": "**Povinnost platí od 2. 2. 2025 a týká se každého poskytovatele i zavádějícího subjektu.** Nemá vlastní pokutové pásmo v čl. 99 odst. 4, ale nesplnění se projeví v kritériu organizačních opatření (čl. 99 odst. 7 písm. g).\n\n**Doložitelnost je celý rozdíl, a po novele ještě víc.** Článek nežádá certifikát ani konkrétní formu a výslovně nežádá ani zaručenou úroveň u jednotlivce. Žádá opatření. Opatření, které nikde není zaznamenané, se při kontrole prokazuje mimořádně špatně. Veďte tedy prostou evidenci: kdo, kdy, čím prošel a jaké téma to pokrývalo.\n\n**Odstupňujte to podle role.** Jednotné školení pro celou firmu je zpravidla buď zbytečně těžké pro většinu, nebo nedostatečné pro ty, kdo se systémem opravdu pracují. Text článku odstupňování výslovně předpokládá.", "judikatura": "**Zatím žádná.** Čl. 4 se používá od 2. 2. 2025 a rozhodnutí, která by pojem dostatečné gramotnosti vykládala, neexistují.", "otevrene_otazky": "**1. Kdy je opatření dost.** Otázka „kdy je gramotnost dostatečná\" po novele z velké části odpadá, protože se norma na dostatečnost neptá. Nastupuje ale otázka jiná: jaká intenzita opatření obstojí. Text nedává práh, obsah ani formu a do první rozhodovací praxe zůstává rozhodná doložitelnost vlastního postupu.\n\n**2. Jakou váhu dostanou příklady Komise.** Odstavec 2 ukládá Komisi zveřejnit praktické příklady plnění. Nejsou závazné, ale je pravděpodobné, že se z nich stane měřítko obvyklé praxe. Otevřené je, zda odchylka od nich bude muset být odůvodněna.\n\n**3. Vztah k sektorovým povinnostem.** V regulovaných oborech, tedy ve finančních službách, ve zdravotnictví nebo ve školství, existují vlastní požadavky na odbornost. Jestli je jejich splnění zároveň splněním čl. 4, nebo jde o dvě samostatné povinnosti, není postavené najisto.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 3, 4, 14, 26, 62, 95, 99, 113 ], "body_oduvodneni": [ 20 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Celý článek nahrazen. Povinnost zní nově „přijímají opatření na podporu zlepšení\" gramotnosti a výslovně nevyžaduje zaručit konkrétní úroveň u jednotlivých osob. Komise má zveřejnit praktické příklady, Rada přijmout doporučení." }, { "typ": "clanek", "cislo": "4a", "slug": "cl-4a", "kapitola": "I", "nazev": "Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů za účelem odhalování a nápravy zkreslení", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-4a", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 2 odst. 7 (nedotčenost práva o ochraně osobních údajů)", "čl. 10 odst. 2 písm. f) a g) (kvalita dat, zkreslení)", "čl. 59 (další zpracování v sandboxu)", "čl. 3 bod 37 (zvláštní kategorie osobních údajů)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "čl. 9 nařízení (EU) 2016/679 (GDPR)", "čl. 10 nařízení (EU) 2018/1725", "čl. 10 směrnice (EU) 2016/680" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Proč článek existuje a co nahrazuje", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Odstavec 1: poskytovatel vysoce rizikového systému a šest podmínek", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Odstavec 2: širší okruh, přísnější práh", "od_okrajoveho_cisla": 8 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Co článek nezakládá", "od_okrajoveho_cisla": 11 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Proč článek existuje a co nahrazuje", "text": "Odhalit zkreslení v datech znamená umět je změřit napříč chráněnými znaky. Bez údaje o etnickém původu, zdravotním stavu nebo sexuální orientaci nelze doložit, že model tyto skupiny neznevýhodňuje. Vzniká tím rozpor, který GDPR samo neřeší: zákaz zpracování zvláštních kategorií podle jeho čl. 9 brání právě tomu měření, které by diskriminaci odhalilo. Čl. 4a je odpovědí na tenhle rozpor.", "kotvy": { "clanky": [ 4, 9 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Proč článek existuje a co nahrazuje", "text": "Do 26. července 2026 stálo totéž pravidlo v čl. 10 odst. 5 a týkalo se jen poskytovatelů vysoce rizikových systémů. Nařízení (EU) 2026/1744 ho zrušilo a přesunulo sem, přičemž **rozšířilo okruh adresátů** o odstavec 2. Kdo pracuje se starším materiálem, najde v něm odkaz na čl. 10 odst. 5; ten už nikam nemíří.", "kotvy": { "clanky": [ 10 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Odstavec 1: poskytovatel vysoce rizikového systému a šest podmínek", "text": "Adresátem je **poskytovatel vysoce rizikového systému**. Zpracování je vázáno na účel podle čl. 10 odst. 2 písm. f) a g), tedy na zkoumání možných zkreslení a na opatření k jejich nápravě, a je přípustné, jen je-li „nezbytně nutné\".", "kotvy": { "clanky": [ 10 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Odstavec 1: poskytovatel vysoce rizikového systému a šest podmínek", "text": "Titul podle čl. 4a **nenahrazuje GDPR, přidává se k němu**. Text říká „kromě ustanovení nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a v příslušných případech i směrnice (EU) 2016/680\". Správce tedy stále musí vyřešit zákonnost, informování, práva subjektů a vše ostatní; čl. 4a odblokovává jen zákaz zpracování zvláštních kategorií.", "kotvy": { "clanky": [ 4 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Odstavec 1: poskytovatel vysoce rizikového systému a šest podmínek", "text": "Šest podmínek je **kumulativních** a žádná z nich není deklaratorní. Písmeno a) je test subsidiarity: nejdřív se musí zkusit jiná data, včetně **syntetických a anonymizovaných**. Kdo tenhle krok nezdokumentuje, nesplní podmínku, i kdyby zbytek dodržel.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Odstavec 1: poskytovatel vysoce rizikového systému a šest podmínek", "text": "Písmeno d) je nejtvrdší a v praxi nejpodceňovanější: zvláštní kategorie údajů **nesmějí být přeneseny, převedeny ani jinak zpřístupněny jiným stranám**. Vylučuje to předání externímu dodavateli, který model ladí, i sdílení testovací sady uvnitř skupiny. Kdo vývoj zadává ven, musí režim postavit jinak.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Odstavec 1: poskytovatel vysoce rizikového systému a šest podmínek", "text": "Písmeno f) se plní v dokumentaci podle GDPR, ne podle AI Actu, a právě proto se přehlíží: **záznamy o činnostech zpracování** musí obsahovat odůvodnění, proč bylo zpracování nezbytně nutné a proč cíle nešlo dosáhnout jinými daty. Je to písemné odůvodnění testu z písmene a) a při kontrole to bude první dokument, po kterém dozorový úřad sáhne.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Odstavec 2: širší okruh, přísnější práh", "text": "Odstavec 2 rozšiřuje okruh na **poskytovatele a zavádějící subjekty jiných systémů a modelů AI** a na **zavádějící subjekty vysoce rizikových systémů**. Prakticky tím pokrývá i toho, kdo model jen dolaďuje nebo nasazuje, a systémy mimo vysoké riziko.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Odstavec 2: širší okruh, přísnější práh", "text": "Práh je ale vyšší. Vedle **všech** podmínek odstavce 1 se navíc žádá, aby bylo zpracování „**naprosto nezbytné**\" a aby šlo o zkreslení, která pravděpodobně ovlivní zdraví a bezpečnost, nepříznivě dopadnou na základní práva nebo povedou k diskriminaci zakázané právem Unie. Zkreslení, které je jen technicky nežádoucí, tenhle titul neotevře.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Odstavec 2: širší okruh, přísnější práh", "text": "Dovětek „zejména pokud výstupy dat ovlivňují vstupy pro budoucí operace\" míří na zpětnovazební smyčky, tedy na systémy, které se učí z vlastních výstupů. Tam se zkreslení samo posiluje a argument nezbytnosti je nejsilnější.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Co článek nezakládá", "text": "Poslední věta odstavce 2 je krátká a rozhodující: **„Tento odstavec nezakládá povinnost provádět takové odhalování a nápravy zkreslení.\"** Čl. 4a je tedy oprávnění, ne povinnost. Povinnost zkoumat zkreslení má poskytovatel vysoce rizikového systému podle čl. 10 odst. 2 písm. f) a g); u okruhu podle odstavce 2 žádná taková povinnost z tohoto článku neplyne.", "kotvy": { "clanky": [ 4, 10 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "IV. Co článek nezakládá", "text": "Nezakládá ani obecný titul ke sběru citlivých údajů „pro budoucí testování\". Vazba na konkrétní účel, test subsidiarity a povinnost výmazu, jakmile je zkreslení napraveno, dohromady vylučují budování zásoby dat do zálohy.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "praxe": "**Nejdřív zkuste jiná data a zapište to.** Písmeno a) je vstupní brána celého článku a jediným důkazem o jejím splnění je záznam o tom, co jste zkusili a proč to nestačilo.\n\n**Nepředávejte tato data nikomu.** Písmeno d) je bezvýjimečné. Ladí-li model externí dodavatel, testovací sadu se zvláštními kategoriemi mu předat nelze.\n\n**Odůvodnění patří do záznamů podle GDPR.** Ne do technické dokumentace podle přílohy IV. Je to jediné místo, kde AI Act ukládá zápis do dokumentu vedeného podle jiného předpisu.", "otevrene_otazky": "**1. Jak dlouho smějí data zůstat.** Písmeno e) ukládá výmaz, „jakmile je zkreslení napraveno nebo jakmile u těchto údajů uplyne doba uchovávání, podle toho, co nastane dříve\". U modelu, který se doučuje průběžně, není zřejmé, kdy je zkreslení napraveno.\n\n**2. Kdo je „jiná strana\" podle písmene d).** Zda sem patří i zpracovatel jednající podle pokynů správce a jiná společnost téže skupiny, text neřeší. Doslovné čtení svědčí pro to, že ano.\n\n**3. Vztah k čl. 59.** Oba články otevírají zpracování nad rámec původního účelu, každý na jiném základě. Jestli se v sandboxu použijí souběžně, nebo se vylučují, postavené najisto není.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 2, 3, 4, 9, 10, 59 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "IV" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Zcela nový článek: zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, je-li nezbytné k odhalení a nápravě zkreslení u vysoce rizikových systémů." }, { "typ": "clanek", "cislo": "5", "slug": "cl-5", "kapitola": "II", "nazev": "Zakázané postupy v oblasti AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-5", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 body 1, 2, 34 až 46 (systém AI, riziko, biometrie, vymáhání práva)", "čl. 6 a příloha III (biometrie ve vysokém riziku)", "čl. 27 (posouzení dopadů na základní práva)", "čl. 49 (registrace)", "čl. 50 (transparentnost)", "čl. 96 (pokyny Komise)", "čl. 99 odst. 3 (sankce)", "příloha II (trestné činy pro čl. 5 odst. 1 písm. h bod iii)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "GDPR (nařízení (EU) 2016/679), zejména čl. 9", "směrnice (EU) 2016/680 (o ochraně údajů v trestních věcech)", "listina základních práv EU (čl. 1, 7, 8, 21)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povaha, adresáti a systematika zákazů", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Manipulace a zneužití zranitelnosti (písm. a, b)", "od_okrajoveho_cisla": 8 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Sociální skórování (písm. c)", "od_okrajoveho_cisla": 12 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Predikce trestné činnosti z profilování (písm. d)", "od_okrajoveho_cisla": 14 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Necílené vytváření databází obličejů (písm. e)", "od_okrajoveho_cisla": 16 }, { "oddil": "VI.", "nazev": "Rozpoznávání emocí na pracovišti a ve školách (písm. f)", "od_okrajoveho_cisla": 17 }, { "oddil": "VII.", "nazev": "Biometrická kategorizace citlivých znaků (písm. g)", "od_okrajoveho_cisla": 19 }, { "oddil": "VIII.", "nazev": "Biometrická identifikace na dálku v reálném čase (písm. h, odst. 2 až 7)", "od_okrajoveho_cisla": 21 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povaha, adresáti a systematika zákazů", "text": "Čl. 5 odst. 1 zakazuje **deset** postupů; osm od počátku a další dvě, písm. ba) a bb), přidalo nařízení (EU) 2026/1744 s účinky od 2. prosince 2026 (viz oddíl o novele níže). U vysokého rizika nařízení použití dovoluje, splníte-li podmínky; tady žádné takové podmínky nejsou a soulad s ostatními požadavky nařízení zákaz nezhojí.", "kotvy": { "clanky": [ 5 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povaha, adresáti a systematika zákazů", "text": "Slovo „absolutní\" je ale namístě používat opatrně, protože u tří písmen neplatí bez výhrady. Písmeno **h)** je celé postavené na výjimce: biometrická identifikace na dálku v reálném čase na veřejně přístupných místech pro účely vymáhání práva je zakázána, **není-li** nezbytně nutná pro jeden ze tří vyjmenovaných cílů, a i tehdy podléhá povolení a dalším podmínkám odstavců 2 až 4. A u nových písmen **ba) a bb)** vymezuje dosah zákazu odstavec 1a: pouhá způsobilost systému nestačí. U zbylých sedmi písmen zákaz výhrady nemá.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Povaha, adresáti a systematika zákazů", "text": "Souhlas dotčeného člověka na tom u osmi původních písmen nic nemění. **Výjimkou je nové písm. ba)**, kde je absence souhlasu přímo znakem zákazu: zakázán je materiál vytvořený nebo upravený, „aniž by dotčená osoba poskytla svobodný, konkrétní, informovaný, jednoznačný a výslovný souhlas\". Tam tedy souhlas rozhoduje.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Povaha, adresáti a systematika zákazů", "text": "Zákazy chrání jádro hodnot z čl. 1: lidskou důstojnost, autonomii vůle, rovnost a soukromí. Bod 28 odůvodnění to říká přímo. Dotčené praktiky považuje za mimořádně škodlivé a nekalé. Odporují podle něj hodnotám Unie, tedy úctě k lidské důstojnosti, svobodě, rovnosti, demokracii a právnímu státu. A odporují základním právům z Listiny, včetně zákazu diskriminace, ochrany údajů a soukromí a práv dítěte.", "kotvy": { "clanky": [ 1 ], "body_oduvodneni": [ 28 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "I. Povaha, adresáti a systematika zákazů", "text": "Zákaz dopadá na široký okruh lidí a firem, ale sloveso se mezi písmeny liší a je namístě to číst pozorně. Písmena a), b) a c) zakazují „uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání\" bez dalšího. Písmena d), e), f) a g) zakazují „uvádění na trh, uvádění do provozu **pro tento konkrétní účel** nebo používání\"; obecný systém dodaný bez toho účelu tedy pod zákaz nespadá. Písmeno h) zakazuje jen **používání**. Tento zákaz dopadá jak na poskytovatele (kdo systém vyvíjí a dodává), tak na zavádějící subjekt (kdo ho nasadí a používá ve své činnosti) i na další provozovatele. Rozhodující proto není vaše role v hodnotovém řetězci, ale samotné jednání. Zakázaného postupu se dopustí i ten, kdo systém jenom používá.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "I. Povaha, adresáti a systematika zákazů", "text": "Zákazy platí od 2. 2. 2025, tedy dřív než většina ostatních povinností nařízení. Za jejich porušení hrozí podle čl. 99 odst. 3 nejvyšší sankční pásmo: správní pokuta až 35 000 000 EUR, a jde-li o podnik, až 7 % celkového celosvětového ročního obratu za předchozí rok, podle toho, co je vyšší. Pro srovnání, porušení povinností u vysoce rizikových systémů má strop 15 000 000 EUR nebo 3 %. Už tou sazbou tedy nařízení říká, že zákazy z čl. 5 jsou nejzávažnější kategorie, jakou zná.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "I. Povaha, adresáti a systematika zákazů", "text": "Odstavec 8 říká, že článkem nejsou dotčeny zákazy plynoucí z jiného práva Unie. Zákazy podle čl. 5 se tedy použijí **vedle** jiných zákazů, ne místo nich. Typicky vedle GDPR nebo antidiskriminačního práva. Totéž říká bod 45 odůvodnění: nařízením nejsou dotčeny postupy zakázané právem Unie, včetně práva na ochranu údajů, nediskriminace, ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže. K jednotnému výkladu jednotlivých zákazů vydala Komise pokyny podle čl. 96. Čl. 99 odst. 1 na ně výslovně odkazuje, takže se při posuzování jednotlivých zákazů musí sledovat.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 96, 99 ], "body_oduvodneni": [ 45 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "II. Manipulace a zneužití zranitelnosti (písm. a, b)", "text": "Písmeno a) zakazuje systémy, které využívají **podprahových technik mimo vědomí osob nebo záměrně manipulativních či klamavých technik**. Musí jít o techniky, jejichž cílem nebo důsledkem je podstatné narušení chování člověka: znatelně zhorší jeho schopnost rozhodnout se informovaně, což ho dovede k rozhodnutí, které by jinak neudělal, a způsobí mu to nebo by mu to mohlo způsobit **významnou újmu**. Proč zrovna tyto techniky, vysvětluje bod 29 odůvodnění. Podkopávají autonomii, schopnost rozhodování a svobodnou volbu člověka. Dělají to buď podprahovými signály, které člověk nevnímá, nebo jinými technikami, kterým není schopen odolat. Jako prostředí, kde je kontrola nad tím, čemu je člověk vystaven, největší, uvádí například rozhraní mezi mozkem a strojem nebo virtuální realitu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 29 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "II. Manipulace a zneužití zranitelnosti (písm. a, b)", "text": "Skutková podstata má čtyři prvky a musí být splněné najednou: (i) manipulativní, klamavá nebo podprahová technika, (ii) podstatné narušení chování tím, že se zhorší schopnost rozhodnout se informovaně, (iii) rozhodnutí, které by člověk jinak neudělal, a (iv) významná újma. Dvě věci stojí za zdůraznění. Zaprvé stačí „cíl **nebo** důsledek\". Úmysl manipulovat se nevyžaduje, stačí manipulativní účinek. Zadruhé leží práh u „významné\" újmy, ne u jakékoli nevýhody. Běžné přesvědčovací techniky, tedy legitimní reklama, pod zákaz nespadají, protože tento kvalifikovaný účinek nemají. Obojí potvrzuje bod 29 odůvodnění. Poskytovatel ani zavádějící subjekt nemusí mít v úmyslu způsobit značnou újmu, plyne-li ta újma z manipulativních praktik. A běžné legitimní obchodní praktiky, například reklama v souladu s platným právem, se za škodlivou manipulaci samy o sobě nepovažují. Týž bod dodává dvě upřesnění: újma se může v čase nasčítat a zákaz nemá dopadat na zákonné lékařské postupy, jako je psychologická léčba nebo tělesná rehabilitace podle platného práva a lékařských norem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 29 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "II. Manipulace a zneužití zranitelnosti (písm. a, b)", "text": "Písmeno b) zakazuje systémy, které **využívají zranitelnosti** člověka nebo skupiny **kvůli věku, zdravotnímu postižení nebo specifické sociální či ekonomické situaci**, pokud je jejich cílem nebo důsledkem podstatné narušení chování působící významnou újmu. Oproti písmenu a) tu odpadá znak zhoršení informovaného rozhodnutí. Stačí zneužití zranitelnosti vymezené skupiny. Bod 29 odůvodnění ty skupiny přibližuje. U zdravotního postižení odkazuje na směrnici (EU) 2019/882. Jako příklad lidí zvlášť zranitelných kvůli sociální nebo ekonomické situaci uvádí osoby žijící v extrémní chudobě a etnické nebo náboženské menšiny.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 29 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "II. Manipulace a zneužití zranitelnosti (písm. a, b)", "text": "Obě písmena jsou k sobě jako obecné a zvláštní. Písmeno a) chrání kohokoli před manipulací. Písmeno b) přidává zesílenou ochranu vymezeným zranitelným skupinám, kde se nemusí prokazovat zhoršená schopnost rozhodování, protože zranitelnost sama o sobě zakládá zvýšené riziko. Mám za to, že v konkrétním případě se obě písmena mohou uplatnit současně a orgán dozoru si vybere tu skutkovou podstatu, jejíž znaky umí doložit spolehlivěji.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "III. Sociální skórování (písm. c)", "text": "Písmeno c) zakazuje systémy pro **hodnocení nebo klasifikaci fyzických osob v určitém časovém úseku na základě jejich sociálního chování nebo známých, odvozených nebo předvídaných osobních či osobnostních vlastností**. Zakázané je to tehdy, když výsledný sociální kredit vede ke znevýhodňujícímu zacházení. A to buď (bod i) v sociálních kontextech, které s původním sběrem dat nesouvisejí, nebo (bod ii) v míře neodůvodněné či nepřiměřené tomu sociálnímu chování a jeho závažnosti.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "III. Sociální skórování (písm. c)", "text": "Zákaz míří na to, čemu se říká sociální skórování. Zásadní je, že se **netýká jen orgánů veřejné moci**. Dopadá i na soukromé subjekty, což je oproti běžné představě „státního\" sociálního kreditu podstatně širší. Zároveň to není zákaz jakéhokoli hodnocení. Legitimní bodování bonity nebo hodnocení zaměstnance z relevantních a kontextově souvisejících dat pod něj nespadá, chybí-li přenos do nesouvisejícího kontextu (bod i) nebo nepřiměřenost (bod ii). Hranice mezi zakázaným skórováním a dovoleným hodnocením, které může být vysoce rizikové podle přílohy III, je proto v praxi nejcitlivější otázkou tohoto písmene. Bod 31 odůvodnění to potvrzuje z obou stran. Hodnocení sociálního kreditu výslovně zahrnuje veřejné i soukromé aktéry a může vést k diskriminačním výsledkům a k vyloučení celých skupin, čímž zasahuje právo na důstojnost a zákaz diskriminace. Zároveň nemají být dotčeny zákonné postupy posuzování osob prováděné za zvláštním účelem podle unijního či českého práva.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 31 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 14, "oddil": "IV. Predikce trestné činnosti z profilování (písm. d)", "text": "Písmeno d) zakazuje systémy pro **posuzování rizika, že fyzická osoba spáchá trestný čin, výhradně na základě profilování nebo posouzení jejích osobnostních znaků a vlastností**. Zákaz míří na prediktivní policejní práci, která se zaměřuje na jednotlivce a opírá se jen o jeho profil, ne o skutek. Bod 42 odůvodnění zákaz opírá o presumpci neviny. Lidé mají být posuzováni podle svého skutečného chování, ne podle chování, které AI předvídá pouze z profilování nebo z osobnostních rysů, jako je státní příslušnost, místo narození, bydliště, počet dětí, výše dluhu nebo typ vozidla.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 42 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 15, "oddil": "IV. Predikce trestné činnosti z profilování (písm. d)", "text": "Rozhoduje slovo „výhradně\". Zákaz se výslovně **netýká** systémů, které podporují lidské posouzení zapojení osoby do trestné činnosti, pokud už to posouzení stojí na objektivních a ověřitelných skutečnostech přímo souvisejících s trestnou činností. Hranice tedy vede mezi predikcí odvozenou z osobnostního profilu (zakázáno) a analytickou podporou lidského hodnocení opřeného o konkrétní důkazy (dovoleno, byť zpravidla v režimu vysokého rizika podle přílohy III). Na systémy, které predikují místo nebo čas činnosti a ne konkrétní osobu, toto písmeno vůbec nedopadá. Bod 42 odůvodnění hranici doplňuje. Zákaz nedopadá na analýzy rizik, které nestojí na profilování jednotlivců. Jako příklad uvádí posuzování pravděpodobnosti finančních podvodů podniků z podezřelých transakcí nebo nástroje, které ze známých tras předvídají pravděpodobnost odhalení omamných látek či nezákonného zboží celními orgány. A dodává, co musí být splněno u dovolené podpory lidského posouzení: důvodné podezření opřené o objektivní ověřitelné skutečnosti a posouzení člověkem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 42 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 16, "oddil": "V. Necílené vytváření databází obličejů (písm. e)", "text": "Písmeno e) zakazuje systémy, které **vytvářejí nebo rozšiřují databáze rozpoznávání obličeje necíleným získáváním zobrazení obličeje z internetu nebo kamerových záznamů**. Zákaz reaguje na praxi hromadného stahování tváří (anglicky scraping) a je záměrně široký. Rozhoduje totiž to, že sběr není cílený, ne k čemu má databáze sloužit. Cílené pořízení konkrétních snímků na základě zákonného titulu proto zákazu nepodléhá, kdežto plošné vytěžování veřejně dostupných obrázků pod něj spadá. Zákaz doplňuje ochranu podle GDPR, ale nenahrazuje ji (odst. 8). Důvod shrnuje bod 43 odůvodnění: tato praxe přispívá k pocitu hromadného sledování a může vést k hrubému porušování základních práv, včetně práva na soukromí.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 43 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 17, "oddil": "VI. Rozpoznávání emocí na pracovišti a ve školách (písm. f)", "text": "Písmeno f) zakazuje systémy, jejichž cílem je **odvodit emoce fyzické osoby na pracovišti a ve vzdělávacích institucích**. Výjimkou jsou systémy určené k zavedení nebo uvedení na trh z **lékařských nebo bezpečnostních důvodů**. Zákaz je kontextově omezený: míří právě na pracoviště a školu, kde je mocenská nerovnováha a tlak na dotčené lidi největší. Bod 44 odůvodnění to omezení vysvětluje dvěma důvody. Prvním je právě ta nerovnováha moci ve spojení s invazivní povahou těchto systémů, která může vést ke znevýhodňujícímu zacházení. Druhým je slabý vědecký základ rozpoznávání emocí: omezená spolehlivost, nedostatečná specifičnost a omezená zobecnitelnost, protože výraz emocí se liší mezi kulturami, mezi situacemi i u téhož člověka.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 44 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 18, "oddil": "VI. Rozpoznávání emocí na pracovišti a ve školách (písm. f)", "text": "Výjimka pro lékařské a bezpečnostní důvody je úzká a je namístě vykládat ji zdrženlivě. Mám za to, že pod ni spadá třeba detekce únavy řidiče z bezpečnostních důvodů, ale ne hodnocení „nasazení\" nebo „naladění\" zaměstnance, které je jádrem zakázaného postupu. Bod 44 odůvodnění výjimku váže na systémy uváděné na trh výhradně z lékařských nebo bezpečnostních důvodů, například na systémy k terapeutickému použití. K detekci únavy je namístě dodat bod 18 odůvodnění. Únava a bolest jsou fyzické stavy, které stojí mimo samotnou definici systému rozpoznávání emocí. Zjišťování únavy pilotů nebo řidičů kvůli předcházení nehodám proto pod písmeno f) nespadá už proto, že o rozpoznávání emocí vůbec nejde. Na lékařskou a bezpečnostní výjimku se přitom odvolávat vůbec nemusíte. Rozpoznávání emocí mimo pracoviště a školy tímto písmenem zakázané není, spadá ale zpravidla do režimu transparentnosti podle čl. 50 a může být vysoce rizikové.", "kotvy": { "clanky": [ 50 ], "body_oduvodneni": [ 18, 44 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 19, "oddil": "VII. Biometrická kategorizace citlivých znaků (písm. g)", "text": "Písmeno g) zakazuje systémy biometrické kategorizace, které **jednotlivě kategorizují fyzické osoby na základě jejich biometrických údajů za účelem dovození nebo odvození jejich rasy, politických názorů, členství v odborových organizacích, náboženského nebo filozofického přesvědčení, sexuálního života nebo sexuální orientace**. Výčet chráněných citlivých znaků odpovídá zvláštním kategoriím údajů podle čl. 9 GDPR a chrání před tím, aby se ty nejcitlivější charakteristiky odvozovaly z biometrie. Totéž říká bod 30 odůvodnění, který zákaz vztahuje na odvozování politických názorů, členství v odborech, náboženského nebo filozofického přesvědčení, rasy a sexuálního života nebo orientace z biometrických údajů, jako je obličej nebo otisky prstů.", "kotvy": { "clanky": [ 9 ], "body_oduvodneni": [ 30 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 20, "oddil": "VII. Biometrická kategorizace citlivých znaků (písm. g)", "text": "Zákaz se **netýká** označování nebo filtrování legálně získaných souborů biometrických údajů (například snímků) na základě biometrických údajů v oblasti vymáhání práva. Výjimka je úzká. Jde o technické třídění zákonně držených dat, ne o odvozování citlivých znaků jako takové. Stojí za poznámku, že biometrická kategorizace podle nezakázaných kritérií zakázaná není, podléhá ale povinnosti transparentnosti podle čl. 50 a podle okolností i režimu vysokého rizika. Bod 30 odůvodnění výjimku potvrzuje: nedopadá na zákonné označování, filtrování nebo kategorizaci souborů biometrických údajů získaných v souladu s právem, jako je třídění zobrazení podle barvy vlasů nebo očí využitelné při vymáhání práva. Bod 16 odůvodnění navíc z pojmu biometrické kategorizace vyjímá čistě vedlejší prvky neoddělitelně spjaté s jinou službou, například filtry rysů obličeje na on-line tržištích nebo v sociálních sítích, pokud tedy nejsou prostředkem, jak nařízení obejít.", "kotvy": { "clanky": [ 50 ], "body_oduvodneni": [ 16, 30 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 21, "oddil": "VIII. Biometrická identifikace na dálku v reálném čase (písm. h, odst. 2 až 7)", "text": "Písmeno h) zakazuje **používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva**. Použít takový systém smí donucovací orgán jen tehdy, když je to nezbytně nutné, a jen v nezbytně nutné míře. K tomu musí jít o jeden ze tří taxativně vymezených cílů. Zaprvé cílené vyhledávání určitých obětí únosů, obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování a vyhledávání pohřešovaných osob. Zadruhé prevence konkrétního, závažného a bezprostředního ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti nebo skutečného a bezprostředního či předvídatelného teroristického útoku. Zatřetí lokalizace nebo identifikace osoby podezřelé ze spáchání trestného činu z přílohy II, za který lze uložit trest odnětí svobody v maximální délce nejméně čtyři roky. Proč je zrovna tento zákaz nejpřísnější, vysvětluje bod 32 odůvodnění. Identifikace v reálném čase obzvlášť zasahuje do soukromí velké části populace, vyvolává pocit neustálého sledování a nepřímo odrazuje od výkonu svobody shromažďování. K tomu technické nepřesnosti mohou vést ke zkresleným a diskriminačním výsledkům, hlavně podle věku, etnické příslušnosti, rasy, pohlaví nebo zdravotního postižení. Podle bodu 33 odůvodnění jsou výjimky přípustné jen tam, kde je použití nezbytně nutné k dosažení významného veřejného zájmu, jehož význam převáží nad riziky. Hranice nejméně čtyř let odnětí svobody u třetího cíle má zajistit, aby použití šlo odůvodnit jen dostatečnou závažností činu, a seznam z přílohy II vychází ze seznamu 32 trestných činů podle rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 32, 33 ], "prilohy": [ "II" ] } }, { "cislo": 22, "oddil": "VIII. Biometrická identifikace na dálku v reálném čase (písm. h, odst. 2 až 7)", "text": "Písmeno h) je postavené jako zákaz s úzkými výjimkami, ne jako dovolení s podmínkami. Vykládá se proto restriktivně a výjimky se nerozšiřují. Tři meze jsou zabudované rovnou do definic v čl. 3. Zaprvé jde jen o identifikaci **na dálku v reálném čase** (bod 42), ne o následnou identifikaci (bod 43), která je zpravidla vysoce riziková podle přílohy III. Zadruhé jen ve **veřejně přístupném prostoru** (bod 44). Zatřetí jen pro účely **vymáhání práva** (bod 46). Mimo tyto meze písmeno h) nedopadá a použití se řídí jiným režimem, hlavně GDPR. Potvrzuje to i pododstavec za písmenem h), podle kterého není dotčen čl. 9 GDPR pro zpracování biometrických údajů k jiným než donucovacím účelům. Jak poznat reálný čas od následné identifikace, naznačuje bod 17 odůvodnění. U reálného času proběhne zaznamenání, porovnání i identifikace okamžitě nebo bez významného zpoždění. A nemá vznikat prostor pro obcházení pravidel tím, že se zavede malé zpoždění. Že mimo účel vymáhání práva písmeno h) nedopadá, potvrzují body 38 a 39 odůvodnění. Zvláštní rámec nařízení se pro jiné účely nepoužije a zpracování biometrických údajů se tam řídí čl. 9 odst. 1 GDPR, respektive čl. 10 směrnice (EU) 2016/680, vůči kterému tato úprava působí jako zvláštní pravidlo přednostní před obecným (lex specialis).", "kotvy": { "clanky": [ 3, 9, 10 ], "body_oduvodneni": [ 17 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 23, "oddil": "VIII. Biometrická identifikace na dálku v reálném čase (písm. h, odst. 2 až 7)", "text": "Odstavce 2 a 3 přidávají k výjimkám procesní záruky a ty jsou samy o sobě podmínkou zákonnosti. Když je nesplníte, je použití nezákonné, i kdyby některý ze tří cílů naplněný byl. Podle odstavce 2 lze systém použít pouze **k potvrzení totožnosti konkrétně cílené osoby**. Musíte přitom zohlednit povahu situace, tedy závažnost, pravděpodobnost a rozsah újmy, kdyby se systém nepoužil, i důsledky pro práva všech dotčených lidí. A použít ho smíte teprve poté, co donucovací orgán dokončil **posouzení dopadů na základní práva podle čl. 27** a **zaregistroval systém v databázi EU podle čl. 49**. V řádně odůvodněných naléhavých případech lze začít i bez registrace, když se provede bez zbytečného odkladu. Tyto prvky rozvádí bod 34 odůvodnění. Zohlednit je třeba povahu situace, která vedla k žádosti, i důsledky pro práva a svobody všech dotčených. Systém se nasadí pouze k potvrzení totožnosti konkrétně cílené osoby a jen v nezbytně nutném rozsahu co do doby i zeměpisného a osobního rozsahu. A nasadí se až po dokončení posouzení dopadů a, nestanoví-li nařízení jinak, po registraci systému. Pro každý případ má být vhodně zvolena referenční databáze osob.", "kotvy": { "clanky": [ 27, 49 ], "body_oduvodneni": [ 34 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 24, "oddil": "VIII. Biometrická identifikace na dálku v reálném čase (písm. h, odst. 2 až 7)", "text": "Podle odstavce 3 podléhá každé použití **předchozímu povolení justičního nebo nezávislého správního orgánu** a jeho rozhodnutí je závazné. V naléhavé situaci lze začít i bez povolení, požádat o ně se ale musí nejpozději do 24 hodin. Když je povolení zamítnuto, použití se okamžitě zastaví a veškeré údaje, výsledky a výstupy se vymažou. Bod 35 odůvodnění tuto záruku vykládá. Povolení má být zásadně získáno před použitím a výjimka z důvodu naléhavosti je namístě jen tehdy, když je fakticky a objektivně nemožné je získat předem. Vymazání se týká vstupních údajů, které systém získal během používání, a výsledků a výstupů, ne však vstupů zákonně získaných podle jiného práva. Orgán povolení udělí jen tehdy, když je na základě objektivních důkazů přesvědčen o nezbytnosti a přiměřenosti použití omezeného na nezbytnou dobu a zeměpisný a osobní rozsah. Klíčová je poslední věta odstavce 3: výlučně na základě výstupu systému nelze přijmout žádné rozhodnutí s nepříznivými právními účinky pro člověka. Automatický výstup tedy sám o sobě nesmí zakládat zásah, vyžaduje se lidské posouzení.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 35 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 25, "oddil": "VIII. Biometrická identifikace na dálku v reálném čase (písm. h, odst. 2 až 7)", "text": "Odstavce 4 až 7 přidávají dozorovou a ohlašovací vrstvu. Každé použití se oznamuje orgánu dozoru nad trhem a orgánu pro ochranu osobních údajů (odstavec 4). Příslušné orgány předkládají Komisi výroční zprávy (odstavec 6). Komise zveřejňuje souhrnné výroční zprávy (odstavec 7). Tuto vrstvu předjímá bod 36 odůvodnění, podle kterého je o každém použití informován příslušný orgán dozoru nad trhem i vnitrostátní orgán pro ochranu osobních údajů a oba k použití předkládají Komisi výroční zprávu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 36 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 26, "oddil": "VIII. Biometrická identifikace na dálku v reálném čase (písm. h, odst. 2 až 7)", "text": "Odstavec 5 je klíčem k celému režimu: používání systému **není dovolené automaticky**. Je dovolené jen tehdy, pokud se členský stát rozhodne ho ve svém právu povolit, a to v mezích písmene h) a odstavců 2 a 3. Členský stát pak stanoví podrobná pravidla o žádostech, povolování, dohledu a podávání zpráv, oznámí je Komisi do 30 dnů a může zavést i **přísnější** úpravu. Z toho plyne dvojí. Bez vnitrostátní úpravy, která to výslovně povolí, je nepřípustné i to výjimkové použití. A členské státy mohou jít nad rámec ochrany podle nařízení, ne pod něj. Nařízení tu stanoví strop dovoleného použití, ne standard, který by bylo nutné dovolit. Tento princip potvrzuje bod 37 odůvodnění: použití je možné jen tam, kde se členský stát rozhodl tuto možnost výslovně stanovit v podrobných pravidlech svého práva, a jen v míře tam stanovené. Členské státy nemusejí tuto možnost stanovit vůbec, nebo ji mohou stanovit jen pro některé z cílů, které povolené použití odůvodňují, a svá pravidla oznámí Komisi do 30 dnů.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 37 ], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Následující případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci. Slouží k tomu, aby bylo vidět, kudy hranice vede, protože právě na hranici se text článku nejhůř používá.\n\n**1. Skórování zákazníků (písm. c).** Banka boduje bonitu klienta z jeho platební historie, příjmu a dluhů. Zákaz nedopadá: data souvisejí s posuzovaným kontextem a míra je přiměřená. Kdyby ale táž banka do skóre započetla, jak se klient chová na sociálních sítích nebo s kým se stýká, a odepřela mu podle toho úvěr, jde o přenos do nesouvisejícího kontextu podle bodu i) a zákaz se uplatní. Hranicí není to, že se boduje, ale odkud data pocházejí a co se z nich vyvozuje.\n\n**2. Únava versus nasazení (písm. f).** Kamera v kabině sleduje otevření očí a polohu hlavy řidiče a při známkách únavy spustí varování. Nespadá pod zákaz, a to hned dvakrát: únava je podle bodu 18 odůvodnění fyzický stav mimo definici rozpoznávání emocí, a i kdyby o rozpoznávání emocí šlo, kryje to bezpečnostní výjimka. Táž kamera vyhodnocující, jestli se řidič tváří spokojeně a jak je „naladěný na směnu\", pod zákaz spadá. Bezpečnostní výjimka ji nekryje, protože k bezpečnosti se nevztahuje.\n\n**3. Cílený a necílený sběr (písm. e).** Policie na základě soudního příkazu stáhne z kamerového záznamu snímky konkrétního podezřelého. Zákaz nedopadá, protože sběr je cílený. Firma, která projede veřejné profily a vybuduje z nich databázi tváří pro budoucí rozpoznávání, spadá pod zákaz bez ohledu na to, k čemu tu databázi chce použít. Rozhoduje necílenost, ne účel.\n\n**4. Místo versus osoba (písm. d).** Systém předpovídající, ve které čtvrti a v jakou denní dobu roste riziko krádeží, pod písmeno d) nespadá, protože necílí na konkrétního člověka. Systém, který ze státní příslušnosti, bydliště a počtu dětí spočítá u jmenované osoby pravděpodobnost, že spáchá trestný čin, spadá. Mezi tím leží systém, který analyzuje konkrétní podezřelé transakce a předá výsledek vyšetřovateli k posouzení. Ten je dovolený, protože posouzení stojí na objektivních skutečnostech a rozhoduje člověk.\n\n**5. Manipulace versus reklama (písm. a).** Reklama, která zdůrazňuje výhody produktu a časově omezenou slevu, pod zákaz nespadá, ani když je nátlaková. Chybí kvalifikovaný účinek, tedy významná újma. Rozhraní, které v hazardní aplikaci zrychluje sázky pod prahem vnímání a systematicky vede uživatele k prohrám nad rámec jeho rozpočtu, se zákazu blíží: podprahová technika, narušení rozhodování a majetková újma jsou na místě.", "praxe": "**Kdy se vás to týká.** Kdykoli systém AI vyvíjíte, uvádíte na trh nebo jen používáte. U většiny písmen jsou zakázané všechny tři činnosti, takže se odpovědnosti nezbavíte tím, že systém jen provozujete a nevyrobili jste ho.\n\n**Co udělat před nasazením.** Projděte systém proti všem deseti zákazům z odst. 1 (osm původních a od 2. 12. 2026 i písm. ba) a bb)). Není to formalita: zákazy platí od 2. 2. 2025, tedy dřív než většina nařízení, a nesou nejvyšší sankci. Screening dělejte podle toho, co systém dělá, ne podle toho, jak se jmenuje a v jakém oboru běží.\n\n**Co nepomůže.** Souhlas dotčeného člověka zákaz nezhojí. Splnění požadavků na vysoce rizikové systémy taky ne. A zákaz platí vedle GDPR a antidiskriminačního práva, ne místo nich, takže jedno jednání může založit sankci ve dvou režimech současně.\n\n**U biometrické identifikace na dálku navíc.** Bez zvláštní české úpravy, která ji výslovně povolí, je nepřípustné i to výjimkové použití podle písm. h). Pokud takovou úpravu stát přijme, může být přísnější než nařízení, mírnější ne.", "judikatura": "**Zatím žádná.** Čl. 5 se používá od 2. 2. 2025 a k datu poslední kontroly tohoto komentáře nejsou k dispozici rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ani rozhodnutí českých soudů, která by jednotlivé zákazy vykládala. Neuvádím proto žádnou judikaturu, místo abych vydával za výklad soudu něco, co ho nemá.\n\nVodítkem tedy zůstávají **pokyny Komise k zakázaným praktikám** vydané podle čl. 96 dne 4. 2. 2025 (dostupné i česky). Nejsou závazné, ale čl. 99 odst. 1 ukládá členským státům přihlížet k nim při stanovení sankcí, takže je nelze pominout. Kdo se o ně opře, měl by to označit jako výkladové vodítko Komise, ne jako právní názor soudu.", "otevrene_otazky": "Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá. Nepředstírám, že je to vyřešené.\n\n**1. Kde leží práh „významné\" újmy (písm. a, b).** Nařízení jej nedefinuje a bod 29 odůvodnění jen dodává, že se újma může v čase nasčítat. Není jasné, jestli stačí újma majetková, nebo se počítá i psychická a jak intenzivní musí být. Bez rozhodovací praxe zbývá argumentovat obdobou z ochrany spotřebitele.\n\n**2. Hranice sociálního skórování (písm. c).** Nejcitlivější místo celého článku. Pokyny Komise ji popisují, ale nezávazně, a rozhodnutí soudu neexistuje. V praxi to znamená, že hodnotící systém na pomezí se posuzuje s reálnou nejistotou o výsledku.\n\n**3. Co znamená „výhradně\" u profilování (písm. d).** Kolik neprofilového vstupu musí systém zpracovat, aby už nešlo o predikci „výhradně na základě profilování\"? Text ani odůvodnění to neurčují. Mám za to, že rozhodné bude, jestli neprofilový vstup nese samostatnou vypovídací hodnotu, nebo jen dotváří profil, ale je to výklad, ne jistota.\n\n**4. Souběh sankcí s GDPR.** Odstavec 8 potvrzuje, že se režimy sčítají. Neřeší ale, jak se vypořádat se zásadou zákazu dvojího trestání za týž skutek, když orgán dozoru nad trhem uloží pokutu podle čl. 99 a úřad pro ochranu osobních údajů podle GDPR za totéž zpracování.\n\n**5. Česká úprava k písm. h).** Bez vnitrostátního opt-in nelze biometrickou identifikaci na dálku v reálném čase použít ani výjimkově. Jestli a v jakém rozsahu ho Česko přijme, není v době psaní tohoto komentáře postavené najisto. Sledujte návrh zákona o umělé inteligenci připravovaný MPO.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 2, 3, 5, 6, 9, 10, 27, 49, 50, 96, 99, 113 ], "body_oduvodneni": [ 16, 17, 18, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 42, 43, 44, 45 ], "prilohy": [ "II", "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Do odst. 1 vložena písm. ba) a bb), nekonsensuální intimní materiál a materiál zobrazující pohlavní zneužívání dětí, a nové odst. 1a a 1b s podmínkami. Použijí se od 2. 12. 2026." }, { "typ": "clanek", "cislo": "6", "slug": "cl-6", "kapitola": "III", "nazev": "Klasifikační pravidla pro vysoce rizikové systémy AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-6", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 2 odst. 2 (produktově vázané systémy)", "čl. 3 bod 14 (bezpečnostní komponenta)", "čl. 7 (změny přílohy III)", "čl. 43 (posuzování shody)", "čl. 49 odst. 2 (registrace)", "čl. 96 (pokyny Komise)", "čl. 97 (akty v přenesené pravomoci)", "příloha I (harmonizační předpisy)", "příloha III (rizikové oblasti)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení a směrnice uvedené v příloze I (sektorová harmonizace)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Dvě cesty do vysokého rizika", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Produktová cesta (odst. 1 a příloha I)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Samostatná cesta (odst. 2 a příloha III)", "od_okrajoveho_cisla": 8 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Filtr významného rizika (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 9 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Vlastní posouzení, dokumentace a pokyny (odst. 4, 5)", "od_okrajoveho_cisla": 13 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Dvě cesty do vysokého rizika", "text": "Čl. 6 zavádí dvě samostatné cesty, jimiž se systém stává vysoce rizikovým. První je cesta produktová (odst. 1 ve spojení s přílohou I): systém je vysoce rizikový, protože je bezpečnostní komponentou regulovaného produktu, nebo je sám takovým produktem. Druhá je cesta samostatná (odst. 2 ve spojení s přílohou III): systém je vysoce rizikový, protože jeho použití spadá do některé z citlivých oblastí uvedených v příloze III. Obě cesty jsou konkretizací rizikově založeného přístupu, na němž nařízení stojí. Bod 26 odůvodnění uvádí, že typ a obsah pravidel se mají přizpůsobit intenzitě a rozsahu rizik, která mohou systémy AI vytvářet.", "kotvy": { "clanky": [ 6 ], "body_oduvodneni": [ 26 ], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Dvě cesty do vysokého rizika", "text": "Obě cesty jsou nezávislé. Postačí naplnění jedné z nich. Právní následek je v obou případech týž, totiž podřízení systému požadavkům kapitoly III a povinnostem posouzení shody. Rozdíl je v mechanice: produktová cesta se opírá o existující sektorovou harmonizaci, samostatná cesta o samostatný katalog rizikových oblastí.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Produktová cesta (odst. 1 a příloha I)", "text": "Podle odstavce 1 je systém vysoce rizikový, jsou-li splněny **obě** podmínky: - **(a)** systém je určen k použití jako bezpečnostní komponenta produktu, nebo je sám produktem, na který se vztahují harmonizační předpisy Unie z přílohy I; - **(b)** tento produkt, případně systém jako produkt, podléhá podle uvedených předpisů posouzení shody třetí stranou. Kritériem tedy není jen souvislost s regulovaným produktem, nýbrž i to, že daný sektorový režim vyžaduje posouzení shody nezávislou třetí stranou. Bod 50 odůvodnění tuto cestu potvrzuje a demonstrativně vyjmenovává dotčené produkty, mimo jiné strojní zařízení, hračky, výtahy, rádiová a tlaková zařízení, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, automobilový průmysl a letectví. Že se u bezpečnostních komponent řeší právě prevence rizik pro zdraví a bezpečnost, připomíná bod 47 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 47, 50 ], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Produktová cesta (odst. 1 a příloha I)", "text": "Podmínka posouzení shody třetí stranou vylučuje z produktové cesty ty regulované produkty, u nichž postačí posouzení shody vlastními silami výrobce. Smyslem je navázat přísnější režim AI Actu na produkty, jejichž riziko už zákonodárce považoval za natolik významné, že vyžaduje nezávislé ověření. Vzájemný vztah AI Actu a sektorové harmonizace u těchto systémů řeší čl. 2 odst. 2. Bod 51 odůvodnění současně upozorňuje, že klasifikace systému jako vysoce rizikového podle tohoto nařízení neznamená, že produkt, jehož je systém bezpečnostní komponentou, je vysoce rizikový i podle kritérií příslušných sektorových předpisů. Obě roviny se posuzují samostatně.", "kotvy": { "clanky": [ 2 ], "body_oduvodneni": [ 51 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II.a Tři výluky doplněné novelou (odst. 1a až 1c)", "text": "Nařízení (EU) 2026/1744 (čl. 1 bod 8) vložilo do čl. 6 tři nové odstavce, které produktovou cestu zužují. Kdo klasifikuje podle původní dvoukrokové logiky, může dojít k opačnému výsledku, než jaký nařízení dnes dává.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 6 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II.a Tři výluky doplněné novelou (odst. 1a až 1c)", "text": "Odstavce **1a a 1b** míří na pojem bezpečnostní komponenty a stojí proti sobě. Podle odst. 1a se za bezpečnostní komponentu **nepovažuje** systém používaný výhradně pro aspekty uživatelské podpory, optimalizace výkonnosti, efektivity služeb, automatizace, pohodlí nebo kontroly kvality, které **nesouvisejí s bezpečností**. Odstavec 1b to hned vyvažuje: bez ohledu na odst. 1a se za bezpečnostní komponentu **považuje** systém, jehož selhání nebo chybné fungování by ohrozilo zdraví a bezpečnost. Rozhodná tedy není deklarovaná funkce, ale následek selhání.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II.a Tři výluky doplněné novelou (odst. 1a až 1c)", "text": "Odstavec **1c** míří na druhou podmínku, tedy na posouzení shody třetí stranou. Produkt, u něhož se posouzení třetí stranou vyžaduje **pouze z důvodu jiných rizik než rizik pro zdraví a bezpečnost**, zejména kvůli distribuci rádiového spektra nebo elektromagnetické interferenci bez vlivu na zdraví a bezpečnost, se **nepovažuje** za produkt splňující podmínku podle odst. 1 písm. b). Pro rádiová zařízení je to podstatné zúžení: samotné to, že produkt prochází posouzením třetí stranou podle rádiové směrnice kvůli spektru, ho do vysokého rizika nevtahuje.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Samostatná cesta (odst. 2 a příloha III)", "text": "Podle odstavce 2 jsou vysoce rizikové rovněž systémy uvedené v příloze III. Příloha III vypočítává osm oblastí (biometrika, kritická infrastruktura, vzdělávání, zaměstnávání, přístup k základním službám, vymáhání práva, migrace a azyl, správa soudnictví a demokratické procesy). Systém je vysoce rizikový, spadá-li jeho zamýšlený účel pod některý z případů užití v příloze uvedených. Podrobný výklad přílohy III je níže. Bod 52 odůvodnění k samostatné cestě dodává, kdy jsou tyto systémy vysoce rizikové. Musí s ohledem na zamýšlený účel představovat vysoké riziko újmy na zdraví, bezpečnosti nebo na základních právech. Přihlíží se přitom k závažnosti možné újmy i k pravděpodobnosti, že nastane.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 52 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Filtr významného rizika (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 zavádí významnou výjimku ze samostatné cesty. Systém uvedený v příloze III se za vysoce rizikový **nepovažuje**, pokud nepředstavuje významné riziko újmy na zdraví, bezpečnosti nebo základních právech, a to ani tím, že by podstatně ovlivňoval výsledek rozhodování. Jde o materiální korektiv: pouhé formální zařazení do oblasti přílohy III nestačí, chybí-li reálné významné riziko. Bod 53 odůvodnění tento korektiv vysvětluje tak, že systémem bez podstatného vlivu na výsledek rozhodování se rozumí systém, který nemá vliv na podstatu, a tím ani na výsledek rozhodování, ať už lidského, nebo automatizovaného. Že označení za vysoce rizikové má být vyhrazeno systémům s významným škodlivým dopadem na zdraví, bezpečnost a základní práva, potvrzuje i bod 46 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 46, 53 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Filtr významného rizika (odst. 3)", "text": "Výjimka se uplatní, je-li splněna některá ze čtyř podmínek: - **(a)** systém plní úzce zaměřený procesní úkol; - **(b)** zlepšuje výsledek dříve dokončené lidské činnosti; - **(c)** odhaluje vzorce nebo odchylky v rozhodování, aniž má bez řádného lidského přezkumu nahradit nebo ovlivnit dříve dokončené lidské posouzení; - **(d)** provádí přípravný úkol v rámci posouzení relevantního pro případy užití z přílohy III. Tyto čtyři podmínky popisují situace, v nichž systém hraje pomocnou, nikoli rozhodovací roli. Bod 53 odůvodnění ke každé podmínce nabízí příklady, které pomáhají vytyčit hranici: k písmenu (a) systém převádějící nestrukturovaná data na strukturovaná, třídění příchozích dokumentů do kategorií nebo odhalování duplicit mezi velkým počtem žádostí. K písmenu (b) systém zdokonalující formulace dříve vypracovaných dokumentů, například po stránce odborného vyjadřování či akademického stylu. K písmenu (c) sedí nástroj, který u zavedeného způsobu známkování zpětně hledá odchylky a upozorní na anomálie. K písmenu (d) inteligentní zpracování souborů, tedy indexování, vyhledávání a zpracování textu a řeči nebo překlad výchozích dokumentů.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 53 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Filtr významného rizika (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 obsahuje tvrdou zpětnou pojistku: **bez ohledu** na uvedené čtyři podmínky se systém považuje za vysoce rizikový vždy, pokud provádí **profilování fyzických osob**. Profilování tedy filtr uzavírá; systém, který profiluje, se výjimky nedovolá, i kdyby jinak plnil jen pomocný úkol. Mám za to, že jde o záměrně přísné pravidlo, které má zabránit obcházení vysokého rizika přeznačením profilovacího systému na „pomocný nástroj\". Bod 53 odůvodnění tuto pojistku podpírá: u systémů z přílohy III se vždy má za to, že představují významné riziko, zahrnují-li profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679, čl. 3 bodu 4 směrnice (EU) 2016/680 nebo čl. 3 bodu 5 nařízení (EU) 2018/1725. Obsah pojmu profilování se tedy přebírá z uvedených předpisů o ochraně osobních údajů.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 4 ], "body_oduvodneni": [ 53 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 12, "oddil": "IV. Filtr významného rizika (odst. 3)", "text": "Filtr je dynamický. Podle odstavců 6 a 7 může Komise akty v přenesené pravomoci (čl. 97) čtyři podmínky doplňovat nebo rušit, avšak s výslovnou zárukou v odstavci 8: změna nesmí snížit celkovou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv. Filtr lze tedy zpřísnit i zmírnit, nikdy však na úkor dosažené úrovně ochrany.", "kotvy": { "clanky": [ 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "V. Vlastní posouzení, dokumentace a pokyny (odst. 4, 5)", "text": "Uplatnění filtru není bez dozoru. Podle odstavce 4 poskytovatel, který se domnívá, že systém z přílohy III není vysoce rizikový, své posouzení **zdokumentuje před uvedením na trh**, podléhá povinnosti registrace podle čl. 49 odst. 2 a na žádost předloží dokumentaci příslušným orgánům. Text neukládá procesní důkazní břemeno výslovně; ukládá dokumentaci, registraci a předložení na vyžádání. Praktický účinek je ale obdobný: kdo dokumentaci nemá, nemá čím svůj závěr obhájit. Nesprávné vyhodnocení filtru je porušením nařízení se všemi důsledky. Dokumentační a registrační povinnost jako pojistku sledovatelnosti a transparentnosti předpokládá i bod 53 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [ 49 ], "body_oduvodneni": [ 53 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 14, "oddil": "V. Vlastní posouzení, dokumentace a pokyny (odst. 4, 5)", "text": "Podle odstavce 5 měla Komise po konzultaci s Evropskou radou pro umělou inteligenci nejpozději do 2. února 2026 vydat pokyny k praktickému provádění tohoto článku, a to podle čl. 96, spolu s úplným seznamem praktických příkladů systémů, které vysoce rizikové jsou a které nejsou. Tyto pokyny jsou pro praxi klasifikace zásadní a je nutné je sledovat. Komentář vychází ze znění nařízení a pokyny nenahrazuje. Vydání těchto pokynů doplněných komplexním seznamem praktických příkladů předjímá bod 53 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [ 96 ], "body_oduvodneni": [ 53 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 15, "oddil": "V. Vlastní posouzení, dokumentace a pokyny (odst. 4, 5)", "text": "*Stav k srpnu 2026.* Komise zveřejnila 19. května 2026 zatím jen **návrh** pokynů ke klasifikaci vysoce rizikových systémů a otevřela k němu cílenou konzultaci. Konečné pokyny v době psaní vydány nebyly. Návrh není právně nic, ani měkký nástroj; kdo podle něj dnes klasifikuje, měl by počítat s tím, že se znění může změnit.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Obě cesty vedle sebe (odst. 1 a 2).** Software řídící brzdový systém vozidla je vysoce rizikový po první cestě: je bezpečnostní komponentou produktu podle přílohy I a ten podléhá posouzení shody třetí stranou. Nástroj na třídění životopisů je vysoce rizikový po druhé cestě, protože spadá do bodu 4 přílohy III. Souvislost mezi nimi žádná není, každá cesta stojí sama.\n\n**2. Kdy výjimka platí a kdy ne (odst. 3).** Systém, který v přijímacím řízení jen setřídí přílohy podle typu a najde v nich požadované doklady, plní přípravný úkol podle písmene (d) a výjimka se uplatní. Systém, který uchazeče obodová a seřadí podle předpokládané úspěšnosti, výjimku nevyužije, i kdyby konečné rozhodnutí dělal člověk. Rozhoduje, jestli systém posouzení připravuje, nebo ho fakticky provádí.\n\n**3. Profilování výjimku vylučuje vždy (odst. 3).** Nástroj, který u žadatelů o úvěr hledá nesrovnalosti ve vyplněném formuláři, může spadnout pod písmeno (c). Jakmile ale začne z chování žadatele odvozovat jeho osobnostní rysy, jde o profilování a výjimku nelze použít bez ohledu na to, jak úzký úkol plní.\n\n**4. Doložení výjimky (odst. 4).** Poskytovatel, který se na výjimku spoléhá, musí své posouzení zdokumentovat před uvedením na trh a systém přesto zaregistrovat. Kdo si řekne, že se ho vysoké riziko netýká, a nic nezaznamená, nemá při kontrole čím doložit, že výjimka byla namístě.", "praxe": "**Nejdřív zjistěte, kterou cestou jdete.** Příloha I a příloha III jsou dva nezávislé mechanismy. U přílohy I se ptáte na produkt a na posouzení shody, u přílohy III na účel použití. Systém může spadat pod obě.\n\n**Výjimku podle odst. 3 berte jako doložitelné rozhodnutí, ne jako úlevu.** Musíte posouzení zaznamenat, na žádost ho předložit a systém i tak registrovat podle čl. 49 odst. 2. A profilování fyzických osob výjimku vylučuje vždy.\n\n**Co nepomůže.** Že systém dělá jen „podporu rozhodování\" a poslední slovo má člověk. Lidský přezkum výjimku sám o sobě nezakládá; výjimka se váže na povahu úkolu, ne na to, kdo klikne na tlačítko.\n\n**Termín.** Povinnosti u vysoce rizikových systémů odsunulo nařízení (EU) 2026/1744: podle přílohy III na **2. 12. 2027** a podle přílohy I na **2. 8. 2028**.", "judikatura": "**Zatím žádná.** Klasifikační pravidla se ještě nestala použitelnými a rozhodnutí, která by je vykládala, neexistují. Komise má podle čl. 6 odst. 5 vydat pokyny k praktickému provádění tohoto článku s praktickými příklady; do jejich vydání je hlavním vodítkem text přílohy III a body 52 až 63 odůvodnění.", "otevrene_otazky": "**1. Kde přesně končí „přípravný úkol\" (odst. 3 písm. d).** Mezi setříděním podkladů a jejich předhodnocením je plynulý přechod. Bez pokynů Komise a bez rozhodovací praxe nese poskytovatel riziko vlastního výkladu.\n\n**2. Co je „úzce zaměřený procesní úkol\" (písm. a).** Text neurčuje, jestli se úzkost posuzuje podle počtu vstupů, podle dopadu výstupu, nebo podle obojího.\n\n**3. Jak se posoudí systém s více zamýšlenými účely.** Nástroj použitelný v náboru i v běžné administrativě spadá do přílohy III jen jedním ze svých účelů. Jestli se posuzuje jako celek, nebo po funkcích, nařízení neřeší.\n\n**4. Vztah odst. 3 a čl. 49 odst. 2.** Výjimka zbavuje požadavků kapitoly III, ale registrační povinnost zůstává. Co přesně se registruje u systému, který vysoce rizikový není, není z textu zřejmé.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 1, 2, 3, 4, 6, 7, 43, 49, 96, 97 ], "body_oduvodneni": [ 26, 46, 47, 50, 51, 52, 53 ], "prilohy": [ "I", "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Vloženy odst. 1a až 1c. Systém sloužící jen uživatelské podpoře, výkonu, efektivitě, automatizaci, pohodlí nebo kontrole kvality mimo bezpečnost se za bezpečnostní komponentu nepovažuje (1a), systém, jehož selhání by ohrozilo zdraví a bezpečnost, ano (1b). Podle odst. 1c produkt, u něhož se posouzení shody třetí stranou vyžaduje pouze kvůli jiným rizikům než rizikům pro zdraví a bezpečnost, zejména kvůli rádiovému spektru nebo elektromagnetické interferenci, podmínku podle odst. 1 písm. b) nesplňuje." }, { "typ": "clanek", "cislo": "7", "slug": "cl-7", "kapitola": "III", "nazev": "Změny přílohy III", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-7", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 6 odst. 2 (samostatná cesta)", "čl. 97 (akty v přenesené pravomoci)", "příloha III" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Dynamická povaha přílohy III", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Kritéria posouzení rizika (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 3 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Dynamická povaha přílohy III", "text": "Čl. 7 činí z přílohy III živý katalog. Komise je zmocněna akty v přenesené pravomoci (čl. 97) přílohu **měnit**, tedy případy užití přidávat nebo upravovat (odstavec 1), i **rušit** (odstavec 3). Přidat lze jen případ, který splňuje obě podmínky: spadá do některé z oblastí již v příloze III uvedených a představuje riziko stejné nebo větší než rizika systémů tam již zařazených. Oblasti přílohy III (těch osm) tedy tvoří pevný rámec, uvnitř něhož se katalog vyvíjí. Nový případ užití mimo těchto osm oblastí Komise tímto postupem doplnit nemůže. Bod 52 odůvodnění k tomu dodává, že identifikace vysoce rizikových systémů i jejich budoucí změny stojí na téže metodice a týchž kritériích, což zajišťuje kontinuitu mezi původním seznamem a jeho pozdějšími úpravami.", "kotvy": { "clanky": [ 7, 97 ], "body_oduvodneni": [ 52 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Dynamická povaha přílohy III", "text": "Symetricky odstavec 3 umožňuje případ z přílohy vypustit, pokud již nepředstavuje významná rizika a pokud se vypuštěním nesnižuje celková úroveň ochrany. Příloha III se tak může přizpůsobovat vývoji, aniž zákonodárce musí otevírat celé nařízení.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Kritéria posouzení rizika (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 stanoví jedenáct kritérií (písm. a až k), podle nichž Komise posuzuje míru rizika. Patří mezi ně: - zamýšlený účel a rozsah použití; - povaha a množství zpracovávaných údajů, zejména zvláštních kategorií; - míra samostatnosti systému a možnost člověka rozhodnutí zvrátit; - dosavadní doložená újma a potenciální rozsah újmy; - závislost dotčených osob na výsledku, nerovnováha moci a zranitelnost; - obtížnost zvrácení výsledku; - existence účinných nápravných a preventivních opatření v jiném právu Unie. Zdůrazňuji kritérium podle písmene i): výsledky s nepříznivým dopadem na zdraví, bezpečnost nebo základní práva se **nepovažují** za snadno opravitelné či zvrátitelné, což posouvá váhu ve prospěch klasifikace jako vysoce rizikové.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 6, 7, 97 ], "body_oduvodneni": [ 52 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "8", "slug": "cl-8", "kapitola": "III", "nazev": "Soulad s požadavky", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-8", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 9 (systém řízení rizik jako nástroj souladu)", "čl. 6 a příloha III (klasifikace vysokého rizika)", "čl. 10 až 15 (jednotlivé požadavky oddílu 2)", "čl. 16 (povinnosti poskytovatelů)", "čl. 43 (posuzování shody)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Zastřešující povaha a relativní měřítko požadavků (odst. 1)", "text": "Čl. 8 je zastřešujícím ustanovením celého oddílu 2. Sám o sobě nezakládá žádný samostatný technický požadavek. Místo toho stanoví, že vysoce rizikový systém AI musí splňovat požadavky vymezené v následujících článcích 9 až 15, a určuje měřítko, jímž se soulad poměřuje. Adresátem je fakticky poskytovatel, neboť právě on odpovídá za návrh, vývoj a uvedení systému na trh; výslovně jej však čl. 8 odst. 1 nejmenuje a hovoří o systému, což je v souladu s produktovou logikou nařízení (požadavek se váže na vlastnost produktu, povinnost jej naplnit až na osobu v oddíle 3).", "kotvy": { "clanky": [ 8 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Zastřešující povaha a relativní měřítko požadavků (odst. 1)", "text": "Měřítko souladu je dvojnásobně relativizované. Zaprvé se přihlíží k **zamýšlenému účelu** systému (čl. 3 bod 12), takže tytéž požadavky se u různých systémů naplňují různě podle toho, k čemu je systém určen. Zadruhé se přihlíží k **obecně uznávanému stavu AI a souvisejících technologií**, tedy k pohyblivému technickému standardu. Mám za to, že tato konstrukce má dvojí dopad: požadavky nejsou statické a s vývojem techniky se zpřísňují, ale zároveň se od poskytovatele nežádá nemožné, nýbrž to, co odpovídá aktuálnímu stavu poznání. Nejde tedy o záruku absolutní bezchybnosti, nýbrž o povinnost dosáhnout úrovně přiměřené účelu a stavu techniky. Bod 64 odůvodnění k tomu potvrzuje, že opatření přijatá poskytovateli ke splnění povinných požadavků mají zohledňovat obecně uznávaný současný stav v oblasti AI a mají být přiměřená a účinná pro splnění cílů nařízení. Měřítko souladu je proto vztažené ke stavu techniky a v čase se posouvá.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [ 64 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Zastřešující povaha a relativní měřítko požadavků (odst. 1)", "text": "Poslední věta odstavce 1 činí ze systému řízení rizik podle čl. 9 spojující prvek celého oddílu: při zajišťování souladu se má systém řízení rizik zohlednit. Zdůrazňuji, že se tím čl. 9 až 15 nečtou jako osm nezávislých kolonek k odškrtnutí, ale jako provázaný celek. Řízení rizik v něm určuje, která opatření k datům, dokumentaci, dohledu, přesnosti nebo bezpečnosti jsou u konkrétního systému potřebná a v jaké míře.", "kotvy": { "clanky": [ 9 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Souběh s produktovou harmonizací (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 řeší situaci, kdy je systém AI součástí produktu, na nějž současně dopadají harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I oddíle A. Poskytovatel pak odpovídá za to, aby byl produkt plně v souladu se všemi příslušnými sektorovými požadavky. Nařízení mu zároveň dává možnost začlenit procesy testování, podávání zpráv, informace a dokumentaci vyžadované AI Actem do dokumentace a postupů, které již existují podle sektorových předpisů. Cílem je zamezit zdvojení a minimalizovat další zátěž. Bod 64 odůvodnění tuto pružnost popisuje jako možnost začlenit část procesů požadovaných nařízením do dokumentace a postupů, které už existují podle harmonizačních předpisů založených na novém legislativním rámci. Jde o testování, podávání zpráv, informace a dokumentaci. Výslovně ale dodává, že tím není nijak dotčena povinnost poskytovatele dodržet všechny platné požadavky. Praktickým vyústěním této logiky je jednotná technická dokumentace podle čl. 11 odst. 2, k níž se vracíme níže.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 11 ], "body_oduvodneni": [ 64 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 6, 8, 9, 10, 11, 16, 43 ], "body_oduvodneni": [ 64 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "9", "slug": "cl-9", "kapitola": "III", "nazev": "Systém řízení rizik", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-9", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 8 (zohlednění řízení rizik při souladu)", "čl. 72 (monitorování po uvedení na trh, na jehož data navazuje odst. 2 písm. c)", "čl. 60 (testování v reálných podmínkách, na něž odkazuje odst. 7)", "čl. 13 (informace pro zavádějící subjekty podle odst. 5 písm. c)", "čl. 14 (lidský dohled jako opatření pro zbytkové riziko)", "příloha IV bod 5 (dokumentace systému řízení rizik)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Řízení rizik jako nepřetržitý proces (odst. 1, 2)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Čtyři kroky procesu řízení rizik (odst. 2 písm. a až d)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Rozsah relevantních rizik a hierarchie opatření (odst. 3 až 5)", "od_okrajoveho_cisla": 7 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Testování jako nástroj řízení rizik (odst. 6 až 8)", "od_okrajoveho_cisla": 11 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Zranitelné osoby a souběh s jinými režimy (odst. 9, 10)", "od_okrajoveho_cisla": 14 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Řízení rizik jako nepřetržitý proces (odst. 1, 2)", "text": "Čl. 9 odst. 1 ukládá, aby ve vztahu k vysoce rizikovým systémům AI byl **zaveden, uplatňován, zdokumentován a udržován systém řízení rizik**. Čtyři slovesa nejsou nahodilá; vymezují povinnost, která se nevyčerpává jednorázovým zavedením, nýbrž trvá po celou dobu existence systému. Řízení rizik tedy není dokument, který se jednou sepíše a založí, ale funkce, kterou je nutné udržovat v chodu.", "kotvy": { "clanky": [ 9 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Řízení rizik jako nepřetržitý proces (odst. 1, 2)", "text": "Tuto povahu potvrzuje odstavec 2, podle něhož je systém řízení rizik chápán jako **nepřetržitý opakující se proces plánovaný a prováděný v rámci celého životního cyklu vysoce rizikového systému AI, který vyžaduje pravidelný systematický přezkum a aktualizaci**. Zdůrazňuji, že jde o jedno z výkladově nejnosnějších míst celého oddílu 2. Řízení rizik podle AI Actu vědomě odmítá model statického snímku shody k okamžiku uvedení na trh. Riziko se u systému AI v čase mění (učením, změnou dat, změnou prostředí nasazení), a proto se posouzení rizika musí opakovat po celý životní cyklus, nikoli jen před uvedením na trh. Shodně bod 65 odůvodnění vymezuje systém řízení rizik jako nepřetržitý opakující se proces, který se plánuje a běží po celý životní cyklus. Pravidelně se přezkoumává a aktualizuje, aby zůstal účinný. A veškerá významná rozhodnutí i opatření se v jeho rámci odůvodňují a dokumentují. Tím se potvrzuje, že řízení rizik je průběžnou funkcí, nikoli jednorázovým úkonem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 65 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Řízení rizik jako nepřetržitý proces (odst. 1, 2)", "text": "Mám za to, že z této konstrukce plyne praktický důsledek pro poskytovatele: řízení rizik je nutné navázat na monitorování po uvedení na trh (čl. 72) a na mechanismus změn systému, protože každá podstatná změna (čl. 3 bod 23) i každý nový poznatek z provozu může vyvolat potřebu přehodnotit rizika a upravit opatření. Statická dokumentace pořízená jednorázově, bez živého procesu přezkumu, požadavku čl. 9 nedostojí.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 9, 72 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Čtyři kroky procesu řízení rizik (odst. 2 písm. a až d)", "text": "Odstavec 2 rozkládá proces do čtyř kroků. Písmeno a) žádá **identifikaci a analýzu známých a rozumně předvídatelných rizik**, která systém používaný v souladu se zamýšleným účelem představuje pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva. Písmeno b) rozšiřuje pohled o **odhad a vyhodnocení rizik**, která mohou vzniknout nejen při použití v souladu se zamýšleným účelem, ale i **za podmínek rozumně předvídatelného nesprávného použití** (čl. 3 bod 13). Poskytovatel tedy nesmí posuzovat jen ideální scénář. Musí počítat i s předvídatelnými odchylkami od zamýšleného účelu. Bod 65 odůvodnění rozumně předvídatelné nesprávné použití dál přibližuje. Poskytovatel má zahrnout způsoby použití, které zamýšlený účel nepokrývá a návod je neuvádí, ale dají se důvodně očekávat. Plynou totiž ze snadno předvídatelného lidského chování ve vztahu ke konkrétnímu systému.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [ 65 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Čtyři kroky procesu řízení rizik (odst. 2 písm. a až d)", "text": "Písmeno c) doplňuje **hodnocení dalších rizik**, a to na základě analýzy shromážděných údajů **ze systému monitorování po uvedení na trh ve smyslu článku 72**. Tento krok uzavírá zpětnou vazbu mezi provozem a návrhem: poznatky z reálného nasazení se vracejí do řízení rizik. Písmeno d) konečně žádá **přijetí vhodných a cílených opatření k řízení rizik** navržených tak, aby řešila rizika zjištěná podle písmene a).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Čtyři kroky procesu řízení rizik (odst. 2 písm. a až d)", "text": "Zdůrazňuji, že tyto čtyři kroky nejsou lineární posloupností s koncem, nýbrž cyklem, který se ve světle odstavce 2 opakuje po celý životní cyklus. Výčet chráněných zájmů (zdraví, bezpečnost, základní práva) je přitom nutné číst ve světle čl. 1: mezi rizika, jimž se řízení věnuje, patří výslovně i rizika pro základní práva, nejen rizika klasicky bezpečnostní.", "kotvy": { "clanky": [ 1 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Rozsah relevantních rizik a hierarchie opatření (odst. 3 až 5)", "text": "Odstavec 3 obsahuje důležitou omezující zásadu: rizika podle čl. 9 zahrnují **pouze rizika, která lze přiměřeně zmírnit nebo vyloučit vývojem nebo návrhem systému nebo poskytnutím odpovídajících technických informací**. Systém řízení rizik tedy necílí na veškerá myslitelná společenská rizika AI, nýbrž na ta, na která má poskytovatel vývojem, návrhem nebo informováním reálný vliv. Mám za to, že jde o vymezení odpovědnosti poskytovatele, nikoli o bagatelizaci rizik: rizika, jež poskytovatel technicky ovlivnit nemůže, se řeší jinými nástroji nařízení (typicky lidským dohledem u zavádějícího subjektu a povinnostmi podle oddílu 3).", "kotvy": { "clanky": [ 9 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Rozsah relevantních rizik a hierarchie opatření (odst. 3 až 5)", "text": "Odstavec 4 přikazuje zohlednit **účinky a možnou interakci vyplývající z kombinovaného uplatňování** požadavků oddílu 2. Opatření k jednotlivým požadavkům (data, dohled, přesnost) se totiž mohou vzájemně ovlivňovat, a proto se posuzují ve vzájemné souvislosti, nikoli izolovaně.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Rozsah relevantních rizik a hierarchie opatření (odst. 3 až 5)", "text": "Odstavec 5 zavádí měřítko zbytkového rizika: opatření musí být taková, aby bylo **příslušné zbytkové riziko spojené s každým nebezpečím a rovněž celkové zbytkové riziko vysoce rizikových systémů AI považováno za přijatelné**. Nařízení tedy nevyžaduje nulové riziko (to by bylo nedosažitelné), nýbrž riziko snížené na přijatelnou úroveň. Pojem „přijatelné\" je přitom neurčitý a jeho naplnění bude předmětem výkladové a dozorové praxe; poměřovacím vodítkem je účel systému a stav techniky podle čl. 8.", "kotvy": { "clanky": [ 8 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Rozsah relevantních rizik a hierarchie opatření (odst. 3 až 5)", "text": "Druhý pododstavec odstavce 5 zakotvuje hierarchii (pořadí) opatření. Nejprve se rizika mají vyloučit nebo snížit, pokud možno prostřednictvím technicky proveditelného návrhu a vývoje (písm. a); teprve rizika, která takto vyloučit nelze, se řeší zavedením odpovídajících zmírňujících a kontrolních opatření (písm. b); a doplňkově přichází na řadu **poskytování informací požadovaných podle článku 13 a v případě potřeby školení pro zavádějící subjekty** (písm. c). Toto pořadí je normativně významné: informování zavádějícího subjektu je až posledním článkem řetězce a nesmí nahrazovat bezpečný návrh. Poskytovatel se nemůže zprostit odpovědnosti pouhým varováním v návodu tam, kde riziko šlo odstranit již v návrhu. Poslední věta odstavce navíc velí zvážit očekávané znalosti a kontext zavádějícího subjektu, čímž se řízení rizik propojuje s gramotností v oblasti AI podle čl. 4. K poslednímu článku hierarchie, tedy ke školení zavádějících subjektů, bod 65 odůvodnění upřesňuje jednu věc. Poskytovatel není povinen zavádět zvláštní dodatečná školení jen kvůli předvídatelnému nesprávnému použití. Vyzývá ho ale, aby taková opatření zvážil, je-li to k omezení takového použití nezbytné a vhodné. Školení je tedy vodítkem doplňkové povahy, nikoli tvrdou povinností srovnatelnou s bezpečným návrhem.", "kotvy": { "clanky": [ 4 ], "body_oduvodneni": [ 65 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Testování jako nástroj řízení rizik (odst. 6 až 8)", "text": "Odstavce 6 až 8 upravují testování. Podle odstavce 6 se vysoce rizikové systémy testují ze dvou důvodů. Aby se našla nejvhodnější opatření k řízení rizik. A aby se ověřilo, že systém podává výkony konzistentní se zamýšleným účelem a splňuje požadavky oddílu 2. Testování zde tedy neslouží samoúčelně. Je nástrojem, jímž se ověřuje účinnost přijatých opatření.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "IV. Testování jako nástroj řízení rizik (odst. 6 až 8)", "text": "Podle odstavce 7 mohou testovací postupy zahrnovat **testování v reálných podmínkách v souladu s článkem 60**. Jde o odkaz na zvláštní režim testování mimo laboratoř, který je podrobně upraven jinde v nařízení; zde postačí, že čl. 9 jej připouští jako jednu z možností, nikoli jako povinnost.", "kotvy": { "clanky": [ 9 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "IV. Testování jako nástroj řízení rizik (odst. 6 až 8)", "text": "Odstavec 8 stanoví časové ukotvení: testování se provádí **kdykoli v průběhu celého procesu vývoje a v každém případě před uvedením na trh nebo do provozu**, a to **na základě předem definovaných metrik a pravděpodobnostních prahových hodnot** vhodných pro zamýšlený účel. Zdůrazňuji dvojí. Testování před uvedením na trh je tvrdou (nepodkročitelnou) povinností. A metriky i prahové hodnoty musí být stanoveny předem, aby testování bylo objektivní a přezkoumatelné, nikoli dodatečně přizpůsobené výsledku.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "V. Zranitelné osoby a souběh s jinými režimy (odst. 9, 10)", "text": "Odstavec 9 ukládá poskytovatelům při zavádění řízení rizik zvážit, zda je pravděpodobné, že systém bude mít **nepříznivý dopad na osoby mladší 18 let a případně na jiné zranitelné skupiny**. Ustanovení navazuje na hodnotové zaměření nařízení na ochranu zranitelných osob, které se projevuje i v zákazu podle čl. 5 (zneužití zranitelnosti). U systémů z oblastí vzdělávání či zaměstnávání podle přílohy III má tento ohled zvláštní praktickou váhu, protože se často týkají právě mladistvých nebo jinak zranitelných osob.", "kotvy": { "clanky": [ 5 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 15, "oddil": "V. Zranitelné osoby a souběh s jinými režimy (odst. 9, 10)", "text": "Odstavec 10 řeší souběh s jinými režimy práva Unie: pokud se na poskytovatele vztahují požadavky na vnitřní řízení rizik podle jiných ustanovení práva Unie (typicky ve finančním sektoru), mohou být aspekty čl. 9 součástí těchto postupů nebo s nimi být kombinovány. Cílem je i zde zamezit zdvojení. Mám za to, že jde o integraci, nikoli o výjimku: obsahové požadavky čl. 9 musí být naplněny, byť v rámci existujícího sektorového procesu řízení rizik.", "kotvy": { "clanky": [ 9 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Jednorázový audit versus proces (odst. 2).** Firma si před uvedením systému objedná analýzu rizik, založí ji a dál se k ní nevrátí. Požadavek nesplnila, protože odstavec 2 žádá nepřetržitý opakující se proces po celý životní cyklus. Firma, která analýzu aktualizuje po každé významné změně modelu i po každém incidentu z monitorování podle čl. 72, požadavek plní.\n\n**2. Předvídatelné nesprávné použití (odst. 2 písm. b).** Nástroj pro třídění životopisů je určen k předvýběru. Personalisté ho ale začnou používat jako konečné rozhodnutí, protože je to rychlejší. Jde o rozumně předvídatelné nesprávné použití, které poskytovatel musí do řízení rizik zahrnout, i když je návod výslovně zakazuje.\n\n**3. Hierarchie opatření (odst. 5).** Riziko chybného výstupu nelze odstranit návrhem. Poskytovatel proto sáhne po druhém stupni, tedy po zmírnění a kontrolních opatřeních, a teprve pak po třetím, tedy po informaci a školení zavádějícího subjektu. Postup naopak, tedy nejdřív varování v návodu a teprve pak úvaha o návrhu, hierarchii obrací a požadavek neplní.", "praxe": "**Řízení rizik je řídicí požadavek, ne jeden z osmi.** Určuje, jaká opatření k datům, dokumentaci, dohledu a bezpečnosti jsou u vašeho systému potřebná a v jaké míře. Kdo ho odbyde, nemá čím odůvodnit rozsah zbylých požadavků.\n\n**Dokumentujte rozhodnutí, ne jen výsledek.** Bod 65 odůvodnění výslovně žádá, aby se veškerá významná rozhodnutí a opatření odůvodňovala a dokumentovala. Rozhodnutí, u kterého není zaznamenané proč, se při kontrole obhajuje mimořádně špatně.\n\n**Testování má tvrdý termín.** Podle odstavce 8 kdykoli v průběhu vývoje a **v každém případě před uvedením na trh nebo do provozu**, na základě předem definovaných metrik a pravděpodobnostních prahů.", "judikatura": "**Zatím žádná.** Požadavky kapitoly III se ještě nestaly použitelnými.", "otevrene_otazky": "**1. Co je „přijatelné zbytkové riziko\" (odst. 5).** Nařízení práh neurčuje a posouzení nechává na poskytovateli. U systému s malou pravděpodobností velmi vážné újmy není zřejmé, kdy je zbytkové riziko ještě přijatelné.\n\n**2. Jak daleko sahá „rozumně předvídatelné\" nesprávné použití.** Bod 65 odůvodnění odkazuje na snadno předvídatelné lidské chování, ale hranice mezi předvídatelným a spekulativním chybí.\n\n**3. Vztah k řízení rizik podle jiných předpisů.** U zdravotnických prostředků nebo u finančních institucí už systém řízení rizik existuje. Jestli jeho rozšíření stačí, nebo je nutný samostatný systém podle čl. 9, text neřeší; čl. 8 odst. 2 jen dovoluje integraci.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 1, 3, 4, 5, 8, 9, 13, 14, 60, 72 ], "body_oduvodneni": [ 65 ], "prilohy": [ "III", "IV" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "10", "slug": "cl-10", "kapitola": "III", "nazev": "Data a správa dat", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-10", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 body 29 až 33 (trénovací, validační a testovací data a vstupní data)", "čl. 9 (řízení rizik)", "čl. 15 (přesnost a smyčky zpětné vazby)", "čl. 13 (informace o použitých datech v návodu)", "čl. 2 odst. 7 (nedotčenost ochrany osobních údajů)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "GDPR, tedy obecné nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679)", "nařízení (EU) 2018/1725", "směrnice (EU) 2016/680 (o ochraně údajů v trestních věcech)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Rozsah povinnosti a datová triáda (odst. 1, 6)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Postupy správy a řízení dat (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Kvalita dat: reprezentativnost, správnost, kontext (odst. 3, 4)", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Zvláštní kategorie údajů pro odstraňování zkreslení (odst. 5)", "od_okrajoveho_cisla": 8 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Rozsah povinnosti a datová triáda (odst. 1, 6)", "text": "Čl. 10 váže požadavky na jakost dat na **soubory trénovacích, validačních a testovacích dat** (čl. 3 body 29 až 32). Odstavec 1 se vztahuje na vysoce rizikové systémy, které využívají techniky zahrnující trénování modelů AI obsahujících data; kritéria kvality podle odstavců 2 až 5 se uplatní **kdykoli se tyto datové soubory používají**.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 10 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Rozsah povinnosti a datová triáda (odst. 1, 6)", "text": "Odstavec 6 doplňuje pravidlo pro systémy, které trénování modelů nevyužívají (například čistě pravidlové systémy): u nich se odstavce 2 až 5 použijí **pouze na soubory testovacích dat**. Tím se působnost článku rozumně přizpůsobuje technické povaze systému.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Rozsah povinnosti a datová triáda (odst. 1, 6)", "text": "Zdůrazňuji, že jakost dat je v architektuře nařízení jedním z klíčových nástrojů proti diskriminaci. Zkreslení obsažené v datech se totiž propisuje do výstupů systému, a proto se řízení dat prolíná jak s řízením rizik podle čl. 9, tak s přesností podle čl. 15.", "kotvy": { "clanky": [ 9, 15 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Postupy správy a řízení dat (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 podřizuje datové soubory **postupům v oblasti správy a řízení dat** vhodným pro zamýšlený účel. Jejich předmět vypočítává v písmenech a) až h): - možnosti návrhu; - sběr a původ dat, u osobních údajů i původní účel sběru; - operace přípravy dat, tedy anotace, označování, čištění, aktualizace, obohacování a agregace; - formulace předpokladů a posouzení dostupnosti a vhodnosti dat; - **přezkoumání s ohledem na potenciální zkreslení** (písm. f); - **opatření k odhalení, prevenci a zmírnění zkreslení** (písm. g). Poslední dvě položky jsou klíčové.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Postupy správy a řízení dat (odst. 2)", "text": "Mám za to, že těžištěm odstavce 2 jsou právě písmena f) a g). Nařízení výslovně cílí na zkreslení, která mohou vést k diskriminaci zakázané právem Unie, a to zejména tam, kde výstupy dat ovlivňují vstupy pro budoucí operace (nebezpečí sebeposilujícího zkreslení). Písmeno h) uzavírá výčet povinností identifikovat relevantní nedostatky a chyby v datech a určit způsob jejich řešení. Bod 67 odůvodnění tuto orientaci na zkreslení potvrzuje. Žádá odpovídající statistické vlastnosti dat se zvláštním zaměřením na zmírnění zkreslení. Míří na zkreslení, která by mohla ovlivnit zdraví a bezpečnost, negativně dopadnout na základní práva nebo vést k diskriminaci zakázané právem Unie. Zvlášť tam, kde výstupy dat ovlivňují vstupy pro budoucí operace, tedy ve smyčkách zpětné vazby. Upozorňuje též, že zkreslení bývají inherentní zejména u historických dat generovaných v reálném provozu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 67 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Kvalita dat: reprezentativnost, správnost, kontext (odst. 3, 4)", "text": "Odstavec 3 stanoví jádrové kritérium jakosti: datové soubory jsou s ohledem na zamýšlený účel **relevantní, dostatečně reprezentativní a v maximální možné míře bez chyb a úplné**, s náležitými statistickými vlastnostmi, případně i s ohledem na osoby nebo skupiny, na nichž má být systém používán. Zdůrazňuji opatrnost zákonodárce ve formulaci: nežádá se dokonalost (data zcela bez chyb a zcela úplná), nýbrž maximální možná míra. Standard je tedy relativní k účelu a dosažitelnosti, což odpovídá měřítku stavu techniky podle čl. 8. Tentýž relativní standard nese bod 67 odůvodnění, podle něhož mají být data relevantní, dostatečně reprezentativní a v nejvyšší možné míře bez chyb a úplná. Dodává, že požadavek úplnosti a bezchybnosti nemá bránit používání technik ochrany soukromí při vývoji a testování systémů.", "kotvy": { "clanky": [ 8 ], "body_oduvodneni": [ 67 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Kvalita dat: reprezentativnost, správnost, kontext (odst. 3, 4)", "text": "Odstavec 4 doplňuje **kontextovou dimenzi**: datové soubory zohledňují vlastnosti specifické pro zeměpisné, kontextuální, behaviorální nebo funkční prostředí, v němž má být systém používán. Prakticky to znamená, že soubor vhodný pro jedno prostředí nemusí obstát v jiném. Poskytovatel nese odpovědnost za to, aby data odpovídala reálnému kontextu nasazení.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "IV. Zvláštní kategorie údajů pro odstraňování zkreslení (odst. 5)", "text": "Odstavec 5 zakotvuje zvláštní a citlivý právní titul. Je-li to **nezbytně nutné pro zajištění detekce a oprav zkreslení** podle odst. 2 písm. f) a g), mohou poskytovatelé **výjimečně zpracovávat zvláštní kategorie osobních údajů** (čl. 3 bod 37, tedy tzv. citlivé údaje), a to s výhradou vhodných záruk. Jde o jeden z mála případů, kdy AI Act sám zakládá vlastní titul ke zpracování nad rámec obecné nedotčenosti ochrany osobních údajů podle čl. 2 odst. 7. Bod 70 odůvodnění tento titul charakterizuje jako zpracování zvláštních kategorií osobních údajů jako záležitost významného veřejného zájmu ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/679 a čl. 10 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2018/1725, a to výhradně v rozsahu nezbytně nutném k odhalování a nápravě zkreslení a s výhradou vhodných záruk. Bod odůvodnění tak sám umisťuje tento titul do soustavy práva o ochraně osobních údajů, nikoli mimo ni.", "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 9, 10 ], "body_oduvodneni": [ 70 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Zvláštní kategorie údajů pro odstraňování zkreslení (odst. 5)", "text": "Titul je však úzký a je nutné jej vykládat restriktivně. Podmínky v písmenech a) až f) musí být splněné současně: - zpracování jiných údajů, například syntetických nebo anonymizovaných, nesmí postačovat; - citlivé údaje podléhají technickým omezením opakovaného použití a nejmodernějším bezpečnostním opatřením včetně pseudonymizace; - nesmějí být předávány třetím stranám; - vymažou se po opravě zkreslení nebo po uplynutí doby uchovávání; - důvody nezbytnosti se dokumentují v záznamech o činnostech zpracování. Zdůrazňuji, že tento titul se uplatní **kromě** GDPR, nařízení (EU) 2018/1725 a směrnice (EU) 2016/680, nikoli místo nich; splnění jeho podmínek nezbavuje ostatních povinností podle práva o ochraně osobních údajů.\n\n> **Pozor na umístění pravidla.** Odstavec 5 čl. 10 **zrušilo** nařízení (EU) 2026/1744 > (čl. 1 bod 9 písm. b) a jeho obsah přesunulo do nového [čl. 4a](/ai-act/cl-4a), kde > navíc rozšířilo okruh adresátů. Starší materiály odkazují na čl. 10 odst. 5; ten > od 27. července 2026 neexistuje. Souběžně bod 69 odůvodnění připomíná, že po celý životní cyklus systému se při zpracování osobních údajů uplatní zásady minimalizace údajů a záměrné a standardní ochrany údajů podle práva Unie o ochraně údajů.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 4, 10 ], "body_oduvodneni": [ 69 ], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Reprezentativnost datového souboru (odst. 3).** Model pro hodnocení úvěruschopnosti natrénovaný výhradně na datech z Prahy a použitý celostátně reprezentativní není. Ne proto, že je málo dat, ale proto, že složení dat neodpovídá skupině, na které se systém používá. Tentýž model natrénovaný na datech ze všech krajů požadavek plní.\n\n**2. Zpětnovazební smyčka (odst. 2 písm. f, g).** Systém doporučuje, koho pozvat na pohovor. Jeho výstupy se ukládají a slouží jako trénovací data pro další verzi. Původní zkreslení se tím zesiluje. Bod 67 odůvodnění na tuto smyčku zpětné vazby výslovně míří a přezkoumání zkreslení ji musí zachytit.\n\n**3. Citlivé údaje pro odhalení zkreslení (odst. 5).** Poskytovatel chce ověřit, jestli model nediskriminuje podle etnického původu, a k tomu potřebuje etnické údaje. Podle odstavce 5 to jde, ale všech šest podmínek písmen a) až f) musí být splněných současně. Nestačí zpracovat je „pro účely testování\", pokud by k témuž cíli stačila syntetická nebo anonymizovaná data.", "praxe": "**„Bez chyb a úplné\" čtěte s výhradou.** Odstavec 3 žádá tuto vlastnost **v maximální možné míře**, ne absolutně. Absolutní čtení by požadavek udělalo nesplnitelným.\n\n**Zkreslení se hledá aktivně.** Písmena f) a g) odstavce 2 nejsou o tom, že zkreslení nesmí být. Jsou o tom, že ho musíte hledat a doložit, co jste s nalezeným udělali.\n\n**Původ dat dokumentujte hned.** U osobních údajů včetně původního účelu sběru. Zpětné dohledání původu datového souboru po několika letech je zpravidla nemožné.", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Jak se měří „dostatečná reprezentativnost\".** Nařízení nedává statistické měřítko ani metodu. Poskytovatel nese riziko vlastní volby.\n\n**2. Souběh odstavce 5 s právním základem podle GDPR.** Čl. 10 odst. 5 dovoluje zpracovat zvláštní kategorie údajů k odhalení zkreslení, ale sám o sobě právní základ podle čl. 9 GDPR nenahrazuje. Jak se obojí potká, není postavené najisto.\n\n**3. Data, která poskytovatel nemá.** U modelů natrénovaných třetí stranou nebo u obecných modelů poskytovatel navazujícího systému původ trénovacích dat často nezná. Jak má za těchto okolností splnit odstavec 2, text neřeší.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 1, 2, 3, 4, 8, 9, 10, 13, 15 ], "body_oduvodneni": [ 67, 69, 70 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Přepsán odst. 1 s odkazem na nový čl. 4a a zrušen odst. 5, který zvláštní kategorie údajů upravoval dosud." }, { "typ": "clanek", "cislo": "11", "slug": "cl-11", "kapitola": "III", "nazev": "Technická dokumentace", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-11", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "příloha IV (povinný obsah technické dokumentace)", "čl. 9 až 15 (požadavky, jejichž splnění dokumentace prokazuje)", "čl. 43 (posuzování shody)", "čl. 18 (uchovávání dokumentace)", "čl. 47 (EU prohlášení o shodě)", "čl. 97 (akty v přenesené pravomoci)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Účel a okamžik vypracování (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 stanoví, že **před uvedením vysoce rizikového systému AI na trh je vypracována jeho technická dokumentace, jež je pak průběžně aktualizována**. Dokumentace tedy vzniká předem (před uvedením na trh) a žije se systémem. Průběžná aktualizace je logickým protějškem nepřetržitého řízení rizik podle čl. 9. Bod 71 odůvodnění to potvrzuje výslovně, když žádá, aby byla technická dokumentace řádně aktualizována po celou dobu životního cyklu systému.", "kotvy": { "clanky": [ 9 ], "body_oduvodneni": [ 71 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Účel a okamžik vypracování (odst. 1)", "text": "Účel dokumentace je dvojí: má prokazovat, že systém splňuje požadavky oddílu 2, a má příslušným vnitrostátním orgánům a oznámeným subjektům poskytovat jasné a komplexní informace nezbytné k posouzení souladu. Technická dokumentace je tak jádrovým důkazním prostředkem při posuzování shody podle čl. 43 i při dozoru nad trhem. Kdo nedokáže soulad doložit, fakticky jej nesplnil. Bod 71 odůvodnění ukotvuje účel dokumentace ve třech věcech: sledovatelnost, ověření souladu a monitorování po uvedení na trh. Předjímá i její obsah. Patří do něj obecné vlastnosti, schopnosti a omezení systému, použité algoritmy, data i postupy trénování, testování a validace a dokumentace systému řízení rizik. Všechno jasně a srozumitelně.", "kotvy": { "clanky": [ 43 ], "body_oduvodneni": [ 71 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Obsah podle přílohy IV a úleva pro malé podniky (odst. 1)", "text": "Dokumentace obsahuje **přinejmenším prvky uvedené v příloze IV**. Přílohu IV jsme ověřili čtením. Obsahuje devět okruhů. Mezi nimi obecný popis systému a jeho zamýšleného účelu a podrobný popis vývoje, tedy návrhu, architektury, dat, validačních a testovacích postupů, metrik a kybernetické bezpečnosti. Dále informace o monitorování a kontrole, **podrobný popis systému řízení rizik podle čl. 9** (bod 5 přílohy IV) a popis systému hodnocení výkonnosti po uvedení na trh podle čl. 72. Příloha IV je tak strukturovaným zrcadlem požadavků oddílu 2: každý požadavek se v ní musí promítnout do doložitelné dokumentace.", "kotvy": { "clanky": [ 9, 72 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "IV" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Obsah podle přílohy IV a úleva pro malé podniky (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 zavádí úlevu pro malé a střední podniky včetně podniků začínajících. Položky přílohy IV mohou poskytnout zjednodušeným způsobem. Komise k tomu vytvoří zjednodušený formulář a oznámené subjekty ho pro účely posouzení shody přijmou. Zdůrazňuji, že jde o úlevu formální (zjednodušená forma), nikoli obsahovou: informace se poskytují stále, jen úsporněji. Tím se naplňuje cíl podpory inovací a menších subjektů podle čl. 1 odst. 1.", "kotvy": { "clanky": [ 1 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "IV" ] } }, { "cislo": 5, "oddil": "III. Jednotná dokumentace a delegované akty (odst. 2, 3)", "text": "Odstavec 2 navazuje na logiku čl. 8 odst. 2: je-li systém spjat s produktem podle harmonizačních předpisů uvedených v příloze I oddíle A, vypracuje se **jediná technická dokumentace** obsahující jak informace podle odstavce 1, tak informace požadované sektorovými předpisy. Cílem je opět zamezit zdvojení dokumentačních povinností.", "kotvy": { "clanky": [ 8 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Jednotná dokumentace a delegované akty (odst. 2, 3)", "text": "Odstavec 3 svěřuje Komisi pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci podle čl. 97 za účelem změny přílohy IV, je-li to nezbytné s ohledem na technický pokrok. Rozsah požadované dokumentace tedy není petrifikovaný. Sleduje vývoj techniky, obdobně jako se podle čl. 8 sleduje obecně uznávaný stav AI.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 8, 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "IV" ] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 1, 8, 9, 18, 43, 47, 72, 97 ], "body_oduvodneni": [ 71 ], "prilohy": [ "IV" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Zjednodušená technická dokumentace pro malé a střední podniky." }, { "typ": "clanek", "cislo": "12", "slug": "cl-12", "kapitola": "III", "nazev": "Vedení záznamů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-12", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 19 (automaticky generované protokoly)", "čl. 26 odst. 5 (nakládání s protokoly u zavádějícího subjektu)", "čl. 72 (monitorování po uvedení na trh)", "čl. 79 odst. 1 (systém představující riziko)", "čl. 14 odst. 5 (ověření identifikace osobami)", "příloha III bod 1 písm. a) (systémy biometrické identifikace na dálku)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Automatické protokolování a jeho účel (odst. 1, 2)", "text": "Čl. 12 ukládá, aby vysoce rizikové systémy AI po dobu svého životního cyklu technicky umožňovaly automatické zaznamenávání událostí (protokoly). Zdůrazňuji povahu povinnosti: čl. 12 je požadavkem na návrh a schopnost systému (systém musí protokolování technicky umožnit), nikoli sám o sobě povinností protokoly uchovávat a vyhodnocovat. Navazující povinnosti nakládat s protokoly nesou provozovatelé podle oddílu 3 a kapitoly IX (zejména čl. 19 a čl. 26 odst. 5); čl. 12 je jejich technickým předpokladem. Bod 71 odůvodnění řadí tuto schopnost k nástrojům sledovatelnosti, když žádá, aby vysoce rizikové systémy technicky umožňovaly automatické zaznamenávání událostí prostřednictvím protokolů po celou dobu své životnosti.", "kotvy": { "clanky": [ 12, 19, 26 ], "body_oduvodneni": [ 71 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Automatické protokolování a jeho účel (odst. 1, 2)", "text": "Odstavec 2 váže rozsah protokolování na sledovatelnost fungování systému přiměřenou zamýšlenému účelu a vymezuje tři účely, k nimž mají být události relevantní: identifikaci situací, kdy systém může představovat riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1 nebo dojít k podstatné změně (písm. a); usnadnění monitorování po uvedení na trh podle čl. 72 (písm. b); a sledování fungování systému podle čl. 26 odst. 5 (písm. c). Protokolování tedy není samoúčelné; slouží dozoru, monitorování a zpětné vazbě řízení rizik.", "kotvy": { "clanky": [ 26, 72, 79 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Zvláštní režim biometrické identifikace na dálku (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 stanoví zpřísněné minimum pro systémy uvedené v bodě 1 písm. a) přílohy III. Tento bod jsme ověřili čtením přílohy III: jde o **systémy biometrické identifikace na dálku** (nikoli o pouhé biometrické ověřování jeden k jednomu, které příloha III z této kategorie výslovně vylučuje). U nich funkce protokolování zajišťuje minimálně záznam trvání každého použití (datum a čas začátku i konce), referenční databázi, s níž systém porovnává vstupní data, vstupní data vedoucí ke shodě a identifikaci fyzických osob podílejících se na ověřování výsledků podle čl. 14 odst. 5.", "kotvy": { "clanky": [ 14 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Zvláštní režim biometrické identifikace na dálku (odst. 3)", "text": "Mám za to, že toto zpřísnění není náhodné. U biometrické identifikace na dálku je riziko zásahu do soukromí a rovnosti nejvyšší. Zákonodárce proto vyžaduje takový rozsah protokolů, aby šlo zpětně zjistit, kdo, kdy a s jakým výsledkem systém použil, a spojit ten záznam s lidským ověřením podle čl. 14 odst. 5. Protokolování je zde nástrojem odpovědnosti a dohledatelnosti zásahu. Bod 73 odůvodnění tuto vazbu mezi protokoly a lidským ověřením potvrzuje, když připouští, aby samostatná ověření různými osobami podle čl. 14 odst. 5 byla automaticky zaznamenávána v protokolech generovaných systémem.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 14 ], "body_oduvodneni": [ 73 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 12, 14, 19, 26, 72, 79 ], "body_oduvodneni": [ 71, 73 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "13", "slug": "cl-13", "kapitola": "III", "nazev": "Transparentnost a poskytování informací zavádějícím subjektům", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-13", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 14 (opatření lidského dohledu popsaná v návodu)", "čl. 15 (úrovně přesnosti a metriky uváděné v návodu)", "čl. 12 (protokoly, jejichž interpretaci návod popisuje)", "čl. 9 odst. 2 (rizika, na něž návod upozorňuje)", "čl. 26 (povinnosti zavádějících subjektů)", "čl. 50 (transparentnost vůči dotčeným osobám, odlišný adresát)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Transparentnost vůči zavádějícímu subjektu, nikoli vůči veřejnosti (odst. 1)", "text": "Podle odstavce 1 jsou vysoce rizikové systémy navrženy tak, aby bylo jejich fungování **dostatečně transparentní a zavádějícím subjektům umožňovalo interpretovat výstup systému a vhodně jej používat**. Zdůrazňuji, koho čl. 13 chrání: adresátem transparentnosti je **zavádějící subjekt** (profesionální uživatel), nikoli dotčená fyzická osoba ani veřejnost. Tím se čl. 13 zřetelně odlišuje od čl. 50, který zakládá transparentnost vůči osobám vystaveným systému (například povinnost oznámit, že osoba komunikuje se systémem AI, nebo označit uměle vytvořený obsah). Obě roviny je nutné držet oddělené: čl. 13 je transparentnost „dovnitř\" hodnotového řetězce, čl. 50 „navenek\" vůči dotčeným osobám. Účel čl. 13 osvětluje bod 72 odůvodnění, podle něhož mají být systémy navrženy tak, aby zavádějící subjekty pochopily, jak systém funguje, vyhodnotily jeho funkčnost a porozuměly jeho silným stránkám i omezením, a mohly tak činit informovaná rozhodnutí a systém správně zvolit i používat.", "kotvy": { "clanky": [ 13, 50 ], "body_oduvodneni": [ 72 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Transparentnost vůči zavádějícímu subjektu, nikoli vůči veřejnosti (odst. 1)", "text": "Transparentnost podle čl. 13 je zároveň funkčně podřízena souladu s dalšími povinnostmi: má být zajištěn takový typ a stupeň transparentnosti, aby poskytovatel i zavádějící subjekt mohli dostát svým povinnostem podle oddílu 3. Transparentnost zde tedy není hodnotou o sobě, nýbrž předpokladem odpovědného používání a lidského dohledu podle čl. 14.", "kotvy": { "clanky": [ 13, 14 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Návod k použití (odst. 2, 3)", "text": "Odstavec 2 ukládá, aby byly systémy **opatřeny návodem k použití** ve vhodném digitálním nebo jiném formátu, obsahujícím **stručné, úplné, správné a jasné informace, které jsou pro zavádějící subjekty relevantní, přístupné a srozumitelné**. Návod k použití je tak jádrovým nástrojem transparentnosti a zároveň dokumentem, jehož neúplnost nebo nesrozumitelnost sama zakládá nesoulad s požadavky oddílu 2.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Návod k použití (odst. 2, 3)", "text": "Odstavec 3 vypočítává **minimální povinný obsah návodu** v písmenech a) až f). Patří sem totožnost a kontaktní údaje poskytovatele (písm. a); vlastnosti, schopnosti a omezení výkonnosti systému (písm. b), zejména jeho zamýšlený účel, úroveň přesnosti, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti podle čl. 15 a známé či předvídatelné okolnosti ovlivňující rizika podle čl. 9 odst. 2; předem stanovené změny systému (písm. c); **opatření v oblasti lidského dohledu uvedená v článku 14** (písm. d); potřebné výpočetní a hardwarové zdroje, očekávanou životnost a opatření údržby (písm. e); a popis mechanismů pro shromažďování a interpretaci protokolů podle článku 12 (písm. f).", "kotvy": { "clanky": [ 9, 15 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Návod k použití (odst. 2, 3)", "text": "Zdůrazňuji systémovou roli písmene b) bodu ii a písmene d). Informace o přesnosti, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti (čl. 15) a o opatřeních lidského dohledu (čl. 14) jsou tím kanálem, jímž se poznatky poskytovatele dostávají k zavádějícímu subjektu a bez nichž by zavádějící subjekt nemohl vykonávat účinný dohled. Návod k použití proto propojuje čl. 13 s čl. 14 a čl. 15 do funkčního celku: poskytovatel musí sdělit to, co zavádějící subjekt potřebuje k bezpečnému provozu.", "kotvy": { "clanky": [ 13, 14, 15 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Návod k použití (odst. 2, 3)", "text": "Mám za to, že standard „stručné, úplné, správné a jasné\" je nutné vykládat z pohledu adresáta. Návod psaný jazykem srozumitelným jen vývojáři nedostojí požadavku srozumitelnosti pro zavádějící subjekt; naopak přílišná stručnost na úkor úplnosti odporuje požadavku úplnosti. Vyváženost obou hledisek bude předmětem výkladové praxe. Bod 72 odůvodnění váže standard srozumitelnosti na potřeby a předvídatelné znalosti cílových zavádějících subjektů. Navíc požaduje, aby byl návod k použití dostupný v jazyce, který je pro tyto subjekty snadno srozumitelný a který určí příslušný členský stát.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 72 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Vztah k odpovědnosti a k čl. 50", "text": "Čl. 13 je klíčovým rozhraním mezi poskytovatelem a zavádějícím subjektem v rozdělení odpovědnosti podle nařízení. Poskytovatel odpovídá za to, že systém je transparentní a doprovázený řádným návodem. Zavádějící subjekt následně odpovídá za to, že systém používá v souladu s návodem (čl. 26). Nedostatečný návod tak může přenést nebo rozšířit odpovědnost poskytovatele, zatímco použití v rozporu s řádným návodem zatěžuje zavádějící subjekt. Připomínám, že tím nejsou nijak dotčeny povinnosti transparentnosti vůči dotčeným osobám podle čl. 50, které se posuzují samostatně.", "kotvy": { "clanky": [ 13, 26, 50 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Komu je návod určen.** Návod psaný pro datové vědce u systému, který v nemocnici obsluhují zdravotní sestry, požadavek neplní. Bod 72 odůvodnění váže srozumitelnost na předvídatelné znalosti **cílových** zavádějících subjektů, ne na znalosti autora.\n\n**2. Jazyk (bod 72 odůvodnění).** Návod dostupný jen anglicky u systému nasazovaného v české nemocnici požadavek nemusí splnit. Jazyk určuje členský stát a měřítkem je snadná srozumitelnost pro zavádějící subjekt.\n\n**3. Omezení, která se uvádějí.** Uvést jen to, co systém umí, nestačí. Odstavec 3 žádá i známá a předvídatelná omezení a okolnosti, za kterých může systém představovat riziko.", "praxe": "**Čl. 13 a čl. 50 se pletou, ale míří jinam.** Čl. 13 mluví k **zavádějícímu subjektu**, aby uměl výstup správně vyložit. Čl. 50 mluví k **dotčeným osobám** a k veřejnosti. Splnění jednoho nenahrazuje druhé.\n\n**Návod je součást produktu, ne příloha.** Bez něj systém požadavky nesplňuje bez ohledu na to, jak dobře funguje.", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Jak podrobná má být informace o výkonnosti.** Nařízení žádá úroveň přesnosti a relevantní metriky, ale neurčuje, jestli stačí souhrn, nebo se mají uvést i výsledky podle podskupin.\n\n**2. Kdo určuje jazyk v přeshraničním nasazení.** Systém dodaný do více států potřebuje návod v jazyce každého z nich, což u malých trhů zvyšuje náklady neúměrně. Text úlevu nedává.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 9, 12, 13, 14, 15, 26, 50 ], "body_oduvodneni": [ 72 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "14", "slug": "cl-14", "kapitola": "III", "nazev": "Lidský dohled", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-14", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 13 (informace umožňující dohled, návod k použití)", "čl. 26 (provedení opatření dohledu zavádějícím subjektem)", "čl. 12 (protokoly, včetně odst. 3 písm. d)", "čl. 9 odst. 5 (zbytkové riziko, jemuž dohled čelí)", "příloha III bod 1 písm. a) (systémy biometrické identifikace na dálku podle odst. 5)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Účel a povaha lidského dohledu (odst. 1, 2)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Kdo navrhuje opatření: poskytovatel a zavádějící subjekt (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Schopnosti osoby vykonávající dohled a zkreslení způsobené automatizací (odst. 4)", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Schopnost zásahu, zrušení a zastavení (odst. 4 písm. d, e)", "od_okrajoveho_cisla": 9 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Pravidlo čtyř očí u biometrické identifikace na dálku (odst. 5)", "od_okrajoveho_cisla": 11 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Účel a povaha lidského dohledu (odst. 1, 2)", "text": "Čl. 14 odst. 1 ukládá, aby byly vysoce rizikové systémy AI navrženy a vyvinuty tak, **a to i pomocí vhodných nástrojů rozhraní člověk-stroj, aby na ně mohly během období, kdy jsou používány, účinně dohlížet fyzické osoby**. Lidský dohled tedy není jen organizačním opatřením zavádějícího subjektu. Začíná už v návrhu systému u poskytovatele, který musí systém uzpůsobit tak, aby dohled byl vůbec možný a účinný. Dohled bez technické podpory v návrhu by byl iluzorní. Bod 73 odůvodnění tento důraz na návrh potvrzuje. Poskytovatel má před uvedením na trh stanovit vhodná opatření dohledu, případně do systému zabudovat provozní omezení, která systém sám nedokáže překonat. A má zajistit, aby pověřené osoby měly odbornou způsobilost, přípravu i pravomoci nezbytné k výkonu dohledu.", "kotvy": { "clanky": [ 14 ], "body_oduvodneni": [ 73 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Účel a povaha lidského dohledu (odst. 1, 2)", "text": "Odstavec 2 vymezuje **účel** dohledu: **prevenci nebo minimalizaci rizik pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva**, která mohou vzniknout při používání systému v souladu se zamýšleným účelem nebo za podmínek rozumně předvídatelného nesprávného použití, **zejména pokud tato rizika přetrvávají navzdory uplatňování dalších požadavků** oddílu 2. Zdůrazňuji poslední část věty: lidský dohled je koncipován jako **záchytná síť pro zbytkové riziko**. Tam, kde technická opatření (data, přesnost, robustnost) riziko zcela neodstraní, má je zachytit člověk. Tím se čl. 14 přímo pojí na zbytkové riziko podle čl. 9 odst. 5.", "kotvy": { "clanky": [ 9, 14 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Účel a povaha lidského dohledu (odst. 1, 2)", "text": "Mám za to, že z účelového ukotvení plyne důležitý výkladový závěr: lidský dohled není formalitou (přítomnost člověka „u tlačítka\"), nýbrž funkcí, jejíž dostatečnost se poměřuje schopností reálně předejít riziku nebo je zmírnit. Dohled, který tuto funkci neplní, požadavku čl. 14 nedostojí, byť by formálně existoval.", "kotvy": { "clanky": [ 14 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Kdo navrhuje opatření: poskytovatel a zavádějící subjekt (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 žádá, aby opatření dohledu byla **úměrná rizikům, úrovni autonomie a kontextu používání** systému. Míra dohledu tedy roste s rizikovostí a s mírou samostatnosti systému. Vysoce autonomní systém v citlivém kontextu vyžaduje intenzivnější dohled než systém s okrajovým dopadem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Kdo navrhuje opatření: poskytovatel a zavádějící subjekt (odst. 3)", "text": "Týž odstavec rozděluje původ opatření mezi dva aktéry. Opatření buď identifikuje poskytovatel a (je-li to technicky proveditelné) je zabuduje do systému před uvedením na trh nebo do provozu (písm. a), nebo je poskytovatel identifikuje jako opatření, u nichž je vhodné, aby je **provedl zavádějící subjekt** (písm. b). Zdůrazňuji dělbu odpovědnosti: poskytovatel nese primární tíhu (zabudovat dohled do systému), a teprve kde to není proveditelné nebo vhodné, přechází provedení na zavádějící subjekt, který opatření uvede v život podle čl. 26. Poskytovatel se nemůže odpovědnosti zbavit prostým přenesením veškerého dohledu na zavádějící subjekt tam, kde bylo opatření možné zabudovat do systému.", "kotvy": { "clanky": [ 26 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Schopnosti osoby vykonávající dohled a zkreslení způsobené automatizací (odst. 4)", "text": "Odstavec 4 je jádrem článku. Systém musí být zavádějícímu subjektu poskytnut tak, aby osoby pověřené dohledem mohly (je-li to vhodné a přiměřené): řádně porozumět kapacitám a omezením systému a monitorovat jeho fungování včetně odhalování anomálií (písm. a); správně interpretovat výstup (písm. c); rozhodnout se systém nepoužít nebo jeho výstup nezohlednit, zrušit či zvrátit (písm. d); a zasáhnout do fungování nebo je přerušit (písm. e). Jde o katalog **schopností**, jimiž musí být lidský dohled reálně vybaven, aby nebyl jen na papíře.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Schopnosti osoby vykonávající dohled a zkreslení způsobené automatizací (odst. 4)", "text": "Zvláštní pozornost si zaslouží písmeno b), které ukládá, aby si osoby pověřené dohledem **nadále uvědomovaly možnou tendenci automatického nebo nadměrného spoléhání na výstup vysoce rizikového systému AI (dále jen „zkreslení způsobené automatizací“, v angličtině „automation bias“)**, zejména u systémů poskytujících informace nebo doporučení pro rozhodování člověka. Zdůrazňuji, že nařízení zde výslovně pojmenovává psychologické selhání, které činí dohled neúčinným: člověk, který mechanicky přejímá výstup stroje, nevykonává dohled, nýbrž jej pouze předstírá. Mám za to, že právě proto je uvědomění si tohoto zkreslení samostatnou zákonnou náležitostí dohledu, a nikoli pouhým doporučením.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Schopnosti osoby vykonávající dohled a zkreslení způsobené automatizací (odst. 4)", "text": "Praktickým důsledkem písmene b) je, že opatření lidského dohledu musí být navržena tak, aby aktivně bránila automatickému spoléhání: informací o omezeních systému (kanálem čl. 13), školením a organizačním nastavením rozhodovacího procesu, v němž má člověk prostor a povinnost výstup kriticky posoudit. Samotná existence lidského článku v rozhodování bez opatření proti automatickému spoléhání nestačí.", "kotvy": { "clanky": [ 13 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Schopnost zásahu, zrušení a zastavení (odst. 4 písm. d, e)", "text": "Písmena d) a e) zakotvují schopnost zásahu, tedy jádro toho, co odlišuje skutečný dohled od pasivního sledování. Podle písmene d) se osoba může v jakékoli konkrétní situaci rozhodnout systém nepoužít nebo jeho výstup nezohlednit, zrušit či zvrátit. Podle písmene e) může zasáhnout do fungování systému nebo jej přerušit **tlačítkem „stop“ nebo podobným postupem, který umožní systém zastavit v bezpečném módu**. Zdůrazňuji, že tato oprávnění musí být reálná a technicky dostupná. Systém, který nelze bezpečně zastavit nebo jehož výstup nelze zvrátit, není v souladu s čl. 14. Bod 73 odůvodnění k tomu žádá mechanismy, které pověřenou osobu vedou a informují tak, aby mohla činit informovaná rozhodnutí, zda, kdy a jak zasáhnout, nebo systém zastavit, pokud nefunguje tak, jak má.", "kotvy": { "clanky": [ 14 ], "body_oduvodneni": [ 73 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Schopnost zásahu, zrušení a zastavení (odst. 4 písm. d, e)", "text": "Mám za to, že schopnost výstup nezohlednit, zrušit nebo zvrátit je normativně stejně významná jako tlačítko „stop\". Chrání totiž před situací, kdy člověk sice systém nezastaví, ale jeho chybný výstup bez dalšího převezme do svého rozhodnutí. Účinný dohled proto vyžaduje nejen možnost systém vypnout, ale i pravomoc a prostor jeho výstup odmítnout.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "V. Pravidlo čtyř očí u biometrické identifikace na dálku (odst. 5)", "text": "Odstavec 5 zavádí zpřísněný režim pro systémy uvedené v bodě 1 písm. a) přílohy III, tedy pro **systémy biometrické identifikace na dálku** (ověřeno čtením přílohy III). U nich musí opatření navíc zajistit, aby na základě identifikace vyplývající z tohoto systému zavádějící subjekt neprovedl žádné kroky ani rozhodnutí, pokud nebude tato identifikace **samostatně ověřena a potvrzena alespoň dvěma fyzickými osobami** s nezbytnou odbornou způsobilostí, odbornou přípravou a pravomocí. Jde o takzvané pravidlo čtyř očí (dvojí kontroly): u nejcitlivější kategorie nestačí dohled jediné osoby. Bod 73 odůvodnění tento posílený dohled odůvodňuje závažnými důsledky nesprávné shody u některých biometrických systémů. Upřesňuje k tomu dvě věci. Oněmi dvěma osobami mohou být zástupci jednoho i více subjektů, včetně toho, kdo systém provozuje nebo používá. A k naplnění požadavku může stačit automatický záznam samostatných ověření v protokolech, které systém sám generuje.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 73 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 12, "oddil": "V. Pravidlo čtyř očí u biometrické identifikace na dálku (odst. 5)", "text": "Zdůrazňuji, že jde o kvalifikované zpřísnění obecného dohledu z odstavců 1 až 4, nikoli o jeho nahrazení. Riziko chybné biometrické identifikace (záměny osob) je natolik závažné, že zákonodárce vyžaduje nezávislé potvrzení druhou způsobilou osobou dříve, než se na základě identifikace cokoli podnikne.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "V. Pravidlo čtyř očí u biometrické identifikace na dálku (odst. 5)", "text": "Druhý pododstavec odstavce 5 obsahuje výjimku: požadavek samostatného ověření nejméně dvěma osobami se nevztahuje na vysoce rizikové systémy AI **používané pro účely vymáhání práva, migrace, ochrany hranic nebo azylu**, pokud unijní nebo vnitrostátní právo považuje jeho uplatňování za nepřiměřené. Mám za to, že tuto výjimku je nutné vykládat úzce: jde o výjimku ze zesílené záruky, nikoli o vyloučení lidského dohledu jako takového; obecný dohled podle odstavců 1 až 4 platí i zde. Podmínka „považuje-li právo za nepřiměřené\" navíc není blanketním zmocněním, nýbrž odkazem na výslovnou úpravu, jejíž přiměřenost je sama přezkoumatelná. Tuto výjimku předjímá i bod 73 odůvodnění, který ji váže na zvláštnosti oblastí vymáhání práva, migrace, ochrany hranic a azylu a na případy, kdy unijní nebo vnitrostátní právo považuje uplatnění požadavku za nepřiměřené.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 73 ], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Dohled naoko.** Systém vyhodnotí 400 žádostí za směnu a pracovník je odklikne. Formálně dohled je, fakticky ne: pracovník nemá čas výstup posoudit. Odstavec 4 žádá schopnost výstup správně vyložit a v případě potřeby ho **nepoužít**, což je při takové kadenci nedosažitelné.\n\n**2. Zkreslení způsobené automatizací (odst. 4 písm. b).** Lékař, který doporučení systému dlouhodobě potvrzuje, si na jeho správnost zvykne a přestane ho ověřovat. Právě proti tomu míří povinnost, aby si osoba pověřená dohledem tuto tendenci **nadále uvědomovala**. Splní se školením a průběžnou připomínkou, ne jednorázovou informací.\n\n**3. Čtyři oči u biometriky (odst. 5).** Identifikace z biometrického systému musí být před jakýmkoli krokem samostatně ověřena **nejméně dvěma osobami**. Bod 73 odůvodnění připouští, že jimi mohou být zástupci více subjektů a že postačí automatický záznam obou ověření v protokolech. Nepřipouští ale, aby ověřovala jedna osoba dvakrát.", "praxe": "**Dohled se navrhuje, nedeklaruje.** Odstavec 3 klade důraz na opatření zabudovaná poskytovatelem do systému. Věta v návodu, že „výstup má posoudit člověk\", není opatření lidského dohledu.\n\n**Zajistěte, aby dohled šel skutečně vykonat.** Pověřená osoba potřebuje způsobilost, přípravu, pravomoc a čas. První tři žádá bod 73 odůvodnění výslovně, čtvrtý plyne z povahy věci.\n\n**U biometrické identifikace na dálku počítejte se čtyřma očima**, ledaže jde o vymáhání práva, migraci, ochranu hranic nebo azyl a právo považuje uplatnění požadavku za nepřiměřené (odst. 5 druhý pododstavec).", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Kdy je dohled „účinný\" (odst. 1).** Nařízení neurčuje ani poměr počtu případů na pracovníka, ani čas na posouzení. Dohled naoko je tedy zatím obtížně napadnutelný jinak než dokazováním v konkrétní věci.\n\n**2. Jak se prokazuje uvědomování si zkreslení (odst. 4 písm. b).** Povinnost směřuje ke stavu mysli. Doložit ji lze jen nepřímo, přes školení a přes záznamy o přezkumu, a text k tomu nedává vodítko.\n\n**3. Rozsah výjimky u odst. 5.** Podmínka „považuje-li právo uplatňování za nepřiměřené\" odkazuje na unijní i vnitrostátní právo, ale žádné takové pravidlo dnes v Česku neexistuje. Do adaptačního zákona je rozsah výjimky nejasný.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 9, 12, 13, 14, 26 ], "body_oduvodneni": [ 73 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "15", "slug": "cl-15", "kapitola": "III", "nazev": "Přesnost, spolehlivost a kybernetická bezpečnost", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-15", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 13 odst. 3 (metriky přesnosti uváděné v návodu)", "čl. 9 (řízení rizik)", "čl. 10 (jakost dat a zkreslení navazující na smyčky zpětné vazby)", "čl. 72 (monitorování po uvedení na trh)", "příloha IV (dokumentace metrik a opatření kybernetické bezpečnosti)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Trojice požadavků a konzistentnost v životním cyklu (odst. 1 až 3)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Robustnost, redundance a smyčky zpětné vazby (odst. 4)", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Kybernetická bezpečnost a útoky specifické pro AI (odst. 5)", "od_okrajoveho_cisla": 8 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Trojice požadavků a konzistentnost v životním cyklu (odst. 1 až 3)", "text": "Odstavec 1 stanoví, aby vysoce rizikové systémy AI byly navrženy a vyvinuty tak, aby **dosahovaly náležité úrovně přesnosti, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti a aby v tomto ohledu dosahovaly konzistentních výsledků během celého svého životního cyklu**. Zdůrazňuji dvě roviny. Zaprvé jde o tři odlišné vlastnosti (přesnost, spolehlivost čili robustnost, kybernetická bezpečnost), z nichž každá míří na jiný typ selhání. Zadruhé se požaduje konzistentnost během celého životního cyklu, nikoli jen v okamžiku uvedení na trh; tím se čl. 15 pojí na nepřetržité řízení rizik podle čl. 9 a na monitorování po uvedení na trh. Bod 74 odůvodnění tuto trvalou povinnost formuluje výslovně. Systémy mají po celou dobu životního cyklu fungovat konzistentně a splňovat příslušnou úroveň přesnosti, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti. Měřítkem je zamýšlený účel a obecně uznávaný nejnovější vývoj.", "kotvy": { "clanky": [ 9, 15 ], "body_oduvodneni": [ 74 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Trojice požadavků a konzistentnost v životním cyklu (odst. 1 až 3)", "text": "Měřítkem je náležitá úroveň, tedy standard relativní k účelu systému a stavu techniky (čl. 8), nikoli absolutní dokonalost. Nařízení nepředpokládá neomylný systém; požaduje úroveň přiměřenou účelu a doložitelnou.", "kotvy": { "clanky": [ 8 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Trojice požadavků a konzistentnost v životním cyklu (odst. 1 až 3)", "text": "Odstavec 2 reaguje na to, že měření přesnosti není samozřejmé: Komise ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a organizacemi (například metrologickými a srovnávacími orgány) **případně podpoří vypracování referenčních hodnot a metodik měření**. Mám za to, že toto ustanovení nepřímo přiznává metodickou mezeru: bez shody na tom, jak přesnost či robustnost měřit, zůstává požadavek odstavce 1 obtížně objektivizovatelný, a proto se počítá s postupným rozvojem referenčních hodnot. Bod 74 odůvodnění tento směr potvrzuje, když počítá s tím, že Komise ve spolupráci s metrologickými a srovnávacími orgány případně podpoří vývoj referenčních hodnot a metodik měření pro systémy AI.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 74 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Trojice požadavků a konzistentnost v životním cyklu (odst. 1 až 3)", "text": "Odstavec 3 uzavírá první okruh procesně: úrovně přesnosti a příslušné metriky se podle něj oznamují v přiloženém návodu k použití. Tím se čl. 15 propojuje s čl. 13: poznatek o přesnosti není interní informací poskytovatele, ale údajem, který se sděluje zavádějícímu subjektu, aby jej mohl vzít v úvahu při používání a dohledu.", "kotvy": { "clanky": [ 13, 15 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Robustnost, redundance a smyčky zpětné vazby (odst. 4)", "text": "Odstavec 4 rozvádí spolehlivost čili robustnost. Systémy musí být **v nejvyšší možné míře odolné vůči chybám, poruchám nebo nesrovnalostem**, které se mohou vyskytnout v systému nebo v jeho prostředí, zejména v důsledku interakce s fyzickými osobami nebo jinými systémy; za tím účelem se přijmou **technická a organizační opatření**. Robustnost tedy není jen vlastností kódu, ale i otázkou organizačního zajištění provozu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Robustnost, redundance a smyčky zpětné vazby (odst. 4)", "text": "Druhý pododstavec připouští dosáhnout spolehlivosti technicky redundantními řešeními, například plány zálohování nebo zajištěním proti selhání. Nařízení zde nepředepisuje konkrétní techniku, nýbrž uvádí příkladmo prostředky, jimiž lze robustnosti dosáhnout. Bod 75 odůvodnění mezi tyto prostředky řadí mechanismy umožňující systému bezpečně přerušit provoz (plány zajištění proti selhání) v přítomnosti anomálií nebo při provozu mimo předem stanovené hranice, a to na základě technických i organizačních opatření.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 75 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Robustnost, redundance a smyčky zpětné vazby (odst. 4)", "text": "Třetí pododstavec cílí na systémy, které se po uvedení na trh nebo do provozu dále učí. Ty se vyvíjejí tak, aby se vyloučilo nebo minimalizovalo riziko zkreslených výstupů ovlivňujících vstup pro budoucí operace, tedy takzvané smyčky zpětné vazby, a aby byly takové smyčky řádně řešeny zmírňujícími opatřeními. Zdůrazňuji věcnou návaznost na čl. 10: zatímco čl. 10 řeší zkreslení v datech předem, čl. 15 odst. 4 řeší jeho dynamickou obdobu, tedy sebeposilující zkreslení vznikající za provozu učícího se systému. Obě ustanovení je nutné číst společně.", "kotvy": { "clanky": [ 10, 15 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Kybernetická bezpečnost a útoky specifické pro AI (odst. 5)", "text": "Odstavec 5 zakotvuje kybernetickou bezpečnost: systémy jsou **odolné proti pokusům neoprávněných třetích stran změnit jejich použití, vstupy nebo výkonnost zneužitím zranitelných míst**. Technická řešení mají odpovídat příslušným okolnostem a rizikům. Nejde tedy o jednotný standard, nýbrž o řešení přiměřené konkrétní hrozbě.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Kybernetická bezpečnost a útoky specifické pro AI (odst. 5)", "text": "Podstatné je, že třetí pododstavec pojmenovává hrozby specifické pro AI, které klasická bezpečnost informačních technologií nepokrývá. Uvádí opatření proti pěti druhům útoků: - manipulace trénovacích dat (data poisoning); - napadení předtrénovaných komponent (model poisoning); - vstupy cíleně matoucí model, tedy matoucí vzory nebo vyhýbání se modelu; - útoky na důvěrnost; - zneužití chyb modelů. Součástí jsou i opatření k reakci na takový útok. Zdůrazňuji, že kybernetická bezpečnost podle čl. 15 je tím širší než obecná bezpečnost systémů: chrání nejen infrastrukturu, ale i integritu samotného modelu a jeho dat. Tytéž hrozby pojmenovává bod 76 odůvodnění. Mezi útoky, které využívají aspekty specifické pro AI, řadí napadení trénovacích dat (data poisoning) i trénovaných modelů, tedy nepřátelské útoky nebo odvozování členství. Vedle nich stojí zneužití slabých míst digitálních aktiv systému a infrastruktury informačních a komunikačních technologií.", "kotvy": { "clanky": [ 15 ], "body_oduvodneni": [ 76 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Kybernetická bezpečnost a útoky specifické pro AI (odst. 5)", "text": "Mám za to, že z odstavce 5 plyne povinnost poskytovatele posuzovat bezpečnostní hrozby optikou vlastní strojovému učení, a nikoli jen optikou obecné informační bezpečnosti. Útok otrávením dat či modelu totiž nezasahuje běžný software, ale právě systémy AI, a proto jej obecná bezpečnostní opatření nemusí zachytit. Opatření kybernetické bezpečnosti se navíc dokumentují v technické dokumentaci (příloha IV), čímž se stávají doložitelným a přezkoumatelným prvkem shody.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "IV" ] } }, { "cislo": 11, "oddil": "III. Kybernetická bezpečnost a útoky specifické pro AI (odst. 5)", "text": "Souhrnně čl. 15 uzavírá katalog požadavků oddílu 2 trojicí technických vlastností, jejichž společným jmenovatelem je spolehlivé a bezpečné fungování systému po celý životní cyklus. Ve spojení s řízením rizik (čl. 9), jakostí dat (čl. 10) a lidským dohledem (čl. 14) tvoří čl. 15 poslední vrstvu ochrany: i technicky kvalitní a datově čistý systém musí zůstat přesný, robustní a odolný vůči útokům, jinak požadavkům na vysoce rizikové systémy nedostojí.", "kotvy": { "clanky": [ 9, 10, 14, 15 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Přesnost, která se zhoršuje.** Model splňuje deklarovanou úroveň přesnosti při uvedení na trh, po roce provozu ale klesne, protože se změnila skladba vstupů. Odstavec 1 žádá **konzistentní výsledky během celého životního cyklu**, takže samotné splnění při uvedení nestačí.\n\n**2. Odolnost vůči nesrovnalostem (odst. 4).** Systém dostane vstup v neočekávaném formátu a místo chyby vrátí nesmyslný, ale zdánlivě platný výstup. To je selhání odolnosti, ne uživatelská chyba.\n\n**3. Otrava trénovacích dat (odst. 5).** Útočník vloží do veřejného zdroje, ze kterého poskytovatel čerpá, data cíleně měnící chování modelu. Opatření proti tomu odstavec 5 výslovně vyžaduje, stejně jako opatření proti napadení předtrénovaných komponent.", "praxe": "**Deklarovanou přesnost uveďte v návodu a umějte ji doložit.** Bez ní nelze ověřit, jestli systém dělá to, co slibuje.\n\n**Kybernetická bezpečnost tu má vlastní obsah.** Nejde jen o běžnou ochranu infrastruktury. Odstavec 5 míří na útoky specifické pro AI, tedy na data, na model a na jeho výstupy.\n\n**Vztah k řízení rizik.** Čl. 15 je poslední článek řetězu: i systém s dobrou dokumentací a čistými daty musí zůstat přesný, odolný a bezpečný, jinak požadavkům nedostojí.", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Co je „náležitá\" úroveň přesnosti (odst. 1).** Měřítko určuje poskytovatel podle zamýšleného účelu. Chybí vodítko, kdy je deklarovaná úroveň příliš nízká.\n\n**2. Jak se prokazuje odolnost.** Odstavec 4 žádá odolnost v nejvyšší možné míře, ale neurčuje testovací metodu ani rozsah. Harmonizované normy podle čl. 40 to mají doplnit; do jejich vydání nese riziko poskytovatel.\n\n**3. Kdy zhoršení výkonu zakládá porušení.** Model, jehož přesnost v čase klesá, může porušit odstavec 1 dřív, než si toho poskytovatel všimne. Jak často se má výkon měřit, nařízení neříká.", "kotvy": { "clanky": [ 8, 9, 10, 13, 14, 15, 40, 72 ], "body_oduvodneni": [ 74, 75, 76 ], "prilohy": [ "IV" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "16", "slug": "cl-16", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-16", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 8 až 15 (požadavky oddílu 2)", "čl. 17 (systém řízení" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "směrnice (EU) 2016/2102 a (EU) 2019/882, upravující" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Poskytovatel jako těžiště oddílu 3", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Katalog dvanácti povinností", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Prosazování a přechod povinností na další subjekty", "od_okrajoveho_cisla": 10 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Poskytovatel jako těžiště oddílu 3", "text": "Článek 16 je uzlovým ustanovením celého oddílu 3. Neobsahuje samostatné hmotné požadavky (ty jsou v oddíle 2, čl. 8 až 15), nýbrž je uspořádává do katalogu povinností a přiřazuje je jedinému adresátovi, poskytovateli. Poskytovatelem je podle čl. 3 bodu 3 osoba nebo orgán, který systém vyvíjí nebo nechává vyvíjet a uvádí jej na trh, nebo který jej pod vlastním jménem uvádí do provozu. Právě proto, že poskytovatel systém uvádí na trh, soustřeďuje na sebe nařízení tíhu odpovědnosti za shodu. Bod 79 odůvodnění to potvrzuje. Odpovědnost za uvedení vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu má převzít osoba definovaná jako poskytovatel. Není přitom podstatné, jestli je to tatáž osoba, která systém navrhla nebo vyvinula. Rozhodující je tedy uvedení systému na trh pod vlastní odpovědností, nikoli jeho autorství.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 8 ], "body_oduvodneni": [ 79 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Poskytovatel jako těžiště oddílu 3", "text": "Většina povinností podle čl. 16 se váže k okamžiku uvedení na trh nebo do provozu a musí být splněna ještě před ním. To platí zejména pro provedení posouzení shody (písm. f), vypracování EU prohlášení o shodě (písm. g) a umístění označení CE (písm. h). Poskytovatel tedy nemůže systém nejprve uvést na trh a shodu doložit dodatečně. Logika nového legislativního rámce, ze kterého nařízení vychází, žádá prokázat shodu jako podmínku vstupu na trh, ne jako pozdější nápravu. Shodně bod 46 odůvodnění: produkt lze dodat na trh nebo uvést do provozu pouze tehdy, je-li v souladu se všemi platnými harmonizačními právními předpisy Unie.", "kotvy": { "clanky": [ 16 ], "body_oduvodneni": [ 46 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Poskytovatel jako těžiště oddílu 3", "text": "Povinnosti oddílu 3 se stávají použitelnými spolu s celým režimem vysokého rizika. Podle přijatého znění čl. 113 jde obecně o 2. srpna 2026, u systémů klasifikovaných podle čl. 6 odst. 1 (příloha I) o 2. srpna 2027. Připomínám, že nařízení (EU) 2026/1744 tyto lhůty posunulo (u přílohy III na 2. prosince 2027, u přílohy I na 2. srpna 2028).", "kotvy": { "clanky": [ 6, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Katalog dvanácti povinností", "text": "Písmeno a) je zastřešující: poskytovatel **„zajišťují, aby jejich vysoce rizikové systémy AI splňovaly požadavky stanovené v oddíle 2\"**. Ostatní písmena tuto obecnou povinnost buď procesně provádějí, nebo k ní přistupují jako povinnosti samostatné. Písmeno b) ukládá poskytovateli uvést na systému, jeho obalu nebo v přiložené dokumentaci své jméno, zapsaný název nebo ochrannou známku a kontaktní adresu. Jde o povinnost identifikační, která umožňuje dohledat odpovědnou osobu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Katalog dvanácti povinností", "text": "Písmena c) až e) odkazují na provozní infrastrukturu shody. Poskytovatel má mít zaveden systém řízení kvality podle čl. 17 (písm. c), vést dokumentaci podle čl. 18 (písm. d) a, jsou-li systémy pod jeho kontrolou, zajišťovat automatické generování protokolů podle čl. 19 (písm. e). Tato tři písmena jsou pouhými odkazy. Jejich obsah vykládáme u čl. 17 až 19.", "kotvy": { "clanky": [ 17, 18, 19 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Katalog dvanácti povinností", "text": "Písmena f) až h) tvoří jádro produktové mechaniky. Poskytovatel zajistí provedení posouzení shody podle čl. 43 (písm. f), vypracuje EU prohlášení o shodě podle čl. 47 (písm. g) a umístí označení CE podle čl. 48 (písm. h). Tato tři písmena je nutné číst společně: posouzení shody je věcný postup, EU prohlášení o shodě je jeho písemný výsledek a označení CE je jeho vnější projev vůči trhu. Ověřil jsem, že čl. 43 rozlišuje mezi posouzením formou interní kontroly (příloha VI) a posouzením za účasti oznámeného subjektu (příloha VII), přičemž zapojení oznámeného subjektu je pravidlem jen u biometrických systémů podle přílohy III bodu 1 za určitých podmínek, kdežto u ostatních oblastí přílohy III (body 2 až 8) postačí interní kontrola. Praktický důsledek je zásadní: u většiny samostatných vysoce rizikových systémů posuzuje shodu sám poskytovatel a nezávislá třetí strana do postupu nevstupuje.", "kotvy": { "clanky": [ 43, 47, 48 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III", "VI", "VII" ] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Katalog dvanácti povinností", "text": "Písmeno i) ukládá dodržet povinnosti registrace podle čl. 49 odst. 1, tedy zaregistrovat sebe i systém do databáze EU (čl. 71) ještě před uvedením systému podle přílohy III na trh nebo do provozu. Ověřil jsem, že z této registrace jsou vyňaty systémy podle přílohy III bodu 2 (kritická infrastruktura), které se podle čl. 49 odst. 5 registrují na vnitrostátní úrovni. Písmeno j) váže na poskytovatele nápravná opatření a informační povinnost podle čl. 20, písmeno k) povinnost prokázat na odůvodněnou žádost soulad systému s požadavky oddílu 2.", "kotvy": { "clanky": [ 20, 49, 71 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 8, "oddil": "II. Katalog dvanácti povinností", "text": "Písmeno l) ukládá zajistit, aby systém splňoval **„požadavky na přístupnost v souladu se směrnicemi (EU) 2016/2102 a (EU) 2019/882\"**. Toto písmeno je snadno přehlédnutelné, jeho dosah je však široký: přístupnost vysoce rizikového systému pro osoby se zdravotním postižením se stává součástí shody s nařízením, nikoli jen samostatnou povinností podle uvedených směrnic. Mám za to, že nedostatek přístupnosti tak může zakládat nesoulad se samotným nařízením. Tento dosah potvrzuje bod 80 odůvodnění. Odkazuje na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a ukládá poskytovatelům zajistit plný soulad s požadavky na přístupnost, včetně obou uvedených směrnic. A to už od fáze návrhu. Přístupnost tedy nemá být dodatečnou vrstvou, nýbrž má být v co největší míře začleněna již do návrhu systému.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 80 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "II. Katalog dvanácti povinností", "text": "Souhrnně katalog čl. 16 spojuje tři vrstvy: hmotnou shodu (písm. a), její organizační a dokumentační zajištění (písm. b až e, k), procesní prokázání a označení (písm. f až i) a průběžnou nápravu (písm. j). Poskytovatel musí naplnit všechny a splnění jedné z nich nenahrazuje ostatní. Bod 81 odůvodnění tytéž pilíře shrnuje: zavést spolehlivý systém řízení kvality, zajistit provedení posuzování shody, vypracovat příslušnou dokumentaci a zavést systém monitorování po uvedení na trh.", "kotvy": { "clanky": [ 16 ], "body_oduvodneni": [ 81 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Prosazování a přechod povinností na další subjekty", "text": "Porušení povinností podle čl. 16 je stiženo sankcí podle čl. 99 odst. 4 písm. a), tedy správní pokutou až do výše 15 000 000 EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 3 % celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší. Toto pásmo je nižší než pásmo pro zakázané postupy podle čl. 5 (35 000 000 EUR nebo 7 %), potvrzuje však, že povinnosti poskytovatele vysoce rizikového systému patří mezi nejzávažněji vynucované. Zdůrazňuji, že samostatné povinnosti podle čl. 17 až 21 jsou konstruovány jako obsah povinností poskytovatele, na něž čl. 16 odkazuje; jejich porušení se proto prosazuje skrze čl. 16.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 16, 17, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "III. Prosazování a přechod povinností na další subjekty", "text": "Katalog čl. 16 není uzavřen okruhu původních poskytovatelů. Podle čl. 25 se povinnosti poskytovatele podle čl. 16 vztahují i na distributora, dovozce, zavádějící subjekt, jinou třetí stranu nebo výrobce produktu, nastane-li některá ze skutečností tam uvedených. Článek 16 je tedy třeba číst společně s čl. 25: je to katalog, který se za určitých podmínek přesouvá na dalšího účastníka hodnotového řetězce.", "kotvy": { "clanky": [ 16, 25 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Poskytovatelem se lze stát bez vlastního vývoje.** Firma koupí hotový systém, nasadí ho pod svým názvem a nabízí zákazníkům. Poskytovatelem je ona, i když nenapsala ani řádek kódu. Bod 79 odůvodnění to říká výslovně: nezáleží na tom, kdo systém navrhl.\n\n**2. Shoda je podmínka vstupu, ne pozdější náprava.** Uvést systém na trh a doložit posouzení shody „do měsíce\" nejde. Logika nového legislativního rámce žádá shodu **před** uvedením.\n\n**3. Přístupnost už od návrhu (odst. písm. l).** Systém pro vyřizování žádostí, který nefunguje s odečítačem obrazovky, požadavek nesplňuje. Bod 80 odůvodnění váže přístupnost na fázi návrhu, ne na pozdější doplněk.", "praxe": "**Čl. 16 je rozcestník, ne samostatná povinnost.** Odkazuje na požadavky čl. 8 až 15, na systém řízení kvality podle čl. 17, na dokumentaci podle čl. 18, na protokoly podle čl. 19, na nápravu podle čl. 20 a na spolupráci podle čl. 21. Splnit ho znamená splnit je všechny.\n\n**Označení CE a registrace nejsou formalita.** Bez nich systém na trh nesmí, i kdyby věcně požadavky splňoval.", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Kdy se z uživatele stane poskytovatel.** Hranice je v čl. 25, ale u postupných změn systému není zřejmé, kdy se jich nasčítá tolik, že jde o podstatnou změnu.\n\n**2. Rozsah povinnosti přístupnosti.** Odkaz míří na dvě směrnice, jejichž požadavky nejsou psané pro systémy AI. Jak se aplikují na konverzační rozhraní nebo na výstup modelu, není vyřešené.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 3, 5, 6, 8, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 25, 43, 47, 48, 49, 71, 99, 113 ], "body_oduvodneni": [ 46, 79, 80, 81 ], "prilohy": [ "I", "III", "VI", "VII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "17", "slug": "cl-17", "kapitola": "III", "nazev": "Systém řízení kvality", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-17", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 9 (systém řízení rizik)", "čl. 40 (harmonizované normy)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Konstrukce a obsah systému řízení kvality", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Proporcionalita a sektorové úlevy", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Konstrukce a obsah systému řízení kvality", "text": "Systém řízení kvality je organizačním nástrojem, který má trvale zajišťovat shodu poskytovatele s nařízením. Odstavec 1 vyžaduje, aby byl **„systematicky a řádně dokumentován formou písemných politik, postupů a pokynů\"**. Nejde tedy o faktický stav, ale o písemně zachycený a auditovatelný systém. Tím se povinnost odlišuje od pouhého faktického dodržování požadavků: absence dokumentace je porušením sama o sobě, i kdyby systém jinak požadavky splňoval.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Konstrukce a obsah systému řízení kvality", "text": "Odstavec 1 vypočítává třináct povinných aspektů (písm. a až m). Mám za to, že tento výčet je taxativní co do minima (systém obsahuje „alespoň\" tyto aspekty), nikoli však co do maxima; poskytovatel může systém rozšířit. Aspekty pokrývají celý životní cyklus: strategii souladu včetně řízení úprav (písm. a), techniky návrhu, vývoje a kontroly kvality (písm. b až d), technické specifikace a normy (písm. e), správu dat (písm. f), systém řízení rizik podle čl. 9 (písm. g), monitorování po uvedení na trh podle čl. 72 (písm. h), ohlašování závažných incidentů podle čl. 73 (písm. i), komunikaci s orgány a dalšími stranami (písm. j), uchovávání záznamů (písm. k), řízení zdrojů (písm. l) a rámec odpovědnosti vedení i zaměstnanců (písm. m).", "kotvy": { "clanky": [ 9, 72, 73 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Konstrukce a obsah systému řízení kvality", "text": "Zdůrazňuji provázanost s ostatními povinnostmi. Systém řízení kvality není samostatnou administrativní vrstvou, nýbrž zastřešuje plnění řady dalších povinností (řízení rizik, monitorování, ohlašování incidentů). Písmeno m) přitom vyžaduje výslovné přiřazení odpovědnosti konkrétním osobám, čímž nařízení míří proti rozptýlené a nedohledatelné odpovědnosti uvnitř organizace poskytovatele.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Proporcionalita a sektorové úlevy", "text": "Odstavec 2 zavádí zásadu proporcionality: **„Provádění aspektů uvedených v odstavci 1 je přiměřené velikosti organizace poskytovatele. Poskytovatelé za všech okolností dodržují míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou nezbytné k tomu, aby jejich vysoce rizikové systémy AI byly v souladu s tímto nařízením.\"** Proporcionalita se tedy týká způsobu provádění (formalizace, rozsah dokumentace), nikoli úrovně ochrany. Máme za to, že malý poskytovatel může systém řízení kvality vést jednodušeji, nesmí však slevit z výsledku, jímž je shoda systému s nařízením.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Proporcionalita a sektorové úlevy", "text": "Odstavce 3 a 4 řeší souběh s odvětvovým právem. Podle odstavce 3 mohou poskytovatelé, na něž se vztahují požadavky na systém řízení kvality podle odvětvového práva Unie, začlenit aspekty podle odstavce 1 do stávajících systémů. Odstavec 4 jde dál u poskytovatelů, kteří jsou finančními institucemi podléhajícími pravidlům vnitřní správy podle práva Unie v oblasti finančních služeb. U nich se povinnost zavést systém řízení kvality považuje za splněnou dodržením těchto pravidel. Platí to **s výjimkou** aspektů podle odst. 1 písm. g), h) a i), tedy systému řízení rizik, monitorování po uvedení na trh a ohlašování závažných incidentů. Tuto výjimku vykládáme restriktivně: uvedené tři aspekty musí finanční instituce splnit vždy samostatně, protože je odvětvová úprava vnitřní správy nepokrývá. Možnost začlenění potvrzuje bod 81 odůvodnění: poskytovatelé, na něž se vztahují povinnosti k systému řízení kvality podle odvětvového práva Unie, mohou prvky podle tohoto nařízení zahrnout do stávajícího systému řízení kvality. Táž úvaha se v témže bodě vztahuje i na veřejné orgány, které mohou pravidla systému řízení kvality přijmout jako součást systému zavedeného na vnitrostátní nebo regionální úrovni.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 81 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 9, 17, 18, 40, 72, 73 ], "body_oduvodneni": [ 81 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Systém řízení jakosti přiměřený velikosti poskytovatele, výslovně u malých a středních podniků." }, { "typ": "clanek", "cislo": "18", "slug": "cl-18", "kapitola": "III", "nazev": "Uchovávání dokumentace", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-18", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 11 (technická dokumentace)", "čl. 17 (systém řízení kvality)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Odstavec 1 ukládá poskytovateli **„po dobu deseti let od uvedení vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu\"** uchovávat pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů pět druhů dokumentů: technickou dokumentaci podle čl. 11 (písm. a), dokumentaci k systému řízení kvality podle čl. 17 (písm. b), dokumentaci ke změnám schváleným oznámenými subjekty (písm. c), rozhodnutí a další dokumenty oznámených subjektů (písm. d) a EU prohlášení o shodě podle čl. 47 (písm. e).", "kotvy": { "clanky": [ 11, 17, 47 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Desetiletá lhůta je věcnou dobou úschovy, ne lhůtou použitelnosti nařízení. Nařízení (EU) 2026/1744 se jí netýká. Zdůrazňuji, že běží od uvedení konkrétního systému na trh nebo do provozu, tedy pro každý systém samostatně, nikoli od jednoho společného okamžiku.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "", "text": "Odstavec 2 řeší kontinuitu úschovy pro případ, že poskytovatel nebo jeho zplnomocněný zástupce vyhlásí úpadek nebo ukončí činnost před koncem desetileté doby. Nařízení tu ukládá členským státům, aby stanovily podmínky, za nichž dokumentace zůstane orgánům k dispozici. Jde o jeden z bodů, v nichž se nařízení dotváří na národní úrovni.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "", "text": "Odstavec 3 přiznává úlevu poskytovatelům, kteří jsou finančními institucemi: technickou dokumentaci uchovávají jako součást dokumentace vedené podle práva Unie v oblasti finančních služeb. Úleva se týká pouze způsobu úschovy (začlenění do existující dokumentace), nikoli rozsahu či doby.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 11, 17, 18, 22, 44, 47 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "19", "slug": "cl-19", "kapitola": "III", "nazev": "Automaticky generované protokoly", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-19", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 12 odst. 1 (technická způsobilost systému protokolovat)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Článek 19 ukládá uchovávat protokoly, které vysoce rizikový systém automaticky generuje podle čl. 12 odst. 1, a to v rozsahu, v jakém jsou pod kontrolou povinné osoby. Nosnou pasáží je vymezení doby úschovy: protokoly se **„uchovávají po dobu odpovídající zamýšlenému účelu vysoce rizikového systému AI, která činí nejméně šest měsíců, nestanoví-li jinak platné právo Unie nebo vnitrostátní právo, zejména právo Unie o ochraně osobních údajů\"**. Šest měsíců je tedy dolní hranice. Horní meze plynoucí z jiných předpisů, typicky z práva o ochraně osobních údajů, ji mohou zkrátit jen v mezích těchto předpisů. K automatickému zaznamenávání událostí protokoly po celou dobu životnosti systému viz bod 71 odůvodnění na konci.", "kotvy": { "clanky": [ 12 ], "body_oduvodneni": [ 71 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Musíme upozornit na výkladovou obtíž v adresátovi. Shard v knihovně uvozuje odstavec 1 slovem **„Uživatelé\"**, což by naznačovalo, že povinnost tíží zavádějící subjekt. Máme za to, že tak odstavec 1 číst nelze a že adresátem je poskytovatel. Vede k tomu trojí systematický důvod plynoucí přímo ze znění shardu. Zaprvé, čl. 16 písm. e) řadí zajištění automatického generování protokolů „jak je uvedeno v článku 19\" mezi povinnosti poskytovatele. Zadruhé, odstavec 2 téhož článku výslovně začíná slovem **„Poskytovatelé, kteří jsou finančními institucemi\"** a upravuje tutéž úschovu protokolů. Adresát odstavce 2 je tedy nepochybně poskytovatel. Zatřetí, souběžnou a samostatnou povinnost zavádějícího subjektu uchovávat protokoly upravuje čl. 26 odst. 6, takže není důvod ji zdvojovat v čl. 19.", "kotvy": { "clanky": [ 16, 19, 26 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "", "text": "Slovo „Uživatelé\" v odstavci 1 je proto namístě vykládat v uvedeném systematickém smyslu jako poskytovatele. Před klientským či publikačním použitím tohoto ustanovení doporučuji ověřit jeho znění v Úředním věstníku EU, neboť rozpor mezi zněním shardu a systematikou by neměl být přenášen do výstupu bez ověření.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "", "text": "Rozvržení úschovy protokolů mezi dvě role je logické. Poskytovatel uchovává protokoly, které má pod kontrolou (čl. 19), zavádějící subjekt ty, které má pod kontrolou on (čl. 26 odst. 6). Kritériem není formální role, nýbrž faktická kontrola nad protokoly. Odstavec 2 pak i zde přiznává finančním institucím úlevu spočívající v začlenění protokolů do dokumentace vedené podle práva o finančních službách.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 19, 26 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 12, 16, 19, 21, 26 ], "body_oduvodneni": [ 71 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "20", "slug": "cl-20", "kapitola": "III", "nazev": "Nápravná opatření a informační povinnost", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-20", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 79 odst. 1 (systém představující riziko)", "čl. 44 (certifikát" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Odstavec 1 zavádí povinnost jednat již při pouhém podezření. Poskytovatel, který se **„domnívají nebo mají důvod se domnívat\"**, že jím uvedený systém není ve shodě, přijme **„okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení daného systému ve shodu nebo k jeho případnému stažení z trhu či z oběhu nebo k jeho vyřazení z provozu\"**. Prahem tedy není prokázaný nesoulad, nýbrž důvodné podezření. Nařízení míří na včasnou reakci, nikoli na reakci až po potvrzení vady.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Součástí odstavce 1 je informační povinnost vůči navazujícím článkům řetězce. Poskytovatel náležitě informuje distributory a v relevantních případech zavádějící subjekty, zplnomocněného zástupce a dovozce. Tím se nápravné opatření propisuje do celého řetězce, aby se předešlo dalšímu dodávání nevyhovujícího systému.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "", "text": "Odstavec 2 přidává druhou vrstvu pro případ, že systém představuje riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1. Ověřil jsem, že čl. 79 odst. 1 vymezuje systém AI představující riziko jako systém představující riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva osob, který je považován za výrobek představující riziko podle nařízení (EU) 2019/1020. Dozví-li se poskytovatel o takovém riziku, neprodleně a případně ve spolupráci s nahlašujícím zavádějícím subjektem prošetří příčiny a informuje orgány dozoru nad trhem a případně oznámený subjekt, který vydal certifikát podle čl. 44. Rozlišuji tedy dvě situace: prostý nesoulad (odstavec 1, informují se články řetězce) a nesoulad zakládající riziko (odstavec 2, informují se navíc orgány dozoru).\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 44, 79 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 16, 20, 44, 73, 79 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "21", "slug": "cl-21", "kapitola": "III", "nazev": "Spolupráce s příslušnými orgány", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-21", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 12 odst. 1 (protokoly)", "čl. 78 (důvěrnost)", "čl. 16 písm. k)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Odstavec 1 ukládá poskytovateli předložit příslušnému orgánu na odůvodněnou žádost všechny informace a dokumenty nezbytné k prokázání shody, a to v úředním jazyce určeném členským státem, který je orgánu snadno srozumitelný. Jazyková podmínka je prakticky významná: poskytovatel ze třetí země nemůže součinnost splnit předložením dokumentace jen ve vlastním jazyce. Důvod této součinnosti dává bod 82 odůvodnění. Jde o to, aby šlo nařízení prosadit a aby měli provozovatelé rovné podmínky. K tomu je nutné, aby osoby usazené v Unii mohly za všech okolností poskytnout orgánům veškeré nezbytné informace o souladu systému AI.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 82 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Odstavec 2 rozšiřuje součinnost na přístup k protokolům: na odůvodněnou žádost poskytovatelé **„poskytnou žádajícímu příslušnému orgánu přístup k automaticky generovaným protokolům vysoce rizikového systému AI ve smyslu čl. 12 odst. 1 v rozsahu, v jakém jsou tyto protokoly pod jejich kontrolou\"**. Rozsah povinnosti je tedy omezen kontrolou nad protokoly, obdobně jako u čl. 19.", "kotvy": { "clanky": [ 12, 19 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "", "text": "Odstavec 3 uzavírá režim ochrannou pojistkou: s informacemi obdrženými orgánem se nakládá v souladu s povinnostmi zachování důvěrnosti podle čl. 78. Součinnost s orgánem tedy neznamená, že by citlivé či obchodně chráněné informace ztrácely ochranu. Ta se přesouvá na orgán.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 78 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 12, 16, 19, 21, 78 ], "body_oduvodneni": [ 82 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "22", "slug": "cl-22", "kapitola": "III", "nazev": "Zplnomocnění zástupci poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-22", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 5 (definice zplnomocněného zástupce)", "čl. 11 (technická" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povinné jmenování a funkce zástupce", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Rozsah pověření a kontrolní pojistka", "od_okrajoveho_cisla": 3 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povinné jmenování a funkce zástupce", "text": "Odstavec 1 zavádí povinnost, nikoli možnost: **„Nežli poskytovatelé usazení ve třetích zemích dodají na trh Unie vysoce rizikové systémy AI, jmenují formou písemného pověření zplnomocněného zástupce usazeného v Unii.\"** Zplnomocněný zástupce je tedy nezbytnou podmínkou přístupu poskytovatele ze třetí země na unijní trh. Jeho úlohou je zajistit dosažitelnost odpovědné osoby v Unii tam, kde poskytovatel v Unii usazen není.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povinné jmenování a funkce zástupce", "text": "Funkce zástupce navazuje na exteritoriální dosah nařízení podle čl. 2 odst. 1. Protože nařízení dopadá i na poskytovatele ze třetích zemí, potřebuje mít v Unii kontaktní a odpovědný bod; tím je zplnomocněný zástupce. Bez jeho jmenování je dodání systému na trh Unie vadné, což potvrzuje i čl. 23 odst. 1 písm. d), podle něhož dovozce ověřuje právě splnění této povinnosti. Bod 82 odůvodnění to vysvětluje takto. Poskytovatelé usazení ve třetích zemích mají při dodávání systémů AI do Unie předem jmenovat zplnomocněného zástupce, a to písemným pověřením. Zástupce hraje klíčovou roli při zajišťování shody a vystupuje jako jejich kontaktní osoba usazená v Unii. Zástupce je tak nástrojem, jímž nařízení překlenuje skutečnost, že poskytovatel není v Unii usazen.", "kotvy": { "clanky": [ 2, 23 ], "body_oduvodneni": [ 82 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Rozsah pověření a kontrolní pojistka", "text": "Odstavec 3 vymezuje minimální obsah pověření pěti úkoly (písm. a až e): ověřit existenci EU prohlášení o shodě a technické dokumentace a provedení posouzení shody (písm. a); uchovávat vyjmenované dokumenty po dobu deseti let (písm. b); poskytnout orgánu na žádost informace a dokumentaci včetně přístupu k protokolům (písm. c); spolupracovat s orgány na opatřeních ke snížení rizik (písm. d); a případně splnit povinnosti registrace podle čl. 49 odst. 1 (písm. e). Závěrečná věta odstavce 3 činí ze zástupce adresáta, na nějž se mohou orgány obracet **„vedle poskytovatele nebo namísto něj\"**.", "kotvy": { "clanky": [ 49 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Rozsah pověření a kontrolní pojistka", "text": "Odstavec 4 zabudovává do vztahu kontrolní pojistku: **„Pokud se zplnomocněný zástupce domnívá nebo má důvod se domnívat, že poskytovatel jedná v rozporu se svými povinnostmi podle tohoto nařízení, předmětné pověření ukončí.\"** Zdůrazňuji, že nejde o pouhé právo, nýbrž o povinnost ukončit pověření, spojenou s povinností informovat orgán dozoru nad trhem. Zástupce tak není pasivním doručovacím místem, ale nese vlastní odpovědnost za to, aby své jméno nepropůjčoval poskytovateli jednajícímu v rozporu s nařízením.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 11, 18, 22, 23, 47, 49, 74 ], "body_oduvodneni": [ 82 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "23", "slug": "cl-23", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti dovozců", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-23", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 6 (definice dovozce)", "čl. 43 (posuzování shody)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Vstupní kontrola před uvedením na trh", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Průběžné a součinnostní povinnosti", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Vstupní kontrola před uvedením na trh", "text": "Dovozce je článkem řetězce, který systém označený jménem osoby ze třetí země uvádí na trh Unie. Odstavec 1 mu ukládá kontrolní roli: **„Před uvedením vysoce rizikového systému AI na trh dovozci zajistí, aby byl systém v souladu s tímto nařízením, a v tomto ohledu ověří, že:\"** poskytovatel provedl posouzení shody podle čl. 43 (písm. a), vypracoval technickou dokumentaci podle čl. 11 a přílohy IV (písm. b), systém nese označení CE a je k němu přiloženo EU prohlášení o shodě a návod k použití (písm. c) a poskytovatel jmenoval zplnomocněného zástupce podle čl. 22 odst. 1 (písm. d). Bod 83 odůvodnění k rozdělení rolí v hodnotovém řetězci vysvětluje, že s ohledem na jeho povahu a složitost je nezbytné vyjasnit úlohu a konkrétní povinnosti provozovatelů, jako jsou dovozci a distributoři. Jedná-li provozovatel současně ve více rolích, například jako distributor i dovozce, plní podle téhož bodu kumulativně všechny povinnosti spojené s těmito úlohami.", "kotvy": { "clanky": [ 11, 22, 43 ], "body_oduvodneni": [ 83 ], "prilohy": [ "IV" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Vstupní kontrola před uvedením na trh", "text": "Povaha této kontroly je ověřovací, nikoli přezkumná. Dovozce ověřuje, zda poskytovatel splnil formální a dokumentační předpoklady, nikoli zda je systém věcně bezvadný. Hmotné posouzení shody zůstává na poskytovateli. Mám za to, že dovozce však nesmí odhlédnout od zjevných nedostatků, které při ověřování vyjdou najevo.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Vstupní kontrola před uvedením na trh", "text": "Odstavec 2 proto ukládá dovozci nejednat, má-li **„dostatečný důvod se domnívat\"**, že systém není ve shodě nebo že je k němu připojena zfalšovaná dokumentace: takový systém neuvede na trh, dokud nebude uveden ve shodu. Představuje-li systém riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1, dovozce o tom informuje poskytovatele, zplnomocněné zástupce a orgány dozoru nad trhem.", "kotvy": { "clanky": [ 79 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Průběžné a součinnostní povinnosti", "text": "Odstavce 3 až 5 vážou na dovozce vlastní evidenční a skladovací povinnosti: - uvést kontaktní údaje na obalu nebo v dokumentaci (odstavec 3); - zajistit, aby skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly shodu, po dobu, kdy za systém nese odpovědnost (odstavec 4); - deset let uschovat certifikát oznámeného subjektu, návod a EU prohlášení o shodě (odstavec 5).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Průběžné a součinnostní povinnosti", "text": "Odstavce 6 a 7 zakládají součinnost s orgány: dovozce poskytne na odůvodněnou žádost informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody v srozumitelném jazyce a spolupracuje na opatřeních ke snížení rizik. Povinnosti dovozce jsou tedy užší než povinnosti poskytovatele, tvoří však samostatný okruh, jehož porušení je stiženo sankcí podle čl. 99 odst. 4 písm. c).\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 11, 22, 23, 24, 43, 47, 79, 99 ], "body_oduvodneni": [ 83 ], "prilohy": [ "IV" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "24", "slug": "cl-24", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti distributorů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-24", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 7 (definice distributora)", "čl. 47 (EU prohlášení" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Distributor je jiný článek řetězce než poskytovatel nebo dovozce, který systém dodává na trh Unie. Odstavec 1 mu před dodáním ukládá ověřit, **„zda je na daném systému umístěno požadované označení CE, zda je k němu přiloženo EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47 a návod k použití\"**, a dále zda poskytovatel a případně dovozce splnili své povinnosti podle čl. 16 písm. b) a c) (označení systému a systém řízení kvality) a čl. 23 odst. 3. Kontrola distributora je tedy ještě užší a formálnější než kontrola dovozce. Soustředí se na vnější znaky shody (označení, doprovodné dokumenty, identifikace).", "kotvy": { "clanky": [ 16, 23 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Odstavce 2 a 4 vážou na distributora povinnost nejednat a napravit. Domnívá-li se distributor důvodně, že systém není ve shodě, nedodá jej na trh, dokud nebude uveden ve shodu (odstavec 2). Zjistí-li nesoulad u systému, který již dodal, přijme nápravná opatření, případně zajistí, aby je přijal poskytovatel, dovozce nebo jiný příslušný provozovatel (odstavec 4). Představuje-li systém riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1, informuje orgány.", "kotvy": { "clanky": [ 79 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "", "text": "Odstavec 3 doplňuje skladovací povinnost obdobnou povinnosti dovozce a odstavce 5 a 6 součinnost s orgány (poskytnutí informací o přijatých opatřeních, spolupráce na opatřeních ke snížení rizik).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "", "text": "Souhrnně platí, že dovozce a distributor tvoří dvě sestupné vrstvy kontroly kvality uvnitř řetězce. Dovozce ověřuje splnění věcných dokumentačních předpokladů (posouzení shody, technická dokumentace), distributor už jen jejich vnější projev. Ani jeden z nich neposuzuje shodu věcně. Oba však mají povinnost zastavit tok nevyhovujícího systému a upozornit orgány. Porušení povinností distributora je stiženo sankcí podle čl. 99 odst. 4 písm. d).\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 16, 23, 24, 47, 79, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "25", "slug": "cl-25", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti v celém hodnotovém řetězci AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-25", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 16 (povinnosti poskytovatele, které přecházejí)", "čl. 6" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Funkce ustanovení a obecné pravidlo přechodu (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Tři skutkové podstaty přechodu (odst. 1 písm. a až c)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Postavení původního poskytovatele (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 7 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Výrobce produktu a smluvní součinnost třetích stran (odst. 3 až 5)", "od_okrajoveho_cisla": 9 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Funkce ustanovení a obecné pravidlo přechodu (odst. 1)", "text": "Článek 25 je pantem celého oddílu 3. Řeší otázku, kdy se z osoby, která podle své původní role nese jen užší povinnosti (distributor, dovozce, zavádějící subjekt) nebo žádné povinnosti podle nařízení (jiná třetí strana), stává poskytovatel se všemi povinnostmi podle čl. 16. Východiskem je, že role v hodnotovém řetězci nejsou neměnné; váží se na jednání, nikoli na formální označení ve smlouvě. Tím čl. 25 navazuje na funkční pojetí rolí zavedené v čl. 3 a v čl. 2.", "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 16, 25 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Funkce ustanovení a obecné pravidlo přechodu (odst. 1)", "text": "Obecné pravidlo formuluje odstavec 1: **„Jakýkoli distributor, dovozce, zavádějící subjekt nebo jiná třetí strana se pro účely tohoto nařízení považují za poskytovatele vysoce rizikového systému AI a vztahují se na ně povinnosti poskytovatele podle článku 16, pokud nastane kterákoli z následujících okolností:\"**. Následek přechodu je tedy jednoznačný: plný katalog povinností poskytovatele podle čl. 16 (a skrze něj čl. 17 až 21). Přechod nastává „pro účely tohoto nařízení\", tj. bez ohledu na to, jak si strany rozdělily role smluvně. Tuto konstrukci odůvodňuje bod 84 odůvodnění. Za určitých zvláštních podmínek se má každý distributor, dovozce, zavádějící subjekt nebo jiná třetí strana považovat za poskytovatele a převzít všechny příslušné povinnosti. Jde o tři situace: připojení vlastního jména, názvu nebo ochranné známky; podstatnou změnu systému, který zůstává vysoce rizikový; a změnu zamýšleného účelu, kterou se systém, včetně obecného systému AI, stane vysoce rizikovým. Týž bod zároveň potvrzuje výhradu smluvních ujednání stanovujících jiné rozdělení povinností.", "kotvy": { "clanky": [ 16, 17 ], "body_oduvodneni": [ 84 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Tři skutkové podstaty přechodu (odst. 1 písm. a až c)", "text": "První skutkovou podstatou (písm. a) je označení systému vlastním jménem: subjekt **„uvedli své jméno, název nebo ochrannou známku na vysoce rizikovém systému AI, který již byl uveden na trh nebo do provozu, aniž jsou dotčena smluvní ujednání, která stanoví, že povinnosti jsou rozděleny jiným způsobem\"**. Kdo systém přeznačí pod svou značku, vystupuje navenek jako jeho poskytovatel a přebírá jeho povinnosti. Výhrada smluvních ujednání zde umožňuje odchylné rozdělení povinností mezi strany, nemění však postavení navenek.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Tři skutkové podstaty přechodu (odst. 1 písm. a až c)", "text": "Druhou skutkovou podstatou (písm. b) je podstatná změna systému, který zůstává vysoce rizikový: subjekt **„provádějí podstatnou změnu vysoce rizikového systému AI, který je již uveden na trh nebo je již uveden do provozu, a to tak, že zůstává vysoce rizikovým systémem AI v souladu s článkem 6\"**. Pojem podstatné změny vymezuje čl. 3 bod 23 jako změnu, kterou poskytovatel nepředvídal a která ovlivňuje soulad s požadavky nebo mění zamýšlený účel. Kdo takovou změnu provede, stává se poskytovatelem změněného systému.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Tři skutkové podstaty přechodu (odst. 1 písm. a až c)", "text": "Třetí skutkovou podstatou (písm. c) je změna zamýšleného účelu, jíž se dosud nerizikový systém stane vysoce rizikovým: subjekt **„mění zamýšlený účel systému AI, včetně obecného systému AI, který nebyl klasifikován jako vysoce rizikový a je již uveden na trh nebo do provozu takovým způsobem, že se dotčený systém AI stane vysoce rizikovým systémem AI v souladu s článkem 6\"**. Toto písmeno je z hlediska praxe nejcitlivější, protože dopadá i na obecné systémy AI: kdo takový systém nasadí k účelu, který jej učiní vysoce rizikovým podle čl. 6, přebírá povinnosti poskytovatele.", "kotvy": { "clanky": [ 6 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Tři skutkové podstaty přechodu (odst. 1 písm. a až c)", "text": "Ověřil jsem, že čl. 6 rozlišuje dvě cesty klasifikace (odst. 1 pro systémy vázané na produkty podle přílohy I a odst. 2 pro samostatné systémy podle přílohy III) a že odst. 3 umožňuje výjimku, kdy se systém spadající do přílohy III přesto za vysoce rizikový nepovažuje, nepředstavuje-li významné riziko. Tato výjimka však neplatí, provádí-li systém profilování fyzických osob. Odkaz čl. 25 odst. 1 na „soulad s článkem 6\" je proto třeba číst s vědomím této struktury: přechod role nastává jen tehdy, je-li systém po změně skutečně vysoce rizikový podle některé z cest čl. 6.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 25 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Postavení původního poskytovatele (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 řeší osud původního poskytovatele. Nastanou-li okolnosti podle odstavce 1, **„poskytovatel, který původně uvedl systém AI na trh nebo do provozu, není pro účely tohoto nařízení již nadále považován za poskytovatele tohoto konkrétního systému AI\"**. Postavení poskytovatele tedy přechází, nikoli zdvojuje: nový poskytovatel nastupuje na místo původního. To je významné, protože brání souběhu dvou poskytovatelů téhož systému s nejasně rozdělenou odpovědností.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Postavení původního poskytovatele (odst. 2)", "text": "Přechod však není úplným zpřetrháním vazeb. Původní poskytovatel podle odstavce 2 **„úzce spolupracuje s novými poskytovateli a zpřístupní nezbytné informace a poskytne přiměřeně očekávaný technický přístup a další pomoc\"** nezbytné k plnění povinností, zejména pokud jde o posouzení shody. Tato součinnost má však mez: neuplatní se, pokud původní poskytovatel jasně stanovil, že jeho systém nemá být změněn na vysoce rizikový. Mám za to, že jde o významné praktické ustanovení: poskytovatel, který se výslovně ohradil proti přeměně svého systému na vysoce rizikový, není povinen předávat dokumentaci tomu, kdo systém přesto na vysoce rizikový změnil. Tuto mez výslovně nese bod 86 odůvodnění: bývalý poskytovatel má úzce spolupracovat, zpřístupnit nezbytné informace a poskytnout rozumně očekávaný technický přístup a další pomoc jen tehdy, pokud změnu systému na vysoce rizikový výslovně nevyloučil. Výhrada v čl. 25 odst. 2 tak má oporu i v důvodové úvaze nařízení.", "kotvy": { "clanky": [ 25 ], "body_oduvodneni": [ 86 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Výrobce produktu a smluvní součinnost třetích stran (odst. 3 až 5)", "text": "Odstavec 3 zavádí zvláštní pravidlo pro systémy, které jsou bezpečnostními komponentami produktů podle přílohy I oddílu A. Za poskytovatele se v nich považuje výrobce produktu, na nějž se vztahují povinnosti podle čl. 16, je-li systém uveden na trh spolu s produktem pod jménem výrobce (písm. a) nebo do provozu pod jménem výrobce poté, co byl produkt uveden na trh (písm. b). Nařízení tu navazuje na logiku produktové bezpečnosti: za produkt jako celek, včetně jeho AI komponenty, odpovídá jeho výrobce. Shodně bod 87 odůvodnění. Není- li vysoce rizikový systém AI, který je bezpečnostní komponentou produktu spadajícího pod harmonizační předpisy nového legislativního rámce, uveden na trh nebo do provozu nezávisle na tom produktu, plní povinnosti poskytovatele výrobce produktu.", "kotvy": { "clanky": [ 16 ], "body_oduvodneni": [ 87 ], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Výrobce produktu a smluvní součinnost třetích stran (odst. 3 až 5)", "text": "Odstavec 4 řeší součinnost mezi poskytovatelem a třetími stranami dodávajícími komponenty. Poskytovatel a taková třetí strana **„upřesní prostřednictvím písemné dohody nezbytné informace, schopnosti, technický přístup a jinou pomoc na základě obecně uznávaného stavu techniky\"**, aby poskytovatel mohl plnit své povinnosti. Zdůrazňuji dva rysy. Zaprvé, forma je písemná dohoda, což vytváří vynutitelný nástroj rozdělení součinnosti uvnitř řetězce. Zadruhé, odstavec se **„nevztahuje na třetí strany, které na základě svobodné a otevřené licence zpřístupňují veřejnosti jiné nástroje, služby, procesy nebo komponenty, než jsou obecné modely AI\"**. Otevřený kód je tu tedy zvýhodněn, avšak s výslovnou výjimkou obecných modelů AI, u nichž se úleva neuplatní. Obě pravidla mají oporu v odůvodnění. Bod 88 odůvodnění to vysvětluje takto. Strany dodávající do systému AI nástroje, služby, komponenty nebo procesy mají poskytovateli na základě písemné dohody poskytnout nezbytné informace, schopnosti, technický přístup a další pomoc podle obecně uznávaného stavu techniky. Cílem je, aby poskytovatel mohl plnit povinnosti nařízení. Jejich práva duševního vlastnictví ani obchodní tajemství tím ohrožena být nemají. Bod 89 odůvodnění pak potvrzuje úlevu pro otevřený kód. Třetí strany, které veřejnosti zpřístupňují nástroje, služby, procesy nebo součásti AI na základě svobodné a otevřené licence, nemají být povinny dodržovat požadavky vůči hodnotovému řetězci. Neplatí to pro obecné modely AI.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 88, 89 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Výrobce produktu a smluvní součinnost třetích stran (odst. 3 až 5)", "text": "Odstavec 4 dále počítá s tím, že úřad pro AI může vypracovat a doporučit dobrovolné vzorové smluvní podmínky pro tyto vztahy. Odstavec 5 konečně stanoví, že odstavci 2 a 3 není dotčena potřeba chránit práva duševního vlastnictví, důvěrné obchodní informace a obchodní tajemství. Součinnost uvnitř řetězce má tedy hranici v ochraně duševního vlastnictví. Předání informací novému poskytovateli nesmí být zneužito k obejití této ochrany. K dobrovolným vzorovým smluvním podmínkám se váže bod 90 odůvodnění. Upozorňuji na terminologický rozdíl: čl. 25 odst. 4 svěřuje jejich vypracování a doporučení úřadu pro AI, kdežto bod 90 odůvodnění hovoří o Komisi. Rozpor je zdánlivý, neboť úřad pro AI je zřízen v rámci Komise. Přednost má znění článku, odůvodnění je jen vodítkem.", "kotvy": { "clanky": [ 25 ], "body_oduvodneni": [ 90 ], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Přeznačení (odst. 1 písm. a).** Integrátor koupí systém, přelepí logo a prodává ho pod svou značkou. Stává se poskytovatelem se všemi povinnostmi kapitoly III, i když v systému nic nezměnil.\n\n**2. Změna účelu (odst. 1 písm. c).** Firma vezme obecný systém pro analýzu textu a nasadí ho na třídění žádostí o práci. Tím se systém stává vysoce rizikovým podle přílohy III bodu 4 a firma poskytovatelem. Původní poskytovatel se povinností zbavuje.\n\n**3. Bezpečnostní komponenta v produktu (odst. 3).** Výrobce stroje do něj zabuduje systém AI, který se samostatně na trh nedostane. Povinnosti poskytovatele plní výrobce stroje, ne dodavatel komponenty. Bod 87 odůvodnění to potvrzuje.\n\n**4. Dodavatel komponenty (odst. 4).** Dodavatel modelu má poskytovateli na základě písemné dohody dát informace, schopnosti a technický přístup nutný ke splnění nařízení. Odmítnutí s odkazem na obchodní tajemství neobstojí; bod 88 odůvodnění počítá s tím, že se obojí dá skloubit.", "praxe": "**Roli si ověřujte po každé změně.** Přeznačení, podstatná změna a změna účelu jsou tři spouštěče, po kterých se z vás stává poskytovatel. Žádný z nich nevyžaduje, abyste do kódu sáhli.\n\n**Součinnost si smluvte předem.** Odstavec 4 předpokládá písemnou dohodu. Kdo si ji nesjedná při nákupu komponenty, vyjednává o ní později z pozice, kdy už termín běží.\n\n**Otevřený kód má úlevu, ale úzkou.** Nedopadá na obecné modely AI a nezbavuje povinností toho, kdo z otevřené komponenty postaví vysoce rizikový systém.", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Kdy je změna „podstatná\".** Definice v čl. 3 bodu 23 se opírá o to, co poskytovatel předvídal v posouzení shody. U průběžně doučovaných modelů je hranice sporná.\n\n**2. Rozsah povinné součinnosti podle odst. 4.** „Obecně uznávaný stav techniky\" je otevřený pojem. Kde končí povinná pomoc a začíná vynucené předání know-how, není jasné.\n\n**3. Postavení otevřených komponent.** Bod 89 odůvodnění zbavuje povinností toho, kdo komponentu zveřejnil pod svobodnou licencí. Neřeší ale, co když se komponenta stane jádrem vysoce rizikového systému a její chování je nedokumentované.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 6, 16, 17, 25, 64 ], "body_oduvodneni": [ 84, 86, 87, 88, 89, 90 ], "prilohy": [ "I", "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Upřesněn přechod postavení poskytovatele na jiný subjekt a součinnost původního poskytovatele." }, { "typ": "clanek", "cislo": "26", "slug": "cl-26", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti zavádějících subjektů vysoce rizikových systémů AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-26", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 4 (definice zavádějícího subjektu)", "čl. 13 (informace" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2016/679 (GDPR)", "čl. 35 (posouzení vlivu na ochranu" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povaha a rozsah povinností zavádějícího subjektu", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Provozní jádro: soulad s návodem, lidský dohled, vstupní data (odst. 1 až 4)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Monitorování, protokoly a incidenty (odst. 5, 6)", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Informační a registrační povinnosti (odst. 7 až 9, 11)", "od_okrajoveho_cisla": 8 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Následná biometrická identifikace a součinnost (odst. 10, 12)", "od_okrajoveho_cisla": 12 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povaha a rozsah povinností zavádějícího subjektu", "text": "Zavádějící subjekt je podle čl. 3 bodu 4 osoba nebo orgán, který systém využívá v rámci své pravomoci, s výjimkou využití při osobní neprofesionální činnosti. Jeho povinnosti jsou konstrukčně odlišné od povinností poskytovatele. Poskytovatel odpovídá za to, jaký systém uvedl na trh. Zavádějící subjekt odpovídá za to, jak jej používá. Článek 26 proto neukládá znovu zajistit shodu systému, nýbrž zajistit řádné a bezpečné používání systému, který již shodu prošel.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povaha a rozsah povinností zavádějícího subjektu", "text": "Tíže povinností zavádějícího subjektu je nižší než tíže povinností poskytovatele, není však zanedbatelná. Řada povinností podle čl. 26 je navíc podmíněna faktickou kontrolou zavádějícího subjektu (nad vstupními daty, nad protokoly), takže jejich rozsah se liší podle míry, v jaké subjekt systém fakticky ovládá. Zdůrazňuji, že zavádějící subjekt, který překročí hranice čl. 25 (typicky změnou zamýšleného účelu), se stává poskytovatelem se všemi jeho povinnostmi.", "kotvy": { "clanky": [ 25, 26 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Provozní jádro: soulad s návodem, lidský dohled, vstupní data (odst. 1 až 4)", "text": "Odstavec 1 zakotvuje ústřední povinnost: **„Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI přijmou vhodná technická a organizační opatření s cílem zajistit, že tyto systémy budou používány v souladu s návodem k použití přiloženým k těmto systémům na základě odstavců 3 a 6.\"** Návod k použití je tedy pro zavádějící subjekt závazným rámcem používání. Ověřili jsme, že obsah návodu určuje čl. 13, který ukládá poskytovateli dodat zavádějícímu subjektu stručné, úplné a srozumitelné informace o vlastnostech, mezích a lidském dohledu systému. Povinnost zavádějícího subjektu podle odstavce 1 tak zrcadlí informační povinnost poskytovatele podle čl. 13: co poskytovatel do návodu vloží, to zavádějící subjekt musí dodržet. Smysl této vazby vystihuje bod 72 odůvodnění: transparentnost včetně přiloženého návodu k použití má zavádějícím subjektům pomoci systém správně používat a podpořit jejich informované rozhodování, aby byli poučeni o zamýšleném i vyloučeném použití. Návod tak není jen informací, nýbrž rámcem, který používání systému vymezuje.", "kotvy": { "clanky": [ 13 ], "body_oduvodneni": [ 72 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Provozní jádro: soulad s návodem, lidský dohled, vstupní data (odst. 1 až 4)", "text": "Odstavec 2 ukládá zavádějícímu subjektu **„pověří lidským dohledem fyzické osoby, které k tomu mají nezbytnou způsobilost, odbornou přípravu a pravomoc, jakož i potřebnou podporu\"**. Tím se povinnost lidského dohledu, navržená poskytovatelem podle čl. 14, přenáší do provozu: nestačí, aby systém lidský dohled umožňoval, zavádějící subjekt jej musí personálně obsadit způsobilými a oprávněnými osobami. Odstavec 3 přitom zachovává zavádějícímu subjektu volnost v organizaci vlastních zdrojů (k požadavku, aby osoby pověřené lidským dohledem měly odbornou způsobilost, odbornou přípravu a pravomoci nezbytné k výkonu této funkce, viz bod 73 odůvodnění).", "kotvy": { "clanky": [ 14 ], "body_oduvodneni": [ 73 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Provozní jádro: soulad s návodem, lidský dohled, vstupní data (odst. 1 až 4)", "text": "Odstavec 4 se týká vstupních dat: **„zavádějící subjekt zajistí v rozsahu, v jakém vykonává kontrolu nad vstupními údaji, aby s ohledem na zamýšlený účel vysoce rizikového systému AI byla vstupní data relevantní a dostatečně reprezentativní\"**. Tato povinnost je omezena kontrolou nad daty. Mám za to, že jde o důležitý doplněk požadavků na jakost dat, které jinak podle čl. 10 tíží poskytovatele. I kvalitně navržený systém může selhat, když ho zavádějící subjekt krmí nereprezentativními vstupy. Nařízení proto ukládá odpovědnost i za tento vstup tam, kde ho subjekt ovládá. K riziku zkreslení a diskriminace z nereprezentativních dat, včetně tzv. smyček zpětné vazby, srov. bod 67 odůvodnění, který ovšem míří především na jakost dat u poskytovatele podle čl. 10).", "kotvy": { "clanky": [ 10 ], "body_oduvodneni": [ 67 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Monitorování, protokoly a incidenty (odst. 5, 6)", "text": "Odstavec 5 zakládá monitorovací a oznamovací povinnost. Zavádějící subjekt monitoruje provoz na základě návodu a v příslušných případech informuje poskytovatele podle čl. 72. Má-li důvod se domnívat, že používání systému může založit riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1, **„bez zbytečného odkladu o této skutečnosti uvědomí poskytovatele nebo distributora a příslušné orgány dozoru nad trhem a používání systému pozastaví\"**. Zdůrazňuji, že pozastavení používání je zákonnou povinností, nikoli jen možností. Zjistí-li subjekt závažný incident, informuje nejprve poskytovatele a poté dovozce nebo distributora a orgány. Nepodaří-li se poskytovatele kontaktovat, použije se obdobně čl. 73 o oznamování závažných incidentů.", "kotvy": { "clanky": [ 72, 73, 79 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Monitorování, protokoly a incidenty (odst. 5, 6)", "text": "Odstavec 6 ukládá zavádějícímu subjektu uchovávat protokoly automaticky generované systémem v rozsahu, v jakém jsou pod jeho kontrolou, po dobu odpovídající zamýšlenému účelu, jež **„není kratší než šest měsíců\"**, nestanoví-li jinak právo Unie nebo vnitrostátní právo, zejména o ochraně osobních údajů. Jde o zrcadlo povinnosti poskytovatele podle čl. 19, jak jsme vyložili tam: úschova protokolů se dělí mezi poskytovatele a zavádějící subjekt podle faktické kontroly. I zde platí úleva pro finanční instituce.", "kotvy": { "clanky": [ 19 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "IV. Informační a registrační povinnosti (odst. 7 až 9, 11)", "text": "Odstavec 7 zavádí pracovněprávní informační povinnost: **„Zavádějící subjekty, jež jsou zaměstnavateli, před uvedením do provozu nebo používáním vysoce rizikového systému AI na pracovišti informují zástupce zaměstnanců a dotčené pracovníky, že budou používání vysoce rizikového systému AI vystaveni.\"** Povinnost je předběžná (splní se před nasazením) a je třeba ji vykládat ve světle možnosti členských států ponechat či zavést pro pracovníky příznivější úpravu podle čl. 2 odst. 11.", "kotvy": { "clanky": [ 2 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Informační a registrační povinnosti (odst. 7 až 9, 11)", "text": "Odstavec 8 ukládá zavádějícím subjektům, které jsou veřejnými orgány nebo orgány, institucemi či jinými subjekty Unie, splnit registrační povinnosti podle čl. 49. Ověřili jsme, že podle čl. 49 odst. 3 tyto subjekty registrují sebe i používání systému v databázi EU podle čl. 71. Odstavec 8 navíc zavádí pojistku: zjistí-li tento subjekt, že systém nebyl zaregistrován, systém nepoužije a informuje poskytovatele nebo distributora. Nezaregistrovaný systém tedy veřejný orgán nesmí použít.", "kotvy": { "clanky": [ 49, 71 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Informační a registrační povinnosti (odst. 7 až 9, 11)", "text": "Odstavec 9 propojuje nařízení s ochranou osobních údajů: zavádějící subjekty v příslušných případech použijí informace poskytnuté podle čl. 13 ke splnění povinnosti provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle čl. 35 GDPR nebo čl. 27 směrnice (EU) 2016/680. Nařízení tu nezakládá novou povinnost posouzení, nýbrž předpokládá povinnost existující podle práva o ochraně osobních údajů a usnadňuje její splnění.", "kotvy": { "clanky": [ 13, 27, 35 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Informační a registrační povinnosti (odst. 7 až 9, 11)", "text": "Odstavec 11 zakládá informační povinnost vůči dotčeným osobám: **„subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III, které přijímají rozhodnutí nebo pomáhají při přijímání rozhodnutí týkajících se fyzických osob, tyto fyzické osoby informují, že jsou použití vysoce rizikového systému AI vystaveny\"**. Tato povinnost je významná pro navazující právo na vysvětlení podle čl. 86: dotčená osoba, která ví, že o ní rozhoduje vysoce rizikový systém, se může domáhat vysvětlení. Odstavec 11 se přitom uplatní, aniž je dotčena transparentnost podle čl. 50.", "kotvy": { "clanky": [ 50, 86 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "V. Následná biometrická identifikace a součinnost (odst. 10, 12)", "text": "Odstavec 10 upravuje zvláštní režim následné biometrické identifikace na dálku pro účely vymáhání práva. Zavádějící subjekt musí, buď předem, nebo bez zbytečného odkladu a nejpozději do 48 hodin, požádat justiční nebo správní orgán o povolení použít takový systém, s výjimkou prvotní identifikace na základě objektivních a ověřitelných skutečností. Je-li povolení zamítnuto, používání se okamžitě ukončí a osobní údaje se vymažou. Nařízení výslovně zakazuje necílené používání bez souvislosti s konkrétním trestným činem a stanoví, že výlučně na základě výstupu systému nesmí být přijato rozhodnutí s nepříznivými právními účinky. Máme za to, že tento odstavec je nutné vykládat restriktivně a v úzké návaznosti na zákaz identifikace v reálném čase podle čl. 5 odst. 1 písm. h): následná identifikace není zakázána, je však podmíněna povolením a přísnými zárukami.", "kotvy": { "clanky": [ 5 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "V. Následná biometrická identifikace a součinnost (odst. 10, 12)", "text": "Odstavec 12 uzavírá katalog povinností zavádějícího subjektu obecnou součinností s orgány na opatřeních přijímaných za účelem provádění nařízení. Porušení povinností zavádějícího subjektu podle čl. 26 je stiženo sankcí podle čl. 99 odst. 4 písm. e). Zdůrazňuji, že samostatnou povinnost provést posouzení dopadu na základní práva podle čl. 27 čl. 26 mezi své povinnosti nezahrnuje. Jde o oddělené ustanovení, jemuž se věnujeme dále.", "kotvy": { "clanky": [ 26, 27, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Vstupní data pod vaší kontrolou (odst. 4).** Nemocnice nasadí diagnostický systém a plní ho vlastními záznamy. Jsou-li ty záznamy neúplné nebo nereprezentativní, je to odpovědnost nemocnice, ne dodavatele. Povinnost dopadá jen na data, která zavádějící subjekt ovládá.\n\n**2. Informování zaměstnanců (odst. 7).** Firma nasadí systém pro hodnocení výkonnosti. Než ho spustí, musí informovat zaměstnance i jejich zástupce. Informace až po spuštění povinnost nesplňuje.\n\n**3. Vysvětlení jednotlivci (odst. 11 a čl. 86).** Žadatel o úvěr, kterému systém přispěl k zamítnutí, má právo na vysvětlení role systému v tom rozhodnutí. Odkaz na obchodní tajemství celé vysvětlení neruší, jen omezuje jeho podrobnost.", "praxe": "**Návod k použití je pro vás závazný.** Odstavec 1 žádá používat systém v souladu s ním. Použití mimo návod je nesprávné použití a přesouvá odpovědnost na vás.\n\n**Dohled musí vykonávat způsobilý člověk s pravomocí.** Odstavec 2 žádá pověřit osoby s nezbytnou způsobilostí, přípravou a pravomocí, a zajistit jim podporu. Pověření bez pravomoci zasáhnout povinnost neplní.\n\n**Protokoly si uchovávejte nejméně šest měsíců** (odstavec 6), pokud jiný předpis nežádá jinak. Je to dolní hranice, ne horní.", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Co znamená „kontrola\" nad vstupními daty (odst. 4).** U dat pocházejících od třetích stran nebo od samotných klientů není zřejmé, kdy je subjekt ještě ovládá.\n\n**2. Rozsah informování zaměstnanců (odst. 7).** Nařízení určuje, že se informovat má, ale ne v jakém rozsahu a s jakým předstihem. Zákoník práce ani zákon o AI to zatím nedoplňují.\n\n**3. Souběh s posouzením vlivu podle GDPR.** Zavádějící subjekt může být povinen provést posouzení dopadu na základní práva podle čl. 27 i posouzení vlivu podle čl. 35 GDPR. Čl. 27 odst. 4 dovoluje se o DPIA opřít, ale nepřebírá ho.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 5, 10, 13, 14, 19, 25, 26, 27, 35, 49, 50, 71, 72, 73, 79, 86, 99 ], "body_oduvodneni": [ 67, 72, 73 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "27", "slug": "cl-27", "kapitola": "III", "nazev": "Posouzení dopadu vysoce rizikových systémů AI na základní práva", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-27", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 6 odst. 2 a příloha III (vymezení dotčených systémů)", "čl. 13" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2016/679 (GDPR)", "čl. 35 (posouzení vlivu na ochranu" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Funkce a povaha posouzení dopadu na základní práva", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Osobní a věcný rozsah: kdo a na které systémy (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Obsah posouzení (odst. 1 písm. a až f)", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Časování, oznámení a vztah k posouzení podle GDPR (odst. 2 až 5)", "od_okrajoveho_cisla": 7 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Funkce a povaha posouzení dopadu na základní práva", "text": "Článek 27 je systematicky výjimečný. V bloku povinností provozovatelů je to jediné ustanovení, které zavádějícímu subjektu ukládá samostatnou hmotnou povinnost jdoucí nad rámec řádného používání systému, totiž předem posoudit, jaký dopad na základní práva může použití systému mít. Tím se do režimu vysokého rizika promítá ochranný účel nařízení podle čl. 1: nejde jen o bezpečnost produktu, ale o předběžnou reflexi zásahu do práv osob, na něž systém dopadá. Šíři dotčených práv ilustruje bod 48 odůvodnění. Pro klasifikaci systému jako vysoce rizikového je podle něj zvlášť relevantní míra nepříznivého dopadu na základní práva chráněná Listinou. Sahá to od lidské důstojnosti a ochrany osobních údajů přes zákaz diskriminace až po právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Právě tato práva jsou předmětem posouzení podle čl. 27.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 27 ], "body_oduvodneni": [ 48 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Funkce a povaha posouzení dopadu na základní práva", "text": "Povaha FRIA je preventivní a dokumentační. Zavádějící subjekt má rizika pro základní práva identifikovat a naplánovat opatření dříve, než systém nasadí. Bod 96 odůvodnění tuto povinnost odůvodňuje účinnou ochranou základních práv a upřesňuje, že posouzení se provede před prvním zavedením systému. Vedle veřejnoprávních subjektů dopadá i na soukromé subjekty poskytující veřejné služby (například ve vzdělávání, zdravotní péči, sociálních službách, bydlení či výkonu spravedlnosti) a na bankovní a pojišťovací subjekty. Mám za to, že FRIA není jednorázovým formulářem, nýbrž nástrojem, který má reálně ovlivnit rozhodnutí, zda a jak systém nasadit. Tomu odpovídá i povinnost aktualizace podle odstavce 2.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 96 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Osobní a věcný rozsah: kdo a na které systémy (odst. 1)", "text": "Osobní a věcný rozsah vymezuje odstavec 1: **„Před zavedením vysoce rizikového systému AI podle čl. 6 odst. 2, s výjimkou vysoce rizikových systémů AI určených k použití v oblasti uvedené v příloze III bodě 2, zavádějící subjekty, které jsou veřejnoprávními nebo soukromými subjekty poskytujícími veřejné služby, a zavádějící subjekty provozující vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III bodě 5 písm. b) a c) provedou posouzení dopadu na základní práva, který může použití takového systému mít.\"** Toto vymezení je nutné rozebrat po vrstvách.", "kotvy": { "clanky": [ 6 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Osobní a věcný rozsah: kdo a na které systémy (odst. 1)", "text": "První vrstvou je předmět. FRIA se týká jen systémů vysoce rizikových podle čl. 6 odst. 2, tedy samostatných systémů z přílohy III, nikoli systémů vázaných na produkty podle čl. 6 odst. 1 (příloha I). Z přílohy III je navíc výslovně vyňat bod 2, tedy kritická infrastruktura. Ověřil jsem v příloze III, že bod 2 zahrnuje systémy užívané jako bezpečnostní komponenty při řízení a provozu kritické digitální infrastruktury, silniční dopravy a dodávek vody, plynu, topení či elektřiny. U těchto systémů se FRIA neprovádí (popis této oblasti nese bod 55 odůvodnění: bezpečnostní komponenty při řízení a provozu kritické digitální infrastruktury, silniční dopravy a při zásobování vodou, plynem, teplem a elektřinou).", "kotvy": { "clanky": [ 6 ], "body_oduvodneni": [ 55 ], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Osobní a věcný rozsah: kdo a na které systémy (odst. 1)", "text": "Druhou vrstvou je okruh povinných subjektů, a ten je dvojí. Zaprvé jde o zavádějící subjekty, které jsou veřejnoprávními subjekty nebo soukromými subjekty poskytujícími veřejné služby; u nich se FRIA vztahuje na všechny systémy podle přílohy III (kromě bodu 2). Zadruhé jde o kohokoli, tedy i o čistě soukromý subjekt neposkytující veřejné služby, provozuje-li systémy podle přílohy III bodu 5 písm. b) a c). Ověřil jsem v příloze III, že bod 5 písm. b) zahrnuje hodnocení úvěruschopnosti nebo úvěrové bodování fyzických osob (s výjimkou odhalování finančních podvodů) a písmeno c) posuzování rizik a stanovování cen v životním a zdravotním pojištění. Praktický důsledek je zásadní: banka hodnotící úvěruschopnost nebo pojišťovna oceňující životní a zdravotní pojištění musí provést FRIA, i když neposkytuje veřejné služby. Mám za to, že právě rozšíření na tato dvě písmena je jádrem věcného dosahu článku a nelze je zaměňovat s obecným pravidlem pro poskytovatele veřejných služeb. Proč právě tyto dvě kategorie, vysvětluje bod 58 odůvodnění. Systémy k hodnocení úvěruschopnosti fyzických osob klasifikuje jako vysoce rizikové proto, že určují přístup člověka k finančním zdrojům i k základním službám. Systémy k posuzování rizik a stanovování cen v životním a zdravotním pojištění proto, že mohou významně dopadnout na živobytí a při nesprávném návrhu porušit základní práva, včetně finančního vyloučení a diskriminace. Zvýšená citlivost těchto použití pro základní práva je důvodem, proč se posouzení dopadu u nich vyžaduje i po čistě soukromých subjektech.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 58 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Obsah posouzení (odst. 1 písm. a až f)", "text": "Odstavec 1 dále vypočítává povinný obsah posouzení v písmenech a) až f): popis procesů, v nichž bude systém používán v souladu se zamýšleným účelem (písm. a); popis časového období a frekvence použití (písm. b); kategorie fyzických osob a skupin, které mohou být dotčeny (písm. c); specifická rizika újmy pro tyto osoby při zohlednění informací dodaných poskytovatelem podle čl. 13 (písm. d); popis provádění opatření lidského dohledu podle návodu (písm. e); a opatření pro případ naplnění rizik, včetně vnitřní správy a mechanismů vyřizování stížností (písm. f). Zdůrazňuji provázanost s návodem k použití: písmena d) a e) se opírají o informace, které poskytovatel dodává podle čl. 13, takže FRIA předpokládá, že poskytovatel svou informační povinnost splnil.", "kotvy": { "clanky": [ 13 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "IV. Časování, oznámení a vztah k posouzení podle GDPR (odst. 2 až 5)", "text": "Odstavec 2 určuje časování: **„Povinnost stanovená v odstavci 1 platí pro první použití vysoce rizikového systému AI.\"** V podobných případech může zavádějící subjekt vycházet z dříve provedeného posouzení nebo z posouzení provedeného poskytovatelem. Změní-li se však během používání některý z prvků posouzení nebo přestane-li být aktuální, subjekt jej aktualizuje. FRIA tedy není trvale platným dokumentem, nýbrž je vázáno na aktuálnost svých východisek.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "IV. Časování, oznámení a vztah k posouzení podle GDPR (odst. 2 až 5)", "text": "Odstavec 3 zavádí oznamovací složku: po provedení posouzení informuje zavádějící subjekt o jeho výsledcích orgán dozoru nad trhem prostřednictvím vyplněného dotazníku. Ověřil jsem, že podle čl. 46 odst. 1, na nějž odstavec 3 odkazuje, jde o povolení uvedení systému na trh nebo do provozu udělené orgánem dozoru nad trhem odchylně od posuzování shody z výjimečných důvodů; v takovém případě mohou být zavádějící subjekty od oznamovací povinnosti osvobozeny. Oznamovací povinnost tedy odpadá tam, kde systém na trh vstoupil zvláštním odchylným povolením.", "kotvy": { "clanky": [ 46 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Časování, oznámení a vztah k posouzení podle GDPR (odst. 2 až 5)", "text": "Odstavec 4 řeší souběh s posouzením vlivu na ochranu osobních údajů. Je-li některá z povinností podle tohoto článku splněna již na základě posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle čl. 35 GDPR nebo čl. 27 směrnice (EU) 2016/680, FRIA toto posouzení **doplní**, nikoli nahradí. Obě posouzení tak stojí vedle sebe. Jejich předměty se překrývají jen zčásti, neboť FRIA se zaměřuje na základní práva jako celek, kdežto posouzení podle GDPR na ochranu osobních údajů. Odstavec 5 konečně ukládá úřadu pro AI vypracovat vzor dotazníku: **„Úřad pro AI vypracuje vzor pro dotazník, a to i prostřednictvím automatizovaného nástroje, aby zavádějícím subjektům usnadnil plnění povinností podle tohoto článku.\"**", "kotvy": { "clanky": [ 27, 35 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Časování, oznámení a vztah k posouzení podle GDPR (odst. 2 až 5)", "text": "Na závěr upozorňuji na výkladově otevřenou otázku prosazování. Sankční ustanovení čl. 99 odst. 4 vyjmenovává povinnosti poskytovatelů podle čl. 16, zplnomocněných zástupců podle čl. 22, dovozců podle čl. 23, distributorů podle čl. 24 a zavádějících subjektů podle čl. 26, avšak povinnost provést FRIA podle čl. 27 mezi vyjmenovanými ustanoveními samostatně neuvádí. Předmětem výkladové praxe proto bude, zda a jak se porušení čl. 27 sankcionuje; možným řešením je posouzení takového porušení v rámci obecného dozorového režimu podle kapitoly IX, nikoli přímo přes výslovné sankční pásmo čl. 99 odst. 4. Zdůrazňuji, že jde o mezeru v odkazu sankčního ustanovení, kterou nelze překlenout rozšiřujícím výkladem v neprospěch provozovatele.", "kotvy": { "clanky": [ 16, 22, 23, 24, 26, 27, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Kdo posouzení dělá.** Obec nasazující systém pro přidělování dávek je veřejným subjektem a posouzení podle čl. 27 provést musí. Soukromá firma nasazující tentýž systém pro vlastní zaměstnanecké benefity pod povinnost nespadá, ledaže jde o úvěruschopnost nebo o pojištění podle přílohy III bodu 5.\n\n**2. Kdy stačí aktualizace.** Subjekt, který posouzení provedl a systém dál používá beze změny, ho nemusí dělat znovu. Změní-li se ale skupina dotčených osob nebo způsob použití, posouzení se aktualizuje.\n\n**3. Opření o DPIA.** Subjekt, který k témuž systému už zpracoval posouzení vlivu podle čl. 35 GDPR, může posouzení podle čl. 27 doplnit o chybějící prvky. Nemůže ho ale nahradit celé, protože předmět je jiný: GDPR chrání údaje, čl. 27 základní práva v širším rozsahu.", "praxe": "**Posouzení je podmínkou použití, ne dokument do šuplíku.** Provádí se **před** prvním použitím a jeho výsledky se oznamují orgánu dozoru nad trhem.\n\n**Zachyťte i to, na koho systém dopadne.** Kategorie dotčených osob a konkrétní rizika pro ně jsou povinné náležitosti, ne volitelná část.\n\n**U biometrické identifikace na dálku je posouzení podmínkou zákonnosti** podle čl. 5 odst. 2, ne jen povinností podle čl. 27.", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Jak podrobné posouzení musí být.** Nařízení určuje okruhy, ne hloubku. Dokument na dvě strany i na padesát mohou obojí formálně vyhovět.\n\n**2. Co dělá orgán s oznámeným výsledkem.** Čl. 27 ukládá oznámit, ale neurčuje, jestli orgán reaguje, schvaluje, nebo jen eviduje.\n\n**3. Vztah k šabloně Úřadu pro AI.** Úřad má vydat vzorový dotazník. Do jeho vydání není jasné, jestli bude závazný, nebo doporučující.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 5, 6, 13, 14, 16, 22, 23, 24, 26, 27, 35, 46, 49, 64, 99 ], "body_oduvodneni": [ 48, 55, 58, 96 ], "prilohy": [ "I", "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Posouzení dopadů na základní práva lze provázat křížovými odkazy s posouzením vlivu podle GDPR." }, { "typ": "clanek", "cislo": "28", "slug": "cl-28", "kapitola": "III", "nazev": "Oznamující orgány", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-28", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 29 a čl. 30 (žádost a postup oznamování)", "čl. 31 (požadavky na oznámené subjekty, jejichž splnění orgán ověřuje)", "čl. 34 odst. 3 (předkládání dokumentace oznamujícímu orgánu)", "čl. 36 a čl. 37 (změny v oznámeních a jejich zpochybnění)", "čl. 78 (důvěrnost)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (ES) č. 765/2008 (akreditace)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Určení oznamujícího orgánu a role akreditace (odst. 1, 2)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Nezávislost, oddělení rozhodování a odborná způsobilost (odst. 3 až 7)", "od_okrajoveho_cisla": 3 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Určení oznamujícího orgánu a role akreditace (odst. 1, 2)", "text": "Podle odstavce 1 **každý členský stát určí nebo zřídí alespoň jeden oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování, jmenování a oznamování subjektů posuzování shody a za jejich kontrolu**. Orgán tedy nese celý životní cyklus oznámeného subjektu: posouzení způsobilosti, jmenování, oznámení a následnou kontrolu (rámcově k tomu bod 126 odůvodnění, podle něhož vnitrostátní orgány oznamují jen subjekty splňující stanovený soubor požadavků). Nařízení současně ukládá, aby se tyto postupy vypracovaly ve spolupráci mezi oznamujícími orgány všech členských států, což zavádí prvek koordinace už na vstupu a má bránit tomu, aby se úroveň oznamování mezi státy rozešla.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 126 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Určení oznamujícího orgánu a role akreditace (odst. 1, 2)", "text": "Odstavec 2 dovoluje, aby posuzování a monitorování prováděl vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008. Akreditace se tím stává preferovanou (byť ne jedinou) cestou k prokázání způsobilosti; navazuje na ni čl. 29 odst. 2, podle něhož je osvědčení o akreditaci součástí žádosti, a čl. 30 odst. 4, který na akreditaci váže kratší lhůtu pro námitky. Členský stát ovšem není nucen akreditaci využít. Může způsobilost posuzovat sám na základě dokladů podle čl. 29 odst. 3.", "kotvy": { "clanky": [ 29, 30 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Nezávislost, oddělení rozhodování a odborná způsobilost (odst. 3 až 7)", "text": "Odstavce 3 až 5 obestavují oznamující orgán zárukami nezávislosti. Orgán musí být zřízen, organizován a fungovat tak, **aby nedošlo ke střetu zájmu se subjekty posuzování shody a aby zabezpečily objektivitu a nestrannost svých činností** (odst. 3). Odstavec 4 přidává vnitřní oddělení funkcí: rozhodnutí o oznámení musí přijímat způsobilé osoby odlišné od těch, které provedly posouzení. Podle odstavce 5 pak **oznamující orgány nesmí nabízet ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, a nesmí poskytovat poradenské služby na komerčním nebo konkurenčním základě**. Zdůrazňuji, že tyto tři vrstvy míří na jediné. Jsou to zákaz střetu zájmů, oddělení posuzování a rozhodování a zákaz konkurenční a poradenské činnosti. Společným cílem je, aby orgán rozhodující o vstupu oznámených subjektů na trh nebyl sám jejich soutěžitelem ani jejich klientem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Nezávislost, oddělení rozhodování a odborná způsobilost (odst. 3 až 7)", "text": "Odstavce 6 a 7 doplňují důvěrnost a odbornou způsobilost. Orgán musí chránit důvěrnost informací v souladu s čl. 78 (odst. 6) a mít k dispozici přiměřený počet odborně způsobilých pracovníků (odst. 7). Za výkladově významný pokládáme závěr odstavce 7, podle něhož mají pracovníci nezbytné znalosti mimo jiné v oblastech informačních technologií, AI a práva, a to **včetně dohledu nad základními právy**. Výslovné zařazení základních práv mezi požadované odbornosti potvrzuje, že posuzování shody podle tohoto nařízení není jen technickou kontrolou bezpečnosti produktu, nýbrž zahrnuje i rozměr základních práv, který je vlastním účelem nařízení.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 78 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 28, 29, 30, 31, 34, 36, 37, 78 ], "body_oduvodneni": [ 126 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Jednotná žádost o jmenování subjektu posuzování shody podle AI Actu i podle harmonizačních předpisů zároveň." }, { "typ": "clanek", "cislo": "29", "slug": "cl-29", "kapitola": "III", "nazev": "Žádost subjektu posuzování shody o oznámení", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-29", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 28 (oznamující orgán)", "čl. 30 (postup oznamování navazující na žádost)", "čl. 31 (požadavky, jejichž splnění se dokládá)", "čl. 36 odst. 2 (aktualizace dokumentace při změnách)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Žádost se podává oznamujícímu orgánu členského státu, v němž je subjekt usazen (odst. 1). Jejím obsahem je popis činností posuzování shody, dotčeného modulu nebo modulů a typů systémů AI, pro něž se subjekt prohlašuje za způsobilý, a dále osvědčení o akreditaci, pokud existuje, potvrzující splnění požadavků podle čl. 31 (odst. 2). Přikládají se rovněž doklady o stávajících jmenováních podle jiných harmonizačních právních předpisů Unie.", "kotvy": { "clanky": [ 31 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Nařízení konstruuje dvojí cestu doložení způsobilosti. Buď subjekt předloží osvědčení o akreditaci (odst. 2), nebo, nemůže-li je předložit, poskytne orgánu veškeré doklady nezbytné k ověření, uznání a pravidelné kontrole souladu s čl. 31 (odst. 3). Toto rozlišení není formální; promítá se přímo do délky lhůty pro námitky podle čl. 30 odst. 4 (dva týdny u akreditace, dva měsíce u dokladů). Podle odstavce 4 lze u subjektů jmenovaných podle jiných harmonizačních předpisů Unie použít dokumenty a certifikáty z těchto jmenování. Subjekt však dokumentaci aktualizuje při každé významné změně, aby orgán mohl kontrolovat nepřetržitý soulad se všemi požadavky čl. 31.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 30, 31 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 28, 29, 30, 31, 36 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Doklady z jmenování podle jiných harmonizačních předpisů lze použít i pro jmenování podle AI Actu." }, { "typ": "clanek", "cislo": "30", "slug": "cl-30", "kapitola": "III", "nazev": "Postup oznamování", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-30", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 29 (žádost a její dvojí cesta doložení)", "čl. 31 (požadavky, jejichž splnění je podmínkou oznámení)", "čl. 36 odst. 1 (změny v oznámeních prostřednictvím téhož elektronického nástroje)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Vlastní oznámení (odst. 1 až 3)", "text": "Oznamující orgán může oznámit pouze subjekt, který splňuje požadavky podle čl. 31 (odst. 1). Splnění požadavků je tedy podmínkou oznámení, nikoli jeho následkem. Oznámení se provádí elektronickým nástrojem vyvinutým a spravovaným Komisí, a to vůči Komisi i ostatním členským státům (odst. 2); tentýž nástroj slouží podle čl. 36 odst. 1 i k hlášení pozdějších změn. Bod 126 odůvodnění tento nástroj váže na článek R23 přílohy I rozhodnutí č. 768/2008/ES; i zde tedy AI Act přejímá zavedený oznamovací mechanismus nového legislativního rámce. Oznámení obsahuje podrobnosti o činnostech, modulech a typech systémů AI a potvrzení o způsobilosti. Nezakládá-li se na akreditaci, přikládá orgán podklady prokazující způsobilost a popis opatření k pravidelné kontrole subjektu (odst. 3).", "kotvy": { "clanky": [ 31, 36 ], "body_oduvodneni": [ 126 ], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "II. Kontrola oznámení ostatními státy a Komisí (odst. 4, 5)", "text": "Oznámení podléhá kontrolnímu mechanismu s odkladným účinkem. Subjekt může vykonávat činnosti oznámeného subjektu, jen pokud proti tomu Komise nebo ostatní členské státy nevznesly námitky, a to ve lhůtě **dvou týdnů** od oznámení, obsahuje-li osvědčení o akreditaci podle čl. 29 odst. 2, nebo **dvou měsíců**, obsahuje-li doklady podle čl. 29 odst. 3 (odst. 4). Kratší lhůta u akreditace je odměnou za vyšší míru předběžné jistoty, kterou akreditace poskytuje. Jsou-li námitky vzneseny, zahájí Komise konzultace a rozhodne, zda je povolení oprávněné. Rozhodnutí je určeno dotčenému členskému státu a subjektu (odst. 5). Mám za to, že tímto pojetím se oznámení stává rozhodnutím sdíleným mezi vnitrostátní a unijní úrovní: národní orgán oznamuje, avšak konečné slovo v případě sporu má Komise.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 29 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 29, 30, 31, 36 ], "body_oduvodneni": [ 126 ], "prilohy": [ "I" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Oznamování subjektů posuzování shody přes elektronický nástroj Komise podle nové přílohy XIV." }, { "typ": "clanek", "cislo": "31", "slug": "cl-31", "kapitola": "III", "nazev": "Požadavky na oznámené subjekty", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-31", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 28 (oznamující orgán ověřuje plnění těchto požadavků)", "čl. 29 a čl. 30 (žádost a oznámení na základě splnění čl. 31)", "čl. 32 (předpoklad shody přes harmonizované normy)", "čl. 33 (subdodávky, jež musí splnit tytéž požadavky)", "čl. 38 (koordinace, odst. 12)", "čl. 43 (postupy posuzování shody, k nimž se způsobilost vztahuje)", "čl. 78 (důvěrnost, odst. 7)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Právní subjektivita, organizace a řízení kvality (odst. 1 až 3, 8)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Nezávislost a nestrannost (odst. 4 až 6)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Důvěrnost, pojištění a odpovědnost (odst. 7, 9)", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Způsobilost a interní kapacita (odst. 10 až 12)", "od_okrajoveho_cisla": 8 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Právní subjektivita, organizace a řízení kvality (odst. 1 až 3, 8)", "text": "Odstavec 1 stanoví vstupní podmínku: **oznámený subjekt musí být zřízen podle vnitrostátního práva členského státu a mít právní subjektivitu**. Oznámeným subjektem tedy nemůže být pouhá organizační složka bez právní osobnosti. Nese totiž vlastní odpovědnost, včetně pojistné (odst. 9), a musí být způsobilý být adresátem opatření podle čl. 36.", "kotvy": { "clanky": [ 36 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Právní subjektivita, organizace a řízení kvality (odst. 1 až 3, 8)", "text": "Odstavce 2, 3 a 8 tvoří organizační jádro. Subjekt musí splňovat organizační požadavky a požadavky na řízení kvality, zdroje a postupy, jakož i odpovídající požadavky na kybernetickou bezpečnost (odst. 2). Jeho struktura, rozdělení odpovědností, způsob podávání zpráv a fungování musí zajišťovat důvěru v provádění a výsledky posuzování shody (odst. 3). Podle odstavce 8 subjekt zavede postupy, které řádně zohledňují velikost poskytovatele, odvětví, strukturu a míru složitosti systému AI. Poznamenávám, že tato zohledňující doložka se u čl. 34 odst. 2 vrací jako povinnost proporcionality při vlastní činnosti. Už zde však omezuje pouze způsob provedení, nikoli přísnost měřítka.", "kotvy": { "clanky": [ 34 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Nezávislost a nestrannost (odst. 4 až 6)", "text": "Nezávislost je hodnotovým jádrem celého institutu. Podle odstavce 4 platí, že **oznámené subjekty jsou nezávislé na poskytovateli vysoce rizikového systému AI, u něhož provádějí činnosti posuzování shody**, a dále i na jakémkoli jiném provozovateli se zájmem na posuzovaných systémech a na konkurentech poskytovatele. Nařízení současně připouští úzkou výjimku: nevylučuje používání posuzovaných systémů, je-li nezbytné pro činnost subjektu, ani jejich používání pro osobní účely. Tato výjimka je funkční, nikoli vztahová. Nezakládá vazbu na poskytovatele, jen umožňuje subjektu s technologií pracovat.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Nezávislost a nestrannost (odst. 4 až 6)", "text": "Odstavec 5 rozšiřuje neslučitelnost na osoby. Subjekt, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za posuzování se nesmějí přímo podílet na navrhování, vývoji, uvádění na trh ani na používání vysoce rizikových systémů AI. Nesmějí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. A nesmějí vykonávat žádnou činnost, která by ohrozila nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost. Nařízení k tomu dodává: **to platí zejména pro poradenské služby**. Mám za to, že odstavce 4 a 5 spolu vytvářejí režim tvrdé neslučitelnosti, který cílí jak na institucionální (odst. 4), tak na personální (odst. 5) rovinu; posuzovatel nesmí být ani konkurentem, ani poradcem, ani spolutvůrcem systému, jehož shodu ověřuje.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Nezávislost a nestrannost (odst. 4 až 6)", "text": "Odstavec 6 pojí nezávislost s nestranností jako výsledkem: subjekt je organizován a provozován tak, aby byla zaručena nezávislost, objektivita a nestrannost, a zdokumentuje a zavede strukturu a postupy pro zajištění nestrannosti napříč celou organizací. Nestrannost tedy není jen stavem, nýbrž doloženým procesem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Důvěrnost, pojištění a odpovědnost (odst. 7, 9)", "text": "Odstavec 7 ukládá zdokumentované postupy důvěrnosti podle čl. 78, které dopadají na pracovníky, výbory, pobočky, subdodavatele i přidružené subjekty. Zaměstnanci jsou vázáni služebním tajemstvím ke všem informacím získaným při plnění úkolů, nikoli však ve vztahu k oznamujícím orgánům státu činnosti. Tato výhrada je logická: povinnost mlčenlivosti nesmí zaslepit orgán, který má subjekt kontrolovat (čl. 36, čl. 37).", "kotvy": { "clanky": [ 36, 37, 78 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Důvěrnost, pojištění a odpovědnost (odst. 7, 9)", "text": "Odstavec 9 vyžaduje vhodné pojištění odpovědnosti za škodu, ledaže tuto odpovědnost převzal členský stát usazení nebo je za posuzování shody sám přímo odpovědný. Pojištění je pojistkou nejen pro poskytovatele, ale pro celý trh. Oznámený subjekt vydává certifikáty, o něž se opírá uvedení vysoce rizikových systémů na trh, a případná škoda z chybného posouzení může být značná.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "IV. Způsobilost a interní kapacita (odst. 10 až 12)", "text": "Odstavce 10 a 11 vymezují způsobilost. Subjekt musí být schopen provádět všechny úkoly na nejvyšší úrovni profesní důvěryhodnosti a náležité způsobilosti, ať už je provádí sám, nebo jsou prováděny jeho jménem a na jeho odpovědnost (odst. 10). Musí mít dostatečnou interní způsobilost k hodnocení úkolů svěřených externím stranám. A musí mít neustále k dispozici dost administrativních, technických, právních a vědeckých pracovníků se zkušenostmi s příslušnými typy systémů AI, s daty a datovými výpočty i s požadavky oddílu 2 (odst. 11). Zdůrazňuji spojení „neustále k dispozici\": způsobilost musí být trvalá, nikoli sestavovaná ad hoc k jednotlivé zakázce.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Způsobilost a interní kapacita (odst. 10 až 12)", "text": "Odstavec 12 zapojuje subjekt do širší soustavy. Subjekt se podílí na koordinačních činnostech podle čl. 38 a přímo se účastní práce evropských normalizačních organizací, nebo je v nich zastoupen, případně zajistí povědomí o příslušných normách. Toto propojení s normalizací není samoúčelné: harmonizované normy jsou podle čl. 32 základem předpokladu shody i pro samotný oznámený subjekt.", "kotvy": { "clanky": [ 32, 38 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Střet zájmů, který se přehlédne.** Oznámený subjekt posuzuje systém firmy, které zároveň dodává školení k témuž tématu. Poradenská činnost vůči posuzovanému poskytovateli je zakázaná, i když ji dělá jiné oddělení téhož subjektu.\n\n**2. Externí kapacita.** Subjekt zadá část hodnocení externímu odborníkovi. Může, ale musí mít dost vlastní způsobilosti, aby výsledek té externí práce dokázal zhodnotit. Nákup celého posouzení bez interní schopnosti ho posoudit požadavek nesplňuje.", "praxe": "**Pro poskytovatele:** ověřte si, jestli váš oznámený subjekt neposkytuje poradenství vám nebo vašemu konkurentovi. Vada nezávislosti může zpětně zpochybnit celý certifikát.\n\n**Pro subjekt:** nezávislost je trojvrstvá, tedy zákaz střetu zájmů, oddělení posuzování od rozhodování a zákaz konkurenční i poradenské činnosti. Splnění jedné vrstvy nenahrazuje ostatní.", "judikatura": "**Zatím žádná k tomuto nařízení.** K nezávislosti oznámených subjektů podle jiných harmonizačních předpisů existuje praxe Soudního dvora, kterou lze použít jako výkladovou analogii, ne jako přímo použitelný precedens.", "otevrene_otazky": "**1. Kolik oznámených subjektů vůbec bude.** Kapacita je podmínkou fungování celého režimu a v Česku k datu psaní tohoto komentáře žádný oznámený subjekt pro AI Act jmenovaný není.\n\n**2. Kde končí dovolené školení a začíná zakázané poradenství.** Text zakazuje poradenskou činnost vůči posuzovanému poskytovateli, ale hranice u obecného školení k požadavkům nařízení určená není.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 36, 37, 38, 43, 78 ], "body_oduvodneni": [ 126 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "32", "slug": "cl-32", "kapitola": "III", "nazev": "Předpoklad shody s požadavky na oznámené subjekty", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-32", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 31 (požadavky, jejichž splnění se předpokládá)", "čl. 40 (obdobný předpoklad shody pro vysoce rizikové systémy a obecné modely)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Článek 32 přenáší na kvalifikaci samotného oznámeného subjektu klasickou techniku nového legislativního rámce, totiž předpoklad shody prostřednictvím harmonizovaných norem. Prokáže-li subjekt soulad s harmonizovanou normou, jejíž odkaz byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že splňuje požadavky čl. 31, avšak jen **v rozsahu, v němž se norma na tyto požadavky vztahuje**. Jde tedy o předpoklad dílčí a vyvratitelný: kryje pouze ty požadavky, jichž se norma věcně dotýká, a nezbavuje subjekt povinnosti prokázat zbytek. Systematicky jde o zrcadlo čl. 40, který týž mechanismus zavádí pro shodu vysoce rizikových systémů s požadavky oddílu 2. Nařízení tak stejnou logikou zjednodušuje prokazování shody na obou úrovních, u posuzovaného systému i u posuzovatele.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 31, 40 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 31, 40 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "33", "slug": "cl-33", "kapitola": "III", "nazev": "Dceřiné společnosti oznámených subjektů a zadávání subdodávek", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-33", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 31 (subdodavatel a dceřiná společnost musí splnit tytéž požadavky)", "čl. 28 (informování oznamujícího orgánu)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Nařízení subdodávky a využití dceřiných společností připouští, obestavuje je však třemi zárukami. Zaprvé, zadá-li subjekt konkrétní úkoly subdodavateli nebo dceřiné společnosti, musí zajistit, aby splňovali požadavky čl. 31, a informovat oznamující orgán (odst. 1). Zadruhé, **oznámené subjekty nesou plnou odpovědnost za své úkoly provedené subdodavateli nebo dceřinými společnostmi** (odst. 2); odpovědnost se tedy zadáním nedělí ani nepřenáší. Zatřetí, **činnosti lze zadat subdodavateli nebo dceřiné společnosti pouze se souhlasem poskytovatele** (odst. 3), přičemž subjekt zveřejní seznam svých dceřiných společností.", "kotvy": { "clanky": [ 31 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Souhlas poskytovatele je zde významný. Poskytovatel svěřuje oznámenému subjektu citlivou dokumentaci (technickou i obchodní) a nařízení mu ponechává kontrolu nad tím, kdo k ní v rámci subdodavatelského řetězce získá přístup. Doklady o kvalifikaci subdodavatele a o provedené práci se uchovávají k dispozici oznamujícímu orgánu po dobu pěti let od ukončení subdodávky (odst. 4). Mám za to, že spojení plné odpovědnosti oznámeného subjektu (odst. 2) se souhlasem poskytovatele (odst. 3) brání tomu, aby se řetězením subdodávek rozmělnila odpovědnost za výsledek posouzení.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 28, 31, 33 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "34", "slug": "cl-34", "kapitola": "III", "nazev": "Povinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-34", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 43 (postupy posuzování shody, které oznámený subjekt provádí)", "čl. 28 (oznamující orgán, jemuž se předkládá dokumentace)", "čl. 44 (certifikáty vydávané v návaznosti na posouzení)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "doporučení 2003/361/ES (definice mikropodniků a malých podniků)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Předmět činnosti a její dosah (odst. 1)", "text": "Podle odstavce 1 **oznámené subjekty ověřují shodu daného vysoce rizikového systému AI v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v článku 43**. Toto odkazovací pravidlo je pro pochopení celého oddílu klíčové, protože vymezuje reálný dosah činnosti oznámených subjektů. Čl. 43 rozlišuje dva postupy: posouzení založené na interní kontrole podle přílohy VI (bez účasti oznámeného subjektu) a posouzení za účasti oznámeného subjektu podle přílohy VII. Účast oznámeného subjektu přitom čl. 43 předpokládá jen omezeně. U vysoce rizikových systémů podle bodu 1 přílohy III, tedy u biometriky, za určitých podmínek. U systémů podle bodů 2 až 8 přílohy III se uplatní pouze interní kontrola bez zapojení oznámeného subjektu. Zdůrazňuji z toho plynoucí praktický důsledek: pole samostatné povinné certifikace třetí stranou je podle AI Actu u samostatných vysoce rizikových systémů úzké a povinné posouzení oznámeným subjektem je spíše výjimkou než pravidlem. Tento závěr má oporu v bodě 125 odůvodnění. Ten uznává, že vzhledem ke složitosti vysoce rizikových systémů AI a souvisejícím rizikům je namístě vyvinout posuzování shody zapojující oznámené subjekty, tedy posuzování třetí stranou. Zároveň ale pokládá za vhodné jeho působnost omezit, alespoň v počáteční fázi uplatňování nařízení, a to u vysoce rizikových systémů, které se netýkají produktů. Posuzování shody těchto systémů proto má zpravidla provádět poskytovatel na vlastní odpovědnost, a to s jedinou výjimkou, kterou tvoří systémy AI určené pro biometriku. Bod 125 odůvodnění tak potvrzuje, že úzké pole povinné certifikace třetí stranou není mezerou, nýbrž vědomou volbou zákonodárce.", "kotvy": { "clanky": [ 43 ], "body_oduvodneni": [ 125 ], "prilohy": [ "III", "VI", "VII" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "II. Proporcionalita bez snížení měřítka (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 ukládá oznámeným subjektům vyvarovat se zbytečné zátěže pro poskytovatele. Mají náležitě zohlednit jeho velikost, odvětví, strukturu a míru složitosti systému. Cílem je hlavně snížit administrativní zátěž a náklady pro mikropodniky a malé podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES. Táž věta však dodává, že subjekt dodržuje míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány. Podle našeho názoru je vztah obou částí odstavce 2 jednoznačný: proporcionalita se týká výhradně způsobu provedení posouzení (administrativa, náklady, tempo), nikoli obsahového měřítka shody. Menší poskytovatel má nárok na méně zatěžující proces, nikoli na mírnější požadavky. Úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv se velikostí poskytovatele nesnižuje.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "III. Součinnost s oznamujícím orgánem (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 ukládá subjektu, aby na požádání zpřístupnil a předložil veškerou příslušnou dokumentaci, včetně dokumentace poskytovatelů, oznamujícímu orgánu podle čl. 28, aby tento orgán mohl provádět posuzování, jmenování, oznamování a monitorování. Tato průhlednost vůči oznamujícímu orgánu je předpokladem účinnosti dozorových mechanismů podle čl. 36 a čl. 37; bez přístupu k dokumentaci by orgán nemohl posoudit, zda subjekt nadále splňuje požadavky čl. 31.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 28, 31, 36, 37 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 28, 31, 36, 37, 43, 44 ], "body_oduvodneni": [ 125 ], "prilohy": [ "III", "VI", "VII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "35", "slug": "cl-35", "kapitola": "III", "nazev": "Identifikační čísla a seznamy oznámených subjektů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-35", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 30 (oznamování, na jehož základě se subjekt do seznamu zapíše)", "čl. 44 (certifikáty vydávané pod identitou subjektu)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Článek 35 zavádí dva evidenční nástroje: jedinečné identifikační číslo (jedno i při oznámení podle více unijních aktů) a veřejný, průběžně aktualizovaný seznam oznámených subjektů s čísly a rozsahem činností. Funkcí je dohledatelnost a transparentnost: poskytovatel i dotčené osoby mohou ověřit, zda daný subjekt smí provádět posouzení a v jakém rozsahu. Tento seznam subjektů je třeba odlišovat od registrace samotných vysoce rizikových systémů v databázi EU podle čl. 49; zde jde o evidenci posuzovatelů, nikoli posuzovaných systémů.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 49 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 30, 44, 49 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "36", "slug": "cl-36", "kapitola": "III", "nazev": "Změny v oznámeních", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-36", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 30 odst. 2 (elektronický nástroj pro hlášení změn)", "čl. 29 a čl. 30 (postupy při rozšíření rozsahu oznámení)", "čl. 31 (požadavky, jejichž nesplnění vede k zásahu)", "čl. 44 (certifikáty, jejichž platnost se řeší)", "čl. 37 (paralelní zásah Komise)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Hlášení změn a rozšíření rozsahu (odst. 1, 2)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Dobrovolné ukončení činnosti a kontinuita certifikátů (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 2 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Omezení, pozastavení a zrušení jmenování (odst. 4 až 7)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Osud certifikátů po zásahu do jmenování (odst. 8, 9)", "od_okrajoveho_cisla": 5 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Hlášení změn a rozšíření rozsahu (odst. 1, 2)", "text": "Oznamující orgán hlásí Komisi a ostatním státům relevantní změny oznámení prostřednictvím elektronického nástroje podle čl. 30 odst. 2 (odst. 1). Nařízení pak rozděluje změny do dvou režimů: rozšíření rozsahu oznámení se řídí postupy podle čl. 29 a čl. 30 (tedy plným postupem jako u nového oznámení), kdežto jiné změny než rozšíření rozsahu se řídí odstavci 3 až 9 (odst. 2). Rozlišení je logické: rozšiřuje-li se okruh činností, musí být způsobilost pro nové činnosti prokázána znovu.", "kotvy": { "clanky": [ 29, 30 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "II. Dobrovolné ukončení činnosti a kontinuita certifikátů (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 řeší situaci, kdy subjekt sám ukončí činnost. Musí o tom informovat oznamující orgán a dotčené poskytovatele, a to při plánovaném ukončení nejméně jeden rok předem. Vydané certifikáty mohou dočasně zůstat v platnosti po dobu devíti měsíců, pokud jiný oznámený subjekt písemně potvrdí, že za dotčené systémy převezme odpovědnost. Před vydáním nových certifikátů provede nový subjekt úplné posouzení. Oznamující orgán poté jmenování zruší. Nosnou myšlenkou celého odstavce je kontinuita pokrytí shody: odchod oznámeného subjektu nesmí ponechat systémy na trhu bez odpovědného posuzovatele.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "III. Omezení, pozastavení a zrušení jmenování (odst. 4 až 7)", "text": "Odstavec 4 zakládá reakci na nezpůsobilost. Má-li orgán dostatečný důvod se domnívat, že subjekt již nesplňuje požadavky čl. 31 nebo neplní povinnosti, prošetří věc s maximální péčí, umožní subjektu vyjádření a podle závažnosti jmenování omezí, pozastaví nebo zruší. Neprodleně o tom informuje Komisi a ostatní státy. Odstupňování zásahu (omezení, pozastavení, zrušení) je projevem proporcionality: orgán volí nejmírnější prostředek odpovídající závažnosti pochybení.", "kotvy": { "clanky": [ 31 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "III. Omezení, pozastavení a zrušení jmenování (odst. 4 až 7)", "text": "Odstavce 5 až 7 obestavují zásah procesními povinnostmi. Subjekt do 10 dnů uvědomí dotčené výrobce (odst. 5). Oznamující orgán zajistí vedení a zpřístupnění spisů subjektu jiným orgánům a orgánům dozoru nad trhem (odst. 6) a dále posoudí dopad na vydané certifikáty, do tří měsíců předloží zprávu Komisi a ostatním státům, vyzve subjekt k pozastavení nebo zrušení neoprávněně vydaných certifikátů a předá příslušným vnitrostátním orgánům informace, na jejichž základě lze zabránit ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo základních práv (odst. 7).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "IV. Osud certifikátů po zásahu do jmenování (odst. 8, 9)", "text": "Odstavce 8 a 9 chrání trvání certifikátů, s výjimkou certifikátů vydaných neoprávněně. Při pozastavení nebo omezení jmenování zůstávají certifikáty platné za jedné ze dvou podmínek. Buď oznamující orgán do jednoho měsíce potvrdí, že neexistuje ohrožení zdraví, bezpečnosti ani základních práv, a stanoví harmonogram nápravy. Anebo potvrdí, že se po dobu pozastavení dotčené certifikáty nebudou vydávat ani měnit, a určí, jestli je subjekt dál způsobilý stávající certifikáty monitorovat (odst. 8).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "IV. Osud certifikátů po zásahu do jmenování (odst. 8, 9)", "text": "Při zrušení jmenování zůstávají certifikáty v platnosti devět měsíců. Musí být ale splněné dvě podmínky současně. Příslušný vnitrostátní orgán potvrdí, že není ohroženo zdraví, bezpečnost ani základní práva. A jiný oznámený subjekt písemně potvrdí, že převezme okamžitou odpovědnost a posouzení dokončí do dvanácti měsíců od zrušení. Prozatímní platnost lze prodlužovat o další tříměsíční období, celkově nejvýše o dvanáct měsíců (odst. 9). Mám za to, že celý mechanismus odstavců 3 až 9 je záchrannou sítí kontinuity shody: jeho smyslem je zabránit tomu, aby výpadek jednoho oznámeného subjektu vyřadil z trhu systémy, jejichž certifikáty na něm závisely. Lhůty uvedené v těchto odstavcích odpovídají znění z Úředního věstníku a před použitím konkrétní lhůty je vhodné ověřit aktuální stav (viz úvodní poznámka k této kapitole).\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 29, 30, 31, 36, 37, 44 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "37", "slug": "cl-37", "kapitola": "III", "nazev": "Zpochybnění způsobilosti oznámených subjektů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-37", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 31 (požadavky, jejichž plnění je zpochybňováno)", "čl. 36 (paralelní zásah oznamujícího orgánu na vnitrostátní úrovni)", "čl. 78 (důvěrnost citlivých informací ze šetření)", "čl. 98 odst. 2 (přezkumný postup pro prováděcí akt)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Odstavce 1 až 3 zakládají vyšetřovací pravomoc Komise. Jsou-li důvody pochybovat o kvalifikaci subjektu nebo o tom, zda nadále splňuje požadavky čl. 31, Komise věc v případě potřeby vyšetří (odst. 1); oznamující orgán jí na vyžádání předloží všechny příslušné informace (odst. 2) a s citlivými informacemi ze šetření se nakládá jako s důvěrnými podle čl. 78 (odst. 3).", "kotvy": { "clanky": [ 31, 78 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Odstavec 4 vrcholí unijním záložním mechanismem. Zjistí-li Komise, že subjekt nesplňuje požadavky pro oznámení, vyzve oznamující členský stát k nápravným opatřením, včetně případného pozastavení nebo zrušení oznámení. Nepřijme-li stát opatření, **může Komise prostřednictvím prováděcího aktu jmenování pozastavit, omezit nebo zrušit**, a to přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2 (výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011). Zde je těžiště článku. Mám za to, že čl. 36 a čl. 37 tvoří dvoustupňový dozor: primární je vnitrostátní (oznamující orgán podle čl. 36), subsidiární unijní (Komise podle čl. 37), který nastupuje právě tehdy, když vnitrostátní úroveň selže nebo nekoná. Komise tak může překonat nečinnost členského státu a zasáhnout do jeho vlastního jmenovacího rozhodnutí, což je významný projev jednotného dohledu nad soustavou oznámených subjektů.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 36, 37, 98 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 31, 36, 37, 78, 98 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "38", "slug": "cl-38", "kapitola": "III", "nazev": "Koordinace oznámených subjektů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-38", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 31 odst. 12 (povinná účast oznámených subjektů na koordinaci)", "čl. 28 (oznamující orgány a výměna zkušeností)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Článek 38 zajišťuje jednotnost posuzovací praxe napříč vnitřním trhem. Komise zajistí vhodnou koordinaci a spolupráci mezi oznámenými subjekty formou odvětvové skupiny oznámených subjektů (odst. 1); každý oznamující orgán zajistí, aby se jím oznámené subjekty této skupiny účastnily přímo nebo prostřednictvím zástupců (odst. 2), což navazuje na povinnost účasti podle čl. 31 odst. 12; Komise dále zajistí výměnu poznatků a osvědčených postupů mezi oznamujícími orgány (odst. 3). Účelem je předejít tomu, aby se výklad požadavků a přísnost posuzování mezi subjekty a mezi státy rozcházely. Koordinace tak doplňuje předpoklad shody podle čl. 32 jako druhý nástroj sjednocení praxe.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 31, 32 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 28, 31, 32 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "39", "slug": "cl-39", "kapitola": "III", "nazev": "Subjekty posuzování shody třetích zemí", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-39", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 31 (požadavky, jež subjekt třetí země musí splnit nebo jim rovnocenně dostát)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Článek 39 otevírá soustavu oznámených subjektů subjektům ze třetích zemí, činí tak však dvojnásob podmíněně. Zaprvé musí jít o subjekt zřízený podle práva třetí země, **se kterou Unie uzavřela dohodu**. Bez mezinárodní dohody se subjekt třetí země oznámeným subjektem stát nemůže. Zadruhé musí subjekt buď splňovat požadavky čl. 31, nebo zajistit **rovnocennou úroveň souladu**. Zdůrazňuji, že nejde o jednostranné otevření trhu. Obě podmínky jsou kumulativní a měřítko rovnocennosti je nutné vykládat restriktivně, aby se přes klauzuli rovnocennosti neobešly věcné požadavky na nezávislost a způsobilost, na nichž stojí důvěryhodnost celého systému posuzování shody. Obě podmínky mají oporu v bodě 127 odůvodnění. Ten navazuje na závazky Unie podle Dohody Světové obchodní organizace o technických překážkách obchodu. Pokládá za vhodné usnadnit vzájemné uznávání výsledků posuzování shody, které vypracovaly subjekty zřízené podle práva třetí země. Podmínkou je, že tyto subjekty splňují příslušné požadavky nařízení a že Unie uzavřela příslušnou dohodu. Komise má přitom aktivně usilovat o uzavření dohod o vzájemném uznávání. Podotýkáme, že bod 127 odůvodnění mluví o splnění příslušných požadavků nařízení a neuvádí zvlášť alternativu rovnocenné úrovně souladu, kterou přidává až znění článku. Důvodovka tak podporuje restriktivní čtení klauzule rovnocennosti, při němž rovnocennost nesmí vést k obejití věcných požadavků čl. 31 (přednost má text článku, recitál je vodítkem).", "kotvy": { "clanky": [ 31 ], "body_oduvodneni": [ 127 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 31 ], "body_oduvodneni": [ 127 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "40", "slug": "cl-40", "kapitola": "III", "nazev": "Harmonizované normy a produkty normalizace", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-40", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "oddíl 2 této kapitoly (požadavky na vysoce rizikové systémy AI)", "kapitola V oddíl 2 a 3 (povinnosti u obecných modelů AI)", "čl. 41 (společné specifikace)", "čl. 42 (další předpoklady shody)", "čl. 43 (posuzování shody)", "čl. 67 (poradní fórum)", "příloha I (harmonizační předpisy Unie)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Domněnka shody jako mechanismus", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Rozsah domněnky", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Žádost o normalizaci a její obsah", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Dobrovolnost normy a produkty normalizace", "od_okrajoveho_cisla": 9 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Domněnka shody jako mechanismus", "text": "Čl. 40 je vstupní branou celého bloku. Zavádí klasický nástroj harmonizačního práva Unie, totiž domněnku shody. Podle odstavce 1 platí, že **Předpokládá se, že vysoce rizikové systémy AI nebo obecné modely AI, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s nařízením (EU) 1025/2012, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v oddíle 2 této kapitoly**. Kdo dodrží harmonizovanou normu, u níž byl odkaz zveřejněn v Úředním věstníku, nemusí splnění příslušných požadavků nařízení dokládat jinak; shoda se u něj předpokládá. Bod 121 odůvodnění řadí dodržování harmonizovaných norem mezi prostředky, jimiž poskytovatel prokáže soulad s nařízením, přičemž tyto normy mají obvykle odrážet aktuální stav vývoje.", "kotvy": { "clanky": [ 40 ], "body_oduvodneni": [ 121 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Domněnka shody jako mechanismus", "text": "Rozeznáváme tři prvky domněnky. Zaprvé musí jít o harmonizovanou normu ve smyslu nařízení (EU) č. 1025/2012, tedy o normu evropské normalizační organizace vypracovanou na žádost Komise. Zadruhé musí být odkaz na tuto normu zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. Teprve zveřejnění odkazu dává normě právní účinek domněnky. Zatřetí se domněnka uplatní jen v rozsahu, v jakém se norma na daný požadavek skutečně vztahuje. Norma, jejíž odkaz zveřejněn nebyl, tento účinek nemá, byť může být technicky užitečná.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Domněnka shody jako mechanismus", "text": "Domněnka je vyvratitelná. Zdůrazňuji, že soulad s harmonizovanou normou neznamená nevyvratitelný důkaz shody, nýbrž procesní usnadnění: přenáší se jím argumentační a důkazní pozice ve prospěch poskytovatele. Orgán dozoru nad trhem může i u systému budovaného podle normy prokázat, že požadavky nařízení splněny nejsou, a to zejména tam, kde norma požadavek pokrývá jen zčásti. Domněnka tedy usnadňuje soulad, nenahrazuje jej.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Rozsah domněnky", "text": "Domněnka podle čl. 40 nepůsobí plošně na celé nařízení, nýbrž na dvě vymezené skupiny povinností. První jsou požadavky na vysoce rizikové systémy AI podle oddílu 2 této kapitoly, tedy hmotněprávní jádro režimu vysokého rizika. Druhou jsou povinnosti u obecných modelů AI podle kapitoly V oddílu 2 a 3. Textem odstavce 1 se domněnka na obě skupiny výslovně vztahuje. Harmonizovaná norma tak může sloužit současně jako nástroj shody vysoce rizikového systému i jako nástroj shody obecného modelu.", "kotvy": { "clanky": [ 40 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Rozsah domněnky", "text": "Rozsah domněnky je věcně ohraničen slovy \"v rozsahu, v jakém se dotyčné normy vztahují na tyto požadavky nebo povinnosti\". Mám za to, že tato výhrada je pro praxi klíčová. Jedna norma zpravidla nepokryje všechny požadavky oddílu 2; kde norma mlčí, domněnka nevzniká a poskytovatel musí shodu prokázat vlastní dokumentací. Poskytovatel proto potřebuje mapovat jednotlivé požadavky nařízení na konkrétní ustanovení normy, aby věděl, kde domněnka působí a kde nikoli.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Žádost o normalizaci a její obsah", "text": "Odstavec 2 ukládá Komisi, aby bez zbytečného odkladu vydala žádosti o normalizaci ke všem požadavkům oddílu 2 a případně k povinnostem u obecných modelů. Domněnka shody podle odstavce 1 tedy předpokládá aktivní roli Komise: bez zadané a splněné žádosti o normalizaci nemá poskytovatel harmonizovanou normu, o niž by se opřel. Vzhledem k tomu, že normy vznikají postupně, je namístě počítat s obdobím, kdy pro některé požadavky harmonizovaná norma ještě neexistuje; pro tuto situaci slouží záložní nástroj společných specifikací podle čl. 41.", "kotvy": { "clanky": [ 41 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Žádost o normalizaci a její obsah", "text": "Odstavec 2 rozšiřuje předmět normalizace nad rámec technické shody. Žádost o normalizaci má zahrnout i výstupy týkající se postupů podávání zpráv a dokumentace. Cílem je zlepšit výkonnost systémů z hlediska zdrojů. Konkrétně jde o snížení spotřeby energie u vysoce rizikových systémů během jejich životního cyklu a o energeticky účinný vývoj obecných modelů. Poznamenávám, že tento aspekt propojuje nařízení s environmentálním cílem podle čl. 1; normalizace zde neslouží jen bezpečnosti a základním právům, ale i udržitelnosti.", "kotvy": { "clanky": [ 1 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Žádost o normalizaci a její obsah", "text": "Při přípravě žádosti o normalizaci Komise konzultuje radu a příslušné zúčastněné strany, včetně poradního fóra (viz čl. 67, shodně bod 121 odůvodnění). Komise dále upřesní, že normy musí být jasné a u produktů podle přílohy I konzistentní i s normami z jiných odvětví. A požádá evropské normalizační organizace, aby doložily maximální úsilí podle článku 24 nařízení (EU) č. 1025/2012. Jde o záruky kvality a soudržnosti norem napříč sektorovou harmonizací.", "kotvy": { "clanky": [ 67 ], "body_oduvodneni": [ 121 ], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Dobrovolnost normy a produkty normalizace", "text": "Odstavec 3 potvrzuje povahu normalizace jako dobrovolného, na více stranách založeného procesu. Účastníci mají podporovat investice a inovace, právní jistotu a konkurenceschopnost trhu Unie, zohledňovat stávající mezinárodní normy slučitelné s hodnotami a základními právy Unie a zajišťovat vyvážené zastoupení zájmů. Zdůrazňuji z toho plynoucí dvojakost: harmonizovaná norma není závazným předpisem, poskytovatel ji použít nemusí a shodu může prokázat i jinak (viz čl. 43 pro postupy posuzování shody bez opory v normě). Použití normy je pobídkou, nikoli povinností. Jejím jediným, zato podstatným právním účinkem je domněnka shody podle odstavce 1. K vyváženosti normalizačního procesu bod 121 odůvodnění dodává jedno. Do tvorby norem má být zapojeno vyvážené zastoupení zájmů, hlavně malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran z oblasti životního prostředí a ze sociální oblasti.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 43 ], "body_oduvodneni": [ 121 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 1, 40, 41, 42, 43, 67 ], "body_oduvodneni": [ 121 ], "prilohy": [ "I" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Komise má bez zbytečného odkladu požádat evropské normalizační organizace o produkty normalizace ke kapitole III oddílům 2 a 3." }, { "typ": "clanek", "cislo": "41", "slug": "cl-41", "kapitola": "III", "nazev": "Společné specifikace", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-41", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 40 (harmonizované normy)", "oddíl 2 této kapitoly", "kapitola V oddíl 2 a 3", "čl. 67 (poradní fórum)", "čl. 98 odst. 2 (přezkumný postup)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Podmíněná subsidiarita společných specifikací", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Domněnka shody a rovnocenné řešení", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Přednost harmonizované normy a kontrola členským státem", "od_okrajoveho_cisla": 6 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Podmíněná subsidiarita společných specifikací", "text": "Čl. 41 řeší situaci, kdy harmonizovaná norma chybí nebo nedostačuje. Podle odstavce 1 může Komise prováděcím aktem stanovit společné specifikace: **Komise může přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace pro požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly**. Společná specifikace je tedy nástrojem Komise, nikoli normalizačních organizací, a plní stejnou funkci jako harmonizovaná norma, totiž zakládá domněnku shody.", "kotvy": { "clanky": [ 41 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Podmíněná subsidiarita společných specifikací", "text": "Nástroj je záložní a jeho použití je podmíněné. Odstavec 1 dovoluje společnou specifikaci přijmout jen tehdy, jsou-li kumulativně splněny dvě skupiny podmínek. Zaprvé musí Komise nejdřív požádat o harmonizovanou normu a tato cesta musí selhat. Selhání má čtyři podoby: - žádost nebyla přijata; - norma nebyla dodána ve lhůtě; - norma dostatečně neřeší otázky základních práv; - norma není v souladu se žádostí. Zadruhé nesmí být odkaz na použitelnou harmonizovanou normu zveřejněn a takové zveřejnění se ani v přiměřené lhůtě neočekává. Bod 121 odůvodnění tuto podmíněnost potvrzuje. Společnou specifikaci označuje za výjimečné záložní řešení. Nastupuje jen tehdy, když žádost o normalizaci nepřijala žádná evropská normalizační organizace, když harmonizované normy dostatečně neřeší obavy o základní práva, když nejsou v souladu se žádostí nebo když se jejich přijímání zdrží.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 121 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Podmíněná subsidiarita společných specifikací", "text": "Mám za to, že tato konstrukce vyjadřuje přednost normalizace před regulací shora. Komise nemá společné specifikace vydávat jako pohodlnější náhradu norem, nýbrž teprve tehdy, když normalizační proces nedodá výsledek. Procesní pojistkou je konzultace poradního fóra (čl. 67) a informování výboru podle článku 22 nařízení (EU) č. 1025/2012; prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2. Přednost normalizace podtrhuje i bod 121 odůvodnění, podle něhož má Komise okolnost, že zpoždění při přijímání harmonizované normy je způsobeno technickou složitostí normy, zohlednit dříve, než přistoupí k úvaze o společných specifikacích.", "kotvy": { "clanky": [ 67, 98 ], "body_oduvodneni": [ 121 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Domněnka shody a rovnocenné řešení", "text": "Podle odstavce 3 zakládá i společná specifikace domněnku shody: předpokládá se, že systémy ve shodě se společnými specifikacemi (nebo jejich částmi) jsou ve shodě s požadavky oddílu 2 v rozsahu, v jakém specifikace tyto požadavky pokrývají. Účinek je tedy týž jako u harmonizované normy podle čl. 40; liší se jen právní forma nástroje (prováděcí akt Komise oproti normě normalizační organizace).", "kotvy": { "clanky": [ 40 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Domněnka shody a rovnocenné řešení", "text": "Odstavec 5 potvrzuje, že ani společná specifikace není závazná. Poskytovatel, který se společnou specifikací ve shodě není, se nedostává mimo zákon, avšak nese zvýšené břemeno: **řádně zdůvodní, že přijal technická řešení, která splňují požadavky uvedené v oddíle 2 této kapitoly** v míře přinejmenším rovnocenné. Poznamenávám, že tím se poskytovatel vzdává pohodlí domněnky a přebírá povinnost prokázat rovnocennost vlastního řešení. To je praktická cena odklonu od specifikace.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Přednost harmonizované normy a kontrola členským státem", "text": "Odstavce 4 a 6 zajišťují, že společná specifikace zůstává dočasným řešením. Podle odstavce 4 Komise po zveřejnění odkazu na harmonizovanou normu zruší prováděcí akt (nebo jeho části) pokrývající stejné požadavky. Jakmile tedy dozraje norma, specifikace ustupuje. Podle odstavce 6 může členský stát Komisi upozornit, že společná specifikace plně nesplňuje požadavky oddílu 2, a Komise ji posoudí a případně změní. Nástroj je tak podroben kontrole ex ante (podmínky přijetí) i ex post (přezkum na podnět členského státu).\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 40, 41, 67, 98 ], "body_oduvodneni": [ 121 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "42", "slug": "cl-42", "kapitola": "III", "nazev": "Předpoklad shody s určitými požadavky", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-42", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 10 odst. 4 (data a jejich správa)", "čl. 15 (přesnost, robustnost a kybernetická bezpečnost)", "čl. 40 a 41 (obecné domněnky shody)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/881 (akt o kybernetické bezpečnosti)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Data odpovídající prostředí použití", "text": "Čl. 42 doplňuje obecné domněnky z čl. 40 a 41 o dvě zvláštní, věcně zaměřené domněnky, které nevyžadují oporu v harmonizované normě. První se týká dat. Podle odstavce 1 platí: **U vysoce rizikových systémů AI, které byly trénovány a testovány na údajích zohledňujících konkrétní zeměpisné, behaviorální, kontextuální nebo funkční prostředí, ve kterém mají být používány, se předpokládá, že jsou ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v čl. 10 odst. 4.** Kdo tedy systém trénuje a testuje na datech odpovídajících prostředí zamýšleného použití, splňuje tím domněnku shody s částí požadavků na správu dat. Bod 122 odůvodnění zavádí tuto domněnku výslovně bez dotčení používání harmonizovaných norem a společných specifikací, tedy jako samostatný, na normě nezávislý předpoklad shody.", "kotvy": { "clanky": [ 10, 40, 42 ], "body_oduvodneni": [ 122 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Data odpovídající prostředí použití", "text": "Zdůrazňuji omezený dosah této domněnky. Vztahuje se výslovně jen na čl. 10 odst. 4, nikoli na celé požadavky na data a jejich správu podle čl. 10. Ostatní prvky správy dat (relevance, reprezentativnost, správnost datových souborů a další) tato domněnka nepokrývá. Ty musí poskytovatel prokázat samostatně. Domněnka je tak úzká a míří na jediný aspekt, totiž na zohlednění konkrétního prostředí použití.", "kotvy": { "clanky": [ 10 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Kybernetickobezpečnostní certifikace", "text": "Druhá domněnka propojuje nařízení s režimem kybernetické bezpečnosti. Podle odstavce 2 platí: **Má se za to, že vysoce rizikové systémy AI, které byly certifikovány nebo pro které bylo vydáno prohlášení o shodě v rámci systému kybernetické bezpečnosti podle nařízení (EU) 2019/881 a na které byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky na kybernetickou bezpečnost stanovenými v článku 15 tohoto nařízení**, pokud se certifikát nebo prohlášení na tyto požadavky vztahují. Certifikace podle aktu o kybernetické bezpečnosti tak může nahradit samostatné prokazování kyberbezpečnostní části požadavků. I zde je domněnka věcně ohraničena: působí jen v rozsahu, v němž certifikát dopadá na požadavky čl. 15, a jen za podmínky zveřejnění odkazu v Úředním věstníku. Bod 122 odůvodnění tuto domněnku opírá o čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) 2019/881 a doplňuje dvě meze, totiž že jí nejsou dotčeny požadavky nařízení na spolehlivost a přesnost ani dobrovolná povaha systému kybernetické bezpečnosti.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 15, 54 ], "body_oduvodneni": [ 122 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 10, 15, 40, 42, 54 ], "body_oduvodneni": [ 122 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Nový odst. 3: soulad s aktem o kybernetické odolnosti (EU) 2024/2847 zakládá předpoklad shody s čl. 15." }, { "typ": "clanek", "cislo": "43", "slug": "cl-43", "kapitola": "III", "nazev": "Posuzování shody", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-43", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 40 a 41 (domněnka shody)", "oddíl 2 této kapitoly (požadavky)", "čl. 31 (požadavky na oznámené subjekty)", "čl. 44 (certifikáty)", "čl. 46 (odchylka)", "čl. 74 odst. 8 a 9 (orgán dozoru nad trhem jako oznámený subjekt)", "čl. 97 (výkon přenesené pravomoci)", "příloha I oddíl A (harmonizační předpisy)", "příloha III (rizikové oblasti)", "příloha IV (technická dokumentace)", "příloha VI (interní kontrola)", "příloha VII (posouzení oznámeným subjektem)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Dva režimy posuzování shody", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Biometrika (bod 1 přílohy III): podmíněná volba", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Body 2 až 8 přílohy III: interní kontrola", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Produktově vázané systémy (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 8 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Podstatná změna a systémy, které se dále učí (odst. 4)", "od_okrajoveho_cisla": 10 }, { "oddil": "VI.", "nazev": "Dynamika režimu (odst. 5 a 6)", "od_okrajoveho_cisla": 12 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Dva režimy posuzování shody", "text": "Čl. 43 je procesním jádrem bloku. Rozlišuje dva režimy posuzování shody. Prvním je interní kontrola podle přílohy VI, tedy posouzení, které provádí sám poskytovatel bez účasti třetí strany. Druhým je posouzení za účasti oznámeného subjektu podle přílohy VII, jehož obsahem je posouzení systému řízení kvality a posouzení technické dokumentace a jehož výstupem je certifikát podle čl. 44. Volba mezi nimi není libovolná. Řídí se tím, do které oblasti přílohy III systém spadá a zda poskytovatel použil harmonizované normy nebo společné specifikace. Bod 123 odůvodnění k účelu celého článku uvádí, že posouzení shody má u vysoce rizikových systémů AI proběhnout před jejich uvedením na trh nebo do provozu, a to v zájmu vysoké úrovně jejich důvěryhodnosti.", "kotvy": { "clanky": [ 43, 44 ], "body_oduvodneni": [ 123 ], "prilohy": [ "III", "VI", "VII" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Dva režimy posuzování shody", "text": "Základní dělící linie vede mezi biometrikou (bod 1 přílohy III) a ostatními oblastmi (body 2 až 8 přílohy III). U biometriky přichází v úvahu i posouzení oznámeným subjektem, u ostatních oblastí zásadně postačuje interní kontrola. Toto rozvržení odráží míru rizika, kterou zákonodárce jednotlivým oblastem přiřkl: u biometrické identifikace a kategorizace považoval nezávislé ověření za potřebnější než u ostatních vysoce rizikových oblastí. Bod 125 odůvodnění tuto volbu vysvětluje. Alespoň v počáteční fázi uplatňování nařízení je namístě omezit posuzování shody třetími stranami u systémů, které se netýkají produktů. Provádí je proto zpravidla sám poskytovatel na vlastní odpovědnost, „s jedinou výjimkou, kterou tvoří systémy AI určené pro biometriku\".", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 125 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Biometrika (bod 1 přílohy III): podmíněná volba", "text": "U systémů podle bodu 1 přílohy III (biometrika) rozlišuje odstavec 1 dvě situace. Použil-li poskytovatel harmonizované normy podle čl. 40, případně společné specifikace podle čl. 41, **si poskytovatel zvolí jeden z následujících postupů posuzování shody** na základě buď **interní kontroly uvedené v příloze VI**, nebo **posouzení systému řízení kvality a posouzení technické dokumentace za účasti oznámeného subjektu podle přílohy VII**. Kdo tedy staví na normě, má volbu a může se posouzení oznámeným subjektem vyhnout.", "kotvy": { "clanky": [ 40, 41 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III", "VII" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Biometrika (bod 1 přílohy III): podmíněná volba", "text": "Nepoužil-li poskytovatel harmonizovanou normu (nebo jen její část), případně norma či specifikace vůbec neexistuje nebo byla zveřejněna s omezením, stává se postup podle přílohy VII (oznámený subjekt) povinným. Zdůrazňuji praktický důsledek této konstrukce: harmonizovaná norma je u biometriky nejen usnadněním, ale i klíčem k volbě mírnějšího postupu. Absence normy nebo odklon od ní vede k povinnému zapojení oznámeného subjektu se všemi náklady a časovými nároky, které s tím souvisejí.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "VII" ] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Biometrika (bod 1 přílohy III): podmíněná volba", "text": "Pro postup podle přílohy VII platí, že poskytovatel si zpravidla může zvolit kterýkoli oznámený subjekt. Odstavec 1 však obsahuje výjimku pro citlivé sektory: je-li systém určen k uvedení do provozu donucovacími, imigračními nebo azylovými orgány nebo orgány a subjekty Unie, jedná jako oznámený subjekt orgán dozoru nad trhem podle čl. 74 odst. 8, případně 9. Mám za to, že jde o záměrné podřízení nejcitlivějších systémů veřejnému dozoru namísto soukromého certifikačního subjektu.", "kotvy": { "clanky": [ 74 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "VII" ] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Body 2 až 8 přílohy III: interní kontrola", "text": "U ostatních oblastí přílohy III je režim jednodušší. Odstavec 2 stanoví: **U vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodech 2 až 8 přílohy III uplatňují poskytovatelé postup posuzování shody založený na interní kontrole uvedené v příloze VI, který nestanoví zapojení oznámeného subjektu.** Pro kritickou infrastrukturu, vzdělávání, zaměstnávání, přístup k základním službám, vymáhání práva, migraci a azyl i správu soudnictví tedy postačuje interní kontrola bez třetí strany.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Body 2 až 8 přílohy III: interní kontrola", "text": "Tato volba je předmětem odborné diskuse a bude předmětem výkladové praxe. Interní kontrola znamená, že shodu u citlivých systémů (například hodnocení uchazečů o zaměstnání nebo posuzování nároku na veřejnou podporu) posuzuje sám poskytovatel. Zákonodárce zde vsadil na odpovědnost poskytovatele a na následný dozor nad trhem namísto předběžné certifikace. Případný přesun těchto oblastí pod režim oznámeného subjektu ponechal na budoucích aktech v přenesené pravomoci (odstavec 6, viz níže).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "IV. Produktově vázané systémy (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 upravuje systémy vázané na produkty podle oddílu A přílohy I, tedy produktovou cestu vysokého rizika (viz čl. 6 odst. 1). Zde se posuzování shody neřídí přílohami VI a VII, nýbrž postupy stanovenými v příslušném sektorovém harmonizačním předpisu. Požadavky oddílu 2 této kapitoly se přitom stávají součástí tohoto sektorového posouzení a doplňkově se použijí i vybrané body přílohy VII. Nedochází tedy ke zdvojení posuzování. Požadavky nařízení se integrují do již existujícího sektorového režimu. Bod 124 odůvodnění potvrzuje záměr minimalizovat zátěž provozovatelů a předejít zdvojování, když stanoví, že použitelnost požadavků nařízení nemá mít vliv na konkrétní logiku, metodiku ani obecnou strukturu posuzování shody podle příslušných harmonizačních předpisů Unie.", "kotvy": { "clanky": [ 6 ], "body_oduvodneni": [ 124 ], "prilohy": [ "I", "VI", "VII" ] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Produktově vázané systémy (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 obsahuje pojistku proti obcházení. Umožňuje-li sektorový předpis výrobci neúčastnit se posouzení třetí stranou za podmínky, že uplatnil všechny harmonizované normy, může výrobce této úlevy využít jen tehdy, pokud uplatnil rovněž harmonizované normy (případně společné specifikace podle čl. 41) pokrývající všechny požadavky oddílu 2. Mám za to, že tím se brání situaci, kdy by se produktově vázaný systém vyhnul nezávislému posouzení, aniž by pokryl specifické požadavky nařízení na AI.", "kotvy": { "clanky": [ 41 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "V. Podstatná změna a systémy, které se dále učí (odst. 4)", "text": "Odstavec 4 řeší časovou dimenzi shody. Bylo-li posouzení shody již provedeno, **musí být proveden nový postup posuzování shody v případě podstatné změny**, a to bez ohledu na to, zda je změněný systém dále distribuován, nebo zda jej používá dosavadní zavádějící subjekt. Shoda tedy není jednorázová; podstatná změna systému znovu spouští posouzení. Bod 128 odůvodnění uvádí jako příklady změny, která spouští nové posouzení, změnu operačního systému nebo softwarové architektury a změnu zamýšleného účelu systému.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 128 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "V. Podstatná změna a systémy, které se dále učí (odst. 4)", "text": "Odstavec 4 zároveň vymezuje hranici pro systémy, které se po uvedení na trh dále učí. Změny výkonnosti takového systému nepředstavují podstatnou změnu, byly-li poskytovatelem předem stanoveny v okamžiku počátečního posouzení shody a jsou součástí technické dokumentace podle bodu 2 písm. f) přílohy IV. Zdůrazňuji praktický klíč: předvídané a zdokumentované učení nové posouzení nespouští, kdežto změna nad rámec původně stanovených mezí ano. Rozhraní mezi předvídanou adaptací a podstatnou změnou bude sporným místem u systémů se schopností dalšího učení. Tuto mez potvrzuje i bod 128 odůvodnění, podle něhož změny algoritmu a výkonnosti systémů, které se dále „učí\", nemají být podstatnou změnou, byly-li předem stanoveny poskytovatelem a posouzeny v okamžiku posuzování shody.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 128 ], "prilohy": [ "IV" ] } }, { "cislo": 12, "oddil": "VI. Dynamika režimu (odst. 5 a 6)", "text": "Odstavce 5 a 6 činí z posuzování shody dynamický režim. Podle odstavce 5 může Komise akty v přenesené pravomoci (čl. 97) aktualizovat přílohy VI a VII s ohledem na technický pokrok. Podle odstavce 6 může Komise akty v přenesené pravomoci podrobit postupu podle přílohy VII i systémy z bodů 2 až 8 přílohy III, tedy zapojit oznámený subjekt. Přihlédne přitom k tomu, jak účinně interní kontrola rizikům předchází, a k dostupným kapacitám oznámených subjektů. Rovnováha mezi interní kontrolou a nezávislým posouzením tak není trvalá. Zákonodárce ponechal Komisi prostor ji v budoucnu zpřísnit.", "kotvy": { "clanky": [ 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III", "VI", "VII" ] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Kdy stačí interní kontrola.** Systém pro třídění žádostí o práci spadá do bodu 4 přílohy III. Posuzuje ho sám poskytovatel podle přílohy VI, oznámený subjekt se nezapojuje. Systém pro biometrickou identifikaci spadá do bodu 1 a tam se za určitých podmínek oznámený subjekt zapojit musí.\n\n**2. Harmonizovaná norma jako zkratka.** Poskytovatel biometrického systému, který plně použije harmonizovanou normu pokrývající příslušné požadavky, se zapojení oznámeného subjektu vyhne. Kdo normu nepoužije nebo ji použije jen zčásti, jde cestou přílohy VII.\n\n**3. Podstatná změna po certifikaci.** Systém projde posouzením a poskytovatel ho pak doučí na jiných datech pro jiný účel. Posouzení se opakuje, protože jde o podstatnou změnu podle čl. 3 bodu 23.", "praxe": "**Cestu si určete dřív než rozpočet.** Zapojení oznámeného subjektu znamená jiný harmonogram i jiné náklady než interní kontrola.\n\n**Sledujte harmonizované normy.** Jejich zveřejnění v Úředním věstníku může posuzování zásadně zjednodušit a u biometriky přímo rozhoduje o tom, jestli potřebujete třetí stranu.\n\n**Termín.** Povinnosti u vysoce rizikových systémů odsunulo nařízení (EU) 2026/1744 na **2. 12. 2027** (příloha III) a **2. 8. 2028** (příloha I).", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Dostupnost harmonizovaných norem.** Bez nich se domněnka shody podle čl. 40 nedá využít. Termín jejich vydání není v rukou poskytovatelů ani Komise, ale normalizačních organizací.\n\n**2. Kdy se posouzení opakuje.** Odstavec 4 váže opakování na podstatnou změnu. U modelů, které se dál učí z provozu, není hranice ostrá.\n\n**3. Kapacita oznámených subjektů.** Odstavec 6 dovoluje Komisi rozšířit zapojení třetí strany i na body 2 až 8 přílohy III. Jestli na to bude kapacita, je otevřené.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 3, 6, 31, 40, 41, 43, 44, 46, 74, 97 ], "body_oduvodneni": [ 123, 124, 125, 128 ], "prilohy": [ "I", "III", "IV", "VI", "VII" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Přepsán odst. 3 o posuzování shody u systémů spadajících pod přílohu I oddíl A." }, { "typ": "clanek", "cislo": "44", "slug": "cl-44", "kapitola": "III", "nazev": "Certifikáty", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-44", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 31 (požadavky na oznámené subjekty)", "čl. 43 (posuzování shody)", "čl. 45 (informační povinnosti)", "příloha I", "příloha III", "příloha VII" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Platnost a prodloužení", "text": "Certifikát je výstupem posouzení oznámeným subjektem podle přílohy VII. Odstavec 1 požaduje, aby byl vyhotoven v jazyce srozumitelném příslušným orgánům členského státu, v němž je oznámený subjekt usazen. Odstavec 2 stanoví meze platnosti: **Certifikáty jsou platné po dobu, kterou uvádějí a která nepřesáhne pět let pro systémy AI, na něž se vztahuje příloha I, a čtyři roky pro systémy AI, na něž se vztahuje příloha III.** Doba platnosti se tedy liší podle cesty vysokého rizika, přičemž produktově vázané systémy (příloha I) mají horní hranici o rok delší.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I", "III", "VII" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Platnost a prodloužení", "text": "Platnost lze na žádost poskytovatele opakovaně prodlužovat, vždy o období nepřesahující tytéž hranice (pět let u přílohy I, čtyři roky u přílohy III), a to na základě nového posouzení podle příslušného postupu. Dodatky k certifikátu zůstávají v platnosti, dokud je platný certifikát, k němuž se vztahují. Certifikát tedy není udělen jednou provždy. Jeho obnova vyžaduje opětovné ověření shody.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Pozastavení, zrušení a právo na odvolání", "text": "Odstavec 3 upravuje reakci na ztrátu shody. Zjistí-li oznámený subjekt, že systém již nesplňuje požadavky oddílu 2, s ohledem na zásadu proporcionality platnost certifikátu pozastaví, zruší nebo omezí, dokud poskytovatel nezjedná nápravu ve stanovené lhůtě. Své rozhodnutí oznámený subjekt zdůvodní. Poznamenávám, že volba mezi pozastavením, omezením a zrušením je vázána zásadou přiměřenosti. Oznámený subjekt má volit nejmírnější prostředek vedoucí k obnovení shody.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Pozastavení, zrušení a právo na odvolání", "text": "Odstavec 3 uzavírá záruka procesní ochrany: **Proti rozhodnutím oznámených subjektů, včetně rozhodnutí o vydaných certifikátech shody, je možné se odvolat.** Zdůrazňuji, že adresátem povinnosti není jen poskytovatel. Jde o obecné právo napadnout rozhodnutí soukromého certifikačního subjektu, které je součástí záruk nezávislosti a odpovědnosti oznámených subjektů podle čl. 31. Požadavky na nezávislost, způsobilost a neexistenci střetu zájmů, jimiž je oznámení subjektu podmíněno, zdůrazňuje bod 126 odůvodnění.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 31 ], "body_oduvodneni": [ 126 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 31, 43, 44, 45 ], "body_oduvodneni": [ 126 ], "prilohy": [ "I", "III", "VII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "45", "slug": "cl-45", "kapitola": "III", "nazev": "Informační povinnosti oznámených subjektů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-45", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 28 (oznamující orgány)", "čl. 31 (požadavky na oznámené subjekty)", "čl. 44 (certifikáty)", "čl. 78 (důvěrnost)", "příloha VII" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Tři směry informačního toku", "text": "Čl. 45 zapojuje oznámený subjekt do sítě dozoru tím, že mu ukládá informační povinnosti ve třech směrech. Podle odstavce 1 informuje oznamující orgán o vydaných i zamítnutých, omezených, pozastavených či zrušených certifikátech a schváleních systému řízení kvality, o okolnostech majících vliv na oznámení a o žádostech orgánů dozoru nad trhem. Oznamující orgán tak má průběžný přehled o činnosti subjektu, který oznámil.", "kotvy": { "clanky": [ 45 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Tři směry informačního toku", "text": "Podle odstavců 2 a 3 informuje oznámený subjekt i ostatní oznámené subjekty. Jde hlavně o zamítnutá, pozastavená a zrušená schválení a certifikáty a o negativní výsledky posuzování shody u stejných typů systémů. Pozitivní výsledky se sdělují na vyžádání. Mám za to, že tato horizontální výměna má bránit takzvanému forum shopping, tedy tomu, aby poskytovatel odmítnutý u jednoho subjektu snadno uspěl u jiného, aniž by druhý subjekt o dřívějším odmítnutí věděl.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Důvěrnost", "text": "Odstavec 4 podřizuje celý tok informací povinnosti důvěrnosti podle čl. 78. Oznámené subjekty jsou tedy povinny chránit informace získané při posuzování shody. Poznamenávám, že informační povinnosti podle odstavců 1 až 3 a povinnost důvěrnosti podle odstavce 4 spolu nejsou v rozporu. Sdílení směřuje k vymezenému okruhu orgánů a subjektů dozoru. Vůči třetím osobám a veřejnosti přitom dál platí ochrana citlivých a obchodně důvěrných údajů.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 78 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 28, 31, 44, 45, 78 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "VII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "46", "slug": "cl-46", "kapitola": "III", "nazev": "Odchylka od postupu posuzování shody", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-46", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 43 (posuzování shody)", "oddíl 2 této kapitoly (požadavky)", "čl. 74 (dozor nad trhem)", "příloha I oddíl A" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Výjimečné povolení (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Naléhavá situace bez předchozího povolení (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Kontrolní mechanismus a lhůta (odst. 3 až 6)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Vyloučení u produktově vázaných systémů (odst. 7)", "od_okrajoveho_cisla": 6 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Výjimečné povolení", "text": "Čl. 46 je výjimkou z čl. 43. Za mimořádných okolností dovoluje uvést vysoce rizikový systém na trh nebo do provozu ještě před dokončením posouzení shody. Podle odstavce 1 **může kterýkoli orgán dozoru nad trhem povolit uvedení konkrétních vysoce rizikových systémů AI na trh nebo do provozu na území dotčeného členského státu z výjimečných důvodů veřejné bezpečnosti nebo ochrany života a zdraví osob, ochrany životního prostředí a ochrany klíčových průmyslových a infrastrukturních aktiv**. Bod 130 odůvodnění k tomu vysvětluje účel výjimky. Rychlá dostupnost inovativních technologií může mít zásadní význam pro zdraví a bezpečnost lidí, pro ochranu životního prostředí i pro společnost jako celek. Proto mohou orgány dozoru nad trhem povolit uvedení na trh nebo do provozu i tam, kde posouzení shody ještě neproběhlo.", "kotvy": { "clanky": [ 43, 46 ], "body_oduvodneni": [ 130 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Výjimečné povolení", "text": "Výjimka je konstruována úzce a je nutné ji vykládat restriktivně. Povolení se uděluje jen na omezenou dobu, dokud probíhají nezbytné postupy posuzování shody, a ty se dokončí bez zbytečného odkladu. Nadto se podle odstavce 3 povolení vydá jen tehdy, dospěje-li orgán dozoru nad trhem k závěru, že systém splňuje požadavky oddílu 2. Zdůrazňuji, že jde o odchylku od postupu, nikoli od hmotněprávních požadavků: prokazuje se jinou cestou a v jiném pořadí, samotné požadavky na systém však nezanikají.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Naléhavá situace bez předchozího povolení", "text": "Odstavec 2 dovoluje uvést systém do provozu i bez předchozího povolení. Musí jít o řádně odůvodněnou naléhavou situaci z výjimečných důvodů veřejné bezpečnosti, případně o konkrétní, podstatné a bezprostřední ohrožení života či fyzické bezpečnosti. O povolení se pak musí požádat bez zbytečného odkladu během používání nebo po něm. Adresátem této užší výjimky jsou donucovací orgány a orgány civilní ochrany. Je-li povolení posléze zamítnuto, používání se s okamžitým účinkem zastaví a všechny výsledky a výstupy se okamžitě vyřadí. Poznamenávám, že jde o obdobu pojistky u biometrické identifikace podle čl. 5, totiž o okamžité zastavení a výmaz při zamítnutí. Možnost uvést systém do provozu bez předchozího povolení, je-li o ně požádáno během používání nebo po něm bez zbytečného odkladu, předjímá pro donucovací orgány a orgány civilní ochrany i bod 130 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [ 5 ], "body_oduvodneni": [ 130 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "III. Kontrolní mechanismus a lhůta", "text": "Odstavce 3 až 6 zavádějí kontrolu na úrovni Unie. Orgán dozoru nad trhem o každém povolení informuje Komisi a ostatní členské státy (s výjimkou citlivých operativních údajů donucovacích orgánů). Podle odstavce 4 se povolení považuje za oprávněné, nevznese-li proti němu žádný členský stát ani Komise námitku do patnácti kalendářních dnů od obdržení informace. Tato patnáctidenní lhůta je vnitřním kontrolním obdobím článku. Není lhůtou použitelnosti podle čl. 113, a proto se jí posun podle nařízení (EU) 2026/1744 netýká.", "kotvy": { "clanky": [ 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "III. Kontrolní mechanismus a lhůta", "text": "Je-li námitka vznesena nebo považuje-li Komise povolení za rozporné s právem Unie či neopodstatněné, zahájí Komise neprodleně konzultace s dotčeným členským státem; dotčení provozovatelé mají možnost se vyjádřit. Komise poté rozhodne, zda je povolení oprávněné, a považuje-li je za neodůvodněné, orgán dozoru nad trhem je podle odstavce 6 zruší. Mám za to, že tento mechanismus brání tomu, aby se národní výjimka stala trvalou skulinou; poslední slovo má Komise.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "IV. Vyloučení u produktově vázaných systémů", "text": "Odstavec 7 vylučuje z působnosti čl. 46 systémy vázané na produkty podle oddílu A přílohy I. U nich se použijí pouze odchylky od posuzování shody stanovené v příslušných sektorových harmonizačních předpisech Unie. Odchylková úprava tedy sleduje tutéž logiku jako čl. 43 odst. 3: kde platí sektorový režim, řídí se jím i výjimky, aby nevznikaly dva souběžné odchylkové mechanismy.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 43, 46 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 5, 43, 46, 74, 113 ], "body_oduvodneni": [ 130 ], "prilohy": [ "I" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "47", "slug": "cl-47", "kapitola": "III", "nazev": "EU prohlášení o shodě", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-47", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 16 (povinnosti poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI)", "čl. 43 (posuzování shody)", "čl. 48 (označení CE)", "čl. 97 (výkon přenesené pravomoci)", "příloha V (obsah prohlášení)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Prohlášení jako akt převzetí odpovědnosti", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Jediné prohlášení při souběhu předpisů", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Obsah, jazyk a aktualizace", "od_okrajoveho_cisla": 5 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Prohlášení jako akt převzetí odpovědnosti", "text": "EU prohlášení o shodě je závěrečným dokumentem, jímž poskytovatel navenek stvrzuje, že systém splňuje požadavky nařízení. Podle odstavce 1 **Poskytovatel vypracuje pro každý vysoce rizikový systém AI písemné strojově čitelné, fyzické nebo elektronicky podepsané EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu je uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů**. Prohlášení se vypracuje pro každý systém zvlášť a uchovává se deset let.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Prohlášení jako akt převzetí odpovědnosti", "text": "Zdůrazňuji materiální funkci prohlášení, kterou vymezuje odstavec 4: **Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá poskytovatel odpovědnost za soulad s požadavky stanovenými v oddíle 2.** Prohlášení není formalitou; je aktem, jímž poskytovatel na sebe bere odpovědnost za shodu systému. Tím se prohlášení liší od certifikátu podle čl. 44, který vydává oznámený subjekt: certifikát je výsledkem posouzení třetí stranou, prohlášení je vlastním převzetím odpovědnosti poskytovatelem.", "kotvy": { "clanky": [ 44 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Prohlášení jako akt převzetí odpovědnosti", "text": "Desetiletá lhůta uchovávání je vnitřní evidenční lhůtou článku (počítá se od uvedení na trh nebo do provozu), nikoli lhůtou použitelnosti podle čl. 113. Posun podle nařízení (EU) 2026/1744 se jí netýká. Prohlášení se předkládá příslušným vnitrostátním orgánům na vyžádání, čímž se stává nástrojem následné kontroly shody.", "kotvy": { "clanky": [ 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Jediné prohlášení při souběhu předpisů", "text": "Odstavec 3 řeší souběh s jinými harmonizačními předpisy Unie, které rovněž vyžadují EU prohlášení o shodě. V takovém případě se vypracuje jediné prohlášení pokrývající veškeré použitelné právo Unie a obsahující údaje k identifikaci všech předpisů, k nimž se vztahuje. Mám za to, že jde o projev zásady jednoho dokumentu: poskytovatel produktově vázaného systému nevydává tolik prohlášení, kolik předpisů se uplatní, nýbrž jedno souhrnné.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "III. Obsah, jazyk a aktualizace", "text": "Podle odstavce 2 prohlášení stvrzuje splnění požadavků oddílu 2, obsahuje informace podle přílohy V a překládá se do jazyka srozumitelného příslušným orgánům členských států, v nichž je systém dodáván. Podle odstavce 4 je poskytovatel povinen prohlášení průběžně aktualizovat a podle odstavce 5 může Komise akty v přenesené pravomoci (čl. 97) měnit přílohu V s ohledem na technický pokrok. Prohlášení tedy není statické; sleduje životní cyklus systému i vývoj obsahových požadavků přílohy V.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "V" ] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 16, 43, 44, 47, 48, 97, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "V" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "48", "slug": "cl-48", "kapitola": "III", "nazev": "Označení CE", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-48", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 43 (posuzování shody a oznámený subjekt)", "čl. 47 (EU prohlášení o shodě)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (ES) č. 765/2008 (čl. 30, obecné zásady označení CE)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Označení CE jako viditelný projev shody", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Identifikační číslo oznámeného subjektu", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Souběh s jiným právem Unie", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Označení CE jako viditelný projev shody", "text": "Označení CE je viditelným vnějším projevem toho, že systém prošel posouzením shody a je opatřen prohlášením podle čl. 47. Podle odstavce 1 podléhá obecným zásadám podle článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008, čímž se systémy AI zařazují do jednotného režimu označování CE společného produktové bezpečnosti Unie. Nejde tedy o samostatnou značku, nýbrž o převzetí zavedeného institutu. Bod 129 odůvodnění spojuje označení CE s volným pohybem na vnitřním trhu a ukládá členským státům, aby nevytvářely neodůvodněné překážky uvádění systémů, které jsou v souladu s nařízením a opatřeny označením CE.", "kotvy": { "clanky": [ 47 ], "body_oduvodneni": [ 129 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Označení CE jako viditelný projev shody", "text": "Odstavec 3 upravuje umístění: **Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na daný vysoce rizikový systém AI**, a není-li to možné, na obal nebo průvodní doklady. Vzhledem k nehmotné povaze systémů AI doplňuje odstavec 2 pravidlo pro digitálně poskytované systémy: digitální označení CE se použije jen tehdy, je-li snadno přístupné prostřednictvím rozhraní systému nebo strojově čitelného kódu. Poznamenávám, že tím nařízení přizpůsobuje tradiční fyzické označení specifikům software. Rozlišení mezi fyzickým označením CE u systémů začleněných do produktu, jež lze doplnit digitálním označením, a digitálním označením CE u systémů poskytovaných pouze digitálně potvrzuje bod 129 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 129 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Identifikační číslo oznámeného subjektu", "text": "Odstavec 4 propojuje označení CE s posuzováním shody podle čl. 43. **V relevantních případech následuje za označením CE identifikační číslo oznámeného subjektu odpovědného za postupy posuzování shody stanovené v článku 43.** Číslo se připojuje jen tam, kde do posouzení vstoupil oznámený subjekt (postup podle přílohy VII), tedy zejména u biometriky bez opory v harmonizované normě. U systémů posouzených interní kontrolou (body 2 až 8 přílohy III) žádný oznámený subjekt nepůsobí, a číslo se proto nepřipojuje. Přítomnost či nepřítomnost čísla u označení CE tak nese informaci o použitém režimu posouzení.", "kotvy": { "clanky": [ 43 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III", "VII" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "III. Souběh s jiným právem Unie", "text": "Odstavec 5 řeší souběh s jiným právem Unie, které rovněž stanoví připojení označení CE. V takovém případě označení vyjadřuje, že systém splňuje i požadavky onoho jiného práva. Jde o týž princip integrace jako u jediného prohlášení o shodě podle čl. 47 odst. 3: jedno označení CE pokrývá shodu se všemi použitelnými předpisy Unie, nikoli tolik značek, kolik režimů se uplatní.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 47 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 30, 43, 47, 48 ], "body_oduvodneni": [ 129 ], "prilohy": [ "III", "VII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "49", "slug": "cl-49", "kapitola": "III", "nazev": "Registrace", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-49", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 6 odst. 2 a 3 (klasifikace a filtr významného rizika)", "čl. 60 (testování v reálných podmínkách)", "čl. 71 (databáze EU)", "čl. 74 odst. 8 (přístup vnitrostátních orgánů)", "příloha III (rizikové oblasti)", "příloha VIII (registrační údaje)", "příloha IX (informace k registraci testování v reálných podmínkách)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Registrace jako podmínka uvedení na trh (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Registrace i u systémů vyňatých filtrem (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Registrace veřejnými zavádějícími subjekty (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Citlivé oblasti a neveřejná část databáze (odst. 4)", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Kritická infrastruktura: vnitrostátní úroveň (odst. 5)", "od_okrajoveho_cisla": 7 }, { "oddil": "VI.", "nazev": "Návaznost na databázi EU podle čl. 71", "od_okrajoveho_cisla": 8 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Registrace jako podmínka uvedení na trh", "text": "Čl. 49 uzavírá cestu ke shodě registrací systému v databázi EU. Registrace zviditelňuje vysoce rizikové systémy před jejich uvedením na trh a je podmínkou předcházející uvedení. Účel registrace, totiž usnadnit práci Komise a členských států v oblasti AI a zvýšit transparentnost vůči veřejnosti, vyjadřuje bod 131 odůvodnění. Podle odstavce 1 platí: **Před uvedením vysoce rizikového systému AI uvedeného v příloze III, s výjimkou vysoce rizikových systémů AI podle bodu 2 přílohy III, na trh nebo do provozu poskytovatel nebo případně zplnomocněný zástupce zaregistruje sebe a svůj systém do databáze EU uvedené v článku 71.**", "kotvy": { "clanky": [ 49 ], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Registrace jako podmínka uvedení na trh", "text": "Zdůrazňuji dvojí povahu registrace. Zaprvé je předběžná: provádí se před uvedením na trh, nikoli až následně, takže se stává vstupní podmínkou zákonného uvedení systému na trh. Zadruhé je dvousložková: poskytovatel registruje sebe i systém. Adresátem povinnosti je poskytovatel, případně jeho zplnomocněný zástupce. Registrace se týká systémů podle přílohy III, s výslovnou výjimkou bodu 2 (kritická infrastruktura), pro nějž platí zvláštní režim podle odstavce 5.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Registrace i u systémů vyňatých filtrem", "text": "Odstavec 2 rozšiřuje registrační povinnost i na systémy, které vysoce rizikové nejsou. Podle jeho znění: **Před uvedením systému AI, u něhož poskytovatel došel k závěru, že nepředstavuje vysoké riziko podle čl. 6 odst. 3, na trh nebo do provozu tento poskytovatel nebo případně zplnomocněný zástupce zaregistruje sebe a tento systém do databáze EU uvedené v článku 71.** Mám za to, že jde o promyšlenou pojistku proti zneužití filtru významného rizika podle čl. 6 odst. 3: kdo se filtru dovolá a systém z přílohy III za vysoce rizikový nepovažuje, musí to zviditelnit registrací, a nese tak svůj závěr veřejně. Filtr tedy nevede k mlčení, nýbrž k registrovanému a přezkoumatelnému tvrzení poskytovatele. Bod 131 odůvodnění tuto povinnost výslovně vztahuje i na poskytovatele, kteří se domnívají, že systém uvedený mezi příklady vysoce rizikového použití v příloze není vysoce rizikový na základě výjimky.", "kotvy": { "clanky": [ 6 ], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "III. Registrace veřejnými zavádějícími subjekty", "text": "Odstavec 3 zavádí registrační povinnost i na straně poptávky. Povinnost dopadá i na zavádějící subjekty, které jsou veřejnými orgány nebo orgány, institucemi či jinými subjekty Unie, případně osobami jednajícími jejich jménem. Před uvedením do provozu nebo použitím systému podle přílohy III, opět s výjimkou bodu 2, se zaregistrují, vyberou systém a zaregistrují jeho používání v databázi EU. Poznamenávám, že registrace zde nedopadá na soukromé zavádějící subjekty. Míří na veřejný sektor, u něhož je transparentnost používání vysoce rizikových systémů považována za potřebnější. Bod 131 odůvodnění k tomu dodává, že ostatní zavádějící subjekty mají právo se do databáze zaregistrovat dobrovolně, kdežto povinná je registrace pro veřejné orgány, agentury a subjekty.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 5, "oddil": "IV. Citlivé oblasti a neveřejná část databáze", "text": "Odstavec 4 upravuje citlivé oblasti, tedy systémy podle bodů 1, 6 a 7 přílohy III (biometrika, vymáhání práva a migrace, azyl a správa ochrany hranic). Tady se registrace podle odstavců 1 až 3 provádí v zabezpečené neveřejné části databáze EU. Obsahuje jen užší okruh informací, který vymezují odkazy na oddíly A, B a C přílohy VIII a na body přílohy IX. Do těchto částí mají přístup pouze Komise a vnitrostátní orgány podle čl. 74 odst. 8.", "kotvy": { "clanky": [ 74 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III", "IX", "VIII" ] } }, { "cislo": 6, "oddil": "IV. Citlivé oblasti a neveřejná část databáze", "text": "Zdůrazňuji napětí, které odstavec 4 vyvažuje. Transparentnost registrace se u citlivých oblastí střetává s bezpečnostními a operativními zájmy (typicky u donucovacích a azylových orgánů). Řešením není vynětí z registrace, nýbrž její přesun do neveřejné části databáze s omezeným okruhem informací a omezeným přístupem. Systém se tedy registruje vždy. Liší se jen viditelnost registrace a rozsah zveřejněných údajů. Bod 131 odůvodnění to potvrzuje. U systémů v oblasti vymáhání práva, migrace, azylu a řízení ochrany hranic se registrační povinnosti plní v zabezpečeném neveřejném oddílu. Přístup do něj je přísně omezen na Komisi a na orgány dozoru nad trhem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "V. Kritická infrastruktura: vnitrostátní úroveň", "text": "Odstavec 5 vysvětluje výjimku bodu 2 přílohy III (kritická infrastruktura), kterou odstavce 1 až 3 z registrace v databázi EU vyjímaly. Podle jeho znění: **Vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III bodě 2 se registrují na vnitrostátní úrovni.** Systémy určené jako bezpečnostní komponenty kritické infrastruktury se tedy neregistrují do celounijní databáze, nýbrž na úrovni členského státu. Mám za to, že důvodem je citlivost bezpečnostních komponent kritické infrastruktury, u nichž centralizovaná veřejná evidence není namístě. Shodně bod 131 odůvodnění uvádí, že systémy v oblasti kritické infrastruktury se registrují pouze na vnitrostátní úrovni.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 8, "oddil": "VI. Návaznost na databázi EU podle čl. 71", "text": "Registrační povinnosti čl. 49 jsou provázány s databází EU podle čl. 71, který databázi zřizuje a spravuje. Podle čl. 71 zřizuje a udržuje databázi Komise ve spolupráci s členskými státy. Databáze obsahuje jednak vysoce rizikové systémy podle čl. 6 odst. 2 registrované v souladu s čl. 49 (a s čl. 60 pro testování v reálných podmínkách), jednak systémy vyňaté filtrem podle čl. 6 odst. 3 registrované podle čl. 6 odst. 4 a čl. 49. Poznamenávám, že informace registrované podle čl. 49 jsou zásadně veřejně dostupné a strojově čitelné, s výjimkou zabezpečené části podle čl. 49 odst. 4. Čl. 49 tedy stanoví registrační povinnost, kdežto čl. 71 určuje samotný nástroj, strukturu vkládaných údajů (oddíly A, B a C přílohy VIII) a režim jejich zpřístupnění.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 49, 60, 71 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "VIII" ] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 6, 49, 60, 71, 74 ], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [ "III", "IX", "VIII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "50", "slug": "cl-50", "kapitola": "IV", "nazev": "Povinnosti poskytovatelů zavádějící subjektů určitých systémů AI, pokud jde o transparentnost", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-50", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 39 (systém rozpoznávání emocí)", "bod 40 (systém biometrické kategorizace) a bod 60 (deep fake)", "čl. 5 odst. 1 písm. f) a g) (zakázané rozpoznávání emocí na pracovišti a ve školách a zakázaná biometrická kategorizace citlivých znaků)", "čl. 6 a příloha III (vysoké riziko)", "čl. 13 (transparentnost a poskytování informací zavádějícím subjektům u vysoce rizikových systémů)", "kapitola III (požadavky na vysoce rizikové systémy)", "čl. 56 odst. 6 (sledování a posuzování kodexů správné praxe)", "čl. 96 odst. 1 písm. d) (pokyny Komise k provádění čl. 50)", "čl. 98 odst. 2 (přezkumný postup)", "čl. 99 odst. 4 písm. g) (sankce)", "čl. 113 (použitelnost)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "GDPR (nařízení (EU) 2016/679)", "nařízení (EU) 2018/1725", "směrnice (EU) 2016/680 (o ochraně údajů v trestních věcech)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povaha, systematika a adresáti povinností", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Informování o interakci se systémem AI (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Strojové označování výstupů generativní AI (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 9 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 14 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Deep fake a informování veřejnosti textem (odst. 4)", "od_okrajoveho_cisla": 19 }, { "oddil": "VI.", "nazev": "Způsob, čas a přístupnost informování (odst. 5)", "od_okrajoveho_cisla": 24 }, { "oddil": "VII.", "nazev": "Vztah k vysokému riziku a jiným povinnostem (odst. 6)", "od_okrajoveho_cisla": 26 }, { "oddil": "VIII.", "nazev": "Kodexy správné praxe a pokyny Komise (odst. 7), včetně kodexu, ikon a posouzení Komise z roku 2026", "od_okrajoveho_cisla": 29 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povaha, systematika a adresáti povinností", "text": "Čl. 50 chrání jiný zájem než zbytek nařízení. Kapitola III brání škodám na zdraví, bezpečnosti a základních právech, které plynou ze samotného fungování vysoce rizikového systému. Čl. 50 brání klamání o povaze interakce a obsahu. Chráněnou hodnotou je pravdivost: aby adresát věděl, že komunikuje se strojem nebo že vnímaný obsah je uměle vytvořený. Právě proto jsou tyto povinnosti průřezové a nevážou se na rizikovost systému v jiném pásmu. Odpovídají třetímu pásmu rizikové pyramidy, pásmu transparentnosti, jak je popsáno v úvodní stati. Bod 132 odůvodnění tento samostatný účel potvrzuje. Systémy AI určené k interakci s lidmi nebo ke generování obsahu podle něj mohou představovat „specifická rizika vydávání se za jinou osobu nebo podvodu bez ohledu na to, zda je lze, či nelze označit za vysoce rizikové\". Proto se zvláštní povinnosti transparentnosti uplatní vedle požadavků na vysoce rizikové systémy a nezávisle na nich.", "kotvy": { "clanky": [ 50 ], "body_oduvodneni": [ 132 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povaha, systematika a adresáti povinností", "text": "Čl. 50 rozvrhuje povinnosti podle dvou os: podle role provozovatele a podle předmětu. Odstavce 1 a 2 zavazují poskytovatele, tedy toho, kdo systém vyvíjí a uvádí na trh nebo do provozu. Jde o povinnosti zabudované do návrhu a vývoje systému, případně o povinnost označit výstup už u zdroje. Odstavce 3 a 4 naproti tomu zavazují zavádějící subjekt, tedy toho, kdo systém profesionálně používá. Tam jde o povinnost informovat a zveřejnit v okamžiku nasazení. Odstavec 5 stanoví společný způsob informování, odstavec 6 vztah k jiným režimům a odstavec 7 nástroje k provádění. Pozor na název článku: zmiňuje obě role, ale který subjekt nese kterou povinnost, se určuje z jednotlivého odstavce, ne z názvu.", "kotvy": { "clanky": [ 50 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Povaha, systematika a adresáti povinností", "text": "Všechny čtyři hmotné povinnosti (odst. 1 až 4) mají společnou výjimku pro vymáhání práva. Každá z nich ustupuje tam, kde zákon dovoluje použít systém k odhalování, prevenci, vyšetřování nebo stíhání trestných činů, a to zpravidla s výhradou záruk ve prospěch práv a svobod třetích stran. Mám za to, že tyto výjimky je nutné vykládat restriktivně jako každou výjimku z ochranné normy. Rozšiřující výklad by vyprázdnil samotný účel transparentnosti. Také bod 132 odůvodnění pojímá tyto výjimky jako cílené a zohledňující zvláštní potřeby spojené s vymáháním práva, což jejich úzké pojetí potvrzuje.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 132 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Povaha, systematika a adresáti povinností", "text": "Podle čl. 113 se čl. 50 použije od obecného data použitelnosti 2. 8. 2026, protože kapitola IV není zařazena mezi dřívější výjimky. **Připomínám, že u odst. 2 přidalo nařízení (EU) 2026/1744 zvláštní přechod (viz níže).** Porušení povinností podle čl. 50 spadá podle čl. 99 odst. 4 písm. g) do středního sankčního pásma: správní pokuta až 15 000 000 EUR, a jde-li o podnik, až 3 % celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok, podle toho, co je vyšší. Toto pásmo je nižší než pásmo pro zakázané postupy podle čl. 5 (35 000 000 EUR nebo 7 %). I sazbou tedy nařízení říká, že klamavá netransparentnost je závažná, ale méně než jednání nepřijatelné.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 50, 99, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Informování o interakci se systémem AI (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 stanoví první povinnost: **„Poskytovatelé zajistí, aby systémy AI určené k přímé interakci s fyzickými osobami byly navrhovány a vyvíjeny tak, že dotčené fyzické osoby budou vyrozuměny o tom, že komunikují se systémem AI, není-li tato skutečnost zřejmá z pohledu fyzické osoby, která je přiměřeně informovaná, pozorná a obezřetná, při zohlednění okolností a kontextu použití.\"** Adresátem je poskytovatel a povinnost platí už od návrhu. Nestačí prohlášení při provozu. Systém musí tuto vlastnost nést od okamžiku, kdy je vyvinutý.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Informování o interakci se systémem AI (odst. 1)", "text": "Klíčem je měřítko zřejmosti. Povinnost odpadá jen tehdy, když je strojová povaha interakce zřejmá z pohledu **přiměřeně informované, pozorné a obezřetné** osoby. Toto měřítko odpovídá standardu průměrného spotřebitele, jak jej právo Unie dlouhodobě používá. Posuzuje se objektivně a podle kontextu, ne podle vnímavosti konkrétního člověka. Mám za to, že čím věrněji systém napodobuje lidskou komunikaci (hlasoví asistenti, konverzační roboti), tím silnější je informační povinnost. Tím spíš totiž může adresát nabýt mylného dojmu, že jedná s člověkem. Totéž měřítko používá bod 132 odůvodnění. Ukládá navíc zohlednit vlastnosti osob ze zranitelných skupin vzhledem k jejich věku nebo zdravotnímu postižení, a to v rozsahu, v jakém je systém určen i pro komunikaci s nimi. Mám za to, že tím se objektivní měřítko neopouští, ale zpřesňuje. Míří-li systém i na děti nebo na osoby se zdravotním postižením, posuzuje se zřejmost strojové povahy interakce jejich optikou.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 132 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Informování o interakci se systémem AI (odst. 1)", "text": "Povinnost se váže na systémy „určené k přímé interakci s fyzickými osobami\". Rozhoduje tedy zamýšlený účel systému, ne nahodilý kontakt. Systém, který s člověkem přímo nekomunikuje (například nástroj běžící na pozadí), pod odstavec 1 nespadá. Zdůrazňuji, že tato povinnost je oddělitelná od povinnosti podle odstavce 2. Konverzační systém může současně interagovat s člověkem (odst. 1) a generovat syntetický obsah, který je nutné strojově označit (odst. 2).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "II. Informování o interakci se systémem AI (odst. 1)", "text": "Druhá věta odstavce 1 zakotvuje výjimku pro vymáhání práva: **„S výhradou příslušných záruk týkajících se práv a svobod třetích stran se tato povinnost nevztahuje na systémy AI, které jsou ze zákona oprávněny odhalovat trestné činy, předcházet jim, vyšetřovat je nebo stíhat, s výjimkou případů, kdy jsou tyto systémy k dispozici veřejnosti za účelem hlášení trestných činů.\"** Konstrukce je dvoustupňová: výjimka pro donucovací systémy je sama omezena protivýjimkou. Jakmile je systém zpřístupněn veřejnosti k oznamování trestných činů, informační povinnost se obnovuje. V tu chvíli s ním totiž jedná běžný člověk, který má právo vědět, že mluví se strojem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Strojové označování výstupů generativní AI (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 zavádí povinnost označit výstup u zdroje: **„Poskytovatelé systémů AI, včetně obecných systémů AI, vytvářejících syntetický zvukový, obrazový, video nebo textový obsah, zajistí, aby výstupy systému AI byly označeny ve strojově čitelném formátu a zjistitelné jako uměle vytvořené nebo manipulované.\"** Adresátem je opět poskytovatel, výslovně včetně poskytovatele obecného systému AI. Povinnost směřuje ke strojové zjistitelnosti, tedy k vodoznaku nebo k metadatům o původu. Nemíří primárně na informaci, kterou vnímá člověk. Tou se zabývá odstavec 4 u zavádějícího subjektu.\n\nDůvod této povinnosti rozvádí bod 133 odůvodnění. Systémy AI generují velké množství syntetického obsahu, který je pro člověka čím dál těžší odlišit od pravého obsahu vytvořeného člověkem. Roste tím riziko zavádějících informací a manipulace ve velkém měřítku, podvodů, vydávání se za jinou osobu a klamání spotřebitelů. Proto se požaduje strojově čitelné označení a zjistitelnost, že výstup vytvořil nebo změnil systém AI, a ne člověk. Týž bod dodává, že řešení lze uplatnit na úrovni systému AI i na úrovni modelu, včetně obecných modelů AI. Usnadní se tím plnění povinnosti navazujícímu poskytovateli, a to vysvětluje, proč text výslovně zmiňuje i poskytovatele obecného systému AI.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 133 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Strojové označování výstupů generativní AI (odst. 2)", "text": "Měřítko technického řešení je zabudované přímo do textu. Poskytovatel zajistí, aby řešení byla **„účinná, interoperabilní, robustní a spolehlivá, pokud je to technicky proveditelné\"**, s přihlédnutím ke zvláštnostem a omezením různých druhů obsahu, k nákladům na provádění a k obecně uznávanému nejmodernějšímu stavu technologií, jak jej mohou zachytit příslušné technické normy. Jde tedy o povinnost výsledku, zmírněnou hlediskem technické proveditelnosti a vázanou na stav techniky. Odkaz na technické normy propojuje odstavec 2 s harmonizovanými normami, jejichž zveřejnění usnadní prokázání souladu. Bod 133 odůvodnění řadí mezi dostupné techniky příkladmo vodoznaky, identifikaci metadat, kryptografické metody prokazování původu a pravosti obsahu, metody vedení protokolů nebo digitální otisky, případně jejich kombinaci. Výčet je demonstrativní a otevřený dalšímu technologickému vývoji.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 133 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "III. Strojové označování výstupů generativní AI (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 obsahuje dvojí výjimku: **„Tato povinnost se neuplatní v rozsahu, v jakém systémy AI plní asistenční funkci pro standardní editaci nebo podstatně nemění vstupní údaje poskytnuté zavádějícím subjektem nebo jejich sémantiku, nebo pokud je to zákonem povoleno k odhalování, prevenci, vyšetřování nebo stíhání trestných činů.\"** První výjimka vylučuje běžné editační nástroje. Mám za to, že pod ni spadá oprava pravopisu, drobné retušování nebo úpravy, které nemění obsah ani smysl vstupu. Naopak podstatná změna vstupu nebo jeho významu výjimku vylučuje a povinnost označení se uplatní. Druhá výjimka je opět donucovací. Bod 133 odůvodnění první výjimku výslovně odůvodňuje přiměřeností: míří na systémy, které plní hlavně asistenční funkci pro standardní editaci, a na systémy, které podstatně nemění vstupní údaje ani jejich význam. Potvrzuje to výklad, že hranicí je podstatnost zásahu do obsahu, ne druh nástroje.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 133 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "III. Strojové označování výstupů generativní AI (odst. 2)", "text": "*Změna nařízením (EU) 2026/1744.** Shard v knihovně nese původní znění z Úředního věstníku. Podle něj se odstavec 2 stane použitelným společně se zbytkem článku od 2. 8. 2026, bez zvláštního přechodu. Souhrnný balíček to změnil. Podle nového čl. 111 odst. 4 AI Actu, vloženého čl. 1 bodem 39 nařízení (EU) 2026/1744, mají poskytovatelé systémů AI včetně obecných, které vytvářejí syntetický zvukový, obrazový, video nebo textový obsah a byly uvedeny na trh **před 2. 8. 2026**, přijmout nezbytná opatření ke splnění čl. 50 odst. 2 **do 2. 12. 2026**.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 50, 111 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "III. Strojové označování výstupů generativní AI (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 je nutné číst ve dvojici s odstavcem 4. Týž generovaný obsah může být zasažen oběma. Poskytovatel jej strojově označí u zdroje (odst. 2). Zavádějící subjekt zveřejní jeho umělý původ vůči lidem (odst. 4), jde-li o deep fake nebo o text ve veřejném zájmu. Není to duplicita, ale dvě vrstvy téže myšlenky: strojová zjistitelnost pro systémy a platformy na jedné straně, srozumitelné sdělení pro člověka na straně druhé.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "IV. Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 ukládá informační povinnost při provozu dvou citlivých typů systémů: **„Subjekty zavádějící systém rozpoznávání emocí nebo systém biometrické kategorizace informují o provozu systému fyzické osoby, které jsou mu vystaveny, a zpracovávají osobní údaje podle potřeby v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnicí (EU) 2016/680.\"** Adresátem je tady zavádějící subjekt, ne poskytovatel. Povinnost má dvě složky: informovat vystavené osoby o provozu systému a zpracovávat osobní údaje v souladu s předpisy o ochraně údajů. Také bod 132 odůvodnění počítá s tím, že lidé mají být informováni, jsou-li vystaveni systémům, které zpracováním jejich biometrických údajů mohou identifikovat nebo odvodit jejich emoce či záměry nebo je zařadit do konkrétních kategorií.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 132 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 15, "oddil": "IV. Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace (odst. 3)", "text": "Obsah obou pojmů určuje čl. 3. **„Systémem rozpoznávání emocí\"** je podle bodu 39 **„systém AI pro účely zjišťování nebo odvozování emocí nebo záměrů fyzických osob na základě jejich biometrických údajů\"**. **„Systémem biometrické kategorizace\"** je podle bodu 40 **„systém AI pro účely zařazení fyzických osob do určitých kategorií na základě jejich biometrických údajů, pokud není doplňkem k jiné komerční službě a není nezbytně nutný z objektivních technických důvodů\"**. Poznamenávám, že definice v bodě 40 nese vlastní zúžení. Pouhý doplněk jiné komerční služby a technicky nezbytná kategorizace pod tento pojem nespadají, a tím ani pod povinnost podle odstavce 3.\n\nBod 132 odůvodnění uvádí demonstrativní příklady takových kategorií: pohlaví, věk, barvu vlasů, barvu očí, tetování, osobnostní rysy, etnický původ, osobní preference a zájmy. Upozorňuji, že tento výčet je jen ilustrativní a nerozšiřuje dovolený rozsah kategorizace. Kdyby kategorizace jednotlivě dovozovala citlivé znaky, typicky etnický původ ve smyslu rasy, spadá do zákazu podle čl. 5 odst. 1 písm. g), a ne pod pouhou transparentnost podle odstavce 3. Bod odůvodnění tu slouží jako vodítko k obsahu pojmu, mez dovoleného ale určuje text článku (viz bod 16).", "kotvy": { "clanky": [ 3, 5 ], "body_oduvodneni": [ 132 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 16, "oddil": "IV. Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 je nutné číst ve světle zákazů podle čl. 5. Rozpoznávání emocí na pracovišti a ve vzdělávacích institucích je zakázáno podle čl. 5 odst. 1 písm. f), s úzkou výjimkou z lékařských nebo bezpečnostních důvodů. Biometrická kategorizace, která jednotlivě zařazuje osoby, aby dovodila citlivé znaky (rasu, politické názory, členství v odborech, náboženské nebo filozofické přesvědčení, sexuální život nebo orientaci), je zakázána podle čl. 5 odst. 1 písm. g). Povinnost podle odstavce 3 tak dopadá až na dovolený zbytek: na rozpoznávání emocí mimo pracoviště a školy a na biometrickou kategorizaci podle nezakázaných kritérií. Právě tento zbytek je předmětem transparentnosti a podle okolností může být zároveň vysoce rizikový podle přílohy III.", "kotvy": { "clanky": [ 5 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 17, "oddil": "IV. Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace (odst. 3)", "text": "Odkaz na GDPR (nařízení (EU) 2016/679), na nařízení (EU) 2018/1725 a na směrnici (EU) 2016/680 potvrzuje zásadu koexistence režimů. Informační povinnost podle AI Actu nenahrazuje povinnosti podle práva o ochraně osobních údajů, ale sčítá se s nimi. Zdůrazňuji, že jde o povinnost zavádějícího subjektu vůči vystaveným osobám. Není to jen otázka právního titulu ke zpracování podle GDPR, ale samostatná povinnost transparentnosti podle nařízení.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 18, "oddil": "IV. Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace (odst. 3)", "text": "Druhá věta odstavce 3 zavádí výjimku pro vymáhání práva: **„Tato povinnost se nevztahuje na systémy AI používané pro biometrickou kategorizaci a rozpoznávání emocí, kterým zákon umožňuje odhalovat trestné činy, předcházet jim nebo je vyšetřovat, s výhradou příslušných záruk týkajících se práv a svobod třetích stran a v souladu s právem Unie.\"** Výjimka je opět úzká a podmíněná zárukami. Mám za to, že se vztahuje jen na zákonem dovolené donucovací použití a nelze ji rozšiřovat na běžnou bezpečnostní či komerční praxi.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 19, "oddil": "V. Deep fake a informování veřejnosti textem (odst. 4)", "text": "První pododstavec odstavce 4 upravuje deep fake: **„Subjekty zavádějící systém AI, který vytváří obrazový, zvukový nebo video obsah představující tzv. „deep fake\" nebo s ním manipuluje, musí zveřejnit, že obsah byl uměle vytvořen nebo s ním bylo manipulováno.\"** Adresátem je zavádějící subjekt. Obsah pojmu určuje čl. 3 bod 60: **„deep fake\"** je **„obrazový, zvukový nebo video obsah vytvořený nebo manipulovaný umělou inteligencí, který se podobá existujícím osobám, objektům, místům subjektům či událostem a který by se dané osobě mohl nepravdivě jevit jako autentický nebo pravdivý\"**. Jádrem definice je způsobilost oklamat, tedy podobnost skutečnosti spojená s rizikem, že se obsah bude jevit jako pravdivý. Shodně bod 134 odůvodnění žádá, aby zavádějící subjekt „jasně a zřetelně\" uvedl umělý původ obsahu, který se znatelně podobá existujícím osobám, objektům, místům, subjektům nebo událostem a určité osobě by se falešně jevil jako pravý.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [ 134 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 20, "oddil": "V. Deep fake a informování veřejnosti textem (odst. 4)", "text": "Pro díla s uměleckým nebo obdobným účelem platí zmírnění: **„Pokud je obsah součástí zjevně uměleckého, tvůrčího, satirického, fiktivního či obdobného díla nebo programu, povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v tomto odstavci jsou omezeny na zveřejnění existence takového vytvořeného nebo zmanipulovaného obsahu vhodným způsobem, který nebrání zobrazení nebo užívání díla.\"** Nařízení tu váží dvě hodnoty, ochranu před klamáním a svobodu uměleckého projevu. Mám za to, že povinnost se neruší, jen zeslabuje na přiměřené sdělení, které nenaruší umělecký zážitek. Tedy spíš nenápadná poznámka než rušivý vodoznak uvnitř díla. Toto vážení má oporu v bodě 134 odůvodnění. Podle něj nelze splnění povinnosti transparentnosti vykládat tak, že užití systému AI nebo jeho výstupu brání právu na svobodu projevu a právu na svobodu umění a vědy zaručeným Listinou. Právě proto se u zjevně tvůrčích, satirických, uměleckých nebo fiktivních děl povinnost omezuje na zveřejnění vhodným způsobem, který nebrání zobrazení díla ani požitku z něj.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 134 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 21, "oddil": "V. Deep fake a informování veřejnosti textem (odst. 4)", "text": "Druhý pododstavec odstavce 4 upravuje text informující veřejnost: **„Subjekty zavádějící systém AI, který vytváří text, jenž je zveřejněn za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu, nebo který s takovým textem manipuluje, uvedou, že text byl vytvořen uměle nebo s ním bylo manipulováno.\"** Povinnost je užší než u obrazu a zvuku. Netýká se jakéhokoli generovaného textu, ale textu zveřejněného za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu. Běžný provozní text, osobní korespondence nebo interní materiály pod ni nespadají. Rozšíření povinnosti i na text předjímá bod 134 odůvodnění, který podobnou povinnost zveřejnění váže na text vytvořený nebo zmanipulovaný umělou inteligencí, je-li zveřejněn právě k informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 134 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 22, "oddil": "V. Deep fake a informování veřejnosti textem (odst. 4)", "text": "Týž pododstavec zavádí výjimku pro lidskou redakční odpovědnost. Povinnost se nevztahuje na případy, kdy zákon dovoluje použití pro vymáhání práva, nebo kdy **„byl obsah vytvořený umělou inteligencí podroben procesu přezkumu člověkem nebo redakční kontroly a pokud za zveřejnění obsahu nese redakční odpovědnost fyzická nebo právnická osoba\"**. Jde o výjimku ve prospěch novinářské a redakční praxe. Zdůrazňuji, že obě podmínky musí být splněné současně: skutečný lidský přezkum nebo redakční kontrola a existence osoby, která nese redakční odpovědnost. Mám za to, že výjimku nelze naplnit formálně. Pouhé jméno odpovědného redaktora bez reálné kontroly by účel ustanovení obešlo. Bod 134 odůvodnění tutéž výjimku předjímá pro text ve veřejném zájmu, který prošel procesem lidského přezkumu nebo redakční kontroly a za jehož zveřejnění nese redakční odpovědnost fyzická nebo právnická osoba. Znění bodu odůvodnění je tu formulačně méně přesné než text odstavce 4, protože podmínky spojuje způsobem, který působí významově rozporně. Rozhodující proto zůstává jasné znění článku: jde o výjimku vázanou na současné splnění lidského přezkumu nebo redakční kontroly a existence osoby nesoucí redakční odpovědnost.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 134 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 23, "oddil": "V. Deep fake a informování veřejnosti textem (odst. 4)", "text": "Celý odstavec 4 zavazuje zavádějící subjekt a míří na sdělení, které vnímá člověk (zveřejnění, uvedení). Existuje vedle odstavce 2, který zavazuje poskytovatele ke strojovému označení u zdroje. Táž situace tak může zakládat souběh. Poskytovatel označí generovaný obsah strojově čitelně (odst. 2), zavádějící subjekt jej srozumitelně zveřejní vůči publiku (odst. 4).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 24, "oddil": "VI. Způsob, čas a přístupnost informování (odst. 5)", "text": "Odstavec 5 stanoví společné náležitosti informování: **„Informace uvedené v odstavcích 1 až 4 se dotčeným fyzickým osobám poskytují jasným a rozlišitelným způsobem nejpozději v době první interakce nebo expozice. Informace musí být v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost.\"** Odstavec tedy určuje tři parametry: kvalitu sdělení (jasné a rozlišitelné), jeho okamžik (nejpozději při první interakci nebo expozici) a jeho přístupnost.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 25, "oddil": "VI. Způsob, čas a přístupnost informování (odst. 5)", "text": "Časové pravidlo je přísné. Informace nesmí přijít později než v okamžiku první interakce nebo expozice, tedy zásadně předem nebo současně, ne dodatečně. Požadavek přístupnosti navazuje na obecné unijní požadavky na přístupnost a promítá se do formy sdělení, například pro osoby se smyslovým postižením. Poznamenávám, že odstavec 5 hovoří o informacích poskytovaných „dotčeným fyzickým osobám\", což odpovídá povinnostem směřujícím k člověku (odst. 1, 3 a 4). Strojové označení podle odstavce 2 je svou povahou technické. Tam, kde se z něj ale odvozuje sdělení vnímané člověkem, platí táž logika jasnosti a včasnosti. Požadavek přístupnosti potvrzuje i bod 132 odůvodnění, podle kterého mají být informace a oznámení poskytovány ve formátech přístupných pro osoby se zdravotním postižením.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 132 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 26, "oddil": "VII. Vztah k vysokému riziku a jiným povinnostem (odst. 6)", "text": "Odstavec 6 je výhradou koexistence: **„Odstavci 1 až 4 nejsou dotčeny požadavky a povinnosti stanovené v kapitole III a nejsou jimi dotčeny další povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v unijním nebo vnitrostátním právu pro subjekty zavádějící systémy AI.\"** Povinnosti transparentnosti se tedy přikládají k jiným povinnostem, ne místo nich. Bod 137 odůvodnění tuto výhradu doplňuje o dvě upřesnění. Splnění povinností transparentnosti nelze vykládat tak, že užití systému AI nebo jeho výstupu je podle tohoto nařízení nebo jiného práva Unie a členských států zákonné. A nejsou jím dotčeny jiné povinnosti transparentnosti pro zavádějící subjekty podle unijního nebo vnitrostátního práva. Transparentnost tedy sama o sobě nelegalizuje použití systému ani nenahrazuje souběžné povinnosti.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 137 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 27, "oddil": "VII. Vztah k vysokému riziku a jiným povinnostem (odst. 6)", "text": "Tady je zakotven souběh s režimem vysokého rizika. Systém může být současně vysoce rizikový podle čl. 6 a přílohy III a zároveň podléhat čl. 50. Příkladem je konverzační systém, který interaguje s lidmi (odst. 1), nebo systém rozpoznávání emocí zařazený mezi vysoce rizikové (odst. 3). V takovém případě se povinnosti sčítají: provozovatel plní požadavky kapitoly III a vedle nich povinnosti transparentnosti podle čl. 50. Upozorňuji na odlišnost od čl. 13. Čl. 13 upravuje transparentnost u vysoce rizikových systémů, ale směřuje k **zavádějícímu subjektu**: jde o srozumitelnost fungování a návod k použití, aby subjekt výstup správně vyložil. Čl. 50 naopak směřuje k **dotčeným fyzickým osobám** a k veřejnosti. Jsou to dvě různá publika a dva různé účely, takže splnění jednoho nenahrazuje druhé.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 13, 50 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 28, "oddil": "VII. Vztah k vysokému riziku a jiným povinnostem (odst. 6)", "text": "Odstavec 6 dopadá i na souběh s jinými předpisy. Další povinnosti transparentnosti podle práva Unie nebo českého práva, typicky podle GDPR, zůstávají nedotčené. Prakticky to znamená, že splnění čl. 50 nezbavuje povinností podle kapitoly III ani podle GDPR a naopak. Jsou to vrstvy, které je nutné plnit souběžně. Toto ustanovení odpovídá obecné zásadě koexistence režimů, kterou nařízení vyjadřuje už v čl. 2.", "kotvy": { "clanky": [ 2, 50 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 29, "oddil": "VIII. Kodexy správné praxe a pokyny Komise (odst. 7)", "text": "Odstavec 7 svěřuje provádění povinností nástrojům koregulace, tedy pravidlům, která si obor tvoří sám pod dohledem regulátora. **Znění po novele (EU) 2026/1744** (čl. 1 bod 20) zní: **„Komise podporuje a usnadňuje vypracování kodexů správné praxe na úrovni Unie s cílem usnadnit účinné provádění povinností týkajících se odhalování, značení a označování uměle vytvořeného nebo manipulovaného obsahu.\"** Novela tedy adresáta změnila z Úřadu pro AI na Komisi a do předmětu kodexů doplnila **značení** vedle označování.", "kotvy": { "clanky": [ 1 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 30, "oddil": "VIII. Kodexy správné praxe a pokyny Komise (odst. 7)", "text": "Tím zmizel i výkladový problém, který původní znění mělo. Bod 135 odůvodnění hovořil o Komisi, kdežto odstavec 7 o Úřadu pro AI; rozpor to nebyl, protože úřad je funkcí uvnitř Komise, ale po novele je otázka bezpředmětná. Bod 135 dál platí v tom podstatném: podpora kodexů nechává nedotčenou závaznou povahu a plnou použitelnost povinností transparentnosti. Kodex je tedy neoslabuje, jen usnadňuje jejich provádění, mimo jiné zpřístupněním detekčních mechanismů a spoluprací v hodnotovém řetězci.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 135 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 31, "oddil": "VIII. Kodexy správné praxe a pokyny Komise (odst. 7)", "text": "Druhá věta nového odstavce 7 nahradila schvalovací mechanismus **posuzovacím**: **„Komise s maximálním zřetelem ke stanovisku rady v souladu s postupem podle čl. 56 odst. 6 posoudí, zda je dodržování těchto kodexů správné praxe dostatečné pro zajištění souladu s povinnostmi stanovenými v odstavcích 2 a 4 tohoto článku.\"** Domnívá-li se Komise, že kodex přiměřený není, může podle třetí věty přijmout prováděcí akt stanovící společná pravidla pro plnění povinností, a to přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2 (tedy čl. 5 nařízení (EU) č. 182/2011).", "kotvy": { "clanky": [ 5, 56, 98 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 32, "oddil": "VIII. Kodexy správné praxe a pokyny Komise (odst. 7)", "text": "Co v novém znění **není**, je pro praxi důležitější než to, co v něm je. Zmizela věta o tom, že Komise může prováděcím aktem kodex **schválit**, a spolu s ní i institut **obecné platnosti kodexu v rámci Unie**: novela (čl. 1 bod 21) přepsala i čl. 56 odst. 6 a druhý pododstavec s obecnou platností z něj vypustila. Od 27. července 2026 tedy v nařízení není žádná cesta, jak kodex správné praxe učinit obecně závazným. Zůstává dobrovolným nástrojem, jehož dodržování Komise **posuzuje** z hlediska dostatečnosti pro soulad s odst. 2 a 4.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 56 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 33, "oddil": "VIII. Kodexy správné praxe a pokyny Komise (odst. 7)", "text": "Odstavec 7 je nutné odlišit od pokynů Komise podle čl. 96. Čl. 96 odst. 1 písm. d) výslovně počítá s tím, že Komise vydá pokyny k praktickému provádění povinností transparentnosti podle čl. 50. Jsou to dva odlišné nástroje: kodex je prostředkem koregulace, pokyny jsou výkladovou pomůckou. Mám za to, že žádný z nich nezakládá povinnosti nad rámec samotného čl. 50, oba jej jen konkretizují. Podle čl. 99 odst. 1 mají státy k pokynům Komise podle čl. 96 přihlížet **při stanovení pravidel pro sankce a při zajišťování jejich uplatňování**; adresátem té povinnosti je tedy zákonodárce, ne dozorový orgán v okamžiku, kdy ukládá konkrétní pokutu.", "kotvy": { "clanky": [ 50, 96, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 34, "oddil": "VIII. Kodexy správné praxe a pokyny Komise (odst. 7)", "text": "*Stav k srpnu 2026.* Mechanismus popsaný výše přestal být hypotetický. Komise v červnu 2026 dokončila **kodex správné praxe k transparentnosti obsahu vytvořeného umělou inteligencí** a spolu s ním zveřejnila tři ikony pro označení takového obsahu: základní ikonu pro obsah, u něhož se umělá inteligence podílela, „AI GENERATED\" pro obsah vytvořený umělou inteligencí celý a „AI MODIFIED\" pro lidský obsah, který umělá inteligence zčásti upravila. Ikony jsou součástí oddílu 2 kodexu, jsou volně k užití bez uvedení zdroje a Komise k nim vydala i specifikace umístění.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 35, "oddil": "VIII. Kodexy správné praxe a pokyny Komise (odst. 7)", "text": "Posouzení podle nového odstavce 7 už proběhlo a dopadlo kladně. Komise vydala v červenci 2026 **stanovisko k posouzení kodexu** se závěrem, že kodex přiměřeně pokrývá povinnosti podle čl. 50 odst. 2, 4 a 5 a usnadňuje jejich účinné provádění; obdobné posouzení přijala rada. Ve stejném měsíci Komise zveřejnila **konečné pokyny k povinnostem transparentnosti podle čl. 50**.", "kotvy": { "clanky": [ 50 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 36, "oddil": "VIII. Kodexy správné praxe a pokyny Komise (odst. 7)", "text": "Je namístě to číst přesně, protože se to snadno zamění za dvě jiné věci. Kladné posouzení **není schválení prováděcím aktem**; ten institut nařízení po novele nezná a kodexu nelze udělit obecnou platnost. A není to ani potvrzení, že dodržení kodexu znamená soulad: Komise sama uvádí, že dodržování kodexu **nepředstavuje nezvratný důkaz** splnění povinností. Odpovídá to bodu 135 odůvodnění i znění odstavce 7, podle kterého Komise posuzuje **dostatečnost dodržování kodexu**, ne jeho existenci.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 135 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 37, "oddil": "VIII. Kodexy správné praxe a pokyny Komise (odst. 7)", "text": "Pro praxi z toho plyne užitečný, ale omezený závěr: kdo kodex podepsal a dodržuje ho, má v případě sporu silný argument o obvyklé praxi a o dobré víře. Nemá ale nevyvratitelnou domněnku souladu a odpovídá pořád za splnění samotného čl. 50.", "kotvy": { "clanky": [ 50 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 38, "oddil": "VIII. Kodexy správné praxe a pokyny Komise (odst. 7)", "text": "Z toho plyne praktický závěr, který stojí za vyslovení natvrdo. **Ikona sama neprokazuje nic.** Adresát povinnosti odpovídá za to, zda označil obsah, který se označit měl, a zda informace splnila požadavky odstavce 5, tedy zda byla jasná, rozlišitelná a přišla nejpozději při první interakci nebo expozici. Ikona je forma, kterou nařízení nepředepisuje; kdo ji použije, splní formu, kterou po něm nikdo nežádal, a stále musí splnit obsah, který po něm nařízení žádá. Opačné čtení, tedy že nalepením ikony je věc vyřízena, je chyba, kterou lze u čl. 50 očekávat nejčastěji.", "kotvy": { "clanky": [ 50 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci. Ukazují, kudy vede hranice, protože právě tam se článek používá nejhůř.\n\n**1. Chatbot na e-shopu (odst. 1).** Okno s nadpisem „Virtuální asistent\" a s uvítací větou „Jsem automatický pomocník, na složitější dotazy vás přepojím\" povinnost plní, protože strojová povaha je zřejmá už z prvního kontaktu. Okno s fotografií usmívající se ženy jménem „Klára z podpory\", které odpovídá plynule a nikde neuvede, že jde o systém, povinnost neplní. Přiměřeně pozorný člověk může nabýt dojmu, že píše s člověkem, a to je přesně situace, na kterou odstavec 1 míří.\n\n**2. Překlad versus generovaný text (odst. 2).** Strojový překlad e-mailu z angličtiny do češtiny podstatně nemění vstupní údaje ani jejich význam, takže spadá pod první výjimku a označovat se nemusí. Systém, kterému zadáte tři odrážky a on z nich napíše tiskovou zprávu, výjimku nevyužije. Vstup podstatně změnil a výstup je nutné strojově označit.\n\n**3. Retuš versus podstatná změna (odst. 2).** Odstranění prachu ze skenu a srovnání horizontu je standardní editace. Dosazení jiné tváře, přidání osoby do davu nebo změna pozadí na jiné místo je podstatná změna významu a označení se uplatní. Hranicí je podstatnost zásahu do obsahu, ne to, jestli jde o „retušovací\" nebo „generativní\" nástroj.\n\n**4. Satirický deepfake (odst. 4).** Video, ve kterém známý politik zpívá popovou píseň, zveřejněné na účtu satirického pořadu a s popiskem uvádějícím, že jde o parodii, povinnost plní i bez rušivého vodoznaku přes obraz. Totéž video sdílené v předvolební kampani bez jakéhokoli označení povinnost neplní a zmírnění pro umělecká díla se na ně nevztahuje, protože nejde o zjevně tvůrčí či satirické dílo.\n\n**5. Zpravodajský text (odst. 4).** Článek o rozpočtu obce, jehož první verzi napsal jazykový model a redaktor jej přepsal, ověřil čísla a podepsal se pod něj, výjimku naplňuje: proběhl lidský přezkum a existuje osoba nesoucí redakční odpovědnost. Automaticky generovaný souhrn zveřejněný bez čtení a bez odpovědného redaktora výjimku nenaplňuje, i kdyby v tiráži nějaké jméno bylo. Formální jméno bez reálné kontroly účel ustanovení obchází.", "praxe": "**Jste poskytovatel (vyvíjíte a dodáváte systém).** Zabudujte do systému sdělení, že jde o AI, už ve fázi návrhu, ne jako pozdější nápis (odst. 1). Generuje-li systém zvuk, obraz, video nebo text, zajistěte strojově čitelné označení výstupu, tedy vodoznak, metadata o původu nebo obdobné řešení (odst. 2). Doložte si, proč zvolené řešení odpovídá stavu techniky; „technicky neproveditelné\" je obhajoba, kterou musíte umět podložit.\n\n**Jste zavádějící subjekt (systém používáte ve své činnosti).** Provozujete-li rozpoznávání emocí nebo biometrickou kategorizaci, informujte lidi, kteří jsou systému vystaveni, a to nejpozději při první expozici (odst. 3 a 5). Zveřejňujete-li deepfake nebo text informující veřejnost o věcech veřejného zájmu, uveďte umělý původ (odst. 4). U redakční výjimky si zajistěte doložitelný přezkum, ne jen jméno v tiráži.\n\n**Obě role.** Informace musí přijít **nejpozději** při první interakci nebo expozici, ne dodatečně, a musí být přístupná i lidem se zdravotním postižením (odst. 5). Splnění čl. 50 vás nezbavuje povinností podle kapitoly III ani podle GDPR; vrstvy se sčítají (odst. 6).\n\n**Termín.** 2. 8. 2026 pro celý článek, u strojového označování podle odst. 2 s přechodem do 2. 12. 2026 pro systémy uvedené na trh před 2. 8. 2026. **Obojí je po novele postavené najisto: obecné datum 2. 8. 2026 zůstalo, přechod pro starší generativní systémy běží do 2. 12. 2026.**", "judikatura": "**Zatím žádná.** Čl. 50 se použije až od 2. 8. 2026, takže k datu poslední kontroly tohoto komentáře logicky neexistuje rozhodnutí, které by jej vykládalo. Neuvádím proto žádnou judikaturu.\n\nCo existuje: **pokyny Komise podle čl. 96 odst. 1 písm. d)** k praktickému provádění povinností transparentnosti a **kodexy správné praxe** podle odst. 7, jejichž vznik má usnadnit Úřad pro AI. Ani jedno není závazné a ani jedno nezakládá povinnosti nad rámec článku. Pokyny ale ovlivňují sankce, protože podle čl. 99 odst. 1 k nim členské státy při jejich stanovení přihlížejí.", "otevrene_otazky": "Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.\n\n**1. Co je „zřejmé\" u hlasového rozhraní (odst. 1).** U textového chatu lze označení zobrazit. U telefonického hlasového asistenta, který zní jako člověk, není jasné, jestli stačí úvodní věta, nebo je nutné připomínat strojovou povahu opakovaně během hovoru. Text ani odůvodnění to neřeší.\n\n**2. Jak se prokazuje technická neproveditelnost (odst. 2).** Povinnost označit výstup je vázána slovy „pokud je to technicky proveditelné\". Kdo nese důkazní břemeno a jak se doloží, že proveditelné nebylo, nařízení neurčuje. U textu je to citelnější než u obrazu, protože vodoznakování textu je dodnes nespolehlivé.\n\n**3. Kdy je text „ve veřejném zájmu\" (odst. 4).** Zpravodajství ano, reklama ne. Mezi tím leží firemní blog o legislativě, příspěvek spolku k místní kauze nebo obsah influencera o zdraví. Hranici článek nekreslí.\n\n**4. Vztah k označování na platformách.** Nařízení o digitálních službách má vlastní pravidla pro označování obsahu a čl. 50 odst. 6 říká jen, že se povinnosti nedotýkají jedna druhé. Jak se obě označení potkají v praxi, aby uživatele nezahltila, zůstává otevřené a řešit to mají kodexy podle odst. 7.\n\n**5. Kdo se vejde do přechodného okna.** Nový čl. 111 odst. 4, vložený nařízením (EU) 2026/1744, dává na splnění odst. 2 čas do 2. 12. 2026 systémům uvedeným na trh před 2. 8. 2026. Otevřené je, co se stane s modelem, který na trhu byl, ale mezitím prošel podstatnou aktualizací. Nařízení u čl. 50 pojem významné změny nepoužívá, na rozdíl od čl. 111 odst. 2 u vysoce rizikových systémů. Doporučuji proto pracovat s datem prvního uvedení na trh a odklad nestavět na tom, že novější verze zdědí postavení té starší.\n\n**6. Jakou váhu má kodex vůči tomu, kdo ho nepodepsal.** Po novele (EU) 2026/1744 už nařízení nezná schválení kodexu prováděcím aktem ani jeho obecnou platnost; Komise jen posuzuje, zda je dodržování kodexu dostatečné pro soulad s odst. 2 a 4, a v červenci 2026 to posoudila kladně. Otevřené zůstává, jakou váhu přizná orgán dozoru kodexu u toho, kdo jej nepodepsal a označil jinak: jestli poslouží jako měřítko obvyklé praxe, nebo jestli zůstane bez významu pro posouzení, zda bylo označení jasné a rozlišitelné podle odstavce 5. Kladné posouzení z kodexu nedělá jediný možný způsob plnění a Komise sama uvádí, že jeho dodržování není nezvratným důkazem souladu.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 2, 3, 5, 6, 13, 50, 56, 96, 98, 99, 111, 113 ], "body_oduvodneni": [ 132, 133, 134, 135, 137 ], "prilohy": [ "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Přepsán odst. 7 o kodexech správné praxe k odhalování a označování umělého obsahu. Nový čl. 111 odst. 4 dává systémům na trhu před 2. 8. 2026 čas splnit odst. 2 do 2. 12. 2026." }, { "typ": "clanek", "cislo": "51", "slug": "cl-51", "kapitola": "V", "nazev": "Klasifikace obecných modelů AI jako obecných modelů AI se systémovým rizikem", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-51", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 body 63 až 66 (obecný model AI, schopnosti s velkým dopadem, systémové riziko, obecný systém AI)", "čl. 52 (postup)", "čl. 53 a čl. 55 (povinnosti)", "čl. 90 (kvalifikovaná výstraha vědecké komise)", "čl. 97 (akty v přenesené pravomoci)", "příloha XIII (kritéria pro určování)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Systematika a dvě cesty ke klasifikaci", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Schopnosti s velkým dopadem a domněnka prahu FLOP (odst. 1 písm. a, odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Určení Komisí podle přílohy XIII (odst. 1 písm. b)", "od_okrajoveho_cisla": 8 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Zmocnění k úpravě prahů a terminologická poznámka (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 11 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Systematika a dvě cesty ke klasifikaci", "text": "Čl. 51 je vstupní branou k nejpřísnější vrstvě kapitoly V. Určuje, kdy se z obecného modelu stává obecný model se systémovým rizikem, a tím spouští zesílené povinnosti podle čl. 55. Klasifikace není samoúčelná; její jediný praktický smysl je rozšířit okruh povinností poskytovatele. Pro modely bez systémového rizika zůstávají povinnosti u čl. 53 a čl. 54, kdežto zařazení do vyšší vrstvy k nim přidává hodnocení modelu, zmírňování rizik, hlášení incidentů a kybernetickou bezpečnost.", "kotvy": { "clanky": [ 51, 53, 54, 55 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Systematika a dvě cesty ke klasifikaci", "text": "Nosným pojmem je „systémové riziko\". Podle čl. 3 bodu 65 jde o riziko specifické pro schopnosti s velkým dopadem u obecných modelů, které má významný dopad na trh Unie v důsledku dosahu takových modelů nebo v důsledku skutečných či rozumně předvídatelných negativních dopadů na veřejné zdraví, bezpečnost, veřejnou bezpečnost, základní práva nebo společnost jako celek. Zdůrazňuji, že systémové riziko se posuzuje na úrovni modelu, nikoli na úrovni jednotlivého použití. Právě tím se liší od rizika ve smyslu čl. 3 bodu 2, které je referenčním pojmem pro pyramidu systémů. Bod 110 odůvodnění tento pojem obsahově rozvádí. Systémové riziko se podle něj zvyšuje se schopnostmi a dosahem modelu, může vzniknout během celého životního cyklu modelu a je ovlivněno podmínkami zneužití, spolehlivostí, poctivostí a bezpečností modelu, úrovní jeho autonomie a přístupem k nástrojům. Mezi jeho zdroje řadí mimo jiné chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika, ofenzivní kybernetické schopnosti, riziko, že se model bude sám replikovat, škodlivou předpojatost a diskriminaci či napomáhání dezinformacím. Důraz na dosah modelu přitom potvrzuje, že se riziko posuzuje na úrovni modelu a jeho rozšíření, nikoli na úrovni jednotlivého nasazení.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [ 110 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Systematika a dvě cesty ke klasifikaci", "text": "Odstavec 1 otevírá ke klasifikaci dvě cesty, spojené slovem „některé\", tedy alternativně. První cestou je splnění schopnostního kritéria podle písmene a), podepřeného vyvratitelnou domněnkou prahu výpočetního výkonu v odstavci 2. Druhou cestou je individuální rozhodnutí Komise podle písmene b), opřené o kritéria přílohy XIII. Mám za to, že rozdíl mezi oběma cestami je zásadní: první cesta funguje poloautomaticky (naplní-li se práh, nastupuje domněnka), zatímco druhá vyžaduje uvážení Komise nad širším souborem ukazatelů. Obě cesty přitom směřují k témuž prahu, totiž ke schopnostem nebo dopadům rovnocenným nejpokročilejším modelům. Bod 111 odůvodnění obě cesty potvrzuje. Systémové riziko má model, který má buď schopnosti s velkým dopadem hodnocené vhodnými technickými nástroji, nebo významný dopad na vnitřní trh v důsledku svého dosahu. Komise k tomu může přidat individuální rozhodnutí, zjistí-li u modelu schopnosti nebo dopad odpovídající prahové hodnotě.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 111 ], "prilohy": [ "XIII" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Schopnosti s velkým dopadem a domněnka prahu FLOP (odst. 1 písm. a, odst. 2)", "text": "Písmeno a) váže klasifikaci na **schopnosti s vysokým dopadem** vyhodnocené na základě vhodných technických nástrojů a metodik, včetně ukazatelů a referenčních hodnot. Obsah tohoto pojmu určuje čl. 3 bod 64: jde o schopnosti, které odpovídají schopnostem zaznamenaným v nejpokročilejších obecných modelech, nebo je překračují. Kritérium je tedy relativní a pohyblivé. Posouvá se s tím, jak se posouvá špička oboru. To má praktický důsledek: model, který dnes hranici nedosahuje, ji za rok dosáhnout může, aniž se sám změnil, jestliže mezitím klesla úroveň, kterou nejpokročilejší modely představují.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Schopnosti s velkým dopadem a domněnka prahu FLOP (odst. 1 písm. a, odst. 2)", "text": "Odstavec 2 tuto obtíž řeší kvantifikovatelnou domněnkou. **Má se za to, že obecný model AI má schopnosti s velkým dopadem**, pokud je kumulativní hodnota výpočtu použitého pro jeho výcvik, měřená jako množství výpočetních operací s pohyblivou řádovou čárkou (v odborné praxi FLOP, floating point operation), **vyšší než 10^25**. Práh je tedy stanoven prostřednictvím vstupu (množství výpočetního výkonu spotřebovaného při výcviku), nikoli přímo prostřednictvím výstupní schopnosti modelu. Pojem operace s pohyblivou řádovou čárkou vymezuje čl. 3 bod 67. Bod 111 odůvodnění upřesňuje, co se do kumulativního množství výpočetních operací počítá. Zahrnuje výpočty použité v rámci činností a metod, které mají posílit schopnosti modelu před zavedením. Tedy předběžné trénování, vytváření syntetických dat a doladění. Kumulativní výpočet tedy není jen samotné trénování v užším smyslu, nýbrž souhrn výpočetně náročných kroků přípravy modelu.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [ 111 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Schopnosti s velkým dopadem a domněnka prahu FLOP (odst. 1 písm. a, odst. 2)", "text": "Konstrukce odstavce 2 je konstrukcí **vyvratitelné domněnky**. Slovní obrat „má se za to\" znamená, že překročení prahu zakládá domněnku schopností s velkým dopadem, kterou však lze vyvrátit. Mechanismus vyvrácení neupravuje čl. 51, nýbrž čl. 52 odst. 2 a 3: poskytovatel může spolu s oznámením předložit dostatečně podložené argumenty, že jeho model přes splnění prahu systémová rizika nepředstavuje. Zdůrazňuji proto, že práh 10^25 FLOP není nevyvratitelným kritériem. Je výchozím bodem, od něhož se odvíjí důkazní břemeno. Naopak nedosažení prahu automaticky neznamená, že model do vyšší vrstvy nespadá, protože cesta podle písmene b) zůstává otevřená nezávisle na výpočetním výkonu.", "kotvy": { "clanky": [ 51, 52 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Schopnosti s velkým dopadem a domněnka prahu FLOP (odst. 1 písm. a, odst. 2)", "text": "Za úvahu stojí povaha prahu jako regulačního nástroje. Číselná hranice je předností i slabinou zároveň. Předností je předvídatelnost a snadná ověřitelnost; slabinou je, že váže regulaci na zástupný ukazatel (spotřebovaný výpočetní výkon), který s rostoucí účinností hardwaru a zlepšováním algoritmů ztrácí vypovídací hodnotu. Zákonodárce si toho byl vědom, a proto svěřil Komisi pravomoc práh měnit (odstavec 3, k němu bod 11 níže). Tuto pohyblivost předpokládá i bod 111 odůvodnění. Množství výpočetních operací je podle něj jen jedna z aproximací schopností modelu podle aktuálního stavu vývoje. Prahová hodnota se má v čase upravovat tak, aby odrážela algoritmická zlepšení nebo vyšší účinnost hardwaru. A má ji doplnit referenčními hodnotami a ukazateli schopností modelu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 111 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Určení Komisí podle přílohy XIII (odst. 1 písm. b)", "text": "Písmeno b) otevírá druhou, individualizovanou cestu ke klasifikaci. Komise může model označit za model se systémovým rizikem **z moci úřední nebo na základě kvalifikované výstrahy vědecké komise**, má-li model s ohledem na kritéria přílohy XIII kapacity nebo dopady rovnocenné těm podle písmene a). Tato cesta je pojistkou pro případy, kdy model sice nedosahuje prahu výpočetního výkonu, přesto však představuje srovnatelné riziko, například díky architektuře, kvalitě dat nebo dosahu na trhu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "XIII" ] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Určení Komisí podle přílohy XIII (odst. 1 písm. b)", "text": "Kritéria přílohy XIII jsou širší než pouhý výpočetní výkon. Patří mezi ně: - počet parametrů modelu; - kvalita nebo velikost datového souboru; - množství výpočetních operací; - modality vstupů a výstupů; - referenční hodnoty a hodnocení schopností, tedy počet úkolů zvládnutých bez dodatečného trénování, schopnost učit se novým úkolům, míra autonomie a škálovatelnosti a nástroje, ke kterým má model přístup; - dopad na vnitřní trh. Poslední kritérium je pozoruhodné: příloha XIII písm. f) předpokládá velký dopad na vnitřní trh, je-li model zpřístupněn alespoň 10 000 registrovaných podnikatelských uživatelů usazených v Unii. Klasifikace se tedy může opřít i o tržní dosah, nikoli jen o technické parametry. Shodně bod 111 odůvodnění mezi kritérii celkového posouzení výslovně uvádí počet podnikatelských a koncových uživatelů vedle technických parametrů modelu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 111 ], "prilohy": [ "XIII" ] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Určení Komisí podle přílohy XIII (odst. 1 písm. b)", "text": "Roli iniciátora klasifikace hraje vědecká komise nezávislých odborníků (čl. 68). Podle čl. 90 může tato komise zaslat úřadu pro AI kvalifikovanou výstrahu, má-li důvodné podezření, že model představuje na úrovni Unie konkrétní identifikovatelné riziko nebo že splňuje podmínky čl. 51. Mám za to, že spojení cesty podle písmene b) s výstrahou vědecké komise zavádí do klasifikace odborně-expertní prvek, který má vyvážit rigiditu číselného prahu. Procesní pokračování určení upravuje čl. 52 odst. 4 a 5.", "kotvy": { "clanky": [ 51, 52, 68, 90 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Zmocnění k úpravě prahů a terminologická poznámka (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 zmocňuje Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci podle čl. 97 za účelem změny prahových hodnot podle odstavců 1 a 2 a za účelem doplnění referenčních hodnot a ukazatelů s ohledem na vývoj technologií, jako jsou algoritmická zlepšení nebo zvýšená účinnost hardwaru. Toto zmocnění je systémově významné: bez něj by práh 10^25 FLOP zestárl a přestal plnit funkci. Poznamenávám, že akty v přenesené pravomoci podle čl. 51 odst. 3 podléhají kontrolnímu mechanismu čl. 97 (svěření na dobu pěti let, možnost odvolání i námitky Evropského parlamentu nebo Rady). Práh proto není trvale pevný a jeho aktuální hodnotu je vždy nutné ověřit proti platnému znění a případným aktům v přenesené pravomoci.", "kotvy": { "clanky": [ 51, 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "IV. Zmocnění k úpravě prahů a terminologická poznámka (odst. 3)", "text": "Na okraj upozorňuji na terminologickou nejednotnost českého znění. Odstavec 1 písm. a) hovoří o schopnostech s „vysokým dopadem\", kdežto odstavec 2 a definice v čl. 3 bodě 64 o schopnostech s „velkým dopadem\". Jde zjevně o týž pojem. Obě spojení odkazují na tutéž kategorii schopností odpovídajících nejpokročilejším modelům. Rozdíl je překladový, nikoli obsahový, a nemá výkladové důsledky. Uvádím jej jen proto, aby citace jednotlivých odstavců byly věrné znění.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Práh 10^25 FLOP.** Poskytovatel natrénuje model s kumulativním výpočtem 3 × 10^25 operací. Domněnka schopností s velkým dopadem se uplatní a model se klasifikuje jako model se systémovým rizikem, dokud poskytovatel domněnku nevyvrátí. Model s 5 × 10^24 pod domněnku nespadá, ale Komise ho tam může zařadit rozhodnutím podle písmene b), odpovídá-li jeho dopad kritériím přílohy XIII.\n\n**2. Co se do výpočtu počítá.** Poskytovatel spočítá jen hlavní běh předběžného trénování a doladění vynechá. Bod 111 odůvodnění výslovně říká, že se počítá i doladění a vytváření syntetických dat. Podhodnocený součet klasifikaci neobejde.\n\n**3. Doladění cizího modelu.** Firma vezme model pod prahem a doladí ho na vlastních datech. Do kumulativního výpočtu se započítává i její výpočet. Přesáhne-li součet práh, stává se z ní poskytovatel modelu se systémovým rizikem.", "praxe": "**Výpočet si veďte od začátku.** Zpětné dopočítání kumulativního množství operací z několika běhů trénování je zpravidla nemožné.\n\n**Domněnka je vyvratitelná.** Podle odstavce 2 lze proti klasifikaci argumentovat, ale argumentaci nese poskytovatel a musí ji doložit vůči Komisi.\n\n**Práh se bude měnit.** Bod 111 odůvodnění s posunem počítá kvůli algoritmickým zlepšením a účinnějšímu hardwaru. Kdo dnes leží těsně pod ním, může se ocitnout nad ním bez toho, že by cokoli změnil.", "judikatura": "**Zatím žádná.** Kapitola V se používá od 2. 8. 2025 a rozhodnutí k prahu ani ke kritériím přílohy XIII neexistují.", "otevrene_otazky": "**1. Jak se prokazuje kumulativní výpočet.** Nařízení nestanoví metodu měření ani formát dokladu. U modelů trénovaných postupně a na různém hardwaru je výsledek odhad.\n\n**2. Kdy se domněnka považuje za vyvrácenou.** Odstavec 2 dovoluje argumentovat, ale neurčuje, čím a s jakou mírou jistoty.\n\n**3. Odpovědnost při doladění.** Není zřejmé, kdy doladěním vzniká nový model se samostatnou klasifikací a kdy jde stále o týž model původního poskytovatele.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 3, 51, 52, 53, 54, 55, 68, 90, 97 ], "body_oduvodneni": [ 110, 111 ], "prilohy": [ "XIII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "52", "slug": "cl-52", "kapitola": "V", "nazev": "Postup", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-52", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 51 (klasifikace, na niž postup navazuje)", "čl. 90 odst. 1 písm. a) (kvalifikovaná výstraha vědecké komise)", "čl. 97 (akty v přenesené pravomoci k příloze XIII)", "příloha XIII (kritéria pro určování)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Oznamovací povinnost a samoklasifikace (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Vyvrácení domněnky systémového rizika (odst. 2, 3)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Určení z moci úřední, přehodnocení a seznam (odst. 4 až 6)", "od_okrajoveho_cisla": 7 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Oznamovací povinnost a samoklasifikace (odst. 1)", "text": "Čl. 52 provádí klasifikační pravidlo čl. 51 procesně. Odstavec 1 zakládá **oznamovací povinnost poskytovatele**: splňuje-li obecný model podmínku podle čl. 51 odst. 1 písm. a), poskytovatel to oznámí Komisi neprodleně a v každém případě do dvou týdnů poté, co byl požadavek splněn, nebo jakmile bude známo, že bude splněn. Oznámení obsahuje informace nezbytné k prokázání splnění požadavku.", "kotvy": { "clanky": [ 51, 52 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Oznamovací povinnost a samoklasifikace (odst. 1)", "text": "Konstrukce odstavce 1 je konstrukcí **samoklasifikace pod dohledem**. Poskytovatel sám vyhodnocuje, zda jeho model dosahuje prahu, a sám nese břemeno oznámení. Nejde tedy o předchozí povolovací řízení, nýbrž o oznamovací režim. Zdůrazňuji dvě věci. Zaprvé lhůta dvou týdnů běží i od okamžiku, kdy je teprve „známo, že bude\" požadavek splněn, tedy fakticky již ve fázi plánování výcviku, u něhož lze množství operací předvídat. Zadruhé oznamovací povinnost se váže výslovně jen na cestu podle písmene a) (schopnostní kritérium s domněnkou FLOP), nikoli na cestu podle písmene b), která spočívá na iniciativě Komise. Tuto předvídatelnost vysvětluje bod 112 odůvodnění: trénování obecných modelů vyžaduje značné plánování, které zahrnuje předběžné přidělování výpočetních zdrojů, takže poskytovatelé jsou schopni zjistit již před ukončením trénování, zda model prahové hodnoty dosáhne. Týž bod dodává, že včasné oznámení je obzvláště důležité u modelů, které mají být zpřístupněny jako modely s otevřeným zdrojovým kódem, protože po jejich zveřejnění může být zajištění souladu obtížnější.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 112 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Oznamovací povinnost a samoklasifikace (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 doplňuje pojistku proti nečinnosti poskytovatele: dozví-li se Komise o obecném modelu, který představuje systémová rizika a o němž nebyla informována, může se rozhodnout jej za model se systémovým rizikem označit. Samoklasifikace tedy není posledním slovem. Její opomenutí nebrání zásahu Komise. Bod 113 odůvodnění tuto pravomoc potvrzuje pro případ, kdy zařazení dřív nebylo známo nebo o něm poskytovatel Komisi neinformoval. Doplňuje ji systémem kvalifikovaných výstrah. Vědecká komise jimi upozorňuje úřad pro AI na modely, které by měly být klasifikovány jako modely se systémovým rizikem, a to nad rámec vlastní monitorovací činnosti úřadu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 113 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Vyvrácení domněnky systémového rizika (odst. 2, 3)", "text": "Odstavce 2 a 3 upravují mechanismus, na nějž odkazuji již u čl. 51 odst. 2, totiž **vyvrácení domněnky**. Poskytovatel, jehož model splňuje podmínku podle čl. 51 odst. 1 písm. a), může spolu s oznámením předložit **dostatečně podložené argumenty prokazující, že ačkoli obecný model AI výjimečně splňuje tento požadavek, nepředstavuje vzhledem ke svým specifickým vlastnostem systémová rizika**, a proto by neměl být takto klasifikován.", "kotvy": { "clanky": [ 51 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Vyvrácení domněnky systémového rizika (odst. 2, 3)", "text": "Rozložení důkazního břemene je zde klíčové. Domněnka podle čl. 51 odst. 2 klade břemeno na poskytovatele: chce-li se klasifikaci vyhnout, musí aktivně prokázat, že jeho model systémové riziko nezakládá. Slovo „výjimečně\" v odstavci 2 přitom signalizuje, že vyvrácení má být spíše ojedinělé. Překročení prahu je pravidlem svědčícím pro systémové riziko a opak je nutné přesvědčivě doložit. Mám za to, že důkazní laťka je záměrně vysoká a orgán by ji neměl vykládat velkoryse, jinak by domněnka ztratila smysl. Pro tento výklad svědčí i bod 112 odůvodnění, podle něhož má poskytovatel prokázat, že jeho model vzhledem ke svým specifickým vlastnostem „výjimečně nepředstavuje systémová rizika\". Pojem výjimečnosti tedy nese vedle textu článku i důvodová zpráva a potvrzuje, že vyvrácení má být ojedinělé.", "kotvy": { "clanky": [ 51 ], "body_oduvodneni": [ 112 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Vyvrácení domněnky systémového rizika (odst. 2, 3)", "text": "Odstavec 3 upravuje následek neúspěšného vyvrácení. Dospěje-li Komise k závěru, že argumenty nejsou dostatečně podložené a poskytovatel neprokázal absenci systémového rizika, argumenty zamítne a **obecný model AI se považuje za obecný model AI se systémovým rizikem**. Rozhodnutí o klasifikaci tak zůstává v rukou Komise. Poskytovatel má právo argumentovat, nikoli však právo o zařazení sám rozhodnout.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Určení z moci úřední, přehodnocení a seznam (odst. 4 až 6)", "text": "Odstavec 4 provádí druhou cestu klasifikace podle čl. 51 odst. 1 písm. b). Komise může určit model jako model se systémovým rizikem **z moci úřední nebo na základě kvalifikované výstrahy vědecké komise podle čl. 90 odst. 1 písm. a)**, na základě kritérií přílohy XIII. Týž odstavec zmocňuje Komisi měnit přílohu XIII akty v přenesené pravomoci podle čl. 97, tedy specifikovat a aktualizovat kritéria určení. Kritéria klasifikace tak nejsou uzavřená a lze je v čase upřesňovat.", "kotvy": { "clanky": [ 51, 90, 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "XIII" ] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Určení z moci úřední, přehodnocení a seznam (odst. 4 až 6)", "text": "Odstavec 5 zavádí **mechanismus přehodnocení** ve prospěch poskytovatele. Ten, jehož model byl určen podle odstavce 4, může Komisi podat odůvodněnou žádost o nové posouzení. Žádost musí obsahovat objektivní, podrobné a nové důvody, které se objevily od rozhodnutí o určení. O nové posouzení lze požádat nejdříve šest měsíců po rozhodnutí o určení a, potvrdí-li Komise označení, opět nejdříve šest měsíců po tomto potvrzení. Klasifikace tedy není nezvratná; poskytovatel má cestu ven, prokáže-li novými skutečnostmi, že model již systémová rizika nepředstavuje. Časové mřížky (šest měsíců) mají zabránit opakovaným a bezúčelným žádostem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Určení z moci úřední, přehodnocení a seznam (odst. 4 až 6)", "text": "Odstavec 6 ukládá Komisi zajistit, aby byl **zveřejněn seznam obecných modelů AI se systémovým rizikem**, a tento seznam průběžně aktualizovat, a to při zachování ochrany práv duševního vlastnictví a důvěrných obchodních informací a obchodního tajemství. Seznam plní funkci transparentnosti a právní jistoty: navazující poskytovatelé i veřejnost z něj zjistí, které modely spadají do přísnějšího režimu. Poznamenávám, že povinnost respektovat obchodní tajemství omezuje míru podrobnosti seznamu. Zveřejňuje se zařazení modelu, nikoli jeho citlivé technické parametry.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 51, 52, 90, 97 ], "body_oduvodneni": [ 112, 113 ], "prilohy": [ "XIII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "53", "slug": "cl-53", "kapitola": "V", "nazev": "Povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-53", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 body 63, 66 a 68 (obecný model AI, obecný systém AI, navazující poskytovatel)", "čl. 54 (zplnomocněný zástupce)", "čl. 55 (dodatečné povinnosti u systémového rizika)", "čl. 56 (kodexy správné praxe)", "čl. 78 (důvěrnost)", "čl. 97 (akty v přenesené pravomoci)", "příloha XI (technická dokumentace)", "příloha XII (informace navazujícím poskytovatelům)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "směrnice (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (čl. 4 odst. 3, výhrada práv při vytěžování textů a dat)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Adresát, povaha a systematika základních povinností", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Technická dokumentace modelu (odst. 1 písm. a, příloha XI)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Informace navazujícím poskytovatelům (odst. 1 písm. b, příloha XII)", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Autorské právo a souhrn trénovacích dat (odst. 1 písm. c, d)", "od_okrajoveho_cisla": 9 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Výjimka pro modely s otevřenou licencí (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 12 }, { "oddil": "VI.", "nazev": "Prokazování shody a důvěrnost (odst. 4, 7)", "od_okrajoveho_cisla": 15 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Adresát, povaha a systematika základních povinností", "text": "Čl. 53 je jádrem kapitoly V. Ukládá **základní povinnosti všem poskytovatelům obecných modelů AI**, tedy bez ohledu na to, zda model představuje systémové riziko. Odstavec 1 vypočítává čtyři povinnosti: technickou dokumentaci modelu (písm. a), informace a dokumentaci navazujícím poskytovatelům (písm. b), politiku pro dodržování autorského práva (písm. c) a zveřejnění souhrnu obsahu použitého k trénování (písm. d). První dvě povinnosti směřují dovnitř hodnotového řetězce a k dozoru, druhé dvě navenek, k autorům a k veřejnosti. Bod 109 odůvodnění k tomu žádá přiměřenost, a to ve třech ohledech. Dodržování povinností má být úměrné typu a velikosti poskytovatele. Malým a středním podnikům včetně začínajících se mají umožnit zjednodušené způsoby bez nadměrných nákladů. A při změně nebo doladění modelu se povinnosti omezují jen na tuto změnu, například doplněním stávající dokumentace o informace o nových zdrojích trénovacích dat.", "kotvy": { "clanky": [ 53 ], "body_oduvodneni": [ 109 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Adresát, povaha a systematika základních povinností", "text": "Adresátem je poskytovatel obecného modelu podle čl. 3 bodu 3. Zdůrazňuji, že tento adresát je odlišný od poskytovatele systému, na nějž míří kapitoly II až IV. Právě zde se projevuje dvojí kolej nařízení: kdo model vyvine a uvede na trh, plní čl. 53; kdo model zabuduje do vlastního systému, je navazujícím poskytovatelem (čl. 3 bod 68) a plní povinnosti podle rizikovosti svého systému. Povinnost podle písmene b) tvoří mezi oběma rolemi most, o němž pojednáváme níže.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 53 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Adresát, povaha a systematika základních povinností", "text": "Povaha povinností je dokumentační a informační, nikoli výsledková. Čl. 53 nepředepisuje, jak má být model postaven ani jak má fungovat. Předepisuje, co o něm musí poskytovatel vědět, zaznamenat a zpřístupnit. To odpovídá povaze obecného modelu jako polotovaru bez pevného účelu: hmotné bezpečnostní požadavky se váží až na systém, který z modelu vznikne. Kapitola V proto reguluje spíše transparentnost a odpovědnou správu modelu než jeho bezpečnostní vlastnosti v úzkém smyslu.", "kotvy": { "clanky": [ 53 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Technická dokumentace modelu (odst. 1 písm. a, příloha XI)", "text": "Podle písmene a) poskytovatelé **vypracují a aktualizují technickou dokumentaci modelu, včetně souvisejícího procesu trénování a testování a výsledků jeho hodnocení**, která obsahuje alespoň informace stanovené v příloze XI, za účelem jejího poskytnutí na požádání úřadu pro AI a příslušným vnitrostátním orgánům. Dokumentace tedy neslouží zveřejnění, nýbrž dozoru. Předkládá se na žádost, nikoli plošně. Bod 101 odůvodnění tuto logiku potvrzuje. Poskytovatel má technickou dokumentaci připravit a aktualizovat, aby ji na požádání zpřístupnil úřadu pro AI a příslušným vnitrostátním orgánům. Komise je přitom zmocněna měnit obsah příloh akty v přenesené pravomoci s ohledem na vývoj technologií.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 101 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Technická dokumentace modelu (odst. 1 písm. a, příloha XI)", "text": "Oddíl 1 přílohy XI vymezuje obsah dokumentace pro všechny poskytovatele. Dělí se na dvě části. **Obecný popis modelu** zahrnuje úkoly, druh systémů, do kterých ho lze začlenit, datum zpřístupnění a způsoby distribuce, architekturu a počet parametrů, modalitu a formát vstupů a výstupů a licenci. **Podrobný popis procesu vývoje** zahrnuje technické prostředky nezbytné pro začlenění, specifikaci návrhu a postup trénování, informace o datech použitých k trénování, testování a validaci včetně jejich původu a kurátorství, výpočetní zdroje včetně počtu operací s pohyblivou řádovou čárkou a doby trénování a známou nebo odhadovanou spotřebu energie. Zdůrazňuji, že příloha XI výslovně žádá údaj o množství operací s pohyblivou řádovou čárkou. Tentýž údaj je zároveň prahovým kritériem klasifikace podle čl. 51 odst. 2, takže dokumentace a klasifikace se opírají o společný technický ukazatel.", "kotvy": { "clanky": [ 51 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "XI" ] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Informace navazujícím poskytovatelům (odst. 1 písm. b, příloha XII)", "text": "Písmeno b) je nosným ustanovením pro hodnotový řetězec. Poskytovatelé **vypracují, aktualizují a zpřístupňují informace a dokumentaci poskytovatelům systémů AI, kteří hodlají obecný model AI začlenit do svých systémů AI**. Tyto informace mají navazujícím poskytovatelům umožnit, aby dobře porozuměli schopnostem a omezením modelu a plnili své povinnosti podle nařízení. Obsahují přinejmenším prvky přílohy XII.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "XII" ] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Informace navazujícím poskytovatelům (odst. 1 písm. b, příloha XII)", "text": "Ustanovení řeší strukturální problém obecných modelů. Navazující poskytovatel, který model zabuduje do vysoce rizikového systému, musí plnit kapitolu III, avšak sám zpravidla nezná vnitřní vlastnosti modelu, který nevyvinul. Bez součinnosti poskytovatele modelu by tak jeho povinnosti byly nesplnitelné. Písmeno b) tuto asymetrii vyrovnává: zakládá informační tok od poskytovatele modelu k poskytovateli systému. Mám za to, že jde o obdobu součinnosti v hodnotovém řetězci, jakou pro vysoce rizikové systémy upravuje čl. 25, přenesenou na úroveň modelu. Účel toku informací vystihuje bod 101 odůvodnění. Poskytovatelé obecných modelů mají v hodnotovém řetězci zvláštní úlohu a odpovědnost, protože jejich modely tvoří základ pro řadu navazujících systémů. Poskytovatelé těch systémů musejí modelům a jejich schopnostem dobře rozumět, a to jak kvůli začlenění do vlastních produktů, tak kvůli plnění svých povinností podle nařízení.", "kotvy": { "clanky": [ 25 ], "body_oduvodneni": [ 101 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Informace navazujícím poskytovatelům (odst. 1 písm. b, příloha XII)", "text": "Rozsah informací je užší než u dokumentace pro dozor. Příloha XI slouží orgánům a je podrobná. Příloha XII vymezuje informace pro navazující poskytovatele a soustředí se na to, co potřebují k integraci a k plnění vlastních povinností. Jde o obecný popis modelu, technické prostředky integrace, modalitu a formát vstupů a výstupů včetně maximální velikosti a o informace o datech v relevantním rozsahu. Obě přílohy chrání práva duševního vlastnictví a obchodní tajemství. Poskytovatel modelu tedy nemusí odhalit vše, jen to, co je pro navazujícího poskytovatele funkčně nezbytné.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "XI", "XII" ] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Autorské právo a souhrn trénovacích dat (odst. 1 písm. c, d)", "text": "Písmeno c) ukládá poskytovatelům zavést **politiku pro dodržování práva Unie v oblasti autorského práva a práv souvisejících, a zejména pro určení a dodržování výhrady práv vyjádřené podle čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2019/790**, a to i prostřednictvím nejmodernějších technologií. Ustanovení propojuje AI Act s autorskoprávním rámcem jednotného digitálního trhu. Čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice umožňuje nositelům práv vyhradit si užití díla pro vytěžování textů a dat. Poskytovatel modelu musí tuto výhradu při shromažďování trénovacích dat respektovat. Pozadí tohoto pravidla líčí bod 105 odůvodnění: vývoj a trénování modelů vyžaduje přístup k obrovskému množství textů, obrázků a dalších dat, k jejichž vyhledávání a analýze se hojně užívají techniky vytěžování textů a dat. Směrnice (EU) 2019/790 pro ně zavedla výjimky, nositelé práv si však mohou práva vyhradit. Byla-li výhrada výslovně a vhodně vyjádřena, musí poskytovatelé pro vytěžování získat svolení, ledaže jde o vědecký výzkum.", "kotvy": { "clanky": [ 4 ], "body_oduvodneni": [ 105 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Autorské právo a souhrn trénovacích dat (odst. 1 písm. c, d)", "text": "Zdůrazňuji dosah tohoto pravidla. Povinnost se váže na poskytovatele modelu bez ohledu na to, kde k trénování došlo, protože podmiňuje uvedení modelu na trh Unie. Politika podle písmene c) tedy má i exteritoriální účinek: model trénovaný mimo Unii musí mít zavedenu politiku dodržování výhrad práv, má-li být v Unii nabízen. Mám za to, že jde o jeden z mála bodů, kde AI Act zasahuje přímo do praxe shromažďování trénovacích dat, a to nástrojem autorského práva, nikoli produktové bezpečnosti. Tento dosah mimo Unii stvrzuje bod 106 odůvodnění výslovně. Povinnost má splnit každý poskytovatel, který uvádí obecný model na trh Unie. Nezáleží na tom, v jaké jurisdikci probíhají úkony související s autorským právem, na jejichž základě se model trénuje. Důvodem je zajištění rovných podmínek, aby žádný poskytovatel nezískal na trhu Unie konkurenční výhodu uplatňováním nižších standardů ochrany autorského práva, než jaké platí v Unii.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 106 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Autorské právo a souhrn trénovacích dat (odst. 1 písm. c, d)", "text": "Písmeno d) ukládá vypracovat a zveřejnit **dostatečně podrobné shrnutí obsahu používaného pro odbornou přípravu obecného modelu AI podle vzoru poskytnutého úřadem pro AI**. Na rozdíl od dokumentace podle písmene a), která se poskytuje jen orgánům, se souhrn zveřejňuje. Účelem je umožnit dotčeným osobám, zejména nositelům práv, uplatnit a vymáhat svá práva. Rozsah „dostatečně podrobného\" shrnutí je přitom předmětem metodického upřesnění (vzor úřadu pro AI a kodexy podle čl. 56, viz čl. 56 odst. 2 písm. b); jeho konkrétní míra bude patrně předmětem výkladové praxe, neboť napětí mezi transparentností vůči autorům a ochranou obchodního tajemství je zde vestavěné. Vodítko k této míře dává bod 107 odůvodnění. Shrnutí má být ve svém rozsahu obecně komplexní, ne technicky podrobné. Má například uvádět hlavní sady nebo soubory dat použité při trénování a slovní vysvětlení dalších zdrojů. Napětí mezi transparentností a obchodním tajemstvím tedy důvodová zpráva řeší příklonem k obecné, nikoli technické podrobnosti. Bod 108 odůvodnění doplňuje, že úřad pro AI sleduje splnění povinnosti, avšak neověřuje ani neposuzuje trénovací data z hlediska autorského práva podle jednotlivých činností.", "kotvy": { "clanky": [ 56 ], "body_oduvodneni": [ 107, 108 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "V. Výjimka pro modely s otevřenou licencí (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 zavádí úlevu pro otevřené modely. Povinnosti podle **odst. 1 písm. a) a b) se nevztahují na poskytovatele modelů AI, jež jsou zpřístupňovány na základě svobodné a otevřené licence, která umožňuje přístup k modelu, jeho používání, úpravu a distribuci, a jejichž parametry, včetně vah, informací o architektuře modelu a informací o používání modelu, jsou veřejně dostupné**. Otevření modelu tedy zbavuje jeho poskytovatele povinnosti vést technickou dokumentaci pro dozor a poskytovat dokumentaci navazujícím poskytovatelům.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "V. Výjimka pro modely s otevřenou licencí (odst. 2)", "text": "Výjimka je konstruována úzce a je nutné ji vykládat restriktivně. Zaprvé se uplatní jen při kumulativním splnění dvou podmínek: svobodná a otevřená licence umožňující přístup, používání, úpravu a distribuci, a současně veřejná dostupnost parametrů včetně vah, architektury a informací o používání. Model pouze deklarovaný jako „otevřený\", jehož váhy nebo architektura nejsou veřejné, pod výjimku nespadá. Zadruhé, a to je rozhodující, **výjimka se nevztahuje na obecné modely AI se systémovými riziky**. U nejrizikovější vrstvy tedy otevřenost neosvobozuje od ničeho. Obě podmínky odrážejí bod 102 odůvodnění. Modely zpřístupněné na svobodné otevřené licenci se považují za modely zajišťující vysokou úroveň transparentnosti jen tehdy, jsou-li veřejně dostupné jejich parametry. To zahrnuje váhy, informace o architektuře i informace o používání.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 102 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "V. Výjimka pro modely s otevřenou licencí (odst. 2)", "text": "Zdůrazňuji, že výjimka se týká jen písmen a) a b), nikoli písmen c) a d). Povinnost respektovat autorské právo (písmeno c) a zveřejnit souhrn trénovacích dat (písmeno d) platí i pro otevřené modely. Otevřenost tak není generální úlevou. Osvobozuje od dokumentačních a informačních povinností vůči dozoru a řetězci, nikoli od povinností vůči autorům a veřejnosti. Poznamenávám, že tato úleva je odlišná od výjimky pro otevřený kód u systémů podle čl. 2 odst. 12; obě je nutné posuzovat samostatně, protože se liší podmínkami i rozsahem. Rozsah výjimky potvrzuje bod 104 odůvodnění. Zpřístupnění modelu na otevřené licenci nemusí odhalit podstatné informace o trénovacích datech ani o tom, jak se zajistilo dodržování autorského práva. Výjimka se proto nevztahuje na povinnost vypracovat shrnutí obsahu použitého k trénování ani na povinnost zavést politiku dodržování autorského práva. U modelů se systémovým rizikem pak podle téhož bodu není otevřenost a transparentnost dostatečným důvodem pro upuštění od souladu.", "kotvy": { "clanky": [ 2 ], "body_oduvodneni": [ 104 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 15, "oddil": "VI. Prokazování shody a důvěrnost (odst. 4, 7)", "text": "Odstavec 4 upravuje, jak poskytovatel soulad prokazuje. Do zveřejnění harmonizované normy mohou poskytovatelé **vycházet z kodexů správné praxe** ve smyslu čl. 56; soulad s evropskou harmonizovanou normou pak zakládá **domněnku souladu** v rozsahu, v jakém norma dané povinnosti pokrývá. Kdo se kodexem ani normou neřídí, musí Komisi prokázat alternativní vhodné způsoby prokazování shody. Jde o klasickou mechaniku nového legislativního rámce, přenesenou na obecné modely: norma není povinná, ale usnadňuje důkaz, a kdo se od ní odchýlí, nese těžší břemeno.", "kotvy": { "clanky": [ 56 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 16, "oddil": "VI. Prokazování shody a důvěrnost (odst. 4, 7)", "text": "Odstavec 7 (ve spojení s odstavci 5 a 6, jež zmocňují Komisi k aktům v přenesené pravomoci podle čl. 97 k metodikám měření a k aktualizaci příloh XI a XII) uzavírá článek zárukou důvěrnosti. S informacemi a dokumentací získanými orgány dozoru nad trhem, včetně obchodních tajemství, se nakládá v souladu s povinnostmi zachování důvěrnosti podle čl. 78. Tato záruka je protiváhou k rozsahu dokumentace: poskytovatel odkrývá orgánům citlivé technické údaje, a nařízení mu za to slibuje jejich ochranu.", "kotvy": { "clanky": [ 78, 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "XI" ] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Dvě různé dokumentace.** Příloha XI je pro orgány a je podrobná. Příloha XII je pro navazující poskytovatele a obsahuje to, co potřebují k integraci. Poslat navazujícímu poskytovateli dokumentaci podle přílohy XI povinnost podle písmene b) nesplní, protože neodpovídá jeho potřebě.\n\n**2. Autorské právo bez ohledu na jurisdikci.** Model natrénovaný mimo Unii na datech získaných podle práva třetí země se při uvedení na trh Unie posuzuje podle písmene c). Bod 106 odůvodnění to říká výslovně: nezáleží na tom, kde k úkonům došlo.\n\n**3. Shrnutí trénovacího obsahu.** Poskytovatel zveřejní seznam padesáti největších datových sad s odkazy. Bod 107 odůvodnění žádá obecně komplexní, ne technicky podrobné shrnutí, takže tohle vyhovuje. Věta „model byl trénován na veřejně dostupných datech\" nevyhovuje.\n\n**4. Otevřená licence a její meze.** Model zveřejněný pod svobodnou licencí s veřejnými váhami, architekturou i informacemi o používání je zproštěn povinností podle písmen a) a b). Povinnosti k autorskému právu a ke shrnutí trénovacího obsahu ale zůstávají.", "praxe": "**Dokumentaci připravujte průběžně.** Písmeno a) žádá ji vypracovat a **aktualizovat**. Zpětná rekonstrukce procesu trénování po roce je nereálná.\n\n**Politiku dodržování autorského práva zaveďte písemně**, včetně toho, jak respektujete výhradu práv podle čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2019/790.\n\n**Otevřená licence není generální výjimka.** Zprošťuje dvou povinností ze čtyř a jen při splnění podmínky veřejné dostupnosti parametrů.", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Jak podrobné má být shrnutí trénovacího obsahu.** Šablona úřadu pro AI existuje, ale je nezávazná. Míra podrobnosti, která obstojí, se ustálí až praxí.\n\n**2. Vztah k výhradě práv podle směrnice o autorském právu.** Není postavené najisto, jak se strojově čitelná výhrada práv projeví u modelu natrénovaného před jejím udělením.\n\n**3. Co s modely uvedenými před 2. 8. 2025.** Přechodná úprava je v čl. 111 ve znění nařízení (EU) 2026/1744. Podle nového odst. 4 mají poskytovatelé generativních systémů uvedených na trh před 2. 8. 2026 splnit čl. 50 odst. 2 do **2. 12. 2026**.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 4, 25, 50, 51, 53, 54, 55, 56, 78, 97, 111 ], "body_oduvodneni": [ 101, 102, 104, 105, 106, 107, 108, 109 ], "prilohy": [ "XI", "XII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "54", "slug": "cl-54", "kapitola": "V", "nazev": "Zplnomocnění zástupci poskytovatelů obecných modelů AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-54", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 5 (zplnomocněný zástupce)", "čl. 53 (povinnosti, jejichž splnění zástupce ověřuje)", "čl. 55 (dodatečné povinnosti u systémového rizika)", "čl. 22 (obdobná úprava pro vysoce rizikové systémy)", "příloha XI (technická dokumentace)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povinnost jmenovat zástupce a jeho úkoly (odst. 1 až 4)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Ukončení pověření a výjimka pro otevřené licence (odst. 5, 6)", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povinnost jmenovat zástupce a jeho úkoly (odst. 1 až 4)", "text": "Čl. 54 řeší exteritoriální dosah kapitoly V. Podle odstavce 1 **před uvedením obecného modelu AI na trh poskytovatelé usazení ve třetích zemích jmenují formou písemného pověření zplnomocněného zástupce usazeného v Unii**. Ustanovení zajišťuje, aby existoval kontaktní a odpovědný bod v Unii i tam, kde poskytovatel sám v Unii usazen není. Jde o obdobu úpravy pro vysoce rizikové systémy (čl. 22), přenesenou na úroveň modelu.", "kotvy": { "clanky": [ 22, 54 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povinnost jmenovat zástupce a jeho úkoly (odst. 1 až 4)", "text": "Odstavec 3 vymezuje úkoly zástupce. Zástupce ověří, že byla vypracována technická dokumentace uvedená v příloze XI a že poskytovatel splnil všechny povinnosti podle čl. 53 a případně čl. 55, uchovává kopii technické dokumentace pro potřeby úřadu pro AI a příslušných vnitrostátních orgánů **po dobu deseti let** od uvedení modelu na trh, poskytuje na odůvodněnou žádost informace a dokumentaci k prokázání souladu a spolupracuje s orgány na opatřeních týkajících se modelu, včetně případů, kdy je model začleněn do systémů uváděných na trh nebo do provozu v Unii.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 55 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Povinnost jmenovat zástupce a jeho úkoly (odst. 1 až 4)", "text": "Zdůrazňuji, že role zástupce je ověřovací a úschovná, nikoli tvůrčí. Zástupce neplní hmotné povinnosti za poskytovatele. Ověřuje, že je poskytovatel splnil, a drží dokumentaci k dispozici orgánům. Odstavec 4 tomu odpovídá tím, že pověření zmocňuje zástupce, aby se na něj vedle poskytovatele nebo namísto něj obracel úřad pro AI ve všech otázkách souladu. Zástupce je tedy adresátem komunikace orgánů, což usnadňuje dozor nad poskytovateli ze třetích zemí.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Ukončení pověření a výjimka pro otevřené licence (odst. 5, 6)", "text": "Odstavec 5 ukládá zástupci pověření ukončit, má-li důvod se domnívat, že poskytovatel jedná v rozporu se svými povinnostmi podle nařízení; o ukončení a jeho důvodech neprodleně informuje úřad pro AI. Toto pravidlo činí ze zástupce nejen kontaktní bod, ale i pojistku integrity: zástupce se nesmí propůjčit k zastupování poskytovatele, o němž ví, že nařízení porušuje. Mám za to, že jde o významný prvek odpovědné správy, který zvyšuje důvěryhodnost celého institutu zastoupení.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Ukončení pověření a výjimka pro otevřené licence (odst. 5, 6)", "text": "Odstavec 6 zavádí výjimku souběžnou s výjimkou v čl. 53 odst. 2. Povinnost jmenovat zástupce se nevztahuje na poskytovatele modelů zpřístupňovaných na základě svobodné a otevřené licence (za týchž podmínek veřejné dostupnosti parametrů, vah, architektury a informací o používání), **pokud však obecné modely AI nepředstavují systémová rizika**. Struktura je tedy shodná s čl. 53 odst. 2: otevřenost osvobozuje, ale u modelů se systémovým rizikem výjimka neplatí. I zde proto platí, že u nejrizikovější vrstvy je zástupce v Unii nezbytný bez ohledu na otevřenost licence. Věcně jde o tutéž úlevu pro otevřené modely, jakou nesou body 102 a 104 odůvodnění, s toutéž mezí u modelů se systémovým rizikem.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 53 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 22, 53, 54, 55 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "XI" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "55", "slug": "cl-55", "kapitola": "V", "nazev": "Povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI se systémovým rizikem", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-55", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 body 64, 65 a 49 (schopnosti s velkým dopadem, systémové riziko, závažný incident)", "čl. 51 (klasifikace)", "čl. 53 a čl. 54 (základní povinnosti, na něž čl. 55 navazuje)", "čl. 56 (kodexy správné praxe)", "čl. 73 (oznamování závažných incidentů u vysoce rizikových systémů, souběžný režim)", "čl. 78 (důvěrnost)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Odstupňování: nadstavba nad čl. 53 a 54", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Hodnocení modelu a zmírňování systémových rizik (odst. 1 písm. a, b)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Hlášení incidentů a kybernetická bezpečnost (odst. 1 písm. c, d)", "od_okrajoveho_cisla": 7 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Prokazování shody a důvěrnost (odst. 2, 3)", "od_okrajoveho_cisla": 10 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Odstupňování: nadstavba nad čl. 53 a 54", "text": "Čl. 55 uzavírá logiku odstupňování povinností podle rizika, kterou kapitola V provádí. Návětí odstavce 1 je v tomto ohledu klíčové: povinnosti podle čl. 55 platí **kromě** povinností podle čl. 53 a 54. Nejde tedy o samostatný, alternativní režim, nýbrž o **nadstavbu**. Poskytovatel modelu se systémovým rizikem plní vše, co plní poskytovatel běžného modelu, a k tomu navíc čtyři zesílené povinnosti. Zdůrazňuji, že tím se u nejrizikovější vrstvy neuplatní ani úlevy pro otevřené licence (čl. 53 odst. 2, čl. 54 odst. 6), které systémové modely výslovně vylučují. Bod 114 odůvodnění tuto nadstavbu potvrzuje. Poskytovatelé modelů se systémovým rizikem podléhají vedle povinností pro obecné modely i povinnostem zaměřeným na identifikaci a zmírnění těchto rizik a na kybernetickou bezpečnost. Nezáleží přitom na tom, jestli je model poskytován samostatně, nebo je začleněný do systému či produktu AI.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 54, 55 ], "body_oduvodneni": [ 114 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Odstupňování: nadstavba nad čl. 53 a 54", "text": "Odstupňování odpovídá rizikové logice celého nařízení, přenesené z úrovně použití na úroveň modelu. Zatímco pyramida systémů stupňuje povinnosti podle rizikovosti použití (minimální, transparentnost, vysoké riziko, zákaz), kapitola V stupňuje povinnosti podle rizikovosti modelu (bez systémového rizika, se systémovým rizikem). V obou případech platí táž zásada: čím vyšší riziko, tím těžší povinnosti, a to kumulativně.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Odstupňování: nadstavba nad čl. 53 a 54", "text": "Věcně jsou čtyři povinnosti odstavce 1 orientovány jinak než povinnosti čl. 53. Čl. 53 je dokumentační a informační; čl. 55 je **preventivní a bezpečnostní**. Neptá se jen, co poskytovatel o modelu ví a komu to sděluje, nýbrž co dělá pro to, aby model systémové riziko nezakládal nebo je snižoval. To odpovídá povaze systémového rizika jako rizika s celounijním dosahem, u něhož nestačí transparentnost a je namístě aktivní správa.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 55 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Hodnocení modelu a zmírňování systémových rizik (odst. 1 písm. a, b)", "text": "Písmeno a) ukládá provádět **hodnocení modelu v souladu se standardizovanými protokoly a nástroji odrážejícími nejmodernější stav technologií, včetně provádění a dokumentace kontradiktorního testování modelu s cílem určit a zmírnit systémové riziko**. Kontradiktorním testováním se rozumí cílené prověřování modelu útočnými scénáři, směřující k odhalení jeho slabin a nebezpečných schopností (v mezinárodní praxi red-teaming). Povinnost je dvojí: model hodnotit a hodnocení dokumentovat. Zdůrazňuji, že měřítkem je „nejmodernější stav technologií\", tedy pohyblivá laťka, která poroste s vývojem metodik hodnocení. Bod 114 odůvodnění hodnocení časově ukotvuje a zpřesňuje: má se provádět zejména před prvním uvedením modelu na trh a zahrnovat provádění a dokumentaci kontradiktorního testování, případně i prostřednictvím interního nebo nezávislého externího testování.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 114 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Hodnocení modelu a zmírňování systémových rizik (odst. 1 písm. a, b)", "text": "Písmeno b) ukládá posuzovat a zmírňovat **možná systémová rizika na úrovni Unie, včetně jejich zdrojů, která mohou vyplývat z vývoje, uvádění na trh nebo používání** modelu. Toto ustanovení je nosné, neboť zakládá **hmotnou povinnost zmírňování**, nikoli jen povinnost hodnotit. Poskytovatel nesmí u zjištěného rizika zůstat; musí je snižovat. Mám za to, že vazba na „úroveň Unie\" a na „dosah\" modelu potvrzuje, že se posuzuje riziko plynoucí z rozšíření modelu napříč hodnotovým řetězcem, nikoli riziko jednotlivého nasazení. Způsoby zmírňování rozvádí příkladmo bod 114 odůvodnění: - zavedení politik řízení rizik včetně procesů odpovědnosti a správy; - monitorování po uvedení na trh; - přijímání vhodných opatření po celý životní cyklus modelu; - spolupráce s příslušnými subjekty v celém hodnotovém řetězci AI.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 114 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Hodnocení modelu a zmírňování systémových rizik (odst. 1 písm. a, b)", "text": "Písmena a) a b) tvoří dvojici hodnocení a zmírnění, obdobnou systému řízení rizik, jaký pro vysoce rizikové systémy zavádí kapitola III. Rozdíl je v předmětu: zde se posuzuje model a jeho celounijní dopad, tam konkrétní vysoce rizikový systém. Poznamenávám, že povinnosti jsou formulovány obecně a jejich konkretizaci má přinést kodex správné praxe podle čl. 56 (viz čl. 56 odst. 2 písm. c, d) a posléze harmonizované normy; do té doby nese poskytovatel odpovědnost za volbu přiměřených opatření sám.", "kotvy": { "clanky": [ 56 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Hlášení incidentů a kybernetická bezpečnost (odst. 1 písm. c, d)", "text": "Písmeno c) zakládá **oznamovací povinnost k závažným incidentům**. Poskytovatel sleduje, dokumentuje a bez zbytečného odkladu hlásí úřadu pro AI a případně příslušným vnitrostátním orgánům relevantní informace o závažných incidentech a možná nápravná opatření. Pojem závažného incidentu vymezuje čl. 3 bod 49 (následky jako smrt nebo závažné poškození zdraví, narušení kritické infrastruktury, porušení povinností chránících základní práva, závažné poškození majetku nebo životního prostředí). Zdůrazňuji, že adresátem hlášení je zde úřad pro AI, což odpovídá centralizovanému dozoru nad kapitolou V podle čl. 88; jde o režim souběžný, nikoli totožný s oznamováním incidentů u vysoce rizikových systémů podle čl. 73. Bod 115 odůvodnění tuto povinnost popisuje slovy, že poskytovatel má incident sledovat a oznámit relevantní informace a případná nápravná opatření „Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům\". Text článku určuje jako adresáta úřad pro AI; o rozpor nejde, neboť úřad pro AI vykonává pravomoci Komise (čl. 3 bod 47, čl. 64), takže hlášení Komisi se děje právě jeho prostřednictvím. Přednost má v každém případě znění článku.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 64, 73, 88 ], "body_oduvodneni": [ 115 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Hlášení incidentů a kybernetická bezpečnost (odst. 1 písm. c, d)", "text": "Písmeno d) ukládá zajišťovat **odpovídající úroveň ochrany kybernetické bezpečnosti pro obecný model AI se systémovým rizikem a fyzickou infrastrukturu modelu**. Povinnost cílí na dvě roviny: na samotný model (ochrana vah a parametrů před odcizením nebo neoprávněnou manipulací) a na fyzickou infrastrukturu, na níž model běží. Mám za to, že zahrnutí fyzické infrastruktury je významné. Zákonodárce uznává, že u modelů se systémovým rizikem je bezpečnostním aktivem nejen software, ale i výpočetní zázemí, jehož kompromitace by mohla mít celounijní dopad. Obsah této ochrany konkretizuje bod 115 odůvodnění. Má zohlednit nahodilý únik modelu, neoprávněné zpřístupnění, obcházení bezpečnostních opatření a obranu před krádeží modelu. Usnadnit ji lze zajištěním modelových vah, algoritmů, serverů a datových souborů, a to provozními bezpečnostními opatřeními a kontrolami kybernetického i fyzického přístupu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 115 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Hlášení incidentů a kybernetická bezpečnost (odst. 1 písm. c, d)", "text": "Čtyři povinnosti odstavce 1 čteme jako provázaný celek. Hodnocení (písm. a) odhalí rizika, zmírňování (písm. b) je snižuje, hlášení incidentů (písm. c) reaguje na jejich projevy a kybernetická bezpečnost (písm. d) chrání model před vnějším zneužitím. Dohromady vytvářejí režim průběžné, aktivní správy modelu po celou dobu jeho přítomnosti na trhu, odpovídající povaze systémového rizika.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Prokazování shody a důvěrnost (odst. 2, 3)", "text": "Odstavec 2 přebírá mechaniku prokazování shody z čl. 53 odst. 4. Do zveřejnění harmonizované normy mohou poskytovatelé vycházet z **kodexů správné praxe** podle čl. 56; soulad s harmonizovanou normou zakládá domněnku souladu v rozsahu, v jakém norma dané povinnosti pokrývá. Kdo se kodexem ani normou neřídí, prokazuje Komisi alternativní vhodné způsoby prokazování shody. Kodexy podle čl. 56 tak mají u modelů se systémovým rizikem zvláštní význam, protože překlenují období, než vzniknou technické normy pro tak nové a rychle se vyvíjející povinnosti.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 56 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Prokazování shody a důvěrnost (odst. 2, 3)", "text": "Odstavec 3 uzavírá článek zárukou důvěrnosti shodnou s čl. 53 odst. 7: s informacemi a dokumentací získanými orgány dozoru nad trhem, včetně obchodních tajemství, se nakládá podle povinností zachování důvěrnosti stanovených v čl. 78. Záruka je i zde protiváhou k rozsahu odkrývaných údajů, který je u modelů se systémovým rizikem ještě širší než u modelů běžných.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 78 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Kontradiktorní testování (písm. a).** Poskytovatel model otestuje na běžných vstupech a výsledek zdokumentuje. Nestačí: písmeno a) žádá výslovně kontradiktorní testování, tedy pokusy model záměrně přimět k nežádoucímu chování, a jeho dokumentaci.\n\n**2. Hlášení incidentu (písm. c).** Model začne generovat návody k výrobě nebezpečné látky. Poskytovatel to zjistí v pondělí a nahlásí to úřadu pro AI za měsíc s odůvodněním, že chtěl mít úplnou analýzu. Písmeno c) žádá hlášení **bez zbytečného odkladu**; kompletnost analýzy prodlení neomlouvá.\n\n**3. Kybernetická bezpečnost modelu (písm. d).** Ochrana serverů firemním firewallem sama o sobě nestačí. Bod 115 odůvodnění míří i na zajištění modelových vah, na obranu před krádeží modelu a na obcházení bezpečnostních opatření.", "praxe": "**Tyhle povinnosti se přičítají, nenahrazují.** Platí **vedle** čl. 53 a 54, ne místo nich.\n\n**Kodex správné praxe podle čl. 56 se vyplatí.** Podle čl. 101 odst. 1 se dodržování kodexu zohledňuje ve prospěch poskytovatele při stanovení pokuty.\n\n**Vykonavatelem je Komise, ne český orgán.** Podle čl. 88 má na kapitolu V výlučnou pravomoc, což mění i to, kam směřuje opravný prostředek.", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Co je „standardizovaný protokol\" hodnocení (písm. a).** Odkaz na nejmodernější stav technologií je pohyblivý a v době psaní tohoto komentáře žádná harmonizovaná norma neexistuje.\n\n**2. Kdy je incident „závažný\" u modelu.** Definice v čl. 3 bodu 49 míří na systémy AI. Jak se přenáší na model bez konkrétního použití, není vyřešené.\n\n**3. Rozsah zmírňovacích opatření.** Písmeno b) žádá posoudit a zmírnit systémová rizika na úrovni Unie. Kde končí odpovědnost poskytovatele modelu a začíná odpovědnost navazujícího poskytovatele, text neřeší.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 3, 51, 53, 54, 55, 56, 64, 73, 78, 88, 101 ], "body_oduvodneni": [ 114, 115 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "56", "slug": "cl-56", "kapitola": "V", "nazev": "Kodexy správné praxe", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-56", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 53 a čl. 55 (povinnosti, které kodexy pokrývají)", "čl. 53 odst. 4 a čl. 55 odst. 2 (kodexy jako způsob prokazování shody)", "čl. 64 (úřad pro AI)", "čl. 65 (Evropská rada pro umělou inteligenci)", "čl. 98 odst. 2 (přezkumný postup pro schválení kodexu)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Účel a povaha kodexů správné praxe (odst. 1 až 4)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Podávání zpráv, monitorování a schválení (odst. 5, 6)", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Adresáti, přezkum a záložní pravidla Komise (odst. 7 až 9)", "od_okrajoveho_cisla": 8 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Účel a povaha kodexů správné praxe (odst. 1 až 4)", "text": "Čl. 56 doplňuje hmotné povinnosti kapitoly V o měkký, kooperativní nástroj. Podle odstavce 1 úřad pro AI **podporuje a usnadňuje vypracování kodexů správné praxe na úrovni Unie** s cílem přispět k řádnému uplatňování nařízení. Kodexy nejsou samostatným pramenem povinností. Jsou nástrojem, jímž lze prokazovat soulad s povinnostmi podle čl. 53 a 55, jak výslovně stanoví čl. 53 odst. 4 a čl. 55 odst. 2.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 55, 56 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Účel a povaha kodexů správné praxe (odst. 1 až 4)", "text": "Odstavec 2 vymezuje minimální obsah. Úřad pro AI a rada (Evropská rada pro umělou inteligenci podle čl. 65) usilují o to, aby kodexy zahrnovaly **alespoň povinnosti** podle čl. 53 a 55, včetně prostředků k aktualizaci informací, úrovně podrobnosti souhrnu trénovacích dat, určení druhu a povahy systémových rizik a opatření k jejich posuzování a řízení. Kodexy tedy mají operacionalizovat obecně formulované povinnosti, zejména u systémových rizik, kde hmotná úprava čl. 55 záměrně ponechává prostor pro odbornou konkretizaci. Tento obsah odpovídá bodu 116 odůvodnění. Kodexy se mají vztahovat na povinnosti poskytovatelů obecných modelů i modelů se systémovým rizikem. U systémových rizik mají pomoci stanovit taxonomii rizik podle jejich druhu a povahy na úrovni Unie, včetně jejich zdrojů. A mají se zaměřit na konkrétní posouzení rizik a na opatření k jejich zmírnění.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 55, 65 ], "body_oduvodneni": [ 116 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Účel a povaha kodexů správné praxe (odst. 1 až 4)", "text": "Zdůrazňuji dvojí povahu kodexů. Formálně jsou dobrovolné, obsahově však mají značnou tíhu, protože jejich dodržování zakládá cestu k prokázání shody a jejich nedodržování obrací důkazní břemeno (poskytovatel pak musí prokázat alternativní způsob podle čl. 53 odst. 4 a čl. 55 odst. 2). Mám za to, že jde o typický nástroj spoluregulace: stát nediktuje detailní pravidla, nýbrž vytváří pobídku, aby si je odvětví ve spolupráci s orgány stanovilo samo. Váhu kodexů potvrzuje bod 117 odůvodnění, který je označuje za ústřední nástroj řádného dodržování povinností a předpokládá, že jimi poskytovatelé dodržování prokazují.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 55 ], "body_oduvodneni": [ 117 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Účel a povaha kodexů správné praxe (odst. 1 až 4)", "text": "Odstavce 3 a 4 upravují proces přípravy. Úřad pro AI může k účasti vyzvat všechny poskytovatele obecných modelů i příslušné vnitrostátní orgány. Proces mohou podpořit organizace občanské společnosti, průmysl, akademická obec a další zúčastněné strany, včetně navazujících poskytovatelů a nezávislých odborníků. Kodexy mají mít jasně stanovené cíle a případné klíčové ukazatele výkonnosti. Zapojení širokého okruhu aktérů má zajistit, aby kodexy nebyly jen nástrojem největších poskytovatelů, nýbrž vyvažovaly i zájmy dotčených osob.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Podávání zpráv, monitorování a schválení (odst. 5, 6)", "text": "Odstavec 5 zavádí **zpětnou vazbu**: účastníci kodexů pravidelně podávají úřadu pro AI zprávy o provádění závazků a jejich výsledcích, případně na základě klíčových ukazatelů výkonnosti, s přihlédnutím k velikosti a kapacitě jednotlivých účastníků. Dohled nad kodexem tedy nekončí jeho přijetím; provádění se průběžně vykazuje.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Podávání zpráv, monitorování a schválení (odst. 5, 6)", "text": "Odstavec 6 svěřuje úřadu pro AI a radě **monitorování a hodnocení** dosahování cílů kodexů a jejich přínosu k řádnému uplatňování nařízení, včetně posouzení, zda kodexy pokrývají povinnosti podle čl. 53 a 55; své posouzení přiměřenosti zveřejní. Týž odstavec zmocňuje Komisi, aby prostřednictvím prováděcího aktu určitý kodex schválila a udělila mu **obecnou platnost v rámci Unie**, a to přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2. Schválením se z dobrovolného kodexu stává nástroj s obecnou platností, což posiluje jeho normativní váhu. Tuto pravomoc i navazující předpoklad shody nese bod 117 odůvodnění. Komise může kodex schválit a dát mu obecnou platnost v Unii. Po zveřejnění vhodné harmonizované normy zakládá soulad s ní pro poskytovatele předpoklad shody. Soulad přitom lze prokázat i přiměřenými alternativními prostředky.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 98 ], "body_oduvodneni": [ 117 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Adresáti, přezkum a záložní pravidla Komise (odst. 7 až 9)", "text": "Odstavec 7 upravuje, koho kodexy zavazují. Úřad pro AI může vyzvat všechny poskytovatele obecných modelů, aby se kodexy dodržovali. U poskytovatelů modelů, které **nepředstavují systémová rizika**, může být dodržování omezeno na povinnosti podle čl. 53, neprohlásí-li poskytovatel výslovně zájem dodržovat kodex v plném rozsahu. Toto pravidlo věrně kopíruje odstupňování celé kapitoly: běžný model se váže jen k povinnostem čl. 53, systémový model i k povinnostem čl. 55.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 55 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Adresáti, přezkum a záložní pravidla Komise (odst. 7 až 9)", "text": "Odstavec 8 svěřuje úřadu pro AI podporu **přezkumu a úpravy** kodexů, zejména s ohledem na vznikající normy, a jeho součinnost při posuzování dostupných norem. Ustanovení předpokládá dočasnost kodexů: kodexy překlenují období, než vzniknou harmonizované normy, a mají být těmto normám postupně přizpůsobovány. Jde tedy o přechodový nástroj, nikoli o trvalé řešení. Podporu přezkumu a úpravy kodexů předpokládá i bod 116 odůvodnění, který úřadu pro AI ukládá spolupráci s vnitrostátními orgány a případnou konzultaci občanské společnosti, dalších zúčastněných stran a odborníků včetně vědecké komise.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 116 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Adresáti, přezkum a záložní pravidla Komise (odst. 7 až 9)", "text": "Odstavec 9 stanoví časový rámec a **záložní pravomoc Komise**. Kodex správné praxe má být k dispozici nejpozději do 2. května 2025. Nebude-li do 2. srpna 2025 možno kodex dokončit, nebo bude-li úřad pro AI po posouzení podle odstavce 6 pokládat kodex za nepřiměřený, může Komise prováděcími akty (přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2) **stanovit společná pravidla pro plnění povinností** podle čl. 53 a 55. Záložní pravomoc zajišťuje, že selhání spoluregulace neponechá povinnosti kapitoly V bez konkretizace. Stát si ponechává možnost zasáhnout autoritativně. Tuto záložní pravomoc předjímá bod 117 odůvodnění. Nemůže-li být kodex dokončen v době, kdy se nařízení stane použitelným, nebo nepovažuje-li ho úřad pro AI za vhodný, může Komise prováděcími akty stanovit společná pravidla pro plnění povinností. Zdůrazňuji, že tyto lhůty odrážejí původní znění nařízení. Nařízení (EU) 2026/1744 změnilo lhůty čl. 113 a časový rámec navazujících opatření.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 98, 113 ], "body_oduvodneni": [ 117 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 53, 55, 56, 64, 65, 98, 113 ], "body_oduvodneni": [ 116, 117 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Přepsán odst. 6 o sledování a vyhodnocování kodexů správné praxe." }, { "typ": "clanek", "cislo": "57", "slug": "cl-57", "kapitola": "VI", "nazev": "Regulační sandboxy pro AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-57", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 55 (definice regulačního sandboxu pro AI)", "čl. 3 bod 54 (plán testování v sandboxu)", "čl. 2 odst. 2 (uplatnění u produktově vázaných systémů)", "čl. 58 (podrobná ustanovení)", "čl. 59 (další zpracování osobních údajů v sandboxu)", "čl. 60 (testování v reálných podmínkách mimo sandbox)", "čl. 62 (přednostní přístup malých a středních podniků)", "čl. 78 (důvěrnost)", "čl. 95 (kodexy chování)", "čl. 98 odst. 2 (přezkumný postup)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povinnost zřídit sandbox a její institucionální rozměr (odst. 1 až 4)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Sandbox jako kontrolovaný rámec (odst. 5 až 7)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Výstupní zpráva a její důkazní hodnota (odst. 7 a 8)", "od_okrajoveho_cisla": 7 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Cíle sandboxu a orientace na malé a střední podniky (odst. 9)", "od_okrajoveho_cisla": 9 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Ochrana osobních údajů a součinnost dozorových orgánů (odst. 10 a 11)", "od_okrajoveho_cisla": 10 }, { "oddil": "VI.", "nazev": "Odpovědnost a vynětí ze správních pokut (odst. 12)", "od_okrajoveho_cisla": 12 }, { "oddil": "VII.", "nazev": "Koordinace, přeshraniční spolupráce a podávání zpráv (odst. 13 až 17)", "od_okrajoveho_cisla": 15 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povinnost zřídit sandbox a její institucionální rozměr (odst. 1 až 4)", "text": "Čl. 57 zavádí první z inovačních nástrojů, a činí tak formou tvrdé povinnosti členských států. Podle odstavce 1 platí: **Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány zřídily alespoň jeden regulační sandbox pro AI na vnitrostátní úrovni, který bude funkční do 2. srpna 2026.** Nejde tedy o pouhou možnost, nýbrž o výsledkovou povinnost zajistit v každém členském státě alespoň jeden funkční sandbox. Bod 138 odůvodnění tuto povinnost odůvodňuje tím, že AI je rychle se vyvíjející skupina technologií vyžadující regulační dohled a zároveň bezpečný a kontrolovaný prostor pro experimentování. Členské státy proto mají zřídit alespoň jeden sandbox, aby byl zajištěn právní rámec podporující inovace, který obstojí i v budoucnu. Uvedenou lhůtu i čl. 57 změnil souhrnný balíček, tedy nařízení (EU) 2026/1744. Vnitrostátní regulační sandbox má být podle novely funkční do 2. 8. 2027.", "kotvy": { "clanky": [ 57 ], "body_oduvodneni": [ 138 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povinnost zřídit sandbox a její institucionální rozměr (odst. 1 až 4)", "text": "Povinnost lze splnit i společně s příslušnými orgány jiných členských států, popřípadě účastí ve stávajícím sandboxu, **pokud tato účast poskytuje zúčastněným členským státům rovnocennou úroveň vnitrostátního pokrytí**. Mám za to, že měřítkem splnění není zřízení nové organizační struktury, nýbrž faktická dostupnost sandboxu poskytovatelům v daném státě. Sdílený nebo přeshraniční sandbox proto obstojí jen tehdy, je-li jeho kapacita a dosah pro tuzemské žadatele rovnocenný samostatnému vnitrostátnímu řešení. Shodně bod 138 odůvodnění splnění povinnosti účastí v existujícím nebo společně zřízeném sandboxu váže na rovnocennou úroveň vnitrostátního pokrytí.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 138 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Povinnost zřídit sandbox a její institucionální rozměr (odst. 1 až 4)", "text": "Odstavce 2 až 4 doplňují institucionální rámec. Sandbox lze zřídit i na regionální nebo místní úrovni (odstavec 2). Evropský inspektor ochrany údajů může zřídit sandbox pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie a vykonávat úlohy příslušných vnitrostátních orgánů (odstavec 3). Odstavec 4 ukládá členským státům přidělit dostatečné zdroje pro urychlené dosažení souladu. Zdůrazňuji, že bez odpovídajícího personálního a odborného zázemí zůstává povinnost zřídit sandbox jen formální, neboť smysl nástroje spočívá právě v aktivním dohledu, pokynech a podpoře příslušného orgánu. Tuto úvahu potvrzuje bod 138 odůvodnění, který zřizujícím orgánům výslovně ukládá zajistit, aby sandboxy měly odpovídající zdroje pro své fungování, včetně finančních a lidských.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 138 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Sandbox jako kontrolovaný rámec (odst. 5 až 7)", "text": "Věcné jádro nástroje vymezuje odstavec 5. Sandboxy **poskytují kontrolované prostředí, které podporuje inovace a usnadňuje vývoj, trénování, testování a validaci inovativních systémů AI po omezenou dobu před jejich uvedením na trh nebo do provozu podle konkrétního plánu testování v sandboxu**. Toto ustanovení konkretizuje definici v čl. 3 bodě 55, podle níž je regulačním sandboxem pro AI **kontrolovaný rámec zřízený příslušným orgánem, který poskytovatelům nebo potenciálním poskytovatelům systémů AI nabízí možnost vyvíjet, trénovat, ověřovat a testovat inovativní systém AI, případně v reálných podmínkách, podle plánu testování v sandboxu po omezenou dobu pod regulačním dohledem**. Sandbox tedy není deregulační zónou, nýbrž prostředím pod dohledem. Účast neruší povinnosti nařízení, pouze umožňuje jejich plnění vyzkoušet v součinnosti s orgánem. Bod 139 odůvodnění k tomu doplňuje účel. Sandbox má podpořit inovace tím, že vytvoří kontrolované experimentální a testovací prostředí ve fázi vývoje a před uvedením na trh. Smyslem je zajistit, aby inovativní systémy AI byly v souladu s nařízením i s dalším právem. Potvrzuje tak, že sandbox není úlevou z povinností, nýbrž nástrojem k ověření souladu.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [ 139 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Sandbox jako kontrolovaný rámec (odst. 5 až 7)", "text": "Nosnými znaky jsou dohled příslušného orgánu, časové omezení a existence plánu testování v sandboxu. Plán testování v sandboxu je podle čl. 3 bodu 54 **dokument dohodnutý mezi zúčastněným poskytovatelem a příslušným orgánem obsahující popis cílů, podmínky, časový rámec, metodiku a požadavky na činnosti prováděné v rámci sandboxu**. Tento plán je zároveň dohodovým a regulačním základem účasti; z jeho dodržení se odvíjí i rozsah pozdější ochrany podle odstavce 12.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Sandbox jako kontrolovaný rámec (odst. 5 až 7)", "text": "Odstavce 6 a 7 vymezují poradenskou funkci orgánu. Ten poskytuje pokyny, dohled a podporu ve dvou směrech. Podle odstavce 6 pomáhá určit rizika, hlavně pro základní práva, zdraví a bezpečnost, a zmírnit je. Podle odstavce 7 dává pokyny k regulačním očekáváním a k tomu, jak požadavky nařízení splnit. Poznamenávám, že právě tato funkce je skutečnou přidanou hodnotou sandboxu. Poskytovatel získává předběžnou orientaci orgánu ještě před uvedením systému na trh, což u vysoce rizikových systémů snižuje riziko pozdějšího neúspěchu při posuzování shody.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Výstupní zpráva a její důkazní hodnota (odst. 7 a 8)", "text": "Prakticky nejcennějším výstupem účasti je dokumentace. Na žádost poskytne příslušný orgán písemný doklad o činnostech úspěšně provedených v sandboxu a dále výstupní zprávu s podrobným popisem činností a výsledků. Podle odstavce 7 platí: **Poskytovatelé mohou tuto dokumentaci použít k prokázání souladu s tímto nařízením v rámci postupu posuzování shody nebo příslušných činností dozoru nad trhem** a orgány dozoru nad trhem i oznámené subjekty výstupní zprávu a písemný doklad **kladně zohlední**, aby bylo možno posuzování shody v přiměřeném rozsahu urychlit.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Výstupní zpráva a její důkazní hodnota (odst. 7 a 8)", "text": "Zdůrazňuji mez tohoto účinku. Formulace „kladně zohlední\" nezakládá domněnku shody ani nezbavuje poskytovatele povinnosti posouzení shody podle kapitoly III; výstupní zpráva je silným, avšak nezávazným podkladem, jehož smyslem je posuzování urychlit, nikoli je nahradit. Sporné bude, jak dalece se může oznámený subjekt od kladného zohlednění výstupní zprávy odchýlit. Podle našeho názoru je povinen se s ní věcně zabývat a případný odklon odůvodnit, neboť jinak by ustanovení pozbylo smyslu. Přístup Komise a rady k výstupním zprávám je podle odstavce 8 vázán na souhlas poskytovatele a na režim důvěrnosti podle čl. 78.", "kotvy": { "clanky": [ 78 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Cíle sandboxu a orientace na malé a střední podniky (odst. 9)", "text": "Odstavec 9 vypočítává pět cílů sandboxu: - větší právní jistota; - podpora sdílení osvědčených postupů; - podpora inovací a konkurenceschopnosti; - fakticky podložené regulační učení; - **snazší a rychlejší přístup systémů AI na trh Unie, zejména pokud jsou poskytovány malými a středními podniky, včetně podniků začínajících.** Poslední cíl potvrzuje, že těžištěm nástroje jsou menší hráči, kteří nemají kapacitu nést regulační nejistotu vlastními silami. Tento účelový výčet má výkladovou váhu při aplikaci diskreční pravomoci orgánu podle odstavce 11. Bod 139 odůvodnění tento výčet cílů předjímá. Mezi cíli uvádí i urychlení přístupu na trhy odstraněním překážek pro malé a střední podniky včetně začínajících. Zvláštní pozornost se přitom má věnovat tomu, aby byly sandboxy pro tyto subjekty dostupné.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 139 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "V. Ochrana osobních údajů a součinnost dozorových orgánů (odst. 10 a 11)", "text": "Odstavec 10 řeší situaci, kdy inovativní systém zpracovává osobní údaje nebo jinak spadá do dohledu jiných orgánů. K provozu sandboxu se pak přidruží vnitrostátní úřady pro ochranu osobních údajů a další příslušné orgány. Do dohledu se zapojují v rozsahu svých úkolů. Toto ustanovení je procesním protějškem hmotného režimu podle čl. 59; dozor nad ochranou údajů se do sandboxu vtahuje, nikoli z něj vylučuje.", "kotvy": { "clanky": [ 59 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "V. Ochrana osobních údajů a součinnost dozorových orgánů (odst. 10 a 11)", "text": "Odstavec 11 potvrzuje, že sandbox nemá vliv na dozorové a nápravné pravomoci příslušných orgánů. Významná rizika pro zdraví, bezpečnost a základní práva zjištěná při vývoji a testování musí být přiměřeně zmírněna. Nařízení dodává: **Není-li účinné zmírnění možné, příslušné vnitrostátní orgány mají pravomoc zkušební proces nebo účast v sandboxu dočasně či trvale pozastavit** a informují o tom úřad pro AI. Sandbox tedy nechrání před zásahem orgánu. Před sankcí chrání jen za podmínek odstavce 12. Shodně bod 139 odůvodnění požaduje, aby veškerá významná rizika zjištěná během vývoje a testování byla náležitě zmírněna, a v případě neúspěchu aby byl proces vývoje a testování pozastaven. Bod 140 odůvodnění k tomu dodává povinnost poskytovatelů postupovat podle pokynů orgánů a jednat rychle a v dobré víře.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 139, 140 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "VI. Odpovědnost a vynětí ze správních pokut (odst. 12)", "text": "Odstavec 12 řeší dvě odlišné otázky, které je nutné pečlivě rozlišit. Zaprvé odpovědnost za škodu. Poskytovatelé a potenciální poskytovatelé nesou podle platného práva **i nadále odpovědnost za jakoukoli škodu způsobenou třetím stranám v důsledku experimentů, jež jsou v daném sandboxu prováděny.** Účast v sandboxu tedy nijak neomezuje odpovědnost vůči poškozeným.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "VI. Odpovědnost a vynětí ze správních pokut (odst. 12)", "text": "Zadruhé vynětí ze správních pokut. Nařízení stanoví, že **v případě, že potenciální poskytovatelé dodržují konkrétní plán a podmínky účasti a řídí se v dobré víře pokyny vydanými příslušnými vnitrostátními orgány, orgány v případě porušení tohoto nařízení neuloží žádné správní pokuty.** Mám za to, že jde o ochranu podmíněnou, nikoli o paušální imunitu. Váže se současně na dodržení plánu, dodržení podmínek účasti a na jednání v dobré víře podle pokynů orgánu. Odpadne-li kterákoli z těchto podmínek, ochrana se neuplatní.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "VI. Odpovědnost a vynětí ze správních pokut (odst. 12)", "text": "Obdobné vynětí platí i ve vztahu k jinému unijnímu a vnitrostátnímu právu, byly-li do dohledu nad systémem v sandboxu aktivně zapojeny další příslušné orgány a poskytly-li pro dodržování tohoto práva pokyny. Zdůrazňuji dvě meze. Ochrana se týká výlučně pokut, nikoli jiných nápravných opatření (typicky pozastavení účasti podle odstavce 11), a týká se výslovně jen potenciálních poskytovatelů v rámci experimentů v sandboxu, nikoli provozu systému mimo něj.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 15, "oddil": "VII. Koordinace, přeshraniční spolupráce a podávání zpráv (odst. 13 až 17)", "text": "Závěrečné odstavce budují koordinační vrstvu. Sandboxy mají usnadňovat přeshraniční spolupráci (odstavec 13). Příslušné orgány koordinují činnost v rámci rady (odstavec 14). A informují úřad pro AI a radu o zřízení sandboxu, přičemž úřad pro AI zveřejní a aktualizuje jejich seznam (odstavec 15).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 16, "oddil": "VII. Koordinace, přeshraniční spolupráce a podávání zpráv (odst. 13 až 17)", "text": "Odstavec 16 zavádí povinnost výročních zpráv (od jednoho roku po zřízení sandboxu) a závěrečné zprávy, obsahujících osvědčené postupy, incidenty, získané zkušenosti a doporučení. Tyto zprávy nebo jejich shrnutí se zpřístupní veřejnosti online. Odstavec 17 ukládá Komisi vytvořit jednotné rozhraní s relevantními informacemi o sandboxech.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 17, "oddil": "VII. Koordinace, přeshraniční spolupráce a podávání zpráv (odst. 13 až 17)", "text": "Souhrnně: čl. 57 je páteří inovačního bloku. Zavádí povinný nástroj (funkční sandbox v každém členském státě), vymezuje jej jako prostředí pod dohledem, poskytuje poskytovateli hmatatelný výstup pro pozdější posuzování shody a nabízí podmíněnou ochranu před pokutami. Na tento článek navazuje čl. 58 harmonizací podrobných pravidel, aby se ze sandboxů nestaly nesouměřitelné vnitrostátní ostrovy.", "kotvy": { "clanky": [ 57, 58 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Co sandbox dává a co ne.** Startup vyvíjí systém pro třídění žádostí o dávky, vstoupí do sandboxu a dodrží plán i pokyny orgánu. Za porušení nařízení, ke kterému během testování dojde, mu orgán podle odstavce 12 pokutu neuloží. Odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě ho to ale nezbavuje.\n\n**2. Podmíněnost ochrany.** Týž startup se od plánu odchýlí a pokyny orgánu ignoruje. Ochrana podle odstavce 12 padá, protože je vázaná na dodržení plánu a na jednání v dobré víře.\n\n**3. Výstupní zpráva jako důkaz.** Poskytovatel po ukončení sandboxu předloží výstupní zprávu při posuzování shody. Podle odstavce 7 ji orgán dozoru i oznámený subjekt **kladně zohlední**. Není to automatické uznání shody, ale urychlení.", "praxe": "**Sandbox není úleva z pravidel, ale pomoc při jejich plnění.** Požadavky nařízení zůstávají; mění se jen to, že máte dohled a pokyny orgánu a že vám za pochybení v dobré víře nehrozí pokuta.\n\n**Pro malé a střední podniky je vstup bezplatný** (čl. 58 odst. 2 písm. d), s výhradou mimořádných nákladů.\n\n**Účast se uznává napříč Unií** (čl. 58 odst. 2 písm. g). Nemusíte tedy do sandboxu v každém státě, kam míříte.\n\n**Termín.** Členské státy měly sandbox zřídit do 2. 8. 2026. **Nařízení (EU) 2026/1744 lhůty změnilo**: vnitrostátní sandbox má být funkční do 2. 8. 2027.", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Kdy bude sandbox v Česku.** Zřízení předpokládá adaptační zákon připravovaný MPO. Do jeho přijetí je nástroj v Česku nedostupný.\n\n**2. Co znamená „v dobré víře\" (odst. 12).** Ochrana před pokutou na tom stojí, ale měřítko chybí.\n\n**3. Rozsah odpovědnosti za škodu.** Odstavec 12 vylučuje správní pokuty, ne soukromoprávní odpovědnost. Jak se obojí potká u škody vzniklé při testování, není vyřešené.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 57, 58, 59, 60, 62, 78, 95, 98 ], "body_oduvodneni": [ 138, 139, 140 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Lhůta pro funkční regulační sandbox posunuta z 2. 8. 2026 na 2. 8. 2027." }, { "typ": "clanek", "cislo": "58", "slug": "cl-58", "kapitola": "VI", "nazev": "Podrobná ustanovení pro regulační sandboxy pro AI a jejich fungování", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-58", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 57 (regulační sandboxy pro AI)", "čl. 98 odst. 2 (přezkumný postup pro prováděcí akty)", "čl. 95 (kodexy chování)", "čl. 43 (posuzování shody)", "čl. 62 (opatření pro malé a střední podniky)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Zmocnění Komise k prováděcím aktům (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Otevřenost, rovný přístup a lhůta pro rozhodnutí (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Bezplatnost a jednotné uznávání pro malé a střední podniky (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Předběžné služby a testování v reálných podmínkách v sandboxu (odst. 3 a 4)", "od_okrajoveho_cisla": 7 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Zmocnění Komise k prováděcím aktům (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 zmocňuje Komisi přijmout prováděcí akty. Stanoví jimi podrobná ustanovení pro zřízení, vývoj, provádění a provoz sandboxů a pro dohled nad nimi. Důvod je v textu výslovně: aby se **zabránilo roztříštěnosti v celé Unii**. Prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2 a mají obsahovat společné hlavní zásady ke třem okruhům: kritériím způsobilosti a výběru (písm. a), postupům pro podávání žádostí, účast, monitorování a ukončení včetně plánu testování a výstupní zprávy (písm. b) a podmínkám pro účastníky (písm. c). Tento sjednocující účel má oporu v bodě 139 odůvodnění. V zájmu jednotného provádění v celé Unii a úspor z rozsahu je podle něj vhodné stanovit společná pravidla pro zavádění sandboxů. A k nim rámec spolupráce mezi příslušnými orgány.", "kotvy": { "clanky": [ 98 ], "body_oduvodneni": [ 139 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Zmocnění Komise k prováděcím aktům (odst. 1)", "text": "Poznamenávám, že do přijetí těchto prováděcích aktů zůstává rámec sandboxů neúplný. Členské státy sice mají povinnost sandbox zřídit podle čl. 57 odst. 1, avšak jednotný obsah pravidel se plně ustálí až prováděcími akty; do té doby je namístě očekávat vnitrostátní odchylky, které mají být později harmonizovány.", "kotvy": { "clanky": [ 57 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Otevřenost, rovný přístup a lhůta pro rozhodnutí (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 ukládá, aby prováděcí akty zajistily otevřenost a rovný přístup. Podle písmene a) platí, že **regulační sandboxy pro AI jsou otevřeny jakémukoli žádajícímu poskytovateli či potenciálnímu poskytovateli systému AI, který splňuje kritéria způsobilosti a výběru, která jsou transparentní a spravedlivá, a příslušné vnitrostátní orgány informují žadatele o svém rozhodnutí do tří měsíců od podání žádosti**. Lhůta tří měsíců je pořádková mez rozhodování orgánu. Kritéria musí být předem transparentní, aby výběr nebyl svévolný.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Otevřenost, rovný přístup a lhůta pro rozhodnutí (odst. 2)", "text": "Písmeno b) požaduje široký a rovný přístup držící krok s poptávkou a umožňuje podat žádost společně se zavádějícími subjekty a jinými třetími stranami. Nosné je písmeno g). Postupy mají být jednoduché. A účast v sandboxu zřízeném jedním členským státem nebo Evropským inspektorem ochrany údajů má být **vzájemně a jednotně uznávána a měla v celé Unii stejné právní účinky**. Toto vzájemné uznávání je významné: brání tomu, aby poskytovatel musel proceduru absolvovat opakovaně v každém státě zvlášť.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "III. Bezplatnost a jednotné uznávání pro malé a střední podniky (odst. 2)", "text": "Výslovnou úlevou pro menší hráče je písmeno d), podle něhož platí, že **přístup k regulačním sandboxům pro AI je bezplatný pro malé a střední podniky, včetně podniků začínajících, aniž jsou dotčeny mimořádné náklady, které mohou příslušné vnitrostátní orgány vymáhat spravedlivým a přiměřeným způsobem**. Bezplatnost tedy není absolutní; netýká se mimořádných nákladů, které však musí být spravedlivé a přiměřené.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Bezplatnost a jednotné uznávání pro malé a střední podniky (odst. 2)", "text": "Písmeno h) omezuje účast na dobu, která je **přiměřená složitosti a rozsahu projektu**, s možností prodloužení příslušným orgánem. Písmena e), f) a i) doplňují funkční cíle: usnadnit plnění povinností posuzování shody a dobrovolné uplatňování kodexů chování podle čl. 95, zapojit další subjekty ekosystému AI a rozvíjet nástroje pro testování, srovnávání a vysvětlování systémů AI. Tato ustanovení je vhodné číst společně s čl. 62, který podpůrná opatření pro malé a střední podniky dále rozvádí.", "kotvy": { "clanky": [ 62, 95 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "IV. Předběžné služby a testování v reálných podmínkách v sandboxu (odst. 3 a 4)", "text": "Odstavec 3 nasměruje potenciální poskytovatele, hlavně malé, střední a začínající podniky, na služby dostupné před zaváděním. Patří sem pokyny k provádění nařízení, pomoc s normalizačními dokumenty a certifikací, testovací a experimentální zařízení, evropská centra pro digitální inovace a centra excelence. Jde o podpůrnou infrastrukturu, která má snížit vstupní bariéru menších subjektů. Body 144 a 145 odůvodnění tuto infrastrukturu dál rámují. Patří do ní platforma pro AI na vyžádání, evropská centra pro digitální inovace a zkušební a experimentální zařízení. K tomu unijní programy financování, tedy Digitální Evropa a Horizont Evropa. Mají poskytovatelům, hlavně malým a středním podnikům, dávat technickou a vědeckou podporu a přispívat k dodržování nařízení.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "IV. Předběžné služby a testování v reálných podmínkách v sandboxu (odst. 3 a 4)", "text": "Odstavec 4 je systematickým mostem k čl. 60 a 61. Zvažují-li příslušné orgány, že v rámci sandboxu povolí testování v reálných podmínkách, **výslovně se s účastníky dohodnou na podmínkách tohoto testování, a zejména na vhodných zárukách s cílem chránit základní práva, zdraví a bezpečnost.** Zdůrazňuji, že tentýž jev má dva režimy. Testování v reálných podmínkách uvnitř sandboxu se řídí čl. 57 odst. 5 a čl. 58 odst. 4 (pod dohledem orgánu, jenž sandbox provozuje), kdežto testování v reálných podmínkách mimo sandbox se řídí čl. 60. Záruky pro dotčené osoby jsou v obou režimech srovnatelné, liší se však procesní rámec. Možnost provádět a kontrolovat testování v reálných podmínkách uvnitř sandboxu výslovně předjímá i bod 139 odůvodnění (na základě dohody mezi příslušnými orgány a účastníky sandboxu).\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 57, 58, 60 ], "body_oduvodneni": [ 139 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 43, 57, 58, 60, 62, 95, 98 ], "body_oduvodneni": [ 139 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Upřesněno zmocnění Komise k prováděcím aktům o sandboxech a doplněno nové písmeno." }, { "typ": "clanek", "cislo": "59", "slug": "cl-59", "kapitola": "VI", "nazev": "Další zpracování osobních údajů pro účely vývoje určitých systémů AI ve veřejném zájmu v rámci regulačního sandboxu pro AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-59", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 2 odst. 7 (nedotčenost práva o ochraně osobních údajů s výhradou čl. 4a a 59)", "čl. 4a (zpracování zvláštních kategorií za účelem odhalování a nápravy zkreslení; nahradil zrušený čl. 10 odst. 5)", "čl. 57 (regulační sandbox pro AI)", "příloha IV (technická dokumentace)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "GDPR (nařízení (EU) 2016/679), zejména čl. 35", "nařízení (EU) 2018/1725, zejména čl. 39" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povaha ustanovení a vztah ke GDPR (čl. 2 odst. 7)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Kumulativní podmínky dalšího zpracování (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Zvláštní režim vymáhání práva (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 10 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Meze ustanovení a co jím není dotčeno (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 11 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povaha ustanovení a vztah ke GDPR (čl. 2 odst. 7)", "text": "Čl. 59 je hmotněprávním jádrem sandboxového režimu z pohledu ochrany osobních údajů. Otevírá prostor pro **další** zpracování údajů získaných původně k jinému účelu. Podle odstavce 1 platí: **Osobní údaje zákonně shromážděné pro jiné účely mohou být v regulačním sandboxu pro AI zpracovávány výhradně pro účely vývoje, trénování a testování určitých systémů AI v sandboxu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky**. Předmětem je tedy opětovné použití zákonně získaných údajů pro vývoj systému AI ve veřejném zájmu. Bod 140 odůvodnění to formuluje takto. Nařízení má poskytovatelům a potenciálním poskytovatelům v sandboxu poskytnout právní základ pro použití osobních údajů shromážděných pro jiné účely, a to k vývoji určitých systémů AI ve veřejném zájmu. Platí to jen za určitých podmínek a v souladu s čl. 6 odst. 4 a čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/679 a s články 5, 6 a 10 nařízení (EU) 2018/1725.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 9, 59 ], "body_oduvodneni": [ 140 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povaha ustanovení a vztah ke GDPR (čl. 2 odst. 7)", "text": "Ustanovení je nutné číst ve spojení s čl. 2 odst. 7. Ten potvrzuje, že GDPR a související předpisy nejsou nařízením dotčeny, avšak výslovně **aniž jsou dotčeny čl. 10 odst. 5 a článek 59 tohoto nařízení.** Čl. 59 je tak zákonodárcem zamýšlenou výhradou z obecné zásady nedotčenosti. Tam, kde by přísné pojetí účelového omezení bránilo dalšímu zpracování, otevírá nařízení úzce vymezený prostor.", "kotvy": { "clanky": [ 2, 10, 59 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Povaha ustanovení a vztah ke GDPR (čl. 2 odst. 7)", "text": "Považuji za sporné, zda čl. 59 sám o sobě zakládá právní základ zpracování ve smyslu čl. 6 GDPR, nebo zda stanoví toliko podmínky, za nichž je další zpracování slučitelné s původním účelem. Přikláníme se k restriktivnímu čtení: čl. 59 nevytváří nový samostatný právní základ, nýbrž stanoví kumulativní podmínky, za nichž je další zpracování zákonně shromážděných údajů přípustné. Potřeba mít oporu v právu o ochraně osobních údajů tím není nahrazena. Pro tento výklad svědčí zejména odstavec 3 (viz níže). Doporučuji proto vycházet z toho, že čl. 59 sám o sobě zpracování nelegalizuje bez odpovídajícího základu podle práva o ochraně osobních údajů. Předmětem výkladové praxe však tato otázka teprve bude. K tomu je nutné upozornit na napětí mezi zněním článku a bodem 140 odůvodnění. Bod 140 výslovně uvádí, že nařízení má poskytovatelům v sandboxu „poskytnout právní základ\" pro další zpracování údajů shromážděných pro jiné účely. To by svědčilo spíš pro širší čtení. Toto napětí však změkčují tři prvky téhož bodu, totiž že uvedený základ je ukotven „v souladu s čl. 6 odst. 4 a čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/679\" (tedy uvnitř mechanismu slučitelnosti dalšího zpracování a podstatného veřejného zájmu, nikoli mimo něj), že nadále platí všechny ostatní povinnosti správců údajů a práva subjektů údajů a že nařízení výslovně nemá poskytovat právní základ ve smyslu čl. 22 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2016/679. Bod odůvodnění nemůže rozšířit jasné znění článku, a proto převáží text čl. 59 vykládaný systematicky s odstavcem 3, přičemž bod 140 zůstává vodítkem, které restriktivní čtení spíše upřesňuje než vyvrací.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 9, 22, 59 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Povaha ustanovení a vztah ke GDPR (čl. 2 odst. 7)", "text": "Připomínám, že titul je dvojnásobně zúžen. Účelově se omezuje jen na vývoj, trénování a testování v sandboxu (slovo „výhradně\" v odstavci 1), předmětově pak jen na systémy AI ve veřejném zájmu v oblastech vypočtených v odstavci 1 písm. a. Mimo tato dvě zúžení se ustanovení neuplatní.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Kumulativní podmínky dalšího zpracování (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 stanoví soubor podmínek, jež musí být splněny současně. Slovo „všechny\" znamená, že nesplnění kterékoli z nich vylučuje aplikaci celého režimu. Podmínky je proto třeba vykládat jako pojistky, nikoli jako pouhá doporučení.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Kumulativní podmínky dalšího zpracování (odst. 1)", "text": "Podmínka podle písmene a) váže zpracování na podstatný veřejný zájem v jedné z pěti taxativně vymezených oblastí: veřejná bezpečnost a veřejné zdraví. Vysoká úroveň ochrany životního prostředí a opatření v oblasti klimatu. Energetická udržitelnost; bezpečnost a odolnost dopravních systémů, kritické infrastruktury a sítí; a účinnost a kvalita veřejné správy a veřejných služeb. Výčet oblastí je uzavřený; mimo ně se titul neuplatní.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Kumulativní podmínky dalšího zpracování (odst. 1)", "text": "Podmínka podle písmene b) zakotvuje nezbytnost a subsidiaritu neosobních dat. Údaje jsou zpracovatelné, jen jsou-li nezbytné ke splnění požadavků kapitoly III oddílu 2, a to **pokud tyto požadavky nelze účinně splnit zpracováním anonymizovaných, syntetických nebo jiných neosobních údajů**. Osobní údaje tedy nastupují až tam, kde anonymizovaná či syntetická data nepostačují. Jde o výslovné promítnutí zásady minimalizace.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "II. Kumulativní podmínky dalšího zpracování (odst. 1)", "text": "Písmena c) až i) doplňují provozní záruky: účinné monitorovací mechanismy způsobilé identifikovat vznik vysokých rizik pro práva a svobody subjektů údajů (s odkazem na čl. 35 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 39 nařízení (EU) 2018/1725) a mechanismy okamžité reakce. Funkčně oddělené, izolované a chráněné prostředí přístupné jen oprávněným osobám; omezení sdílení a zákaz sdílet údaje vytvořené v sandboxu mimo něj. Pravidlo, že **žádné zpracování osobních údajů v rámci sandboxu nevede k opatřením nebo rozhodnutím ovlivňujícím subjekty údajů**. Vhodná technická a organizační opatření a výmaz po skončení účasti; uchování protokolů; a úplný popis postupu v technické dokumentaci podle přílohy IV. Pravidlo, že zpracování v sandboxu nevede k opatřením nebo rozhodnutím ovlivňujícím subjekty údajů, koresponduje s bodem 140 odůvodnění, podle něhož nařízení nemá poskytovat právní základ pro automatizované individuální rozhodování ve smyslu čl. 22 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2016/679.", "kotvy": { "clanky": [ 22, 35, 39 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "IV" ] } }, { "cislo": 9, "oddil": "II. Kumulativní podmínky dalšího zpracování (odst. 1)", "text": "Podmínka podle písmene j) zavádí transparentnost: shrnutí projektu, jeho cílů a očekávaných výsledků se zveřejní na stránkách příslušných orgánů. Tato povinnost se nevztahuje na citlivé operativní údaje týkající se činností donucovacích orgánů, orgánů ochrany hranic, imigračních nebo azylových orgánů. Výjimka z transparentnosti je tak kontextově omezena na nejcitlivější agendy.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Zvláštní režim vymáhání práva (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 upravuje zpracování pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů a výkonu trestů pod dozorem a v pravomoci donucovacích orgánů. Zdůrazňuji, že tento režim mírnější není. Vychází ze zvláštního unijního nebo vnitrostátního práva a **podléhá stejným kumulativním podmínkám, jež jsou uvedeny v odstavci 1.** Ve vymáhání práva tedy přistupuje požadavek zvláštního právního základu navíc k témuž souboru podmínek, nikoli místo nich.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Meze ustanovení a co jím není dotčeno (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 je pojistkou celého článku. Stanoví: **Odstavcem 1 není dotčeno právo Unie ani vnitrostátní právo, které vylučuje zpracování osobních údajů pro jiné účely než pro účely, které toto právo výslovně uvádí**, ani právo, které stanoví základ pro zpracování nezbytné pro vývoj, testování nebo trénování inovativních systémů AI. Mám za to, že toto ustanovení potvrzuje restriktivní čtení z bodu [3]: čl. 59 rozšiřuje prostor pro další zpracování jen tam, kde jej jiné právo neuzavírá. Zapovídá-li další zpracování zvláštní předpis, čl. 59 tento zákaz nepřelomí.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 59 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 2, 4, 6, 9, 10, 22, 35, 39, 57, 59 ], "body_oduvodneni": [ 140 ], "prilohy": [ "IV" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "60", "slug": "cl-60", "kapitola": "VI", "nazev": "Testování vysoce rizikových systémů AI v reálných podmínkách mimo regulační sandboxy pro AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-60", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 2 odst. 8 (výjimka pro výzkum, testování a vývoj, která nezahrnuje testování v reálných podmínkách)", "čl. 3 bod 57 (definice testování v reálných podmínkách)", "čl. 3 bod 53 (plán testování v reálných podmínkách)", "čl. 3 bod 58 (subjekt)", "čl. 5 (zákazy, jimiž není testování dotčeno)", "čl. 57 odst. 5 a čl. 58 odst. 4 (testování v reálných podmínkách v sandboxu)", "čl. 61 (informovaný souhlas)", "čl. 13 (informace zavádějícím subjektům a návod k použití)", "čl. 49 a čl. 71 (registrace v databázi EU)", "čl. 73 (oznamování závažných incidentů)", "čl. 75 (pravomoci dozoru nad trhem)", "čl. 98 odst. 2 (přezkumný postup)", "příloha III (vysoce rizikové systémy)", "příloha IX (informace k registraci)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Předmět a systematické zařazení, vztah k čl. 2 odst. 8", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Rozsah: vysoce rizikové systémy přílohy III a mez čl. 5", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Kumulativní podmínky testování (odst. 4)", "od_okrajoveho_cisla": 7 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Práva subjektů a zvratnost výstupu (odst. 4, 5)", "od_okrajoveho_cisla": 11 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Dozor, incidenty a odpovědnost (odst. 6 až 9)", "od_okrajoveho_cisla": 13 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Předmět a systematické zařazení, vztah k čl. 2 odst. 8", "text": "Čl. 60 upravuje druhý věcný nástroj: testování v reálných podmínkách mimo sandbox. Klíč k jeho systematickému zařazení leží v čl. 2 odst. 8. Ten z působnosti nařízení vyjímá **žádné činnosti výzkumu, testování či vývoje v oblasti systémů AI nebo modelů AI před jejich uvedením na trh nebo do provozu**, avšak vzápětí stanoví: **Uvedená výjimka nezahrnuje testování v reálných podmínkách.** Testování v reálných podmínkách proto pod nařízení spadá a řídí se buď čl. 57 (v sandboxu), nebo čl. 60 (mimo sandbox). Bod 141 odůvodnění k tomu vysvětluje, že v zájmu urychlení vývoje a uvádění vysoce rizikových systémů na trh je důležité, aby poskytovatelé mohli využít zvláštního režimu testování v reálných podmínkách i bez účasti v sandboxu.", "kotvy": { "clanky": [ 2, 57, 60 ], "body_oduvodneni": [ 141 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Předmět a systematické zařazení, vztah k čl. 2 odst. 8", "text": "Definiční základ leží v čl. 3 bodě 57. Testováním v reálných podmínkách je **dočasné testování systému AI pro jeho zamýšlený účel v reálných podmínkách mimo laboratoř nebo jinak simulované prostředí za účelem shromažďování spolehlivých a hodnověrných údajů**, u něhož nejsou naplněny podmínky uvedení na trh nebo do provozu, **jsou-li splněny všechny podmínky stanovené v článcích 57 nebo 60**. Definice sama odkazuje na čl. 57 a 60 jako na dva režimy téhož jevu.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 57 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Předmět a systematické zařazení, vztah k čl. 2 odst. 8", "text": "Rozhraní vůči dovolenému předtržnímu testování je prakticky významné. Laboratorní nebo jinak simulované testování zůstává mimo nařízení (čl. 2 odst. 8), kdežto testování v reálném prostředí pod ně spadá. Mám za to, že dělicí čárou je expozice skutečných osob a prostředí. Jakmile testování opustí simulaci a působí na reálné subjekty, uplatní se záruky čl. 60 a 61.", "kotvy": { "clanky": [ 2, 60 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Předmět a systematické zařazení, vztah k čl. 2 odst. 8", "text": "Plán testování v reálných podmínkách je podle čl. 3 bodu 53 **dokument, který popisuje cíle, metodiku, zeměpisnou oblast, populaci a časový rozsah, monitorování, organizaci a provádění testování v reálných podmínkách**. Podrobné prvky plánu upřesní Komise prováděcími akty přijímanými přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2 (odstavec 1). Zdůrazňuji, že zvláštní režim je odůvodněn právě tím, že reálné podmínky vystavují riziku skutečné osoby ještě před posouzením shody. Testování se proto dovoluje jen za hmotných a procesních záruk. Tuto úvahu nese bod 141 odůvodnění: s ohledem na možné důsledky testování pro jednotlivce má nařízení zavést vhodné a dostatečné záruky a podmínky.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 98 ], "body_oduvodneni": [ 141 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Rozsah: vysoce rizikové systémy přílohy III a mez čl. 5", "text": "Podle odstavců 1 a 2 lze testovat vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III, a to kdykoli před uvedením na trh nebo do provozu, samostatně nebo v partnerství se zavádějícími subjekty. Testování podle tohoto článku se tedy váže na systémy přílohy III; pro produktově vázané systémy přílohy I zůstává nedotčeno zvláštní právo Unie a vnitrostátní právo (odstavec 1 třetí pododstavec). Časové vazby na použitelnost vysoce rizikových systémů podle přílohy III posunulo nařízení (EU) 2026/1744 na 2. 12. 2027.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Rozsah: vysoce rizikové systémy přílohy III a mez čl. 5", "text": "Odstavec 1 výslovně zachovává **zákazy podle článku 5**. Zdůrazňuji, že testování v reálných podmínkách nelze použít k obcházení zákazů. Zakázaný postup zůstává zakázán i v testovacím režimu. Nedotčen zůstává rovněž etický přezkum vyžadovaný právem Unie nebo vnitrostátním právem (odstavec 3). Testovací režim tedy neposkytuje žádnou úlevu z hranice nepřijatelného rizika.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Kumulativní podmínky testování (odst. 4)", "text": "Odstavec 4 podmiňuje testování splněním souboru podmínek, jež musí být naplněny současně (písmena a až k). Nosnými jsou vypracování plánu testování a jeho předložení orgánu dozoru nad trhem (písm. a) a schválení testování i plánu tímto orgánem (písm. b).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Kumulativní podmínky testování (odst. 4)", "text": "U schválení nařízení zavádí podmíněnou fikci souhlasu. Podle písmene b) platí, že **pokud orgán dozoru nad trhem neposkytne odpověď do 30 dnů, testování v reálných podmínkách a plán zkoušek v reálných podmínkách se považují za schválené. Nestanoví-li vnitrostátní právo implicitní schválení, testování v reálných podmínkách nadále podléhá povolení**. Máme za to, že mlčení orgánu znamená schválení jen tam, kde vnitrostátní právo implicitní schválení připouští; jinak se uplatní režim výslovného povolení. Sporné bude, které členské státy fikci souhlasu zavedou, a poskytovatel proto musí vnitrostátní úpravu ověřit předem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Kumulativní podmínky testování (odst. 4)", "text": "Další podmínky zajišťují dohledatelnost a odpovědnostní ukotvení: registrace testování v databázi EU podle čl. 71 odst. 4 a čl. 49 s celounijním jedinečným identifikačním číslem, s výjimkami a zvláštním režimem pro citlivé oblasti vymáhání práva, migrace, azylu, ochrany hranic a biometriky (písm. c); usazení poskytovatele v Unii nebo jmenování právního zástupce v Unii (písm. d); a vhodné záruky při předávání údajů do třetích zemí (písm. e). K předávání do třetích zemí bod 141 odůvodnění dodává, že údaje shromážděné a zpracované pro testování v reálných podmínkách se do třetích zemí předávají jen tehdy, jsou-li zavedeny vhodné a použitelné záruky podle práva Unie.", "kotvy": { "clanky": [ 49, 71 ], "body_oduvodneni": [ 141 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Kumulativní podmínky testování (odst. 4)", "text": "Doba testování je podle písmene f) omezena. Testování **netrvá déle, než je nezbytné k dosažení jeho cílů, a v žádném případě ne déle než šest měsíců, přičemž tato doba může být prodloužena o dalších šest měsíců** po předchozím oznámení orgánu dozoru nad trhem. Doplňují ji ochrana zranitelných skupin (písm. g), povinné informování zavádějícího subjektu a dohoda o úlohách včetně předání návodu podle čl. 13 (písm. h) a účinný dohled osob s odpovídající kvalifikací a pravomocí (písm. j).", "kotvy": { "clanky": [ 13 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Práva subjektů a zvratnost výstupu (odst. 4, 5)", "text": "Ochrana dotčených osob stojí na informovaném souhlasu. Podle písmene i) udělují subjekty testování informovaný souhlas v souladu s čl. 61. Jediná úleva platí ve vymáhání práva, a to tehdy, kdy by **získání informovaného souhlasu testování systému AI bránilo**, avšak jen za podmínky, že testování nemá na subjekty žádný negativní dopad a jejich osobní údaje jsou po testu vymazány. Tato výjimka je úzká a je nutné ji vykládat restriktivně. Nejde o obecné oslabení standardu souhlasu, nýbrž o situačně vymezenou úlevu. Bod 141 odůvodnění tuto konstrukci potvrzuje: mezi zárukami uvádí požadavek informovaného souhlasu fyzických osob, s výjimkou vymáhání práva v případech, kdy by získání souhlasu bránilo testování systému AI.", "kotvy": { "clanky": [ 61 ], "body_oduvodneni": [ 141 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "IV. Práva subjektů a zvratnost výstupu (odst. 4, 5)", "text": "Dvě záruky tvoří jádro ochrany osob. Podle písmene k) musí platit, že **predikce, doporučení nebo rozhodnutí systému AI lze účinně zvrátit a nezohlednit.** Podle odstavce 5 může kterýkoli subjekt kdykoli odstoupit odvoláním svého informovaného souhlasu, **aniž by tím došel jakékoliv újmy a aniž by byl povinen poskytnout jakékoliv odůvodnění**, a může požádat o okamžitý a trvalý výmaz svých osobních údajů. Odvolání souhlasu se přitom nedotýká již provedených činností. Výstup testovaného systému tedy nesmí být nezvratný a účast musí být kdykoli ukončitelná. Shodně bod 141 odůvodnění požaduje dvojí záruku. Predikce, doporučení nebo rozhodnutí systému AI musí jít účinně zrušit a nezohlednit. A osobní údaje musí být chráněné a vymazané, odvolá-li subjekt svůj souhlas s účastí na testování.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 141 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "V. Dozor, incidenty a odpovědnost (odst. 6 až 9)", "text": "Odstavec 6 svěřuje orgánům dozoru nad trhem pravomoci podle čl. 75 (požadovat informace, provádět neohlášené kontroly na dálku i na místě a kontrolovat postup testování). Odstavec 7 stanoví, že závažné incidenty se oznamují podle čl. 73, s okamžitými zmírňujícími opatřeními nebo pozastavením testování a s následným postupem pro stažení systému z oběhu.", "kotvy": { "clanky": [ 73, 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "V. Dozor, incidenty a odpovědnost (odst. 6 až 9)", "text": "Odstavec 8 ukládá oznámit orgánu dozoru pozastavení nebo ukončení testování a jeho konečné výsledky. Odstavec 9 potvrzuje odpovědnost poskytovatele za škody způsobené v průběhu testování podle platného práva. Připomínám, že stejně jako u sandboxu (čl. 57 odst. 12) není odpovědnost za škodu testovacím režimem nijak omezena. Testování v reálných podmínkách snižuje regulační nejistotu, nikoli soukromoprávní odpovědnost.", "kotvy": { "clanky": [ 57 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Kdy testování pod nařízení spadá.** Vývoj a testování v laboratoři jsou z působnosti vyňaté podle čl. 2 odst. 8. Testování v reálných podmínkách vyňaté není a řídí se buď čl. 57 (uvnitř sandboxu), nebo čl. 60 (mimo něj).\n\n**2. Šestiměsíční strop.** Testování běží pátý měsíc a poskytovatel potřebuje víc dat. Může prodloužit o dalších šest měsíců, ale musí to předem oznámit orgánu dozoru nad trhem. Bez oznámení prodloužení neplatí.\n\n**3. Zvratitelnost výstupu (písm. k).** Systém pro předvýběr uchazečů testovaný v reálném náboru musí být nastavený tak, aby šlo jeho doporučení účinně zvrátit a nezohlednit. Testování, ve kterém výstup fakticky rozhoduje, podmínku nesplňuje.", "praxe": "**Testování mimo sandbox má vlastní plán a vlastní registraci.** Není to jen „zkušební provoz\", je to samostatný právní režim s podmínkami v odstavci 4.\n\n**Informovaný souhlas je pravidlem** (čl. 61). Jediná úleva je ve vymáhání práva, a to jen když testování nemá na subjekty negativní dopad a jejich údaje se po testu vymažou.\n\n**Subjekt může kdykoli odstoupit** bez újmy a bez odůvodnění a požádat o okamžitý a trvalý výmaz svých údajů (odst. 5).", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Kdy je zvrácení výstupu „účinné\" (písm. k).** Formální možnost výstup přepsat nestačí, ale hranice mezi formální a účinnou možností není určená.\n\n**2. Co je „negativní dopad\" u výjimky ve vymáhání práva.** Podmínka je klíčová, měřítko chybí.\n\n**3. Vztah šestiměsíční lhůty k iterativnímu vývoji.** U systémů, které se během testování mění, není zřejmé, jestli změna zakládá nové testování s novou lhůtou.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 5, 13, 49, 57, 58, 60, 61, 71, 73, 75, 98 ], "body_oduvodneni": [ 141 ], "prilohy": [ "I", "III", "IX" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Testování v reálných podmínkách nově výslovně i u systémů podle přílohy I oddílu A." }, { "typ": "clanek", "cislo": "60a", "slug": "cl-60a", "kapitola": "VI", "nazev": "Testování vysoce rizikových systémů AI, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I oddíle B, v reálných podmínkách mimo regulační sandboxy pro AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-60a", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 2 odst. 2 (omezená použitelnost na produktově vázané systémy)", "čl. 6 odst. 1 a příloha I oddíl B", "čl. 8 až 15 (požadavky)", "čl. 60 (testování mimo sandbox obecně)", "čl. 61 (informovaný souhlas)", "čl. 76 (dohled orgánů dozoru)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Proč vznikl samostatný režim", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Rámce pro testování a co v nich musí být", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Vztah k sektorovým předpisům", "od_okrajoveho_cisla": 7 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Proč vznikl samostatný režim", "text": "Čl. 60 upravuje testování v reálných podmínkách obecně, ale u produktů z přílohy I oddílu B, tedy u letadel, vozidel, drážních zařízení a podobné infrastruktury, naráží na to, že vlastní sektorový režim už testování upravuje a má vlastní orgány. Čl. 60a je pro tyhle produkty samostatná kolej.", "kotvy": { "clanky": [ 60 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Proč vznikl samostatný režim", "text": "Členské státy testování povolit **mohou**, nikoli musí. Rozhodnou-li se pro to, přijmou samostatně nebo společně **rámce pro testování v reálných podmínkách** a oznámí je Komisi ještě před zavedením. Účelem testování je posoudit a ověřit soulad systému s požadavky čl. 8 až 15.", "kotvy": { "clanky": [ 8 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Proč vznikl samostatný režim", "text": "Pro poskytovatele to znamená, že dostupnost téhle cesty **není v celé Unii stejná**. Kde stát rámec nepřijal, testovat podle čl. 60a nelze a zbývá jen sandbox nebo obecný čl. 60.", "kotvy": { "clanky": [ 60 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Rámce pro testování a co v nich musí být", "text": "Odstavec 5 dává rámcům povinný obsah. Součástí musí být **povinný plán testování** dohodnutý s příslušným vnitrostátním nebo relevantním sektorovým orgánem, účinné mechanismy řízení a odpovědnosti a zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Rámce pro testování a co v nich musí být", "text": "Rámec musí dále zajistit soulad s vyjmenovanými částmi čl. 60, konkrétně s odst. 2, 3, odst. 4 písm. d) až j) a odst. 5 až 9. Odkazy na orgány dozoru nad trhem se v nich čtou jako odkazy na příslušný vnitrostátní nebo sektorový orgán. Prakticky tím do režimu čl. 60a padá i informovaný souhlas, dohled a povinnost testování ukončit.", "kotvy": { "clanky": [ 60 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Rámce pro testování a co v nich musí být", "text": "Odstavec 4 řeší věc, která se v jiných ustanoveních nevyskytuje: státy mají zajistit, aby orgány spravující **fyzickou veřejnou infrastrukturu** spolupracovaly a odstraňovaly praktické překážky přístupu k ní. Bez toho by testování dopravních a energetických systémů v reálných podmínkách nebylo proveditelné.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Vztah k sektorovým předpisům", "text": "Odstavec 6 stanoví dvojí vazbu, a je namístě ji číst v pořadí. Testování musí být v souladu s harmonizačními předpisy z přílohy I oddílu B. Zároveň ale platí, že žádným požadavkem těch předpisů **není dotčeno uplatňování čl. 60a v míře nezbytné k umožnění testování**. Sektorový režim tedy nemůže testování podle tohoto článku znemožnit.", "kotvy": { "clanky": [ 60 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Vztah k sektorovým předpisům", "text": "Oznámením rámce Komisi nejsou dotčeny její pravomoci podle sektorových předpisů. Komise tedy rámec neschvaluje; jen se o něm dozví dřív, než se zavede.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "otevrene_otazky": "**1. Kolik států rámec přijme.** Ustanovení je fakultativní a jeho praktický dosah závisí výhradně na tom, jestli stát rámec vytvoří. Do té doby je to prázdná kolej.\n\n**2. Kdo je „relevantní orgán\".** Text střídá „příslušný vnitrostátní orgán\" a „relevantní orgán podle harmonizačních předpisů\", aniž by druhý pojem vymezil. U produktů s více sektorovými režimy může být sporné, se kterým se plán testování sjednává.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 2, 6, 8, 60, 61, 76 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Zcela nový článek: testování v reálných podmínkách u systémů spadajících pod přílohu I oddíl B." }, { "typ": "clanek", "cislo": "61", "slug": "cl-61", "kapitola": "VI", "nazev": "Informovaný souhlas s účastí na testování v reálných podmínkách mimo regulační sandboxy pro AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-61", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 60 (testování v reálných podmínkách mimo sandbox)", "čl. 3 bod 59 (definice informovaného souhlasu)", "čl. 3 bod 58 (subjekt)", "čl. 60 odst. 4 písm. i (výjimka ve vymáhání práva)", "čl. 60 odst. 5 (odstoupení od testování)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povaha souhlasu a jeho odlišení od souhlasu podle GDPR", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Obsah poučení a forma (odst. 1 a 2)", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povaha souhlasu a jeho odlišení od souhlasu podle GDPR", "text": "Čl. 61 doplňuje čl. 60 o hmotný standard informovaného souhlasu. Podle čl. 3 bodu 59 je informovaným souhlasem **svobodný, konkrétní, jednoznačný a dobrovolný projev vůle subjektu účastnit se konkrétního testování v reálných podmínkách poté, co byl informován o všech aspektech testování, které jsou relevantní pro rozhodnutí subjektu účastnit se**. Subjektem je podle bodu 58 fyzická osoba, která se testování v reálných podmínkách účastní.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 60, 61 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povaha souhlasu a jeho odlišení od souhlasu podle GDPR", "text": "Zdůrazňuji, že tento souhlas je souhlasem s účastí na testování, nikoli bez dalšího souhlasem se zpracováním osobních údajů podle čl. 6 nebo čl. 9 GDPR. Jde o dva souhlasy s odlišným předmětem; splnění čl. 61 nezbavuje povinnosti mít pro případné zpracování osobních údajů právní základ podle práva o ochraně osobních údajů. Toto rozlišení má praktický dopad: samotný podpis souhlasu s účastí nelegitimuje zpracování, je-li ho třeba. Toto rozlišení výslovně potvrzuje bod 141 odůvodnění. Souhlas s účastí na testování podle tohoto nařízení je něco jiného než souhlas se zpracováním osobních údajů podle práva o ochraně údajů. Ten druhý zůstává nedotčený.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 9, 61 ], "body_oduvodneni": [ 141 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Povaha souhlasu a jeho odlišení od souhlasu podle GDPR", "text": "Souhlas podle čl. 61 je obligatorní a jediná úleva je zakotvena mimo tento článek, v čl. 60 odst. 4 písm. i pro vymáhání práva. Podle našeho názoru umístění výjimky do čl. 60, nikoli do čl. 61, zdůrazňuje, že jde o úzkou situační výjimku, nikoli o obecné oslabení standardu souhlasu; čl. 61 sám žádnou výjimku neobsahuje. I zde platí, že jedinou výjimku (vymáhání práva, kdy by souhlas bránil testování) předjímá bod 141 odůvodnění, a to jako úzkou výjimku, nikoli jako obecné oslabení požadavku souhlasu.", "kotvy": { "clanky": [ 60, 61 ], "body_oduvodneni": [ 141 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Obsah poučení a forma (odst. 1 a 2)", "text": "Odstavec 1 vyžaduje souhlas udělený před účastí a poté, co subjekt obdrží stručné, jasné, relevantní a srozumitelné informace o pěti okruzích: povaze a cílech testování a možných obtížích (písm. a), podmínkách a předpokládané době trvání účasti (písm. b), právech a zárukách (písm. c), opatřeních k žádostem o zrušení nebo nezohlednění výstupu systému (písm. d) a o celounijním identifikačním čísle testování a kontaktních údajích (písm. e). Standard poučení je tedy obsahově vymezen a orientován na srozumitelnost pro laika.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Obsah poučení a forma (odst. 1 a 2)", "text": "Mezi zaručenými právy je nosné právo na odstoupení. Podle písmene c) je subjekt poučen zejména o právu **kdykoliv od testování v reálných podmínkách odstoupit, aniž by jim z toho plynula jakákoliv újma a aniž by byly povinny poskytnout jakékoliv odůvodnění**. Toto právo koresponduje s odstoupením podle čl. 60 odst. 5 a je tak zakotveno dvojmo, v poučení i v samostatné procesní záruce.", "kotvy": { "clanky": [ 60 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Obsah poučení a forma (odst. 1 a 2)", "text": "Odstavec 2 upravuje formu: **Informovaný souhlas je datován a zdokumentován a jeho kopie je poskytnuta subjektům testování nebo jejich právnímu zástupci.** Mám za to, že požadavky na formu jsou důkazní povahy. Bez datovaného a zdokumentovaného souhlasu s předanou kopií nebude poskytovatel schopen splnění povinnosti prokázat, což jde k jeho tíži.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 6, 9, 60, 61 ], "body_oduvodneni": [ 141 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "62", "slug": "cl-62", "kapitola": "VI", "nazev": "Opatření pro poskytovatele a zavádějící subjekty, zejména malé a střední podniky, včetně podniků začínajících", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-62", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 1 odst. 2 písm. g (pilíř podpory inovací se zaměřením na malé a střední podniky)", "čl. 57 a čl. 58 (regulační sandboxy a přednostní přístup)", "čl. 43 (posuzování shody a poplatky)", "čl. 3 bod 47 (úřad pro AI)", "čl. 63 (další úleva pro mikropodniky)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Opatření členských států (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Snížení poplatků za posuzování shody (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Opatření úřadu pro AI (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 5 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Opatření členských států (odst. 1)", "text": "Čl. 62 soustřeďuje cílená podpůrná opatření pro poskytovatele a zavádějící subjekty z řad malých a středních podniků a začínajících podniků a naplňuje pilíř podle čl. 1 odst. 2 písm. g na institucionální úrovni. Odstavec 1 ukládá členským státům čtyři opatření.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 62 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Opatření členských států (odst. 1)", "text": "Prvním je přednostní přístup k sandboxům. Členské státy **poskytují přednostní přístup k regulačním sandboxům pro AI malým a středním podnikům, které mají sídlo nebo pobočku v Unii, včetně podniků začínajících, a to v rozsahu, v jakém splňují kritéria a podmínky způsobilosti a výběru.** Nařízení však vzápětí upřesňuje, že přednostní přístup **nebrání jiným malým a středním podnikům** v přístupu, pokud rovněž splňují podmínky. Zdůrazňuji, že přednost tedy není výlučností. Jde o zvýhodnění v pořadí, nikoli o uzavření sandboxu ostatním. Tuto rovnováhu potvrzuje bod 143 odůvodnění: členské státy mají malým a středním podnikům se sídlem nebo pobočkou v Unii poskytnout přednostní přístup k sandboxům, aniž by tím bránily jiným poskytovatelům a potenciálním poskytovatelům v přístupu za týchž podmínek a kritérií.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 143 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Opatření členských států (odst. 1)", "text": "Zbývající opatření směřují k informovanosti a zapojení: činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a odbornou přípravu přizpůsobené potřebám menších subjektů (písm. b), využití nebo zřízení vyhrazených komunikačních kanálů pro poradenství a dotazy k provádění nařízení (písm. c) a usnadnění účasti menších subjektů na procesu normalizace (písm. d). Bod 143 odůvodnění tato opatření rozvádí: členské státy mají vyvíjet iniciativy zaměřené na tyto provozovatele (zvyšování povědomí a informační komunikace), využít stávající a případně zřídit nové specializované komunikační kanály pro poradenství a dotazy k provádění nařízení a usnadňovat účast menších subjektů na normalizaci.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 143 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Snížení poplatků za posuzování shody (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 zavádí hmotnou finanční úlevu. Při stanovování poplatků za posuzování shody podle čl. 43 se zohledňují zvláštní zájmy a potřeby menších poskytovatelů, přičemž tyto poplatky **se snižují úměrně jejich velikosti, velikosti trhu a dalším příslušným ukazatelům.** Zdůrazňuji, že jde o úlevu proporcionální, nikoli o osvobození. Menší poskytovatel platí méně, nikoli nic, a míra snížení se odvíjí od objektivních ukazatelů. Oporu má tato úleva v bodě 143 odůvodnění, podle něhož mají poskytovatelé při stanovování poplatků za posouzení shody oznámenými subjekty zohlednit zvláštní zájmy a potřeby menších poskytovatelů a Komise má náklady na certifikaci a dodržování předpisů pravidelně posuzovat a spolupracovat s členskými státy na jejich snižování.", "kotvy": { "clanky": [ 43 ], "body_oduvodneni": [ 143 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "III. Opatření úřadu pro AI (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 ukládá souběžná opatření úřadu pro AI (jímž je podle čl. 3 bodu 47 úloha Komise): poskytování standardizovaných šablon, provoz jednotné informační platformy se snadno použitelnými informacemi pro všechny hospodářské subjekty, vhodné komunikační kampaně a podporu sbližování osvědčených postupů při zadávacím řízení. Tato opatření mají snížit informační a administrativní zátěž zejména u subjektů bez rozsáhlého právního a správního zázemí a doplňují úlevy poskytované na úrovni členských států. Bod 143 odůvodnění tato souběžná opatření předjímá (standardizované šablony na žádost rady, jednotná informační platforma, komunikační kampaně, sbližování osvědčených postupů při zadávání veřejných zakázek) a nadto upřesňuje, že k těmto podpůrným opatřením mají mít přístup i střední podniky, které donedávna splňovaly kritéria pro malé podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES, neboť tyto nové střední podniky mohou postrádat právní zdroje a odbornou přípravu k porozumění nařízení a jeho dodržování.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [ 143 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 1, 3, 43, 57, 58, 62, 63 ], "body_oduvodneni": [ 143 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "63", "slug": "cl-63", "kapitola": "VI", "nazev": "Výjimky pro specifické provozovatele", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-63", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 17 (systém řízení kvality)", "čl. 9 až 15 (požadavky na vysoce rizikové systémy AI)", "čl. 72 (monitorování po uvedení na trh)", "čl. 73 (oznamování závažných incidentů)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "doporučení Komise 2003/361/ES (definice mikropodniku a malých a středních podniků)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Zjednodušený režim řízení kvality pro mikropodniky (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Meze úlevy (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 3 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Zjednodušený režim řízení kvality pro mikropodniky (odst. 1)", "text": "Čl. 63 uzavírá kapitolu úzkou úlevou pro nejmenší provozovatele. Úlevu je nutné číst restriktivně, neboť je trojnásobně zúžena. Zúžena je subjektově (jen mikropodniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES, a to jen tehdy, nemají-li partnerské nebo propojené podniky), předmětově (jen systém řízení kvality podle čl. 17) a intenzitou (jen „některé prvky\" a jen „zjednodušeným způsobem\"). Konkrétní prvky, které lze plnit zjednodušeně, upřesní pokyny Komise, aniž by tím byla dotčena úroveň ochrany. Bod 146 odůvodnění tuto úlevu odůvodňuje velmi malou velikostí některých provozovatelů a proporcionalitou nákladů na inovace: mikropodnikům se umožňuje splnit jednu z nejnákladnějších povinností, totiž zavedení systému řízení kvality, zjednodušeným způsobem, který sníží administrativní zátěž a náklady, aniž by tím byla dotčena úroveň ochrany a potřeba splňovat požadavky na vysoce rizikové systémy AI.", "kotvy": { "clanky": [ 17, 63 ], "body_oduvodneni": [ 146 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Zjednodušený režim řízení kvality pro mikropodniky (odst. 1)", "text": "Podmínka absence partnerských a propojených podniků odkazuje na doporučení 2003/361/ES. Zdůrazňuji, že tím úleva míří na skutečně samostatné mikropodniky, nikoli na malé složky větších uskupení, které by kritérium velikosti splnily jen formálně. Kdo je kapitálově nebo personálně propojen do většího celku, se úlevy nedovolá.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Meze úlevy (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 vymezuje meze výslovně a je klíčem k celému článku. Úlevu **nelze vykládat tak, že tyto provozovatele osvobozuje od plnění jakýchkoli jiných požadavků a povinností stanovených v tomto nařízení**, a to včetně požadavků podle čl. 9 až 15 a povinností podle čl. 72 a 73. Jde tedy o administrativní úlevu u dokumentace systému řízení kvality. Není to hmotné oslabení požadavků na vysoce rizikové systémy AI, tedy řízení rizik, správy dat, technické dokumentace, vedení záznamů, transparentnosti, lidského dohledu, přesnosti a kybernetické bezpečnosti. A není to ani úleva z monitorování po uvedení na trh (čl. 72) a oznamování závažných incidentů (čl. 73). Úlevu proto vykládáme restriktivně: mírní formu, nikoli podstatu. Tuto mez potvrzuje i bod 146 odůvodnění, který zjednodušené plnění výslovně podmiňuje tím, že jím není dotčena úroveň ochrany ani potřeba splňovat požadavky na vysoce rizikové systémy AI.", "kotvy": { "clanky": [ 9, 72, 73 ], "body_oduvodneni": [ 146 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 9, 17, 63, 72, 73 ], "body_oduvodneni": [ 146 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Zjednodušený režim systému řízení jakosti pro malé a střední podniky bez partnerských a propojených podniků." }, { "typ": "clanek", "cislo": "64", "slug": "cl-64", "kapitola": "VII", "nazev": "Úřad pro AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-64", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 47 (definice úřadu pro AI)", "čl. 65 odst. 2 a 8 (postavení úřadu ve vztahu k radě a sekretariát)", "čl. 66 (úkoly rady)", "čl. 68 a 69 (vědecká komise podporující úřad)", "kapitola V (obecné modely AI)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Úřad pro AI jako funkce Komise", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Součinnost členských států a postavení v systematice správy", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Úřad pro AI jako funkce Komise", "text": "Čl. 64 je krátký a jeho normativní obsah je nutné číst společně s definicí v čl. 3 bodě 47. Podle této definice se úřadem pro AI rozumí **úloha Komise přispívat k zavádění a monitorování systémů AI a obecných modelů AI a k dohledu nad nimi**, přičemž **odkazy na úřad pro AI v tomto nařízení se považují za odkazy na Komisi**. Úřad pro AI tedy není samostatnou agenturou s vlastní právní subjektivitou, nýbrž vnitřní funkcí Komise. Tento výklad má praktický důsledek: akty a stanoviska úřadu jsou z hlediska nařízení akty Komise a nezakládají samostatnou vrstvu odpovědnosti oddělenou od Komise.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 64 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Úřad pro AI jako funkce Komise", "text": "Odstavec 1 vymezuje účel úřadu jako budování kapacity. Komise skrze úřad rozvíjí odborné znalosti a schopnosti Unie v oblasti umělé inteligence. Úřad je nástrojem, jímž se na unijní úrovni soustřeďuje technická a regulatorní odbornost. Zdůrazňuji, že hmotné pravomoci úřadu čl. 64 sám nezakládá; ty vyplývají z dalších ustanovení, zejména z kapitoly V u obecných modelů AI a z úkolů, které úřad plní ve vztahu k radě a k vědecké komisi. Bod 148 odůvodnění připomíná, že úřad pro AI byl zřízen rozhodnutím Komise a má rozvíjet odborné znalosti a schopnosti Unie a přispívat k provádění práva Unie v oblasti AI. Rozvoj těchto znalostí má využívat i stávající zdroje a synergie, například se společným podnikem EuroHPC a se zkušebními a experimentálními zařízeními pro AI v rámci programu Digitální Evropa. To, že úřad vznikl rozhodnutím Komise, je slučitelné s jeho pojetím jako vnitřní funkce Komise, nikoli samostatné agentury.", "kotvy": { "clanky": [ 64 ], "body_oduvodneni": [ 148 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Úřad pro AI jako funkce Komise", "text": "Postavení úřadu jako funkce Komise má vykladačskou váhu i tam, kde nařízení rozděluje role mezi úřad pro AI a příslušné vnitrostátní orgány. Tam, kde je adresátem činnosti úřad pro AI, jde o působnost unijní (Komise). Tam, kde jsou adresátem příslušné vnitrostátní orgány, jde o působnost členských států. Toto rozhraní je klíčové pro určení, kdo v konkrétní věci jedná a nese odpovědnost.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Součinnost členských států a postavení v systematice správy", "text": "Odstavec 2 ukládá členským státům povinnost usnadnit plnění úkolů svěřených úřadu pro AI. Jde o zvláštní projev zásady loajální spolupráce: členské státy mají napomáhat úřadu tam, kde nařízení jeho úkoly vymezuje, nikoli mu ukládat vlastní pokyny. Povinnost je formulována obecně a její obsah se naplňuje konkrétními úkoly úřadu v jednotlivých ustanoveních nařízení. Bod 148 odůvodnění tuto součinnost spojuje s cílem podpořit rozvoj odborných znalostí a schopností Unie a posílit fungování jednotného digitálního trhu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 148 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Součinnost členských států a postavení v systematice správy", "text": "V systematice správy je úřad pro AI unijním uzlem. Ve vztahu k Evropské radě pro umělou inteligenci je úřad na jejích zasedáních přítomen bez hlasovacího práva a poskytuje jí sekretariát (čl. 65 odst. 2 a 8). Ve vztahu k vědecké komisi nezávislých odborníků je úřad příjemcem její poradenské a podpůrné činnosti (čl. 68 a 69). Mám za to, že právě soustředění těchto podpůrných vazeb do jediné funkce Komise má zajistit jednotu unijního výkladu a koordinace nařízení.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 65, 68 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 64, 65, 66, 68 ], "body_oduvodneni": [ 148 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Nový odst. 3: úřadu pro AI mají být přiděleny odpovídající zdroje k prosazování nařízení." }, { "typ": "clanek", "cislo": "65", "slug": "cl-65", "kapitola": "VII", "nazev": "Zřízení a struktura Evropské rady pro umělou inteligenci", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-65", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 64 (úřad pro AI)", "čl. 66 (úkoly rady)", "čl. 67 (poradní fórum jako pozorovatel v podskupinách)", "čl. 70 (příslušné vnitrostátní orgány)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020 (dozor nad trhem, čl. 30 pro skupinu ADCO)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Zřízení a povaha rady", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Zástupci členských států a jejich mandát", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Podskupiny, jednací řád a fungování", "od_okrajoveho_cisla": 7 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Zřízení a povaha rady", "text": "Odstavec 1 zřizuje **Evropskou radu pro umělou inteligenci** (dále jen „rada\"). Rada je stálým orgánem mezivládní koordinace, nikoli agenturou ani dozorovým orgánem. Její úkoly jsou poradní a napomáhající (čl. 66). Rada představuje na unijní úrovni protějšek příslušných vnitrostátních orgánů, jimž má napomáhat k jednotnému a účinnému uplatňování nařízení. Bod 149 odůvodnění k tomu uvádí, že rada se zřizuje v zájmu hladkého, účinného a harmonizovaného provádění nařízení a že má odrážet různé zájmy ekosystému AI. Její těžiště je proto koordinační a poradní, což odpovídá výčtu úkolů v čl. 66.", "kotvy": { "clanky": [ 66 ], "body_oduvodneni": [ 149 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Zřízení a povaha rady", "text": "Podle odstavce 2 platí, že **členy rady jsou zástupci členských států, za každý členský stát vždy jeden**. Složení je tedy mezivládní; váhu má rovné zastoupení států, nikoli zastoupení odborných skupin, které je vyhrazeno poradnímu fóru (čl. 67). Evropský inspektor ochrany údajů je do rady zapojen jako pozorovatel a úřad pro AI je na zasedáních přítomen, avšak neúčastní se hlasování. Toto rozvržení odděluje rozhodovací jádro rady (zástupci států) od unijní a dozorové vrstvy (úřad pro AI, evropský inspektor ochrany údajů), která má přístup k jednání, ale nehlasuje.", "kotvy": { "clanky": [ 67 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Zřízení a povaha rady", "text": "Rada může v jednotlivých případech přizvat na zasedání další vnitrostátní a unijní orgány, subjekty nebo odborníky, jsou-li pro ně projednávané otázky relevantní. Jde o pružný nástroj ad hoc účasti, který nemění mezivládní povahu členství.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Zástupci členských států a jejich mandát", "text": "Podle odstavce 3 jmenuje členský stát svého zástupce na dobu tří let, kterou lze jednou prodloužit. Odstavec 4 klade na zástupce tři požadavky: - mít ve svém členském státě příslušné kompetence a pravomoci umožňující aktivní účast na úkolech rady; - být určeni jako jediné kontaktní osoby pro radu; - mít pravomoc usnadňovat jednotnost a koordinaci mezi příslušnými vnitrostátními orgány ve svém státě. Zástupce v radě tedy není pouhým vyslancem, nýbrž koordinačním uzlem, jenž propojuje unijní úroveň s vnitrostátními orgány podle čl. 70. Bod 149 odůvodnění ponechává členským státům při jmenování zástupců flexibilitu: zástupci mohou být jakékoli osoby patřící k veřejným subjektům, mají-li příslušné kompetence a pravomoci k usnadnění koordinace na vnitrostátní úrovni. Nařízení tedy neurčuje konkrétní úřad, z něhož má zástupce pocházet, nýbrž váže jmenování na materiální schopnost plnit koordinační roli.", "kotvy": { "clanky": [ 70 ], "body_oduvodneni": [ 149 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Zástupci členských států a jejich mandát", "text": "Zdůrazňuji provázanost odstavce 4 s čl. 70. Aby zástupce mohl plnit koordinační roli, musí mít ve svém státě reálnou pravomoc sbližovat postup oznamujícího orgánu a orgánu dozoru nad trhem. Tam, kde členský stát určí více příslušných orgánů, je právě zástupce v radě osobou odpovědnou za jejich jednotné vystupování navenek.", "kotvy": { "clanky": [ 70 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Zástupci členských států a jejich mandát", "text": "Podle odstavce 5 přijmou zástupci členských států dvoutřetinovou většinou jednací řád rady, který zejména stanoví postupy pro výběr a mandát předsedy, pravidla hlasování a organizaci činnosti rady a jejích podskupin. Rada si tedy vnitřní procesní pravidla stanoví sama; nařízení upravuje jen rámec.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Podskupiny, jednací řád a fungování", "text": "Odstavec 6 ukládá radě zřídit **dvě stálé podskupiny**, které poskytují platformu pro spolupráci a výměnu mezi orgány dozoru nad trhem a oznamujícími orgány. Stálá podskupina pro dozor nad trhem má podle textu ustanovení působit jako skupina pro správní spolupráci (ADCO) pro toto nařízení ve smyslu článku 30 nařízení (EU) 2019/1020. Rada se tím napojuje na strukturu spolupráce dozorových orgánů, která v právu Unie už existuje. Rada může podle potřeby zřizovat i další stálé nebo dočasné podskupiny; do nich mohou být jako pozorovatelé přizváni zástupci poradního fóra. Bod 149 odůvodnění k tomu dodává úkol pro Komisi. Má činnost stálé podskupiny pro dozor nad trhem podporovat hodnocením trhu nebo studiemi podle článku 33 nařízení (EU) 2019/1020. Cílem je hlavně určit ty části nařízení, které vyžadují zvláštní a naléhavou koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 149 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Podskupiny, jednací řád a fungování", "text": "Odstavce 7 a 8 doplňují záruky fungování. Rada je organizována a provozována tak, aby byla zaručena objektivita a nestrannost jejích činností. Radě předsedá jeden ze zástupců členských států, kdežto úřad pro AI radě poskytuje sekretariát, na žádost předsedy svolává zasedání a připravuje pořad jednání. Poznamenávám, že tímto uspořádáním se rozdělují dvě funkce: politické vedení rady náleží zástupci členského státu, kdežto administrativní a odborné zázemí zajišťuje úřad pro AI (Komise). Toto oddělení posiluje samostatnost rady vůči Komisi při zachování jednotného servisního zázemí.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 30, 64, 65, 66, 67, 70 ], "body_oduvodneni": [ 149 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "66", "slug": "cl-66", "kapitola": "VII", "nazev": "Úkoly rady", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-66", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 65 (zřízení a struktura rady)", "čl. 5 (možná revize zákazů)", "čl. 7 (změny přílohy III)", "čl. 46 (odchylka od posuzování shody)", "čl. 57, 59 a 60 (sandboxy a testování v reálných podmínkách)", "čl. 71 (databáze EU)", "čl. 73 (oznamování závažných incidentů)", "čl. 74 odst. 11 (společné činnosti orgánů dozoru)", "čl. 112 (hodnocení a přezkum)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povaha a rozsah úkolů rady", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Hlavní okruhy úkolů", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Postavení rady v systému správy", "od_okrajoveho_cisla": 7 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povaha a rozsah úkolů rady", "text": "Návětí čl. 66 vymezuje povahu rady: **rada poskytuje poradenství a je nápomocna Komisi a členským státům s cílem usnadnit jednotné a účinné uplatňování tohoto nařízení**. Rada tedy nemá vlastní rozhodovací ani vynucovací pravomoc. Její nástroje jsou poradenství, stanoviska, doporučení a koordinace. Prosazování nařízení zůstává na orgánech dozoru nad trhem a na Komisi (kapitola IX), nikoli na radě. Bod 149 odůvodnění potvrzuje, že rada odpovídá za řadu poradenských úkolů, včetně vydávání stanovisek, doporučení, rad nebo příspěvků k pokynům, mimo jiné v otázkách prosazování, technických specifikací a stávajících norem.", "kotvy": { "clanky": [ 66 ], "body_oduvodneni": [ 149 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povaha a rozsah úkolů rady", "text": "Výčet úkolů v písmenech a) až o) je demonstrativní. Nasvědčuje tomu formulace „za tímto účelem může rada zejména\". Rada tedy může plnit i další úkoly směřující k jednotnému a účinnému uplatňování nařízení, jsou-li s tímto cílem v souladu. Výčet je proto orientační mapou činnosti rady, nikoli uzavřeným katalogem pravomocí.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Hlavní okruhy úkolů", "text": "První okruh je koordinační. Podle písmene a) rada přispívá ke koordinaci mezi příslušnými vnitrostátními orgány a s jejich souhlasem podporuje společné činnosti orgánů dozoru nad trhem uvedené v čl. 74 odst. 11. Písmeno b) doplňuje sdílení technických a regulačních znalostí a osvědčených postupů, písmeno d) harmonizaci správní praxe, mimo jiné v souvislosti s odchylkou od postupů posuzování shody (čl. 46) a s fungováním regulačních sandboxů a testování v reálných podmínkách (čl. 57, 59 a 60).", "kotvy": { "clanky": [ 46, 57, 74 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Hlavní okruhy úkolů", "text": "Druhý okruh je poradní a stanoviskový. Podle písmene c) rada poskytuje poradenství k provádění nařízení, zejména k prosazování pravidel o obecných modelech AI. Podle písmene e) rada na žádost Komise nebo z vlastního podnětu vydává doporučení a písemná stanoviska, a to i k uplatňování kodexů chování a pokynů Komise, k hodnocení a přezkumu nařízení podle čl. 112 (včetně fungování databáze EU podle čl. 71), a k možné potřebě změny přílohy III podle čl. 7 a případné revize čl. 5. Rada je tak zapojena do dynamického vývoje nařízení, aniž sama akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty přijímá.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 7, 71, 112 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Hlavní okruhy úkolů", "text": "Třetí okruh je podpůrný a osvětový. Podle písmene f) rada napomáhá Komisi při podpoře gramotnosti v oblasti AI a zvyšování povědomí veřejnosti, podle písmene g) usnadňuje rozvoj společných kritérií a společný výklad pojmů nařízení a přispívá k vypracování referenčních hodnot. Písmena h) až m) směřují ke spolupráci s dalšími orgány Unie, s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi a k rozvoji odborných kapacit příslušných vnitrostátních orgánů.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Hlavní okruhy úkolů", "text": "Zvláštní okruh se týká obecných modelů AI. Podle písmene n) rada poskytuje Komisi stanoviska ke kvalifikovaným výstrahám ohledně obecných modelů AI a podle písmene o) přijímá stanoviska členských států k takovým výstrahám i k vnitrostátním zkušenostem s monitorováním a prosazováním systémů AI. Tento okruh propojuje radu s režimem obecných modelů podle kapitoly V a s podpůrnou činností vědecké komise (čl. 68).", "kotvy": { "clanky": [ 68 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Postavení rady v systému správy", "text": "Souhrnně je rada těžištěm horizontální koordinace mezi Komisí (úřadem pro AI) a členskými státy. Mám za to, že vymezení jejích úkolů jako poradních a napomáhajících je záměrné a určuje meze jejího působení. Rada usměrňuje výklad a praxi. Nenahrazuje ale ani dozorové orgány, ani Komisi tam, kde nařízení svěřuje rozhodovací nebo vynucovací pravomoc jim. Praktickým důsledkem je, že stanoviska a doporučení rady mají sjednocující a přesvědčovací váhu, nikoli však povahu závazného rozhodnutí.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 5, 7, 46, 57, 65, 66, 68, 71, 73, 74, 112 ], "body_oduvodneni": [ 149 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "67", "slug": "cl-67", "kapitola": "VII", "nazev": "Poradní fórum", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-67", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 65 (rada)", "čl. 66 (úkoly rady)", "čl. 68 (vědecká komise)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Účel, složení a fungování", "text": "Podle odstavce 1 se zřizuje **poradní fórum**, jehož úkolem je poskytovat technické odborné znalosti a poradenství radě a Komisi a přispívat k jejich úkolům. Poradní fórum je tedy odbornou a reprezentativní protiváhou mezivládní rady. Podle odstavce 2 je jeho složení vyváženým výběrem zúčastněných stran, tedy průmyslu, začínajících podniků, malých a středních podniků, občanské společnosti a akademické obce. Vyvážené mají být i komerční a nekomerční zájmy. Podle odstavce 5 má fórum pět stálých členů: - Agentura pro základní práva; - Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA); - Evropský výbor pro normalizaci (CEN); - Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC); - Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI). Bod 150 odůvodnění k tomu vysvětluje účel i rovnováhu složení. Poradní fórum má radě a Komisi poskytovat poradenství a technické odborné znalosti. A má zajišťovat různorodé a vyvážené zastoupení mezi komerčními a nekomerčními zájmy i mezi malými a středními podniky a dalšími podniky. Právě tato vyváženost odlišuje poradní fórum od mezivládní rady i od nezávislé vědecké komise.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 150 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Účel, složení a fungování", "text": "Procesní úprava (odstavce 3, 4 a 6 až 10) svěřuje jmenování členů Komisi, stanoví dvouleté funkční období, které nelze prodloužit více než dvakrát po sobě, předpokládá vlastní jednací řád a dva spolupředsedy, zasedání alespoň dvakrát ročně a zveřejňovanou výroční zprávu o činnosti. Poznamenávám, že poradní fórum vydává stanoviska, doporučení a písemné příspěvky pouze na žádost rady nebo Komise (odstavec 8). Jeho role je tedy odborně poradní a nezakládá vlastní rozhodovací pravomoc.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 65, 66, 67, 68 ], "body_oduvodneni": [ 150 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "68", "slug": "cl-68", "kapitola": "VII", "nazev": "Vědecká komise nezávislých odborníků", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-68", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 64 (úřad pro AI)", "čl. 69 (přístup členských států ke skupině odborníků)", "čl. 74 odst. 11 (přeshraniční dozor nad trhem)", "čl. 81 (ochranný postup Unie)", "čl. 90 (výstraha ohledně systémového rizika)", "čl. 98 odst. 2 (postup projednávání ve výboru)", "kapitola V (obecné modely AI)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Zřízení, nezávislost a úkoly", "text": "Podle odstavce 1 Komise prováděcím aktem (přijatým přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2) zřídí **vědeckou komisi nezávislých odborníků**, jejímž úkolem je podporovat činnosti v oblasti prosazování nařízení. Ten akt už existuje: **prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/454** ze dne 7. března 2025 stanoví pravidla pro zřízení vědecké komise, tedy podrobnosti výběru odborníků, jejich nezávislosti a fungování komise. Podle odstavce 2 se komise skládá z odborníků vybraných Komisí na základě aktuálních vědeckých nebo technických znalostí a musí být schopna prokázat mimo jiné, že **není závislá na žádném poskytovateli systémů AI nebo obecných modelů AI**. Nezávislost je tedy vstupní podmínkou, nikoli pouhým doporučením. Bod 151 odůvodnění potvrzuje dvě věci. Vědecká komise se zřizuje na podporu provádění a prosazování nařízení, hlavně monitorovacích činností úřadu pro AI ve vztahu k obecným modelům AI. A odborníci se vybírají na základě aktuálních vědeckých nebo technických znalostí.", "kotvy": { "clanky": [ 98 ], "body_oduvodneni": [ 151 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Zřízení, nezávislost a úkoly", "text": "Podle odstavce 3 poskytuje vědecká komise poradenství a podporu úřadu pro AI, zejména upozorňuje na možná systémová rizika obecných modelů AI podle čl. 90, přispívá k vývoji nástrojů a metodik pro hodnocení schopností modelů a systémů a poskytuje poradenství k jejich klasifikaci. Dále podporuje činnost orgánů dozoru nad trhem a úřadu pro AI v souvislosti s ochranným postupem Unie podle čl. 81. Odstavec 4 zakotvuje nestrannost, mlčenlivost, povinnost odborníků nepřijímat pokyny při plnění úkolů a veřejně dostupné prohlášení o zájmech, přičemž úřad pro AI aktivně řídí případné střety zájmů. Zdůrazňuji, že vědecká komise je nasměrována především k obecným modelům AI (kapitola V), kde je potřeba nezávislé technické expertizy nejvyšší. Požadavky nestrannosti, objektivity a důvěrnosti při plnění úkolů komise potvrzuje i bod 151 odůvodnění.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 81, 90 ], "body_oduvodneni": [ 151 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 64, 68, 69, 74, 81, 90, 98 ], "body_oduvodneni": [ 151 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "69", "slug": "cl-69", "kapitola": "VII", "nazev": "Přístup ke skupině odborníků ze strany členských států", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-69", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 68 (vědecká komise)", "čl. 84 (podpůrné struktury Unie pro testování AI)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Sdílení odborníků s členskými státy", "text": "Čl. 69 otevírá odborný potenciál vědecké komise i členským státům. Podle odstavce 1 mohou členské státy požádat odborníky vědecké komise o podporu svých činností v oblasti prosazování nařízení. Totéž předjímá bod 151 odůvodnění, který členským státům přiznává možnost požádat o podporu skupinu odborníků vědecké komise pro své činnosti v oblasti prosazování práva. Podle odstavce 2 mohou být za toto poradenství od členských států žádány poplatky, jejichž strukturu a výši stanoví prováděcí akt podle čl. 68 odst. 1; nákladová úprava má mimo jiné zajistit, aby k odborníkům měly účinný přístup všechny členské státy. Podle odstavce 3 Komise usnadní včasný přístup a zajistí, aby se podpora odborníků účinně skloubila s podpůrnými strukturami Unie pro testování AI podle čl. 84. Bod 152 odůvodnění k tomu doplňuje, že tyto podpůrné struktury Unie pro testování AI mají být zřízeny na podporu odpovídajícího prosazování a posílení kapacit členských států a mají jim být zpřístupněny. Poznamenávám, že tímto článkem se nezávislá expertiza soustředěná na unijní úrovni zpřístupňuje vnitrostátnímu prosazování, aniž se zpochybňuje samostatnost dozorových orgánů.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 68, 69, 84 ], "body_oduvodneni": [ 151, 152 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 68, 69, 84 ], "body_oduvodneni": [ 151, 152 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Upraveny poplatky za poradenství odborníků." }, { "typ": "clanek", "cislo": "70", "slug": "cl-70", "kapitola": "VII", "nazev": "Určení příslušných vnitrostátních orgánů a jednotného kontaktního místa", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-70", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 body 19, 26 a 48 (definice orgánů)", "čl. 65 odst. 4 (koordinační role zástupce v radě)", "čl. 74 (dozor nad trhem)", "čl. 78 (důvěrnost)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020 (dozor nad trhem, prostřednictvím definice orgánu dozoru nad trhem v čl. 3 bodě 26)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Dva typy příslušných vnitrostátních orgánů", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Jednotné kontaktní místo a oznamovací povinnosti", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Zdroje, důvěrnost a poradenství", "od_okrajoveho_cisla": 6 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Dva typy příslušných vnitrostátních orgánů", "text": "Podle odstavce 1 **každý členský stát zřídí nebo určí jakožto příslušné vnitrostátní orgány alespoň jeden oznamující orgán a alespoň jeden orgán dozoru nad trhem**. Obsah těchto pojmů určuje čl. 3. Podle bodu 19 je **oznamujícím orgánem** vnitrostátní orgán odpovědný za stanovení a provádění postupů nezbytných pro posuzování, jmenování a oznamování subjektů posuzování shody a za jejich monitorování. Podle bodu 26 je **orgánem dozoru nad trhem** vnitrostátní orgán provádějící činnosti a přijímající opatření podle nařízení (EU) 2019/1020. Podle bodu 48 se **příslušným vnitrostátním orgánem** rozumí právě oznamující orgán nebo orgán dozoru nad trhem. U systémů uváděných do provozu nebo používaných orgány, institucemi a jinými subjekty Unie se odkazy na příslušné vnitrostátní orgány považují za odkazy na evropského inspektora ochrany údajů. Povinnost určit alespoň jeden oznamující orgán a alespoň jeden orgán dozoru nad trhem předjímá i bod 153 odůvodnění, který členským státům přiznává klíčovou roli při uplatňování a prosazování nařízení.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [ 153 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Dva typy příslušných vnitrostátních orgánů", "text": "Vnitrostátní správa je tedy postavena na dvou funkcích: oznamující orgán zajišťuje vstup třetích stran do posuzování shody (kapitola III), orgán dozoru nad trhem zajišťuje následný dozor a prosazování (kapitola IX). Tyto funkce jsou v jádru odlišné a nařízení jim v definicích přiřazuje odlišný obsah.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Dva typy příslušných vnitrostátních orgánů", "text": "Nařízení ponechává členským státům organizační volnost. Podle poslední věty odstavce 1 mohou být obě funkce prováděny jedním nebo několika určenými orgány v souladu s organizačními potřebami státu, jsou-li dodrženy zásady nezávislosti, nestrannosti a nezaujatosti. Členské orgány se přitom mají zdržet jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou svých povinností. Mám za to, že z těchto zásad plyne požadavek institucionálního odstupu dozoru od dozorovaných subjektů, byť nařízení konkrétní organizační model nepředepisuje. Zásady nezávislosti, nestrannosti a nezaujatosti vyzdvihuje i bod 154 odůvodnění, podle nějž mají příslušné vnitrostátní orgány vykonávat své pravomoci tak, aby byla chráněna objektivita jejich činností. Organizační volnost přitom potvrzuje bod 153 odůvodnění: členské státy mohou určit jakýkoli druh veřejného subjektu podle svých vnitrostátních organizačních charakteristik a potřeb.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 153, 154 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Jednotné kontaktní místo a oznamovací povinnosti", "text": "Odstavec 2 zavádí **jednotné kontaktní místo**. Členské státy určí orgán dozoru nad trhem, který bude působit jako jednotné kontaktní místo pro toto nařízení, a Komisi jeho totožnost oznámí. Komise poté zveřejní seznam jednotných kontaktních míst. Členské státy dále sdělí Komisi totožnost oznamujících orgánů a orgánů dozoru nad trhem a jejich úkoly a zveřejní kontaktní údaje. Tímto se buduje unijní přehled o tom, kdo v jednotlivých státech nařízení vykonává.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Jednotné kontaktní místo a oznamovací povinnosti", "text": "Odstavec 2 stanoví pro zveřejnění kontaktních údajů a určení jednotného kontaktního místa lhůtu do 2. srpna 2025. Jde o původní znění z Úředního věstníku; protože lhůty čl. 113 posunulo nařízení (EU) 2026/1744, jsou data v tomto komentáři uvedená už po novele. Zdůrazňuji, že jednotné kontaktní místo je vždy orgánem dozoru nad trhem, nikoli oznamujícím orgánem. Přístupovým bodem k vnitrostátní správě je tedy dozorová, nikoli oznamovací funkce. Bod 153 odůvodnění tento model odůvodňuje zvýšením efektivity organizace a potřebou jednotného kontaktního místa pro veřejnost a další protistrany na úrovni členských států i Unie.", "kotvy": { "clanky": [ 113 ], "body_oduvodneni": [ 153 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Zdroje, důvěrnost a poradenství", "text": "Odstavce 3 a 4 kladou na členské státy požadavek dostatečných zdrojů. Příslušné vnitrostátní orgány mají mít odpovídající technické, finanční a lidské zdroje a infrastrukturu a trvale dostatečný počet pracovníků, jejichž způsobilost zahrnuje důkladné porozumění technologiím AI, údajům, ochraně osobních údajů, kybernetické bezpečnosti a základním právům. Odstavec 6 doplňuje povinnost předložit Komisi zprávu o stavu finančních a lidských zdrojů do 2. srpna 2025 a poté jednou za dva roky. I toto datum je uvedené ve znění po nařízení (EU) 2026/1744.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Zdroje, důvěrnost a poradenství", "text": "Odstavce 5, 8 a 9 dokreslují postavení orgánů. Podle odstavce 5 jedná příslušný vnitrostátní orgán v souladu s povinnostmi týkajícími se důvěrnosti podle čl. 78. Podle odstavce 8 mohou orgány poskytovat pokyny a poradenství k provádění nařízení, zejména malým a středním podnikům, přičemž u překryvu s jiným právem Unie mají konzultovat příslušné vnitrostátní orgány podle tohoto práva. Podle odstavce 9 jedná u orgánů, institucí a jiných subjektů Unie jako orgán příslušný pro dohled evropský inspektor ochrany údajů, což navazuje na závěrečnou část definice v čl. 3 bodě 48. Povinnost důvěrnosti a požadavek, aby se členové orgánů zdrželi jakéhokoli jednání neslučitelného s jejich povinnostmi, zdůrazňuje i bod 154 odůvodnění.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 3, 78 ], "body_oduvodneni": [ 154 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 65, 70, 74, 78, 113 ], "body_oduvodneni": [ 153, 154 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Pokyny a poradenství vnitrostátních orgánů výslovně i malým podnikům se střední tržní kapitalizací." }, { "typ": "clanek", "cislo": "71", "slug": "cl-71", "kapitola": "VII", "nazev": "Databáze EU obsahující vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-71", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 6 odst. 2 a 3 (klasifikace vysokého rizika a filtr významného rizika)", "čl. 49 (registrace)", "čl. 60 (testování vysoce rizikových systémů v reálných podmínkách)", "příloha III bod 2 (kritická infrastruktura)", "příloha VIII (registrační údaje)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Zřízení a předmět databáze", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Kdo a co registruje", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Veřejná přístupnost a její meze", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Funkce databáze a vztah k registraci", "od_okrajoveho_cisla": 6 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Zřízení a předmět databáze", "text": "Podle odstavce 1 **Komise ve spolupráci s členskými státy zřizuje a udržuje databázi EU** obsahující informace ohledně vysoce rizikových systémů AI podle čl. 6 odst. 2, které jsou registrovány v souladu s články 49 a 60, a systémů AI, které nejsou považovány za vysoce rizikové podle čl. 6 odst. 3 a které jsou registrovány v souladu s čl. 6 odst. 4 a článkem 49. Předmět databáze je tedy dvojí: zahrnuje jak systémy zařazené do vysokého rizika samostatnou cestou podle přílohy III, tak systémy, u nichž poskytovatel uplatnil filtr významného rizika podle čl. 6 odst. 3 a dospěl k závěru, že vysoce rizikové nejsou. I tento negativní závěr se tedy eviduje, což umožňuje jeho následnou kontrolu. Shodně bod 131 odůvodnění, který registrační povinnost ukládá i poskytovateli dovolávajícímu se výjimky, podle níž systém uvedený mezi příklady vysoce rizikového použití vysoce rizikový není.", "kotvy": { "clanky": [ 6 ], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Zřízení a předmět databáze", "text": "Databázi zřizuje a udržuje Komise, která je zároveň jejím správcem (odstavec 6). Při stanovování funkčních specifikací konzultuje odborníky a při jejich aktualizaci radu. Databáze je tedy unijním nástrojem spravovaným centrálně, byť se plní údaji pocházejícími od poskytovatelů a zavádějících subjektů.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Kdo a co registruje", "text": "Odstavce 2 a 3 rozdělují vkládání údajů. Podle odstavce 2 vkládá poskytovatel nebo případně zplnomocněný zástupce údaje uvedené v oddíle A a B přílohy VIII. Podle odstavce 3 vkládá zavádějící subjekt, který je orgánem veřejné moci, agenturou nebo subjektem (nebo jedná jejich jménem) v souladu s čl. 49 odst. 3 a 4, údaje uvedené v oddíle C přílohy VIII. Rozvržení tak odpovídá registračním povinnostem podle čl. 49: poskytovatel registruje sebe a systém, veřejnoprávní zavádějící subjekt registruje své používání systému. Bod 131 odůvodnění k odstavci 3 dodává rozlišení. Veřejnoprávní zavádějící subjekty, tedy orgány veřejné moci, agentury nebo jiné subjekty, se mají před použitím systému do databáze zaregistrovat a vybrat systém, který chtějí používat. Ostatní zavádějící subjekty to udělat mohou, ale nemusí.", "kotvy": { "clanky": [ 49 ], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [ "VIII" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "III. Veřejná přístupnost a její meze", "text": "Jádrem článku je odstavec 4. Ten stanoví: **Informace v databázi EU registrované v souladu s článkem 49 jsou s výjimkou oddílu uvedeného v čl. 49 odst. 4 a čl. 60 odst. 4 písm. c) přístupné a veřejně dostupné uživatelsky vstřícným způsobem.** Podle textu mají tyto informace být snadno dohledatelné a strojově čitelné. Veřejná dostupnost je tedy pravidlem, nikoli výjimkou. Databáze je koncipována jako otevřená evidence, k níž se dostane kdokoli. Mám za to, že požadavek strojové čitelnosti a snadné dohledatelnosti není formální. Teprve on činí z databáze skutečný nástroj veřejné kontroly a umožňuje dotčeným osobám i občanské společnosti dohledat vysoce rizikové systémy nasazené v Unii. Bod 131 odůvodnění tuto veřejnou vrstvu dále popisuje: příslušný oddíl databáze má být veřejně přístupný a bezplatný, informace snadno dohledatelné, srozumitelné a strojově čitelné a databáze uživatelsky přívětivá, mimo jiné funkcí vyhledávání podle klíčových slov. Tím se potvrzuje, že strojová čitelnost a snadná dohledatelnost nejsou formální požadavky, nýbrž předpoklad účinné veřejné kontroly.", "kotvy": { "clanky": [ 49, 60 ], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "III. Veřejná přístupnost a její meze", "text": "Veřejnost má dvě zabudované meze. Zaprvé se z veřejného přístupu vyjímá zabezpečená neveřejná část pro citlivé oblasti (registrace podle čl. 49 odst. 4, tedy vysoce rizikové systémy v oblasti vymáhání práva a migrace, azylu a správy hranic podle bodů 1, 6 a 7 přílohy III, a část podle čl. 60 odst. 4 písm. c). Zadruhé jsou informace o testování v reálných podmínkách registrované podle čl. 60 přístupné pouze orgánům dozoru nad trhem a Komisi, ledaže poskytovatel dá souhlas s jejich zpřístupněním veřejnosti. Odstavec 5 pak omezuje rozsah osobních údajů v databázi na míru nezbytnou pro registraci, zejména na jména a kontaktní údaje osob odpovědných za registraci. Odstavec 6 doplňuje technickou a administrativní podporu a soulad s požadavky na přístupnost. Bod 131 odůvodnění k zabezpečenému neveřejnému oddílu upřesňuje, že přístup do něj má být přísně omezen na Komisi a na orgány dozoru nad trhem, pokud jde o jejich vnitrostátní část databáze.", "kotvy": { "clanky": [ 49, 60 ], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 6, "oddil": "IV. Funkce databáze a vztah k registraci", "text": "Vztah databáze a registrace je vztahem úložiště a vstupní povinnosti. Registrace podle čl. 49 je právní povinností poskytnout stanovené údaje; databáze EU podle čl. 71 je místem, kam se tyto údaje ukládají a odkud se (s výjimkami) zpřístupňují veřejnosti. Poznamenávám, že vysoce rizikové systémy podle bodu 2 přílohy III (kritická infrastruktura) se podle čl. 49 odst. 5 registrují na vnitrostátní úrovni, a do unijní databáze tedy nevstupují stejným způsobem jako ostatní. Databáze EU proto není zcela úplným obrazem všech vysoce rizikových systémů. Registraci vysoce rizikových systémů v oblasti kritické infrastruktury pouze na vnitrostátní úrovni potvrzuje i bod 131 odůvodnění. Týž bod dodává k roli Komise tři věci. Pro přeshraniční výměnu informací je Komise správcem databáze podle nařízení (EU) 2018/1725. Postup zavedení databáze zahrnuje funkční specifikace a nezávislou zprávu o auditu. A databáze má splňovat požadavky na přístupnost podle směrnice (EU) 2019/882.", "kotvy": { "clanky": [ 49, 71 ], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 7, "oddil": "IV. Funkce databáze a vztah k registraci", "text": "Praktická účinnost databáze je časově navázána na náběh vysokorizikového režimu. Databáze se naplní údaji teprve tehdy, kdy vzniknou registrační povinnosti podle čl. 49, a ty jsou vázány na použitelnost pravidel o vysoce rizikových systémech. Právě tyto lhůty nařízení (EU) 2026/1744 posunulo (u přílohy III na 2. prosince 2027 a u přílohy I na 2. srpna 2028 oproti původnímu znění), je okamžik vzniku evidenční povinnosti v tomto komentáři uveden už po novele. Zdůrazňuji, že samotná existence veřejné databáze je významným prvkem transparentnosti nařízení: činí rizikovou klasifikaci systémů AI zjistitelnou navenek a doplňuje tak individuální transparentnostní povinnosti podle čl. 50 i posouzení dopadů na základní práva podle čl. 27.", "kotvy": { "clanky": [ 27, 49, 50 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I", "III" ] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 6, 27, 49, 50, 60, 71 ], "body_oduvodneni": [ 131 ], "prilohy": [ "I", "III", "VIII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "72", "slug": "cl-72", "kapitola": "IX", "nazev": "Monitorování prováděné poskytovateli po uvedení vysoce rizikových systémů AI na trh a plán tohoto monitorování", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-72", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 25 (systém monitorování po uvedení na trh)", "čl. 16 (povinnosti poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI)", "čl. 73 (oznamování závažných incidentů)", "čl. 79 (nakládání se systémy představujícími riziko)", "čl. 98 (postup projednávání ve výboru)", "příloha IV (technická dokumentace)", "příloha I oddíl A (harmonizační předpisy)", "příloha III bod 5 (přístup k základním službám)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Účel a povaha monitorování", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Obsah a meze sběru dat (odst. 1, 2)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Plán monitorování a vzor Komise (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Součinnost se sektorovými režimy (odst. 4)", "od_okrajoveho_cisla": 8 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Účel a povaha monitorování", "text": "Čl. 72 ukládá poskytovateli vysoce rizikového systému AI, aby **zavedl a zdokumentoval systém monitorování po uvedení na trh**. Ustanovení navazuje na definici v čl. 3 bodu 25, podle níž jde o veškeré činnosti poskytovatele s cílem shromažďovat a přezkoumávat zkušenosti získané v souvislosti s používáním systémů, které dodává na trh nebo uvádí do provozu, za účelem určení potřeby nápravných nebo preventivních opatření. Jde tedy o proaktivní, trvalou povinnost, nikoli o jednorázový úkon. Její těžiště leží po celou dobu životnosti systému. Bod 155 odůvodnění účel povinnosti upřesňuje: systém monitorování má poskytovateli umožnit, aby zohlednil zkušenosti s používáním systémů při jejich zlepšování i při návrhu a vývoji a aby včas přijal nápravná opatření. Zároveň je tento systém podle téhož bodu klíčovým předpokladem účinnějšího a včasnějšího řešení rizik u systémů, které se po uvedení na trh nebo do provozu dále „učí\".", "kotvy": { "clanky": [ 3, 72 ], "body_oduvodneni": [ 155 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Účel a povaha monitorování", "text": "Monitorování musí být podle odstavce 1 vedeno **způsobem, který je přiměřený povaze technologií AI a rizikům daného vysoce rizikového systému AI**. Zásada přiměřenosti je klíčem k rozsahu povinnosti: intenzita a hloubka monitorování se odvíjí od rizikovosti systému a od povahy použité technologie. Poskytovatel systému s vyšším rizikovým profilem musí zavést propracovanější systém sledování než poskytovatel systému, jehož rizika jsou omezená.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Obsah a meze sběru dat (odst. 1, 2)", "text": "Podle odstavce 2 systém monitorování **aktivně a systematicky shromažďuje, dokumentuje a analyzuje příslušné údaje**, které mohou pocházet od zavádějících subjektů nebo z jiných zdrojů a které se týkají výkonnosti systému po celou dobu jeho životnosti. Zdůrazňuji dva znaky. Sběr musí být aktivní a systematický, tedy organizovaný a průběžný, nikoli nahodilý; a zdrojem dat jsou nejen zavádějící subjekty, nýbrž i jiné zdroje, což poskytovatele nezbavuje odpovědnosti tam, kde od zavádějících subjektů zpětnou vazbu nedostává.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Obsah a meze sběru dat (odst. 1, 2)", "text": "Účelem sběru je umožnit poskytovateli **vyhodnocovat nepřetržitý soulad systémů AI s požadavky stanovenými v kapitole III oddíle 2**. Monitorování tedy není samoúčelné; je nástrojem k ověření, že systém i po uvedení na trh nadále splňuje požadavky na vysoce rizikové systémy (řízení rizik, data, dokumentace, transparentnost, lidský dohled, přesnost, robustnost a kybernetická bezpečnost). V relevantních případech zahrnuje monitorování i analýzu interakce s jinými systémy AI. Míří to na rizika, která vznikají až v součinnosti více systémů. Bod 155 odůvodnění sem řadí i interakci s jinými zařízeními a softwarem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 155 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Obsah a meze sběru dat (odst. 1, 2)", "text": "Odstavec 2 obsahuje výslovnou mez: **tato povinnost se nevztahuje na citlivé operativní údaje zavádějících subjektů, které jsou donucovacími orgány**. Výjimka chrání operativní údaje ve smyslu čl. 3 bodu 38 (údaje, jejichž zpřístupnění by mohlo ohrozit integritu trestního řízení). Mám za to, že jde o úzkou výjimku vztahující se na citlivé operativní údaje, nikoli na vynětí donucovacích orgánů z monitorování jako takového. Poskytovatel je i zde povinen systém monitorování vést, jen do něj nezahrnuje citlivá operativní data (shodně bod 155 odůvodnění). Zjištění z monitorování jsou vstupem pro oznamování incidentů podle čl. 73 i pro nápravná opatření, k nimž může vést postup podle čl. 79.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 73, 79 ], "body_oduvodneni": [ 155 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Plán monitorování a vzor Komise (odst. 3)", "text": "Podle odstavce 3 je systém monitorování založen na plánu monitorování po uvedení na trh a **plán monitorování po uvedení na trh je součástí technické dokumentace uvedené v příloze IV**. Plán tedy není volným interním dokumentem, nýbrž povinnou součástí technické dokumentace, kterou poskytovatel zpřístupňuje orgánům. Tím se monitorování stává auditovatelnou povinností: orgán dozoru může ověřovat nejen jeho výsledky, ale i to, zda plán vůbec existuje a odpovídá požadavkům.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Plán monitorování a vzor Komise (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 dále počítá s tím, že Komise do 2. února 2026 přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor plánu monitorování a seznam prvků, jež do něj mají být zahrnuty, a to přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2. Standardizovaný vzor sjednocuje obsah plánů napříč poskytovateli a usnadňuje jejich kontrolu. Uvedené datum vychází z původního znění nařízení. Lhůty nařízení upravilo nařízení (EU) 2026/1744; komentář je uvádí v novém znění.", "kotvy": { "clanky": [ 98 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "IV. Součinnost se sektorovými režimy (odst. 4)", "text": "Odstavec 4 řeší souběh s odvětvovými režimy. Volbu mají poskytovatelé u systémů, na které se vztahují harmonizační předpisy z oddílu A přílohy I a pro které už podle těchto předpisů systém i plán monitorování existuje. Mohou nezbytné prvky podle odstavců 1 až 3 začlenit do těch stávajících systémů a plánů. Podmínkou je, že dosáhnou rovnocenné úrovně ochrany. Cílem je zajistit soudržnost, zabránit zdvojování a minimalizovat další zátěž.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Součinnost se sektorovými režimy (odst. 4)", "text": "Podle druhého pododstavce odstavce 4 platí totéž pro vysoce rizikové systémy podle bodu 5 přílohy III (přístup k základním službám), které uvádějí na trh nebo do provozu finanční instituce podléhající požadavkům práva Unie v oblasti finančních služeb týkajícím se jejich vnitřní správy. Poznamenávám, že možnost integrace není oslabením povinnosti. Podmínka rovnocenné úrovně ochrany brání tomu, aby se prostřednictvím odkazu na sektorový režim monitorování fakticky vyprázdnilo.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 16, 72, 73, 79, 98 ], "body_oduvodneni": [ 155 ], "prilohy": [ "I", "III", "IV" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Plán monitorování po uvedení na trh se stává součástí technické dokumentace, Komise k němu do 2. 9. 2027 vydá pokyny včetně vzoru." }, { "typ": "clanek", "cislo": "73", "slug": "cl-73", "kapitola": "IX", "nazev": "Oznamování závažných incidentů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-73", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 49 (závažný incident)", "čl. 3 bod 61 (rozsáhlé porušení práva)", "čl. 3 bod 62 (kritická infrastruktura)", "čl. 72 (monitorování po uvedení na trh)", "čl. 74 (dozor nad trhem)", "čl. 77 odst. 1 (orgány chránící základní práva)", "čl. 79 (nakládání se systémy představujícími riziko)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020 (čl. 19 a 20, obecný rámec dozoru nad trhem), nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746 (zdravotnické prostředky)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Pojem závažného incidentu a jeho ukotvení v čl. 3 bodu 49", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Adresát, příjemce a spouštěč povinnosti (odst. 1, 2)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Odstupňované lhůty (odst. 2 až 4)", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Počáteční oznámení a šetření (odst. 5, 6)", "od_okrajoveho_cisla": 10 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Návaznost dozoru a sektorové výjimky (odst. 7 až 11)", "od_okrajoveho_cisla": 12 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Pojem závažného incidentu a jeho ukotvení v čl. 3 bodu 49", "text": "Oznamovací povinnost podle čl. 73 stojí a padá s pojmem závažného incidentu. Ten vymezuje čl. 3 bod 49 jako **incident nebo chybné fungování systému AI, které přímo nebo nepřímo vedou** k některému ze čtyř následků: a) **smrt určité osoby nebo závažné poškození zdraví určité osoby**; b) **závažné a nevratné narušení správy nebo provozu kritické infrastruktury**; c) **porušení povinností vyplývajících z práva Unie, jejichž účelem je ochrana základních práv**; d) **závažné poškození majetku nebo životního prostředí**. Povinnost zavést systém oznamování závažných incidentů i vymezení těchto čtyř následků předjímá bod 155 odůvodnění, který oznamovací systém řadí vedle systému monitorování po uvedení na trh jako druhou vrstvu povinností poskytovatele.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 73 ], "body_oduvodneni": [ 155 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Pojem závažného incidentu a jeho ukotvení v čl. 3 bodu 49", "text": "Zdůrazňuji slova „přímo nebo nepřímo\". Příčinná souvislost mezi systémem AI a následkem nemusí být bezprostřední; postačí souvislost zprostředkovaná. Tím se okruh oznamovaných událostí rozšiřuje i na následky, které se projeví až v řetězci dalších příčin. Zároveň jde vždy o následky kvalifikované (smrt, závažné poškození zdraví, závažné a nevratné narušení kritické infrastruktury, porušení práva chránícího základní práva, závažné poškození majetku nebo životního prostředí). Běžná porucha bez takového následku závažným incidentem není.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Pojem závažného incidentu a jeho ukotvení v čl. 3 bodu 49", "text": "Kategorie podle písmene c) je pro AI Act charakteristická: závažným incidentem je i porušení povinností z práva Unie chránících základní práva. Tím se oznamovací režim propojuje s rozměrem základních práv, který prostupuje celé nařízení, a odlišuje se od klasické produktové bezpečnosti zaměřené na zdraví a majetek. Právě tato kategorie zakládá specifickou návaznost na orgány chránící základní práva (odstavec 7, čl. 77).", "kotvy": { "clanky": [ 77 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Adresát, příjemce a spouštěč povinnosti (odst. 1, 2)", "text": "Adresátem povinnosti je poskytovatel vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh Unie. Příjemcem oznámení jsou orgány dozoru nad trhem členských států, v nichž k incidentu došlo. Spouštěčem je podle odstavce 2 okamžik, kdy poskytovatel zjistí příčinnou souvislost mezi systémem AI a incidentem nebo přiměřenou pravděpodobnost této souvislosti. Povinnost tedy nevzniká až prokázáním příčinné souvislosti; postačí přiměřená pravděpodobnost.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Adresát, příjemce a spouštěč povinnosti (odst. 1, 2)", "text": "Ačkoli hlavním adresátem je poskytovatel, ustanovení o lhůtách opakovaně počítají i se zavádějícím subjektem („poskytovatel případně zavádějící subjekt\"). Rozhodným okamžikem pro počátek lhůty je, kdy se o incidentu dozvěděl poskytovatel, případně zavádějící subjekt. Zavádějící subjekt tak vstupuje do oznamovacího řetězce zejména tam, kde se o incidentu dozví dříve nebo výlučně on.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Odstupňované lhůty (odst. 2 až 4)", "text": "Nařízení stanoví tři odstupňované lhůty podle povahy následku. Obecná lhůta podle odstavce 2 činí **nejpozději do patnácti dnů** poté, co se poskytovatel, případně zavádějící subjekt, o závažném incidentu dozvěděl. Oznámení má být učiněno neprodleně po zjištění příčinné souvislosti nebo její přiměřené pravděpodobnosti a lhůta zohledňuje závažnost incidentu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Odstupňované lhůty (odst. 2 až 4)", "text": "Nejkratší lhůta podle odstavce 3 činí **okamžitě, nejpozději však do dvou dnů**. Uplatní se v případě rozsáhlého porušení práva (čl. 3 bod 61) nebo závažného incidentu ve smyslu čl. 3 bodu 49 písm. b), tedy narušení kritické infrastruktury. Zákonodárce zde upřednostnil rychlost tam, kde následek dopadá kolektivně a systémově.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Odstupňované lhůty (odst. 2 až 4)", "text": "Zvláštní lhůta podle odstavce 4 činí **nejpozději do 10 dnů** a uplatní se v případě úmrtí osoby. Oznámení se podává ihned poté, co poskytovatel nebo zavádějící subjekt zjistí příčinnou souvislost mezi systémem a incidentem nebo jakmile má podezření, že taková souvislost existuje.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Odstupňované lhůty (odst. 2 až 4)", "text": "Přehled lhůt:\n\n| Následek | Lhůta | Ustanovení | | Narušení kritické infrastruktury (bod 49 písm. b) nebo rozsáhlé porušení práva | do 2 dnů | odst. 3 | | Úmrtí osoby | do 10 dnů | odst. 4 | | Ostatní závažné incidenty | do 15 dnů | odst. 2 |\n\nPoznamenávám zdánlivou asymetrii mezi dvoudenní lhůtou u kritické infrastruktury a desetidenní lhůtou u úmrtí. Mám za to, že ji vysvětluje kolektivní a soustavná povaha narušení kritické infrastruktury, které vyžaduje okamžitou koordinaci dozoru, zatímco u úmrtí je kladen důraz na spolehlivé zjištění příčinné souvislosti či podezření na ni.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Počáteční oznámení a šetření (odst. 5, 6)", "text": "Odstavec 5 umožňuje, je-li to nezbytné k zajištění včasného ohlášení, podat neúplné počáteční oznámení, po němž následuje oznámení úplné. Poskytovatel tedy nesmí odkládat oznámení jen proto, že dosud nemá kompletní informace; primární je včasnost.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Počáteční oznámení a šetření (odst. 5, 6)", "text": "Podle odstavce 6 poskytovatel po ohlášení bezodkladně provede nezbytná šetření, jejichž součástí je posouzení rizika incidentu a nápravná opatření. Při šetření spolupracuje s příslušnými orgány a případně s dotčeným oznámeným subjektem. A **neprovádí žádná šetření, při nichž je daný systém AI upravován způsobem, který může ovlivnit následné vyhodnocení příčin incidentu, dokud o takovém opatření neinformuje příslušné orgány**. Zdůrazňuji tento zákaz zásahů do systému: chrání důkazní hodnotu systému a možnost nezávislého zjištění příčin, obdobně jako zákaz manipulace se stopami.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "V. Návaznost dozoru a sektorové výjimky (odst. 7 až 11)", "text": "Odstavec 7 propojuje incidenty dotýkající se základních práv s orgány podle čl. 77: po obdržení oznámení o incidentu podle čl. 3 bodu 49 písm. c) informuje orgán dozoru nad trhem vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru uvedené v čl. 77 odst. 1. Komise má podle téhož odstavce vydat zvláštní pokyny k usnadnění plnění oznamovací povinnosti do 2. srpna 2025, s pravidelným vyhodnocováním. Uvedené datum je zde už ve znění po nařízení (EU) 2026/1744.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 77 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "V. Návaznost dozoru a sektorové výjimky (odst. 7 až 11)", "text": "Odstavce 8 a 11 zakotvují navazující kroky dozoru v logice nařízení (EU) 2019/1020. Do sedmi dnů od obdržení oznámení přijme orgán dozoru nad trhem vhodná opatření stanovená v článku 19 uvedeného nařízení a řídí se jeho oznamovacími postupy (odstavec 8). Příslušné vnitrostátní orgány každý závažný incident neprodleně oznámí Komisi v souladu s článkem 20 téhož nařízení (odstavec 11).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "V. Návaznost dozoru a sektorové výjimky (odst. 7 až 11)", "text": "Odstavce 9 a 10 zavádějí sektorové výjimky, které oznamovací povinnost zužují, nikoli ruší. U systémů podle přílohy III, na něž se vztahují nástroje Unie stanovící rovnocenné oznamovací povinnosti (odstavec 9), a u systémů, které jsou bezpečnostními součástmi zařízení nebo samotnými zařízeními podle nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746 (odstavec 10), se oznamování závažných incidentů omezuje na incidenty uvedené v čl. 3 bodu 49 písm. c). Logika je zřejmá: tam, kde sektorový režim už incidenty ohlašuje, se podle AI Actu doplňuje pouze rozměr základních práv, který sektorové předpisy nepokrývají.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Kdy jde o závažný incident.** Systém v nemocnici chybně vyhodnotí snímek a pacient utrpí vážnou újmu na zdraví. Spadá pod písmeno a) definice v čl. 3 bodu 49. Systém, který jen zobrazí nesmyslný výsledek a obsluha ho odhalí dřív, než cokoli způsobí, závažným incidentem není.\n\n**2. Porušení základních práv jako incident.** Systém pro předvýběr uchazečů začne systematicky znevýhodňovat určitou skupinu. Písmeno c) definice míří právě na porušení povinností z práva Unie chránících základní práva, takže oznamovací povinnost vzniká, i když nikdo neutrpěl újmu na zdraví.\n\n**3. Zákaz zásahu do systému.** Poskytovatel po incidentu okamžitě nasadí opravu, která změní chování modelu. Znemožní tím zjistit příčinu. Odstavec, který to zakazuje, je výslovný: úprava, která může ovlivnit vyhodnocení příčin, se nesmí provést dřív, než o ní poskytovatel informuje orgány.", "praxe": "**Mějte postup připravený předem.** Lhůty jsou krátké a začínají běžet od zjištění příčinné souvislosti, ne od dokončení analýzy.\n\n**Nezasahujte do systému, dokud to neoznámíte.** Dobře míněná okamžitá oprava může zmařit vyšetření příčin a sama založit porušení.\n\n**U zdravotnických prostředků a u systémů s rovnocennou oznamovací povinností** se rozsah oznamování zužuje (odstavce 9 a 10), aby se povinnosti nezdvojovaly.", "judikatura": "**Zatím žádná.**", "otevrene_otazky": "**1. Kdy je poškození zdraví „závažné\".** Nařízení práh neurčuje a v hraničních případech tedy nevíte, jestli oznamovací povinnost vznikla.\n\n**2. Jak se prokazuje příčinná souvislost.** Lhůta běží od zjištění souvislosti mezi systémem a incidentem. U složitých systémů může být sporné, kdy k tomu zjištění došlo.\n\n**3. Kdo oznamuje u systému v hodnotovém řetězci.** Povinnost tíží poskytovatele. U systému složeného z komponent více dodavatelů není zřejmé, jak se dělí.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 3, 19, 72, 73, 74, 77, 79 ], "body_oduvodneni": [ 155 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "74", "slug": "cl-74", "kapitola": "IX", "nazev": "Dozor nad trhem a kontrola systémů AI na trhu Unie", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-74", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 2 odst. 1 (oblast působnosti, provozovatelé)", "čl. 3 bod 26 (orgán dozoru nad trhem)", "čl. 3 bod 47 (úřad pro AI)", "čl. 70 (určení příslušných vnitrostátních orgánů)", "čl. 75 (obecné systémy AI)", "čl. 77 (orgány chránící základní práva)", "čl. 78 (důvěrnost)", "čl. 79 až 83 (postupy pro nakládání se systémy)", "příloha I oddíl A", "příloha III body 1, 6, 7 a 8" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020 (obecný rámec dozoru nad trhem, zejména čl. 14 a 34), nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) a směrnice (EU) 2016/680, směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1024/2013 (dohled nad úvěrovými institucemi)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Nařízení (EU) 2019/1020 jako obecný rámec (odst. 1, 2)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Určení orgánu dozoru nad trhem (odst. 3, 6 až 9)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Sektorová koordinace a výjimka z postupů (odst. 4, 5, 10, 11)", "od_okrajoveho_cisla": 9 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Přístup k dokumentaci, datům a zdrojovému kódu (odst. 12 až 14)", "od_okrajoveho_cisla": 12 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Nařízení (EU) 2019/1020 jako obecný rámec (odst. 1, 2)", "text": "Odstavec 1 stanoví východisko celého bloku: **na systémy AI upravené tímto nařízením se vztahuje nařízení (EU) 2019/1020**. Obecný unijní rámec dozoru nad trhem se tedy použije i na systémy AI, přičemž AI Act jej doplňuje jako úprava zvláštní. Pro účinné prosazování odstavec 1 provádí dvě přizpůsobení: jakýkoli odkaz na hospodářský subjekt se chápe tak, že zahrnuje všechny provozovatele podle čl. 2 odst. 1, a jakýkoli odkaz na výrobek se chápe tak, že zahrnuje všechny systémy AI spadající do působnosti nařízení.", "kotvy": { "clanky": [ 2 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Nařízení (EU) 2019/1020 jako obecný rámec (odst. 1, 2)", "text": "Praktický dopad tohoto propojení je zásadní. Nástroje dozoru nad trhem podle nařízení (EU) 2019/1020 (pravomoci, postupy, spolupráce) se uplatní na systémy AI všude tam, kde AI Act nestanoví jinak. Orgán dozoru nad trhem přitom AI Act samostatně nedefinuje; přebírá jej z čl. 3 bodu 26 jako vnitrostátní orgán provádějící činnosti a přijímající opatření podle nařízení (EU) 2019/1020. Bod 156 odůvodnění k tomu dodává dvě věci. Systém dozoru nad trhem podle nařízení (EU) 2019/1020 se má uplatnit v plném rozsahu. A orgány dozoru mohou přijmout opatření vůči všem systémům AI, které představují riziko, i když většina systémů AI zvláštním požadavkům nařízení nepodléhá.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [ 156 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Nařízení (EU) 2019/1020 jako obecný rámec (odst. 1, 2)", "text": "Odstavec 2 doplňuje oznamovací povinnosti dozoru. Orgány dozoru nad trhem podávají každoročně dvě zprávy. Komisi a vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž hlásí informace zjištěné při dozoru, které mohou mít význam pro právo hospodářské soutěže. A Komisi hlásí používání zakázaných postupů, ke kterým v daném roce došlo, i přijatá opatření. Dozor nad trhem tak plní i signální funkci vůči jiným oblastem práva Unie.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Určení orgánu dozoru nad trhem (odst. 3, 6 až 9)", "text": "Nařízení nezakládá jediný typ orgánu dozoru. Kdo jím je, závisí na povaze systému. Obecné určení příslušných vnitrostátních orgánů upravuje čl. 70, čl. 74 pak stanoví zvláštní pravidla pro vymezené kategorie systémů.", "kotvy": { "clanky": [ 70, 74 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Určení orgánu dozoru nad trhem (odst. 3, 6 až 9)", "text": "Podle odstavce 3 je u vysoce rizikových systémů souvisejících s produkty, na něž se vztahují harmonizační předpisy uvedené v oddíle A přílohy I, orgánem dozoru nad trhem orgán určený podle těchto předpisů. Členské státy mohou za vhodných okolností určit jiný orgán, zajistí-li koordinaci s odvětvovými orgány dozoru.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Určení orgánu dozoru nad trhem (odst. 3, 6 až 9)", "text": "Podle odstavců 6 a 7 je u vysoce rizikových systémů uváděných na trh, do provozu nebo využívaných finančními institucemi, na něž se vztahuje právo Unie v oblasti finančních služeb, orgánem dozoru nad trhem vnitrostátní orgán finančního dohledu nad těmito institucemi, je-li systém v přímé souvislosti s poskytováním finančních služeb. Členský stát může za vhodných okolností a při zajištění koordinace určit jiný orgán; u úvěrových institucí účastnících se jednotného mechanismu dohledu (směrnice 2013/36/EU, nařízení (EU) č. 1024/2013) mají orgány neprodleně informovat Evropskou centrální banku o zjištěních významných pro obezřetnostní dohled. Bod 158 odůvodnění tuto úpravu zasazuje do práva Unie o finančních službách. Příslušné orgány finančního dohledu jednají jako orgány dozoru nad trhem s veškerými pravomocemi podle tohoto nařízení i podle nařízení (EU) 2019/1020. Aby se pravomoci nepřekrývaly, počítá odůvodnění s omezenými výjimkami. Týkají se systému řízení kvality poskytovatelů a monitorovací povinnosti zavádějících subjektů v rozsahu, v jakém dopadají na úvěrové instituce podle směrnice 2013/36/EU.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 158 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Určení orgánu dozoru nad trhem (odst. 3, 6 až 9)", "text": "Podle odstavce 8 určí členské státy jako orgány dozoru nad trhem u systémů podle bodu 1 přílohy III (biometrika), používají-li se pro vymáhání práva, správu hranic a v zájmu spravedlnosti a demokracie, a u systémů podle bodů 6, 7 a 8 přílohy III buď dozorové orgány pro ochranu údajů podle nařízení (EU) 2016/679 nebo směrnice (EU) 2016/680, nebo jiné orgány určené za týchž podmínek jako v článcích 41 až 44 směrnice (EU) 2016/680. Ustanovení výslovně dodává, že činnosti dozoru neovlivní nezávislost justičních orgánů ani jinak nezasáhnou do výkonu jejich soudní pravomoci. Bod 159 odůvodnění k těmto orgánům doplňuje dvě věci. Mají mít účinné vyšetřovací a nápravné pravomoci, přinejmenším přístup ke všem zpracovávaným osobním údajům a ke všem informacím nezbytným pro plnění úkolů. A omezením přístupu k citlivým provozním údajům podle nařízení nejsou dotčeny pravomoci svěřené směrnicí (EU) 2016/680.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 159 ], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 8, "oddil": "II. Určení orgánu dozoru nad trhem (odst. 3, 6 až 9)", "text": "Podle odstavce 9 jedná u orgánů, institucí a jiných subjektů Unie jako orgán dozoru nad trhem evropský inspektor ochrany údajů, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu soudních pravomocí. Volba dozorových orgánů pro ochranu údajů a evropského inspektora ochrany údajů v citlivých oblastech propojuje dozor nad AI s dozorem nad ochranou osobních údajů. K volbě evropského inspektora ochrany údajů pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie viz bod 156 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 156 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Sektorová koordinace a výjimka z postupů (odst. 4, 5, 10, 11)", "text": "Odstavec 4 zavádí významnou výjimku z procesní části tohoto bloku: postupy podle článků 79 až 83 se nepoužijí na systémy související s produkty podle oddílu A přílohy I, pokud tyto právní akty již stanoví postupy zajišťující rovnocennou úroveň ochrany se stejným cílem. Namísto nich se použijí odpovídající odvětvové postupy. Výjimka brání dvojkolejnosti prosazování u produktově vázaných systémů.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Sektorová koordinace a výjimka z postupů (odst. 4, 5, 10, 11)", "text": "Odstavec 5 potvrzuje pravomoci orgánů dozoru podle článku 14 nařízení (EU) 2019/1020 a umožňuje vykonávat vybrané pravomoci podle čl. 14 odst. 4 písm. d) a j) uvedeného nařízení na dálku, je-li to potřebné pro účinné prosazování.", "kotvy": { "clanky": [ 14 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "III. Sektorová koordinace a výjimka z postupů (odst. 4, 5, 10, 11)", "text": "Odstavce 10 a 11 upravují koordinaci a společné činnosti. Členské státy usnadňují koordinaci mezi orgány dozoru a dalšími orgány dohlížejícími na harmonizační předpisy podle přílohy I nebo na jiné právo Unie relevantní pro vysoce rizikové systémy. Orgány dozoru a Komise mohou navrhovat společné činnosti a společná šetření. Jde o kategorie systémů, u kterých se zjistí vážné riziko ve dvou nebo více členských státech, a to v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2019/1020. Koordinační podporu pro společná šetření poskytuje úřad pro AI. Tuto možnost společných činností a šetření u systémů představujících vážné riziko ve dvou nebo více členských státech předpokládá bod 160 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 160 ], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 12, "oddil": "IV. Přístup k dokumentaci, datům a zdrojovému kódu (odst. 12 až 14)", "text": "Odstavec 12 zakládá právo orgánů dozoru na plný přístup k dokumentaci a k souborům trénovacích, validačních a testovacích dat používaných pro vývoj vysoce rizikových systémů, a to v relevantních případech i prostřednictvím aplikačních programovacích rozhraní (API) nebo jiných prostředků dálkového přístupu, s výhradou bezpečnostních záruk. Přístup je vázán na to, co je nezbytné pro plnění úkolů orgánu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "IV. Přístup k dokumentaci, datům a zdrojovému kódu (odst. 12 až 14)", "text": "Odstavec 13 upravuje přístup ke zdrojovému kódu restriktivně, jako krajní prostředek. Přístup se poskytuje jen na základě odůvodněné žádosti a pouze při splnění obou podmínek: **přístup ke zdrojovému kódu je nezbytný k posouzení shody** systému s požadavky kapitoly III oddílu 2 a postupy testování, auditu a ověřování na základě dat a dokumentace **byly vyčerpány nebo se ukázaly jako nedostatečné**. Mám za to, že jde o dvoustupňový test proporcionality: zdrojový kód se zpřístupňuje teprve tehdy, když méně invazivní prostředky selhaly nebo nepostačují.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "IV. Přístup k dokumentaci, datům a zdrojovému kódu (odst. 12 až 14)", "text": "Odstavec 14 podřizuje veškeré informace a dokumentaci získané podle tohoto článku povinnosti zachování důvěrnosti podle článku 78. Přístupová oprávnění dozoru tak stojí v protiváze k ochraně obchodního tajemství a zdrojového kódu, kterou zajišťuje čl. 78.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 78 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 14, 70, 74, 75, 77, 78, 79 ], "body_oduvodneni": [ 156, 158, 159, 160 ], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "75", "slug": "cl-75", "kapitola": "IX", "nazev": "Vzájemná pomoc, dozor nad trhem a kontrola obecných systémů AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-75", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 63 (obecný model AI)", "čl. 3 bod 66 (obecný systém AI)", "čl. 3 bod 47 (úřad pro AI)", "čl. 74 (dozor nad trhem)", "čl. 78 (důvěrnost)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020 (kapitola VI)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Odstavec 1 řeší situaci, kdy je systém AI založen na obecném modelu AI a model i systém vyvíjí tentýž poskytovatel. V takovém případě má úřad pro AI pravomoc monitorovat shodu systému s povinnostmi podle nařízení a dohlížet na ni, a to se všemi pravomocemi orgánu dozoru nad trhem podle tohoto oddílu a nařízení (EU) 2019/1020. Ustanovení překlenuje dozor nad obecnými modely (kapitola V, úřad pro AI) a dozor nad systémovou úrovní tam, kde obojí leží v rukou téhož poskytovatele. Bod 161 odůvodnění tento model odůvodňuje snahou zabránit překrývání pravomocí. Je-li systém AI založený na obecném modelu AI a model i systém poskytuje tentýž poskytovatel, má dohled probíhat na úrovni Unie prostřednictvím úřadu pro AI s pravomocemi orgánu dozoru nad trhem. V ostatních případech zůstávají odpovědné vnitrostátní orgány dozoru nad trhem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 161 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Odstavec 2 zavádí spolupráci: mají-li orgány dozoru nad trhem dostatečný důvod považovat obecné systémy AI, které lze přímo použít alespoň k jednomu vysoce rizikovému účelu, za nevyhovující, spolupracují s úřadem pro AI na hodnocení souladu a informují o tom radu a další orgány dozoru. Dozor nad obecnými systémy se tak koordinuje mezi vnitrostátní a unijní úrovní.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "", "text": "Odstavec 3 upravuje vzájemnou pomoc při přístupu k informacím. Nemůže-li orgán dozoru dokončit šetření vysoce rizikového systému kvůli nemožnosti přístupu k informacím o obecném modelu, přestože vynaložil veškeré náležité úsilí, může podat odůvodněnou žádost úřadu pro AI, jenž přístup vynutí a poskytne dožadujícímu orgánu relevantní informace bezodkladně, nejpozději do 30 dnů. Získané informace podléhají důvěrnosti podle článku 78 a postup podle kapitoly VI nařízení (EU) 2019/1020 se použije obdobně. Obdobné použití postupu vzájemné pomoci v přeshraničních případech podle kapitoly VI nařízení (EU) 2019/1020 předpokládá i bod 161 odůvodnění.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 161 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 74, 75, 78 ], "body_oduvodneni": [ 161 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Změněn název a odst. 1: úřad pro AI je výhradně příslušný k dohledu nad systémy postavenými na obecných modelech téhož poskytovatele." }, { "typ": "clanek", "cislo": "75a", "slug": "cl-75a", "kapitola": "IX", "nazev": "Pravomoci úřadu pro AI v oblasti dohledu a prosazování", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-75a", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 75 odst. 1 (rozsah pravomoci úřadu)", "čl. 74 odst. 12 a 13 (přístup k dokumentaci a ke zdrojovému kódu)", "čl. 85 (stížnosti)", "čl. 75b (závazky)", "čl. 75c (pokuty a penále)", "čl. 75d (záruky)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020, zejména čl. 14 odst. 4", "čl. 15", "čl. 16 odst. 3", "čl. 17 a čl. 18" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Co článek přidává", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Zahájení a podnět", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Kontrola na místě a její meze", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Externí odborníci a náklady", "od_okrajoveho_cisla": 9 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Co článek přidává", "text": "Do 26. července 2026 měl úřad pro AI v čl. 75 pravomoc monitorovat a dohlížet, ale vlastní vyšetřovací aparát neměl; opíral se o orgány dozoru nad trhem. Čl. 75a mu dává **veškeré pravomoci orgánu dozoru nad trhem** podle oddílu 3 a podle čl. 14 odst. 4 a čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) 2019/1020, a to pro provozovatele spadající pod čl. 75 odst. 1.", "kotvy": { "clanky": [ 14, 16, 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Co článek přidává", "text": "Praktický dopad: u systémů založených na obecném modelu AI od téhož poskytovatele už nejedná jen vnitrostátní orgán. Úřad pro AI může jednat sám a přímo, a to napříč Unií.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Zahájení a podnět", "text": "Vyšetřování zahajuje úřad **rozhodnutím** při důvodném podezření a dotčeného provozovatele o tom informuje. Podnětem může být vlastní zjištění, **stížnost podle čl. 85** nebo žádost orgánu dozoru nad trhem o posouzení věci. Pravomoci podle odstavce 1 přitom může vykonávat i **před** zahájením vyšetřování.", "kotvy": { "clanky": [ 85 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Zahájení a podnět", "text": "Odstavec 3 rozlišuje dvě formy žádosti o informace, a rozdíl je podstatný. Při **prosté žádosti** povinnost odpovědět není, ale odpoví-li provozovatel dobrovolně, informace musí být správné a nezavádějící, jinak hrozí pokuta podle čl. 99 odst. 5. Při žádosti **rozhodnutím** je odpověď povinná a v poučení musí být uvedeno i právo na přezkum Soudním dvorem. Kdo dostane žádost, měl by si tedy nejdřív přečíst, které z obojího to je.", "kotvy": { "clanky": [ 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "III. Kontrola na místě a její meze", "text": "Úřad může provádět kontroly na dálku i na místě. Při kontrole na místě jsou jeho úředníci oprávněni vstupovat do prostor, na pozemky a do nemovitostí v Unii, zkoumat účetnictví, údaje a jiné materiály bez ohledu na nosič, pořizovat kopie, žádat ústní i písemná vysvětlení a **zapečetit prostory a záznamy** po dobu nezbytnou pro inspekci.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Kontrola na místě a její meze", "text": "Odmítne-li osoba kontrolu nebo jí brání, poskytne úřadu pomoc příslušný vnitrostátní orgán a v vhodných případech i policie.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Kontrola na místě a její meze", "text": "Vyžaduje-li vnitrostátní právo k prohlídce **povolení justičního orgánu**, úřad o ně požádá, a to i preventivně. Rozsah přezkumu je ale úzký: vnitrostátní soud ověří jen to, zda opatření nejsou svévolná nebo nepřiměřená; **nesmí přezkoumávat nezbytnost** vyšetřování ani požadovat informace ze spisu úřadu. Legalitu rozhodnutí úřadu přezkoumává výhradně Soudní dvůr.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Kontrola na místě a její meze", "text": "Před kontrolou úřad informuje orgán dozoru nad trhem státu, kde se provozovatel nachází; kopii žádosti o informace mu zasílá také. Na žádost úřadu může tento orgán provést vyšetřování nebo kontrolu **jménem a na účet úřadu** podle vlastního vnitrostátního práva.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Externí odborníci a náklady", "text": "Odstavec 6 přidává dvě pravomoci nad rámec nařízení 2019/1020: nařídit provozovateli **poskytnout přístup ke svým systémům AI a vysvětlení** k nim a uložit mu **uchovávat údaje a dokumenty** potřebné k posouzení souladu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Externí odborníci a náklady", "text": "Úřad může se souhlasem dotčeného orgánu jmenovat **nezávislé externí odborníky a auditory** i odborníky z orgánů členských států. Získané informace se sdílejí s příslušnými orgány států.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Externí odborníci a náklady", "text": "Nákladové pravidlo se snadno přehlédne a je citelné: úřad je podle odstavce 1 ve spojení s čl. 15 nařízení (EU) 2019/1020 oprávněn požadovat od provozovatele **plnou náhradu veškerých nákladů** své dohledové a prosazovací činnosti v případech nesouladu, včetně nákladů na lidské a technické zdroje. Vyšetřování, které skončí zjištěním nesouladu, tedy platí ten, u koho se zjistilo.", "kotvy": { "clanky": [ 15 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 1, 14, 15, 16, 17, 18, 74, 75, 85, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Zcela nový článek: dozorové a prosazovací pravomoci úřadu pro AI." }, { "typ": "clanek", "cislo": "75b", "slug": "cl-75b", "kapitola": "IX", "nazev": "Závazky", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-75b", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 75a odst. 2 (řízení)", "čl. 75c odst. 4 písm. c) a odst. 5 písm. f) (sankce za nedodržení závazku)", "čl. 75d odst. 4 (zveřejnění rozhodnutí)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Narovnání místo sankce", "od_okrajoveho_cisla": 1 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Narovnání místo sankce", "text": "Nabídne-li provozovatel v průběhu řízení podle čl. 75a odst. 2 **závazky** k zajištění souladu, může je úřad rozhodnutím prohlásit za povinné a současně konstatovat, že další důvody pro opatření nejsou. Je to obdoba narovnání ze soutěžního práva a v celém AI Actu je to jediná cesta, jak řízení ukončit bez zjištění porušení.", "kotvy": { "clanky": [ 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Narovnání místo sankce", "text": "Cena za to je vysoká: závazek se rozhodnutím stává **právně závazným** a jeho porušení je samostatným důvodem pro pokutu podle čl. 75c odst. 4 písm. c) i pro penále podle odst. 5 písm. f). Nabídnout závazek, který nelze splnit, je proto horší než ho nenabídnout vůbec.", "kotvy": { "clanky": [ 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Narovnání místo sankce", "text": "Řízení lze znovu otevřít ve třech případech: podstatně se změnily skutečnosti, na nichž rozhodnutí stálo; provozovatel jedná v rozporu se závazky; anebo rozhodnutí stálo na **neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích** od provozovatele. Poslední důvod znamená, že vada v podkladech se dá vytknout i po letech.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Narovnání místo sankce", "text": "Považuje-li úřad nabídnuté závazky za nedostatečné, zamítne je **odůvodněným stanoviskem, kterým se řízení ukončuje**. Zamítnutí tedy nevede automaticky k sankci, ale řízení uzavírá; případné další kroky by musely začít znovu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 1, 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Zcela nový článek k prosazování ze strany úřadu pro AI." }, { "typ": "clanek", "cislo": "75c", "slug": "cl-75c", "kapitola": "IX", "nazev": "Nedodržování předpisů, pokuty a penále", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-75c", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 75 odst. 1", "čl. 75a (pravomoci)", "čl. 75b (závazky)", "čl. 99 odst. 3 až 7 (sankční pásma)", "čl. 99 odst. 5 (nesprávné informace)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020", "čl. 14 odst. 4", "čl. 16 a čl. 16 odst. 3" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Rozhodnutí o nedodržení a co mu předchází", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Pokuty: proč tu neplatí uzavřený výčet čl. 99 odst. 4", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Penále", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Přezkum, výnos a promlčení", "od_okrajoveho_cisla": 8 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Rozhodnutí o nedodržení a co mu předchází", "text": "Zjistí-li úřad, že provozovatel podle čl. 75 odst. 1 nedodržuje nařízení nebo závazky, které se staly povinnými podle čl. 75b, přijme **rozhodnutí, v němž nedodržení konstatuje**.", "kotvy": { "clanky": [ 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Rozhodnutí o nedodržení a co mu předchází", "text": "Předtím ale musí provozovateli sdělit **předběžná zjištění** a objasnit v nich, jaká opatření zvažuje nebo jaká by podle jeho názoru měl provozovatel přijmout. Je to obdoba sdělení výhrad a jediné místo, kde se dá věc ještě obrátit argumentem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Rozhodnutí o nedodržení a co mu předchází", "text": "V rozhodnutí úřad případně nařídí přijmout v přiměřené lhůtě nezbytná opatření a poskytnout informace o tom, co provozovatel hodlá udělat. Před vyžádáním opatření se může zapojit do **strukturovaného dialogu**; v jeho průběhu může provozovatel navrhnout závazky podle čl. 75b.", "kotvy": { "clanky": [ 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Pokuty: proč tu neplatí uzavřený výčet čl. 99 odst. 4", "text": "Rozhodnutí může doprovázet uložení sankcí podle **čl. 99 odst. 3 až 7**, která se na úřad pro AI použijí obdobně. Zásadní je ale rozšíření dosahu: pokuty podle čl. 99 odst. 4 se vztahují „zejména na **porušení jakéhokoli použitelného ustanovení tohoto nařízení, včetně ustanovení, která nejsou uvedena v čl. 99 odst. 4**\", dále na nedodržení rozhodnutí či opatření podle nařízení (EU) 2019/1020 nebo podle čl. 75a a na nedodržení závazku podle čl. 75b.", "kotvy": { "clanky": [ 75, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Pokuty: proč tu neplatí uzavřený výčet čl. 99 odst. 4", "text": "Teze o uzavřeném výčtu v čl. 99 odst. 4, kterou lze uhájit vůči vnitrostátním orgánům, tedy **v působnosti úřadu pro AI neplatí**. Na poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací úřadu se použije pásmo podle čl. 99 odst. 5.", "kotvy": { "clanky": [ 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Penále", "text": "Odstavec 5 zavádí **penále**, které AI Act dosud neznal. Úřad jím může vynutit podrobení se vyšetřování a kontrole, splnění žádosti o informace, poskytnutí správných odpovědí, splnění nápravných opatření podle čl. 16 nařízení (EU) 2019/1020, dodržení závazků podle čl. 75b a splnění rozhodnutí podle odstavce 1.", "kotvy": { "clanky": [ 16, 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Penále", "text": "Denní výše nesmí překročit **5 % průměrného denního příjmu nebo celosvětového ročního obratu** za předchozí účetní období, počítáno ode dne stanoveného v rozhodnutí. Logika je jiná než u pokuty: penále se neváže na závažnost porušení, ale na dobu, po kterou trvá neposlušnost, a při delším odporu může pokutu snadno přesáhnout.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "IV. Přezkum, výnos a promlčení", "text": "Soudní dvůr má k rozhodnutím o pokutě i penále **neomezenou pravomoc**: může je zrušit, snížit i **zvýšit**. Poslední možnost je při úvaze o žalobě namístě vzít v potaz.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Přezkum, výnos a promlčení", "text": "Vybrané prostředky jsou příspěvkem do souhrnného rozpočtu Unie. Pravomoci podle tohoto článku podléhají promlčecí době; k jejímu běhu viz odstavec 8 a navazující ustanovení.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 1, 14, 16, 75, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Zcela nový článek k prosazování ze strany úřadu pro AI." }, { "typ": "clanek", "cislo": "75d", "slug": "cl-75d", "kapitola": "IX", "nazev": "Záruky a další upřesnění", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-75d", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 75a", "čl. 75b", "čl. 75c", "čl. 78 (důvěrnost)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "čl. 18 nařízení (EU) 2019/1020", "čl. 41 a 47 Listiny základních práv EU" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Právo na obhajobu a přístup ke spisu", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Meze přístupu", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Zveřejnění rozhodnutí", "od_okrajoveho_cisla": 5 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Právo na obhajobu a přístup ke spisu", "text": "Na provozovatele v působnosti čl. 75 odst. 1 se obdobně použije **čl. 18 nařízení (EU) 2019/1020**, aniž jsou dotčena konkrétnější procesní práva podle AI Actu. To je základní procesní záruka celého režimu.", "kotvy": { "clanky": [ 18, 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Právo na obhajobu a přístup ke spisu", "text": "V řízení musí být plně respektováno **právo na obhajobu a na přístup ke spisu**. S ohledem na možné rozhodnutí podle čl. 75c odst. 1 má provozovatel právo do spisu nahlížet, a to za **podmínek dohodnutého zpřístupnění**, s výhradou oprávněného zájmu svého i jiné osoby na ochraně obchodního tajemství. Neshodnou-li se strany, stanoví podmínky rozhodnutím sám úřad.", "kotvy": { "clanky": [ 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Meze přístupu", "text": "Právo nahlížet do spisu se **nevztahuje** na důvěrné informace a interní dokumenty úřadu, rady, orgánů dozoru nad trhem ani jiných veřejných orgánů států. Výslovně z něj je vyloučena **korespondence mezi úřadem a těmito orgány**. Provozovatel tedy neuvidí, jak se věc mezi orgány projednávala.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Meze přístupu", "text": "Ustanovení zároveň nebrání úřadu sdělovat a užívat informace nezbytné **k prokázání porušení**. Ochrana obchodního tajemství tedy nebrání tomu, aby se příslušný údaj objevil v odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "III. Zveřejnění rozhodnutí", "text": "Úřad **zveřejní** rozhodnutí přijatá podle čl. 75b a 75c, a to s uvedením jmen nebo názvů stran. Reputační dopad zveřejnění bývá u větších poskytovatelů citelnější než pokuta a je to důvod, proč se o rozsahu zveřejnění vede spor dřív než o samotné výši.", "kotvy": { "clanky": [ 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Zveřejnění rozhodnutí", "text": "Praktická opatření pro přístup ke spisu a pro dohodnuté zpřístupnění může upřesnit Komise **prováděcím aktem**; do jeho vydání se postupuje podle samotného čl. 75d.", "kotvy": { "clanky": [ 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 1, 18, 41, 75, 78 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Zcela nový článek k prosazování ze strany úřadu pro AI." }, { "typ": "clanek", "cislo": "76", "slug": "cl-76", "kapitola": "IX", "nazev": "Dohled nad testováním v reálných podmínkách vykonávaný orgány dozoru nad trhem", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-76", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 57 (testování v reálných podmínkách)", "čl. 57 (regulační sandboxy pro AI)", "čl. 58 (podrobná ustanovení pro regulační sandboxy)", "čl. 60 (testování v reálných podmínkách mimo sandboxy)", "čl. 61 (informovaný souhlas)", "čl. 73 (oznamování závažných incidentů)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Odstavec 1 svěřuje orgánům dozoru nad trhem kompetence a pravomoci k zajištění toho, aby bylo testování v reálných podmínkách (čl. 3 bod 57) v souladu s nařízením. Dozor tak sahá i do fáze testování, tedy ještě před uvedením systému na trh.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Odstavec 2 upravuje součinnost s regulačními sandboxy. Provádí-li se testování u systémů, nad nimiž je vykonáván dohled v rámci regulačního sandboxu podle článku 58, ověří orgány dozoru soulad s článkem 60 a mohou případně povolit, aby testování proběhlo odchylně od podmínek stanovených v čl. 60 odst. 4 písm. f) a g).", "kotvy": { "clanky": [ 60 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "", "text": "Odstavec 3 zakládá zásahové pravomoci. Je-li orgán dozoru informován o závažném incidentu nebo má-li jiné důvody se domnívat, že podmínky článků 60 a 61 nejsou splněny, může na svém území pozastavit nebo ukončit testování v reálných podmínkách, nebo požadovat, aby byl změněn jakýkoli aspekt testování.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "", "text": "Odstavce 4 a 5 doplňují procesní záruky. Rozhodnutí podle odstavce 3 (nebo námitku podle čl. 60 odst. 4 písm. b) orgán odůvodní a uvede způsob, jak je napadnout. Přijme-li rozhodnutí podle odstavce 3, sdělí v příslušných případech jeho důvody orgánům dozoru dalších členských států, v nichž byl systém testován. Tím se zajišťuje přezkoumatelnost zásahu a přeshraniční sdílení informací.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 60 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 57, 58, 60, 61, 73, 76 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Testování podle nového čl. 60a: odkazy na orgán dozoru nad trhem se čtou jako odkazy na příslušný vnitrostátní orgán." }, { "typ": "clanek", "cislo": "77", "slug": "cl-77", "kapitola": "IX", "nazev": "Pravomoci orgánů chránících základní práva", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-77", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 74 (dozor nad trhem)", "čl. 78 (důvěrnost)", "čl. 79 odst. 2 (informování orgánů při zjištění rizik pro základní práva)", "čl. 82 (vyhovující systémy představující riziko)", "příloha III (vysoce rizikové oblasti)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Zvláštní vrstva dozoru nad základními právy (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Právo na přístup k dokumentaci a určení orgánů (odst. 1, 2)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Vyžádání technického testování (odst. 3, 4)", "od_okrajoveho_cisla": 6 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Zvláštní vrstva dozoru nad základními právy (odst. 1)", "text": "Čl. 77 zavádí zvláštní kategorii orgánů odlišnou od orgánů dozoru nad trhem: vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru, které dohlížejí na dodržování povinností z práva Unie chránícího základní práva, včetně práva na nediskriminaci, v souvislosti s používáním vysoce rizikových systémů podle přílohy III, případně tyto povinnosti vymáhají. Jde o samostatnou vrstvu dozoru zaměřenou na základní práva, která stojí vedle dozoru nad trhem.", "kotvy": { "clanky": [ 77 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Zvláštní vrstva dozoru nad základními právy (odst. 1)", "text": "Ustanovení je projevem toho, že AI Act nechrání jen zdraví a bezpečnost, ale i základní práva (čl. 1). Existujícím orgánům, které nad základními právy dohlížejí (typicky orgánům pro rovné zacházení, orgánům pro ochranu osobních údajů či ochráncům práv), dává nástroj, jímž se dostanou k dokumentaci o vysoce rizikových systémech, aniž by se samy staly orgány dozoru nad trhem. Nedotčenost kompetencí, úkolů, pravomocí a nezávislosti těchto orgánů výslovně potvrzuje bod 157 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [ 1 ], "body_oduvodneni": [ 157 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Právo na přístup k dokumentaci a určení orgánů (odst. 1, 2)", "text": "Podle odstavce 1 jsou tyto orgány oprávněny **vyžádat si jakoukoli dokumentaci vytvořenou nebo vedenou podle tohoto nařízení a získat k ní přístup v přístupném jazyce a formátu**, je-li to nezbytné k účinnému plnění jejich pověření v rámci jejich příslušnosti. O každé žádosti informují orgán dozoru nad trhem dotčeného členského státu. Základ tohoto přístupového práva dává bod 157 odůvodnění, podle něhož mají tyto orgány mít přístup k veškeré dokumentaci vytvořené podle nařízení, je-li to nutné pro výkon jejich pověření.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 157 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Právo na přístup k dokumentaci a určení orgánů (odst. 1, 2)", "text": "Zdůrazňuji podmínku přístupného jazyka a formátu. Právo na přístup by bylo bez této záruky iluzorní. Dokumentace musí být pro dožadující orgán skutečně použitelná, nikoli jen formálně předaná.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Právo na přístup k dokumentaci a určení orgánů (odst. 1, 2)", "text": "Podle odstavce 2 měl každý členský stát do 2. listopadu 2024 určit tyto orgány, zveřejnit jejich seznam, oznámit jej Komisi a ostatním členským státům a průběžně jej aktualizovat. Uvedené datum je určovací lhůtou pro členské státy. Jeho znění je zde uvedené po novele nařízením (EU) 2026/1744.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Vyžádání technického testování (odst. 3, 4)", "text": "Odstavec 3 zavádí eskalaci od dokumentace k technickému ověření. Není-li dokumentace dostatečná ke zjištění, zda došlo k porušení povinností podle práva Unie chránícího základní práva, může orgán podat orgánu dozoru nad trhem **odůvodněnou žádost o uspořádání testování vysoce rizikového systému AI technickými prostředky**. Orgán dozoru toto testování uspořádá v přiměřené lhůtě a významně do něj zapojí dožadující orgán.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Vyžádání technického testování (odst. 3, 4)", "text": "Odstavec 4 podřizuje informace a dokumentaci získané podle tohoto článku povinnosti zachování důvěrnosti podle článku 78. Poznamenávám provázanost s postupem podle čl. 79: zjistí-li orgán dozoru při hodnocení rizika pro základní práva jeho existenci, informuje podle čl. 79 odst. 2 orgány podle čl. 77 odst. 1 a plně s nimi spolupracuje. Obě vrstvy dozoru tak nejsou izolované, nýbrž se vzájemně informují.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 77, 79 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 1, 74, 77, 78, 79, 82 ], "body_oduvodneni": [ 157 ], "prilohy": [ "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Změněn název a odst. 1 o pravomocech orgánů chránících základní práva." }, { "typ": "clanek", "cislo": "78", "slug": "cl-78", "kapitola": "IX", "nazev": "Důvěrnost", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-78", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 74 odst. 8, 9 a 14 (dozor nad trhem)", "čl. 75 odst. 3 (dozor nad obecnými systémy)", "čl. 77 odst. 4 (orgány chránící základní práva)", "čl. 79 (postup na vnitrostátní úrovni)", "příloha III body 1, 6 a 7", "příloha IV (technická dokumentace)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "směrnice (EU) 2016/943 (čl. 5, ochrana obchodního tajemství), nařízení (EU) 2019/1020" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Rozsah povinnosti důvěrnosti (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Minimalizace a bezpečnost údajů (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Citlivé sektory a operativní údaje (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Výhrady a výměna se třetími zeměmi (odst. 4, 5)", "od_okrajoveho_cisla": 7 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Rozsah povinnosti důvěrnosti (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 zavazuje Komisi, orgány dozoru nad trhem, oznámené subjekty a veškeré další osoby zapojené do používání nařízení respektovat důvěrnost informací a údajů získaných při plnění úkolů. Ochrana směřuje zejména k pěti zájmům: k právům duševního vlastnictví a k důvěrným obchodním informacím, k účinnému provádění nařízení (inspekce, šetření, audity), k veřejnému zájmu a národní bezpečnosti, k vedení trestního nebo správního řízení a k utajovaným informacím. Tentýž pětiprvkový katalog zájmů obsahuje bod 167 odůvodnění, podle něhož mají všechny strany zapojené do uplatňování nařízení respektovat důvěrnost a chránit zejména práva duševního vlastnictví, důvěrné obchodní informace a obchodní tajemství, účinné provádění nařízení, veřejné a národní bezpečnostní zájmy, integritu trestního a správního řízení a integritu utajovaných informací.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 167 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Rozsah povinnosti důvěrnosti (odst. 1)", "text": "Ustanovení výslovně chrání **práva duševního vlastnictví a důvěrné obchodní informace nebo obchodní tajemství fyzických nebo právnických osob, včetně zdrojového kódu**, s výjimkou případů, na které se vztahuje článek 5 směrnice (EU) 2016/943. Zdůrazňuji ochranu zdrojového kódu; tvoří protiváhu k přístupovým oprávněním dozoru podle čl. 74 odst. 13. Přístup ke zdrojovému kódu je krajním prostředkem a i po jeho zpřístupnění platí povinnost důvěrnosti.", "kotvy": { "clanky": [ 74 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Rozsah povinnosti důvěrnosti (odst. 1)", "text": "Okruh vázaných osob je široký: nejde jen o orgány dozoru, nýbrž o každého, kdo se při provádění nařízení dostane k chráněným informacím. Důvěrnost tak není výsadou jednoho orgánu, ale plošnou povinností všech zapojených subjektů.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Minimalizace a bezpečnost údajů (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 doplňuje zásadu minimalizace: orgány požadují pouze údaje nezbytně nutné pro posouzení rizika a pro výkon svých pravomocí, zavedou přiměřená opatření kybernetické bezpečnosti a shromážděné údaje vymažou, jakmile již nejsou potřebné pro účel, pro který byly získány. Přístupová oprávnění tak nejsou bezbřehá. Jsou vázána nezbytností a časově omezena účelem.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "III. Citlivé sektory a operativní údaje (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 zavádí zvláštní režim pro citlivé sektory. U systémů podle bodů 1, 6 nebo 7 přílohy III používaných donucovacími orgány, orgány ochrany hranic, imigračními nebo azylovými orgány se důvěrně vyměněné informace nezpřístupní bez předchozí konzultace s orgánem, který je poskytl, a se zavádějícím subjektem, pokud by jejich zveřejnění ohrozilo zájmy veřejné a vnitrostátní bezpečnosti. Výměna se nevztahuje na citlivé operativní údaje.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Citlivé sektory a operativní údaje (odst. 3)", "text": "Druhý pododstavec odstavce 3 řeší uložení dokumentace: jsou-li tyto orgány poskytovateli, technická dokumentace podle přílohy IV zůstává v jejich prostorách. Orgány zajistí, aby orgány dozoru podle čl. 74 odst. 8 a 9 mohly na požádání okamžitě získat přístup nebo kopii, přičemž přístup mají pouze pracovníci s bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni. Ochrana operativních zájmů a bezpečnosti se tak vyvažuje se zachováním dozorové kontroly.", "kotvy": { "clanky": [ 74 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "IV" ] } }, { "cislo": 7, "oddil": "IV. Výhrady a výměna se třetími zeměmi (odst. 4, 5)", "text": "Odstavec 4 stanoví, že důvěrnost není na újmu právům a povinnostem Komise, členských států a jejich orgánů ani oznámených subjektů ohledně vzájemného informování a šíření výstrah, včetně přeshraniční spolupráce, ani povinnostem poskytovat informace podle trestního práva členských států.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "IV. Výhrady a výměna se třetími zeměmi (odst. 4, 5)", "text": "Odstavec 5 umožňuje Komisi a členským státům vyměňovat důvěrné informace s regulačními orgány třetích zemí, s nimiž byla uzavřena dvoustranná nebo vícestranná ujednání o důvěrnosti zaručující odpovídající úroveň důvěrnosti, a to v souladu s mezinárodními a obchodními dohodami.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 5, 74, 75, 77, 78, 79 ], "body_oduvodneni": [ 167 ], "prilohy": [ "III", "IV" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "79", "slug": "cl-79", "kapitola": "IX", "nazev": "Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání se systémy AI představujícími riziko", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-79", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 5 (zákazy)", "čl. 50 (transparentnost)", "čl. 40 a 41 (harmonizované normy a společné specifikace)", "čl. 77 odst. 1 (orgány chránící základní práva)", "čl. 80 (systémy neklasifikované jako vysoce rizikové)", "čl. 81 (ochranný postup Unie)", "čl. 82 (vyhovující systémy představující riziko)", "kapitola III oddíl 2 (požadavky na vysoce rizikové systémy)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020 (čl. 3 bod 19, čl. 18)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Systém AI jako výrobek představující riziko (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Hodnocení a výzva k nápravě (odst. 2 až 4)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Dočasná opatření a mechanismus odůvodněnosti (odst. 5 až 9)", "od_okrajoveho_cisla": 7 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Systém AI jako výrobek představující riziko (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 kvalifikuje systémy AI, které představují riziko, jako **výrobek představující riziko** podle čl. 3 bodu 19 nařízení (EU) 2019/1020, pokud představují riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva osob. Tímto podřazením se na systémy AI otevírá celý nápravný nástroj obecného dozoru nad trhem.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Systém AI jako výrobek představující riziko (odst. 1)", "text": "Zdůrazňuji, že vedle zdraví a bezpečnosti, které jsou klasickými hledisky produktové bezpečnosti, sem přistupují i základní práva. Rizikem odůvodňujícím zásah tedy může být i riziko pro základní práva, což tento postup odlišuje od běžného dozoru nad bezpečností výrobků.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Hodnocení a výzva k nápravě (odst. 2 až 4)", "text": "Podle odstavce 2 provede orgán dozoru s dostatečným důvodem hodnocení souladu systému se všemi požadavky a povinnostmi nařízení, přičemž zvláštní pozornost věnuje systémům představujícím riziko pro zranitelné skupiny. Zjistí-li rizika pro základní práva, informuje orgány podle čl. 77 odst. 1 a plně s nimi spolupracuje.", "kotvy": { "clanky": [ 77 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Hodnocení a výzva k nápravě (odst. 2 až 4)", "text": "Zjistí-li orgán nesoulad, neprodleně vyzve provozovatele, aby přijal vhodná nápravná opatření k uvedení systému do souladu, k jeho stažení z trhu nebo z oběhu, a to ve lhůtě, kterou orgán stanoví, **v každém případě nejpozději do patnácti pracovních dnů** (nebo jak stanoví příslušné harmonizační předpisy). O nesouladu informuje oznámený subjekt; na opatření se použije článek 18 nařízení (EU) 2019/1020.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Hodnocení a výzva k nápravě (odst. 2 až 4)", "text": "Odstavce 3 a 4 řeší přeshraniční rozměr a rozsah nápravy. Domnívá-li se orgán, že nesoulad se netýká jen jeho území, informuje neprodleně Komisi a ostatní členské státy; provozovatel zajistí přijetí nápravných opatření u všech dotčených systémů, které dodal na trh v Unii.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Hodnocení a výzva k nápravě (odst. 2 až 4)", "text": "Odstavec 6 stanoví katalog důvodů nesouladu, který orgány v oznámení uvedou: a) nedodržení zákazu postupů podle článku 5; b) nesplnění požadavků kapitoly III oddílu 2 u vysoce rizikového systému; c) nedostatky v harmonizovaných normách nebo společných specifikacích podle článků 40 a 41, na nichž je založen předpoklad shody; d) nedodržení článku 50. Katalog spojuje dozor zpět s hmotněprávními povinnostmi nařízení. Rozsah tohoto postupu předjímá bod 157 odůvodnění: zvláštní ochranný postup se má vztahovat nejen na vysoce rizikové systémy představující riziko, ale i na zakázané systémy uvedené na trh nebo používané v rozporu se zákazy a na systémy dodané na trh v rozporu s požadavky na transparentnost, které představují riziko, což odpovídá zejména důvodům podle písmen a), b) a d).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 157 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Dočasná opatření a mechanismus odůvodněnosti (odst. 5 až 9)", "text": "Podle odstavce 5 platí, že nepřijme-li provozovatel nápravná opatření ve stanovené lhůtě, přijme orgán dozoru všechna vhodná dočasná opatření, jimiž zakáže nebo omezí uvádění systému na trh nebo do provozu, případně zajistí jeho stažení z trhu nebo z provozu, a o tom neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy. Odstavec 6 stanoví náležitosti tohoto oznámení.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Dočasná opatření a mechanismus odůvodněnosti (odst. 5 až 9)", "text": "Odstavce 7 a 8 upravují mechanismus odůvodněnosti. Ostatní orgány dozoru neprodleně informují Komisi a členské státy o svých opatřeních a o případných námitkách. Nevznese-li do tří měsíců od oznámení podle odstavce 5 žádný členský stát ani Komise námitku, **považuje se toto opatření za odůvodněné**. Procesní práva provozovatele podle článku 18 nařízení (EU) 2019/1020 tím nejsou dotčena. V případě nedodržení zákazu postupů podle článku 5 se tříměsíční lhůta **zkracuje na 30 dnů**, což odpovídá zvýšené závažnosti zakázaných postupů.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Dočasná opatření a mechanismus odůvodněnosti (odst. 5 až 9)", "text": "Odstavec 9 ukládá orgánům dozoru zajistit bezodkladné přijetí náležitých restriktivních opatření, například stažení systému z trhu. Postup podle čl. 79 je základním vnitrostátním postupem, na který navazuje ochranný postup Unie podle čl. 81 (v případě námitek nebo pochybností o souladu opatření s právem Unie) a zvláštní postup podle čl. 82 (u vyhovujících systémů, které přesto představují riziko).\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 79, 81, 82 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 5, 18, 40, 50, 77, 79, 80, 81, 82 ], "body_oduvodneni": [ 157 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "80", "slug": "cl-80", "kapitola": "IX", "nazev": "Postup nakládání se systémy AI, které nejsou při použití přílohy III poskytovatelem klasifikovány jako vysoce rizikové", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-80", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 6 odst. 3 (filtr významného rizika)", "čl. 6 odst. 4 (dokumentace a registrace)", "čl. 6 odst. 5 (pokyny Komise)", "čl. 49 (registrace)", "čl. 71 (databáze EU)", "čl. 79 odst. 5 až 9 (dočasná opatření)", "čl. 99 (sankce)", "kapitola III oddíl 2 (požadavky na vysoce rizikové systémy)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020 (čl. 11)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Kontrola sebeklasifikace podle čl. 6 odst. 3 a 4 (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Náprava a odkaz na postup podle čl. 79 (odst. 2 až 6)", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Sankce za nesoulad a za obcházení (odst. 4, 7, 8)", "od_okrajoveho_cisla": 6 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Kontrola sebeklasifikace podle čl. 6 odst. 3 a 4 (odst. 1)", "text": "Čl. 80 je kontrolním protějškem výjimky v čl. 6 odst. 3. Podle čl. 6 odst. 3 se systém uvedený v příloze III za vysoce rizikový nepovažuje, pokud nepředstavuje významné riziko a splňuje některou ze čtyř podmínek (úzce zaměřený procesní úkol; zlepšení výsledku dokončené lidské činnosti; odhalování vzorců rozhodování bez náhrady lidského posouzení; přípravný úkol), přičemž tato výjimka nikdy neplatí, pokud systém provádí profilování fyzických osob. Podle čl. 6 odst. 4 poskytovatel své posouzení zdokumentuje před uvedením na trh a podléhá povinnosti registrace podle čl. 49 odst. 2.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 49, 80 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Kontrola sebeklasifikace podle čl. 6 odst. 3 a 4 (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 opravňuje orgán dozoru, který má dostatečný důvod se domnívat, že systém klasifikovaný poskytovatelem jako nikoli vysoce rizikový ve skutečnosti vysoce rizikový je, provést hodnocení jeho klasifikace na základě podmínek čl. 6 odst. 3 a pokynů Komise (čl. 6 odst. 5). Postup tak přezkoumává právě uplatnění filtru významného rizika.", "kotvy": { "clanky": [ 6 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Kontrola sebeklasifikace podle čl. 6 odst. 3 a 4 (odst. 1)", "text": "Vstupním bodem kontroly je registrační a dokumentační povinnost. Právě proto, že poskytovatel musí posouzení zdokumentovat (čl. 6 odst. 4) a systém registrovat (čl. 49 odst. 2), a že orgán může využít informace z databáze EU (čl. 71, viz odstavec 8), je sebeklasifikace přezkoumatelná, nikoli konečná.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 49, 71 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Náprava a odkaz na postup podle čl. 79 (odst. 2 až 6)", "text": "Podle odstavců 2 až 5 platí, že zjistí-li orgán, že systém vysoce rizikový je, vyzve bez zbytečného odkladu poskytovatele, aby jej uvedl do souladu a přijal vhodná nápravná opatření ve stanovené lhůtě; při přeshraničním dosahu informuje Komisi a členské státy; poskytovatel zajistí nápravu u všech dotčených systémů dodaných na trh v Unii.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Náprava a odkaz na postup podle čl. 79 (odst. 2 až 6)", "text": "Podle odstavce 6 platí, že nepřijme-li poskytovatel přiměřená nápravná opatření ve lhůtě, použije se čl. 79 odst. 5 až 9. Postup se tak v okamžiku selhání nápravy napojuje na obecný mechanismus dočasných opatření a jejich odůvodněnosti, čímž se sjednocuje s režimem podle čl. 79.", "kotvy": { "clanky": [ 79 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Sankce za nesoulad a za obcházení (odst. 4, 7, 8)", "text": "Odstavec 4 stanoví, že neuvede-li poskytovatel systém do souladu ve lhůtě podle odstavce 2, uloží se mu pokuty v souladu s článkem 99. Odstavec 7 přidává zvláštní skutkovou podstatu: zjistí-li orgán, že poskytovatel systém **nesprávně klasifikoval jako nikoliv vysoce rizikový s cílem obejít** uplatňování požadavků kapitoly III oddílu 2, uloží se mu pokuty podle článku 99. Mám za to, že jde o cílené protiobcházecí pravidlo: postihuje strategické podhodnocení klasifikace a spolu s profilovací pojistkou v čl. 6 odst. 3 uzavírá prostor pro únik z režimu vysokého rizika.", "kotvy": { "clanky": [ 6 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Sankce za nesoulad a za obcházení (odst. 4, 7, 8)", "text": "Pokuty podle článku 99 se u těchto porušení pohybují v pásmu podle čl. 99 odst. 4 (za nesoulad s povinnostmi jiných provozovatelů než podle čl. 5, správní pokuty až do výše 15 000 000 EUR nebo až 3 % celkového celosvětového ročního obratu podle toho, která hodnota je vyšší). Výši a uložení pokuty určuje s ohledem na okolnosti podle čl. 99 odst. 7 příslušný orgán členského státu.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Sankce za nesoulad a za obcházení (odst. 4, 7, 8)", "text": "Odstavec 8 opravňuje orgány dozoru provádět při monitorování uplatňování tohoto článku vhodné kontroly v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1020, zejména s přihlédnutím k informacím uloženým v databázi EU podle čl. 71. Kontrola sebeklasifikace se tak opírá o registrační infrastrukturu nařízení.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 71 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 5, 6, 11, 49, 71, 79, 80, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "81", "slug": "cl-81", "kapitola": "IX", "nazev": "Ochranný postup Unie", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-81", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 5 (zákazy)", "čl. 40 a 41 (harmonizované normy a společné specifikace)", "čl. 79 odst. 5 (oznámení dočasného opatření)", "čl. 82 (vyhovující systémy představující riziko)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) č. 1025/2012 (čl. 11, evropská normalizace)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Čl. 81 je sporná větev prosazování, která se otevírá tam, kde vnitrostátní opatření podle čl. 79 naráží na námitky nebo na pochybnost o souladu s právem Unie. Podle odstavce 1 se ochranný postup Unie zahájí, vznese-li orgán dozoru některého členského státu do tří měsíců od obdržení oznámení podle čl. 79 odst. 5 (nebo do 30 dnů v případě nedodržení zákazu podle článku 5) námitky proti opatření jiného orgánu, anebo domnívá-li se Komise, že opatření je v rozporu s právem Unie.", "kotvy": { "clanky": [ 79, 81 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "V takovém případě Komise neprodleně zahájí konzultace s orgánem dotčeného členského státu a s provozovateli a vnitrostátní opatření podrobí hodnocení. Na základě jeho výsledků Komise rozhodne, zda je vnitrostátní opatření oprávněné, a to **do šesti měsíců nebo do 60 dnů v případě nedodržení zákazu praktik v oblasti AI uvedeného v článku 5**, počítáno od oznámení podle čl. 79 odst. 5, a rozhodnutí oznámí dotčenému orgánu i ostatním orgánům dozoru. Zkrácené lhůty u porušení čl. 5 potvrzují mimořádnou závažnost zakázaných postupů.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 79 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "", "text": "Podle odstavce 2 platí, že považuje-li Komise opatření za oprávněné, všechny členské státy zajistí vhodná omezující opatření (například stažení systému z trhu bez zbytečného odkladu). Považuje-li je za neodůvodněné, dotčený stát opatření zruší. Podle odstavce 3 platí, že je-li opatření oprávněné a nesoulad je přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách nebo společných specifikacích podle článků 40 a 41, použije Komise postup podle článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012. Vada normy se tak vrací zpět do procesu normalizace.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 5, 11, 40, 79, 81, 82 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "82", "slug": "cl-82", "kapitola": "IX", "nazev": "Vyhovující systémy AI, které představují riziko", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-82", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 6 (klasifikace vysoce rizikových systémů)", "čl. 77 odst. 1 (orgány chránící základní práva)", "čl. 79 (postup a hodnocení)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Čl. 82 řeší situaci, kdy je systém formálně v pořádku, a přesto nebezpečný. Podle odstavce 1 platí, že zjistí-li orgán dozoru po hodnocení podle článku 79 a po konzultaci s orgány podle čl. 77 odst. 1, že **ačkoli je určitý vysoce rizikový systém AI v souladu s tímto nařízením, představuje tento systém přesto riziko** pro zdraví nebo bezpečnost osob, pro základní práva nebo jiné aspekty ochrany veřejného zájmu, vyzve provozovatele, aby bez zbytečného odkladu přijal vhodná opatření k odstranění tohoto rizika ve lhůtě, kterou orgán stanoví.", "kotvy": { "clanky": [ 77, 82 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Zdůrazňuji, co z toho plyne: soulad s nařízením není bezpečným přístavem proti zbytkovému riziku. Formální shoda se odděluje od skutečné bezpečnosti a orgán může zasáhnout i proti vyhovujícímu systému. Mám za to, že jde o důležitý korektiv zejména u rizik pro základní práva a veřejný zájem, která katalog požadavků kapitoly III nemusí plně podchytit.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "", "text": "Odstavce 2 až 5 upravují navazující kroky: poskytovatel zajistí nápravná opatření u všech dotčených systémů dodaných na trh Unie. Členské státy neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy s uvedením podrobností. Komise neprodleně zahájí konzultace, opatření podrobí hodnocení, rozhodne, zda jsou odůvodněná, a je-li to nutné, navrhne jiná vhodná opatření. Rozhodnutí sdělí dotčenému státu, provozovatelům i ostatním členským státům.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 6, 77, 79, 82 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "83", "slug": "cl-83", "kapitola": "IX", "nazev": "Formální nesoulad", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-83", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 47 (EU prohlášení o shodě)", "čl. 48 (označení CE)", "čl. 71 (databáze EU)", "čl. 49 (registrace)", "příloha IV (technická dokumentace)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Čl. 83 odděluje formální (dokumentační) nedostatky od hmotněprávního nesouladu podle čl. 79. Podle odstavce 1 vyzve orgán dozoru provozovatele, aby ve stanovené lhůtě odstranil nesoulad, zjistí-li jeden z těchto nedostatků:\n\n- **a) označení CE bylo umístěno v rozporu s článkem 48;** - **b) označení CE nebylo umístěno;** - **c) nebylo vypracováno EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47;** - **d) EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47 nebylo vypracováno správně;** - **e) nebyla provedena registrace v databázi EU uvedená v článku 71;** - **f) v příslušných případech nebyl jmenován zplnomocněný zástupce;** - **g) není k dispozici technická dokumentace.**", "kotvy": { "clanky": [ 79, 83 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Povaha těchto nedostatků je formální: týkají se označení, prohlášení, registrace, zastoupení a dostupnosti dokumentace, nikoli věcného nesplnění požadavků na vysoce rizikové systémy. Právě proto nařízení nabízí nejprve možnost nápravy ve lhůtě, a teprve poté sahá po restrikci.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "", "text": "Podle odstavce 2 platí, že trvá-li nesoulad nadále, přijme orgán vhodná a přiměřená opatření k omezení nebo zákazu dodávání systému na trh nebo k zajištění jeho stažení z oběhu nebo z trhu. Mám za to, že důraz na přiměřenost a na trvání nesouladu znamená, že restrikce je krajním krokem u přetrvávající vady, nikoli automatickou sankcí za formální pochybení, které lze napravit.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 47, 48, 49, 71, 79, 83 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "IV" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "84", "slug": "cl-84", "kapitola": "IX", "nazev": "Podpůrné struktury Unie pro testování AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-84", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 74 (dozor nad trhem)", "čl. 76 (dohled nad testováním v reálných podmínkách)", "čl. 3 bod 47 (úřad pro AI)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020 (čl. 21 odst. 6)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "", "text": "Podle odstavce 1 Komise **určí jednu nebo více podpůrných struktur Unie pro testování AI** k provádění úkolů uvedených v čl. 21 odst. 6 nařízení (EU) 2019/1020 v oblasti AI. Tím se dozor nad trhem vybavuje nezávislou technickou kapacitou pro testování systémů AI, kterou jednotlivé orgány nemusí samy budovat. Tyto struktury mají být podle bodu 152 odůvodnění zřízeny na podporu prosazování a posílení kapacit členských států a mají jim být zpřístupněny.", "kotvy": { "clanky": [ 21 ], "body_oduvodneni": [ 152 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "", "text": "Podle odstavce 2 poskytují tyto struktury na žádost rady, Komise nebo orgánů dozoru nad trhem rovněž **nezávislé technické nebo vědecké poradenství**. Prosazovací architektura bloku se tak uzavírá odbornou podporou: dozor nad trhem se může opřít o nezávislé technické a vědecké kapacity jak při testování, tak při hodnocení souladu systémů AI.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 1, 3, 14, 16, 21, 74, 75, 76 ], "body_oduvodneni": [ 152 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "85", "slug": "cl-85", "kapitola": "IX", "nazev": "Právo vznést stížnost u orgánu dozoru nad trhem", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-85", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 26 (orgán dozoru nad trhem)", "čl. 70 (určení příslušných vnitrostátních orgánů)", "čl. 74 (dozor nad trhem a kontrola systémů AI na trhu Unie)", "čl. 79 (postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání se systémy AI představujícími riziko)", "čl. 86 (právo na vysvětlení)", "čl. 89 odst. 2 (souběžná stížnost navazujícího poskytovatele u obecných modelů)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020 (dozor nad trhem)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povaha práva a okruh stěžovatelů", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Meze: stížnost jako podnět, nikoli návrh zakládající řízení", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Zařazení do soustavy dozoru a vztah k jiným prostředkům", "od_okrajoveho_cisla": 6 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povaha práva a okruh stěžovatelů", "text": "Čl. 85 zavádí obecné právo podat stížnost. Okruh stěžovatelů je široký: oprávněna je **každá fyzická nebo právnická osoba, která má důvod se domnívat, že došlo k porušení** nařízení. Nevyžaduje se tedy, aby stěžovatel byl porušením osobně dotčen, ani aby byl provozovatelem nebo jiným aktérem hodnotového řetězce. Postačí důvodné podezření, že k porušení došlo. Právo tak plní funkci obecného ohlašovacího kanálu, který zapojuje veřejnost do vynucování nařízení (k okruhu oprávněných shodně bod 170 odůvodnění).", "kotvy": { "clanky": [ 85 ], "body_oduvodneni": [ 170 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povaha práva a okruh stěžovatelů", "text": "Adresátem stížnosti je **příslušný orgán dozoru nad trhem**, tedy orgán vymezený v čl. 3 bodě 26 a určený členským státem podle čl. 70; jeho dozorové pravomoci upravuje čl. 74 ve spojení s nařízením (EU) 2019/1020. Zdůrazňuji, že adresátem není poskytovatel ani zavádějící subjekt, nýbrž veřejný dozorový orgán; čl. 85 nezakládá přímý nárok vůči provozovateli, nýbrž podnět veřejnoprávnímu dozoru.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 70, 74, 85 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Povaha práva a okruh stěžovatelů", "text": "Předmětem stížnosti může být porušení kteréhokoli ustanovení nařízení, nikoli jen ustanovení chránících přímo stěžovatele. Tím se čl. 85 liší od práva na vysvětlení podle čl. 86, které je úzce navázáno na konkrétní rozhodnutí týkající se dotčené osoby. Čl. 85 je nástrojem plošného dozoru, čl. 86 nástrojem individuální ochrany.", "kotvy": { "clanky": [ 85, 86 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Meze: stížnost jako podnět, nikoli návrh zakládající řízení", "text": "Znění je záměrně měkké. Nařízení říká, že osoba **„by měla mít možnost\"** stížnost podat, a druhý pododstavec stanoví, že se stížnosti **„zohlední\"** pro účely dozoru nad trhem a **vyřizují se v souladu se specializovanými postupy, které orgány dozoru nad trhem pro tyto účely stanoví**. Mám za to, že z této formulace neplyne právo stěžovatele na zahájení formálního řízení ani na konkrétní výsledek. Stížnost je podnětem, který orgán zohlední při výkonu dozoru. Procesní postavení stěžovatele a případné právo na informaci o vyřízení se řídí specializovanými postupy orgánu a obecným rámcem nařízení (EU) 2019/1020, nikoli přímo čl. 85.", "kotvy": { "clanky": [ 85 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Meze: stížnost jako podnět, nikoli návrh zakládající řízení", "text": "Uvozující výhrada **„Aniž jsou dotčeny jiné správní nebo soudní prostředky ochrany\"** potvrzuje, že stížnost podle čl. 85 nevytlačuje jiné cesty. Dotčená osoba může souběžně využít prostředků podle českého a jiného vnitrostátního práva. Například žalobu, podnět dozorovému úřadu pro ochranu osobních údajů tam, kde je dotčený i režim ochrany údajů, nebo spotřebitelské prostředky. Nic z toho jí neuzavírá volba stížnosti podle čl. 85 o tyto možnosti připravila. Nařízení tu nezavádí subsidiaritu ani přednost jednoho postupu před druhým. Tuto vrstvenou povahu potvrzuje bod 170 odůvodnění: unijní a vnitrostátní právo již podle něj poskytují účinné prostředky ochrany osobám nepříznivě dotčeným používáním systémů AI a právo podat stížnost podle čl. 85 se přiznává, aniž jsou tyto prostředky dotčeny. Stížnost tak k existujícím cestám ochrany přistupuje, nenahrazuje je.", "kotvy": { "clanky": [ 85 ], "body_oduvodneni": [ 170 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Zařazení do soustavy dozoru a vztah k jiným prostředkům", "text": "Systematicky čl. 85 zapojuje stížnost do mechaniky dozoru nad trhem. Druhý pododstavec ji výslovně napojuje na nařízení (EU) 2019/1020. Stížnost se stává jedním ze vstupů, na jejichž základě orgán dozoru zvažuje šetření a případná opatření (k tomu postup podle čl. 79 a násl. pro systémy představující riziko). Účinnost práva podle čl. 85 proto v praxi závisí na kvalitě specializovaných postupů, které si orgány dozoru zřídí, a na jejich kapacitě podněty zpracovat.", "kotvy": { "clanky": [ 79, 85 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Zařazení do soustavy dozoru a vztah k jiným prostředkům", "text": "Zdůrazňuji, že čl. 85 sám o sobě nezakládá harmonizované právo na náhradu škody způsobené porušením nařízení. Ta zůstává předmětem jiných režimů odpovědnosti (vnitrostátních i unijních), na které čl. 85 nedopadá. U obecných modelů AI je třeba čl. 85 číst společně s čl. 89 odst. 2, který zakládá zvláštní právo navazujícího poskytovatele podat stížnost na porušení nařízení, avšak nikoli orgánu dozoru nad trhem, nýbrž do centralizovaného kanálu úřadu pro AI. Obě práva stojí vedle sebe: čl. 85 míří na systémy a dozor vnitrostátní, čl. 89 odst. 2 na obecné modely a dozor Komise.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 85, 89 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 70, 74, 79, 85, 86, 89 ], "body_oduvodneni": [ 170 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "86", "slug": "cl-86", "kapitola": "IX", "nazev": "Právo na vysvětlení rozhodnutí v konkrétním případě", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-86", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 2 odst. 1 písm. g (dotčené osoby v Unii)", "čl. 3 bod 1 (systém AI)", "čl. 6 odst. 2 a příloha III (vysoce rizikové oblasti)", "čl. 13 (transparentnost a poskytování informací zavádějícím subjektům)", "čl. 26 odst. 11 (informování dotčených fyzických osob)", "čl. 85 (stížnost)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Právo na vysvětlení a jeho zařazení", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Věcný rozsah: která rozhodnutí a které systémy", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Nositel povinnosti a obsah vysvětlení", "od_okrajoveho_cisla": 7 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Výluky a subsidiarita (odst. 2 a 3), vztah k čl. 22 GDPR", "od_okrajoveho_cisla": 9 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Právo na vysvětlení a jeho zařazení", "text": "Čl. 86 je druhým pilířem prostředků nápravy a jediným individuálním hmotným právem, které nařízení přiznává dotčené osobě přímo vůči provozovateli. Zatímco čl. 85 obrací stěžovatele k veřejnému dozoru, čl. 86 zakládá nárok jednotlivce na vysvětlení vůči zavádějícímu subjektu. Právo je vázáno na dotčenou osobu, tedy na osobu nacházející se v Unii, na kterou nařízení pamatuje jako na adresáta ochrany (čl. 2 odst. 1 písm. g).", "kotvy": { "clanky": [ 2, 85, 86 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Právo na vysvětlení a jeho zařazení", "text": "Nositelem povinnosti je **zavádějící subjekt** (nikoli poskytovatel), a to proto, že právě zavádějící subjekt je tím, kdo na základě výstupu systému rozhodnutí učiní. Rozdělení rolí zde odpovídá logice celého nařízení: povinnost tíží toho aktéra, který je s dotčenou osobou v rozhodovacím vztahu, byť technický základ dodal poskytovatel.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Věcný rozsah: která rozhodnutí a které systémy", "text": "Právo se aktivuje jen při kumulativním splnění několika znaků. Zaprvé musí jít o **rozhodnutí přijaté zavádějícím subjektem na základě výstupu z vysoce rizikového systému AI uvedeného v příloze III**. Rozsah je tedy zúžen na vysoké riziko podle přílohy III; na systémy vysokého rizika podle přílohy I (produktově vázané) ani na systémy nižších pásem se čl. 86 nevztahuje.", "kotvy": { "clanky": [ 86 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Věcný rozsah: která rozhodnutí a které systémy", "text": "Zadruhé je z působnosti výslovně vyňat **bod 2 přílohy III**. Ověřil jsem zněním přílohy, že bodem 2 je kritická infrastruktura, tedy systémy AI určené jako bezpečnostní komponenty v řízení a provozu kritické digitální infrastruktury, silniční dopravy nebo dodávek vody, plynu, topení či elektřiny. Mám za to, že výluka dává smysl proto, že tyto systémy zpravidla nečiní individualizovaná rozhodnutí o konkrétní osobě, nýbrž zajišťují provoz infrastruktury. Chybí u nich adresát, jemuž by se vysvětlení individuálního rozhodnutí poskytovalo.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Věcný rozsah: která rozhodnutí a které systémy", "text": "Zatřetí musí mít rozhodnutí kvalifikovaný účinek: musí mít **právní účinky nebo se dotčené osoby podobně významně dotýkat**, a to způsobem, o němž se osoba domnívá, že má **nepříznivý dopad na její zdraví, bezpečnost nebo základní práva**. Práh je tedy dvojí. Objektivně jde o rozhodnutí s právními účinky nebo obdobně významným dopadem. Subjektivně se váže na přesvědčení osoby o nepříznivém dopadu na vyjmenované statky. Zdůrazňuji, že běžné, nikoli významné dopady právo neaktivují. Týž práh vymezuje bod 171 odůvodnění (rozhodnutí s právními účinky nebo obdobně významným dotčením a s domnělým nepříznivým dopadem na zdraví, bezpečnost nebo základní práva).", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 171 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Věcný rozsah: která rozhodnutí a které systémy", "text": "Formulace „právní účinky nebo podobně významně dotýká\" není náhodná; kopíruje jazyk čl. 22 GDPR o automatizovaném individuálním rozhodování. To předznamenává vztah obou úprav, k němuž se vracíme v oddíle IV.", "kotvy": { "clanky": [ 22 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Nositel povinnosti a obsah vysvětlení", "text": "Obsahem práva je nárok získat od zavádějícího subjektu **jasná a smysluplná vysvětlení ohledně úlohy tohoto systému AI v rozhodovacím postupu a v hlavních prvcích přijatého rozhodnutí**. Zdůrazňuji dvě hranice tohoto obsahu. Vysvětlení se týká úlohy systému v postupu a hlavních prvků rozhodnutí, nikoli úplného zpřístupnění algoritmu, zdrojového kódu nebo obchodního tajemství. Zároveň musí být „jasné a smysluplné\", tedy srozumitelné adresátovi, nikoli formální odbyté sdělení. Mám za to, že měřítkem je, zda vysvětlení umožní dotčené osobě pochopit, jak se výstup systému promítl do rozhodnutí, a případně se proti rozhodnutí bránit dostupnými prostředky. Toto měřítko má oporu v bodě 171 odůvodnění, podle něhož má být vysvětlení jasné a smysluplné a má poskytnout základ, na němž dotčené osoby mohou vykonávat svá práva. Účelem vysvětlení tedy není pouhá informovanost, nýbrž reálná možnost dotčené osoby na rozhodnutí navázat obranou.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 171 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Nositel povinnosti a obsah vysvětlení", "text": "Právo na vysvětlení je nutné číst společně s informační povinností zavádějícího subjektu podle čl. 26 odst. 11. Podle tohoto ustanovení zavádějící subjekt, který na základě vysoce rizikového systému podle přílohy III přijímá rozhodnutí o fyzických osobách nebo při něm pomáhá, dotčené osoby informuje, že jsou použití takového systému vystaveny. Obě ustanovení se doplňují: čl. 26 odst. 11 zakládá předběžnou informaci o tom, že systém je použit, čl. 86 následné vysvětlení konkrétního rozhodnutí. Teprve dohromady umožňují dotčené osobě reálně reagovat.", "kotvy": { "clanky": [ 26, 86 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Výluky a subsidiarita (odst. 2 a 3), vztah k čl. 22 GDPR", "text": "Odstavec 2 vylučuje použití práva tam, kde výjimky nebo omezení odpovídající povinnosti vyplývají z unijního nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie. Jde o odkaz na sektorové a jiné režimy, které mohou poskytnutí vysvětlení omezit (například z důvodu ochrany utajovaných informací nebo výkonu veřejné moci). Výjimku je nutné vykládat zdrženlivě: musí mít oporu v právu Unie nebo ve vnitrostátním právu, které je s právem Unie v souladu, nestačí libovůle zavádějícího subjektu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Výluky a subsidiarita (odst. 2 a 3), vztah k čl. 22 GDPR", "text": "Odstavec 3 zavádí výslovnou subsidiaritu. Čl. 86 se použije **pouze v rozsahu, v němž právo uvedené v odstavci 1 není právem Unie upraveno jinak**. Právo na vysvětlení podle nařízení tedy ustupuje tam, kde srovnatelné právo poskytuje jiný unijní předpis. Sám text čl. 86 žádný takový předpis nejmenuje, jde o obecnou subsidiární klauzuli. Obě omezení potvrzuje bod 171 odůvodnění, podle něhož se právo na vysvětlení nevztahuje na systémy AI, u nichž výjimky nebo omezení vyplývají z unijního či vnitrostátního práva (odst. 2), a uplatní se jen v rozsahu, v jakém toto právo dosud není stanoveno právem Unie (odst. 3).", "kotvy": { "clanky": [ 86 ], "body_oduvodneni": [ 171 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Výluky a subsidiarita (odst. 2 a 3), vztah k čl. 22 GDPR", "text": "Mám za to, že paradigmatem takového jiného unijního práva je čl. 22 GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, nařízení (EU) 2016/679), který jsme pro tento účel ověřili ve znění v knihovně. Čl. 22 GDPR přiznává subjektu údajů právo nebýt předmětem rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování, které má právní účinky nebo se ho obdobně významně dotýká. V odstavci 3 mu zaručuje alespoň právo na lidský zásah, právo vyjádřit svůj názor a právo rozhodnutí napadnout. Obě úpravy se ovšem liší spouštěčem. Čl. 22 GDPR dopadá jen na rozhodnutí učiněná **výhradně** automatizovaně, kdežto čl. 86 nařízení se vztahuje na rozhodnutí zavádějícího subjektu učiněné **na základě výstupu** systému, tedy i tehdy, je-li do rozhodování zapojen člověk.", "kotvy": { "clanky": [ 22, 86 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "IV. Výluky a subsidiarita (odst. 2 a 3), vztah k čl. 22 GDPR", "text": "Z tohoto rozdílu plyne praktický dosah čl. 86. Tam, kde je rozhodnutí čistě automatizované a zpracovává osobní údaje, se plně uplatní čl. 22 GDPR a čl. 86 pro svou subsidiaritu ustoupí. Tam, kde do rozhodnutí vstupuje lidský článek (takže čl. 22 GDPR nedopadá), avšak člověk se opírá o výstup vysoce rizikového systému, vyplňuje čl. 86 mezeru a zakládá samostatné právo na vysvětlení. Podle našeho názoru je právě tato konstelace, tedy rozhodnutí s člověkem ve smyčce opřené o výstup AI, těžištěm praktického významu čl. 86.", "kotvy": { "clanky": [ 22, 86 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "IV. Výluky a subsidiarita (odst. 2 a 3), vztah k čl. 22 GDPR", "text": "Za pozornost stojí odchylka mezi zněním článku a jeho odůvodněním. Bod 171 odůvodnění mluví o rozhodnutí, které je „založeno především na výstupech\" z vysoce rizikového systému, kdežto normativní text čl. 86 odst. 1 váže právo na rozhodnutí přijaté „na základě výstupu\" systému, bez slova „především\". Mám za to, že rozhodné je znění článku. Odůvodnění je jen vodítkem a nemůže zúžit jeho jasný text. Formulace bodu 171 odůvodnění nicméně naznačuje, že výstup systému má být hlavním podkladem rozhodnutí, k čemuž lze přihlédnout v hraničních případech, kdy je podíl systému na rozhodnutí okrajový. Tam, kde je člověk ve smyčce a výstup systému tvoří jen dílčí a podružný vstup, může být sporné, zda jde ještě o rozhodnutí učiněné „na základě výstupu\" ve smyslu čl. 86; jeho váhu je pak nutné posoudit podle okolností.", "kotvy": { "clanky": [ 86 ], "body_oduvodneni": [ 171 ], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Kdy právo vzniká.** Žadateli je zamítnuta žádost o dávku a rozhodnutí se opíralo o výstup vysoce rizikového systému podle přílohy III. Právo na vysvětlení mu vzniká. Kdyby týž systém spadal do bodu 2 přílohy III (kritická infrastruktura), právo by mu nevzniklo, protože ten bod je z čl. 86 vyňatý.\n\n**2. Co se vysvětluje.** Nejde o zdrojový kód ani o váhy modelu. Jde o **úlohu systému v rozhodovacím postupu** a o **hlavní prvky přijatého rozhodnutí**. Odpověď „rozhodl algoritmus\" povinnost nesplňuje, stejně jako vydání celé technické dokumentace.\n\n**3. Obchodní tajemství jako mez, ne jako vypínač.** Zavádějící subjekt může odepřít podrobnosti chráněné obchodním tajemstvím. Nemůže se jím ale zbavit povinnosti vysvětlit úlohu systému a hlavní prvky rozhodnutí.", "praxe": "**Pro zavádějící subjekt:** připravte si vzor vysvětlení dřív, než přijde první žádost. Vysvětlení psané ad hoc pod tlakem bývá buď příliš obecné, nebo prozradí víc, než musí.\n\n**Pro dotčenou osobu:** právo podle čl. 86 stojí vedle práv podle čl. 22 GDPR, nenahrazuje je. U rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování máte navíc právo na lidský zásah, právo vyjádřit názor a právo rozhodnutí napadnout.", "judikatura": "**Zatím žádná k tomuto nařízení.** K čl. 22 GDPR existuje praxe Soudního dvora, která k obsahu vysvětlení u automatizovaného rozhodování říká podstatné věci a lze ji použít jako výkladovou analogii. Analogii, ne přímo použitelný precedens; před citací si rozhodnutí ověřte a přečtěte celé.", "otevrene_otazky": "**1. Jak podrobné vysvětlení stačí.** „Jasné a smysluplné\" je otevřený pojem a nařízení k němu nedává měřítko.\n\n**2. Kde přesně končí obchodní tajemství.** Mez mezi ochranou know-how a právem na vysvětlení není v textu určená a půjde o ni nejvíc.\n\n**3. Vztah k čl. 22 GDPR.** Obě práva se překrývají, ale nejsou totožná. Jak se uplatní souběžně a co se stane při rozporu, teprve ustálí praxe.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 6, 13, 22, 26, 85, 86 ], "body_oduvodneni": [ 171 ], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "87", "slug": "cl-87", "kapitola": "IX", "nazev": "Oznamování porušení a ochrana oznamujících osob", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-87", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 85 (stížnost u orgánu dozoru nad trhem)", "čl. 89 odst. 2 (stížnost navazujícího poskytovatele)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "směrnice (EU) 2019/1937 (o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povaha odkazu a chráněné osoby", "text": "Čl. 87 je ustanovením odkazovacím. Nezavádí vlastní režim ochrany oznamovatelů, nýbrž na oznamování porušení nařízení a na ochranu oznamujících osob vztahuje směrnici (EU) 2019/1937. Praktickým důsledkem je, že kdo oznámí porušení AI Actu, požívá téže ochrany jako oznamovatel porušení jiných předpisů práva Unie spadajících do působnosti uvedené směrnice. Tuto volbu potvrzuje bod 172 odůvodnění: osoby jednající jako oznamovatelé porušení nařízení mají být chráněny právem Unie a oznamování se má řídit směrnicí (EU) 2019/1937.", "kotvy": { "clanky": [ 87 ], "body_oduvodneni": [ 172 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povaha odkazu a chráněné osoby", "text": "Směrnice (EU) 2019/1937 není součástí lokální knihovny předpisů, její doslovné znění zde neověřujeme. Její obsah proto popisujeme jen v obrysu, který podpírá samo znění čl. 87. Jde o unijní úpravu ochrany oznamovatelů, jejímž jádrem je ochrana osob, které v pracovním kontextu oznámí porušení, před odvetnými opatřeními, a zřízení oznamovacích kanálů. Konkrétní mechanismus je nutné ověřit přímo ve směrnici a v jejím vnitrostátním provedení. V České republice směrnici provádí zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů.", "kotvy": { "clanky": [ 87 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Povaha odkazu a chráněné osoby", "text": "Zdůrazňuji, že čl. 87 dopadá typicky na zaměstnance a další osoby uvnitř poskytovatelů, zavádějících subjektů a dalších provozovatelů, které se o porušení dozvědí v souvislosti s prací. Ochrana oznamovatele podle čl. 87 stojí vedle práva podat stížnost podle čl. 85: stížnost je nástrojem podnětu k dozoru, ochrana oznamovatele je nástrojem ochrany osoby, která porušení nahlásí, ať už interně, nebo navenek.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 85, 87 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 85, 87, 89 ], "body_oduvodneni": [ 172 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "88", "slug": "cl-88", "kapitola": "IX", "nazev": "Vymáhání povinností poskytovatelů obecných modelů AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-88", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 47 (úřad pro AI jako úloha Komise)", "kapitola V (čl. 51 až 56, obecné modely AI)", "čl. 74 (dozor nad trhem u systémů AI)", "čl. 75 odst. 1 a 3 (vzájemná pomoc u obecných systémů AI)", "čl. 94 (procesní práva)", "čl. 89 až 93 (pravomoci tohoto oddílu)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Výlučná pravomoc Komise nad kapitolou V", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Kontrast: centralizované prosazování u modelů, vnitrostátní dozor u systémů", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Úřad pro AI jako vykonavatel a žádost orgánů dozoru nad trhem (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 7 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Výlučná pravomoc Komise nad kapitolou V", "text": "Čl. 88 odst. 1 je ústřední kompetenční normou celého oddílu. Komise má **výlučnou pravomoc dohlížet na kapitolu V a prosazovat ji**. Slovo „výlučnou\" je zásadní: dohled nad povinnostmi poskytovatelů obecných modelů AI (kapitola V, čl. 51 až 56) a jejich prosazování nepřísluší vnitrostátním orgánům, nýbrž pouze Komisi. Jde o vědomé opuštění jinak decentralizovaného modelu dozoru, na němž nařízení stojí u systémů AI. Shodně bod 162 odůvodnění, podle něhož mají pravomoci dohledu nad povinnostmi poskytovatelů obecných modelů a jejich vymáhání náležet Komisi.", "kotvy": { "clanky": [ 51, 88 ], "body_oduvodneni": [ 162 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Výlučná pravomoc Komise nad kapitolou V", "text": "Výkon této pravomoci je od počátku svázán s procesními zárukami: Komise dohlíží a prosazuje **s přihlédnutím k procesním zárukám podle článku 94**. Tato vazba není formalitou; propojuje mocenskou centralizaci s ochranou dotčeného poskytovatele a vykládáme ji podrobněji u čl. 94.", "kotvy": { "clanky": [ 94 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Výlučná pravomoc Komise nad kapitolou V", "text": "Komise prováděním úkolů **pověří úřad pro AI**, avšak výslovně **aniž jsou dotčeny organizační pravomoci Komise a rozdělení pravomocí mezi členské státy a Unii na základě Smluv**. Připomínám, že úřad pro AI není samostatnou agenturou s vlastní právní subjektivitou, nýbrž úlohou uvnitř Komise (čl. 3 bod 47); pověření úřadu proto nemění nositele pravomoci, jímž zůstává Komise. Odkaz na Smlouvy (Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie) je pojistkou proti tomu, aby výlučná pravomoc podle čl. 88 byla čtena jako zásah do ústavního rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy nad rámec toho, co nařízení skutečně svěřuje.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 88 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Kontrast: centralizované prosazování u modelů, vnitrostátní dozor u systémů", "text": "Čl. 88 je nejlépe srozumitelný ve srovnání s režimem dozoru nad systémy AI. Systémy AI dozorují orgány dozoru nad trhem členských států (čl. 74 ve spojení s nařízením (EU) 2019/1020). Prosazování je tedy rozprostřeno mezi členské státy. U obecných modelů AI nařízení volí opačné řešení a soustředí pravomoc do jednoho místa, k Komisi.", "kotvy": { "clanky": [ 74, 88 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Kontrast: centralizované prosazování u modelů, vnitrostátní dozor u systémů", "text": "Mám za to, že toto řešení odpovídá povaze obecných modelů. Obecný model je horizontální, přeshraniční a stojí na počátku hodnotového řetězce. Týž model se promítá do nesčetných navazujících systémů v mnoha členských státech. Roztříštěný vnitrostátní dozor by u takového předmětu vedl k nejednotnosti a k obcházení. Výlučná pravomoc Komise proto sleduje logiku, podle níž se dohled vykonává na téže úrovni, na níž vzniká riziko, tedy na úrovni modelu a Unie jako celku. Tuto volbu bod 162 odůvodnění odůvodňuje snahou co nejlépe využít centralizované odborné znalosti a synergie na úrovni Unie. Odůvodnění se tak kryje s povahou obecného modelu jakožto horizontálního a přeshraničního předmětu dozoru.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 162 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Kontrast: centralizované prosazování u modelů, vnitrostátní dozor u systémů", "text": "Hranici mezi oběma režimy je třeba číst pozorně. Pokud tentýž poskytovatel vyvíjí obecný model i systém na něm založený, přiznává čl. 75 odst. 1 úřadu pro AI pravomoci orgánu dozoru nad trhem nad tímto systémem. Naopak u navazujících systémů vyvíjených jinými subjekty zůstává dozor nad systémem vnitrostátní, kdežto dohled nad modelem náleží Komisi. Pravomoci tohoto oddílu (čl. 89 až 94) se pak vždy vztahují k modelu a vykonává je Komise, respektive úřad pro AI z jejího pověření. Tuto hranici popisuje i bod 161 odůvodnění. Poskytuje-li týž poskytovatel model i systém na něm založený, probíhá dohled na úrovni Unie prostřednictvím úřadu pro AI s pravomocemi orgánu dozoru nad trhem. Ve všech ostatních případech zůstává dozor nad systémem vnitrostátní.", "kotvy": { "clanky": [ 75, 89 ], "body_oduvodneni": [ 161 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Úřad pro AI jako vykonavatel a žádost orgánů dozoru nad trhem (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 otevírá kanál spolupráce mezi vnitrostátní a unijní úrovní. Orgány dozoru nad trhem **mohou požádat Komisi o výkon pravomocí stanovených v tomto oddíle**, je-li to **nezbytné a přiměřené** pro pomoc při plnění jejich úkolů. Vnitrostátní orgán tedy nemůže pravomoci oddílu vykonat sám (ty jsou výlučně Komise), může však Komisi požádat, aby je vykonala v jeho prospěch.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Úřad pro AI jako vykonavatel a žádost orgánů dozoru nad trhem (odst. 2)", "text": "Tato žádost je výslovně **bez dotčení čl. 75 odst. 3**. Ověřil jsem zněním, že čl. 75 odst. 3 upravuje případ, kdy orgán dozoru nad trhem nemůže dokončit šetření vysoce rizikového systému AI pro nemožnost přístupu k informacím souvisejícím s obecným modelem. Může pak podat odůvodněnou žádost úřadu pro AI, který přístup vynutí a poskytne relevantní informace bezodkladně, nejpozději do 30 dnů. Mám za to, že čl. 88 odst. 2 a čl. 75 odst. 3 tvoří dvě navzájem se doplňující cesty: čl. 75 odst. 3 řeší dílčí informační výpomoc při vnitrostátním šetření systému, čl. 88 odst. 2 umožňuje vnitrostátnímu orgánu vyvolat plný výkon prosazovacích pravomocí Komise nad modelem. Výlučnost pravomoci Komise podle odstavce 1 tak nezbavuje vnitrostátní orgány vlivu. Ponechává jim nástroj, jak prosazení iniciovat. Vnitrostátní orgány mohou požádat úřad pro AI o pomoc, když nemohou dokončit šetření systému kvůli nedostupným informacím o obecném modelu. Předpokládá to i bod 161 odůvodnění. Na tyto případy obdobně vztahuje postup vzájemné pomoci v přeshraničních případech podle kapitoly VI nařízení (EU) 2019/1020. Uvedenou lhůtu 30 dnů uvádíme ve znění přijatém v Úředním věstníku. Procesní i časové parametry změnilo nařízení (EU) 2026/1744; dotčené lhůty jsou v komentáři uvedené v novém znění.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 75, 88 ], "body_oduvodneni": [ 161 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 51, 74, 75, 88, 89, 94 ], "body_oduvodneni": [ 161, 162 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "89", "slug": "cl-89", "kapitola": "IX", "nazev": "Monitorovací opatření", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-89", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 68 (navazující poskytovatel)", "čl. 53 a 55 (povinnosti poskytovatelů obecných modelů)", "čl. 56 (kodexy správné praxe)", "čl. 85 (obecná stížnost)", "čl. 90 až 93 (další pravomoci oddílu)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Monitorovací pravomoc úřadu pro AI", "text": "Odstavec 1 zakládá vstupní, průběžnou pravomoc: úřad pro AI **může přijmout nezbytná opatření k monitorování** účinného provádění a dodržování nařízení poskytovateli obecných modelů AI. Jde o pravomoc dozorovou v širokém smyslu, která předchází tvrdším nástrojům (žádost o informace, hodnocení, opatření). Výslovně zahrnuje sledování toho, zda poskytovatelé **splňují schválené kodexy správné praxe**. Oprávnění úřadu pro AI přijímat nezbytná opatření ke sledování dodržování povinností poskytovatelů obecných modelů potvrzují body 162 a 164 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Monitorovací pravomoc úřadu pro AI", "text": "Odkaz na kodexy správné praxe míří na čl. 56, který jsme ověřili zněním. Kodexy správné praxe jsou nástrojem, jímž poskytovatelé prokazují soulad s povinnostmi podle čl. 53 a 55, dokud nebude zveřejněna harmonizovaná norma. Komise může kodex schválit prováděcím aktem a udělit mu obecnou platnost. Monitorování dodržování kodexů je tak logickým doplňkem tohoto systému: dobrovolně přijatý kodex se v rovině dozoru stává měřítkem, podle něhož úřad pro AI posuzuje chování poskytovatele.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 56 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Stížnost navazujícího poskytovatele (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 přiznává **navazujícímu poskytovateli** (čl. 3 bod 68) právo podat stížnost na porušení nařízení. Toto právo je zvláštní vůči obecné stížnosti podle čl. 85 hned dvakrát. Nesměřuje k orgánu dozoru nad trhem, ale do centralizovaného kanálu úřadu pro AI. A nesvědčí komukoli, ale právě navazujícímu poskytovateli, tedy tomu, kdo obecný model začleňuje do svého systému a je na informacích a chování poskytovatele modelu závislý. Tento kanál předpokládá bod 162 odůvodnění. Úřad pro AI má podle něj stanovit možnost, aby navazující poskytovatelé podávali stížnosti na možná porušení pravidel týkajících se poskytovatelů obecných modelů. Slouží to k podpoře jeho účinné monitorovací činnosti.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 85 ], "body_oduvodneni": [ 162 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Stížnost navazujícího poskytovatele (odst. 2)", "text": "Stížnost musí být **řádně odůvodněna** a obsahovat alespoň kontaktní místo poskytovatele dotčeného modelu (písm. a), popis skutečností, dotčená ustanovení a důvod domněnky porušení (písm. b) a případné další relevantní informace (písm. c). Mám za to, že požadavek na odůvodnění a povinné náležitosti odlišují tuto stížnost od prostého podnětu podle čl. 85; jde o kvalifikované podání aktéra hodnotového řetězce, které úřad pro AI zpracovává v rámci svých monitorovacích úkolů.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 85 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 53, 56, 85, 90 ], "body_oduvodneni": [ 162 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "90", "slug": "cl-90", "kapitola": "IX", "nazev": "Výstraha vědecké komise ohledně systémového rizika", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-90", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 51 (klasifikace obecných modelů se systémovým rizikem)", "čl. 65 (Evropská rada pro umělou inteligenci, „rada\")", "čl. 68 (vědecká komise nezávislých odborníků)", "čl. 91 až 94 (pravomoci vykonatelné po výstraze)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Kvalifikovaná výstraha jako spouštěč", "text": "Čl. 90 zavádí zvláštní iniciační mechanismus. **Vědecká komise** (čl. 68) může úřadu pro AI zaslat **kvalifikovanou výstrahu**, má-li důvodné podezření, že obecný model buď představuje na úrovni Unie **konkrétní identifikovatelné riziko** (písm. a), nebo **splňuje podmínky uvedené v článku 51** (písm. b). Ověřil jsem zněním, že čl. 51 vymezuje klasifikaci obecného modelu AI se systémovým rizikem dvěma cestami. Buď přes schopnosti s velkým dopadem, mimo jiné při kumulativním výpočtu výcviku nad 10^25 operací s pohyblivou řádovou čárkou. Nebo rozhodnutím Komise podle kritérií přílohy XIII. Výstraha podle písm. b) tedy signalizuje, že model podle vědecké komise překračuje práh systémového rizika. Oba spouštěče předjímá bod 163 odůvodnění. Vědecká komise může úřadu pro AI poskytnout kvalifikovanou výstrahu ve dvou případech. Má-li důvod se domnívat, že model představuje konkrétní a identifikovatelné riziko na úrovni Unie. Nebo že splňuje kritéria pro klasifikaci jako obecný model se systémovým rizikem.", "kotvy": { "clanky": [ 51, 68, 90 ], "body_oduvodneni": [ 163 ], "prilohy": [ "XIII" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Kvalifikovaná výstraha jako spouštěč", "text": "Vědecká komise je poradní a odborný orgán složený z nezávislých odborníků (čl. 68); mezi její úkoly patří upozorňovat úřad pro AI na možná systémová rizika na úrovni Unie právě v souladu s čl. 90. Mám za to, že kvalifikovaná výstraha je spouštěčem, ne závazným zjištěním. Sama o sobě nezakládá povinnost poskytovatele ani sankci. Otevírá ale Komisi cestu k výkonu prosazovacích pravomocí. Bod 163 odůvodnění k tomu uvádí, že výstraha povede k následným opatřením, jako jsou šetření.", "kotvy": { "clanky": [ 68, 90 ], "body_oduvodneni": [ 163 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Postup po výstraze a jeho návaznosti", "text": "Podle odstavce 2 může Komise po kvalifikované výstraze, prostřednictvím úřadu pro AI a po informování rady, vykonávat pravomoci tohoto oddílu za účelem posouzení věci; o veškerých opatřeních podle čl. 91 až 94 úřad pro AI radu informuje. Radou se rozumí Evropská rada pro umělou inteligenci (čl. 65), koordinační orgán složený ze zástupců členských států. Zapojení rady zajišťuje, že centralizovaný postup Komise zůstává ve styku s vnitrostátní úrovní, byť rozhodovací pravomoc náleží Komisi.", "kotvy": { "clanky": [ 65, 91 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Postup po výstraze a jeho návaznosti", "text": "Odstavec 3 stanoví náležitosti výstrahy (kontaktní místo poskytovatele dotčeného modelu se systémovými riziky, popis relevantních skutečností a důvodů, další relevantní informace). Struktura je obdobná jako u stížnosti navazujícího poskytovatele podle čl. 89 odst. 2: nařízení i zde váže procesní krok na odůvodnění a minimální obsah, aby výstraha byla přezkoumatelná a nezakládala se na pouhém dojmu.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 89 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 51, 65, 68, 89, 90, 91 ], "body_oduvodneni": [ 163 ], "prilohy": [ "XIII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "91", "slug": "cl-91", "kapitola": "IX", "nazev": "Pravomoc požadovat dokumentaci a informace", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-91", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 53 a 55 (dokumentace a povinnosti poskytovatelů obecných modelů)", "čl. 68 (úkoly vědecké komise)", "čl. 92 (hodnocení, navazuje na nedostatečnost informací)", "čl. 94 (procesní práva)", "čl. 101 (pokuty za nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Žádost o dokumentaci a informace", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Náležitosti žádosti a odpovědnost za odpověď", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Žádost o dokumentaci a informace", "text": "Čl. 91 je prvním z tvrdších nástrojů. Komise může požádat poskytovatele o **dokumentaci vypracovanou podle článků 53 a 55** nebo o jakékoli další nezbytné informace k posouzení souladu. Ověřil jsem zněním, že čl. 53 ukládá poskytovatelům obecných modelů zejména vypracovat technickou dokumentaci (podle přílohy XI) a informace pro navazující poskytovatele (podle přílohy XII), zavést politiku dodržování autorského práva a zveřejnit shrnutí obsahu použitého k výcviku, kdežto čl. 55 doplňuje u modelů se systémovým rizikem povinnosti hodnocení modelu, kontradiktorního testování, zmírňování systémových rizik, hlášení incidentů a kybernetické bezpečnosti. Žádost podle čl. 91 tedy míří na doklady, jejichž vypracování už nařízení poskytovateli ukládá jinde. Žádost o dokumentaci a informace řadí mezi vyšetřovací nástroje úřadu pro AI i bod 164 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 55, 91 ], "body_oduvodneni": [ 164 ], "prilohy": [ "XI", "XII" ] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Žádost o dokumentaci a informace", "text": "Odstavec 2 umožňuje úřadu pro AI zahájit s poskytovatelem před odesláním žádosti **strukturovaný dialog**. Tento měkčí předstupeň se opakuje i u dalších pravomocí (čl. 92 odst. 7, čl. 93 odst. 2) a ukazuje, že nařízení preferuje součinnost před vrchnostenským vynucením, kdykoli to postačuje.", "kotvy": { "clanky": [ 92, 93 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Žádost o dokumentaci a informace", "text": "Odstavec 3 zakládá zvláštní cestu na podnět vědecké komise: na její řádně odůvodněnou žádost může Komise vyžádat informace, je-li přístup k nim nezbytný a přiměřený pro plnění úkolů vědecké komise (čl. 68). Tím se propojuje odborné jádro (vědecká komise) s vrchnostenským nástrojem (žádost Komise), aniž by komise sama získávala vůči poskytovateli přímé donucovací pravomoci. Tuto cestu předpokládá bod 163 odůvodnění, podle něhož má existovat mechanismus, jímž vědecká komise může požádat Komisi, aby si od poskytovatele vyžádala dokumentaci nebo informace nezbytné pro plnění úkolů komise.", "kotvy": { "clanky": [ 68 ], "body_oduvodneni": [ 163 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Náležitosti žádosti a odpovědnost za odpověď", "text": "Odstavec 4 předepisuje obsah žádosti: uvedení **právního základu a účelu**, upřesnění požadovaných informací, **stanovení lhůty** a poučení o **pokutách podle článku 101** za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací. Ověřil jsem zněním, že čl. 101 zmocňuje k uložení pokut právě Komisi, a to až do 3 % celkového ročního celosvětového obratu nebo 15 000 000 EUR, podle toho, která hodnota je vyšší. Tím se žádost o informace stává vynutitelnou; nesoučinnost je sankcionovatelná.", "kotvy": { "clanky": [ 101 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Náležitosti žádosti a odpovědnost za odpověď", "text": "Odstavec 5 určuje, kdo informace poskytne (poskytovatel nebo jeho zástupce, u právnických osob osoby oprávněné je zastupovat, případně zmocnění právní zástupci). Zdůrazňuji závěrečné pravidlo: i když informace za klienta sdělí právní zástupce, zůstává klient **plně odpovědný** za jejich úplnost, správnost a nezavádějící povahu. Odpovědnost tedy nelze přenést na zástupce.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 53, 55, 68, 91, 92, 93, 94, 101 ], "body_oduvodneni": [ 163, 164 ], "prilohy": [ "XI", "XII" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "92", "slug": "cl-92", "kapitola": "IX", "nazev": "Pravomoc provádět hodnocení", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-92", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 68 odst. 2 (kritéria nezávislých odborníků)", "čl. 90 odst. 1 písm. a (výstraha jako podklad)", "čl. 91 (předchozí žádost o informace)", "čl. 93 (navazující žádost o opatření)", "čl. 98 odst. 2 (přezkumný postup pro prováděcí akty)", "čl. 101 (pokuty za neposkytnutí přístupu)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Hodnocení modelu a přístup k němu", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Provedení hodnocení a záruky", "od_okrajoveho_cisla": 5 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Hodnocení modelu a přístup k němu", "text": "Čl. 92 je nejsilnějším vyšetřovacím nástrojem oddílu. Úřad pro AI může **po konzultaci s radou** provádět hodnocení obecného modelu, a to buď k posouzení souladu, jsou-li informace získané podle čl. 91 nedostatečné (odst. 1 písm. a), nebo ke zkoumání systémových rizik modelů se systémovým rizikem, zejména na základě kvalifikované výstrahy vědecké komise podle čl. 90 odst. 1 písm. a (odst. 1 písm. b). Hodnocení tak navazuje buď na selhání informační cesty podle čl. 91, nebo na odborný signál podle čl. 90. Provádění hodnocení výslovně uvádí mezi prosazovacími nástroji úřadu pro AI i bod 164 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [ 90, 91, 92 ], "body_oduvodneni": [ 164 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Hodnocení modelu a přístup k němu", "text": "Odstavec 3 dává Komisi pravomoc požádat o **přístup k modelu prostřednictvím aplikačních programovacích rozhraní nebo dalších vhodných technických prostředků a nástrojů, včetně zdrojového kódu**. Zdůrazňuji, že přístup ke zdrojovému kódu je nejhlubším zásahem do sféry poskytovatele, jaký oddíl umožňuje. Mám za to, že jej nutno vykládat a užívat restriktivně a v souladu se zásadou přiměřenosti: přichází v úvahu tam, kde mírnější prostředky (dokumentace, rozhraní) k dosažení účelu hodnocení nepostačují.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Hodnocení modelu a přístup k němu", "text": "Odstavec 2 umožňuje jmenovat **nezávislé odborníky**, kteří hodnocení provedou jménem Komise, a to i z řad vědecké komise. Tito odborníci musí splňovat kritéria podle čl. 68 odst. 2. Ověřil jsem zněním, že čl. 68 odst. 2 vyžaduje zejména odbornost v oblasti AI, nezávislost na jakémkoli poskytovateli systémů nebo obecných modelů AI a schopnost jednat s náležitou péčí, přesně a objektivně. Nezávislost hodnotitelů je tak podmínkou legitimity hodnocení. Zapojení nezávislých odborníků, kteří hodnocení provedou jménem úřadu pro AI, předpokládá bod 164 odůvodnění právě jako nástroj využití nezávislých odborných znalostí.", "kotvy": { "clanky": [ 68 ], "body_oduvodneni": [ 164 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Hodnocení modelu a přístup k němu", "text": "Odstavec 4 obdobně jako u čl. 91 předepisuje náležitosti žádosti o přístup (právní základ, účel a odůvodnění, lhůta) a poučení o **pokutách podle článku 101** za neposkytnutí přístupu. Neposkytnutí přístupu za účelem hodnocení je tedy samostatným sankčním důvodem podle čl. 101 odst. 1 písm. d.", "kotvy": { "clanky": [ 91, 101 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Provedení hodnocení a záruky", "text": "Odstavec 6 svěřuje Komisi pravomoc přijmout **prováděcí akty** stanovící podrobnosti a podmínky hodnocení včetně zapojení nezávislých odborníků. Přijímají se přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2. Podrobná pravidla hodnocení tedy nejsou ponechána případové libovůli, nýbrž mají být předem stanovena obecně závazným aktem.", "kotvy": { "clanky": [ 98 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Provedení hodnocení a záruky", "text": "Odstavec 7 opět nabízí předstupeň **strukturovaného dialogu** před žádostí o přístup, tentokrát s cílem shromáždit více informací o interním testování modelu, interních zárukách proti systémovým rizikům a dalších opatřeních poskytovatele. Máme za to, že tato posloupnost (dialog, žádost o informace podle čl. 91, teprve pak hodnocení podle čl. 92) vyjadřuje stupňovitost zásahu: tvrdší nástroj nastupuje až tehdy, nepostačil-li mírnější.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 91, 92 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 68, 90, 91, 92, 93, 98, 101 ], "body_oduvodneni": [ 164 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "93", "slug": "cl-93", "kapitola": "IX", "nazev": "Pravomoc požádat o opatření", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-93", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 53 (povinnosti poskytovatelů obecných modelů)", "čl. 54 (zplnomocnění zástupci)", "čl. 92 (hodnocení jako podklad pro písm. b)", "čl. 56 (kodexy správné praxe)", "čl. 94 (procesní práva)", "čl. 101 (pokuty za nedodržení požadovaného opatření)" ] }, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Pravomoc požádat o opatření a její odstupňování", "text": "Čl. 93 završuje prosazovací pravomoci Komise. Je-li to **nezbytné a vhodné**, může Komise požádat poskytovatele o tři druhy opatření, které tvoří vzestupnou řadu. Prvním je přijetí vhodných opatření ke splnění povinností podle **článků 53 a 54** (písm. a); ověřil jsem zněním, že čl. 53 upravuje povinnosti poskytovatelů obecných modelů a čl. 54 povinnost poskytovatele usazeného ve třetí zemi jmenovat v Unii zplnomocněného zástupce. Druhým je zavedení **zmírňujících opatření**, vyvolalo-li hodnocení podle čl. 92 vážné a odůvodněné obavy o systémovém riziku na úrovni Unie (písm. b). Třetím, nejtvrdším, je **omezení dodávání modelu na trh, jeho stažení z trhu nebo z oběhu** (písm. c). Tentýž katalog vymezuje bod 164 odůvodnění, podle něhož je dodržování povinností vymahatelné mimo jiné žádostmi o vhodná opatření, včetně opatření ke zmírnění rizik u zjištěných systémových rizik, jakož i omezením dodávání modelu na trh nebo jeho stažením z trhu či z oběhu.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 54, 92, 93 ], "body_oduvodneni": [ 164 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Pravomoc požádat o opatření a její odstupňování", "text": "Zdůrazňuji podmínku „je-li to nezbytné a vhodné\" a vzestupnost výčtu. Nápravné opatření musí odpovídat zjištěnému nesouladu nebo riziku. Stažení modelu z trhu je krajním prostředkem, nikoli první volbou. Mám za to, že zásada přiměřenosti zde vyžaduje volit nejmírnější účinné opatření, a že opatření podle písm. c) je namístě až tam, kde opatření podle písm. a) nebo b) nestačí k odvrácení rizika.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Strukturovaný dialog a závazné závazky", "text": "Odstavec 2 opět umožňuje předřadit **strukturovaný dialog**. Odstavec 3 pak zavádí zvláštní konsensuální vyústění: nabídne-li poskytovatel modelu se systémovým rizikem během dialogu, že se **zaváže k zmírňujícím opatřením**, může Komise **rozhodnutím prohlásit tyto závazky za závazné** a konstatovat, že další důvody pro opatření nejsou. Jde o prvek srovnatelný s institutem závazků, který známe z jiných oblastí unijního práva: poskytovatel se dobrovolně zaváže, výměnou za to Komise upustí od tvrdšího zásahu. Mám za to, že tento nástroj slouží procesní ekonomii a předchází sporu, aniž by zbavoval Komisi možnosti zasáhnout, nebudou-li závazky plněny.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 53, 54, 56, 92, 93, 94, 101 ], "body_oduvodneni": [ 164 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "94", "slug": "cl-94", "kapitola": "IX", "nazev": "Procesní práva provozovatelů spojených s obecnými modely AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-94", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 88 odst. 1 (prosazování s přihlédnutím k procesním zárukám podle tohoto článku)", "čl. 91 a 92 (žádosti, u nichž se práva uplatní)", "čl. 101 odst. 2 a 5 (vyjádření k předběžným zjištěním, soudní přezkum pokuty)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) 2019/1020 (dozor nad trhem)", "článek 18" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Procesní záruky provozovatelů obecných modelů", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Systematické místo záruk: protiváha výlučné pravomoci Komise", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Procesní záruky provozovatelů obecných modelů", "text": "Čl. 94 je zárukovou normou celého oddílu. Na poskytovatele obecného modelu AI se **obdobně** použije **článek 18 nařízení (EU) 2019/1020**, a to **aniž jsou dotčena konkrétnější procesní práva stanovená** v samotném nařízení. Ustanovení tedy přebírá procesní záruky ze systému dozoru nad trhem a přenáší je do zvláštního režimu prosazování u obecných modelů. Tuto záruku předjímá bod 164 odůvodnění: poskytovatelé obecných modelů mají mít, v případě potřeby nad rámec procesních práv stanovených nařízením, procesní práva podle článku 18 nařízení (EU) 2019/1020, jež se použijí obdobně, aniž jsou dotčena konkrétnější procesní práva podle nařízení.", "kotvy": { "clanky": [ 94 ], "body_oduvodneni": [ 164 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Procesní záruky provozovatelů obecných modelů", "text": "Nařízení (EU) 2019/1020 a jeho článek 18 nejsou součástí lokální knihovny předpisů. Jejich doslovné znění zde neověřujeme. Podle rubriky čl. 94 (procesní práva) a znění odkazu jde o záruky procesní povahy ve prospěch provozovatele. Přesný obsah článku 18 uvedeného nařízení je nutné ověřit přímo v jeho textu. Zdrženlivě proto tvrdíme jen to, co je bezpečně podepřeno: čl. 94 zajišťuje poskytovateli procesní postavení a činí je nedotčeným tam, kde nařízení stanoví práva ještě konkrétnější.", "kotvy": { "clanky": [ 94 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Procesní záruky provozovatelů obecných modelů", "text": "Konkrétní projev takového procesního práva nacházíme v samotném nařízení, a to v ustanovení, které jsme ověřili zněním: podle čl. 101 odst. 2 Komise před přijetím rozhodnutí o pokutě **sdělí poskytovateli svá předběžná zjištění a poskytne mu příležitost se vyjádřit**. Právo být vyslechnut před uložením pokuty tedy nestojí jen na odkazu čl. 94, nýbrž má výslovnou oporu v čl. 101 odst. 2, který je oním „konkrétnějším procesním právem\" ve smyslu čl. 94.", "kotvy": { "clanky": [ 94, 101 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Systematické místo záruk: protiváha výlučné pravomoci Komise", "text": "Čl. 94 je nutné číst v přímé vazbě na čl. 88 odst. 1, podle něhož Komise dohlíží na kapitolu V a prosazuje ji **s přihlédnutím k procesním zárukám podle článku 94**. Mám za to, že čl. 94 je tak zamýšlenou protiváhou výlučné a centralizované pravomoci Komise: čím silnější a soustředěnější je prosazovací moc, tím významnější je záruka procesní ochrany toho, vůči komu se vykonává. Procesní práva podle čl. 18 nařízení (EU) 2019/1020 označuje za takovou záruku i bod 164 odůvodnění.", "kotvy": { "clanky": [ 18, 88, 94 ], "body_oduvodneni": [ 164 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Systematické místo záruk: protiváha výlučné pravomoci Komise", "text": "Ochranu procesních práv doplňuje soudní přezkum. Ověřil jsem zněním, že podle čl. 101 odst. 5 má Soudní dvůr Evropské unie neomezenou pravomoc přezkoumat rozhodnutí Komise o pokutě a může ji zrušit, snížit nebo zvýšit. Spojení procesních záruk podle čl. 94, práva být vyslechnut podle čl. 101 odst. 2 a soudního přezkumu podle čl. 101 odst. 5 vytváří rámec, v němž je centralizované prosazování u obecných modelů AI vyváženo ochranou dotčeného poskytovatele. Podle našeho názoru je právě tato rovnováha mezi výlučnou pravomocí Komise a procesní ochranou poskytovatele určujícím rysem celého oddílu čl. 88 až 94.", "kotvy": { "clanky": [ 88, 94, 101 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 18, 88, 91, 94, 101 ], "body_oduvodneni": [ 164 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "95", "slug": "cl-95", "kapitola": "X", "nazev": "Kodexy chování v případě dobrovolného uplatňování konkrétních požadavků", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-95", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 4 (gramotnost v oblasti AI)", "čl. 8 až 15 (požadavky na vysoce rizikové systémy, kapitola III oddíl 2)", "čl. 50 (transparentnost)", "čl. 56 (kodexy správné praxe pro obecné modely)", "čl. 64 (úřad pro AI)", "čl. 65 (Evropská rada pro umělou inteligenci)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Systematické zařazení a povaha kodexů chování", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Rozsah dobrovolného rozšíření požadavků", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Kdo kodexy vypracovává a jak", "od_okrajoveho_cisla": 7 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Odlišení od kodexů správné praxe podle čl. 56", "od_okrajoveho_cisla": 9 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Systematické zařazení a povaha kodexů chování", "text": "Čl. 95 uzavírá rizikovou pyramidu nařízení zdola. Zatímco zákazy podle čl. 5 odpovídají nepřijatelnému riziku, kapitola III vysokému riziku a čl. 50 transparentnostnímu riziku, čl. 95 pokrývá zbytkové pásmo minimálního rizika, které nařízení jinak neupravuje. Zde platí zásada dobrovolnosti: systémy, jež nejsou vysoce rizikové, žádné hmotné požadavky kapitoly III plnit nemusí, mohou je však na sebe vztáhnout dobrovolně prostřednictvím kodexu. Ani toto pásmo ale není bez záruk. Bod 166 odůvodnění připomíná, že systémy AI související s produkty mají být při uvedení na trh nebo do provozu bezpečné, i když vysoce rizikové nejsou. Jako záchranná síť se na ně uplatní nařízení (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků. Zásada dobrovolnosti podle čl. 95 se tedy týká hmotných požadavků kapitoly III, nikoli obecné bezpečnostní úrovně produktu, kterou zajišťuje jiný předpis.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 50, 95 ], "body_oduvodneni": [ 166 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Systematické zařazení a povaha kodexů chování", "text": "Adresátem odstavce 1 nejsou provozovatelé, nýbrž úřad pro AI a členské státy. Podle znění **Úřad pro AI a členské státy podporují a usnadňují vypracovávání kodexů chování, včetně souvisejících mechanismů správy, které mají podpořit dobrovolné uplatňování některých nebo všech požadavků stanovených v kapitole III oddílu 2 na systémy AI, jež nejsou vysoce rizikovými systémy AI.** Povinnost uložená veřejné straně je tedy povinností podpory a usnadnění, nikoli povinností kodex vydat nebo dodržet; té odpovídá na straně provozovatelů pouhá možnost.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Systematické zařazení a povaha kodexů chování", "text": "Zdůrazňuji, že kodex chování sám o sobě nezakládá právně vynutitelnou povinnost. Jeho síla je dvojí a nepřímá. Zaprvé, přijme-li provozovatel kodex, zavazuje se k jeho obsahu a orgán dozoru může dodržování takového dobrovolného závazku posuzovat v rámci celkového hodnocení souladu a náležité péče. Zadruhé, rozšířený kodex se může stát faktickým odvětvovým standardem osvědčené praxe, od něhož se lze odchýlit jen s věcným zdůvodněním. Mám za to, že právě v této faktické normativní váze, nikoli ve vynutitelnosti, spočívá skutečný význam čl. 95.", "kotvy": { "clanky": [ 95 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Rozsah dobrovolného rozšíření požadavků", "text": "Odstavec 1 vymezuje předmět kodexů úzce: dobrovolné uplatňování **některých nebo všech** požadavků kapitoly III oddílu 2, tedy požadavků na vysoce rizikové systémy podle článků 8 až 15 (systém řízení rizik, jakost dat, technická dokumentace, vedení záznamů, transparentnost vůči zavádějícím subjektům, lidský dohled, přesnost a kybernetická bezpečnost), na systémy, které vysoce rizikové nejsou. Rozšíření je tedy modulární; provozovatel může převzít jen některé požadavky a při jejich výběru se zohlední dostupná technická řešení a osvědčené postupy v daném odvětví. Bod 165 odůvodnění tuto skládanost potvrzuje. Poskytovatelé nerizikových systémů mají být vybízeni k vytváření kodexů, které podpoří dobrovolné uplatňování některých nebo všech povinných požadavků platných pro vysoce rizikové systémy. Kodexy se mají přizpůsobit zamýšlenému účelu systému a nižšímu souvisejícímu riziku. A mají přihlédnout k dostupným technickým řešením i k osvědčeným postupům v odvětví, jako jsou modelové a datové karty.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 165 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Rozsah dobrovolného rozšíření požadavků", "text": "Odstavec 2 rozšiřuje záběr ještě dále. Úřad pro AI a členské státy usnadňují i vypracovávání kodexů, které se týkají dobrovolného uplatňování **konkrétních požadavků na všechny systémy AI** na základě jasných cílů a klíčových ukazatelů výkonnosti. Zatímco odstavec 1 přenáší na neriziková použití požadavky režimu vysokého rizika, odstavec 2 otevírá prostor pro požadavky vlastní, formulované mimo katalog kapitoly III. Demonstrativní výčet v odstavci 2 zahrnuje pět okruhů: - prvky z etických pokynů Unie pro zajištění důvěryhodnosti AI; - posuzování a minimalizaci dopadu na environmentální udržitelnost; - podporu gramotnosti v oblasti AI; - inkluzivní navrhování zohledňující rozmanitost; - posuzování negativního dopadu na zranitelné osoby a na genderovou rovnost. Týž výčet nese i bod 165 odůvodnění. Mezi dobrovolné doplňkové požadavky řadí prvky etických pokynů Unie pro zajištění důvěryhodnosti AI, udržitelnost životního prostředí a gramotnost v oblasti AI. K tomu inkluzivní a rozmanitý návrh se zřetelem ke zranitelným osobám a k přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. A genderovou vyváženost vývojových týmů. Bod 165 zároveň vysvětluje, proč čl. 95 odst. 2 podmiňuje tyto kodexy jasnými cíli a klíčovými ukazateli výkonnosti: bez měřitelných cílů by dobrovolný závazek postrádal účinnost, a proto mají být kodexy na takových ukazatelích založeny a vypracovány inkluzivně se zapojením zúčastněných stran.", "kotvy": { "clanky": [ 95 ], "body_oduvodneni": [ 165 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Rozsah dobrovolného rozšíření požadavků", "text": "Provázání na gramotnost v oblasti AI (odstavec 2 písm. c) je praktické. Povinnost zajišťovat dostatečnou gramotnost podle čl. 4 platí sice bez ohledu na rizikovost systému, avšak nemá podobu formalizovaného programu. Kodex chování se proto nabízí jako nástroj, jímž lze obsah této povinnosti v daném odvětví konkretizovat a doložit. Obdobně dopad na životní prostředí, který nařízení jinak jako hmotný požadavek na jednotlivé systémy neukládá, získává přes odstavec 2 alespoň dobrovolný rámec.", "kotvy": { "clanky": [ 4 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Kdo kodexy vypracovává a jak", "text": "Odstavec 3 určuje okruh tvůrců široce. Kodexy chování **mohou vypracovat jednotliví poskytovatelé systémů AI či subjekty, které tyto systémy zavádějí, nebo organizace, které je zastupují, případně tito aktéři společně**, a to i za účasti zúčastněných stran včetně organizací občanské společnosti a akademické obce. Kodex se může vztahovat na jeden nebo více systémů AI s přihlédnutím k podobnosti jejich zamýšleného účelu. Autorem tedy není veřejná strana. Role úřadu pro AI a členských států zůstává podpůrná a usnadňující.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Kdo kodexy vypracovává a jak", "text": "Odstavec 4 ukládá, aby úřad pro AI a členské státy při podpoře a usnadňování zohlednily **konkrétní zájmy a potřeby malých a středních podniků, včetně podniků začínajících**. Toto zaměření se opakuje napříč nařízením a u kodexů chování má zvláštní smysl. Dobrovolné převzetí požadavků vysokého rizika je pro menší subjekty nákladné. Kodex jim proto může posloužit jako odstupňovaná a únosná cesta k vyšší důvěryhodnosti, aniž by nesly plnou tíhu režimu kapitoly III.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Odlišení od kodexů správné praxe podle čl. 56", "text": "Čl. 95 je nutné pečlivě odlišit od kodexů správné praxe podle čl. 56, s nimiž jej spojuje jen podobnost názvu. Rozdíly jsou zásadní. Kodex chování podle čl. 95 je dobrovolný, může se týkat kteréhokoli systému AI a nezakládá vynutitelnou povinnost. Kodex správné praxe podle čl. 56 se naopak váže na obecné modely AI, konkretizuje povinnosti poskytovatelů těchto modelů podle čl. 53 a čl. 55 a Komise jej může prováděcím aktem schválit a udělit mu obecnou platnost v rámci Unie (čl. 56 odst. 6). Kodex správné praxe tak plní funkci přechodného, kvazinormativního nástroje do doby existence harmonizovaných norem, kdežto kodex chování zůstává dobrovolným závazkem.", "kotvy": { "clanky": [ 53, 55, 56, 95 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Odlišení od kodexů správné praxe podle čl. 56", "text": "Praktický důsledek tohoto odlišení je významný. Poskytovatel obecného modelu, který se nechce řídit kodexem správné praxe podle čl. 56, musí soulad s povinnostmi prokázat jinými, rovnocennými prostředky, a nese k tomu důkazní břemeno. Naproti tomu provozovatel, který nepřevezme kodex chování podle čl. 95, žádnou povinnost neporušuje, protože se pohybuje v pásmu minimálního rizika. Záměna obou institutů by proto vedla k chybnému závěru o rozsahu povinností; v komentáři k čl. 56 se ke kodexům správné praxe vracíme podrobně.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 56, 95 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 4, 5, 8, 50, 53, 55, 56, 64, 65, 95 ], "body_oduvodneni": [ 165, 166 ], "prilohy": [] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Při kodexech chování se zohlední zájmy malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací." }, { "typ": "clanek", "cislo": "96", "slug": "cl-96", "kapitola": "X", "nazev": "Pokyny Komise týkající se provádění tohoto nařízení", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-96", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 1 (definice systému AI)", "čl. 5 (zakázané postupy)", "čl. 6 odst. 5 (mandát k pokynům ke klasifikaci vysokého rizika)", "čl. 25 (povinnosti v hodnotovém řetězci)", "čl. 40 a 41 (harmonizované normy a společné specifikace)", "čl. 50 (transparentnost)", "čl. 99 odst. 1 (zohlednění pokynů při ukládání sankcí)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I (odkaz v odst. 1 písm. e)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povaha pokynů a jejich výkladová váha", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Věcný rozsah pokynů (odst. 1 písm. a až f)", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Provázání pokynů s tvrdými následky (čl. 6 odst. 5, čl. 99 odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 9 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Aktualizace pokynů", "od_okrajoveho_cisla": 12 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povaha pokynů a jejich výkladová váha", "text": "Podle odstavce 1 **Komise vypracuje pokyny týkající se praktického provádění tohoto nařízení**. Pokyny jsou nástrojem měkkého práva. Nemají formu nařízení ani prováděcího aktu, nejsou vyhlašovány jako závazný předpis a Komise jimi nemůže měnit ani doplňovat samotné nařízení. Z toho plyne první mez: pokyn, který by šel nad rámec nařízení nebo proti jeho znění, by adresáty nezavazoval, protože Komise není v pozici normotvůrce, nýbrž vykladače.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povaha pokynů a jejich výkladová váha", "text": "Odtud však neplyne, že by pokyny byly bez právního významu. Podle našeho názoru je namístě rozlišovat mezi závazností a výkladovou vahou. Pokyny nejsou závazné v tom smyslu, že by samy o sobě zakládaly povinnost, avšak představují ustálený, veřejně dostupný výklad orgánu, který nařízení prosazuje a spravuje. Provozovatel, který se drží pokynů, jedná v dobré víře a s legitimním očekáváním, že jeho postup nebude později zpochybněn. Naopak orgán dozoru, který se od vlastní ustálené výkladové praxe v konkrétním případě bezdůvodně odchýlí, jedná v rozporu se zásadou rovného zacházení a s předvídatelností veřejné správy.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Povaha pokynů a jejich výkladová váha", "text": "Zdůrazňuji, že tato výkladová váha je oboustranná. Provozovatele nezbavuje odpovědnosti za samostatné posouzení souladu, protože pokyn není konečným výkladem práva. Ten přísluší v posledku Soudnímu dvoru Evropské unie. Zároveň však orgán, který by jednal proti vlastnímu publikovanému pokynu, musí odchylku věcně odůvodnit. Máme za to, že v praxi se pokyny stanou prvním referenčním bodem posuzování souladu, aniž se tím jejich nezávazná povaha mění.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Povaha pokynů a jejich výkladová váha", "text": "Pokyny mají navíc harmonizační funkci uvnitř Unie. Odstavec 1 v třetím pododstavci ukládá, aby se v nich **náležitě zohlednil obecně uznávaný nejnovější vývoj v oblasti AI, jakož i relevantní harmonizované normy a společné specifikace uvedené v článcích 40 a 41**. Pokyny tak nejsou libovolné; jsou vázány na aktuální stav techniky a na existující normalizační vrstvu, čímž se propojují s domněnkou shody podle čl. 40.", "kotvy": { "clanky": [ 40 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Věcný rozsah pokynů (odst. 1 písm. a až f)", "text": "Odstavec 1 vypočítává šest prioritních oblastí, v nichž Komise pokyny vypracuje. Výčet je uvozen slovem zejména, jde tedy o výčet demonstrativní. Komise může pokyny vydat i k jiným otázkám provádění. Prioritní oblasti však ukazují, kde zákonodárce očekával největší výkladovou nejistotu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Věcný rozsah pokynů (odst. 1 písm. a až f)", "text": "Písmeno a) směřuje na **uplatňování požadavků a povinností uvedených v odstavcích 8 až 15 a v článku 25**. Poznamenávám, že slovní spojení „odstavcích 8 až 15\" je v této pasáži nutné číst systematicky jako odkaz na čl. 8 až 15. Jde tedy o požadavky na vysoce rizikové systémy: soulad s požadavky, systém řízení rizik, data, technická dokumentace, vedení záznamů, transparentnost, lidský dohled a přesnost i kybernetická bezpečnost. K tomu se řadí povinnosti v celém hodnotovém řetězci podle čl. 25. Právě tento blok tvoří jádro hmotné regulace vysokého rizika, a proto je také prvním předmětem pokynů.", "kotvy": { "clanky": [ 8, 25 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Věcný rozsah pokynů (odst. 1 písm. a až f)", "text": "Písmena b) až d) míří na tři ohniska sporů. Písmeno b) na **zakázané postupy podle článku 5**, tedy na skutkové podstaty, jejichž hranice je citlivá a k nimž se Komise v pokynech vyjadřuje; na tyto pokyny výslovně odkazuje i závěr výkladu čl. 5 a čl. 99 odst. 1. Písmeno c) na praktické provádění pojmu podstatné změny, který rozhoduje o tom, zda je nutné nové posouzení shody. Písmeno d) na povinnosti v oblasti transparentnosti podle čl. 50, kde je předmětem výkladu zejména označování výstupů a rozhraní s uživatelem.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 50, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "II. Věcný rozsah pokynů (odst. 1 písm. a až f)", "text": "Písmena e) a f) uzavírají výčet dvěma otázkami vnějšího i vnitřního vymezení. Písmeno e) se týká vztahu nařízení k harmonizačním právním předpisům Unie z přílohy I a k jinému relevantnímu právu Unie, včetně jednotného prosazování. Je to rozhraní, které u produktově vázaných systémů řeší už čl. 2 odst. 2. Písmeno f) směřuje na **uplatňování definice systému AI stanovené v čl. 3 bodu 1**. Zdůrazňuji, že právě tato oblast je výkladově nejexponovanější, protože na pojmu systém AI závisí použitelnost celého nařízení; pokyn k čl. 3 bodu 1 proto rozhoduje o samotné hranici působnosti. Druhý pododstavec odstavce 1 přitom Komisi ukládá věnovat zvláštní pozornost potřebám malých a středních podniků, místních veřejných orgánů a nejdotčenějších odvětví.", "kotvy": { "clanky": [ 2, 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Provázání pokynů s tvrdými následky (čl. 6 odst. 5, čl. 99 odst. 1)", "text": "Ačkoli jsou pokyny nezávazné, nařízení je na několika místech provazuje s tvrdými následky, a tím jejich praktickou váhu zesiluje. To je klíč k pochopení jejich skutečné role a ověřil jsem jej čtením obou dotčených ustanovení.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "III. Provázání pokynů s tvrdými následky (čl. 6 odst. 5, čl. 99 odst. 1)", "text": "Prvním provázáním je čl. 6 odst. 5. Podle jeho znění Komise po konzultaci s Evropskou radou pro umělou inteligenci a nejpozději do 2. února 2026 **poskytne pokyny upřesňující praktické provádění tohoto článku v souladu s článkem 96 spolu s úplným seznamem praktických příkladů použití systémů AI, které jsou a které nejsou vysoce rizikové**. Zde tedy pokyny nejsou pouhou možností, nýbrž mandatorním nástrojem navázaným na konkrétní lhůtu, a týkají se nejcitlivější otázky celého režimu, totiž klasifikace vysokého rizika podle čl. 6 a přílohy III. Připomínám, že uvedenou lhůtu i navazující časový plán použitelnosti podle čl. 113 změnilo nařízení (EU) 2026/1744; lhůty jsou tu uvedené v novém znění.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 11, "oddil": "III. Provázání pokynů s tvrdými následky (čl. 6 odst. 5, čl. 99 odst. 1)", "text": "Druhým a normativně nejsilnějším provázáním je čl. 99 odst. 1. Podle jeho znění členské státy stanoví pravidla pro sankce a přijmou opatření k jejich uplatňování, **a to s přihlédnutím k pokynům vydaným Komisí podle článku 96**. Nezávazný výkladový nástroj se tak stává hlediskem, které musí členské státy zohlednit při konstrukci vlastního sankčního režimu. Mám za to, že tím se výkladová váha pokynů promítá až do roviny prosazování: orgán, který ukládá pokutu za jednání, jež je podle publikovaného pokynu Komise dovolené, se ocitá v obtížně udržitelném postavení. Pokyny sice zůstávají měkkým právem, jejich ignorování však má tvrdé důsledky.", "kotvy": { "clanky": [ 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "IV. Aktualizace pokynů", "text": "Odstavec 2 stanoví, že **v případě potřeby Komise na žádost členských států či úřadu pro AI nebo z vlastního podnětu pokyny přijaté v minulosti aktualizuje**. Pokyny jsou tedy nástrojem dynamickým, který má sledovat vývoj techniky a praxe. Z toho plyne praktické doporučení: při posuzování souladu je vždy nutné vyjít z aktuálního znění pokynu, nikoli z jeho starší verze, protože výkladová váha se váže k platné, nikoli překonané podobě. Provázání s nejnovějším vývojem podle třetího pododstavce odstavce 1 a mechanismus aktualizace podle odstavce 2 spolu tvoří záruku, že pokyny nezastarají dříve, než dozraje judikatura.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 5, 6, 8, 25, 40, 50, 96, 99, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I", "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Rozšířen okruh pokynů Komise, mimo jiné o praktické provádění čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 10 a čl. 17 odst. 3." }, { "typ": "clanek", "cislo": "97", "slug": "cl-97", "kapitola": "X", "nazev": "Výkon přenesené pravomoci", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-97", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 6 odst. 6 a 7 (změna podmínek výjimky u vysokého rizika)", "čl. 7 odst. 1 a 3 (změny přílohy III)", "čl. 11 odst. 3", "čl. 43 odst. 5 a 6", "čl. 47 odst. 5", "čl. 51 odst. 3 (změna prahů systémového rizika)", "čl. 52 odst. 4", "čl. 53 odst. 5 a 6", "čl. 98 (prováděcí akty)", "čl. 113 (vstup v platnost)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "interinstitucionální dohoda ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (odkaz v odst. 4)", "článek 290 SFEU jako ústavní základ aktů v přenesené pravomoci (mimo lokální knihovnu, neověřuje se verbatim)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Ústavní rámec a povaha zmocnění", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Rozsah přenesené pravomoci", "od_okrajoveho_cisla": 4 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Doba přenesení a automatické prodloužení", "od_okrajoveho_cisla": 7 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Právo zrušit přenesení", "od_okrajoveho_cisla": 9 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Konzultace a oznámení", "od_okrajoveho_cisla": 11 }, { "oddil": "VI.", "nazev": "Právo námitky jako mechanismus kontroly", "od_okrajoveho_cisla": 13 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Ústavní rámec a povaha zmocnění", "text": "Čl. 97 je procesním rámcem pro akty v přenesené pravomoci. Podle odstavce 1 **pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku**. Ustanovení tak nepřenáší pravomoc samo o sobě. Jednotlivá zmocnění jsou roztroušena v hmotných článcích nařízení a čl. 97 pro ně stanoví společné podmínky výkonu.", "kotvy": { "clanky": [ 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Ústavní rámec a povaha zmocnění", "text": "Institut aktů v přenesené pravomoci vychází z článku 290 SFEU. Podle něj lze na Komisi přenést pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, jimiž se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, avšak výhradně prvky, které nejsou podstatné. Podstatné prvky jsou vyhrazeny samotnému legislativnímu aktu. Tato ústavní mez je pro výklad čl. 97 určující: přenesenou pravomocí nelze měnit jádro regulace, nýbrž jen dotvářet její okraje.", "kotvy": { "clanky": [ 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Ústavní rámec a povaha zmocnění", "text": "Mám za to, že z uvedené meze plyne restriktivní výklad rozsahu zmocnění. Kde by akt v přenesené pravomoci zasahoval do podstatných prvků nařízení, byl by neplatný pro překročení zmocnění, a to bez ohledu na dodržení procesních podmínek čl. 97. Procesní záruky tohoto článku (oznámení, konzultace, právo námitky) nemohou zhojit věcné překročení hranice mezi podstatnými a nepodstatnými prvky.", "kotvy": { "clanky": [ 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Rozsah přenesené pravomoci", "text": "Odstavec 2 taxativně vypočítává, ke kterým ustanovením je přenesená pravomoc svěřena: **čl. 6 odst. 6 a 7, čl. 7 odst. 1 a 3, čl. 11 odst. 3, čl. 43 odst. 5 a 6, čl. 47 odst. 5, čl. 51 odst. 3, čl. 52 odst. 4 a čl. 53 odst. 5 a 6**. Mimo tento výčet Komise akty v přenesené pravomoci vydávat nemůže. Výčet je proto zároveň mapou míst, kde nařízení připouští pozdější dotváření bez řádného legislativního postupu. Bod 173 odůvodnění popisuje tentýž rozsah věcně a uvádí jeho účel: přenesení pravomoci podle článku 290 SFEU má zajistit, aby bylo v případě potřeby možné regulační rámec upravit. Bod 173 odůvodnění tytéž oblasti vypočítává slovy a jeho výčet odpovídá jednotlivým odkazům odstavce 2. Jde o podmínky výjimky u vysokého rizika, seznam vysoce rizikových systémů, technickou dokumentaci, obsah EU prohlášení o shodě, postupy posuzování shody, prahové a referenční hodnoty a ukazatele. A dále o pravidla, kritéria, technickou dokumentaci a informace o transparentnosti u obecných modelů se systémovým rizikem. Rozhodné zůstává znění odstavce 2. Výčtová pasáž odůvodnění je jen jeho popisem a okruh zmocnění nerozšiřuje.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 7, 11, 43, 47, 51, 52, 53 ], "body_oduvodneni": [ 173 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Rozsah přenesené pravomoci", "text": "Ověřil jsem čtením obsah tří nosných zmocnění, na která výklad nejčastěji míří. Čl. 6 odst. 6 a 7 opravňuje Komisi měnit podmínky, za nichž systém uvedený v příloze III přesto není vysoce rizikový (výjimka podle čl. 6 odst. 3), a to jak doplněním či změnou podmínek, tak zrušením některé z nich. Čl. 7 odst. 1 a 3 opravňuje Komisi měnit samotnou přílohu III, tedy přidávat, měnit nebo odstraňovat případy užívání vysoce rizikových systémů. Čl. 51 odst. 3 opravňuje Komisi měnit prahové hodnoty pro klasifikaci obecného modelu jako modelu se systémovým rizikem, včetně prahu vyjádřeného počtem výpočetních operací s pohyblivou řádovou čárkou. Tato zmocnění tedy dovolují posouvat samotné hranice vysokého a systémového rizika, což je z hlediska dopadu nejcitlivější.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 7, 51 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Rozsah přenesené pravomoci", "text": "Zdůrazňuji, že i uvnitř přeneseného rozsahu jsou zmocnění věcně ohraničena záchrannými klauzulemi v hmotných článcích. Změna podmínek výjimky u vysokého rizika podle čl. 6 nesmí podle čl. 6 odst. 8 snížit celkovou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv a musí zajistit soulad s akty přijatými podle čl. 7 odst. 1. Odstranění oblasti z přílohy III podle čl. 7 odst. 3 je vázáno na podmínku, že se tím nesnižuje celková úroveň ochrany podle práva Unie. Mám za to, že tyto klauzule jsou hmotným protějškem procesních záruk čl. 97: přenesená pravomoc je koncipována jako jednosměrná ráčna, která smí ochranu zpřesňovat, nikoli oslabovat.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 7, 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Doba přenesení a automatické prodloužení", "text": "Podle odstavce 2 je pravomoc Komisi svěřena **na dobu pěti let ode dne 1. srpna 2024**. Toto datum odpovídá dni vstupu nařízení v platnost podle čl. 113, tedy dvacátému dni po vyhlášení v Úředním věstníku. Přenesená pravomoc tak běží od vstupu v platnost, nikoli až od obecného data použitelnosti 2. 8. 2026, což umožňuje Komisi připravovat akty v přenesené pravomoci s předstihem před nástupem hmotných povinností.", "kotvy": { "clanky": [ 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Doba přenesení a automatické prodloužení", "text": "Přenesení se neukončuje uplynutím pětiletého období automaticky. Podle znění se **automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období**. Komise navíc vypracuje zprávu o výkonu přenesení nejpozději devět měsíců před koncem pětiletého období. Konstrukce tedy pracuje s takzvaným tichým prodloužením: pasivita obou orgánů vede k prodloužení, kdežto k jeho zamezení je třeba aktivní námitky. Zdůrazňuji, že zmíněné lhůty a datum počátku běží od pevného bodu 1. srpna 2024; jde o vnitřní lhůty mechanismu přenesení, které jsou odlišné od pásem použitelnosti podle čl. 113, jehož časový plán změnilo nařízení (EU) 2026/1744.", "kotvy": { "clanky": [ 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Právo zrušit přenesení", "text": "Odstavec 3 přiznává Evropskému parlamentu a Radě právo přenesení pravomoci **kdykoli zrušit**. Jde o silné oprávnění směřující do budoucna: rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení blíže určené v tomto rozhodnutí, přičemž rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku nebo k pozdějšímu dni v něm upřesněnému. Právo zrušení je pojistkou, jíž si zákonodárce ponechává kontrolu nad tím, zda přenesená pravomoc vůbec nadále trvá.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Právo zrušit přenesení", "text": "Zrušení působí do budoucna a nezpětně. Podle výslovného znění se **nedotýká platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci**. Mám za to, že tím je vyvážena právní jistota adresátů: odejmutí zmocnění nezpochybní akty, které již na jeho základě vstoupily v platnost, a působí jen na akty budoucí. Zrušení je tedy nástrojem prospektivní kontroly, nikoli nástrojem revize již přijatých aktů, k čemuž slouží odlišný mechanismus námitky proti konkrétnímu aktu podle odstavce 6.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "V. Konzultace a oznámení", "text": "Odstavec 4 zavádí předběžnou pojistku. **Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.** Konzultace s národními odborníky je povinným krokem přípravy aktu. Nenahrazuje však následnou kontrolu Evropského parlamentu a Rady, nýbrž ji doplňuje ve fázi před přijetím. Bod 173 odůvodnění tuto povinnost potvrzuje: v rámci přípravné činnosti má Komise vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 173 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "V. Konzultace a oznámení", "text": "Odstavec 5 zajišťuje informační tok. **Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.** Slovo současně je významné: oba orgány musí být informovány zároveň, aby jim běžela stejná lhůta pro námitku podle odstavce 6. Oznámení je tedy okamžikem, od něhož se odvíjí kontrolní fáze. Zásadu souběžného informování rozšiřuje bod 173 odůvodnění i na přípravnou fázi. Evropský parlament a Rada mají dostat veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států. A jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise věnovaná přípravě aktů v přenesené pravomoci. Rovná účast obou orgánů se tak neomezuje na oznámení hotového aktu podle odstavce 5, nýbrž začíná již při jeho přípravě.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 173 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "VI. Právo námitky jako mechanismus kontroly", "text": "Odstavec 6 obsahuje těžiště celého článku, totiž následnou kontrolu konkrétního aktu. Akt v přenesené pravomoci **vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví**. Z podnětu kteréhokoli z obou orgánů se tato lhůta prodlouží o další tři měsíce.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "VI. Právo námitky jako mechanismus kontroly", "text": "Mám za to, že právo námitky funguje jako odložené veto. Nejde o předchozí souhlas: akt připravuje a přijímá Komise a k jeho vstupu v platnost postačí, aby oba orgány zůstaly nečinné po dobu tříměsíční lhůty. Stačí však námitka jediného z nich a akt v platnost nevstoupí. Kontrola je tedy konstruována jako možnost zabránit účinnosti, nikoli jako povinnost účinnost aktivně schválit. Prodloužení lhůty o tři měsíce dává orgánům prostor pro důkladné posouzení složitějších aktů.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 15, "oddil": "VI. Právo námitky jako mechanismus kontroly", "text": "Souhrnně čl. 97 vytváří vyvážený mechanismus. Komise získává pružnost dotvářet nepodstatné prvky nařízení bez řádného legislativního postupu, avšak pod trojí kontrolou: předběžnou konzultací s národními odborníky (odstavec 4), následným právem námitky proti konkrétnímu aktu (odstavec 6) a průběžným právem zrušit přenesení jako takové (odstavec 3). Věcně jsou zmocnění navíc ohraničena záchrannými klauzulemi v hmotných článcích (bod 6). Přenesená pravomoc tak není bianco šekem, nýbrž ohraničeným a kontrolovaným nástrojem.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 6, 7, 11, 43, 47, 51, 52, 53, 97, 98, 113 ], "body_oduvodneni": [ 173 ], "prilohy": [ "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Upraveno přenesení pravomoci k aktům v přenesené pravomoci, včetně nových zmocnění v čl. 2 odst. 13 a čl. 30 odst. 2." }, { "typ": "clanek", "cislo": "98", "slug": "cl-98", "kapitola": "X", "nazev": "Postup projednávání ve výboru", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-98", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 56 odst. 6 (schválení kodexu správné praxe prováděcím aktem)", "čl. 97 (akty v přenesené pravomoci)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (EU) č. 182/2011 (postupy projednávání ve výboru)", "článek 291 SFEU jako ústavní základ prováděcích aktů (mimo lokální knihovnu, neověřuje se verbatim)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Postup projednávání ve výboru a jeho rozsah", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Odlišení prováděcích a přenesených aktů", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Postup projednávání ve výboru a jeho rozsah", "text": "Čl. 98 zakotvuje mechanismus pro prováděcí akty. Podle odstavce 1 je Komisi nápomocen výbor, který je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011, tedy nařízení, jímž se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Výbor je složen ze zástupců členských států, a je tedy nástrojem kontroly ze strany států, nikoli ze strany Evropského parlamentu a Rady. Bod 175 odůvodnění k tomu uvádí účel: prováděcí pravomoci mají Komisi zajistit jednotné podmínky provádění nařízení a mají být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Volba tohoto nařízení jako rámce pro projednávání ve výboru tedy není nahodilá, nýbrž odpovídá ústavnímu řešení prováděcích pravomocí podle článku 291 SFEU.", "kotvy": { "clanky": [ 98 ], "body_oduvodneni": [ 175 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Postup projednávání ve výboru a jeho rozsah", "text": "Odstavec 2 určuje, který z postupů nařízení č. 182/2011 se použije: odkazuje-li se na tento odstavec, **použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011**, tedy přezkumný postup. Přezkumný postup je z postupů projednávání ve výboru přísnější variantou, vyhrazenou zpravidla pro akty s obecnou působností. Jeho podstatou je, že záporné stanovisko výboru zásadně brání přijetí aktu Komisí.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Postup projednávání ve výboru a jeho rozsah", "text": "Konkrétním příkladem použití tohoto postupu, který jsme ověřili čtením, je čl. 56 odst. 6. Podle něj Komise může prováděcím aktem schválit kodex správné praxe pro obecné modely a udělit mu obecnou platnost v rámci Unie, přičemž takový prováděcí akt se přijme **přezkumným postupem uvedeným v čl. 98 odst. 2**. Čl. 98 tedy není samoúčelný; tam, kde nařízení svěřuje Komisi prováděcí pravomoc, odkazuje na jeho odstavec 2 a tím aktivuje přezkumný postup s kontrolou členských států.", "kotvy": { "clanky": [ 56, 98 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Odlišení prováděcích a přenesených aktů", "text": "Čl. 98 je nutné číst v kontrastu s čl. 97. Oba upravují odvozenou normotvorbu Komise, avšak jde o dva ústavně odlišné instituty. Akty v přenesené pravomoci podle čl. 97 vycházejí z článku 290 SFEU a slouží k doplnění nebo změně nepodstatných prvků samotného nařízení. Prováděcí akty podle čl. 98 vycházejí z článku 291 SFEU a slouží k zajištění jednotných podmínek provádění nařízení tam, kde je takové jednotnosti třeba; nemění nařízení, nýbrž je uvádějí do praxe.", "kotvy": { "clanky": [ 97, 98 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Odlišení prováděcích a přenesených aktů", "text": "Rozdílná je i kontrola. U aktů v přenesené pravomoci vykonávají kontrolu Evropský parlament a Rada prostřednictvím práva námitky a práva zrušit přenesení (čl. 97 odst. 3 a 6). U prováděcích aktů vykonávají kontrolu členské státy prostřednictvím výboru podle nařízení č. 182/2011. Mám za to, že právě rozdíl v tom, kdo Komisi kontroluje, je praktickým jádrem odlišení: záměna obou režimů by změnila nejen postup přijetí, ale i okruh subjektů, které mohou přijetí aktu zabránit.", "kotvy": { "clanky": [ 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Odlišení prováděcích a přenesených aktů", "text": "Souhrnně platí, že volba mezi přeneseným a prováděcím aktem není věcí uvážení Komise, nýbrž vyplývá z jednotlivého zmocňovacího ustanovení nařízení. Kde nařízení zmocňuje ke změně nebo doplnění svého obsahu, odkazuje na čl. 97; kde zmocňuje k jednotnému provedení, odkazuje na čl. 98 odst. 2. Zdůrazňuji, že toto rozdělení odpovídá ústavní systematice článků 290 a 291 SFEU a že jeho respektování je podmínkou platnosti odvozeného aktu.", "kotvy": { "clanky": [ 97, 98 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 56, 97, 98 ], "body_oduvodneni": [ 175 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "99", "slug": "cl-99", "kapitola": "XII", "nazev": "Sankce", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-99", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 5 (zákazy, nejvyšší pásmo)", "čl. 16 (povinnosti poskytovatelů)", "čl. 22 až 24 a čl. 26 (zplnomocnění zástupci, dovozci, distributoři, zavádějící subjekty)", "čl. 31", "čl. 33 a čl. 34 (oznámené subjekty)", "čl. 50 (transparentnost)", "čl. 96 (pokyny Komise)", "čl. 100 a čl. 101 (souběžné sankční režimy)", "čl. 113 (použitelnost)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Povaha sankčního režimu a jeho adresáti", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Tři pásma správních pokut (odst. 3 až 5)", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Mechanika „vyšší z hodnot\" a strop pro malé a střední podniky (odst. 6)", "od_okrajoveho_cisla": 11 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Kritéria pro uložení a výši pokuty (odst. 7)", "od_okrajoveho_cisla": 15 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Institucionální a procesní rámec (odst. 8 až 11)", "od_okrajoveho_cisla": 17 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Povaha sankčního režimu a jeho adresáti", "text": "Čl. 99 je na nařízení postavený neobvykle. Odstavec 1 sankce neukládá přímo. Zavazuje členské státy, aby pravidla pro sankce a jiná donucovací opatření teprve stanovily, a to včetně varování a nepeněžních opatření. Nařízení tu volí techniku blízkou směrnici: horní hranice pokut a kritéria pro jejich ukládání harmonizuje (odstavce 3 až 7), samotné prosazení ale ponechává českému a jinému vnitrostátnímu právu. Tuto dělbu úloh potvrzuje bod 168 odůvodnění. Horní hranice se podle něj stanoví, aby se správní sankce posílily a sjednotily. Přijmout účinné, přiměřené a odrazující sankce je naopak úkol členských států. Odstavec 1 k tomu klade trojí kvalitativní požadavek: **Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy při ukládání sankcí zohledňují zájmy malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, a malých podniků se střední tržní kapitalizací a jejich ekonomickou životaschopnost.** Ohled na malé a střední podniky (dále „MSP\") je tedy zabudovaný už do obecné klauzule, ne teprve do stropů.\n\n> Odstavec 1 je citován **ve znění nařízení (EU) 2026/1744** (čl. 1 bod 38 písm. a), > které mezi zohledňované subjekty doplnilo **malé podniky se střední tržní kapitalizací** > a ujasnilo, že se pravidla stanoví „v případě jakéhokoli porušení tohoto nařízení\".", "kotvy": { "clanky": [ 1, 99 ], "body_oduvodneni": [ 168 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Povaha sankčního režimu a jeho adresáti", "text": "Jedna formulace odstavce 1 se běžně cituje posunutě. Pokyny Komise podle čl. 96 se zohledňují při tom, jak stát **stanoví pravidla pro sankce a zajistí jejich řádné a účinné uplatňování**, ne až v okamžiku, kdy dozorový orgán ukládá konkrétní pokutu. Adresátem té povinnosti je tedy zákonodárce.", "kotvy": { "clanky": [ 96 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Povaha sankčního režimu a jeho adresáti", "text": "Odstavec 1 ukládá členským státům přihlédnout k pokynům Komise podle čl. 96. Není to formální odkaz. Pokyny podle čl. 96 odst. 1 písm. b) se výslovně týkají zakázaných postupů podle čl. 5, tedy jednání z nejvyššího sankčního pásma. Výklad skutkových podstat, za které hrozí nejtvrdší pokuta, se proto vede na úrovni Unie, i když pokuty ukládají vnitrostátní orgány. Mám za to, že tato vazba je výkladově významná. Vnitrostátní orgán, který ukládá pokutu podle odstavce 3, se od pokynů Komise nemůže bezdůvodně odchýlit, má-li být uplatňování nařízení jednotné.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 96 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "I. Povaha sankčního režimu a jeho adresáti", "text": "Adresátem sankcí je provozovatel. Čl. 3 bod 8 tento pojem vymezuje široce a zahrnuje pod něj poskytovatele, výrobce produktu, zavádějící subjekty, zplnomocněné zástupce, dovozce i distributory (viz výklad u čl. 3). Odstavec 2 pak ukládá členským státům oznámit Komisi pravidla pro sankce neprodleně, nejpozději ke dni použitelnosti, a oznamovat i jejich pozdější změny. Sankční pravomoc je tedy rozptýlená mezi státy, ale centrálně evidovaná.", "kotvy": { "clanky": [ 3 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Tři pásma správních pokut (odst. 3 až 5)", "text": "Jádrem článku je trojice horních hranic odstupňovaná podle závažnosti. Nejvyšší pásmo stíhá porušení zákazů podle čl. 5. Podle odstavce 3 se za nedodržení zákazu postupů v oblasti AI uvedených v čl. 5 uloží **správní pokuty až do výše 35 000 000 EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 7 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší**. Je to nejvyšší sazba v celém nařízení a odpovídá postavení čl. 5 na vrcholu rizikové pyramidy (viz výklad u čl. 5).", "kotvy": { "clanky": [ 5 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Tři pásma správních pokut (odst. 3 až 5)", "text": "Střední pásmo stíhá porušení vyjmenovaných povinností jiných provozovatelů a oznámených subjektů, než kterých se týká čl. 5. Podle odstavce 4 se za takový nesoulad uloží **správní pokuty až do výše 15 000 000 EUR** nebo, jde-li o podnik, až do výše **3 %** celkového celosvětového ročního obratu, opět podle toho, co je vyšší. Odstavec 4 vypočítává dotčené povinnosti taxativně:\n\n- a) povinnosti poskytovatelů podle článku 16; - b) povinnosti zplnomocněných zástupců podle článku 22; - c) povinnosti dovozců podle článku 23; - d) povinnosti distributorů podle článku 24; - e) povinnosti zavádějících subjektů podle článku 26; - da) povinnosti poskytovatelů a provozovatelů podle čl. 25 odst. 2 a 4; - f) požadavky a povinnosti oznámených subjektů podle článku 31, čl. 33 odst. 1, 3 a 4 nebo článku 34; - g) povinnosti v oblasti transparentnosti pro poskytovatele a zavádějící subjekty podle článku 50.\n\n> Písmeno da) vložilo nařízení (EU) 2026/1744 (čl. 1 bod 38 písm. b). Míří na povinnosti > v hodnotovém řetězci: čl. 25 odst. 2 ukládá původnímu poskytovateli spolupracovat s tím, > kdo se poskytovatelem stal, a odst. 4 upravuje součinnost dodavatelů nástrojů a komponent.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 5, 25, 33 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Tři pásma správních pokut (odst. 3 až 5)", "text": "Nejnižší pásmo dopadá na maření informační spolupráce. Podle odstavce 5 se za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací oznámeným subjektům nebo příslušným vnitrostátním orgánům v reakci na žádost uloží **správní pokuty až do výše 7 500 000 EUR** nebo, jde-li o podnik, až do výše **1 %** celkového celosvětového ročního obratu podle toho, co je vyšší. Chráněným zájmem tu není bezpečnost systému, ale funkčnost dozoru.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "II. Tři pásma správních pokut (odst. 3 až 5)", "text": "Odstupňování tří pásem věrně kopíruje rizikovou architekturu nařízení: nepřijatelné riziko (čl. 5) nahoře, povinnosti navázané hlavně na vysoké riziko a na transparentnost uprostřed a procesní informační delikty dole. Výčet v odstavci 4 je uzavřený a neobsahuje například povinnost gramotnosti v oblasti AI podle čl. 4, takže nesplnění některých průřezových povinností nemá vlastní pokutové pásmo a projeví se až v celkovém posouzení souladu (k čl. 4 viz výklad tamtéž).", "kotvy": { "clanky": [ 4, 5 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "II. Tři pásma správních pokut (odst. 3 až 5)", "text": "Uzavřenost výčtu ale platí **jen pro vnitrostátní orgány**. U provozovatelů spadajících pod čl. 75 odst. 1 stanoví nový čl. 75c odst. 4, že se pokuty podle čl. 99 odst. 4 vztahují „zejména na porušení **jakéhokoli** použitelného ustanovení tohoto nařízení, **včetně ustanovení, která nejsou uvedena v čl. 99 odst. 4**\", dále na nedodržení rozhodnutí podle nařízení (EU) 2019/1020 nebo čl. 75a a na nedodržení závazku, který se stal povinným podle čl. 75b. Ve své působnosti tedy úřad pro AI katalogem odstavce 4 vázán není.", "kotvy": { "clanky": [ 75, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "II. Tři pásma správních pokut (odst. 3 až 5)", "text": "Vedle pokut zavedl čl. 75c odst. 5 **penále**. Úřad pro AI jím může vynutit podrobení se vyšetřování a kontrole, poskytnutí informací a odpovědí, splnění nápravných opatření, dodržení závazků i splnění rozhodnutí podle odstavce 1. Denní výše nesmí přesáhnout **5 % průměrného denního příjmu nebo celosvětového ročního obratu** za předchozí účetní období. To je nástroj s jinou logikou než pokuta: neváže se na závažnost porušení, ale na dobu, po kterou trvá neposlušnost.", "kotvy": { "clanky": [ 75 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "III. Mechanika „vyšší z hodnot\" a strop pro malé a střední podniky (odst. 6)", "text": "Všechna tři pásma pracují se stejnou mechanikou. Horní hranicí je buď pevná částka, nebo procento z obratu, a to podle toho, **která hodnota je vyšší**. Pravidlo maximalizuje odrazující účinek. U velkého podniku bude procento z celosvětového obratu zpravidla vyšší než pevná částka, takže rozhoduje procentní sazba. U subjektu, který podnikem není, nebo u podniku s nízkým obratem se naopak jako horní hranice uplatní pevná částka. Volba vyšší z obou hodnot zajišťuje, že strop nebude pro velké hráče symbolický.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "III. Mechanika „vyšší z hodnot\" a strop pro malé a střední podniky (odst. 6)", "text": "Odstavec 6 tuto mechaniku pro MSP obrací. Podle jeho znění **v případě malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, činí výše každé pokuty uvedené v tomto článku maximálně procentní podíl nebo částku podle odstavců 3, 4 a 5 podle toho, která z těchto hodnot je nižší**. U ostatních provozovatelů je stropem vyšší z obou hodnot, u MSP nižší. Prakticky to znamená, že MSP s malým obratem nečelí pevným částkám (35, 15 nebo 7,5 milionu EUR), ale zpravidla nižšímu procentu ze svého obratu. Strop se tak přizpůsobuje ekonomické síle podniku a chrání MSP před likvidační pokutou.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "III. Mechanika „vyšší z hodnot\" a strop pro malé a střední podniky (odst. 6)", "text": "Nařízení (EU) 2026/1744 (čl. 1 bod 38 písm. c) přidalo souběžný, ale **užší** strop pro **malé podniky se střední tržní kapitalizací**: podle nového odstavce 6a činí výše každé pokuty uvedené **v odstavcích 4 a 5** maximálně nižší z obou hodnot. Rozdíl proti odstavci 6 je zásadní a snadno se přehlédne: úleva pro malé podniky se střední tržní kapitalizací **nepokrývá odstavec 3**, tedy nejvyšší pásmo za porušení zákazů podle čl. 5. Tam pro ně platí obecné pravidlo vyšší z hodnot.", "kotvy": { "clanky": [ 1, 5 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "III. Mechanika „vyšší z hodnot\" a strop pro malé a střední podniky (odst. 6)", "text": "Ohled na MSP se v článku objevuje třikrát a tvoří souvislou linii: v obecné klauzuli odstavce 1 (ekonomická životaschopnost), ve stropu odstavce 6 (nižší z hodnot) a nepřímo v pokynech Komise podle čl. 96, kterým nařízení ukládá věnovat MSP zvláštní pozornost. Poznamenávám, že procentní strop se uplatní jen tehdy, **dopustí-li se porušení podnik**. Pojem podniku je autonomním pojmem práva Unie (soutěžní pojetí hospodářské jednotky) a jeho výklad pro účely tohoto článku teprve ustálí rozhodovací praxe. U subjektu, který podnikem není, zůstává jedinou horní hranicí pevná částka.", "kotvy": { "clanky": [ 96 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 15, "oddil": "IV. Kritéria pro uložení a výši pokuty (odst. 7)", "text": "Odstavec 7 stanoví, že při rozhodování o tom, jestli pokutu uložit, i o její výši se zohlední všechny okolnosti případu. Demonstrativně k tomu vypočítává deset hledisek (písmena a až j) a lze je rozdělit do čtyř skupin.\n\nZávažnostní skupinu tvoří povaha, závažnost a doba trvání porušení a jeho důsledky, s přihlédnutím k účelu systému, počtu dotčených osob a úrovni škod (písm. a).\n\nOdpovědnostní skupinu tvoří míra odpovědnosti provozovatele s ohledem na provedená technická a organizační opatření (písm. g) a otázka, jestli k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti (písm. i).\n\nSoučinnostní skupinu tvoří míra spolupráce při nápravě (písm. f), způsob, jakým se orgán o porušení dozvěděl, zejména jestli je provozovatel sám oznámil (písm. h), a opatření přijatá ke zmírnění škody (písm. j).\n\nEkonomickou skupinu tvoří velikost, roční obrat a podíl provozovatele na trhu (písm. d) a získaný finanční prospěch či zamezené ztráty jako přitěžující nebo polehčující okolnost (písm. e).\n\nBod 168 odůvodnění k tomu ukládá členským státům zohlednit v každém jednotlivém případě všechny relevantní okolnosti, s náležitým ohledem zejména na povahu, závažnost a dobu trvání porušení a jeho důsledky a na velikost poskytovatele, zejména jde-li o malý nebo střední podnik nebo podnik začínající. Kritéria odstavce 7 tedy nejsou uzavřeným tarifem, ale otevřeným rámcem, ve kterém má velikost provozovatele a jeho případný status MSP samostatnou váhu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 168 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 16, "oddil": "IV. Kritéria pro uložení a výši pokuty (odst. 7)", "text": "Samostatnou pozornost si zaslouží písmena b) a c). Podle nich se zohlední, jestli už témuž provozovateli byla za stejné jednání uložena pokuta jinými orgány dozoru nad trhem (písm. b) a jestli mu jiné orgány uložily pokutu za porušení jiného práva Unie nebo vnitrostátního práva, plyne-li porušení ze stejné činnosti nebo opomenutí (písm. c). Obě hlediska míří na souběh sankcí. Připomínám, že podle čl. 5 odst. 8 nejsou zákazy podle čl. 5 dotčeny zákazy plynoucími z jiného práva Unie, typicky z úpravy ochrany osobních údajů. Totéž jednání proto může zakládat více deliktů před více orgány. Mám za to, že písmena b) a c) tu plní koordinační funkci a slouží k naplnění zásady ne bis in idem, tedy zákazu dvojího potrestání za týž skutek. Jak přesně se sankce podle tohoto nařízení a podle jiných předpisů vzájemně započtou, teprve ustálí praxe. Výklad má oporu v bodě 168 odůvodnění, který mezi nezbytná opatření členských států výslovně řadí dodržování zásady ne bis in idem. Zákaz dvojího potrestání tedy není jen mým doplněním k písmenům b) a c), je zakotvený už v odůvodnění nařízení.", "kotvy": { "clanky": [ 5 ], "body_oduvodneni": [ 168 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 17, "oddil": "V. Institucionální a procesní rámec (odst. 8 až 11)", "text": "Odstavce 8 a 9 řeší vnitrostátní institucionální zakotvení. Podle odstavce 8 každý členský stát sám stanoví, do jaké míry lze ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným na jeho území. Postihovat veřejný sektor je tedy volba státu, ne povinnost. Podle odstavce 9 mohou pokuty podle právního systému členského státu ukládat soudy nebo jiné subjekty, s tím, že uplatňování těchto pravidel má mít rovnocenný účinek. Nařízení tu nepředepisuje jeden model prosazení, trvá ale na rovnocennosti výsledku.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 18, "oddil": "V. Institucionální a procesní rámec (odst. 8 až 11)", "text": "Odstavec 10 zakotvuje procesní záruky. Na výkon sankčních pravomocí se vztahují vhodné procesní záruky v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu. Ustanovení je pojistkou proti tomu, aby se rozptýlení prosazení mezi státy projevilo oslabením ochrany dotčených osob. Standard účinné soudní ochrany platí bez ohledu na to, který vnitrostátní orgán pokutu uloží.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 19, "oddil": "V. Institucionální a procesní rámec (odst. 8 až 11)", "text": "Odstavec 11 doplňuje vykazovací vrstvu. Členské státy každoročně podávají Komisi zprávu o uložených pokutách a o souvisejících soudních sporech. Ve spojení s oznamovací povinností podle odstavce 2 vzniká zpětná vazba, která má Komisi umožnit sledovat, jestli je sankční praxe napříč členskými státy skutečně účinná, přiměřená a odrazující, a případně ji usměrnit pokyny podle čl. 96.", "kotvy": { "clanky": [ 96 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "priklady": "Případy jsou **konstruované**, ne rozhodnuté věci.\n\n**1. Kdy rozhoduje procento a kdy částka (odst. 3 a 6).** Nadnárodní skupina s obratem 5 miliard EUR poruší zákaz podle čl. 5. Strop je vyšší z 35 milionů EUR a 7 % obratu, tedy 350 milionů EUR. Rozhoduje procento. Česká firma s obratem 40 milionů Kč a se statusem MSP poruší týž zákaz. U MSP platí obrácené pravidlo z odstavce 6, tedy **nižší** z hodnot: 7 % ze 40 milionů Kč je zhruba 2,8 milionu Kč, což je pod 35 miliony EUR. Rozhoduje procento a strop je řádově jiný než u skupiny.\n\n**2. Uzavřený výčet středního pásma (odst. 4).** Poskytovatel vysoce rizikového systému nesplní povinnosti podle čl. 16. Spadá do písmene a) a hrozí mu až 15 milionů EUR nebo 3 %. Týž poskytovatel nezajistí gramotnost svých zaměstnanců podle čl. 4. Čl. 4 ve výčtu odstavce 4 není, takže vlastní pokutové pásmo na to neexistuje. Neznamená to, že je povinnost bezzubá: projeví se v celkovém posouzení souladu a přes písmeno g) odstavce 7 (míra odpovědnosti s ohledem na organizační opatření) i ve výši pokuty za něco jiného.\n\n**3. Nejnižší pásmo (odst. 5).** Firma při kontrole předloží orgánu dozoru neúplný technický popis systému a chybějící část doplní až po urgenci. I když se ukáže, že samotný systém požadavky splňuje, spadá jednání do odstavce 5, tedy až 7,5 milionu EUR nebo 1 %. Chráněná hodnota tu není bezpečnost, ale to, že dozor vůbec může fungovat.\n\n**4. Souběh s GDPR (odst. 7 písm. b, c).** Nasazení systému biometrické kategorizace podle zakázaného kritéria může být zároveň porušením čl. 5 odst. 1 písm. g) a porušením čl. 9 GDPR. Dva orgány, dvě řízení, dvě pokuty. Písmena b) a c) ukládají druhému orgánu k první pokutě přihlédnout. Neříkají ale, že se druhá pokuta neuloží, ani o kolik se má snížit.\n\n**5. Zavinění (kontrast čl. 99 a čl. 101).** Poskytovatel vysoce rizikového systému poruší čl. 16 nedopatřením, bez úmyslu i bez nedbalosti. Podle čl. 99 mu pokutu uložit lze; zavinění je jen jedním z kritérií výše (odst. 7 písm. i). Poskytovatel obecného modelu, který poruší povinnost bez úmyslu i bez nedbalosti, pokutu podle čl. 101 dostat nemůže vůbec, protože zavinění je tam znakem odpovědnosti.", "praxe": "**Jste provozovatel (kterákoli role z čl. 3 bodu 8).** Zjistěte si, jestli jste MSP podle unijní definice, protože to obrací celý mechanismus stropu. Ohlídejte si, že odstavec 4 vyjmenovává povinnosti taxativně, takže víte, které vaše porušení má vlastní pásmo a které ne; spadáte-li ale pod čl. 75 odst. 1, u úřadu pro AI ta uzavřenost podle čl. 75c odst. 4 neplatí. A počítejte s tím, že přiznání se orgánu figuruje mezi kritérii výše (odst. 7 písm. h) jako polehčující okolnost.\n\n**Jste orgán nebo instituce Unie.** Vaším vykonavatelem je EIOÚ podle čl. 100, ne orgán dozoru nad trhem. Pásma jsou pevná (1,5 milionu a 750 tisíc EUR) a bez vazby na obrat. Vaše řízení má procesní záruky zakotvené přímo v nařízení, ne ve vnitrostátním právu.\n\n**Jste poskytovatel obecného modelu AI.** Vaším vykonavatelem je Komise podle čl. 101, protože podle čl. 88 má na kapitolu V výlučnou pravomoc. Zavinění je znakem odpovědnosti, takže bez úmyslu nebo nedbalosti pokuta nepřichází v úvahu. Dodržování kodexu správné praxe podle čl. 56 vám polehčuje. A přezkum jde k Soudnímu dvoru s plnou jurisdikcí, který může pokutu i **zvýšit**.\n\n**Co nepomůže.** Vnitrostátní procesní úprava vás nezbaví unijních horních hranic. A ohled na MSP se vztahuje na strop, ne na to, jestli se pokuta uloží.\n\n**Termíny.** Kapitola XII platí od 2. 8. 2025, čl. 101 od 2. 8. 2026. **Nařízení (EU) 2026/1744 to změnilo** u vysoce rizikových systémů: příloha III od 2. 12. 2027, příloha I od 2. 8. 2028.", "judikatura": "**Zatím žádná k tomuto nařízení.** Kapitola XII se používá od 2. 8. 2025 a rozhodnutí Soudního dvora ani českých soudů, která by ji vykládala, k datu poslední kontroly tohoto komentáře neexistují. Neuvádím proto žádnou judikaturu.\n\nZa pozornost stojí, že u čl. 101 je institut plné jurisdikce podle článku 261 Smlouvy o fungování Evropské unie **stejný**, jaký Soudní dvůr dlouhodobě používá u pokut v soutěžním právu. Praxe k soutěžním pokutám tedy může sloužit jako výkladová analogie k rozsahu přezkumu podle čl. 101 odst. 5. Analogie, ne přímo použitelný precedens; jde o jiné nařízení a jiné skutkové podstaty.", "otevrene_otazky": "**1. Kdo je „podnik\" pro účely procentního stropu.** Nařízení pojem nedefinuje. Použije-li se soutěžní pojetí hospodářské jednotky, počítá se obrat celé skupiny, ne jen dceřiné společnosti, která systém nasadila. Rozdíl je řádový a rozhodovací praxe k tomu chybí.\n\n**2. Jak se sankce ve skutečnosti započtou.** Písmena b) a c) odstavce 7 ukládají k dřívější pokutě přihlédnout, ale neurčují jak. Zda jde o odečet, o snížení, nebo jen o úvahu v odůvodnění, není postavené najisto, a přitom jde o jádro zásady ne bis in idem.\n\n**3. Zda Česko postihne veřejný sektor.** Odstavec 8 to ponechává státu. Jestli budou české úřady a příspěvkové organizace za porušení nařízení pokutovatelné, se rozhodne až v adaptačním zákoně připravovaném MPO.\n\n**4. Který orgán bude v Česku ukládat pokuty.** Kapitola XII předpokládá vnitrostátní úpravu podle odstavce 9 (soud nebo jiný subjekt). Do přijetí adaptačního zákona není jasné, kdo pokuty ukládá, jakým procesním předpisem se řízení řídí a kam směřuje opravný prostředek.\n\n**5. Promlčení u čl. 101.** Bod 169 odůvodnění předpokládá přiměřené promlčecí lhůty, článek sám je neupravuje a odkazuje je do prováděcích aktů podle odstavce 6. Dokud Komise akt nepřijme, není lhůta stanovená.\n\n**6. Kdy vůbec může dopadnout střední pásmo.** Odpověď se liší podle písmene, a je to rozdíl s praktickými následky. U písmen a) až e), tedy u povinností poskytovatelů, zástupců, dovozců, distributorů a zavádějících subjektů, se čeká na použitelnost povinností u vysoce rizikových systémů, kterou souhrnný balíček odsunul na 2. 12. 2027 (příloha III), respektive 2. 8. 2028 (příloha I). Písmeno **f)** ale míří na oznámené subjekty podle kapitoly III oddílu 4, který se podle čl. 113 písm. b) používá už od 2. 8. 2025 a novela ho nezměnila. A písmeno **g)** míří na čl. 50, který běží od 2. 8. 2026. Střední pásmo tedy může dopadnout podstatně dřív, než se obvykle uvádí. Pokuta jen nemůže předběhnout povinnost, kterou stíhá.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 1, 3, 4, 5, 9, 16, 22, 25, 26, 31, 33, 34, 50, 56, 75, 88, 96, 99, 100, 101, 113 ], "body_oduvodneni": [ 168, 169 ], "prilohy": [ "I", "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Přepsán odst. 1: sankce se stanoví za jakékoli porušení nařízení a při jejich ukládání se zohledňují i malé podniky se střední tržní kapitalizací. Do odst. 4 vloženo písm. da) (povinnosti podle čl. 25 odst. 2 a 4). Nový odst. 6a: u malých podniků se střední tržní kapitalizací je stropem nižší z obou hodnot, ale jen u odst. 4 a 5, ne u odst. 3." }, { "typ": "clanek", "cislo": "100", "slug": "cl-100", "kapitola": "XII", "nazev": "Správní pokuty ukládané orgánům, institucím a jiným subjektům Unie", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-100", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 3 bod 48 (odkazy na příslušné orgány jako odkazy na Evropského inspektora ochrany údajů)", "čl. 5 (zákazy)", "čl. 99 (obecný sankční režim)", "čl. 101 (sankce ukládané Komisí)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Zvláštní vykonavatel a pevná pásma bez vazby na obrat", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Kritéria a procesní záruky", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Zvláštní vykonavatel a pevná pásma bez vazby na obrat", "text": "Čl. 100 je zrcadlem čl. 99 pro veřejný sektor Unie. Podle odstavce 1 **Evropský inspektor ochrany údajů může ukládat správní pokuty orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení**. Vykonavatelem tedy není vnitrostátní orgán, ale EIOÚ. Navazuje to na pravidlo čl. 3 bodu 48, podle kterého se u systémů používaných orgány Unie odkazy na příslušné orgány považují za odkazy na EIOÚ (viz výklad u čl. 3). Nařízení tím podřizuje samotné instituce Unie témuž věcnému standardu jako soukromé provozovatele, jen přes jiného vykonavatele. Zmocnění potvrzuje bod 168 odůvodnění na konci, podle kterého má být EIOÚ oprávněn ukládat pokuty orgánům, institucím a subjektům Unie spadajícím do působnosti nařízení.", "kotvy": { "clanky": [ 3, 99, 100 ], "body_oduvodneni": [ 168 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Zvláštní vykonavatel a pevná pásma bez vazby na obrat", "text": "Pásma jsou dvě a jsou nastavená podstatně níž než u čl. 99. Podle odstavce 2 lze za porušení zákazu postupů podle čl. 5 uložit **správní pokuty až do výše 1 500 000 EUR**. Podle odstavce 3 se za nesoulad s jinými požadavky nebo povinnostmi nařízení, s výjimkou těch podle čl. 5, uloží **správní pokuty až do výše 750 000 EUR**. Odstupňování podle závažnosti je tedy zachované (čl. 5 nejtíž), chybí ale jakákoli vazba na obrat. U subjektů Unie se pracuje výhradně s pevnými částkami, protože orgány a instituce Unie obrat v tržním smyslu nemají. Místo obratu bere odstavec 1 písm. g) v úvahu jejich roční rozpočet.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Zvláštní vykonavatel a pevná pásma bez vazby na obrat", "text": "Nižší úroveň pokut má systémové vysvětlení. Podle odstavce 6 jsou vybrané prostředky příspěvkem do souhrnného rozpočtu Unie a **Pokutami není dotčeno účinné fungování orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, jimž byla pokuta uložena**. Sankce vůči veřejnému subjektu Unie má tedy funkci spíš nápravnou a symbolickou než likvidační. Jejím smyslem není ohrozit plnění veřejných úkolů, ale vynutit soulad.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Kritéria a procesní záruky", "text": "Odstavec 1 obsahuje vlastní katalog kritérií pro uložení a výši pokuty (písmena a až g). Je obdobný katalogu v čl. 99 odst. 7, ale přizpůsobený veřejnému subjektu. Zohledňuje se povaha, závažnost a doba trvání porušení a jeho následky (písm. a), míra odpovědnosti s ohledem na technická a organizační opatření (písm. b), opatření ke zmírnění škod (písm. c), míra spolupráce s EIOÚ včetně splnění jeho dřívějších opatření (písm. d), předchozí obdobná porušení (písm. e), způsob, jakým se EIOÚ o porušení dozvěděl (písm. f), a roční rozpočet dotčeného subjektu (písm. g).", "kotvy": { "clanky": [ 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Kritéria a procesní záruky", "text": "Odstavce 4 a 5 zakotvují právo na obhajobu. Před rozhodnutím poskytne EIOÚ dotčenému subjektu příležitost vyjádřit se a rozhodnutí založí pouze na prvcích a okolnostech, ke kterým se dotčené strany mohly vyjádřit. Případní stěžovatelé jsou do řízení úzce zapojeni (odstavec 4). Při řízení se v plné míře zachovává právo na obhajobu a přístup do spisu EIOÚ, s výhradou ochrany osobních údajů a obchodního tajemství (odstavec 5). Procesní standard tu upravuje přímo nařízení, na rozdíl od čl. 99, který procesní podrobnosti ponechává vnitrostátnímu právu.", "kotvy": { "clanky": [ 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Kritéria a procesní záruky", "text": "Odstavec 7 doplňuje vykazovací povinnost. EIOÚ každoročně oznámí Komisi uložené pokuty a související soudní spory nebo řízení. Tím se i sankční praxe vůči subjektům Unie zapojuje do téhož monitorovacího okruhu jako praxe vnitrostátní podle čl. 99 odst. 11.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 3, 5, 99, 100, 101 ], "body_oduvodneni": [ 168 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "101", "slug": "cl-101", "kapitola": "XII", "nazev": "Pokuty pro poskytovatele obecných modelů AI", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-101", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 56 (kodexy správné praxe)", "čl. 88 (výlučná pravomoc Komise dohlížet na kapitolu V a prosazovat ji)", "čl. 91 až 93 (dozorové pravomoci Komise vůči obecným modelům)", "čl. 98 odst. 2 (přezkumný postup)", "čl. 99 (sankce ukládané vnitrostátními orgány)", "čl. 113 (odložená použitelnost)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Zvláštní režim pro obecné modely a výlučná role Komise", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Skutkové podstaty a zavinění (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Výše pokuty a kontrast s článkem 99", "od_okrajoveho_cisla": 6 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Procesní rámec a soudní přezkum (odst. 2 až 6)", "od_okrajoveho_cisla": 8 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Zvláštní režim pro obecné modely a výlučná role Komise", "text": "Čl. 101 stojí stranou obou předchozích režimů, protože jeho vykonavatelem není ani vnitrostátní orgán, ani EIOÚ, ale Komise. Důvod je systematický. Podle čl. 88 odst. 1 má Komise **výlučnou pravomoc dohlížet na kapitolu V a prosazovat ji** (kapitola V upravuje obecné modely AI, viz výklad tamtéž). Že pokuty poskytovatelům obecných modelů ukládá Komise, je tedy důsledek toho, že dohled nad obecnými modely je soustředěný na úrovni Unie a odňatý vnitrostátním orgánům. Komise prováděním dohledu pověřuje úřad pro AI, samotné rozhodnutí o pokutě ale zůstává rozhodnutím Komise.", "kotvy": { "clanky": [ 88, 101 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Zvláštní režim pro obecné modely a výlučná role Komise", "text": "Toto soustředění vysvětluje i odchylnou použitelnost. Kapitola XII se podle čl. 113 použije už od 2. 8. 2025, čl. 101 je z tohoto data výslovně vyňatý a použije se až od 2. 8. 2026. Poskytovatelé obecných modelů tak mají po nabytí použitelnosti svých povinností (kapitola V rovněž od 2. 8. 2025) roční odklad, než jim za jejich porušení může Komise uložit pokutu. **Připomínám, že časové údaje čl. 113 změnilo nařízení (EU) 2026/1744.**", "kotvy": { "clanky": [ 101, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Skutkové podstaty a zavinění (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 vymezuje čtyři skutkové podstaty. Komise může uložit pokutu, zjistí-li, že poskytovatel: a) porušil příslušná ustanovení nařízení; b) nevyhověl žádosti o dokument nebo informace podle čl. 91 nebo předložil nesprávné, neúplné či zavádějící informace; c) nedodržel opatření požadované podle čl. 93; d) neposkytl Komisi přístup k obecnému modelu AI nebo k obecnému modelu AI se systémovým rizikem za účelem hodnocení podle čl. 92. Tři ze čtyř podstat (písmena b, c, d) nepostihují vadu samotného modelu, ale maření dozorových pravomocí Komise podle čl. 91 až 93, tedy pravomoci požadovat dokumentaci a informace, provádět hodnocení a požádat o opatření. Sankční režim obecných modelů je proto z valné části režimem vynucení součinnosti s dohledem. Že pokutou lze postihnout i „nedodržení opatření požadovaných Komisí\", potvrzuje výslovně bod 169 odůvodnění. V čl. 101 tomu odpovídá písmeno c) odstavce 1.", "kotvy": { "clanky": [ 91, 92, 93, 101 ], "body_oduvodneni": [ 169 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Skutkové podstaty a zavinění (odst. 1)", "text": "Zásadní je způsob zavinění. Pokutu lze podle odstavce 1 uložit jen tehdy, jednal-li poskytovatel **úmyslně nebo z nedbalosti**. Zavinění je tu znakem odpovědnosti, ne pouhým hlediskem pro výši. V tom je významný rozdíl oproti čl. 99, jehož horní hranice (odstavce 3 až 5) zavinění nevyžadují a kde se úmysl či nedbalost zohledňují teprve jako jedno z kritérií výše (čl. 99 odst. 7 písm. i). Mám za to, že čl. 101 tím zakládá subjektivní, tedy zaviněnou odpovědnost blízkou modelu soutěžního práva. Pásma čl. 99 jsou naproti tomu postavená jako odpovědnost za porušení bez nutnosti prokazovat zavinění.", "kotvy": { "clanky": [ 99, 101 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Skutkové podstaty a zavinění (odst. 1)", "text": "Odstavec 1 v závěru upravuje polehčující mechanismus. Při stanovení výše se zohlední povaha, závažnost a doba trvání porušení s přihlédnutím k proporcionalitě a přiměřenosti. Komise rovněž zohlední závazky přijaté podle čl. 93 odst. 3 nebo v relevantních kodexech správné praxe podle čl. 56. Dodržování kodexu správné praxe a splnění dobrovolně přijatých závazků tak působí ve prospěch poskytovatele. Kodexy tím vedle své vodicí funkce získávají i funkci sankčně polehčující.", "kotvy": { "clanky": [ 56, 93 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Výše pokuty a kontrast s článkem 99", "text": "Podle odstavce 1 může Komise uložit **pokuty nepřesahující 3 % jejich celkového ročního celosvětového obratu za předchozí účetní období nebo 15 000 000 EUR, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší**. Mechanika je stejná jako u čl. 99, tedy vyšší z pevné částky a procenta z obratu. Horní hranice ale odpovídá střednímu pásmu čl. 99 (15 000 000 EUR nebo 3 %), ne nejvyššímu pásmu vyhrazenému zákazům podle čl. 5. Zdůrazňuji tento kalibrační závěr: přestože jsou obecné modely systémově významné, zákonodárce jejich sankční strop nepostavil na úroveň nepřijatelného rizika, ale na úroveň porušení běžných povinností provozovatelů.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 99 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Výše pokuty a kontrast s článkem 99", "text": "Čl. 101 nemá vlastní obdobu stropu pro MSP podle čl. 99 odst. 6. Proporcionality se u obecných modelů dosahuje přes kritéria odstavce 1 (proporcionalita a přiměřenost) a přes obecný požadavek odstavce 3, podle kterého musí být pokuty **účinné, přiměřené a odrazující**. Tuto logiku sdílí bod 169 odůvodnění, který žádá, aby byly za porušení povinností poskytovatelů obecných modelů stanoveny „přiměřené úrovně pokut\" v souladu se zásadou proporcionality. Chybějící zvláštní strop pro MSP proto neznamená tvrdší režim, ale přenesení proporcionality z pevného stropu do individuálního posouzení. Poznamenávám drobný terminologický rozdíl: základem procenta je tu obrat za „předchozí účetní období\", zatímco čl. 99 pracuje s obratem za „předchozí finanční rok\". Věcně jde o tutéž referenční veličinu ročního obratu.", "kotvy": { "clanky": [ 99, 101 ], "body_oduvodneni": [ 169 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "IV. Procesní rámec a soudní přezkum (odst. 2 až 6)", "text": "Řízení má vlastní procesní záruky. Podle odstavce 2 sdělí Komise před rozhodnutím poskytovateli svá předběžná zjištění a poskytne mu příležitost se vyjádřit. Je to obdoba oznámení námitek, jaké Komise používá i v jiných oblastech. Podle odstavce 4 se informace o uložených pokutách sdělují podle potřeby radě, tedy Evropské radě pro AI. Vykazovací a informační vrstva je tedy přítomná i tady, byť jejím adresátem není Komise (ta rozhoduje), ale poradní rada.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Procesní rámec a soudní přezkum (odst. 2 až 6)", "text": "Klíčový je odstavec 5. **Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc k přezkumu rozhodnutí Komise, jimiž se ukládá pokuta podle tohoto článku. Uloženou pokutu může zrušit, snížit nebo zvýšit.** Jde o plnou jurisdikci: soud nepřezkoumává jen zákonnost, ale rozhoduje o výši pokuty v plném rozsahu, a to i směrem nahoru. Kontrast s čl. 99 je zřetelný. U vnitrostátních pokut ponechává čl. 99 odst. 10 soudní ochranu vnitrostátnímu právu, u pokut ukládaných Komisí nastupuje soudní ochrana na úrovni Unie s nejsilnějším standardem přezkumu, jaký právo Unie zná. Bod 169 odůvodnění tuto plnou jurisdikci výslovně ukotvuje ve smluvním právu. Rozhodnutí Komise podle nařízení podléhají přezkumu Soudního dvora včetně jeho neomezené jurisdikce „ve vztahu k sankcím podle článku 261 Smlouvy o fungování EU\". Neomezená pravomoc podle odstavce 5 tedy není zvláštností tohoto nařízení, ale konkretizací obecného institutu plné jurisdikce podle článku 261 Smlouvy o fungování Evropské unie.", "kotvy": { "clanky": [ 99 ], "body_oduvodneni": [ 169 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Procesní rámec a soudní přezkum (odst. 2 až 6)", "text": "Odstavec 6 uzavírá procesní úpravu zmocněním. Komise přijme prováděcí akty obsahující podrobná pravidla a procesní záruky pro řízení, a to přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2. Procesní režim sankcí za obecné modely je tak sjednocený na úrovni Unie, na rozdíl od čl. 99, kde procesní podrobnosti stanoví jednotlivé členské státy. Do těchto prováděcích pravidel spadá i promlčení. Bod 169 odůvodnění totiž předpokládá, že pokuty budou podléhat přiměřeným promlčecím lhůtám v souladu se zásadou proporcionality. Samotný čl. 101 promlčení výslovně neupravuje, takže je zakotvit mají prováděcí akty podle odstavce 6. Jde tedy o mez, kterou odůvodnění předjímá, ale kterou text článku ponechává navazující úpravě.\n\nSouhrnně: čl. 101 je z celé kapitoly XII nejvíc unijní, a to vykonavatelem (Komise), soudním přezkumem (Soudní dvůr s plnou jurisdikcí) i procesním rámcem (prováděcí akty Komise).", "kotvy": { "clanky": [ 98, 99, 101 ], "body_oduvodneni": [ 169 ], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 5, 56, 88, 91, 92, 93, 98, 99, 101, 113 ], "body_oduvodneni": [ 169 ], "prilohy": [] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "102", "slug": "cl-102", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů (čl. 102 až 110)", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-102", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 2 odst. 2 (omezená použitelnost nařízení na produktově vázané systémy)", "čl. 6 odst. 1, 1a až 1c a příloha I (produktová cesta do vysokého rizika)", "kapitola III oddíl 2 (požadavky na vysoce rizikové systémy AI)", "čl. 3 bod 14 (bezpečnostní komponenta, ve znění nařízení (EU) 2026/1744)", "čl. 112 odst. 12 (odvětvová specifika předpisů podle přílohy I oddílu B)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "nařízení (ES) č. 300/2008, nařízení (EU) č. 167/2013, nařízení (EU) č. 168/2013, směrnice 2014/90/EU, směrnice (EU) 2016/797, nařízení (EU) 2018/858, nařízení (EU) 2018/1139, nařízení (EU) 2019/2144, směrnice (EU) 2020/1828" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Dvě skupiny změn a jejich systematické místo", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Sektorové změny (čl. 102 až 109): jednotný mechanismus", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Zástupné žaloby spotřebitelů (čl. 110)", "od_okrajoveho_cisla": 7 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Dvě skupiny změn a jejich systematické místo", "text": "Změnové články se dělí do dvou skupin s odlišnou logikou. První skupinu tvoří čl. 102 až 109, které novelizují osm sektorových předpisů o bezpečnosti a schvalování výrobků. Jde o nařízení (ES) č. 300/2008 (ochrana civilního letectví, bezpečnostní vybavení; čl. 102), nařízení (EU) č. 167/2013 (schvalování zemědělských a lesnických vozidel; čl. 103), nařízení (EU) č. 168/2013 (schvalování dvoukolových a tříkolových vozidel a čtyřkolek; čl. 104), směrnici 2014/90/EU (lodní výstroj; čl. 105), směrnici (EU) 2016/797 (interoperabilita železničního systému; čl. 106), nařízení (EU) 2018/858 (schvalování typu motorových vozidel a dozor nad trhem; čl. 107), nařízení (EU) 2018/1139 (civilní letectví; čl. 108) a nařízení (EU) 2019/2144 (obecná bezpečnost vozidel; čl. 109). Druhou skupinu tvoří jediný čl. 110, který mění směrnici (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.", "kotvy": { "clanky": [ 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Dvě skupiny změn a jejich systematické místo", "text": "Prvních osm změn není náhodný výběr. Odpovídají takzvané produktové cestě do vysokého rizika. Podle čl. 6 odst. 1 je systém AI vysoce rizikový mimo jiné tehdy, je-li bezpečnostní komponentou výrobku regulovaného harmonizačními předpisy Unie uvedenými v příloze I. Novelizované předpisy patří do skupiny odvětvových režimů, jež příloha I zachycuje ve svém oddílu B (v knihovní verzi shardu jsou položky oddílu B uvedeny jen číselně, bez názvů). Mám za to, že tím se celý blok čl. 102 až 109 stává provozní stránkou produktové cesty: nařízení nejen podřizuje tyto systémy svým požadavkům, ale současně vkládá odkaz na tyto požadavky přímo do sektorových předpisů, aby s nimi počítala odvětvová normotvorba.", "kotvy": { "clanky": [ 6, 102 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Sektorové změny (čl. 102 až 109): jednotný mechanismus", "text": "Osm sektorových změn sleduje jednotný vzorec. Do každého z předpisů se vkládá nové ustanovení (nový odstavec nebo pododstavec), podle něhož se při přijímání aktů v přenesené pravomoci, prováděcích aktů nebo technických specifikací **týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení (EU) 2024/1689**, **zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení**. Reprezentativní je znění vložené čl. 103 do nařízení (EU) č. 167/2013:\n\n> „Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689, se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.\"", "kotvy": { "clanky": [ 103 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Sektorové změny (čl. 102 až 109): jednotný mechanismus", "text": "Odkazovaná kapitola III oddíl 2 je oddílem, který stanoví hmotněprávní požadavky na vysoce rizikové systémy AI (uvozuje jej čl. 8 „Soulad s požadavky\"). Smyslem vložených ustanovení je zajistit soudržnost dvou vrstev regulace. Bez nich by odvětvová normotvorba (například technické specifikace bezpečnostního vybavení letišť nebo schvalovací akty pro vozidla) mohla vznikat nezávisle na požadavcích AI Actu; s nimi je odvětvový normotvůrce povinen tyto požadavky brát v potaz. Zdůrazňuji, že jde o povinnost „zohlednit\", nikoli o mechanické přejímání; vložené pravidlo zajišťuje provázanost, ponechává však odvětvovému režimu prostor zohlednit jeho specifika, což potvrzuje i čl. 112 odst. 12.", "kotvy": { "clanky": [ 8, 112 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Sektorové změny (čl. 102 až 109): jednotný mechanismus", "text": "Vzorec má drobné odchylky, které je třeba číst v jednotlivých článcích. Čl. 102 hovoří o „podrobných prováděcích opatřeních\" ke schvalování a používání bezpečnostního vybavení, tedy o kontextu ochrany letectví. Čl. 105 (lodní výstroj) váže zohlednění požadavků nejen na přijímání technických specifikací a zkušebních norem, ale i na provádění dalších činností Komise podle dotčeného článku směrnice. Ostatní články pracují s akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty podle konkrétních ustanovení novelizovaného předpisu.", "kotvy": { "clanky": [ 102, 105 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Sektorové změny (čl. 102 až 109): jednotný mechanismus", "text": "Rozsahově se vymyká čl. 108, který mění nařízení (EU) 2018/1139 (civilní letectví) hned na šesti místech (v článcích 17, 19, 43, 47, 57 a 58). Vícečetnost zásahu odráží členitost leteckého režimu, v němž se pravidla přijímají různými typy aktů. Věcné jádro je však ve všech šesti bodech totožné s obecným vzorcem. Čl. 108 také jako jediný obsahuje plné znění poznámky s úplnou citací nařízení (EU) 2024/1689, na kterou ostatní články odkazují.", "kotvy": { "clanky": [ 108 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Zástupné žaloby spotřebitelů (čl. 110)", "text": "Čl. 110 stojí mimo produktovou logiku předchozích osmi článků. Mění směrnici (EU) 2020/1828 tak, že do jejího seznamu předpisů (příloha I), jejichž porušení lze stíhat zástupnou žalobou, doplňuje jako **bod 68 samotný AI Act**. Verbatim:\n\n> „68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci [..] (akt o umělé inteligenci)\".", "kotvy": { "clanky": [ 110 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Zástupné žaloby spotřebitelů (čl. 110)", "text": "Praktický dopad je značný a je namístě jej nepodcenit. Směrnice (EU) 2020/1828 zavádí nástroj kolektivní ochrany spotřebitelů: oprávněné subjekty (typicky spotřebitelské organizace) mohou podat zástupnou žalobu na zdržení se jednání nebo na odškodnění za porušení předpisů uvedených v její příloze I. Zařazením AI Actu do tohoto seznamu se otevírá cesta k hromadnému soukromému prosazování povinností z nařízení tam, kde jsou dotčeny kolektivní zájmy spotřebitelů. Vedle veřejnoprávního dozoru (kapitoly VII a IX) a správních sankcí (kapitola XII) tak vzniká třetí prosazovací kolej, kterou uvádějí do pohybu sami spotřebitelé, respektive oprávněné subjekty jednající v jejich zájmu. Poznamenávám, že podmínky a rozsah těchto žalob se řídí režimem směrnice (EU) 2020/1828 a jejím vnitrostátním provedením, nikoli AI Actem. Ten pouze rozšiřuje předmět, jehož porušení lze tímto nástrojem uplatnit.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 2, 3, 6, 8, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 112 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "103", "slug": "cl-103", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-103", "aparat": {}, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "text": "Články 102 až 110 novelizují navazující sektorové předpisy Unie a komentář je vykládá společně. Viz výklad u čl. 102 na https://legaltocode.com/ai-act/cl-102.", "kotvy": {} } ] }, { "typ": "clanek", "cislo": "104", "slug": "cl-104", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-104", "aparat": {}, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "text": "Články 102 až 110 novelizují navazující sektorové předpisy Unie a komentář je vykládá společně. Viz výklad u čl. 102 na https://legaltocode.com/ai-act/cl-102.", "kotvy": {} } ] }, { "typ": "clanek", "cislo": "105", "slug": "cl-105", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-105", "aparat": {}, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "text": "Články 102 až 110 novelizují navazující sektorové předpisy Unie a komentář je vykládá společně. Viz výklad u čl. 102 na https://legaltocode.com/ai-act/cl-102.", "kotvy": {} } ] }, { "typ": "clanek", "cislo": "106", "slug": "cl-106", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-106", "aparat": {}, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "text": "Články 102 až 110 novelizují navazující sektorové předpisy Unie a komentář je vykládá společně. Viz výklad u čl. 102 na https://legaltocode.com/ai-act/cl-102.", "kotvy": {} } ] }, { "typ": "clanek", "cislo": "107", "slug": "cl-107", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-107", "aparat": {}, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "text": "Články 102 až 110 novelizují navazující sektorové předpisy Unie a komentář je vykládá společně. Viz výklad u čl. 102 na https://legaltocode.com/ai-act/cl-102.", "kotvy": {} } ] }, { "typ": "clanek", "cislo": "108", "slug": "cl-108", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-108", "aparat": {}, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "text": "Články 102 až 110 novelizují navazující sektorové předpisy Unie a komentář je vykládá společně. Viz výklad u čl. 102 na https://legaltocode.com/ai-act/cl-102.", "kotvy": {} } ] }, { "typ": "clanek", "cislo": "109", "slug": "cl-109", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-109", "aparat": {}, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "text": "Články 102 až 110 novelizují navazující sektorové předpisy Unie a komentář je vykládá společně. Viz výklad u čl. 102 na https://legaltocode.com/ai-act/cl-102.", "kotvy": {} } ] }, { "typ": "clanek", "cislo": "110", "slug": "cl-110", "kapitola": "XIII", "nazev": "Změny navazujících předpisů", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-110", "aparat": {}, "obsah_vykladu": [], "body": [ { "cislo": 1, "text": "Články 102 až 110 novelizují navazující sektorové předpisy Unie a komentář je vykládá společně. Viz výklad u čl. 102 na https://legaltocode.com/ai-act/cl-102.", "kotvy": {} } ] }, { "typ": "clanek", "cislo": "111", "slug": "cl-111", "kapitola": "XIII", "nazev": "Systémy AI, které již byly uvedeny na trh nebo do provozu a obecné modely AI již uvedené na trh", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-111", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 5 (zákazy platí bez ohledu na přechodný režim)", "čl. 6 odst. 1 (produktová klasifikace vysokého rizika)", "čl. 113 (použitelnost a odstupňování dat)", "příloha X (rozsáhlé informační systémy v prostoru svobody, bezpečnosti a práva)", "kapitola V (obecné modely AI)" ], "souvisejici_predpisy_eu": [ "právní akty uvedené v příloze X (mimo jiné o Schengenském informačním systému, Vízovém informačním systému, systému Eurodac, Systému vstupu/výstupu, Evropském systému pro cestovní informace a povolení a o rámcích interoperability)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Funkce přechodného režimu a výhrada zákazů", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Rozsáhlé informační systémy (odst. 1)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Ostatní vysoce rizikové systémy a pravidlo významné změny (odst. 2)", "od_okrajoveho_cisla": 5 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Obecné modely AI (odst. 3)", "od_okrajoveho_cisla": 9 }, { "oddil": "V.", "nazev": "Změny nařízením (EU) 2026/1744 (odst. 2 a nový odst. 4)", "od_okrajoveho_cisla": 11 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Funkce přechodného režimu a výhrada zákazů", "text": "Čl. 111 řeší otázku, kterou každý nový regulační režim postavit musí: co s tím, co na trhu už je. Bez přechodného pravidla by povinnosti nařízení dopadly i na systémy uvedené na trh v době, kdy AI Act ještě neplatil, což by bylo prakticky neúnosné. Článek proto stanoví tři samostatné režimy podle druhu systému nebo modelu: pro systémy v rozsáhlých informačních systémech Unie (odst. 1), pro ostatní vysoce rizikové systémy (odst. 2) a pro obecné modely AI (odst. 3).", "kotvy": { "clanky": [ 111 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Funkce přechodného režimu a výhrada zákazů", "text": "Všechny tři odstavce sdílejí jeden pevný bod: přechodný režim se **netýká zákazů podle čl. 5**. Odstavce 1 a 2 to říkají výslovně slovy „Aniž je dotčeno použití článku 5, jak je uvedeno v čl. 113 odst. 3 písm. a)\". Zákazy zakázaných postupů se tedy použijí i na systémy uvedené na trh dříve, a to od 2. 2. 2025 (kdy se podle čl. 113 stává použitelnou kapitola II, v níž čl. 5 stojí). Mám za to, že jde o logickou nutnost: postup, který je nepřijatelně rizikový, nemůže požívat ochrany jen proto, že byl na trh uveden dříve. Přechodný režim tedy chrání očekávání provozovatelů u vysokého rizika, nikoli u zakázaných postupů.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Rozsáhlé informační systémy (odst. 1)", "text": "Podle odstavce 1 platí, že **systémy AI, které jsou součástmi rozsáhlých informačních systémů zřízených právními akty uvedenými v příloze X a které byly uvedeny na trh nebo do provozu před 2. srpna 2027, se do 31. prosince 2030 uvedou do souladu s tímto nařízením**. Jde o systémy provozované v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Jejich katalog obsahuje příloha X: Schengenský informační systém, Vízový informační systém, Eurodac, Systém vstupu/výstupu, Evropský systém pro cestovní informace a povolení, systém ECRIS-TCN a rámce interoperability. Přechodné okno je zde nejdelší v celém nařízení: od uvedení na trh před 2. 8. 2027 až do konce roku 2030.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "X" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Rozsáhlé informační systémy (odst. 1)", "text": "Délku okna vysvětluje povaha těchto systémů. Jde o rozsáhlou, dlouho budovanou informační infrastrukturu členských států a Unie, jejíž jednorázové podřízení novým požadavkům by nebylo proveditelné. Odstavec 1 proto ve druhém pododstavci volí měkčí nástroj: požadavky nařízení se **zohlední při hodnocení** těchto systémů prováděném podle jejich vlastních zřizovacích aktů, zejména jsou-li tyto akty nahrazovány nebo měněny. Soulad se tak má dosáhnout postupně, v rytmu revizí jednotlivých systémů, nikoli skokem. Bod 177 odůvodnění řadí tyto systémy mezi výjimečné případy a i pro ně uvádí lhůtu do konce roku 2030. Datum 2. 8. 2027 i lhůta do 31. 12. 2030 jsou lhůtami přijatého znění a **novela je nezměnila**: nařízení (EU) 2026/1744 mění u čl. 111 pouze odstavec 2 a doplňuje nový odstavec 4 (viz oddíl V). Odstavec 1 zůstal beze změny.", "kotvy": { "clanky": [ 111 ], "body_oduvodneni": [ 177 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "III. Ostatní vysoce rizikové systémy a pravidlo významné změny (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 upravuje osud ostatních vysoce rizikových systémů (tedy mimo systémy podle odstavce 1) uvedených na trh nebo do provozu **před 2. srpnem 2026**. Toto datum novela z roku 2026 nahradila odkazem na den použitelnosti kapitoly III, viz oddíl V. Pravidlo je pro provozovatele příznivé: nařízení se na ně vztahuje **pouze pokud po uvedeném datu dojde k významným změnám v jejich návrhu**. Existující vysoce rizikové systémy tedy zásadně zůstávají mimo režim nařízení, dokud jsou provozovány v nezměněné podobě. Teprve podstatný zásah do návrhu je vtáhne dovnitř. Bod 177 odůvodnění toto příznivé pravidlo odůvodňuje zájmem na zabezpečení právní jistoty, na zajištění vhodného adaptačního období pro provozovatele a na zabránění narušení trhu, mimo jiné zajištěním kontinuity používání systémů AI. Bod 178 odůvodnění zároveň poskytovatele vysoce rizikových systémů AI vyzývá, aby s plněním příslušných povinností začali dobrovolně již během přechodného období.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 177, 178 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "III. Ostatní vysoce rizikové systémy a pravidlo významné změny (odst. 2)", "text": "Toto pravidlo bude jedním z ohnisek výkladové praxe. Nařízení zde pracuje s neurčitým pojmem „významná změna v návrhu\" a jeho hranice rozhodne o tom, které starší systémy povinnostem uniknou a které nikoli. Podle našeho názoru bude nutné vykládat pojem funkčně: rozhodná je změna, která se dotýká rizikového profilu systému (jeho účelu, dat, logiky rozhodování), nikoli běžná údržba nebo bezpečnostní záplaty. Zdůrazňuji, že výklad příliš benevolentní by z odstavce 2 učinil trvalou skulinu, jíž by starší vysoce rizikové systémy unikaly regulaci po celou dobu své životnosti. To by odporovalo ochrannému účelu nařízení. K obsahu tohoto pojmu nabízí vodítko bod 177 odůvodnění: pojem „významná změna\" má být v podstatě chápán jako rovnocenný pojmu „podstatná změna\", který nařízení používá pouze ve vztahu k vysoce rizikovým systémům AI. Náš funkční výklad tak nachází v odůvodnění oporu. Upozorňuji však na rozdíl mezi zněním a odůvodněním: odstavec 2 váže rozhodný okamžik jen na změnu „v návrhu\", kdežto bod 177 odůvodnění zmiňuje změnu „návrhu nebo zamýšleného účelu\". Rozhodné je znění článku; odůvodnění jeho dosah nerozšiřuje, poskytuje však vodítko, že návrh je namístě vykládat funkčně s ohledem na rizikový profil, k němuž účel systému neoddělitelně patří.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 177 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 7, "oddil": "III. Ostatní vysoce rizikové systémy a pravidlo významné změny (odst. 2)", "text": "Odstavec 2 obsahuje tvrdou protiváhu pro veřejný sektor. Poskytovatelé a zavádějící subjekty vysoce rizikových systémů **určených k použití orgány veřejné moci** v každém případě přijmou kroky nezbytné ke splnění požadavků a povinností podle nařízení **do dne 2. srpna 2030**. U systémů veřejné moci tedy pravidlo významné změny neplatí. Ty se musí do souladu uvést tak jako tak, byť s odkladem. Mám za to, že jde o záměrné zpřísnění: tam, kde systém používá stát, je zájem na ochraně základních práv silnější než ohled na náklady provozovatele. Bod 177 odůvodnění tento přísnější režim spojuje výslovně s „veřejnou odpovědností\" a pro systémy určené orgánům veřejné moci uvádí lhůtu do 2. srpna 2030.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 177 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Ostatní vysoce rizikové systémy a pravidlo významné změny (odst. 2)", "text": "Za citlivou považuji hranici pojmu „orgány veřejné moci\" pro účely tohoto zpřísnění (například postavení soukromých subjektů plnících veřejné úkoly). Nařízení ji v odstavci 2 blíže nevymezuje a její dotažení ponechává praxi. Datum 2. 8. 2030 zůstává i po novele nařízením (EU) 2026/1744.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "IV. Obecné modely AI (odst. 3)", "text": "Odstavec 3 stanoví, že poskytovatelé **obecných modelů AI, které byly uvedeny na trh přede dnem 2. srpna 2025, přijmou kroky nezbytné ke splnění povinností stanovených v tomto nařízení do dne 2. srpna 2027**. Rozhodným dnem je zde 2. 8. 2025, tedy den, od něhož se podle čl. 113 stává použitelnou kapitola V o obecných modelech. Modelům uvedeným na trh před tímto dnem nařízení poskytuje dvouletý odklad do 2. 8. 2027, aby dosáhly souladu.", "kotvy": { "clanky": [ 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Obecné modely AI (odst. 3)", "text": "Tato konstrukce zapadá do širší systematiky nařízení vůči obecným modelům. Připomínám, že podle čl. 113 se sice kapitola V (obecné modely) použije již od 2. 8. 2025, avšak čl. 113 písm. b) současně vyjímá čl. 101 (pokuty pro poskytovatele obecných modelů AI) z tohoto brzkého data. Odklad souladu do 2. 8. 2027 podle odstavce 3 a odklad sankční pravomoci u obecných modelů tak podle našeho čtení tvoří konzistentní přechodné pásmo: povinnosti pro obecné modely nastupují dříve, jejich plné prosazení vůči starším modelům však až s odstupem. Odstavce 3 se novela z roku 2026 nedotkla, obě data tedy platí v původní podobě.", "kotvy": { "clanky": [ 101, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 11, "oddil": "V. Změny nařízením (EU) 2026/1744 (odst. 2 a nový odst. 4)", "text": "Nařízení (EU) 2026/1744 přepsalo odstavec 2. Změna vypadá drobně, ale posunuje celý referenční bod. Původně se pravidlo významné změny vázalo na pevné datum, na systémy uvedené na trh **před 2. srpnem 2026**. Nově se váže na **den použitelnosti kapitoly III podle článku 113**. A protože týž předpis tento den posunul, na 2. 12. 2027 u samostatných systémů podle přílohy III a na 2. 8. 2028 u systémů vázaných na regulované výrobky podle přílohy I, posunula se s ním i hranice přechodného režimu. Prakticky to znamená, že do starého portfolia, které nemusí plnit požadavky, dokud u něj nedojde k významné změně návrhu, spadnou i systémy uvedené na trh v letech 2026 a 2027. Datum 2. 8. 2030 pro systémy určené orgánům veřejné moci zůstalo beze změny.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "cislo": 12, "oddil": "V. Změny nařízením (EU) 2026/1744 (odst. 2 a nový odst. 4)", "text": "Novela dále doplnila **odstavec 4**, který v původním znění nebyl. Poskytovatel systému AI, včetně obecného systému AI, jenž vytváří syntetický zvukový, obrazový, video nebo textový obsah a byl uveden na trh před 2. srpnem 2026, musí splnit požadavky čl. 50 odst. 2, tedy strojově čitelné označení výstupu, do **2. prosince 2026**. Jde o jediný přechodný režim, který nařízení pro čl. 50 zná. Nové generativní systémy, tedy uvedené na trh 2. 8. 2026 a později, žádný odklad nemají a povinnost strojového označování je váže od prvního dne.", "kotvy": { "clanky": [ 50 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 13, "oddil": "V. Změny nařízením (EU) 2026/1744 (odst. 2 a nový odst. 4)", "text": "Stojí za povšimnutí, kterým směrem obě změny míří. U vysoce rizikových systémů novela přechodné okno rozšířila, u transparentnosti generativních výstupů naopak nastavila krátkou a jednorázovou lhůtu čtyř měsíců. Zjednodušení se tedy netýká všeho stejně: odkládá se to, co je nákladné na dokumentaci a posuzování shody, ne to, co má chránit příjemce obsahu před záměnou stroje s člověkem.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 5, 6, 50, 101, 111, 113 ], "body_oduvodneni": [ 177, 178 ], "prilohy": [ "I", "III", "X" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Přepsán odst. 2 (pevné datum 2. 8. 2026 nahrazeno odkazem na den použitelnosti kapitoly III) a doplněn nový odst. 4 (starší generativní systémy splní čl. 50 odst. 2 do 2. 12. 2026)." }, { "typ": "clanek", "cislo": "112", "slug": "cl-112", "kapitola": "XIII", "nazev": "Hodnocení a přezkum", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-112", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "čl. 5 a příloha III (seznamy, které se přezkoumávají)", "čl. 50 (systémy s povinností transparentnosti)", "čl. 97 (období přenesení pravomoci)", "čl. 99 odst. 1 (správní pokuty)", "kapitola III oddíl 2 (požadavky, jichž se týkají dobrovolné kodexy)", "příloha I oddíl B (odvětvové harmonizační předpisy)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Přezkum jako záruka aktuálnosti nařízení", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Časový rozvrh zpráv a jeho vazba na použitelnost", "od_okrajoveho_cisla": 4 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Přezkum jako záruka aktuálnosti nařízení", "text": "Čl. 112 zakotvuje, že AI Act není uzavřený text, nýbrž nástroj určený k pravidelné revizi. Nejfrekventovanější povinnost stanoví odstavec 1: **jednou ročně** (od vstupu nařízení v platnost a do konce období přenesení pravomoci podle čl. 97) Komise posuzuje, **zda je třeba změnit seznam uvedený v příloze III a seznam zakázaných postupů v oblasti AI uvedeného v článku 5**. Právě tyto dva seznamy, tedy katalog vysoce rizikových oblastí a katalog zákazů, jsou nejvíce vystaveny technologickému vývoji, a proto je nařízení podrobuje každoročnímu přezkumu. Tuto potřebu průběžné revize potvrzuje bod 174 odůvodnění, který ji odvozuje z rychlého technologického vývoje a z technických odborných znalostí potřebných pro účinné uplatňování nařízení. Právě proto ukládá Komisi jednou ročně posoudit potřebu změnit seznam vysoce rizikových systémů AI a seznam zakázaných postupů.", "kotvy": { "clanky": [ 97, 112 ], "body_oduvodneni": [ 174 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Přezkum jako záruka aktuálnosti nařízení", "text": "Roční přezkum podle odstavce 1 je navázán na dobu, po kterou Komise disponuje přenesenou pravomocí. Čl. 97, na nějž odstavec 1 odkazuje, svěřuje Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na dobu pěti let od 1. 8. 2024 s automatickým prodlužováním, nevznesou-li Evropský parlament nebo Rada námitku. Přezkum příloh a jejich případná změna aktem v přenesené pravomoci (u přílohy III podle čl. 7) tak tvoří jeden funkční celek: nařízení sleduje riziko a zároveň si ponechává nástroj, jak na jeho posun reagovat bez otevírání celého textu.", "kotvy": { "clanky": [ 7, 97 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 3, "oddil": "I. Přezkum jako záruka aktuálnosti nařízení", "text": "Vedle ročního přezkumu ukládá článek řadu periodických hodnocení a zpráv Komise Evropskému parlamentu a Radě: o možném rozšíření okruhů přílohy III a o změnách seznamu systémů s povinností transparentnosti podle čl. 50 (odstavec 2). Dále o hodnocení a přezkumu nařízení jako celku včetně struktury prosazování (odstavec 3), o fungování úřadu pro AI (odstavec 5), o energeticky účinném vývoji obecných modelů (odstavec 6) a o dopadu dobrovolných kodexů chování (odstavec 7). Odstavec 11 pak úřadu pro AI ukládá vypracovat objektivní a participativní metodiku pro hodnocení úrovní rizika a pro zařazování nových systémů do seznamů podle přílohy III, čl. 5 a čl. 50. Systematicky tím čl. 112 propojuje přezkum se správní strukturou nařízení: podklady dodává rada, členské státy a příslušné orgány (odstavec 8).", "kotvy": { "clanky": [ 5, 50, 112 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "III" ] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Časový rozvrh zpráv a jeho vazba na použitelnost", "text": "Zprávy jsou rozvrženy do několika termínů. Klíčové je datum **2. srpna 2028**, k němuž je vázána většina prvních hodnocení (odstavce 2, 4, 5, 6 a 7), dále **2. srpna 2029** pro první zprávu o hodnocení a přezkumu nařízení jako celku (odstavec 3) a **2. srpna 2031** pro posouzení prosazování nařízení s ohledem na první roky jeho uplatňování (odstavec 13). Rozvrh je vystavěn tak, aby první souhrnná hodnocení přišla přibližně dva roky po obecné použitelnosti nařízení a mohla se tedy opřít o počáteční zkušenost z praxe. Bod 174 odůvodnění tato data potvrzuje a doplňuje jejich opakování: nařízení jako celek má Komise vyhodnotit a přezkoumat do 2. srpna 2029 a poté každé čtyři roky, potřebu změn v okruzích vyjmenovaných tímto bodem (mimo jiné nadpisy vysoce rizikových oblastí, systémy s povinností transparentnosti, účinnost dohledu a správy) do 2. srpna 2028 a poté každé čtyři roky a dopad dobrovolných kodexů chování do 2. srpna 2028 a poté každé tři roky. První termíny tedy nejsou jednorázové, nýbrž počátkem pravidelného cyklu.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 174 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Časový rozvrh zpráv a jeho vazba na použitelnost", "text": "Data v čl. 112 nejsou daty použitelnosti povinností, nýbrž lhůtami pro hodnoticí a zpravodajskou činnost Komise. Nařízení (EU) 2026/1744 čl. 112 **nemění**, takže data uvedená výše platí beze změny; posun dat použitelnosti podle čl. 113 se do nich nepromítá.\n\n---", "kotvy": { "clanky": [ 112, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 5, 7, 50, 97, 99, 112, 113 ], "body_oduvodneni": [ 174 ], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "typ": "clanek", "cislo": "113", "slug": "cl-113", "kapitola": "XIII", "nazev": "Vstup v platnost a použitelnost", "url": "https://legaltocode.com/ai-act/cl-113", "aparat": { "souvisejici_ustanoveni": [ "kapitoly I a II (obecná ustanovení a zákazy, čl. 1 až 5)", "kapitola III oddíl 4 (oznamující orgány a oznámené subjekty, čl. 28 až 39)", "kapitola V (obecné modely AI)", "kapitola VII (správa)", "kapitola XII (sankce)", "čl. 6 odst. 1 (produktová klasifikace vysokého rizika)", "čl. 78 (důvěrnost)", "čl. 101 (pokuty pro poskytovatele obecných modelů AI)", "čl. 111 (přechodná ustanovení)" ] }, "obsah_vykladu": [ { "oddil": "I.", "nazev": "Vstup v platnost a základní datum použitelnosti", "od_okrajoveho_cisla": 1 }, { "oddil": "II.", "nazev": "Odstupňování dat (písm. a až c)", "od_okrajoveho_cisla": 3 }, { "oddil": "III.", "nazev": "Systematika odstupňování a nosná role článku", "od_okrajoveho_cisla": 8 }, { "oddil": "IV.", "nazev": "Posun lhůt nařízením (EU) 2026/1744", "od_okrajoveho_cisla": 10 } ], "body": [ { "cislo": 1, "oddil": "I. Vstup v platnost a základní datum použitelnosti", "text": "Čl. 113 odděluje dvě roviny, které je nutné nezaměňovat: vstup v platnost a použitelnost. Nařízení podle první věty **vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie** (vyhlášení proběhlo 12. 7. 2024, vstup v platnost tedy 1. 8. 2024). Vstupem v platnost se nařízení stává součástí práva Unie. Neznamená to však, že jsou všechny jeho povinnosti ihned použitelné.", "kotvy": { "clanky": [ 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 2, "oddil": "I. Vstup v platnost a základní datum použitelnosti", "text": "Použitelnost upravuje druhá věta a k ní připojené výjimky. Základní pravidlo zní: **Použije se ode dne 2. srpna 2026.** Tento den je hlavním datem použitelnosti AI Actu (shodně bod 179 odůvodnění). K němu se stává použitelnou většina povinností, není-li u konkrétní části stanoveno jinak. Slovo „Avšak\", jímž pokračuje text, uvozuje tři odchylky, které jádro architektury vysvětlují.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 179 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 3, "oddil": "II. Odstupňování dat (písm. a až c)", "text": "Písmeno a) předsazuje nejcitlivější části: **kapitoly I a II se použijí ode dne 2. února 2025**. Kapitola I obsahuje obecná ustanovení (předmět, oblast působnosti, definice, gramotnost v oblasti AI), kapitola II zákazy podle čl. 5. Zákazy tedy platí o rok a půl dříve než obecné datum použitelnosti. Právě na toto předsazení odkazuje výhrada v čl. 111 („Aniž je dotčeno použití článku 5, jak je uvedeno v čl. 113 odst. 3 písm. a)\"): zakázané postupy nejsou dotčeny žádným přechodným režimem a jejich zákaz působí od 2. 2. 2025 i na starší systémy. Důvod tohoto předsazení vykládá bod 179 odůvodnění: s ohledem na nepřijatelné riziko spojené s používáním AI určitými způsoby se zákazy i obecná ustanovení mají použít již od 2. února 2025. Odůvodnění dodává, že ačkoli plný účinek zákazů nastupuje až po zavedení správy a prosazování nařízení, je důležité jejich uplatňování předvídat, aby se zohlednila nepřijatelná rizika a aby se ovlivnily další postupy, například v občanském právu. V našem čtení tím bod 179 odůvodnění naznačuje, že předsazení zákazů má význam i mimo veřejnoprávní prosazování nařízení, například pro civilněprávní posouzení.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 111, 113 ], "body_oduvodneni": [ 179 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 4, "oddil": "II. Odstupňování dat (písm. a až c)", "text": "Písmeno b) předsazuje na 2. srpna 2025 vybrané budovatelské a správní části, totiž (verbatim) **kapitola III oddíl 4, kapitola V, kapitola VII a kapitola XII a článek 78 se použijí ode dne 2. srpna 2025, s výjimkou článku 101**. Rozdělme si je. Kapitola III oddíl 4 je oddílem o oznamujících orgánech a oznámených subjektech (čl. 28 až 39); jeho předsazení zajišťuje, aby infrastruktura posuzování shody existovala dříve, než se stanou použitelnými hmotné požadavky na vysoce rizikové systémy. Kapitola V upravuje obecné modely AI, kapitola VII správu (dozorové struktury) a kapitola XII sankce; čl. 78 upravuje důvěrnost. Tuto logiku předsazení potvrzuje bod 179 odůvodnění. Infrastruktura správy a systému posuzování shody má být funkční již před 2. srpnem 2026, a proto se ustanovení o oznámených subjektech a o struktuře řízení použijí od 2. srpna 2025; se stejným datem se s ohledem na rychlé tempo technologického pokroku a přijímání obecných modelů AI pojí i povinnosti poskytovatelů těchto modelů a rovněž ustanovení o sankcích.", "kotvy": { "clanky": [ 28, 78 ], "body_oduvodneni": [ 179 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 5, "oddil": "II. Odstupňování dat (písm. a až c)", "text": "Výjimka „s výjimkou článku 101\" je promyšlená. Kapitola XII (sankce) se sice jako celek použije od 2. 8. 2025, avšak čl. 101, který upravuje **pokuty pro poskytovatele obecných modelů AI** ukládané Komisí, je z tohoto brzkého data vyňat. Mám za to, že vynětí koresponduje s přechodným režimem obecných modelů: poskytovatelé starších obecných modelů mají podle čl. 111 odst. 3 čas na uvedení do souladu až do 2. 8. 2027, a bylo by nesystémové vystavit je zvláštní sankční pravomoci dříve, než tato lhůta doběhne. Obecný sankční rámec (zejména čl. 99) je přitom k dispozici již od 2. 8. 2025.", "kotvy": { "clanky": [ 99, 101, 111 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 6, "oddil": "II. Odstupňování dat (písm. a až c)", "text": "Písmeno c) naopak odkládá na **2. srpna 2027** použitelnost **čl. 6 odst. 1** a odpovídajících povinností stanovených nařízením. Čl. 6 odst. 1 je klasifikačním pravidlem produktové cesty do vysokého rizika (systém jako bezpečnostní komponenta regulovaného výrobku podle přílohy I). Nejpozději nastupují tedy povinnosti u vysoce rizikových systémů zabudovaných do regulovaných výrobků, což dává odvětvím čas sladit je s existujícími sektorovými režimy (k jejichž provázání směřují změnové čl. 102 až 109).", "kotvy": { "clanky": [ 6, 102 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I" ] } }, { "cislo": 7, "oddil": "II. Odstupňování dat (písm. a až c)", "text": "Shrneme-li odstupňování přijatého znění do jedné osy: 2. 2. 2025 obecná ustanovení a zákazy (kapitoly I a II); 2. 8. 2025 obecné modely, správa, sankce (mimo čl. 101), oznámené subjekty a důvěrnost; 2. 8. 2026 obecné datum použitelnosti; 2. 8. 2027 produktová cesta vysokého rizika podle čl. 6 odst. 1. K této ose se váže i přechodný režim čl. 111 (rozsáhlé informační systémy do 31. 12. 2030, systémy veřejné moci do 2. 8. 2030, starší obecné modely do 2. 8. 2027).", "kotvy": { "clanky": [ 6, 101, 111 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 8, "oddil": "III. Systematika odstupňování a nosná role článku", "text": "Odstupňování není nahodilé. Sleduje rizikovou logiku celého nařízení. Napřed se aktivuje to, co chrání před nepřijatelným rizikem, tedy zákazy. Poté se budují správní a prosazovací struktury a nastavuje se režim obecných modelů. Následně nastupuje hlavní vrstva povinností. A nakonec, s nejdelším náběhem, nejsložitější produktově vázaná vrstva. Nařízení tak dává adresátům čas úměrný náročnosti splnění a současně nečeká se zákazy, u nichž je promeškání času nejrizikovější. Tato riziková logika odstupňování má oporu v bodě 179 odůvodnění, který předsazení zákazů odvozuje z nepřijatelného rizika a dřívější použitelnost správních a sankčních ustanovení z potřeby mít infrastrukturu funkční před obecným datem použitelnosti.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [ 179 ], "prilohy": [] } }, { "cislo": 9, "oddil": "III. Systematika odstupňování a nosná role článku", "text": "Zdůrazňuji, proč je čl. 113 časovou páteří nařízení. Každá lhůta zmíněná v jiných článcích (přechodná okna čl. 111, termíny zpráv čl. 112, náběh povinností u vysoce rizikových systémů) se vztahuje k některému z dat čl. 113 nebo se od něj odvíjí. Kdo pracuje s jakoukoli lhůtou AI Actu, musí vyjít odtud. A protože se čl. 113 v roce 2026 změnil, posunula se celá časová osa. To rozebírá následující oddíl.", "kotvy": { "clanky": [ 111, 112, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 10, "oddil": "IV. Posun lhůt nařízením (EU) 2026/1744", "text": "Znění čl. 113 v knihovně je původní znění z Úředního věstníku Evropské unie z 12. 7. 2024. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1744 ze dne 8. července 2026, souhrnný balíček pro digitální oblast, vyšlo 24. 7. 2026 a nabylo platnosti 27. 7. 2026. Jeho čl. 1 bod 40 čl. 113 přepsal. Nová data jsou tato:\n\n| Skupina povinností | Původně | Po novele | |---|---|---| | Vysoce rizikové systémy podle přílohy III (samostatné) | 2. 8. 2026 | **2. 12. 2027** | | Vysoce rizikové systémy podle přílohy I (vázané na regulované výrobky) | 2. 8. 2027 | **2. 8. 2028** | | Nové zákazy v čl. 5 odst. 1 písm. ba) a bb) | — | **2. 12. 2026** | | Články 102 až 110 (změny jiných nařízení) | 2. 8. 2026 | **27. 7. 2026** |", "kotvy": { "clanky": [ 1, 5, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "cislo": 11, "oddil": "IV. Posun lhůt nařízením (EU) 2026/1744", "text": "K tomu přistupuje přechodné okno v novém čl. 111 odst. 4. Generativní systém, který byl na trhu před 2. 8. 2026, má na splnění povinnosti strojového označování výstupů podle čl. 50 odst. 2 čas do **2. 12. 2026**.", "kotvy": { "clanky": [ 50, 111 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 12, "oddil": "IV. Posun lhůt nařízením (EU) 2026/1744", "text": "Data v tomto komentáři už tedy odpovídají novelizovanému znění. Kdo pracuje se starším materiálem, ať si termín ověří: mezi 12. 7. 2024 a 24. 7. 2026 vzniklo velké množství textů, které počítají s původním 2. 8. 2026 u přílohy III a s 2. 8. 2027 u přílohy I.", "kotvy": { "clanky": [], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [ "I", "III" ] } }, { "cislo": 13, "oddil": "IV. Posun lhůt nařízením (EU) 2026/1744", "text": "Změnila se ale i samotná struktura čl. 113, ne jen kalendář. Písmeno a) dostalo výjimku, podle které se **čl. 5 odst. 1 první pododstavec písm. ba) a bb) a čl. 5 odst. 1a a 1b** použijí až ode dne 2. prosince 2026. Písmeno c) bylo přestavěno: místo „čl. 6 odst. 1 a odpovídající povinnosti\" pokrývá **kapitolu III oddíly 1, 2 a 3 s výjimkou čl. 6 odst. 5**, a to rozdělené do dvou dat. A přibylo nové písmeno d): **články 102 až 110 se použijí ode dne 27. července 2026**.", "kotvy": { "clanky": [ 5, 6, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } }, { "cislo": 14, "oddil": "IV. Posun lhůt nařízením (EU) 2026/1744", "text": "Z toho plyne výkladová mezera, na kterou je namístě upozornit. Nový čl. 111 odst. 2 odkazuje na „den použitelnosti kapitoly III\", ale čl. 113 pro celou kapitolu III jediné datum nedává: písmeno c) pokrývá jen oddíly 1, 2 a 3, kdežto oddíl 4 (oznámené subjekty) se podle nezměněného písmene b) používá už od 2. 8. 2025. Čtení, podle kterého jsou rozhodná data 2. 12. 2027 a 2. 8. 2028, je nejbližší účelu ustanovení, textem ale jednoznačně podepřené není.", "kotvy": { "clanky": [ 111, 113 ], "body_oduvodneni": [], "prilohy": [] } } ], "kotvy": { "clanky": [ 1, 5, 6, 28, 50, 78, 99, 101, 102, 111, 112, 113 ], "body_oduvodneni": [ 179 ], "prilohy": [ "I", "III" ] }, "zmeneno_narizenim_2026_1744": "Přepsán třetí pododstavec: příloha III od 2. 12. 2027, příloha I od 2. 8. 2028, nové zákazy v čl. 5 od 2. 12. 2026, čl. 102 až 110 od 27. 7. 2026." } ] }